Marie Kavalírová přináší unikátní svědectví o utrpení v ženských věznicích padesátých let. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu (2007). Připravili Š. Horáková a J. Novák
00:00:02 ZPĚV:
00:00:04 Pojď se mnou milá, pojď se mnou milá,
00:00:07 přes tu dolinu, přes tu dolinu,
00:00:10 uslyšíš o mně, uslyšíš o mně,
00:00:14 smutnou novinu, smutnou novinu.
00:00:18 Na té dolině, na té dolině,
00:00:22 loučka zelená, loučka zelená,
00:00:26 nechoď tam Janko, nechoď tam Janko,
00:00:30 zabijí tě tam, zabijí tě tam.
00:00:33 Když mě zabíjí, když mě zabijí,
00:00:37 bude památka, bude památka,
00:00:41 zůstane po mně, zůstane po mně,
00:00:44 kostí hromádka, kostí hromádka.
00:00:55 12.4.1957 vynesl krajský soud v Praze rozsudek nad 6 lidmi
00:01:03 v procesu Melicharová a spol.
00:01:06 Byli souzeni pro vyzvědačství a vlastizradu.
00:01:10 V rozsudku se píše: spolčili se všichni tito obvinění
00:01:15 k vyzvídání státního tajemství,
00:01:18 i když nebylo prokázáno, že by nějaké státní tajemství skutečně vyzradili.
00:01:24 Jednou z odsouzených byla Naďa Kavalírová.
00:01:28 Na 20. sjezdu KSSS pronesl Nikita Chruščov projev
00:01:32 o kultu osobnosti a jeho důsledcích.
00:01:35 Poprvé zazněla kritika stalinovy éry.
00:01:38 Také u nás se kritizovalo.
00:01:40 2. sjezd československých spisovatelů
00:01:42 se nesl v konfrontačním duchu.
00:01:45 Zněla slova o tvůrčí svobodě a svědomí spisovatele.
00:01:47 V Maďarsku bylo sovětskými tanky krvavě potlačeno lidové povstání.
00:01:51 Na Naďu Kavalírovou byl 13.10.1960 založen pozorovací spis.
00:01:56 Píše se v něm:
00:01:58 v únorových dnech 1948 byla vyloučena z VŠ,
00:02:03 neboť se podílela na organizování demonstrací studentstva v Praze
00:02:08 a sama se jich účastnila.
00:02:14 Ty vzpomínky nejsou radostné.
00:02:21 Byť je krásný den, vzpomínky na mne doléhají.
00:02:28 V r.1949 se vdala, pracovala v nemocenské pojišťovně.
00:02:32 V r.1952 se jí narodila dcera a v r.1955 jí zemřel manžel.
00:02:37 Šla pracovat do pohraničí.
00:02:39 Získala místo vrchní sestry v závodním ústavu národního zdraví
00:02:43 v Jáchymovských dolech.
00:02:46 Nic ji ale nemohlo zadržet účastnit se všech akcí
00:02:49 proti nastolenému režimu.
00:02:54 Věděla jsem, že jsou tam trestné lágry.
00:02:58 Věděla jsem, že i v této roli, byť hlavní sestry,
00:03:01 se do těch lágrů nedostanu.
00:03:04 Povedlo se mi zásobovat léky zdravotní stanice,
00:03:08 kde jsem věděla, že jsou političtí vězni.
00:03:14 V Jáchymově žila sama s malou Blankou.
00:03:17 Pomáhala politickým vězňům.
00:03:20 Čekala.
00:03:22 Rozhodně se nedomnívala, že se jí nic nestane.
00:03:26 A potom si pro ni přijeli.
00:03:29 Víceméně jsem byla hozená kořist za manžela té, která nás vyzradila.
00:03:34 On byl ve vazbě a já jej vykoupila mým odsouzením.
00:03:41 První vězeňskou zastávkou doktorky Kavalírové byla Ruzyň.
00:03:45 Tady podstoupila vězeňské výslechy,
00:03:49 tady čekala na soud.
00:03:53 Věděla jsem, že dříve nebo později se dostanu do nějaké zlé situace.
00:03:57 Ale řekla jsem si, že všechno záleží na člověku,
00:04:02 co všechno on o sobě prozradí.
00:04:07 Pochopila jsem to i v kriminále,
00:04:10 protože v tom procesu, ve kterém jsem figurovala,
00:04:14 jsem já byla poslední.
00:04:17 Ode mne už nebyl zatčen vůbec nikdo.
00:04:20 Naďa Kavalírová byla nakonec odsouzena za velezradu.
00:04:25 Dostala jsem trest 5 let, ztrátu občanských svobod
00:04:28 a ztrátu majetku.
00:04:32 Místem jejího uvěznění byly Želiezovce
00:04:35 na maďarsko-slovenských hranicích.
00:04:38 Zemědělský lágr s nekonečnými lány řepy, brambor a obilí.
00:04:44 Želizovcem - ta nekonečná vzdálenost,
00:04:48 nevěděla jsem, kdy uvidím dceru, rodiče.
00:04:52 To bylo něco, s čím jsem se neuměla vyrovnávat.
00:04:59 Naďu Kavalírovou ale předcházela i v té dálavě její pověst.
00:05:04 Když přijela do lágru, dostala od muklyň hrst figurek
00:05:08 vyřezaných z násady od zubních kartáčků a pomeranč.
00:05:12 Pomeranč nikdy nesnědla a to proto,
00:05:15 že vyrostl ve svobodné zemi a dokud jej měla u sebe,
00:05:18 připomínalo jí to svobodu.
00:05:22 Druhý den ráno při 1. nástupu na apelplac,
00:05:25 byl tam štěrkový podklad,
00:05:28 jsem zvedla 1. kamínek do ruky a když jsem se na něj dívala,
00:05:32 tak jsem si říkala, že je to vlastně maska klauna.
00:05:36 Řekla jsem si, že je to vlastně hra a tak ji budu hrát.
00:05:42 Její dcera Blanka zatím byla svěřena do péče prarodičům.
00:05:45 Dědeček, tatínek p. Kavalírové, měl jako soudce v Hradci,
00:05:49 před válkou velký dům.
00:05:52 Dvě místnosti pronajímal soudním čekatelům.
00:05:56 Byt ve 2. patře byl zabrán pro zaměstnance KNÚ.
00:05:59 Prarodiče a vnučka žili ve sklepním bytě.
00:06:04 Babička s dědou mi řekli, že maminka pracuje někde jinde
00:06:07 a že tam bude déle, takže ji neuvidím.
00:06:11 Já jsem to vzala jako holý fakt a tím jsem se po ní nevyptávala.
00:06:16 V civilizovaných státech se tradovalo,
00:06:21 že děti nemohou za činy svých rodičů.
00:06:24 V tehdejším Československu byly děti politických vězňů
00:06:28 reakcionářští parchanti.
00:06:31 Byly převychovávány.
00:06:34 Působily na to společně různé instituce
00:06:37 a "svědomití? občané v místě bydliště.
00:06:41 Druhou variantou bylo odebrání dětí jednomu z rodičů, případně prarodičů
00:06:45 a všechny tyto děti měly být vychovávány společností
00:06:48 v nějakých výchovných ústavech.
00:06:52 Když už nebyly ty tělesné tresty, snažili se mne zlomit psychicky,
00:06:56 tzn. přes mou dceru.
00:06:59 Vytvářeli takovou situaci, abych se domnívala,
00:07:02 že tím, že je sirotkem a je v péči starých rodičů,
00:07:07 se dostane do ústavní péče.
00:07:09 Ta starost, že ji ztratím, byla obrovská.
00:07:15 Dozvěděla jsem se to tady v ulici od jedné kamarádky,
00:07:19 že maminka je kriminálnice.
00:07:22 Tak jsme se v podstatě porvaly, protože já jí to nevěřila.
00:07:25 Vyřídila jsem si to s ní tímto dětským způsobem.
00:07:30 Tatínek N. Kavalírové zatím posílal jednu žádost o milost za druhou.
00:07:34 Marně.
00:07:35 Změnil to až den, kdy N. Kavalírová zůstala na poli v předklonu
00:07:39 a nemohla se narovnat.
00:07:41 Odvezli ji do nemocnice a odtud jela už do Čech.
00:07:44 Do vězení do Pardubic.
00:07:46 Byla zde zařazena jako zdravotní sestra
00:07:49 ve vězeňské nemocnici.
00:07:52 Různými kanály chodily do té nemocnice
00:07:55 od krajských lékárníků léky.
00:07:58 Jiřina Štěpničková mi našila do oblečení, ve kterém jsme chodily,
00:08:03 tajné kapsičky a v těch jsem tajně pašovala léky pro ženy,
00:08:07 které byly dlouho v kriminále.
00:08:12 Na posílení organizmu. Hlavně to byly vitamíny.
00:08:18 V Pardubicích měla N.Kavalírová také 1. povolenou návštěvu.
00:08:22 Po 3 letech.
00:08:25 Přijel za ní tatínek, vidělal jej naposledy.
00:08:28 Za 14 dní zemřel.
00:08:30 Bylo jí umožněno, aby se dostavila na jeho pohřeb.
00:08:35 Přijela. 2 metry od ní byl bachař v zelené uniformě,
00:08:39 ani se od ní nehnul.
00:08:42 Je fakt, že byl natolik slušný, že při pohřebním obřadu stál stranou
00:08:47 Ale, víte, při takovéto události to hrozně vadí.
00:08:58 Když otec zemřel, soud stanovil kolizního opatrovníka dcery.
00:09:03 Dostal se tam mladý člověk, vedle mé maminky.
00:09:08 To zachránilo mou dceru před ústavní péčí.
00:09:14 Tatínkova smrt a uvěznění jeho dcery vzedmuly obrovskou vlnu
00:09:18 všech známých a kamarádů.
00:09:21 Všichni začali psát žádosti o milost.
00:09:24 Vlastně tím vznikla 1. petice svého druhu:
00:09:27 hromadná žádost o osvobození politického vězně
00:09:30 k rukám generálního prokurátora.
00:09:33 Nakonec byla účinná.
00:09:35 N. Kavalírová byla podmínečně propuštěna
00:09:38 v listopadu 1959.
00:09:41 Vracela jsem se z kriminálu do svobody, bylo 12. listopadu.
00:09:45 Malá Blanka spala, nebudila jsem ji. Šla jsem k urně tatínka.
00:09:50 Našla jsem nějaké domácí víno, nachystala jsem skleničky a perníky
00:09:55 a čekala jsem, až se maminka vrátí z divadla.
00:10:06 Když se vrátila, v 1. momentě ji napadlo, že přijel její syn.
00:10:11 Pak si uvědomila, že jeho by nenapadlo přichystat ty věci,
00:10:17 že to mohu být jedině já.
00:10:23 Bylo jediné místo, kde mne mohla najít
00:10:26 a to bylo u té urny.
00:10:29 Tam mě našla.
00:10:32 Povídaly si do rána.
00:10:34 N. Kavalírová se mj. dozvěděla, že komunisté po smrti tatínka,
00:10:38 nevypláceli mamince vdovský důchod ani příspěvky na malou Blanku.
00:10:43 Dozvěděla se, že vlastně nemají za co žít.
00:10:46 Tak hned 2. den ráno šla na KNV.
00:10:51 Tam jsem si vyžádala předsedu KNV.
00:10:54 Oslovil mne soudružko - a to neměl.
00:10:58 Začala jsem na něj křičet jako Viktorka,
00:11:02 až vybíhali z kanceláří jeho spolupracovníci.
00:11:06 Faktem je, že přesně za týden na to přišla listonoška
00:11:10 a na stůl vysázela veškeré zadržené peníze.
00:11:19 Ovšem mí přátelé řekli, že tím jsem se odepsala.
00:11:27 Přátelé měli pravdu.
00:11:30 Přes objektivní nález na páteři, byla N. Kavalírová zaměstnána
00:11:34 jako dělnice v Hradci v gumárnách.
00:11:37 Následovalo 6 let v Soluně.
00:11:40 A pak už se začalo blýskat na lepší časy.
00:11:43 Dnes je doktorka N. Kavalírová
00:11:46 předsedkyní konfederace politických vězňů.
00:11:50 Když byla N.Kavalírová v rámci akce Zpěvačka
00:11:53 8.11.1956 zatčena,
00:11:56 v sérii následujících výslechů nevypověděla nic.
00:11:59 Její absolutní ztrátu paměti
00:12:02 jí samozřejmě soud ani STBáci nezapomněli.
00:12:06 My jí ale můžeme být vděčni za tento světlý bod
00:12:09 v temných dobách naší historie.
00:12:12 28.10.2006 dostala N.Kavalírová od prezidenta České republiky
00:12:16 řád T.G.Masaryka.
00:12:21 Skryté titulky: Milena Vlčková, Česká televize 2007
Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Naděžda Kavalírová je v dnešní době předsedkyní Konfederace politických vězňů. Z rukou prezidenta nedávno převzala nejvyšší státní vyznamenání. Nedlouhou poté obdržela také blahopřání od ředitele ruzyňské věznice. Stalo se tak přesně padesát let od chvíle, kdy ji do stejné věznice přivezli. Vždy byla vlastenkou, milovala divadlo, vážila si Horákové a chtěla být lékařkou; mocipáni však pro ni měli jen vězení a lágry.
