Boje o svobodný Český rozhlas v květnu 1945 přiblíží netradiční dokument, který výpovědi pamětníků, historiků a dobových materiálů dotváří záběry z rekonstrukce událostí v režii desítek nadšenců (2005). Připravili: D. Bonaventura, V. Žmolík a A. Pícha

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici
Dokument "Boj o rozhlas" má přiblížit události před šedesáti lety, v květnu 1945, kdy byl Český, tehdejší Československý, rozhlas jediným rádiem v osvobozované evropské metropoli, které nepřestalo vysílat ani během nejtěžších bojů. Film připomene nejen boje o rozhlas, zejména 5. května 1945, kdy se jej povstalcům podařilo ovládnout, ale také vysílání rozhlasu ve dnech Povstání českého lidu (5. - 9. května 1945) a význam tohoto vysílání pro povstalce.
Volání Českého rozhlasu o pomoc Praze a dramatické boje o rozhlasovou budovu na Vinohradech 5. května 1945 jsou symbolem Pražského povstání proti nacistům. Svobodné české vysílání poskytovalo strategické informace pro povstalce nejen v Praze, ale vůbec v českých zemích. Po šesti letech tvrdých represí dával svobodný Český rozhlas velkou satisfakci a morální vzpruhu celému národu. Dramatické události květnových dnů přibližuje dokument, který nabízí nejen výpovědi pamětníků a historiků, autentická hlášení, dobové fotografie a filmové materiály, ale i záběry z rekonstrukce těchto historických událostí, která se odehrála o šedesát let později. Desítky nadšenců, členů klubů vojenské historie a rozhlasáků tak v květnu 2005 vzdaly hold českým hrdinům z konce 2. světové války. Dokument přináší i některé nové informace o bojích o Český rozhlas a netradiční pohledy na tyto události nezatížené politickou propagandou, která před listopadem 1989 často diskreditovala naši historii.

Autorem scénáře je Václav Žmolík (tvůrce pořadů například Studio 6, Aréna, Pohlednice z Nagana, Po Česku, Kořeny, Legrútská historie, teď Svět na kolejích), režii má David Bonaventura (režíroval například pořady Na palmě, Kořeny, Legrútská historie, teď Jak na ryby). Odborným poradcem byl historik Mgr. Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu, při rekonstrukci měli rozhodující odborné slovo Alexandr Pícha, ředitel Radiožurnálu a velký zájemce o vojenskou historii, a Radek Galaš, který je nejen příslušníkem Policie ČR, ale také vedoucím klubu vojenské, přesněji policejní a četnické historie Četnická pátrací stanice.

Natáčelo se celkem sedm dní, asi nejnáročnější bylo natáčení rekonstrukce bojů o Český rozhlas. Při té byli použity čtyři kamery, z toho dvě byly "kamuflované". Dvojice kameramanů se v dobovém oblečení pohybovala mezi účinkujícími, a tak i kamery musely být v jakýchsi pouzdrech, aby vypadaly jako šedesát let staré. Iluze musela být dokonalá. Kameramani byli tak jediní, kteří měli přístup přímo "na jeviště" na rohu Balbínovy a Vinohradské ulice. Při rekonstrukci 7. května 2005 účinkovalo na 120 lidí a vše se odehrávalo podle přesně daného scénáře během přibližně pětačtyřiceti minut.

Dokument přiblížuje průběh bojů o Český rozhlas z května 1945 bez pozdějších politických nánosů, chce ukázat, jak se věci tehdy odehrály, a vzdát hold bojovníkům o rozhlas, lidem, kteří žili a žijí mezi námi docela všedními životy, ale kteří tehdy prokázali nevšední hrdinství...
„Díky přípravě rekonstrukce bojů o Český rozhlas a díky natáčení našeho dokumentu se podařilo zodpovědět několik otázek, které do té doby neměly odpověď, a vyvrátit několik dlouho tradovaných omylů. Například jsme zjistili, že postřílení na rohu Balbínovy a Vinohradské ulice nebyli čeští, ale němečtí civilisté, a také se podařilo prokázat, že kulomet ze školy Na Smetance do Balbínovy ulice nemohl střílet, ač se to stále opakovalo. Hlavně ale bychom rádi zdůraznili dlouho zamlčovanou avšak rozhodující roli českých četníků a policistů, případně vládních vojáků při bojích o Český rozhlas a také to, že Praha se stala svobodným městem už 8. května 1945, tedy ještě před příchodem Sovětské armády. Rozhlas k tomu rozhodujícím způsobem přispěl. I proto mohl Zdeněk Mančal 9. května 1945 přivítat sovětské tanky "ve svobodné Praze". Údajně právě tato slova zpečetila později jeho osud. Plány komunistů a sovětského vedení na osvobození Prahy tím byly poněkud "narušeny".
Stopáž58 minut
Rok výroby 2005
 ST 4:3
ŽánrDokument