Kde jsem:

Cestujte s Českou televizí

Wolfgang Amadeus Mozart — Lidé — Česká televize

hudební skladatel

* 27. ledna 1756

† 5. prosince 1791

Hudební skladatel, pedagog, klavírista a varhaník Wolfgang Amadeus Mozart se narodil roku 1756 v Salzburgu Anně-Marii a Leopoldovi Mozartovým. Měl ještě starší sestru Marii Annu (Marianu, též zvanou Nanneri). Rodina žila nejprve v Salzburgu, posléze se přestěhovala do Vídně. Wolfgang hrál od raného dětství na klavír a housle, komponovat začal už v pěti letech. S celou rodinou projel Evropu – koncertoval na šlechtických sídlech od Londýna až po Pressburg (Bratislavu). Všechny nadchl svým klavírním uměním a se svou sestrou, cembalistkou Nanneri, která vystupovala s ním, byli pokládání za zázračné děti. V letech 1767–1768 celá rodina pobývala na Moravě (v Brně a v Olomouci), poté se vrátila do Vídně. Později, pouze se svým otcem, absolvoval Wolfgang Amadeo – jak si tehdy říkal – studijní cestu po Itálii, takže pronikl do italského hudebního stylu, který byl tehdy brán za vzor dokonalosti. Od svých sedmnácti byl v rámci arcibiskupské služby dvorním skladatelem v Salzburgu, ale díky své těkavosti a nesoustředěnosti odešel, aby si našel lepší místo: prostě se nechtěl vázat na zadání arcibiskupství, chtěl volnost, přál si skládat svobodně.

Zkoušel to neúspěšně v Mannheimu, pak měl turné po Francii (v Paříži vznikly jeho Koncert pro flétnu, harfu a orchestr v C a Sonáta pro klavír č. 11 A dur), následně se vrátil do Salzburgu, kde získal zaměstnání jako varhaník. Tato práce ho ale dusila, proto v roce 1781 prchl zpátky do oblíbené Vídně: zde také složil většinu svého díla a zde se také potkal s výborným dvorním královským skladatelem Antoniem Salierim – tady je nutné podotknout, že tolik propíraný nepřátelský vztah obou komponistů byl pouhou divadelní a filmovou fikcí. Na druhé straně je pravda, že mladší a dravější Mozart byl ještě o něco lepší skladatel než upjatý Ital: byl odvážnější a výbušnější, kompozice psal neuvěřitelně rychle a se stejnou bravurou s jakou ovládal klavír. Přesto – ač byl velmi známý a proslulý – stále trpěl nedostatkem peněz. Hlavním důvodem této jeho finanční tísně byl jeho bohémský a rozmařilý styl života a s tím spojené výdaje. Mozart byl totiž velmi společenským člověkem a na večírcích šlechty se pohyboval jako ryba ve vodě. Měl fenomenální paměť, tím pádem schopnost přijímat a následně napodobovat různé styly hraní, různé interprety, a k pobavení šlechtického publika je občas i zesměšňovat Stačilo mu jednou skladbu slyšet a zpaměti ji zaznamenal do not a přehrál. Což samozřejmě vyvolávalo velký ohlas – mladého umělce milovaly dvorní dámy a on je, další jeho vášní byl karban, hrál obstojně kulečník a byl i velmi dobrým tanečníkem. Otec ho za jeho rozmařilost a rozhazování peněz neustále kritizoval, a když se Wolfie v roce 1782 oženil s Constanze, dcerou své bývalé bytné, vztahy v Mozartově rodině byly nadobro zpřetrhány. V tom čase vznikly skladatelovy známé opery Idomeneus (1981), Únos ze serailu (1782) a další významná díla: na přelomu let 1782/83 Mše C moll, ve třiaosmdesátém pak Symfonie č. 36 v C.

V roce 1785 vstoupil Mozart do zednářské lóže Zur Wohltätigkeit („dobročinnost“). Následně vznikl jeho známý Klavírní koncert č. 23 A dur (1786) a poté čtyři nejslavnější opery. Nejprve to byla Figarova svatba (1786), která byla uvedena též v Praze, o rok později Don Giovanni, jíž v Praze skladatel přímo dopsal a tam ji také za své osobní účasti premiérově předvedl (v té době napsal i oblíbenou Serenádu č. 13 pro smyčcový kvartet a kontrabas v G dur, všeobecně známou jako Malá noční hudba). Po úspěchu obou jmenovaných oper získal Mozart místo u vídeňského dvora (zde zkomponoval mj. Symfonii č. 41 „Jupiter'“ C dur), čímž se jeho příjmy zvýšily, ale na jeho výdaje, hojně vkládané do poněkud náročného životního stylu, to stále nestačilo. Finančně zajistit svoji rodinu byl pro něj prostě problém: dost peněz si půjčoval, a aby dluhy splatil, vyrazil v roce 1789 na turné po severním Německu, které ovšem příliš výnosné nebylo. V tom čase napsal oblíbený Kvintet pro klarinet a smyčcové nástroje A dur. Mozartův poslední rok života, tedy 1791 byl z hlediska komponování strhující: získal objednávku na operu Cosi fan tutte („takové jsou všechny“), kterou úspěšně zrealizoval, složil Moteto Ave verum corpus D dur a zpěvohru Kouzelná flétna, a další premiéru v Praze měla opera Velkorysost Titova. Krátce před svou smrtí začal Mozart pracovat na zádušní mši Requiem D moll, kterou ale již sám nedokončil… (dokončil ji skladatel Franz Xaver Süssmayr).

Wolfgang Amadeus Mozart zemřel v roce 1791 ve Vídni. S manželkou Contanze měl celkem šest dětí, ale dospělosti se dožila jen dvě: Carl Thomas a Frank Xaver Wolfgang, jenž se stal také komponistou. Mozart bývá označován za jednoho z největších skladatelů klasické hudby všech dob. Za celý svůj krátký život napsal 626 děl: jednalo se o opery, koncerty, symfonie, komorní hudbu, mše nebo chorály, a většina z nich je dodnes hojně hrána. V roce 1984 o něm natočil režisér Miloš Forman celovečerní film Amadeus, o dvacet let později vznikl hraný dokumentární seriál BBC The Genius of Mozart (2004, režie James Kent, Ursula Macfarlane).

Odkazy