František Smolík

herec

* 23. ledna 1891

† 26. ledna 1972

Herec František Smolík se narodil v roce 1891 v Praze v rodině krejčího. Vyučil se elektrotechnikem, ale velmi ho nadchlo divadlo. Hrát začal už před první světovou válkou v různých kočovných a venkovských hereckých společnostech. Od roku 1914 působil ve Švandově divadle na Smíchově – zde se potkal se stejně starou herečkou Miladou Ortovou, kterou si po válce vzal za ženu.

Za války Smolík bojoval za Rakousko jak v Rusku, tak v Itálii. Když válečné řeže ustaly, vrátil se zpátky do Švandova divadla, ale hrál i na dalších scénách. V roce 1921 přijal angažmá v činohře Městského divadla na Vinohradech; tam vydržel třináct let, a poté už ho čekala pouze Zlatá kaplička – na první scéně Národního divadla působil až do první poloviny 60. let. Jako člověk i jako herec byl znám svou skromností, slušností, ušlechtilostí, laskavostí a zdvořilostí. Proto také hrál – až na výjimky – charakterově podobné postavy, neboť v nich byl velmi uvěřitelný. Zejména pak v rolích dramatických.

František Smolík se objevil už v němých filmech, ale zcela zásadní je jeho účinkování ve filmu zvukovém. Ve třicátých letech a za druhé světové války si zahrál hlavní nebo jedny z hlavních rolí například ve filmech Karel Havlíček Borovský (1931), Před maturitou (1932), U snědeného krámu (1933), Záhada modrého pokoje (1933), Lidé na kře (1937), Batalion (1937), Zborov (1938), Cech panen kutnohorských (1938), Škola základ života (1938), Studujeme za školou (1939), Jiný vzduch (1939), Turbína (1941), Tetička (1941), Městečko na dlani (1942) nebo Počestné paní pardubické (1944).

Po druhé světové válce jsme ho mohli vidět ve filmech Nezbedný bakalář (1946), Předtucha (1947) či Krakatit (1948).

Po Únoru 1948 se objevil i v několika bolševických agitkách, ale zároveň i v pár dobrých nebo dodnes oblíbených filmech, jakými byly například Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952), Jan Hus (1954) nebo pohádky Obušku, z pytle ven! (1954), Hrátky s čertem (1956) a Princezna se zlatou hvězdou na čele (1959). Zahrál si i ve vynikajících válečných dramatech Romeo, Julie a tma (1959) a zejména ve filmu Vyšší princip (1960), ve kterém ztvárnil svou nejslavnější filmovou roli profesora Málka. V šedesátých letech hrál již méně, většinou se jednalo o průměrné snímky. Výjimkami bylo tuzemské sci-fi Ikarie XB 1 (1963) a výborný televizní film Waterloo (1967).

František Smolík byl za svůj život mnohokrát oceněn: třikrát získal Státní cenu (1931, 1937, 1951), v roce 1953 byl jmenován Národním umělcem, v osmapadesátém mu byl udělen Řád práce, v roce 1961 dostal Řád republiky. Za svou roli ve Vyšším principu získal cenu ankety filmového diváka za nejlepší herecký výkon na festivalu v Ostravě (1961) a na MFF v Benátkách získal za stejnou roli medaili presidenta festivalu Bienále. František Smolík zemřel v roce 1972, jeho manželka Milada ho přežila jen o několik měsíců.

Odkazy