iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
4. 8. 2002
11:45 na ČT1

1 2 3 4 5

105 hlasů
1488422
zhlédnutí

Panoptikum města pražského

Laková krabička na čaj

Oblíbení pražští detektivové se vydávají po stopách hříšných občanů za doby hospodářské krize. Volné pokračování kriminálních případů rady Vacátka.

67 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Panoptikum města pražského - Laková krabička na čaj

  • 00:00:00 Píseň: Frajeři a slečny,
    když jdete po Praze,
  • 00:00:05 vyhněte se radši
    každý těžký váze,
  • 00:00:11 která vůbec neví,
    že dnes v noci shoří.
  • 00:00:16 Už jdou po rajónu páni inspektoři.
  • 00:00:31 Tvrďáky na stranu
    a už mají stopu.
  • 00:00:37 Jen jim jděte z cesty,
    než odhrnou klopu.
  • 00:00:43 Z ulic honem mizí frajeři a slečny.
  • 00:00:49 Páni inspektoři jsou nebezpeční.
  • 00:01:04 Dnes už není stálá
    ani ženská krása.
  • 00:01:09 Jak před těžkou váhou
    není jistá kasa.
  • 00:01:14 A teď už ho vedou,
    ať chce, nebo nechce.
  • 00:01:20 Už cvakly náramky pánů od direkce.
  • 00:01:35 Předvedeme vám příběh,
    nad nějž hezčí není.
  • 00:01:41 O lásce a zradě,
    příběh policejní.
  • 00:01:46 Dozvíte se věci o zločinu a hříchu.
  • 00:01:52 K hněvu, k pláči, k smutku,
    ale hlavně k smíchu!
  • 00:02:15 (Někdo klepe.)
    -Dále.
  • 00:02:20 -Dobrý den.
    -Co jste mi přinesl, pane Pleskote?
  • 00:02:24 Máte jít za panem vedoucím.
  • 00:02:29 Už jdu.
    Vy nemáte rád pana ředitele, že?
  • 00:02:37 Divíte se? Býval hlídač, jako já.
    Teď je pan vedoucí.
  • 00:02:44 Já jsem mu vděčný, že mě přijal
    na toto místo.
  • 00:02:50 Maminka říká,
    že to je Boží zázrak.
  • 00:02:54 Přijal vás, protože nerozumí
    japonským a čínským sbírkám.
  • 00:02:59 -Měl v nich nepořádek.
    -To skutečně měl.
  • 00:03:03 Vy za něj uděláte pořádek.
    V tom je ten Boží zázrak.
  • 00:03:08 Pan vedoucí dělá politiku.
    Už vám dal přihlášku do své strany.
  • 00:03:18 Tak dobře, jdeme.
  • 00:03:27 Vedoucí sedí v obecním
    zastupitelstvu za tu jejich stranu.
  • 00:03:33 Ředitel se ho bojí.
  • 00:03:36 Prý bude i poslancem.
  • 00:03:43 (Někdo klepe.)
    -Dále.
  • 00:03:46 -Volal jste mě, pane vedoucí?
    -Volal. Dlouho vám to trvalo.
  • 00:03:53 Šel jsem hned,
    jak mi pan Pleskot řekl.
  • 00:03:57 Ten dědek mě určitě zase pomlouval.
    Ale tady se to brzo změní.
  • 00:04:02 Jak vypadá evidence sbírek?
  • 00:04:05 Je téměř hotová. Ale v evidenci
    tisků chybí obrázky z Knih lásky.
  • 00:04:13 Jsou to erotické obrázky.
    Ty se moc kradou.
  • 00:04:18 Objevil jsem dva u starožitníka
    na Starém Městě.
  • 00:04:26 Havlíku, teď mě budete zastupovat.
  • 00:04:32 Kdyby přišel ředitel...
    Ale on už nepřijde.
  • 00:04:39 Brzo budeme samostatné muzeum
    s vlastním ředitelstvím.
  • 00:04:45 Třeba povýšíte. Už jste podal
    přihlášku do naší strany?
  • 00:04:53 Než se vrátím, tak ji podejte.
  • 00:04:59 Tady se ještě něco válí.
  • 00:05:08 To je nádhera!
  • 00:05:16 To je ukijo-e, umění prchavého
    života.
  • 00:05:22 To je hezké jméno.
  • 00:05:26 Život prchá rychle. Já to vím
    nejlépe, když mám nemocné srdce.
  • 00:05:33 Nějak to zařaďte do sbírek.
    Kdyby přišel Reif, tak ho vyhoďte.
  • 00:05:42 Z lázní se vrátím za měsíc.
    Posloucháte mě?
  • 00:05:50 Z lázní se vrátím za měsíc,
    za všechno tady odpovídáte.
  • 00:05:56 A s ředitelem se nebavte.
    Servus.
  • 00:06:01 -Přeji příjemný pobyt.
    -Co?
  • 00:06:04 Příjemný pobyt.
  • 00:06:06 -Co je tohle?
    -Ukijo-e.
  • 00:06:15 Vyhýbejte se ženám.
    Zničily by vám srdce i kariéru.
  • 00:07:49 Milostivá paní?
  • 00:07:54 Promiňte, to je překvapení!
    To se mi snad jenom zdá!
  • 00:08:01 -To by nebyl hezký sen.
    -To by byl ten nejkrásnější sen.
  • 00:08:07 Co to je?
  • 00:08:10 To jsou obrázky
    z japonských knih lásky. Ukijo-e.
  • 00:08:17 -Nádherné, že?
    -Ano.
  • 00:08:20 Jak to, že jste tady?
  • 00:08:25 Jdu vyprovodit muže na nádraží.
    Dole mi řekli, že je u vás.
  • 00:08:31 Omyl. Já jsem byl u pana vedoucího.
  • 00:08:44 Paní, dlouho jsem vás neviděl!
  • 00:08:51 Vaše vina, zvali jsem vás.
    Ale vy jste přestal chodit.
  • 00:08:59 Také na chatu jsme vás zvali.
  • 00:09:04 -Já jsem u vás na chatě byl.
    -To nevím.
  • 00:09:11 -Já jsem nešel dovnitř.
    -Proč?
  • 00:09:17 Pan vedoucí byl někde v lese
    a já slyšel hlas pana Reifa.
  • 00:09:28 Asi tam byl pan Reif. No a co?
    Vy jste blázen.
  • 00:09:34 Asi ano.
  • 00:09:40 -Moc lidí sem nechodí, že?
    -Občas přijdou milenci.
  • 00:09:48 -Chovají se slušně?
    -Já se na ně nedívám.
  • 00:09:56 -Vy jste slušný chlapec, že?
    -Paní, zdržte se tu chvíli!
  • 00:10:13 -Ale pane doktore?
    -Promiňte.
  • 00:10:23 Tak já někdy přijdu.
    Teď budu sama, manžel bude v lázních.
  • 00:10:30 -Skutečně?
    -Skutečně.
  • 00:10:35 Budu na vás čekat.
  • 00:10:42 Stále budu čekat.
  • 00:10:46 -Ukijo-e.
    -Ukijo-e.
  • 00:12:32 (Někdo klepe.)
    -Ano, prosím.
  • 00:12:41 -Ahoj!
    -Ahoj, Ferdo! Co tady děláš?
  • 00:12:46 -Přišel jsem se podívat.
    -Nech to!
  • 00:12:51 Co to bylo za kočku?
  • 00:12:54 To byla manželka pana vedoucího.
    Nesahej na to!
  • 00:13:01 Pěkná kočka. Máš štěstí!
  • 00:13:09 Ta má lepší muže, než jsem já.
  • 00:13:15 Co potřebuješ?
  • 00:13:18 Tvoje máma mi řekla,
    že tu máte volné místo.
  • 00:13:25 Můžeš pomoct bývalému kamarádovi.
  • 00:13:30 Samozřejmě, Ferdo,
    ale teď žádné místo nemáme.
  • 00:13:37 Noční hlídač je nemocný,
    ale určitě se vrátí.
  • 00:13:42 Je to špatné, být nezaměstnaný.
  • 00:13:48 Já to znám. Až bude volné místo,
    dám ti zprávu.
  • 00:13:55 -Měj se hezky.
    -Ahoj, Ferdo.
  • 00:13:59 Přiveď někdy tu kočku k nám
    na tancovačku. Ať pozná život.
  • 00:14:06 Ahoj, Ferdo.
    Nech otevřené dveře.
  • 00:14:25 -Šťastnou cestu, pane šéf.
    -Neříkej mi šéfe, dědku!
  • 00:14:30 Šťastnou cestu, milostivá paní.
  • 00:14:48 Nemůžu si dovolit žádný skandál.
    Rozvedeme se tajně.
  • 00:14:54 -Jistě, jde o tvoji kariéru.
    -Ty jsi si mě brala také pro kariéru.
  • 00:15:01 Přišla jsi, abys viděla,
    že jsem opravdu odjel.
  • 00:15:05 -Já tvůj odjezd vůbec nepotřebuji.
    -Budeš to mít s Reifem pohodlnější.
  • 00:15:10 -Přivedl jsi ho ty!
    -Bohužel. Je to špatný člověk.
  • 00:15:17 -Ty to poznáš.
    -Už jsem to poznala.
  • 00:15:22 -To by měnilo situaci.
    -Nevím jak.
  • 00:15:26 Udělal mi svými obchody
    v muzeu nepříjemnosti.
  • 00:15:31 Rozejdi se s ním a zrušíme rozvod.
  • 00:15:35 -A ty nebudeš mít skandál.
    -Politik nesmí mít skandál.
  • 00:15:41 Až se vrátím z lázní,
    promluvíme si o tom.
  • 00:16:00 Nazdar, mami.
  • 00:16:03 To je dobře, že jdeš.
    Vždyť se v tom muzeu udřeš.
  • 00:16:06 Vedoucí odjel do lázní.
    Úřadoval jsem i za něj.
  • 00:16:10 Kdo chce vydělat, musí pracovat.
    Je to zázrak, že jsi dostal práci.
  • 00:16:18 Děkuji Bohu.
    Pan Toman je hodný pán.
  • 00:16:23 Pan Toman má pěknou ženu.
  • 00:16:29 Na cizí ženy nekoukej.
    Hledej si vlastní ženu.
  • 00:16:34 To si počkáš. Nechci ženu, protože
    neumí vařit bramboračku jako ty
  • 00:16:41 a neuživil bych ji.
    A paní Tomanová je nejhezčí.
  • 00:16:52 Ženy jsou všechny stejné.
    Chudé nebo bohaté.
  • 00:16:58 Chodí ke mně s prádlem mnoho holek.
    Ty si jich ani nevšimneš.
  • 00:17:06 -Třeba Anča nebo Poldinka.
    -Všechny jsou stejné.
  • 00:17:14 Jdi s nějakou na procházku
    na stráň.
  • 00:17:19 Mami, co mi to říkáš!
    Já se držím raději mámy.
  • 00:17:26 Ty se držíš jenom knih
    a nevíš o světě.
  • 00:17:30 Ty asi zůstaneš svobodný.
  • 00:18:01 Zavřeno!
  • 00:18:04 Jestli jste zaměstnanec,
    tak jděte zadním vchodem.
  • 00:18:12 Nejde to.
    Asi je v zámku něco zlomeného.
  • 00:18:18 To je možné. Nechte to být.
    Já zavolám naše lidi.
  • 00:18:36 Lidi, nestůjte tady.
    Tady není divadlo!
  • 00:18:42 -Co se to děje, pane Pleskote?
    -Hrůza! Vloupání!
  • 00:19:01 Co se stalo?
  • 00:19:03 Vloupal se sem zloděj!
    Spadl támhle na zem.
  • 00:19:11 Byl na kusy rozbitý.
    To bylo strašné!
  • 00:19:18 -On lezl po žebříku? Kam?
    -Nahoru k vám.
  • 00:19:25 -Co tam dělal?
    -Nevím. Ale Bůh ho potrestal.
  • 00:19:34 -Pane řediteli?
    -Co je?
  • 00:19:38 -Já jsem Havlík.
    -Já vím.
  • 00:19:42 Mohu jít nahoru,
    abych zjistil škody?
  • 00:19:45 -Já nevím.
    -Jen jděte, my už jsme tam byli.
  • 00:19:52 Pane rado. Spadl odsud.
    Tady jsou nějaké stopy.
  • 00:19:58 Označte to tam!
  • 00:20:03 -Zvláštní případ.
    -Nic se neztratilo.
  • 00:20:07 Byl to Boží trest!
  • 00:20:30 Tady je to v pořádku.
  • 00:21:02 Všechno je v pořádku.
  • 00:21:21 Děkuji.
  • 00:21:24 -Já jsem z kriminálky.
    -Už jsem vás viděl na žebříku.
  • 00:21:28 -Jmenuji se Souček.
    -já jsem dr.Havlík.
  • 00:21:33 -Vy jste správce těchto sbírek?
    -Ano. Zde je moje kancelář.
  • 00:21:43 -Zatím žádné škody nevidím.
    -To nám bylo také divné.
  • 00:21:51 Ale asi tady byl, protože jsme
    ho našli ležet pod tímto oknem.
  • 00:22:01 Hrozná výška. Kdo to byl?
  • 00:22:08 Když jde někdo krást,
    nemá s sebou napsané své jméno.
  • 00:22:13 Nevíme, kdo to byl, proč spadl,
    co tu chtěl. Nevíme nic.
  • 00:22:25 Já si myslím, že tu nebyl.
    To by ukradl tyto zlaté sošky.
  • 00:22:34 -Ty sošky nejsou zlaté.
    -To není zlato?
  • 00:22:38 Číňané a Japonci dělají sošky
    z hlíny pro svou krásu.
  • 00:22:45 Moudří lidé. Ale proč sem někdo
    lezl, když jsou tu hliněné nádoby?
  • 00:22:59 Proboha! Vidíte to, co já?
  • 00:23:05 -Já nevidím nic.
    -No právě! Nic!
  • 00:23:08 Chybí tady vzácná laková krabička
    na čaj!
  • 00:23:13 Říkáte laková krabička?
  • 00:23:18 Ano, na čaj!
  • 00:23:21 Byla to senzace. Byl tady
    pan Webster z muzea v Londýně.
  • 00:23:28 Rozumí čínskému a japonskému umění.
    Náš vedoucí nerozumí ničemu.
  • 00:23:34 Webster říkal, že je stará 400 let,
    že to je světový unikát!
  • 00:23:42 Prý se za ni v období vlády šógunů
    dávaly celé vesnice.
  • 00:23:50 Byla ta krabička na čaj zlatá?
  • 00:23:54 Ne. Dřevěná a lakovaná. Krásná
    barva a zachovalý starý nápis.
  • 00:24:03 Byla podobná téhle,
    ale tahle je mnohem mladší.
  • 00:24:14 -To je ona! Kde jste to vzal?
    -To měl ten chlap v kapse.
  • 00:24:22 Tak už víme, že tady byl,
    co ukradl a že při návratu spadl.
  • 00:24:27 Zajímavé, že?
    Vy tyto skříně zamykáte?
  • 00:24:35 -Ano. Klíče jsou u mě vedle.
    -Skříně nejsou vypáčené.
  • 00:24:41 Můžete na to sahat.
    Lupič měl určitě rukavice.
  • 00:24:48 Lupič si vzal klíče asi od vás.
    To je možné.
  • 00:24:55 Lakovaná krabička na čaj.
  • 00:24:59 Ten, kdo to ukradl,
    musel znát cenu té krabičky.
  • 00:25:05 -Jakou to asi má cenu? 200 Kč?
    -Několik tisíc.
  • 00:25:12 -Korun?
    -Ne. Tisíce liber.
  • 00:25:18 Ale důležitá je krabička.
    Snad to bude možné slepit.
  • 00:25:24 Ale tu cenu to už nikdy mít nebude.
  • 00:25:27 Pardon, zatím si to necháme.
  • 00:25:31 Až případ uzavřeme, tak ji vrátíme.
    Děkuji. Na shledanou.
  • 00:25:39 Ale co chcete uzavírat?
    Pachatel je mrtvý.
  • 00:25:45 Musíme vědět, proč to udělal,
    kdo to byl a proč chtěl krabičku.
  • 00:25:52 -Vy říkáte, že to byl znalec.
    -Ano.
  • 00:25:56 Ale který znalec umění japonského
    a čínského by lezl oknem do muzea.
  • 00:26:00 Máte pravdu. Na shledanou.
  • 00:26:04 -A co vy?
    -Cože?
  • 00:26:09 Já jsem žertoval.
  • 00:26:13 Někdo si mohl krádež objednat.
  • 00:26:23 Pane řediteli,
    máte v muzeu kancelář?
  • 00:26:30 Ne. Já pracuji v hlavní budově.
    Tady je vedoucí pan Toman.
  • 00:26:37 Pan Toman včera odjel do lázní.
    To je zvláštní.
  • 00:26:44 Noční hlídač je nemocný.
    To je také zvláštní.
  • 00:26:53 Tohle ale já nemůžu ovlivnit.
    Tady je vedoucí pan Toman.
  • 00:27:04 Vysvětlím vám, kdo je pan Toman.
  • 00:27:10 Pan Toman tady dříve pracoval
    jako hlídač.
  • 00:27:13 -On není odborník?
    -Není.
  • 00:27:16 On je významným členem
    Strany národního sjednocení.
  • 00:27:25 Ta strana má velký vliv na radnici,
    proto dostal místo vedoucího.
  • 00:27:36 Já nemůžu nic dělat. Ale mohu
    pana Tomana odvolat z lázní.
  • 00:27:46 To udělejte.
  • 00:27:50 Zloděj vlezl do sbírek
    japonského umění otevřeným oknem.
  • 00:27:56 Ano.
  • 00:28:00 -Branka na dvůr nebyla zamčená.
    -Ano.
  • 00:28:06 Chyběl jen nápis VÍTÁME VÁS!
    Zloděj šel najisto.
  • 00:28:14 -Vy myslíte, že měl klíč?
    -Neměl ani klíč, ani páčidlo.
  • 00:28:22 Někdo to předem otevřel.
  • 00:28:28 Klíč měl jen vrátný a pan Toman.
  • 00:28:37 Pan Toman je v lázních. Ve vrátnici
    byly všechny klíče zamčené.
  • 00:28:42 Jak dlouho zde pracuje dr. Havlík?
  • 00:28:47 Asi půl roku.
    Přijímal ho pan Toman.
  • 00:28:53 Bylo přihlášeno víc zájemců,
    ale pan Toman si vybral Havlíka.
  • 00:29:00 Když tady byl pan Webster z Anglie,
    mluvil jste s ním?
  • 00:29:09 Ne. O jeho návštěvě jsem nevěděl.
    Pan Toman jednal na vlastní pěst.
  • 00:29:17 -Já tady udělám pořádek!
    -Nechte to při starém.
  • 00:29:24 -Ještě se uvidíme, pane řediteli.
    -Na shledanou.
  • 00:29:38 Je to zamotané. Pachatele máme,
    ale neznáme jeho jméno.
  • 00:29:48 Dr. Havlík myslí, že to byl znalec.
    Myslím, že je to pravda.
  • 00:29:58 Souček proklepne dr. Havlíka.
  • 00:30:04 Pane Brůžku, podívejte se na Tomana
    a jeho rodinu!
  • 00:30:10 Ředitel muzea mluví o Tomanovi
    divně.
  • 00:30:13 Pan Bouše se podívá
    na nemocného nočního hlídače.
  • 00:30:21 A na starožitníky, kteří jsou
    ochotni kupovat kradené věci.
  • 00:30:30 To je zajímavý případ.
    Znalci totiž bývají blázni.
  • 00:30:39 Jestli v tom je i ten Angličan,
    tak to bude těžká práce.
  • 00:30:47 Pane rado, podívejte se,
    co jsme našli v zámku té branky.
  • 00:30:55 Čerstvě ulomený zoubek klíče.
  • 00:31:03 Pachatel u sebe žádné klíče neměl.
  • 00:31:11 Branku otevřel někdo jiný.
    Právě toho člověka hledáme.
  • 00:31:27 Zaplať pánbůh.
  • 00:32:02 Chlapče, tady v novinách čtu,
    co se stalo! To je hrůza!
  • 00:32:09 Bojím se,
    že s tím budeš mít problémy.
  • 00:32:12 -Já za to přece nemůžu.
    -Vždycky se to svede na chudé.
  • 00:32:17 -Vezměte si chleba se sádlem.
    -Já už jsem jedl.
  • 00:32:21 Mlč. Já vím, že jsi nezaměstnaný.
  • 00:32:25 -My si spolu popovídáme.
    -Hlavně se najezte!
  • 00:32:35 -O čem se mnou chceš mluvit?
    -O tvé návštěvě v muzeu.
  • 00:32:42 -Řekni mi pravdu.
    -Řeknu. Proč se mě ptáš?
  • 00:32:48 -Kdo tě poslal do muzea?
    -Tvoje máma.
  • 00:32:52 -Neposlal tě někdo na průzkum?
    -Nikdo, přísahám!
  • 00:32:59 Četl jsi v novinách o té loupeži?
    Řekni mi pravdu.
  • 00:33:09 Řeknu to jenom tobě. Doopravdy
    jsem tam šel hledat práci.
  • 00:33:16 Ale v muzeu jsem uviděl
    zlaté trpaslíky.
  • 00:33:21 -Aha, sošky Buddhy.
    -Chtěl jsem si sáhnout na zlato.
  • 00:33:27 Jednoho jsem vzal do ruky.
    Jsou tam moje otisky prstů?
  • 00:33:31 Asi ano, to nevím.
  • 00:33:36 -Jak jsi na něj sáhl?
    -Normálně.
  • 00:33:43 -Jak?
    -Vzal jsem ho do ruky a potěžkal.
  • 00:33:48 -Co to kecáš! Vitrina byla zamčená.
    -Nebyla zamčená.
  • 00:33:58 To není možné!
  • 00:34:04 Já mluvím pravdu!
    Já jsem tu vitrinu nevypáčil.
  • 00:34:12 Já jsem toho trpaslíka neukradl.
  • 00:34:16 Chtěl jsem aspoň jednou v životě
    vidět, jak vypadá opravdové zlato!
  • 00:34:21 Vrátil jsem to. Přísahám!
  • 00:34:29 Já ti věřím, že nekecáš.
    Žádná soška nechybí.
  • 00:34:38 Ta soška vůbec není zlatá.
    Je to mosaz a nemá to cenu.
  • 00:34:45 -To jsem vůl.
    -Jsi.
  • 00:34:50 Vitrina byla odemčená.
    To je důležité!
  • 00:34:56 -Viděl jsi tam ještě něco?
    -Tu ženskou.
  • 00:35:01 Ta žena není důležitá.
  • 00:35:03 Ta odemčená vitrina je důležitá.
    To musí vědět policie!
  • 00:35:09 -Já to policii neřeknu!
    -Neboj se, řeknu jim to já.
  • 00:35:16 To je zajímavé. Takže zloděj
    měl v muzeu spolupracovníka.
  • 00:35:25 Otevřená branka, okno a vitrina.
  • 00:35:32 Proč ten člověk, který vše odemkl,
    neukradl tu krabičku sám?
  • 00:35:44 Všiml byste si, kdyby zmizela?
  • 00:35:48 Nevím, asi ne. Mám moc práce.
    Dělám evidenci.
  • 00:35:54 -Evidenci?
    -Ano. Proto mě tam přijali.
  • 00:36:00 -V muzeu byl nepořádek.
    -To už jsme slyšeli.
  • 00:36:03 -Pan Toman sbírkám nerozuměl, že?
    -Nerozuměl. Nevěděl, co je vzácné.
  • 00:36:10 -Například ty obrázky...
    -Jaké obrázky?
  • 00:36:17 Nechci ho pomlouvat.
  • 00:36:22 Já rozumím. Měl jste dojem, že
    bez evidence se mohly věci ztrácet.
  • 00:36:31 Máte pravdu.
  • 00:36:36 -Já řeknu, co si myslím.
    -To bude nejlepší.
  • 00:36:41 Jednotlivé předměty byly evidovány.
    Ale sbírky se doplňují náhodně.
  • 00:36:48 Vždycky se dá něco ...
    ... ukrást.
  • 00:36:54 Ano.
  • 00:36:58 S panem Tomanem jsme měli problém
    s těmi obrázky.
  • 00:37:03 Japonci mají Knihy lásky.
    Jsou to obrázkové knihy o milování.
  • 00:37:09 Některé obrázky chybí.
  • 00:37:15 Jejich cena je velká.
    Je možné je výhodně prodat.
  • 00:37:20 Myslíte si, že si pan Toman
    takto přivydělával?
  • 00:37:26 To nevím.
    Ale nebyl na sbírky dost opatrný.
  • 00:37:35 -Znáte pana Reifa?
    -Ano, samozřejmě.
  • 00:37:44 Když jsem nastoupil do muzea,
    byli pan Toman a pan Reif přátelé.
  • 00:37:53 Myslím, že pan Reif
    ty obrázky prodává.
  • 00:37:58 Že je prodává jako pornografie.
  • 00:38:08 Znáte dobře pana Reifa?
  • 00:38:12 Dvakrát jsem navštívil pana Tomana
    doma. Vždy tam byl pan Reif.
  • 00:38:18 Myslím, že mě pan Toman přijal,
    abych udělal pořádek ve sbírkách.
  • 00:38:27 Včera pan Toman řekl:
    Kdyby přišel Reif, tak ho vyhoďte!
  • 00:38:39 -Jaký člověk je vrátný Pleskot?
    -Je dobrák. Pana Tomana nemá rád.
  • 00:38:51 Řekl nám, že ten mrtvý lupič
    je podobný panu Reifovi.
  • 00:39:03 Cože? To není možné.
    Reif mohl přijít dveřmi!
  • 00:39:14 Je to nepříjemné, ale žádám vás,
    abyste se pokusil poznat mrtvého.
  • 00:39:23 -Má velmi poškozený obličej.
    -Pan Toman ho zná lépe.
  • 00:39:30 Pan Toman se vrátí z lázní zítra.
    Lékař ho nepustil.
  • 00:39:34 Ano. Má nemocné srdce.
  • 00:39:39 -S kým se stýkal pan Reif?
    -Nevím. Pleskot ho viděl v muzeu.
  • 00:39:51 Paní Tomanová také znala Reifa,
    když k nim chodil na návštěvy.
  • 00:39:59 Snad nechcete, aby se paní Tomanová
    dívala na mrtvolu?
  • 00:40:07 Děkuji vám, pane doktore.
    Jděte prosím na pitevnu.
  • 00:40:28 Brůžku!
  • 00:40:34 Přivezte paní Tomanovou,
    jestli pozná toho mrtvého.
  • 00:40:43 Hlavně pozorujte,
    jak se bude chovat.
  • 00:41:10 -Je to Reif?
    -To bylo hrozné!
  • 00:41:15 Já jsem si také ještě nezvykl.
  • 00:41:24 Proč jste to udělali?
    Pro ni to bude hrozné!
  • 00:41:29 -Oni totiž spolu...
    -Je to Reif?
  • 00:41:32 -Co?
    -Reif!
  • 00:41:35 Ano, je to Reif.
    Měl štíhlou, sportovní postavu.
  • 00:41:45 (Hlas z pitevny.)
    -Ááááááááááááááááááá!
  • 00:41:51 Vzpamatujte se, paní.
    Součku, sežeňte drožku!
  • 00:42:05 No tak, vzpamatujte se!
  • 00:42:15 -To jste jim poradil vy?
    -Já? Neřekl jsem jim ani slovo.
  • 00:42:26 -Pane Brůžku, drožka čeká!
    -Pojďte paní, já vám pomůžu.
  • 00:42:35 -Doprovodím vás domů.
    -Nebuďte směšný!
  • 00:42:44 Tak co mi řeknete?
  • 00:42:48 Poznávání mrtvé bylo divoké.
    Paní se svalila jako špalek.
  • 00:42:58 -Poznala ho?
    -Ano.
  • 00:43:01 Tady je dopis advokáta pana Tomana.
    Zastupuje Tomana při rozvodu.
  • 00:43:15 -Oni se rozvádějí? Jaký je důvod?
    -Trvalý manželský rozvrat.
  • 00:43:21 -Paní měla milence - pana Reifa.
    -To se nám to rychle uzavírá.
  • 00:43:31 Pane Bouše, co máte vy?
  • 00:43:35 Pánové, mám důležitou zprávu!
  • 00:43:40 -Mluvte, pane Bouše.
    -Pane rado, já...
  • 00:43:44 Mám něco zajímavého.
  • 00:43:51 Pan Toman se seznámil se svojí
    ženou v ošklivé vinárně v Plzni.
  • 00:44:02 Paní Helenka tam pracovala
    jako "číšnice".
  • 00:44:12 Někdy jsou tyto "číšnice"
    velmi slušné manželky.
  • 00:44:19 Poslouchejte mě! Paní Tomanová
    a pan Reif byli milenci.
  • 00:44:25 Říkal to dr. Havlík.
    Co je?
  • 00:44:31 Vy už to víte? Tak promiňte.
  • 00:44:41 (Někdo klepe.)
    -Vstupte!
  • 00:44:45 -Pane rado, přišel pan Toman.
    -Ať jde dál.
  • 00:44:58 Posaďte se.
  • 00:45:02 Nepříjemná událost, že?
  • 00:45:05 Ředitel se tváří,
    jako bych to muzeum vyloupil já.
  • 00:45:10 To mě nepřekvapuje.
    Chce z toho vytřískat kapitál.
  • 00:45:14 -To se mu nepovede.
    -Vy se nemáte rádi?
  • 00:45:19 Byl zvyklý mít na všech místech
    lidi ze své strany.
  • 00:45:22 Tady mluvíme o krádeži
    a ne o politice.
  • 00:45:27 -Ztratila se jen jedna věcička.
    -Podle dr. Havlíka cenná.
  • 00:45:33 Dr. Havlík je znalec.
    Znalci mívají velké oči.
  • 00:45:38 A vy jste měl oči malé. Dovolil
    jste Reifovi prodat ty obrázky.
  • 00:45:49 Reif zneužil mou důvěru. Je lump.
    Nemám s ním nic společného.
  • 00:45:56 -A vaše žena?
    -Vy to víte?
  • 00:46:02 Proč žádáte o rozvod?
  • 00:46:04 Jsem politik. Budu poslanec.
    Nemohu si dovolit skandál.
  • 00:46:13 Nechci, aby psali v novinách,
    že moje žena má poměr...
  • 00:46:18 Měla poměr!
  • 00:46:22 Předevčírem říkala,
    že možná nebude rozvod.
  • 00:46:28 Nevěřím tomu. Ale souhlasil bych.
    Já nechci rozvod.
  • 00:46:37 Jestli se s Reifem rozešla,
    jsem ochoten zrušit rozvod.
  • 00:46:42 My už víme, kdo je ten mrtvý
    pachatel krádeže. Je to Reif!
  • 00:46:51 -Reif?!
    -Ano.
  • 00:46:55 Vy jste mu řekl,
    že ta krabička má velkou cenu?
  • 00:47:01 -Dlouho jsem s ním nemluvil.
    -Tak mu to řekl dr. Havlík.
  • 00:47:08 Dr. Havlík to věděl
    od pana Webstera z Anglie.
  • 00:47:13 Řekla mu to moje žena. Věděla
    ode mne o návštěvě toho Angličana.
  • 00:47:26 Pánové, zavolejte doktora!
  • 00:47:39 Doktor do kanceláře pana rady!
  • 00:47:45 Citlivá rodina.
    Nejdřív se zhroutila ona a teď on.
  • 00:47:56 -Co chtěli vědět na policii?
    -Nic. Vědí toho dost.
  • 00:48:02 Proč je tam tak dlouho pan Toman?
    Má to špatné, já to vím.
  • 00:48:12 -On tady ale vůbec nebyl.
    -To nevadí. Vedoucí má odpovědnost.
  • 00:48:19 I ředitel to má špatné. I vy.
  • 00:48:25 -Já? Proč já?
    -Protože se to stalo u vás.
  • 00:48:39 -Opravte to. Nebo se to poškodí.
    -Nemůže se nic stát.
  • 00:48:45 To říkal vedoucí taky, když nechal
    Reifa odnášet balíky věcí z muzea.
  • 00:48:50 Prý to nemá cenu. Vidíte, jak to
    dopadlo. Zavřete okno, práší se.
  • 00:48:59 Vy jste viděla, jak Toman a Reif
    něco z muzea odnášejí?
  • 00:49:03 Já vím hodně, ale mlčím.
    Znám život.
  • 00:49:46 Panebože!
  • 00:49:54 Doporučuji vrátit se do lázní.
    To srdce se mi nelíbí.
  • 00:50:00 Může se vrátit do lázní.
  • 00:50:06 Už vás nepotřebujeme, pane Tomane.
    Hledáme toho, kdo Reifovi pomáhal.
  • 00:50:16 Mám otázku. Jak přijala moje žena
    zprávu o smrti Reifa?
  • 00:50:25 Tak, jak jsme předpokládali.
  • 00:50:29 Reifova smrt by mohla vyřešit
    můj osobní problém.
  • 00:50:36 Také mě to napadlo.
  • 00:50:41 Kdyby se krádež povedla,
    kdo by byl odpovědný za škodu?
  • 00:50:48 Havlík. Podepsal převzetí sbírek.
  • 00:50:53 -Vy ne?
    -Ne.
  • 00:50:57 -Měl by nepříjemnosti.
    -To je riziko povolání.
  • 00:51:04 -Za ty obrázky neodpovídá nikdo?
    -Nebyly ještě evidovány.
  • 00:51:12 Jak je to jednoduché!
    Děkuji za informaci a hodně zdraví.
  • 00:51:57 Pane rado, ten pan Toman
    se mi vůbec nelíbí.
  • 00:52:07 Tady jsem přinesl zprávy o Reifovi.
  • 00:52:14 Dvakrát byl vyšetřován, že prodal
    kradené zboží. Neprokázáno.
  • 00:52:20 Vyšetřován za nedovolený prodej
    starožitností. Neprokázáno.
  • 00:52:28 -Zřejmě byl odborník.
    -Uměl se vykroutit.
  • 00:52:33 Soukromě jsem zjistil, že prodal
    japonské obrázky panu Králíčkovi.
  • 00:52:42 -Řediteli z Živnobanky?
    -Ano.
  • 00:52:45 Největší soukromá sbírka
    pornografie v Praze.
  • 00:52:49 Důkaz nemám. Je to soukromá
    informace, ale důvěryhodná.
  • 00:52:58 Nevíte, jestli o tom prodeji
    věděl pan Toman?
  • 00:53:08 To nevím,
    ale ten Toman se mi nelíbí.
  • 00:53:16 Reif také prodával porcelán.
    Prý ze své soukromé sbírky.
  • 00:53:29 Nic zajímavého, pane Bouše.
  • 00:53:33 Také mám jeho osobní data:
    Stáří: 35 let, ženatý, 2 děti.
  • 00:53:40 Utekl od rodiny,
    žena s dětmi bydlí v Pardubicích.
  • 00:53:45 To je všechno. Nic zajímavého.
  • 00:53:51 Pozor! To je důležité!
  • 00:54:00 Věděla paní Tomanová,
    že je Reif ženatý?
  • 00:54:07 Helenka z plzeňské vinárny?
    Té by to nevadilo.
  • 00:54:12 Možná ano.
  • 00:54:16 Už jste viděl ženu,
    která by rozvedla s bohatým mužem,
  • 00:54:21 když je její milenec ženatý?
  • 00:54:24 To by nám přece řekla,
    nebo by to řekl pan Toman.
  • 00:54:28 Ten to určitě věděl.
  • 00:54:32 Toman to nevěděl. Určitě by to
    s radostí oznámil své manželce.
  • 00:54:42 Reif byl ženatý.
    Má to souvislost s krádeží v muzeu?
  • 00:54:52 S krádeží nevím,
    ale s Reifovou smrtí ano.
  • 00:55:45 Co to děláte?
  • 00:55:50 -Já něco zkouším.
    -Co zkoušíte?
  • 00:55:58 Pánové, já si myslím, že ten Reif
    nespadl z toho okna vlastní vinou.
  • 00:56:10 Byl to sportovec.
  • 00:56:14 -Jinak by nevylezl tak vysoko.
    -Vy jste ho neměl rád, že?
  • 00:56:21 -Neměl.
    -Paní Tomanová mu dala přednost.
  • 00:56:27 Myslím, že Reifa z toho okna
    někdo shodil.
  • 00:56:51 Mám stejný názor.
    Proto jsme přišli.
  • 00:56:57 Já tady možná trochu blbnu.
    Ale uvažuji takto:
  • 00:57:09 Reif ukradl krabičku
    a vracel se zpět.
  • 00:57:16 Chytil se rámu okna.
    Jiný člověk tady byl schovaný.
  • 00:57:25 Třeba za kostýmem samuraje.
  • 00:57:28 Ano, asi takhle.
    Do ruky si vzal kopí.
  • 00:57:46 Potom do Reifa strčil.
  • 00:57:54 -Je to blbost, že?
    -Není. Pokračujte.
  • 00:58:01 To je všechno. To kopí sem nepatří.
    Já jsem ho sem dal.
  • 00:58:19 Tím jste ale dal pachateli možnost
    shodit Reifa.
  • 00:58:30 -To mě nenapadlo!
    -Možná vás napadlo, kdo to udělal?
  • 00:58:38 Podezíráte pana Tomana?
  • 00:58:42 To bych si nedovolil.
    Ale: Kdo má klíče od muzea?
  • 00:58:53 Kdo znal cenu lakované krabičky?
    Kdo nenáviděl pana Reifa?
  • 00:59:00 -Například dr. Havlík.
    -Cože?
  • 00:59:07 Vlastně ano.
  • 00:59:10 Vidíte, jak logicky přemýšlíte.
    Dokonce jste ukázal, jak to bylo.
  • 00:59:18 Já to neudělal!
  • 00:59:20 Toman také ne. Nastoupil do lázní
    a odpoledne ho prohlédl lékař.
  • 00:59:31 Večer měl potíže, byl na pokoji
    a navštívil ho lékař.
  • 00:59:43 Vy podezříváte mě?
  • 00:59:49 Když vynechám vrátného
    a slečnu Kolečkovou...
  • 00:59:56 -Korečkovou!
    -Nepřerušujte mě!
  • 01:00:01 ...tak zbýváte vy!
  • 01:00:07 Ale je tu ještě jeden člověk,
    který všechno věděl.
  • 01:00:15 Ale nevěděl důležitou věc,
    že pan Reif byl ženatý!
  • 01:00:37 Dobrý den, co si přejete?
  • 01:00:43 -Co to znamená?
    -Policie!
  • 01:00:49 Můj muž leží. Není mu dobře.
  • 01:00:53 My jdeme za vámi.
  • 01:00:59 -Já nechápu.
    -Já jsem také zpočátku nechápal.
  • 01:01:05 Nechcete si sednout?
  • 01:01:16 -Vy se s mužem rozvádíte?
    -On se mnou.
  • 01:01:21 Byl důvodem k rozvodu pan Reif?
  • 01:01:32 Takže byl.
  • 01:01:37 Vy jste řekla Reifovi o cenné věci
    v muzeu, kterou může ukrást.
  • 01:01:47 -Je to pravda?
    -Není.
  • 01:01:52 -Vy jste se zbláznil!
    -Já ne. Vy jste ztratila hlavu.
  • 01:01:59 Dozvěděla jste se,
    že Reif má v Pardubicích rodinu.
  • 01:02:04 Plán na krádež
    jste změnila na vraždu.
  • 01:02:11 Co se tady děje, pánové?
  • 01:02:17 Pane Tomane, kde jste nechal klíče
    od muzea, když jste odjel?
  • 01:02:23 Tady.
  • 01:02:32 -Ale já nechápu...
    -Vaše paní už chápe.
  • 01:02:36 Já také nechápu.
  • 01:02:40 Jak často jste užíval klíč
    od branky na dvůr?
  • 01:02:45 Nikdy. Chodím hlavním vchodem.
  • 01:02:51 Tento klíč byl ulomen v den vraždy.
    S tím klíčem jste udělala chybu.
  • 01:03:00 Já ne!
  • 01:03:08 To on! V noci se vrátil
    a srazil ho z okna.
  • 01:03:14 Jak víte, že byl Reif sražen?
  • 01:03:19 To vy jste vymyslela tu loupež.
    Řekla jste Reifovi svůj plán.
  • 01:03:25 Neřekla jste mu ale,
    že máte také klíč od schodiště.
  • 01:03:32 Tím schodištěm jste vyběhla nahoru
    a čekala na Reifa.
  • 01:03:41 -Schovala jste se za samurajem.
    -Já ne! To Havlík!
  • 01:03:47 Havlík nám ani neřekl, že jste ho
    navštívila den před vraždou.
  • 01:03:54 Otevřela jste okno
    a odemkla vitrinu!
  • 01:03:58 Na loupež jste pospíchala,
    protože jste nevěděla,
  • 01:04:03 kdy se uzdraví noční hlídač.
  • 01:04:09 Myslela jste, že podezřelý
    bude váš manžel a dr. Havlík.
  • 01:04:15 Jménem zákona vás zatýkám
    pro důvodné podezření z vraždy.
  • 01:04:22 To je hrůza!
  • 01:04:27 Panebože, to je můj konec!
  • 01:04:31 Zavolejte si lékaře.
    Nebo chcete odvézt do nemocnice?
  • 01:04:44 Ty děvko! Ty jsi mě zničila!
  • 01:04:49 Měl jsem před sebou kariéru.
    A to všechno kvůli tomu Reifovi!
  • 01:04:58 Oba jste byli stejní.
    Oba jsem vás nenáviděla.
  • 01:05:21 -Dobrý den.
    -Hrůza, co?
  • 01:05:25 -Pořád tomu nemůžu uvěřit.
    -To ještě nevíte všechno.
  • 01:05:31 -Co je tohle?
    -Přihláška do strany pana Tomana.
  • 01:05:38 Můžete ji zahodit.
    Pan Toman se do muzea už nevrátí.
  • 01:05:45 Zemřel na srdeční mrtvici.
  • 01:05:50 Přežil nevěru ženy,
    nepřežil svůj politický konec.
  • 01:05:57 Od zítřka budete vedoucí vy.
    Přestěhujete se do jeho kanceláře.
  • 01:06:05 Děkuji.
  • 01:06:08 Já za vámi stojím.
  • 01:06:11 A aby to bylo jisté, přinesl jsem
    vám přihlášku do naší strany.
  • 01:06:18 Havlíku, Havlíku,
    máte před sebou skvělou budoucnost.

Související