iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
25. 11. 2020
21:30 na ČT2

1 2 3 4 5

18 hlasů
81793
zhlédnutí

Po jedné stopě

(Po jedné stopě do Afriky)

Gleb Gen, maska tančící na chůdách

Přes Libérii na Pobřeží slonoviny: dopravní zácpy v Monrovii a omluva naší D1, nejmocnější maska Gleb Gen na vysokých chůdách a šok z repliky baziliky sv. Petra na Pobřeží slonoviny

25 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Po jedné stopě do Afriky - Gleb Gen, maska tančící na chůdách

  • 00:00:39 -Za Svobodným městem
    jsme motorky vyměnili za loď
  • 00:00:43 a jeli na Banánové ostrovy,
  • 00:00:46 které mají sice smutnou
    otrokářskou minulost,
  • 00:00:49 ale současnost je sladká
    a šťavnatá.
  • 00:00:52 Igor v sobě opět probudil tanečníka
  • 00:00:55 a já se mezitím věnoval
    mořské gastronomii.
  • 00:00:59 Další loďkou, tentokrát na řece,
    jsme jeli navštívit Opičí ostrov.
  • 00:01:04 Opice nám ovšem nevěnovaly
    žádnou pozornost.
  • 00:01:08 A v Libérii jsme pomáhali
    s výlovem ryb,
  • 00:01:11 za což jsme byli
    náležitě odměněni.
  • 00:01:20 Libérie byla prvním
    post-koloniálním africkým státem,
  • 00:01:25 a její hlavní město se původně,
    z vděčnosti ke Spasiteli,
  • 00:01:29 jmenovalo Kristovo město.
  • 00:01:32 Dnešní název je zase připomínkou
    pátého amerického prezidenta,
  • 00:01:36 za jehož vlády začal návrat otroků
    zpátky do Afriky.
  • 00:01:40 Dostali jsme se do šílený situace.
  • 00:01:43 Už jsme tady v Libérii
    projeli pár kolon,
  • 00:01:47 ale tohle je příšerný a strašlivý.
  • 00:01:50 Tady to stojí a nejede to vůbec,
    a místní nám říkají, ať to otočíme
  • 00:01:56 a pokusíme se to objet,
    že tady je to zašpuntovalný.
  • 00:02:00 Budeme tady až do tmy
    a vůbec nevíme, co máme dělat.
  • 00:02:05 Chci prostě domů, domů k nám,
    do zácpy na magistrálu.
  • 00:02:13 Motorka má sto jedna stupňů
    a za chvíli vyletí do povětří.
  • 00:02:22 -Je to náročný,
    a především je horko.
  • 00:02:27 A lidi kolem furt něco radí.
  • 00:02:30 -Poslechli jsme rady místních,
    otočili se
  • 00:02:34 a našli cestu ven
    z rušného města.
  • 00:02:37 Hned za městem cestu lemuje
  • 00:02:40 nekonečné množství
    kaučukovníkových plantáží.
  • 00:02:43 Vývoz kaučuku
    je totiž největším pilířem
  • 00:02:46 jinak chudé liberijské ekonomiky.
  • 00:02:49 -Toto je strom kaučukovník,
    z něj se vyrábějí pneumatiky.
  • 00:02:53 Takhle se postupně nařezává kůra.
  • 00:02:55 Strom potom pouští bílou látku,
    která se jmenuje kaučuk,
  • 00:03:01 a po tomto trychtýři stéká
    do mističek a pak se to stáčí.
  • 00:03:06 -Výnosný byznys země
    se ale netýká dvou třetin obyvatel,
  • 00:03:10 kteří žijí pod hranicí chudoby,
  • 00:03:12 a tak často přijde na stůl
    maso kriticky ohrožených druhů,
  • 00:03:16 takzvané maso z buše.
  • 00:03:19 -Má to tvrdé bodliny,
    je to jako dikobraz.
  • 00:03:23 -Igor se snaží místním pomoct
    s prodejem
  • 00:03:26 toho zvláštního mrtvého zvířete,
    ale nedaří se mu.
  • 00:03:31 Projely dva kamióny, a neprodal.
    V Africe mají na všechno čas,
  • 00:03:36 takže slečna tady může stát
    celej den a snad prodá,
  • 00:03:40 ale my nemáme čas čekat,
  • 00:03:43 než si někdo koupí krysu, morče,
    veverku nebo nutrio-ondatru.
  • 00:03:51 Igor to trefil správně.
  • 00:03:53 Osinák africký je opravdu
    z čeledi dikobrazovitých,
  • 00:03:57 ale není prý ani chráněný
    ani dobrý.
  • 00:03:59 Už jsem se trochu uklidnil,
  • 00:04:03 ale doprava v Monrovii je šílená
    a dnešek byl vyčerpávající.
  • 00:04:07 Myslel jsem, že to neskončí.
  • 00:04:10 Dojeli jsme jenom kousíček
    za město a balíme to.
  • 00:04:14 Igor našel tohle místečko,
  • 00:04:17 je to místní kostel
    a právě mluví s pastorem.
  • 00:04:20 Každé náboženství by se mělo
    postarat o bližního v nouzi,
  • 00:04:25 a my potřebujeme postavit stany
    a dát se trošku do pořádku,
  • 00:04:30 takže nás tady nechají spát.
  • 00:04:33 Konečně v přírodě,
    po tom strašným místě.
  • 00:04:39 Je krásný,
    jak jsou tady vychovaný.
  • 00:04:42 My tady chceme kempovat,
    a hned se ptali,
  • 00:04:46 jestli nechceme židle,
    abychom se posadili,
  • 00:04:49 což samozřejmě nepotřebujeme,
  • 00:04:52 ale už sem běží děti
    s plastovýma židličkama,
  • 00:04:55 protože přece nebudeme
    jako hosti sedět na zemi.
  • 00:04:59 To je krásný...
  • 00:05:05 Ke kostelu patří taky škola,
    bohužel tenhle rok je zavřená.
  • 00:05:10 Děti do školy nechodí,
  • 00:05:13 protože nemají tady ve vesnici
    peníze na učitele.
  • 00:05:17 Děti by do školy chodit mohly,
    ale nemá je kdo učit,
  • 00:05:20 takže děti chodí do buše,
    pomáhají rodičům s prací,
  • 00:05:24 ale bohužel nemají přístup
    ke vzdělání.
  • 00:05:28 Spaní na zemi přímo na svaté půdě
    kostela jsme uctivě odmítli,
  • 00:05:33 jsme už zvyklí na pohodlí
    svých stanů.
  • 00:05:36 A udělali jsme dobře,
  • 00:05:39 protože ranní mše byla skutečně,
    skutečně ranní.
  • 00:06:07 Takhle to dopadá,
    když se domluvíme na osmou ráno,
  • 00:06:12 aby pro nás připravili mši.
  • 00:06:15 Je sedm hodin sedm minut
    a mše už začala,
  • 00:06:19 protože Igor večer řekl,
  • 00:06:22 že by bylo moc příjemné,
    kdyby ho ráno vzbudili písní.
  • 00:06:26 Nedošlo mu,
    že to vezmou vážně,
  • 00:06:29 a že když v osm chceme odjet,
    tak pro ně je to logicky už v sedm.
  • 00:06:34 Nebyli jsme ale jen přihlížejícími,
  • 00:06:37 stali jsme se na chvíli
    hlavními aktéry.
  • 00:06:46 Energie, s jakou nám žehnali
    pro zdar naší cesty,
  • 00:06:49 byla upřímná a velmi silná.
  • 00:06:52 Igora napadlo,
    jak by to asi bylo u nás,
  • 00:06:54 kdyby přijeli do vesnice
    dva turisti z Afriky
  • 00:06:58 a postavili si stan u kostela.
  • 00:07:00 Určitě by je šli přivítat
    v sedm ráno a zazpívat jim...
  • 00:07:05 Spíš si myslím,
    že by byl poprask.
  • 00:07:09 Bacha, jsou dva,
    co když přijedou ještě další?
  • 00:07:13 Je to absurdní, a my jsme šťastní,
    že jsou vůči nám takhle vstřícní.
  • 00:07:19 Na rozloučenou jsme předvedli
    malé divadélko,
  • 00:07:23 když mě musel Igor roztlačit.
  • 00:07:27 Jako opravář
    jsem se tedy zatím nevyznamenal.
  • 00:07:35 Ano, je to trochu k smíchu.
  • 00:07:45 Ač krutá byla historie,
    dnes působí lépe, Libérie.
  • 00:07:50 Až na hlavní silnice,
    ale na to už jsem zvyklý, v Africe.
  • 00:08:12 Jsem přeci skromný,
    spokojím se s málem,
  • 00:08:15 jen s kvalitním jídlem
    a dobrým seriálem.
  • 00:08:28 Někdy jsou jídelní lístky
    takovým překvapením.
  • 00:08:33 Člověk samozřejmě neví,
    co ty názvy znamenají,
  • 00:08:37 tak jsem se zeptal,
    co je tu nejlepší.
  • 00:08:40 Řekla fu-fu a polívka,
  • 00:08:42 tak jsem si řekl,
    že polívkou nemůžu nic zkazit,
  • 00:08:46 a fu-fu bude asi něco fajn.
  • 00:08:48 Polívka je pálivý poctivý vývar,
  • 00:08:52 takový guláš z kozího masa
    a z krabů,
  • 00:08:57 a fu-fu je taková lepivá hmota,
  • 00:09:01 v podstatě nedodělaný těsto,
    z manioku asi.
  • 00:09:06 Tak jsem zvědavý, co to udělá
    s mým břichem na motorce.
  • 00:09:11 Ale rozhodně mě to zasytí.
  • 00:09:15 Jestli sežeru
    tuhle nehotovou bábovku,
  • 00:09:18 tak pak už nemusím jíst vůbec.
  • 00:09:21 Já to tam naleju...
  • 00:09:37 Pohled na tu telenovelu
    mě uklidňuje,
  • 00:09:41 protože kdyby nám opravdu
    došly peníze,
  • 00:09:44 tak bych se tady případně
    mohl chytit
  • 00:09:47 a hrál bych
    nějakýho bílýho blbečka,
  • 00:09:51 ze kterýho by si tady
    dělali legraci.
  • 00:09:54 Moje herectví
    by na to určitě stačilo.
  • 00:09:57 Ti kluci tady jsou na motorkách
    a pojedou dál.
  • 00:10:01 Nerozumíš.
    Zbytečně se namáhám.
  • 00:10:04 A ještě něco ti povím,
    já se na ně dívat budu,
  • 00:10:07 protože je to v Český televizi
    a já mám rád cestopisy.
  • 00:10:11 A potom za mnou nechoď.
  • 00:10:13 Některá rána v Africe stojí za to,
    když se člověk vyspí mizerně.
  • 00:10:19 Najednou je tady zase zima.
  • 00:10:22 Jak jsme vjeli do hor,
    tak celou noc byla zima.
  • 00:10:25 Snažili jsme se večer přejet
    z Libérie do Pobřeží slonoviny.
  • 00:10:30 Pustili nás doprostřed mostu,
  • 00:10:35 ale na druhé straně neotevřeli,
    že už mají zavřeno,
  • 00:10:39 takže jsme se vrátili
    na liberijskou stranu,
  • 00:10:43 kde nás celníci a úředníci
    nechali spát tady u nich.
  • 00:10:47 Zaplaťpánbůh za to,
    je to anglicky mluvící země
  • 00:10:51 a my jsme s nima mohli
    ještě nějaký věci domluvit.
  • 00:10:55 A teď se pokusíme dostat se
    nejenom do Pobřeží slonoviny,
  • 00:11:00 ale v první řadě
    se nějak stát lidmi,
  • 00:11:03 protože takhle nás tam nepustí.
  • 00:11:09 Jedna z nejatraktivnějších zemí
    západní Afriky
  • 00:11:13 nám přece jen otevřela
    své brány.
  • 00:11:16 Ivory Coast,
    jak mu říkají Britové,
  • 00:11:19 nebo Cote dIvoire, jak zní
    oficiální francouzský název,
  • 00:11:23 je zemí masek, tance a magie.
  • 00:11:25 V zemi žije více než šedesát
    etnických skupin
  • 00:11:29 a mluví se tu
    více než pětašedesáti jazyky.
  • 00:11:32 Je to země, která nás okamžitě
    uchvátila, ani jsme nevěděli čím...
  • 00:11:38 Jedeme to tedy zjistit do hlavního
    města západní části země,
  • 00:11:42 do města Man,
    které je prostě jiné.
  • 00:11:48 Město rozeseté v údolí
    i na úbočích okolních hor
  • 00:11:53 je najednou klidnější a pomalejší
    než jiná africká města.
  • 00:11:58 Jakoby dotek magie
    byl stále přítomný,
  • 00:12:02 jako by lidé věděli něco,
    co my nevíme,
  • 00:12:05 a shovívavě nás přijali
    mezi sebe.
  • 00:12:08 Z ničeho nic se nám
    mezi nízkými domy
  • 00:12:11 otvírá pohled
    na velkolepou mešitu,
  • 00:12:14 která bohužel neblaze proslula
    v roce 2017
  • 00:12:17 vraždou hlavního muezzina.
  • 00:12:19 Jaký motiv vrah měl,
    se ale nikdy nezjistilo,
  • 00:12:22 protože rozlícený dav
    útočníka zlynčoval.
  • 00:12:28 Z kotlů vyrobených z barelů
    voní vařená rýže
  • 00:12:31 a z dálky k nám doléhá
    zvuk dláta.
  • 00:12:35 Lidé své řemeslné dovednouti
    před námi neskrývají, ba naopak.
  • 00:12:40 Ale co nám zůstane asi navždy
    ukryto, jsou tajemná místa.
  • 00:12:45 Zakázané lesy
    jsou zasvěcené rituálům
  • 00:12:49 a mají do nich vstup
    jen někteří vyvolení z vesnice.
  • 00:12:53 Tak jsme se konečně dostali
    k opicím v podstatě na dosah
  • 00:12:57 a lákáme je na banány.
  • 00:13:00 Do lesa nemůžeme,
    tam smí jenom obyvatelé vesnice,
  • 00:13:04 a ani náš průvodce,
    který není místní, tam nesmí.
  • 00:13:08 Les je posvátný a patří opicím,
    a tak se je aspoň snažíme nakrmit.
  • 00:13:14 Pro nás jsou to roztomilé opičky,
  • 00:13:17 ale pro místní lidi
    jsou to převtělení předci,
  • 00:13:21 kteří doprovází mladé chlapce
    do hloubky lesa
  • 00:13:25 při jejich cestě k dospělosti.
  • 00:13:29 Některý les patří duchům a magii,
    jiný ovládli mistři tkalci.
  • 00:13:35 Jejich ukázka zručnosti
  • 00:13:37 a sofistikovanosti
    složitého systému
  • 00:13:41 v jednoduchých podmínkách
  • 00:13:44 je důkazem umění a zkušeností
  • 00:13:47 předávaných z generace
    na generaci.
  • 00:13:54 Tkát dlouhé kusy látek
    s různými vzory smí pouze muži,
  • 00:13:59 ženám je tato tradice zapovězena.
  • 00:14:02 Ovšem mohou látky sešívat
    a tvořit z nich krásné šaty,
  • 00:14:08 stříšky proti slunci,
    rubáše zemřelým,
  • 00:14:12 či oblečení pro rituály masek.
  • 00:14:17 My vidíme jen hezké suvenýry,
    ale každá maska, výraz její tváře,
  • 00:14:23 pootevření úst nebo zúžení očí,
    má svůj význam.
  • 00:14:29 Asi jednou z nejkrásnějších
    a nejmocnějších v Africe
  • 00:14:34 je maska Gleb Gen.
  • 00:14:37 Stojí na vysokých chůdách
    a prosazuje spravedlnost.
  • 00:14:41 Může dokonce odsoudit k smrti
    a její rozhodnutí je neměnné.
  • 00:14:46 Propojuje svět mrtvých a živých,
  • 00:14:49 a i ve své zmenšené odobě
    budí respekt.
  • 00:14:52 Co teprve vidět ji naživo...
  • 00:15:03 Když se mezi lidmi kmene Dan
    objeví maska, je k tomu důvod.
  • 00:15:08 Někdy se tím řeší nějaký problém,
    prosazuje se zákon, léčí se,
  • 00:15:13 lidé se sbližují,
    očišťují se od negativních věcí.
  • 00:15:17 Blízkost moudrých duší předků
  • 00:15:20 dává komunitě
    naději do budoucna.
  • 00:15:23 Ženy masku tradičně
    doprovází tancem
  • 00:15:26 a muži rytmem
    z ručně vyrobených bubnů.
  • 00:15:31 -Šéf nám přinesl jejich nápoj.
  • 00:15:34 Je alkoholický, prý podobný pivu,
    a vyrábí ho sami tady ve vesnici.
  • 00:15:40 -Jmenuje se Lydie,
  • 00:15:42 takže je to ženská
    a bude asi pořádně kopat.
  • 00:15:59 Trocha Lýdie obětovaná zemi
    jako poděkování bohům stačila,
  • 00:16:04 a tak může rituál pokračovat.
  • 00:16:14 Je to zkvašený nápoj,
    v podstatě máme bublinky, kvašák.
  • 00:16:22 -Uvidíme...
    -Mně to chutná.
  • 00:16:28 Pro nás je to zážitek a zábava.
    Víme, že nedokážeme poznat
  • 00:16:33 a pochopit pravidla rituálu
    a všechny symboly,
  • 00:16:37 víme ale,
    že nejde jen o samotný nápoj,
  • 00:16:40 ale o duševní spojení,
    které díky němu přichází.
  • 00:16:43 V jakém rozpoložení
    se duch masky nachází,
  • 00:16:46 se dá poznat podle její
    momentální vlastnosti,
  • 00:16:49 která se dá vyčíst z oděvu
    a jeho barvy.
  • 00:16:52 Červená prý symbolizuje moc,
    bílá vyrovnanost
  • 00:16:56 a černé peří zuřivost.
  • 00:16:58 Maska kmene Dan je nádherná.
  • 00:17:04 Během tance také předává vyvoleným
    část své moci.
  • 00:17:13 A moc může mít různé podoby.
  • 00:17:16 Pro nás to byl na první pohled
    nějaký místní blázen.
  • 00:17:21 V komunitě je to ale velmi důležitý
    a vážený muž.
  • 00:17:26 Je s ním jedinečná síla
    velmi úzce spojená se sílou masky.
  • 00:17:39 Vystoupit z transu mu pomáhají
    pomocníci a průvodci masky.
  • 00:17:45 Kde se jeho duše během rituálu
    nacházela, netušíme,
  • 00:17:50 ale víme, že magická
    a kouzelná duše Afriky
  • 00:17:53 byla chvíli přímo kolem nás.
  • 00:18:03 Ráno jako malované,
    stany mokré.
  • 00:18:06 To se stane,
    když blížíte se k rovníku.
  • 00:18:09 Není kam se schovat,
  • 00:18:12 ale nejde zkrátka nemilovat
    tu marnivou ženu Afriku.
  • 00:18:44 Koupili jsme si banány,
    ale nevěděli jsme,
  • 00:18:48 že každý druh banánů
    je na něco jinýho,
  • 00:18:52 a tyhle banány
    se prostě nedají žrát,
  • 00:18:56 jenom když se uvaří
    nebo upečou
  • 00:19:00 a dají se sníst
    jako třeba brambory.
  • 00:19:05 Rovnou jsme si řekli,
    že uděláme něco pro zdraví,
  • 00:19:09 protože všichni ti černoši
    mají pěkný figury,
  • 00:19:13 a my,
    když už jsme v televizi,
  • 00:19:15 taky chceme nějak reprezentovat
    náš národ.
  • 00:19:18 -To není pro zdraví,
    to je pro moji ženu.
  • 00:19:22 -Jo?
    -Jasně.
  • 00:19:24 Ať se nevrátím domů
    jako vyhublej Sparťan.
  • 00:19:29 -Jsme tu dlouho,
  • 00:19:31 a jestli jste si všimli,
    já jsem posiloval jenom levou ruku,
  • 00:19:35 protože pravou mám naposilovanou
    poměrně dobře.
  • 00:19:48 No, fitko a srandičky
    necháváme raději za sebou,
  • 00:19:52 a protože banány
    se opravdu nedaly jíst,
  • 00:19:55 jedeme někam na pořádný jídlo
    pro pořádný chlapáky,
  • 00:19:59 kterými se dnes cítíme být.
  • 00:20:01 Tady to vypadá na ideální místo,
    kde se budou podávat proteiny.
  • 00:20:05 -Zastavili jsme v restauraci,
  • 00:20:08 zvenku vypadala krásně, útulně,
    a je tady chládek,
  • 00:20:11 a objednali jsme si jídlo.
  • 00:20:14 Akorát člověk neví,
    co si má přesně objednat.
  • 00:20:17 Ukazovala nám hrnce.
  • 00:20:21 Prý nemá kuře, ale tady mám
    malou pacičku zvířátka.
  • 00:20:28 -Jak jsme nakonec zjistili,
    je to divoký morče.
  • 00:20:33 Martin říkal,
    že to nějak divně smrdí
  • 00:20:36 a pálí to strašně,
    takže já se toho nedotknu.
  • 00:20:40 Já tady mám standard.
  • 00:20:43 -Člověk musí zapomenout
    na pach toho zvířete,
  • 00:20:46 jako by se to morče pomočilo,
    podělalo, a v tom se to uvařilo.
  • 00:20:51 Je to hodně pikantní,
    hodně pálivý,
  • 00:20:54 takže podle mě,
    když to před týdnem uvařila,
  • 00:20:58 tak dneska do toho dala chilli
    aby se to dalo jíst.
  • 00:21:02 Ale abych nehaněl, tak to maso
    je měkoučký... a bezvadný.
  • 00:21:09 -Zlatá konzerva...
  • 00:21:15 -Myslel jsem, že mám vidiny
    z otravy po zkaženém mase,
  • 00:21:20 jinak bych přece nemohl v téhle
    pustině vidět takovouhle stavbu.
  • 00:21:25 A přece tu stojí.
  • 00:21:27 Věrná a dokonce větší replika
    vatikánské baziliky sv. Petra
  • 00:21:31 včetně náměstí
    a kruhových Berniniho kolonád,
  • 00:21:35 které i zde jakoby otevírají
    svou náruč věřícím, je impozantní.
  • 00:21:39 Bazilika Matky Boží
    Královny míru
  • 00:21:42 zabírá neuvěřitelných
    třicet tisíc metrů čtverečních.
  • 00:21:45 Je tak největší na světě,
  • 00:21:47 a s výškou kupole
    sto padesát osm metrů
  • 00:21:50 je druhou nejvyšší sakrální stavbou
    na planetě.
  • 00:21:54 Je to oplocený, takže se asi
    dovnitř nedostanem, bohužel.
  • 00:21:58 Zajímalo by mě, jestli uvnitř
    je taky nějaká výzdoba,
  • 00:22:01 jestli je tam Sixtinská kaple,
    ale spíš si myslím,
  • 00:22:05 že na to už nezbyly peníze
    a možná je to holý, nevím.
  • 00:22:10 -Už bylo zavřeno,
  • 00:22:12 ale s velkým prosíkem
    jsme se sem probojovali
  • 00:22:16 a náš průvodce nám říká
    samý zajímavý věci.
  • 00:22:21 Jsme tady vlastně sami,
  • 00:22:26 takže super, paráda,
    západ slunce a bazilika...
  • 00:22:30 -Velkolepý monument tvoří
    sto dvacet osm dórských sloupů
  • 00:22:35 vysokých třicet metrů.
  • 00:22:38 Na stavbu se využilo
    sedm hektarů mramoru
  • 00:22:42 a patnáct set dělníků
    na výstavbě díla
  • 00:22:44 pracovalo dnem i nocí
    pouhé tři roky.
  • 00:22:47 Dovnitř nás s kamerou nepustili,
    ale už od vchodu je vidět
  • 00:22:52 padesátikilový zlatý kříž
    zavěšený nad oltářem
  • 00:22:55 a osvětlený denním světlem
    prostupujícím vitrážemi
  • 00:22:59 z téměř sedmi a půl tisíce
    metrů čtverečních barevného skla.
  • 00:23:03 -Trošku jsme s Martinem
    podcenili tuhle baziliku.
  • 00:23:07 Něco tak krásnýho
    jsem málokdy v životě viděl.
  • 00:23:10 -Nic to akorát nemění
    na tom velikášském projektu.
  • 00:23:14 Prezident Félix to financoval
    z peněz Pobřeží slonoviny
  • 00:23:19 a tu baziliku věnoval Vatikánu,
    čili jsme vlastně na půdě Vatikánu.
  • 00:23:25 Teď už nejsme v Cote dIvoire,
    ale ve Vatikánu,
  • 00:23:29 a podle toho to tady
    taky vypadá.
  • 00:23:31 -Je to neuvěřitelný.
    -Je to nádhera, opravdu...
  • 00:23:35 -Vzhledem k tomu, v jakých
    podmínkách tu obyčejní lidé žijí,
  • 00:23:39 je stavba za tři sta miliónů dolarů
    vskutku kontroverzní.
  • 00:23:43 A nevím,
    jestli je uspokojí myšlenka,
  • 00:23:47 že Ježíš byl stejně chudý
    jako oni.
  • 00:23:54 Pro nás je spousta věcí
    samozřejmost,
  • 00:23:57 v Africe to tak není.
  • 00:24:00 Teď jsme svědky toho,
    že jdeme noční ulicí
  • 00:24:04 a děti se tady učí
    pod osvětlením pouličních lamp.
  • 00:24:09 Pod nimi mají možnost
    učit se večer,
  • 00:24:14 protože přes den pracují,
    pomáhají rodičům
  • 00:24:18 nebo jsou ve škole,
  • 00:24:20 takže tohle, v jedenáct večer,
    je jediný čas.
  • 00:24:24 -Dívali jsme se na předměty.
  • 00:24:26 Někdo se učí matematiku,
    jiný francouzštinu, prostě jedou.
  • 00:24:33 -Touha po vzdělání
    je tu zkrátka silnější než únava.
  • 00:24:40 Říkal jsem ti včera,
    aby sis zapamatoval tu díru.
  • 00:24:44 Ráno nás čekala
    rozkopaná Dé Jednička.
  • 00:24:47 A nakonec obligátní básnička?
  • 00:24:51 Mám plnou hlavu protikladů.
  • 00:24:53 Největší bazilika
    a život v bídě a hladu.
  • 00:24:56 Prastaré rituály nebo chrám,
    názor ať si udělá každý sám.
  • 00:25:03 Skryté titulky: M. Čumpelíková,
    Česká televize 2020.

Související