iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
11. 10. 2010
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

47 hlasů
193145
zhlédnutí

Nejlepší kšeft mýho života

Důchodce Žáček, věčný furiant a milovník života, ani ve stáří nevzdává zápas o zachování lidské důstojnosti.

88 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Nejlepší kšeft mýho života

  • 00:00:09 -Pane Samek, pan doktor už jde.
    -Děkuju.
  • 00:00:16 -Už jsem myslel, že jste zapomněl.
    -Vyloučeno.
  • 00:00:21 Něco pro vás mám.
    Týká se to vašeho podniku.
  • 00:00:29 Žádost o opravu obytného stavení
    ve Slapčicích číslo 14.
  • 00:00:34 -To je starý Žáček.
    -Když tam budu, podívám se.
  • 00:00:37 To uvidíte pěkný věci.
  • 00:00:40 Pane doktore, zapomněl jste
    si svačinu.
  • 00:00:46 Děkuju, paní Pražáková. Kdyby něco,
    jsem na kolaudaci v Chemické.
  • 00:00:51 -Dobrý den, pane doktore.
    -Dobrý den.
  • 00:01:27 -Co tomu říkáte? Nějaké závady?
    -Ne, ne. Všechno v pořádku.
  • 00:01:32 HLAS CHLAPCE
  • 00:01:35 -Co to je?
    -To je tady pořád.
  • 00:01:40 Pan Žáček má zákazníka.
  • 00:01:45 -Dědo, už to bude?
    -Cože?
  • 00:01:47 Jestli to už bude?
  • 00:01:48 Když to maminka sešlape na opatky,
    tak to chvilku trvá.
  • 00:01:52 Přečti mi tu druhou. Při víně.
    Líp se mi přitom dělá.
  • 00:01:57 Hochu, strefarenské čepující.
  • 00:02:01 Tak mi nalévej ostřejšího vína.
  • 00:02:05 -Nechcete zůstat na oběd?
    -Za chvíli bude navařeno.
  • 00:02:09 Ne, děkuju.
  • 00:02:21 Vás zajímá ta stará chalupa?
  • 00:02:26 To je taky naše. Podniku Chemická.
  • 00:02:30 Žáček má na ni doživotní
    užívací právo.
  • 00:02:34 To nic nemění na skutečnosti,
    že opravy musí dělat majitel.
  • 00:02:38 Váš podnik. Kdy vám to
    Žáček prodal?
  • 00:02:42 Před 15 lety.
  • 00:02:46 Pane Samek, sám jste říkal,
    kupní smlouva byla podepsána
  • 00:02:51 s doložkou o doživotním
    užívacím právu.
  • 00:02:53 Já vím a přeji mu, aby se dožil
    třeba 100 let. Co s ním?
  • 00:03:00 Stará barabizna dělá ostudu.
  • 00:03:09 -A co snášení?
    -Myslel jsem, že jsi zapomněl.
  • 00:03:14 Kokokokodák.
  • 00:03:37 Z toho rybníka uděláme
    perfektní padesátku.
  • 00:03:40 Projekt je připraven, peníze jsou.
    Nic nám v tom nebrání.
  • 00:03:46 Z louky uděláme minigolf,
    z druhé tenisové kurty.
  • 00:03:51 Volejbalové hřiště a tohle
    mělo být bufet.
  • 00:03:57 Podnik potřebuje perfektní
    podmínky pro kontaktáže.
  • 00:04:01 Chceme zvát zahraniční hosty,
    ale zatím máme tohleto.
  • 00:04:09 (Volá) Pane Žáček!
  • 00:04:16 Pane Žáček!
  • 00:04:20 -Asi není doma, bude v hospodě.
    -Nevadí, to je v hrozném stavu.
  • 00:04:26 Pane doktore, stáří je strašlivá
    věc. Já se také kolikrát bojím.
  • 00:04:33 Je mu 85 a má děsnou sklerózu.
  • 00:04:39 Ten člověk má na to doživotní
    užívací právo.
  • 00:04:42 Samozřejmě, že to opravíme.
  • 00:04:44 Copak tady může živořit do konce
    svého života sám?
  • 00:04:48 Sotva plete nohama.
  • 00:04:52 Ani si nevypere.
  • 00:04:57 Krucifix, podívejte se.
  • 00:05:02 Co když si něco udělá?
    Uklouzne na tom.
  • 00:05:07 Nikoho se nedovolá a já nemůžu
    každý den šmírovat,
  • 00:05:11 jestli tady dědek někde neleží.
  • 00:05:18 -On nikoho nemá?
    -Má dceru v Praze.
  • 00:05:21 Jmenuje se Mašatová. Její muž dělá
    u nás v Chemické.
  • 00:05:27 Možná by bylo dobré, kdybych si
    s nimi promluvil.
  • 00:05:33 To by bylo rozumný.
  • 00:05:36 Jestli se k nim nastěhuje,
    tak si užijou. To jim nezávidím.
  • 00:05:41 Sklerózu budeme mít jednou všichni.
  • 00:05:44 To víte, že jo. Ale, pane doktore,
    on udává.
  • 00:05:49 Nemá všech pět pohromadě.
  • 00:05:54 Takový je náš pan dědek.
  • 00:05:57 Pane Samek, vy jste na to pro
    letošek nenárokovali investice?
  • 00:06:02 -Ne.
    -Víte, co uděláme?
  • 00:06:07 Pošleme vám rozhodnutí,
    že je oprava nutná.
  • 00:06:11 Vy nám napíšete, že jste
    nenárokovali investice.
  • 00:06:16 A budete mimo.
    Co dál, to je vaše věc.
  • 00:06:21 Něco s tím udělejte.
  • 00:06:28 Bylo to primisima, paní Neužilová.
    Co jsem dlužen?
  • 00:06:31 To nechte, pane Žáček.
    Děkuji vám za tu správku.
  • 00:06:36 -Střevíce jsou jako nové.
    -Ručičku líbám.
  • 00:06:39 Firma Žáček byla vždycky proslavená
    kvalitní prací.
  • 00:06:43 Já vím.
  • 00:06:48 Když je to zadarmo, tak sis měl
    objednat nějakou certli.
  • 00:06:54 Certle já nejím. Kdybych chtěl,
    můžu si je koupit.
  • 00:06:58 -Přát si třeba španělské mušle.
    -Jaký mušky?
  • 00:07:03 -Mušle.
    -To bys nemohl.
  • 00:07:07 -To bych mohl.
    -Nemohl.
  • 00:07:09 Máš to udání? Přečti mi to.
  • 00:07:14 Dělej!
  • 00:07:21 Co chceš, dědku?
  • 00:07:36 Mně se do toho nechce.
    Proč zrovna já?
  • 00:07:40 -Jiní drží hubu a já mám...
    -Šťovíčku!
  • 00:07:46 -Tondo!
    -Co je?
  • 00:07:48 -Co říkal předseda o husách?
    -Že tady zůstanou.
  • 00:07:52 -Do toho je nejlepší se neplést.
    -Vidíš, lidé se bojí.
  • 00:07:57 Musíš být k nim milosrdný
    a vzít to na sebe.
  • 00:08:01 Ty jsi důchodce a můžeš mluvit
    o čemkoliv a nemůže se ti nic stát.
  • 00:08:06 Důchod ti vzít nemůžou.
    Do basy tě taky nedají.
  • 00:08:10 Práci neodvedeš a přece tě tam
    nebudou živit zadarmo?
  • 00:08:14 O to nejde. Řeknou o mně,
    že jsem sklerotický dědek.
  • 00:08:18 To jsi, proto to také musíš
    probrat se mnou.
  • 00:08:25 JZD pěstuje husy přímo v obci.
    Proto tady máme zápach a mouchy.
  • 00:08:35 Takhle ne, piš!
  • 00:08:38 -Podle usnesení XVII. sjezdu.
    -Oni tam o tom mluvili?
  • 00:08:44 To je jedno, ale na začátku musí
    být něco, co upoutá.
  • 00:08:50 Já měl reklamu v kině Emauzy.
    Byla to kresba.
  • 00:08:55 Byla to slečně v přiléhavé říze
    a jela ve střevíčku
  • 00:08:59 taženém trojspřežím.
    Byla to krásná slečna.
  • 00:09:06 Pak se objevilo: Ručně šitá obuv
  • 00:09:11 jedině u firmy Žáček.
  • 00:09:14 Běželo to tam týden a já se
    zbavil šuntu.
  • 00:09:18 -Na reklamu se dá, Šťovíčku.
    -Co sem pleteš reklamu?
  • 00:09:23 Na reklamu se dá, ale na mě ne.
  • 00:09:26 Poprvé na tebe nedají.
    Musíš pořád, pořád.
  • 00:09:37 V Gruzii žije jeden stoletý
  • 00:09:42 a ten je tak fit,
    že se chce oženit.
  • 00:09:49 -Na shledanou.
    -Jednou ho zlomím.
  • 00:09:55 -Kam jdeš?
    -Rozloučit se s panem Samkem.
  • 00:10:01 Panský pacholku,
    půjč mi pistolku,
  • 00:10:06 já si dám jednu ranku.
  • 00:10:10 Aby věděli falešní lidi,
    že jsem měl ve vsi holku.
  • 00:10:20 Aby věděli falešní lidi,
    že jsem měl ve vsi holku.
  • 00:10:36 Zastavte! Co je to?
  • 00:10:40 To je chata Benešové z Prahy.
  • 00:10:42 Staví to 5 let a asi to
    neumí dobře organizovat.
  • 00:10:45 -Jak to, že o tom nevím?
    -Vy jste na výboře teprve měsíc.
  • 00:10:50 -Povoloval to asi starý Jireš.
    -Já se na to podívám.
  • 00:10:54 Sakra, vy to berete od podlahy,
    pane doktore.
  • 00:10:57 Pane Samek, jsem tady od toho,
    aby ve výstavbě nebyl bordel.
  • 00:11:07 Je pátek a najednou by
    nás strhali.
  • 00:11:10 Tohle přišlo hygieně a chtějí
    od nás vyjádření.
  • 00:11:14 -Dost času v pondělí.
    -Ukažte mi to.
  • 00:11:19 Chov husí v obci?
  • 00:11:23 Vzdálenost od souvislé zástavby
    dělá 200 metrů.
  • 00:11:27 Nejmenší vzdálenost...
    Kdo to psal? Žáček.
  • 00:11:33 Tady je to samý Žáček.
    Má pravdu.
  • 00:11:37 Napište to hygieně.
  • 00:11:40 Tohle je oběd? Vy se ale odbýváte,
    pane doktore.
  • 00:11:45 Já vím o hospodě, kde se moc
    dobře vaří.
  • 00:11:48 Není to tady ve městě,
    ale ve vedlejší vesnici.
  • 00:11:52 -A není to daleko.
    -Můžu vás tam pozvat?
  • 00:11:55 -Aby to nevadilo manželovi.
    -Manžel nemusí všechno vědět.
  • 00:12:03 Co potřebuješ?
  • 00:12:05 Jde o chatu Marty Benešové,
    co jsem ti říkal.
  • 00:12:08 Má to povolený, ale stavbu
    postavila mimo původní základy.
  • 00:12:12 Poslal jsem jí předvolání.
  • 00:12:14 Pak je tady žádost o opravu
    stavení.
  • 00:12:17 -Václav Žáček.
    -Z toho má Chemická radost.
  • 00:12:21 Je to případ pro sociální péči.
  • 00:12:27 Paní Pražáková, napište mi to.
    Dám to Horáčkové, až se vrátí.
  • 00:12:32 Ať se na to Horáčková podívá.
    Měli bychom se o něj postarat.
  • 00:12:36 Nakoupit, vyprat mu prádlo.
    Zatím, než se to vyřeší.
  • 00:12:40 -Ty myslíš jako domov důchodců?
    -Má prý dceru.
  • 00:12:44 -To by bylo nejlepší.
    -Žáček je asi dementní.
  • 00:12:51 Pak by to bylo vyhazování
    investic.
  • 00:12:54 Stejně si je podnik pro letošek
    nenárokoval.
  • 00:13:01 To stáří bereš moc vážně.
  • 00:13:05 Musíš se mu opřít.
  • 00:13:07 Dokud jsou nohy, tak ať chodí.
  • 00:13:12 Nesmíš jim povolit.
  • 00:13:18 Hlavně tady uklízím, aby to tady
    měli rekreanti tip ťop.
  • 00:13:25 To máš marný, dědku. Jsi starej.
  • 00:13:43 To je pěkný.
  • 00:13:47 To jsem dělal na mistrovskou
    zkoušku.
  • 00:13:51 Zase to jde do módy, podle nich
    chci udělat střevíčky paní Martě.
  • 00:13:56 -Proč neuděláš radši boty mně?
    -Jsi insolventní
  • 00:14:02 -a nejsi krásná dáma.
    -Je to pěkná ženská.
  • 00:14:11 Dnes přijede a hned večer
    se u mě objeví.
  • 00:14:18 -Co na tobě vidí, taková krasavice?
    -Asi jsem její typ.
  • 00:14:26 Není taky divu. Podívej se,
    jsem galantní.
  • 00:14:30 Bude hudba, občerstvení.
    To ti neříká pane.
  • 00:14:36 -Kde to vezmeš?
    -Koupím. Asi uherskou pěnu
  • 00:14:43 nebo lososa v konzervě. Říkáš něco?
  • 00:14:47 -Zas to má vybitou baterku.
    -No proto.
  • 00:14:51 Pojď se na něco podívat. Pojď!
  • 00:15:04 Kozinka a je jemná jako prdelka.
  • 00:15:10 Musíš na ni opatrně.
  • 00:15:16 To jí vyřízneš, ale musíš přesně.
    Aby nedělala faldy.
  • 00:15:26 Aby v ní noha vynikla. To je,
    hochu, jemná galanterie.
  • 00:15:34 Že jsi u té prťačiny nezůstal.
  • 00:15:37 Majitel obchodu nemůže chodit
    usmolený od popu.
  • 00:15:46 Je to krásná práce.
  • 00:15:49 -Šťovíčku, tohle dělám rád.
    -Dělal jsi to rád.
  • 00:15:53 Dělám to rád.
  • 00:15:55 Dělal jsi.
  • 00:15:57 Dělám!
  • 00:15:59 Dělal jsi.
  • 00:16:04 V 1. třídě jsi se posral
    při náboženství.
  • 00:16:12 No jo, dnes si to peru sám.
  • 00:16:46 Moment.
  • 00:16:52 Moment, já vám to uvolním.
  • 00:17:04 -NEJDE NASTARTOVAT
    -To nepůjde.
  • 00:17:11 Máte to asi přehřáté.
  • 00:17:15 -Asi to nepojede.
    -Říkám, máte to přehřáté.
  • 00:17:18 -Vy to chcete projet, že?
    -Rád bych.
  • 00:17:22 Cesta je úzká, ale já to časem
    tady všechno srovnám. Prokácím to.
  • 00:17:29 Když tady chcete něco kácet
    a srovnávat,
  • 00:17:33 tak musíte dát žádost
    na národní výbor.
  • 00:17:36 Žádost? Vy už také s nimi
    máte nějaké zkušenosti?
  • 00:17:41 Tam musí sedět blbec.
  • 00:17:45 Jak jste to myslela s tím blbcem?
  • 00:17:50 Od jednoho jsem dostala dopis.
    Slováček.
  • 00:17:54 Vy tady máte chatu?
    Já jsem Benešová.
  • 00:17:56 -Já jsem ten blbec.
    -Slováček?
  • 00:18:02 -Vy mě zvete na národní výbor?
    -Jo.
  • 00:18:05 Počkejte, soudruhu, tohle stavím
    5 let a každému jsem pro smích,
  • 00:18:11 že to neumím zorganizovat.
  • 00:18:13 Já musím přestat stavět a čekat,
    až si zase ušetřím.
  • 00:18:18 Když seženu materiál, tak musím
    zase šetřit a potom stavět.
  • 00:18:23 Teď přijde tohle. Vy to chcete
    zbourat nebo co?
  • 00:18:28 Máte předvolání? Tak se sejdeme
    u nás. Nashle.
  • 00:18:34 Ouřade!
  • 00:18:39 Jen prázdný nádraží na tebe dýchá
    samotou
  • 00:18:45 a žádnej vlak ani nákladní
    tu nestaví.
  • 00:18:51 To je zajímavé, že je tady v pátek
    odpoledne tolik lidí.
  • 00:18:54 Bývá tady tak intimně.
  • 00:18:57 Kdyby nás takhle někdo viděl spolu.
  • 00:19:02 Nikdo mě tu ještě nezná.
    I kdyby, mně by to nevadilo.
  • 00:19:10 Vy jste rozvedený, pane doktore.
    Mě tady znají.
  • 00:19:16 -Dobrý den, dědo.
    -Žáček.
  • 00:19:20 Ježíšimarjá, Horáčková!
  • 00:19:22 Neotáčejte se, proboha!
  • 00:19:26 To je ten váš sociální případ.
    Ten dementní dědek. Žáček.
  • 00:19:40 Dobrý den, pane doktore.
    Dobrou chuť.
  • 00:19:44 -Kde se tu berete?
    -Mám tady jednání s panem Žáčkem.
  • 00:19:51 To mě zajímá a jsem moc ráda.
    On nám dělá strašné starosti.
  • 00:19:59 -Dobrý den.
    -Dobrý den, pane Žáček.
  • 00:20:02 Jsem doktor Slováček,
    z národního výboru.
  • 00:20:09 Doktor Slováček z národního výboru.
  • 00:20:12 Já vás slyším.
  • 00:20:15 Nestačím se divit,
    že se angažujete osobně.
  • 00:20:29 Jak vidíte.
  • 00:20:41 Promiňte, už musím běžet.
    Čeká mě švadlena.
  • 00:20:45 Děkuji vám, pane doktore,
    že jste mě sem hodil.
  • 00:21:11 Pane Žáček, takhle to nejde.
    Někdo vám sem musí chodit pomáhat.
  • 00:21:16 Není třeba, jak vidíte.
  • 00:21:19 Prádlo jsem měl v exportním
    pracím prostředku.
  • 00:21:23 Teď ho vymáchám a pak ho pověsím.
  • 00:21:26 Kdybych chtěl, tak si zjednám,
    soudružko poslanče.
  • 00:21:32 Dal bych utržit, ale zatím jsem
    soběstačný.
  • 00:21:47 Vy máte dceru, viďte?
  • 00:21:49 To mám a taky zetě.
    Jsem ale radši sám.
  • 00:22:02 -Nebylo by vám u ní trochu líp?
    -Já jsem tady nejšťastnější.
  • 00:22:06 Narodil jsem se tu a kdybych měl
    být někde na obtíž,
  • 00:22:10 to bych raději prdl a šel
    pod kytičky, paní poslanče.
  • 00:22:16 Dcera je hodná, máme se rádi.
  • 00:22:19 Ani děti nemá a měl bych u ní péči,
    ale žijeme si každý po svém.
  • 00:22:33 Když byla malá, chodili jsme spolu
    k Atilo Marcionimu na kasato.
  • 00:22:41 Udělal jsem malého mužíčka,
  • 00:22:43 nabídl jí rámě a šli jsme
    Vodičkovou ulicí až k věži.
  • 00:22:49 Lidi nás zdravili.
  • 00:22:52 Sama byla jako kasato smetanový.
  • 00:23:03 BOUŘKA
  • 00:23:15 Žena se zlobila, že dělám ostudu
    před Bezděkem. Byl konkurent.
  • 00:23:22 Malá měla radost a snášel
    jsem vajíčka.
  • 00:23:27 -To jsem takhle vyskočil. Pusť mě!
    -Už to nejde, co?
  • 00:23:37 Cholesterol mám jako družička.
    A tlak normální.
  • 00:23:49 Takhle informuji pana Samka
    o svém zdravotním stavu.
  • 00:23:53 -BOUŘKA
    -Já sem rozhodně někoho pošlu.
  • 00:23:57 To bude asi nejlepší. Nashle.
  • 00:24:00 Honem dovnitř, bude pršet.
  • 00:24:36 Času dost, klidně si to
    prohlédněte, pane doktore.
  • 00:24:41 Takhle je to 7 let.
  • 00:24:46 Proč jste nežádal o opravu?
  • 00:24:48 Já jsem žádal.
  • 00:24:51 Přímo podnik.
  • 00:24:52 -Jak to, že to zůstalo takhle?
    -To se musíte zeptat jich.
  • 00:24:59 To jsou nohy Hany Vítové.
    Krásné nohy, co?
  • 00:25:05 Chodila ke mně jako každý,
    kdo něco znamenal.
  • 00:25:10 Vlevo je Věra Ferbasová.
  • 00:25:14 Jedny salonky jsem po ní
    pojmenoval "Věrušky?.
  • 00:25:18 Šlo to na dračku a já byl obchodník
    pro náročné.
  • 00:25:23 Prvotřídní obchodník.
  • 00:25:27 Kdo má vytříbený vkus,
    tak u Žáčka boty zkus.
  • 00:25:31 Mě znal v Praze každý.
  • 00:25:33 I Oldřich Nový.
  • 00:25:39 Kolik hvězd se v nočním tichu dívá
  • 00:25:42 -na kradmé lidské milování?
    -Rád čtu.
  • 00:25:49 Tohle mi půjčila jedna učitelka
    z Prahy. Marta Benešová.
  • 00:25:56 -Krásná ženská.
    -Trochu hysterická.
  • 00:26:01 Paní Marta? To si ji
    s někým pletete.
  • 00:26:05 -Neměla s vámi úřední jednání?
    -Dá se to tak říct.
  • 00:26:11 Paní Marta nemá úřady v oblibě.
  • 00:26:17 10 let si tady podávala žádost
    o pozemek.
  • 00:26:21 -Který asi nebyl.
    -Byl.
  • 00:26:24 Pokaždé ho dostal úřední činitel,
  • 00:26:28 který byl známý zdejšího
    úředního činitele.
  • 00:26:31 -To je vyloučeno.
    -Pak se žádosti ztratily.
  • 00:26:35 To je taky vyloučeno.
  • 00:26:38 Tak je v tom prst boží.
    Na nic jiného se to nedá svést.
  • 00:26:46 Potom si paní Marta sehnala
    pozemek se starými základy.
  • 00:26:52 Byla sama. Muž jí zemřel
    na infarkt.
  • 00:26:57 Kdybych to tenkrát věděl,
    myslím o těch žádostech,
  • 00:27:03 mohl jsem to udat.
    Většinou to pomůže.
  • 00:27:07 Husy!
  • 00:27:09 Nepěstuju.
  • 00:27:11 Chov husí v obci.
  • 00:27:14 To jsem taky udal já.
  • 00:27:20 Vážený pane doktore, teprve
    důchodce je zcela svobodný člověk,
  • 00:27:29 protože nemá o co přijít.
    Když toho využije,
  • 00:27:36 poslouchejte, může si pak říct:
  • 00:27:42 "Trvající než kov,
    pomník jsem dokonal.
  • 00:27:48 Ne, já nezemru vším, unikne smrti
    část valná bytosti mé.?
  • 00:28:01 Aspoň část valná.
  • 00:28:06 Taky něco.
  • 00:28:14 Hele, už prší! Já mám venku prádlo.
  • 00:28:22 -Co tomu říkáš?
    -To se dalo čekat. Je mu 85.
  • 00:28:28 -Já se zblázním.
    -ZVONÍ ZVONEK
  • 00:28:31 To jsou oni, jdi otevřít.
  • 00:28:38 (Volá) Už jdu!
  • 00:28:41 Ahoj.
  • 00:28:49 -Pořád piješ to svinstvo?
    -Co mi zbývá.
  • 00:28:53 -Co je? Tváří se jako po pohřbu.
    -Píšou nám ze Slapčic.
  • 00:28:57 Tatínek potřebuje péči.
  • 00:29:00 Buď my nebo léčebna pro
    dlouhodobě nemocné.
  • 00:29:05 Samek říkal, že by to zařídil.
    Zná vedoucího doktora z léčebny.
  • 00:29:12 Jestli se nechcete zbláznit,
    tak to berte.
  • 00:29:16 Nekuř! Pořád čajíčky a cigarety
    k tomu, to je bezvadné.
  • 00:29:22 Chcete mít dědu doma?
    Moji diagnózu znáte.
  • 00:29:27 -Kam jdeš?
    -Pro servítky.
  • 00:29:39 I když to nerada slyšíš,
    musím tě upozornit,
  • 00:29:42 -že pro léčebnu stačí senilita.
    -Jak mu to máme říct, poraď?
  • 00:29:51 Vláďa jde za rok do důchodu
    a ještě by tu byl tatínek.
  • 00:29:55 To jsou perspektivy.
  • 00:29:58 Víte, proč nesmím nastydnout,
    pane doktore?
  • 00:30:01 -To nevím.
    -Abych nenatáhl brka.
  • 00:30:06 To máte tak. Podnik ten domek
    ode mě koupil,
  • 00:30:14 když jsem ležel v nemocnici.
  • 00:30:15 -Berte si.
    -Děkuju.
  • 00:30:18 Protože jsem měl kdysi na kahánku,
  • 00:30:20 tak mi dali doživotní užívací
    právo. Já se ale uzdravil
  • 00:30:28 a pro ně je to moc špatný kšeft.
    Od té doby čekají, až umřu.
  • 00:30:34 -Prosím vás.
    -Já to dobře vím.
  • 00:30:38 Není to pěkné pomyšlení, ale já jim
    tu radost nehodlám poskytnout.
  • 00:30:48 Já to vydržím. Ta oprava také
    jednou bude.
  • 00:30:54 -Panský pacholku...
    -KLEPÁNÍ
  • 00:30:58 Dále!
  • 00:31:00 Dobrý den.
  • 00:31:02 -Dobrý den.
    -Dobrý.
  • 00:31:04 Já přijdu jindy, pane Žáčku.
  • 00:31:06 -To je v pořádku, já už jdu.
    -Seďte, pane doktore.
  • 00:31:13 -Pojďte dál.
    -Ale ne!
  • 00:31:16 Dnes předkládám utopence s cibulí.
  • 00:31:19 Takové měla firma Ševčíková,
    obchod s delikatesami.
  • 00:31:25 Byla to krásná dáma,
    ale trochu kotníkatá.
  • 00:31:31 Běžte dál!
  • 00:31:36 Já skočím do sklepa pro pivo.
  • 00:31:49 -Já se vám omlouvám.
    -Prosím.
  • 00:31:55 -Myslela jste si, že budete bourat?
    -O bourání nejde?
  • 00:32:01 Vůbec ne, jen nějaké nesrovnalosti.
    Sedněte si.
  • 00:32:12 Vy jste tady kvůli opravě?
  • 00:32:15 Chci se o něco pokusit.
  • 00:32:17 To by bylo dobře. Žáček by si
    to zasloužil. Je skvělý.
  • 00:32:21 A ještě je v právu.
  • 00:32:25 Musím na ten národní výbor?
  • 00:32:30 Měla byste.
  • 00:32:33 Je ale dost času, ne?
  • 00:32:35 Má se přijít hned po předvolání.
    Nedáte si?
  • 00:32:49 Takhle pěkně přemlouváte všechny
    strany, pane doktore?
  • 00:33:07 To se mi líbí.
  • 00:33:20 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:33:22 Pane Samek, Žáček vás žádal
    o opravu už několik let.
  • 00:33:27 Proč jste investice nenárokoval?
  • 00:33:29 Asi nebyla kapacita stavebního
    podniku nebo jiná
  • 00:33:33 -objektivní příčina.
    -Objektivní příčina?
  • 00:33:41 Zdravíčko.
  • 00:33:44 Co to má znamenat?
  • 00:33:47 Navrhuješ, aby se na Žáčkovu
    chalupu poslal státní znalec.
  • 00:33:52 Aby rozhodl, jestli tam nehrozí
    nebezpečí úrazu.
  • 00:33:55 Chci donutit Chemickou,
    aby to opravila ještě letos.
  • 00:33:59 To jde hodit jedině
    na nebezpečí úrazu.
  • 00:34:02 Posledně jsi říkal, že by taková
    oprava byla zbytečná investice.
  • 00:34:07 Správně, ale za předpokladu,
    že by tam Žáček nebyl.
  • 00:34:10 Není důvod, aby někam chodil.
    Byl jsem špatně informován.
  • 00:34:15 Proč jsi tam jezdil podruhé?
  • 00:34:19 Dobrý den.
  • 00:34:22 Prosila bych jeden podpis.
  • 00:34:30 -Děkuju.
    -Prosím.
  • 00:34:32 -Co je vám?
    -Puchýře! Z výletu.
  • 00:34:42 To je nový názor. Proti Chemické.
  • 00:34:46 -Správně.
    -To si nemůžeme dovolit.
  • 00:34:50 Jak budu nahoře vysvětlovat,
    že jsme vynesli rozhodnutí
  • 00:34:54 -na základě špatných informací?
    -Co bys vysvětloval?
  • 00:34:57 -Pozdržíme původní rozhodnutí.
    -Tajemník ho má už v ruce.
  • 00:35:02 Teď se s tím nedá nic dělat.
  • 00:35:13 Seďte. Posaďte se.
  • 00:35:21 Já si myslím, že se vším se
    dá něco udělat. Když je zájem.
  • 00:35:29 Odchod do důchodu, pane inženýre,
    nepřipadá v úvahu,
  • 00:35:34 -zůstáváte ve své funkci.
    -Děkuju. Spadl mi kámen ze srdce.
  • 00:35:39 Je tady jistá podmínka.
    Nedá se říct přímo podmínka,
  • 00:35:43 ale zájem soudruha ředitele,
    s vaším tchánem, panem Žáčkem.
  • 00:35:49 -Já vím, psal nám soudruh Samek.
    -Abyste se toho ujali včas.
  • 00:35:56 -Začínají rekreace.
    -Dobře, já to řeknu ženě.
  • 00:36:03 Dobrý den, přeji.
  • 00:36:10 -Buďte zdráv!
    -Jak se máte?
  • 00:36:12 Dobře, dobrý den.
  • 00:36:17 Vítám vás zase u nás.
  • 00:36:24 U nás se vítá. Dědek je drzý
    jako opice.
  • 00:36:29 -Já jsem Žáček.
    -Dobrý den, jsem Hubáček.
  • 00:36:33 -Moje žena.
    -Hubáčková, dobrý den.
  • 00:36:36 Bývalý majitel obchodu.
  • 00:36:38 Kdo máš vytříbený vkus,
    tak u Žáčka boty zkus.
  • 00:36:43 -Vypadáte báječně, pane Žáček.
    -Taky se báječně cítím.
  • 00:36:51 Posaďte se, pane Žáček.
  • 00:36:54 -Paní Marto, co tady děláte?
    -Hádejte.
  • 00:37:04 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:37:13 -Dobrý den, pane Žáček.
    -Dobrý den, pane doktore.
  • 00:37:17 -Vás jsem zapomněl pozdravit.
    -Dobrý den.
  • 00:37:20 Jak to, že pana Žáčka pozvali?
  • 00:37:22 Aby dokázali, jaké mají ke mně
    hluboké lidské vztahy.
  • 00:37:29 -Dáte si?
    -Ne. Já to nesnáším.
  • 00:37:34 Párkrát jsem se napil a procitl
    jsem až druhý den.
  • 00:37:41 -Dobrý den, máte tady volno?
    -Jistě.
  • 00:37:44 Jestli dovolíte,
    já bych vás usadil. Promiňte.
  • 00:37:50 Abych vám řekl pravdu. Samka jsem
    urazil, tak můžu jít klidně domů.
  • 00:37:56 -Pane Žáčku, co vás to napadlo?
    -Vzal jsem si lakýrky a jsou těsné.
  • 00:38:03 To je strojová výroba.
    Nic proti tomu. Pokrok je pokrok.
  • 00:38:08 Je to umělé a nepodá se to noze.
    Hlavně to zapříčiní vznik kotníků.
  • 00:38:17 A proto i špatných nálad.
    Kam se to hrabe na ruční výrobu!
  • 00:38:27 Podívej se na toho doktora.
    Blbec, kamarádí se se Žáčkem.
  • 00:38:31 -Nějak najednou.
    -Stejně ho nebudu potřebovat.
  • 00:38:36 -Vzali to do rukou Mašatovi.
    -Jen, aby si dědek dal říct.
  • 00:38:42 Nebyly to jen boty,
    ale i doba byla jiná.
  • 00:38:49 Vodičkova ulice, nové obchody,
    neony, proudy lidí.
  • 00:39:00 Všichni byli mladí.
  • 00:39:06 Já, holič Sokol, Bezděk, Ludvíček.
    Prostě všichni.
  • 00:39:19 Každý byl napjatý, rozčílený,
  • 00:39:23 jakoby se mělo něco stát.
  • 00:39:29 Na co jsme to vlastně čekali?
  • 00:39:34 Až přijede Atilo Marcioni?
  • 00:39:37 Vracel se vždycky na jaře jako
    rackové a vždycky si přivezl
  • 00:39:41 nové dítě, okaté, kudrnaté,
    přesně po něm.
  • 00:39:46 Nebo jsme čekali až vstoupí
    do kšeftu slečna Viola z Těšínska.
  • 00:39:55 Z Toužimska, co si to
    tady vymýšlím.
  • 00:40:03 Kupovala si salonku vždy
    na nejvyšším podpatku.
  • 00:40:09 Byla to poštovní úřednice.
    Malinká, hrbatá.
  • 00:40:18 Dávala si do novin inzeráty
    do rubriky Seznámení.
  • 00:40:22 Hlásili se jí samí sňatkoví
    podvodníci.
  • 00:40:29 To jsem čekal na Ludvíčka.
    Nabízel před skautem
  • 00:40:36 velkou tubu rodinnou.
    Za korunu, po koruně.
  • 00:40:41 Hospodyňky, velká tuba rodinná,
    zalepí každou díru na punčoše.
  • 00:40:48 To byl podvod. Večer Ludvíček
    zmizel a objevil se za půl roku.
  • 00:40:58 Jo, Vodičkova ulice.
    My jsme k ní patřili.
  • 00:41:05 Kde jsi?
  • 00:41:10 I když byl Ludvíček podvodník
    a Bezděk přitahoval kunčafty.
  • 00:41:17 Slečna Viola byla k politování
    i k smíchu. Byla protivná.
  • 00:41:27 Byli to lidi.
  • 00:41:33 Mysleli jsme na sebe jako na lidi.
    Vnímali jsme se jako lidi.
  • 00:41:42 A chovali jsme se k sobě
    jako k lidem.
  • 00:41:47 -POUŠTÍ HUDBU
    -Na jako ke kopytu.
  • 00:41:56 Čeká vás doma návštěva,
    pane Žáček. Vaše dcera.
  • 00:42:04 Pane doktore, nalijte mi jednu.
  • 00:42:27 Táto, žiješ tady v takovém
    svinčíku.
  • 00:42:41 To je voda ze sudu?
    V té jsem pral.
  • 00:42:47 Tatínku, takhle to nejde.
    Dej zpátky tu vodu!
  • 00:42:53 -Přestěhuješ se k nám!
    -Nepřichází v úvahu.
  • 00:42:58 Proč?
  • 00:43:03 Kromě jiného, z obchodních důvodů.
  • 00:43:06 Z jakých?
  • 00:43:11 Nepij,
  • 00:43:13 ještě bude z tebe alkoholik.
  • 00:43:15 To už těžko stihnu.
  • 00:43:22 Nekuř, prosím tě. Víš, co je
    z kouření? Všude to píšou.
  • 00:43:29 -Ty herečky bych měla sundat.
    -Nech je, byly to krásné ženské.
  • 00:43:33 -Maminka taky!
    -Ta taky.
  • 00:43:37 Tyhle tahaly z mužských peníze.
    Maminka je uměla vydělat.
  • 00:43:41 To uměla, to máš pravdu.
  • 00:43:50 "V jejím klíně si hověl,
    hnout se nechtěl,
  • 00:43:55 jen tak hopkaje čiperně, sladce,
  • 00:43:58 hořel na svou paní.?
  • 00:44:03 To je o ptákovi. O mrtvém vrabci!
    Polož to zpátky!
  • 00:44:12 Tohle je taky po mamince.
  • 00:44:14 Tady se to ztratí nebo to
    někomu dáš.
  • 00:44:17 Nech to být! Jednou to stejně
    bude tvé, tak trochu počkej!
  • 00:44:23 -Dobrý den.
    -Tatínku, tady máte návštěvu.
  • 00:44:27 Pane Žáček, já jsem si přišla
    pro opravené boty.
  • 00:44:30 Pojď dál!
  • 00:44:37 -Podívej, líbí?
    -Líbí.
  • 00:44:39 -Dobrý, co?
    -Dobrý.
  • 00:44:41 -Na.
    -Děkuju.
  • 00:44:43 -Pozdravuj.
    -Na shledanou.
  • 00:44:46 -Na shledanou, děvenko.
    -Na shledanou.
  • 00:44:57 Nezaplatila.
  • 00:44:59 Taky jsem nesnášel.
  • 00:45:02 Co?
  • 00:45:08 Tatínku, proč si za to nevezmete
    nějakou korunu?
  • 00:45:12 Přivydělal byste si
    a byla by vám dobrá.
  • 00:45:16 O malé kšefty jsem nikdy
    neměl zájem.
  • 00:45:21 -Do velkých jste byl celý říčný.
    -Nic nepotřebuju.
  • 00:45:31 Co dělá váš soused?
    Váš věčný student?
  • 00:45:38 -Tatínku, bratranec je docent.
    -Nejvýš doktor.
  • 00:45:43 -Docent, tatínku!
    -Doktor.
  • 00:45:49 A blbec. Ne psychiatr.
  • 00:45:55 Urážíš ho proto, že vyslovil to,
    co si maminka myslela už dávno.
  • 00:46:06 To nemá cenu, ty řeči.
  • 00:46:13 -Tak, jak se mu daří?
    -Bratranci se vede dobře.
  • 00:46:19 To mě mrzí.
  • 00:46:20 -To mě mrzí.
    -Dávno zapomněl na neshody.
  • 00:46:26 To nebyly neshody. To bylo
    ublížení na jeho těle.
  • 00:46:36 Salonkou Věruška číslo 39.
  • 00:46:41 Ten mazal.
  • 00:46:46 Tatínku, takhle to dál nejde.
  • 00:46:49 -Pojď k nám.
    -To bych si dal.
  • 00:46:52 Nekuř, nejez tlustý.
  • 00:46:57 A měl bych hrát mariáš
    s věčným studentem.
  • 00:47:05 Když nechcete jít k nám, prosím.
    Jsou ještě ale i jiné možnosti.
  • 00:47:10 -Mě nikam nedostanete.
    -My tě nikam nenutíme.
  • 00:47:17 Tati, myslíme si, že je to tady
    pro tebe nebezpečný, když jsi sám.
  • 00:47:22 -Mohlo by se ti něco stát.
    -Počkej, až se stane.
  • 00:47:30 Zatím nejsem nikomu na obtíž.
  • 00:47:36 Jenom Samkovi. To se tebe netýká.
  • 00:47:55 Co je mu?
  • 00:47:59 Je opilý.
  • 00:48:05 To může být v jeho věku nebezpečný.
    Radši zavoláme doktora, co říkáš?
  • 00:48:15 Skočím do rekreačky.
    Promluvím o tom se Samkem.
  • 00:48:21 Promluvím s ním o všem.
  • 00:48:32 Co říkáš?
  • 00:48:39 -Takhle tu zůstat nemůže, že ne?
    -Ne, to ne.
  • 00:48:46 Tak běž!
  • 00:48:58 -Víte, že ta chata je docela hezká.
    -Najednou.
  • 00:49:04 Já ji nikdy nehaněl.
    Já jsem říkal, že...
  • 00:49:11 -Nedáme si u vás kafe?
    -Nedáme. Je pozdě.
  • 00:49:27 Já říkal, že chata nestojí tam,
    kde měla stát. Dobrou noc.
  • 00:49:32 Jak nestojí, kde má stát?
    Jak jste to myslel?
  • 00:49:37 Tak jak to říkám. Podívejte, Marto,
    staré základy jsou tady.
  • 00:49:43 Vaše chata je tamhle. Vy jste to
    postavila omylem
  • 00:49:48 nebo v mylném domnění,
  • 00:49:49 že si můžete na svém pozemku dělat
    co chcete.
  • 00:49:53 Tady je uprostřed zahrady pěkně.
  • 00:50:03 Marto, staré základy jsou tady
    u cesty. Chápu, je to blbě.
  • 00:50:10 Vaše chata je uprostřed zahrady.
    Pěkně.
  • 00:50:14 Chata stojí na pozemku, který není
    vyňatý z půdního fondu.
  • 00:50:20 Tohle jsem vám chtěl vysvětlit
    na národním výboru.
  • 00:50:25 -Kdybyste mě pozvala na kafe.
    -Dobře.
  • 00:50:33 Posledně jste říkal,
    že se o něco pokusíte.
  • 00:50:36 -Ano?
    -Ohledně Žáčkova stavení.
  • 00:50:42 -Jak to dopadlo?
    -To taky nevyšlo.
  • 00:50:48 -Ještě je tu okres.
    -Proč se to dávno...
  • 00:51:10 Jste tam trošku od rzi.
  • 00:51:19 Co kdybych na kafe přišel v neděli?
    Teď už je pozdě na hádání.
  • 00:51:34 Dobrou noc.
  • 00:51:55 Já to dám sem.
  • 00:52:11 Prosím.
  • 00:52:13 Promiňte, pane doktore,
    že jsme vás obtěžovali v noci.
  • 00:52:19 Mockrát děkujeme a tak se to
    vyřešilo samo.
  • 00:52:23 My se o něho postaráme.
    Dobrou noc.
  • 00:52:31 Poslyš, musíme se revanšovat
    tomu Samkovi.
  • 00:52:38 -Není to tady tak špatný, viď?
    -Prý tu mají slušnou zahradu.
  • 00:52:59 TEČE VODA
  • 00:53:09 Vlásky, vida, jaký jsme fešák.
    Šup do postýlky.
  • 00:53:38 -To je nemocnice?
    -Hele, děda se nám probudil.
  • 00:53:42 -Jdeme se umýt, honem!
    -Já mohu sám.
  • 00:53:45 -Dobře, tak to zkuste sám, dědo.
    -Žáček, jméno mé.
  • 00:53:50 Já se na vás přijdu podívat.
  • 00:54:30 Byl jsem, ale proč do nemocnice?
    Asi jsem byl hodně.
  • 00:54:49 Ty nevíš, co je hlad.
  • 00:54:52 Proto utrácíš. Když jsem šel
    ze zajetí, tak jsem žral burínu
  • 00:55:01 nebo to byl Vincek?
  • 00:55:10 Já snad ani nebyl v zajetí.
  • 00:55:16 Prokristapána.
  • 00:55:31 -Pane doktore, už jsem v pořádku.
    -Pane Žáček, vy nejste v pořádku.
  • 00:55:38 Vás bolí nohy.
    U nás si odpočinete.
  • 00:55:41 -Kde?
    -V léčebně pro dlouhodobě nemocné.
  • 00:55:44 -Sem se tak hned nikdo nedostane.
    -Já to klidně někomu přepustím.
  • 00:55:49 Hezky si lehněte a odpočiňte si.
    Já se na vás přijdu zase podívat.
  • 00:56:00 Já bych to neboural. Z toho se dá
    postavit krásná stylová chalupa.
  • 00:56:06 -Kde seženeš stavební kapacity?
    -Prosím tě.
  • 00:56:11 Tobě je hned všechno jasný.
  • 00:56:13 Podnik má zájem, má prachy.
  • 00:56:16 Tady je kuchyňka. Dají se tam
    dělat klobásky, párečky, biftečky.
  • 00:56:21 Hamburgery, na tom se dá vydělat.
    Ne nějaká zmrzlina.
  • 00:56:25 Kuchyň je na jih.
    To se v horku upeču.
  • 00:56:28 Udělají to tak, jak si řekneš.
  • 00:56:32 Jsme podnik zahraničního obchodu.
    Barabizna dělá jenom ostudu.
  • 00:56:36 Pro Žáčka by to bylo lepší.
  • 00:56:39 Pan Žáček není doma?
  • 00:56:42 Dobrý den, není.
  • 00:56:45 Dobrý den.
  • 00:57:13 -Martičko.
    -Ano?
  • 00:57:14 -Skočte k panu doktorovi, pan Žáček
    musí dostat sedativa. -Dobře.
  • 00:57:57 HLAS Z RÁDIA
  • 00:57:58 Darinka Rolincová, orchestr
    Vladimíra Štaidla
  • 00:58:01 a skupina Kroky.
  • 00:58:03 Těm, kteří budou vstávat
    po 4. hodině ráno,
  • 00:58:05 zazpívají Věra Martinová,
    Michal Tučný a další.
  • 00:59:08 Panský pacholku, půjč mi pistolku,
    ať si dám jednu ranku.
  • 00:59:18 Aby věděli falešný lidi,
    že jsem měl ve vsi holku.
  • 00:59:28 Aby věděli falešný lidi,
    že jsem měl ve vsi holku.
  • 00:59:56 Copak tady chcete, Svobodová?
  • 00:59:59 Poslali mě sem z výboru,
    abych vám poklidila.
  • 01:00:03 Já si můžu zjednat, kdybych chtěl.
    Já nic nepotřebuju.
  • 01:00:09 Račte si sebrat svoji taštičku
    a tamhle jsou dveře.
  • 01:00:14 Kam to koukáte? Bude to!
    Seberte si tašku a račte vypadnout!
  • 01:00:25 Já mám jenom jedny nervy.
  • 01:00:29 Dobrý večer.
  • 01:00:35 Dobrý večer.
  • 01:00:37 -Jé, dobrý den. Pojďte dál.
    -Dobrý večer.
  • 01:00:41 Viděli jste tu zříceninu,
    co mi sem poslali?
  • 01:00:45 Na to by je člověk užil. Hlídat mě.
    Já jsem svobodný člověk.
  • 01:00:50 Je neinformovaná, paní poslankyně.
  • 01:00:57 -Už tady nemám být.
    -Všechno víme, pane Žáčku.
  • 01:01:02 -Jste první pacient, který utekl.
    -Jak jste to říkala?
  • 01:01:07 -Co?
    -Pane Žáčku.
  • 01:01:11 Ano, pan Žáček, si vás dovoluje
    zváti na velkolepý mejdan.
  • 01:01:22 -Račte.
    -Dobrý večer.
  • 01:01:36 -To tedy dopadlo.
    -To nikdo nemohl čekat.
  • 01:01:40 Právě si stěžoval chlap z jedničky,
    že nemůže spát.
  • 01:01:43 -Není divu.
    -My také nemůžeme spát.
  • 01:01:47 SMÍCH ZVENKU
  • 01:01:56 -Co se to tam děje?
    -Asi všechno, co se nesmí tady.
  • 01:02:02 U Žáčka projde všechno.
    Takhle to nepůjde.
  • 01:02:07 Kam jdeš?
  • 01:02:09 Do kanceláře, možná si přijde
    ještě někdo stěžovat.
  • 01:02:15 Když vyjde, měsíček,
  • 01:02:19 dám ti z lásky tisíc hubiček.
  • 01:02:25 Já se dneska nemůžu dostat
    do správné nálady.
  • 01:02:32 -Pořád musím myslet na tvoji dceru.
    -Ty dneska jenom rejpeš.
  • 01:02:45 Ví někdo, že jsem byl
    indisponovaný?
  • 01:02:53 -Dcera mě nechtěla zkompromitovat.
    -Proč tě odvezla?
  • 01:03:02 -Bála se o mě.
    -Proč tě vezla právě tam?
  • 01:03:08 -Protože je to prominentní podnik.
    -Že tě huba nebolí.
  • 01:03:20 A co chceš? Abych řekl,
    že je potvora?
  • 01:03:26 To teda není.
  • 01:03:31 Vůbec na to člověk nemá moc myslet.
  • 01:03:37 To potom propadne stařecké
    melancholii,
  • 01:03:42 jako se to stává tobě.
  • 01:03:47 Co bych vymyslel, řekni mi.
  • 01:03:53 Kdoví, kdo všechno v tom
    má prsty?
  • 01:04:00 Šťovíčku, já musím být moc
    významná persona.
  • 01:04:13 Kdyby tohle udělala moje dcera mně,
    tak...
  • 01:04:19 Tak co?
  • 01:04:27 -Já žádnou nemám.
    -No tak vidíš.
  • 01:04:31 -Jsem tady, jsem.
    -Jseš.
  • 01:04:37 A co? Pořádám mejdan.
  • 01:04:49 Proto včera tolik houkala,
  • 01:04:52 -hů a hů a hů.
    -Že by mně lezl do zelí?
  • 01:05:00 Ženské jsou nevyzpytatelné.
  • 01:05:09 Jako kluk jsem ti dlouho věřil,
  • 01:05:12 že ženské jsou od pasu do kolen
    srostlé. To by byla škoda, viď?
  • 01:05:22 Já brzo přišel na to,
    že to není pravda.
  • 01:05:31 Když se po 1. světové válce
    zkrátily sukně,
  • 01:05:34 tak jsem nevěděl, čí jsem.
    A to jsem byl po vyučení.
  • 01:05:38 Takhle jednou přijdu do obchodu
    ve Vodičkově ulici.
  • 01:05:43 Chodil jsem tam se správkama.
    Ona, jako moje budoucí žena,
  • 01:05:50 tam stála na štaflích
    a utírala krabice.
  • 01:05:57 Byly jí vidět celé půlky lýtek.
    Překrásných lýtek.
  • 01:06:08 Šťovíčku, já jsem se nepřiženil
    kvůli kšeftům.
  • 01:06:15 -Obchod jsi bral taky a rád.
    -Samozřejmě, tchán mi připsal půlku
  • 01:06:20 -Tohle už znám.
    -Žena se o ni potom bála.
  • 01:06:24 -Proč?
    -Protože jsem rozházel.
  • 01:06:28 Člověče, co pořád ze mě
    děláš mrtvolu?
  • 01:06:35 Tělo se změnilo, to přiznávám.
    Duše je stejná.
  • 01:06:42 Žiju rád, jím rád, mám rád
    krásné ženy a jsem je rozvážel,
  • 01:06:49 -ten den, co beru důchod.
    -Prosím tě, co mi to chceš namluvit
  • 01:06:56 Vidím, že někdy sotva
    lezeš bolestí.
  • 01:07:00 Tvoje dcera by měla vědět,
    že člověk nemá mít jen hrábě.
  • 01:07:05 Říkej si co chceš, mně to pořád
    stojí za to.
  • 01:07:40 Vidíš, vidíš, furiante ševcovský.
  • 01:07:47 Nezdá se ti, že vypadá nějak divně?
  • 01:07:54 Kdyby to aspoň dobře dopadlo
    na okrese.
  • 01:07:59 Nebezpečí úrazu.
  • 01:08:02 Když nemají investice,
    opravují jen z nejhoršího.
  • 01:08:06 Aspoň něco.
  • 01:08:13 V nejhorším tam se žádostí
    zajdu já sám.
  • 01:08:17 -Kdy?
    -Třeba v pondělí. S tebou.
  • 01:08:23 -Vezměte si.
    -Díky.
  • 01:08:43 Pane doktore, prosím vás.
    Dovolíte?
  • 01:08:49 Paní Marto.
  • 01:09:14 Posaďte se, paní Marto.
  • 01:09:27 Paní Marto, za zapůjčení knihy
    malá pozornost.
  • 01:09:41 -Ty jsou nádherný. Je to možný?
    -Snad vám budou.
  • 01:09:50 Pane Žáčku, co to děláte?
  • 01:09:53 Nechtě mě, já rád obouvám
    krásné ženy.
  • 01:10:06 Kdysi mi to moje žena vyčítala
    a prohlašovala,
  • 01:10:12 že jsem, říká se tomu
    nesvéprávný.
  • 01:10:21 Jeden věčný student mi dával
    vysvědčení,
  • 01:10:26 že to tak doopravdy je.
    A tak jsem raději odešel sám.
  • 01:10:42 Žena pak vedla obchod sama.
    Pak jí ho stejně vzali.
  • 01:10:48 Měla z toho jenom křečové žíly.
  • 01:11:02 Ty jsou nádherný.
    Pane Žáčku!
  • 01:11:12 -Nic! Líbí se vám?
    -Moc.
  • 01:11:25 -Opravdu vám nic není?
    -Ne, to je z rozčílení z hostů.
  • 01:11:32 Z toho večera a je to hezký večer.
  • 01:11:40 Člověk to nedovede říct,
    ale tady je to přesně.
  • 01:12:01 "Ještě teď si připomínám,
    že jsem měl rád jasné cypřiše
  • 01:12:08 a růže. Veliké modré skály,
    šedé kopečky a moře zvučící.
  • 01:12:21 Jednoho dne jsem spatřil
    prazvláštní oči a ruce
  • 01:12:25 podobné motýlům. Zítra pro mě
    vylézali skřivani z tymiánu
  • 01:12:36 a děti se koupaly v potůčcích.
    Ještě teď vím, že jsem ochutnal
  • 01:12:47 horkou chuť života, zdvíhaje
    zelené a zlaté číše.?
  • 01:13:13 Už zase rohlík se salámem?
  • 01:13:16 Nechcete si zopakovat oběd
    ve Slapčicích?
  • 01:13:20 -Pochopitelně ve všední den.
    -Vy se už na mě nezlobíte?
  • 01:13:26 Co mám s vámi dělat?
  • 01:13:29 -Tak kdy?
    -Paní Pražáková.
  • 01:13:35 Říkal jste mi Zuzanko.
  • 01:13:39 Je mi líto, ale já mám rohlíky
    se salámem moc rád.
  • 01:13:45 Zuzanko.
  • 01:13:49 Doktore, prosím tě.
  • 01:13:58 Tak jsem tady na váš rozkaz, šéfe.
  • 01:14:07 Dobrý den.
  • 01:14:09 Prosím vás, je tady doktor
    Slováček?
  • 01:14:11 Hned přijde.
  • 01:14:13 Vy jste paní Benešová.
    Řekla jste mu to správně.
  • 01:14:19 A co?
  • 01:14:23 Že je blbec.
  • 01:14:28 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 01:14:34 Máš žádost?
  • 01:14:37 Kopii.
  • 01:14:40 Zuzanko, kdyby něco,
    tak jsme na okrese.
  • 01:14:47 Já zase dělám ostudu!
    Zase já!
  • 01:14:56 Pusť mě!
  • 01:15:04 A ty, věčný studente,
    ty mě chceš zbavit svéprávnosti?
  • 01:15:12 Ty mně chceš vyhrožovat a zbavit
    mě svéprávnosti? Zase?
  • 01:15:24 Jako tenkrát!
  • 01:15:29 Zase jako tenkrát. Sedni si!
  • 01:15:43 -Taky to nebylo kvůli ostudě.
    -Dobrý den.
  • 01:15:50 Báli se, abych jim neprokšeftoval
    jejich připsanou půlku.
  • 01:15:54 Já neuměl vůbec kšeftovat.
  • 01:15:58 Pane Žáček, vy jste byl vždycky
    perfektní obchodník.
  • 01:16:02 Nemluvte se mnou jako s blbcem,
    pane doktore. Nebyl.
  • 01:16:13 Vyrobit jemnou galanterii, to jo.
    Prodat ji,
  • 01:16:21 i ten slogan vymyslela ona.
    Moje žena.
  • 01:16:24 Ta uměla obchodovat.
  • 01:16:29 Tenhle kšeft se mi měl podařit.
  • 01:16:36 Mezi podnikem a panem Žáčkem.
    Říkám ti, aby sis sedla.
  • 01:16:47 On to nebyl snadný kšeft.
  • 01:16:58 Taky jsem si říkal,
    co tady ještě pohledávám.
  • 01:17:08 Pak jsem si vzpomněl
  • 01:17:11 a pak nechtěl jít.
  • 01:17:16 Aby jednou v životě prodělal
    také někdo jiný.
  • 01:17:28 -Tatínku.
    -Sedni si!
  • 01:17:34 Aby všichni říkali, že Žáček musel
    být velký obchodník
  • 01:17:40 z Vodičkovy ulice, jak měl obchod
    přímo proti Bezděkovi.
  • 01:18:05 Kam já se hrabu na vás.
    Vy jste kšeftaři.
  • 01:18:16 Vy všichni, klobouk dolů.
  • 01:18:20 Proti vám je každý jen ubohý prťák.
    Bezcenný, bezmocný.
  • 01:18:36 Úplně bezmocný.
  • 01:19:20 Děkuju. Ne, abyste zase utekl,
    dědo!
  • 01:19:28 Tentokrát jsem tady dobrovolně.
    Ani by to nešlo.
  • 01:19:35 -Kde je ten děda, co tady ležel?
    -Kdo je zvědavý, bude brzy starý.
  • 01:19:42 Že se tak hloupě ptám.
  • 01:19:48 Už jsme tady, dědo.
  • 01:19:53 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 01:19:57 Zadní postel bude vaše.
  • 01:20:00 Kufřík máte na stole.
  • 01:20:03 -Svlékněte se, přinesu vám pyžamo.
    -Ne, mám svoje pyžamo.
  • 01:20:10 Dobře, přijdu si pro vaše šaty.
  • 01:20:18 -Dobrý den, já jsem Pištora.
    -Jako póvl k odpisu.
  • 01:20:39 Zuzanko, prosím vás.
  • 01:20:42 Směla bych prosit, tak soudružko
    Pražáková, soudruhu Slováčku.
  • 01:20:47 Aha, soudružko Pražáková,
    kdyby něco, tak jsem ve Slapčicích.
  • 01:20:55 Ve Slapčicích.
  • 01:20:57 Soudruh Slováček je ve Slapčičích.
  • 01:21:01 Pojď sem, co jsi říkal
    o Slapčicích?
  • 01:21:05 Že tam budu, přijede tam znalec.
    Chci být u toho.
  • 01:21:09 -Starý Žáček má na opravu nárok.
    -Nárok na to má.
  • 01:21:15 Přišlo to z okresu.
    Nemáš v tom náhodou prsty?
  • 01:21:21 Podívej se, Chemická žádá
    o povolení k přestavbě
  • 01:21:25 -stavení na bufet. Chápeš to?
    -Jo, chápu. To je ale fofr.
  • 01:21:39 -Prosím.
    -Děkuju.
  • 01:21:42 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 01:21:53 Pane Žáčku, dobrý den.
  • 01:22:01 Paní Marto.
  • 01:22:06 Kde jste nechala pana doktora?
  • 01:22:39 -Dobrý den.
    -(Děti) Dobrý den.
  • 01:22:41 -Dobrý den, doktore.
    -Nebudu dlouho zdržovat.
  • 01:22:45 -Jde o přestavbu na bufet.
    -Jak to, že je to u vás?
  • 01:22:50 Okres to poslal nám,
    kam to správně patří.
  • 01:22:54 Asi jste se zmýlil. Nesedneme si?
  • 01:22:58 Jistě, okamžik.
  • 01:23:02 Musíš jet sama. Děcka, ahoj.
    Ty se drž, školáku.
  • 01:23:23 V žádném případě jsem vás
    nechtěl obejít.
  • 01:23:27 Nic se nestalo. Hlavně, že to máme.
  • 01:23:31 -Jsem rád, že se vás to nedotklo.
    -Ani v nejmenším.
  • 01:23:37 -Poslužte si.
    -Ne, děkuju. Řídím.
  • 01:23:42 Mohli bychom přistoupit
    rovnou k věci.
  • 01:23:49 Tak spusťte!
  • 01:23:52 Zjistili jsme, že investice
    na přestavbu objektu
  • 01:23:58 -nárokované máte.
    -Máme.
  • 01:24:05 Výborně a peníze použijete
    k opravě domku pana Žáčka.
  • 01:24:16 Tady je příkaz MNV.
  • 01:24:32 Pane doktore, asi jste si nevšiml,
    že tam pan Žáček nebydlí.
  • 01:24:39 To se vás, pane Samek, netýká.
    Zatajení investic
  • 01:24:48 se vás týkat bude.
  • 01:24:53 Nebudu zdržovat.
  • 01:24:58 Tohle zkuste vypít na zdraví
    pana Žáčka.
  • 01:25:06 -Pyžamo, dědo! -Děkujem.
    -Není zač.
  • 01:25:10 -Na shledanou, dědo.
    -Žáček, jméno mé.
  • 01:25:15 Na shledanou, pane Žáček.
  • 01:25:17 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 01:25:41 Tak na shledanou, dědku!
  • 01:25:46 Žáček, jméno mé. A sbohem!
  • 01:25:49 No jo.
  • 01:25:54 Pojďte, pane Žáčku.
  • 01:25:56 To jsem zvědavý, kdy se sem
    zase vrátím?
  • 01:26:00 -Takhle nesmíte mluvit, pojďte!
    -To já kvůli sestrám.
  • 01:26:05 Aby mně moc nezestárly.
  • 01:28:28 Skryté titulky
    Miroslav Hanzlíček

Související