iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
4. 1. 2021
19:00 na ČT2

1 2 3 4 5

174 hlasů
122344
zhlédnutí

Jako letní sníh - Život J. A. Komenského

Dramatický osud jedinečného českého myslitele, který svým dílem předběhl dobu.

95 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Jako letní sníh - Život J. A. Komenského

  • 00:01:11 -Co ještě?
  • 00:01:13 -Totiž, mistře,
    stále čekáme na odpoveď.
  • 00:01:19 -Už jsem vám ji dal!
  • 00:01:21 -Promiňte, ale nic jsme
    neslyšeli.
  • 00:01:26 -Nemám čas.
    Musím pracovat. Nevidíte?
  • 00:01:36 -Maluje sám sebe.
  • 00:01:45 -Vy odmítáte naši zakázku,
    abyste mohl namalovat sám sebe?
  • 00:01:50 -Není to snad to
    nejzajímavější?
  • 00:01:53 Znáte někoho, pro koho je jiný
    člověk důležitější, než on sám?
  • 00:01:57 A vůbec, já končím,
    tohle je to poslední, co dělám.
  • 00:02:03 Nic dalšího malovat nebudu.
  • 00:02:05 -Ale tohle je člověk,
    který by stál za namalování.
  • 00:02:09 -Hloupost!
  • 00:02:10 -Možná, že byste ho měl
    nejdřív poznat.
  • 00:02:16 Pochopte, mistře,
    Jan Amos Komenský je náš biskup.
  • 00:02:21 My ten obraz potřebujeme.
  • 00:02:24 Rodiny našich bratří byly
    násilně rozhnány po celé Evropě
  • 00:02:29 a není dost pravděpodobné,
    že by se ještě kdy mohly vrátit.
  • 00:02:33 -No a co? Mě taky vyhnali.
    Taky jsem musel z domu.
  • 00:02:36 Můj dům zabavili.
    Taky se nemůžu vrátit domů.
  • 00:02:40 A víte, kdo mě vyhnal?
    Takoví, jako jste vy.
  • 00:02:43 Spravedliví a slušní lidé.
  • 00:02:47 A já, Rembrandt,
    teď musím žít v podnájmu.
  • 00:02:51 -Víte, jen díky Komenskému
  • 00:02:55 se Jednota bratrská
    už dávno nerozpadla.
  • 00:02:58 A ten jeho portrét
    by byl pro mnohé povzbuzením
  • 00:03:02 a také milou vzpomínkou.
  • 00:03:05 -Ten váš Komenius,
    největší učenec naší doby, říkáte?
  • 00:03:13 Velký jazykozpytec
    a reformátor školství?
  • 00:03:17 A k tomu všemu biskup?!
  • 00:03:22 Začíná mě zajímat.
  • 00:03:25 Ještě mě řekněte,
  • 00:03:26 že je taky
    spořádaným otcem rodiny.
  • 00:03:29 -Je to tak, mistře.
  • 00:03:35 -Beru!
  • 00:03:36 Ale nemyslete si,
    takových já už jsem viděl!
  • 00:03:39 Stáli tady přede mnou.
    Preláti a nadutí církevníčci!
  • 00:03:44 Ale ten váš Komenius?
  • 00:03:48 Jeho kůže musí být
    napnutá k prasknutí,
  • 00:03:51 aby se do ní
    tohle všechno vešlo, co?
  • 00:04:19 Na tak věhlasného biskupa
    máte dost obnošené šaty.
  • 00:04:24 -Naše církev je malá, mistře,
    a chudá.
  • 00:04:28 -A to se biskup
    malé a chudé církve
  • 00:04:31 jenom náhodou usadil v jednom
    z nejbohatších měst světa?
  • 00:04:37 -Jsem tady v Amsterodamu
    na pozvání.
  • 00:04:41 -Ten váš mecenáš musí být
    hodně štědrý.
  • 00:04:44 Slyšel jsem, že vašima rukama
    proteklo dost peněz?
  • 00:04:47 No, nehněvejte se.
    Lidi peníze zajímají.
  • 00:04:52 Když jde o prachy,
    ledacos se neutají.
  • 00:04:56 -Máme různé mecenáše.
  • 00:04:58 Jsou to muži víry, ale také
    osvícenci, filantropové.
  • 00:05:02 Dostáváme peníze z Anglie,
    ze Švédska.-Hmm, klobouk dolů.
  • 00:05:09 -Je to na přípravu knih
    a jejich tisk
  • 00:05:12 a velkou část posíláme dál
    na pomoc našim exulantům.
  • 00:05:19 Do Uher, do Polska, do Slezska.
  • 00:05:23 -Tak to jste asi jediný biskup,
    kterému se nezadřelo nic za nehty.
  • 00:05:28 -Přišel jsem brzy o rodiče.
  • 00:05:31 A naše církev, Jednota bratrská,
    mi je nahradila.
  • 00:05:37 Řekněte mi, příteli, kdo by
    okrádal vlastní rodinu?
  • 00:06:02 Nějakou dobu jsem žil
    u strýce a tety ve Strážnici.
  • 00:06:06 Nic nenasvědčovalo tomu,
  • 00:06:08 že by další roky mého života
    mělo po smrti rodičů
  • 00:06:12 ještě cokoliv nepříjemného
    narušit.
  • 00:06:17 A přece.
  • 00:06:18 Jednoho rána, když jsme sbírali
    klestí v nedalekém lese,
  • 00:06:23 začalo se odehrávat další
    drama.
  • 00:06:47 -Ááá!
  • 00:06:52 Nevidím!
    Já, já nic nevidím!
  • 00:06:55 Co to je?! Ááá...
  • 00:07:06 -Mikuláši? Mikuláši?
    Tak Mikuláši, co se děje?
  • 00:07:11 Kluci rychle poďte sem!
    -Bočkajovci!-Prober se!
  • 00:07:15 -Bočkajovci jsou tady!
    Budou zabíjet!
  • 00:07:19 -Ses zbláznil nebo co?
    -Říkal Bočkajovci?
  • 00:07:27 -Blíží se k městu!
  • 00:07:30 -Co když, co když je to
    varování? Boží varování.
  • 00:07:39 Musím to říct lidem!
  • 00:07:49 -Já, já, viděl jsem smrt!
    Viděl jsem masku smrti.
  • 00:08:03 -Uvěřil jsem Mikulášovu
    zvláštnímu vidění
  • 00:08:06 a běžel jsem do Strážnice
    jako o život.
  • 00:08:10 Zanedlouho se ukázalo,
  • 00:08:11 že Bočkajovci už byli
    skutečně nedaleko města.
  • 00:08:29 -Bočkajovci?
  • 00:08:31 -Štěpán Bočkaj byl kníže
    ze sousedního Sedmihradska.
  • 00:08:35 Habsburkové tam utlačovali
    náboženskou svobodu
  • 00:08:40 podobně jako u nás.
    Tak se proti nim spojil s Turky.
  • 00:08:47 -S čertem proti ďáblu?
  • 00:08:49 -Považovali jsme Bočkaje
    za spojence,
  • 00:08:52 ale když pak jeho hordy
    dorazily na Moravu,
  • 00:08:55 bylo jim úplně jedno,
    kdo je Habsburk a kdo ne.
  • 00:09:00 -Takže, žádní bratři ve víře.
  • 00:09:20 -Utíkejte!
  • 00:09:22 -Utečte, slyšíte!
  • 00:09:24 -Bočkajovci!
  • 00:10:46 -Viděl jsem smrt.
    Viděl jsem masku smrti.
  • 00:10:54 KŘIK
  • 00:11:17 -Strýčku! Teto! Bočkajovci jdou!
  • 00:11:19 -Co to povídáš?!
  • 00:11:22 -Ale to je...
    To je přece Bětka!
  • 00:11:27 Utíkejte k lesu!
  • 00:11:36 -Néé, Bože to néé!
  • 00:11:43 Néé, néé!
  • 00:11:54 -Bylo to moje první setkání
    s válečným běsněním.
  • 00:11:59 Ve Strážnici jsem tenkrát
    ztratil milého strýce Martina
  • 00:12:04 a také mnoho přátel.
  • 00:12:07 Zachránila se nás jen hrstka.
  • 00:12:11 Řádění Bočkajovců
    jako by nemělo mezí
  • 00:12:14 a velká část města
    toho dne lehla popelem.
  • 00:12:38 Jak dlouho vám bude trvat
    to malování?
  • 00:12:41 Totiž, mám hodně práce.
  • 00:12:43 -Doufám, že to půjde rychle.
    Už to chci mít z krku.
  • 00:12:47 Ostatně, je to můj poslední obraz.
  • 00:12:49 -Poslední? A není to škoda?
    S vaším talentem?
  • 00:12:53 -Připravil jsem večeři. Chudou.
    Jestli pan biskup nepohrdne.
  • 00:13:01 -Já jen abyste věděl, ten pan
    biskup dobře ví, co je hlad.
  • 00:13:08 Užil jsem si hladu,
  • 00:13:09 když jsem se jako mladý student
    vracel domů z Heidelbergu.
  • 00:13:13 Tenkrát jsem spával,
    kde se dalo.
  • 00:13:17 Většinou venku,
    přímo pod hvězdami.
  • 00:13:20 A víte, co jsem si dával
    pod hlavu? Koperníka.
  • 00:13:24 -Koho?
    -Knihu.
  • 00:13:26 Koperníkův rukopis
    O oběhu nebeských těles.
  • 00:13:30 Dal jsem za něj poslední peníze
    a domů jsem musel pěšky.
  • 00:13:36 -Není ta kniha zakázaná?
    -Ano.
  • 00:13:39 Církev tvrdí,
    že odporuje Písmu.
  • 00:13:43 -A vy to snad vidíte jinak?
    -Jsem zvídavý, příteli.
  • 00:13:47 Věřím, že existují úžasné věci,
    které dnes ještě nechápeme,
  • 00:13:54 a možná jednou se
    přesvědčíme,
  • 00:13:57 že nejsou v nijakém v rozporu
    s Božím řádem.
  • 00:14:02 Možná nakonec zjistíme,
    že i Koperník měl pravdu,
  • 00:14:06 a že Země skutečně nemusí být
    ve středu vesmíru.
  • 00:14:16 Víte, co závidím Koperníkovi?
  • 00:14:18 Vypočítal dráhy planet,
    jejich hmotnost
  • 00:14:23 a mohl si za tím stát.
  • 00:14:26 Škoda, že to takhle nefunguje
    mezi lidmi.
  • 00:14:30 Celý život jsem počítal,
    že dohlédnou dál.
  • 00:14:36 Přepočítal jsem se.
    Většinou byli slepí.
  • 00:14:57 -Tak tohle je ten tvůj Koperník?
  • 00:15:02 -Je ti jasné, Jene,
    že ta kniha popírá Písmo svaté?
  • 00:15:06 -A četls ji?
  • 00:15:08 -Že se nebojíš přinést
    tu špínu až sem.
  • 00:15:11 -Jsem snad mezi přáteli.
    -Nemám ani chuť se na to dívat!
  • 00:15:15 -Tu knihu jsem koupil z pozůstalosti
    profesora Christmana,
  • 00:15:19 který tady učil ještě minulý rok.
  • 00:15:21 A on sám ji nepovažoval
    za nijak nebezpečnou.
  • 00:15:24 -Koperníkovy teorie jsou hříšné.
    Neměl bych tě ani poslouchat.
  • 00:15:29 -Sám jsi chtěl,
    abych ti ji ukázal.
  • 00:15:31 -To bylo ode mě nerozvážné.
    Koperník je kacíř.
  • 00:15:34 A ty bys měl být opatrnější, Jene.
  • 00:15:40 -Vzpomeň si na Giordana Bruna.
  • 00:15:43 -Hmm, a to si představte,
  • 00:15:45 že profesor Christmann chtěl
    učit matematiku podle Koperníka.
  • 00:15:49 -Naštěstí je slovutný pan
    profesor po smrti.
  • 00:15:52 -To skutečně nechcete
    poznat pravdu?
  • 00:15:54 -Už tě nebudu dál poslouchat.
    Ta kniha prostě zpochybňuje Bibli!
  • 00:16:05 -Jak to víte?
  • 00:16:26 Jednou mi někdo řekl,
  • 00:16:28 že ze studny jsou hvězdy vidět
    dokonce v pravé poledne.
  • 00:16:32 Zdálo se mi to neuvěřitelné.
  • 00:16:35 -Snad jste nevlezl do studny?
  • 00:16:39 -To už je dávno.
    Dnes bych to raději nezkoušel.
  • 00:16:43 -A svítí?
    -Svítí.
  • 00:16:47 Nikdo neví proč, ale je to tak.
  • 00:16:49 I apoštol Pavel píše,
    že naše vědění je částečné.
  • 00:16:54 Možná jednou Koperníkovi
    porozumíme. Chcete ho půjčit?
  • 00:17:00 -Koho?
    -No tu Koperníkovu knihu.
  • 00:17:03 Mám jeden výtisk.
    -Dejte pokoj!
  • 00:17:08 Takovým věcem já nerozumím.
  • 00:17:13 A zítra přijdete?
  • 00:17:17 Rád vás uvidím.
  • 00:17:27 -Už mi věříš, Magdalénko?
    -Je to krása!
  • 00:17:31 Nebe plné hvězd a za bílého dne.
  • 00:17:42 -Když jsme pod hvězdami,
    není to čas na lásku?
  • 00:17:48 -Tady ne.
  • 00:17:50 -Počkej, ty ještěrko.
  • 00:18:00 -Ty jsi krásná.
  • 00:18:02 Jsi jako anděl.
    -Tiše, ať nevzbudíme malého.
  • 00:18:08 -A co ten druhý?
    Ještě nic není vidět.
  • 00:18:12 -Buď trpělivý, brzy se dočkáš.
  • 00:18:33 -Jene Amosi!
  • 00:18:44 Jene Amosi!
  • 00:18:49 Jene Amosi!
    Vlast umírá a ty si spíš?!
  • 00:19:01 -Kdo je tam?!
  • 00:19:04 -Tvůj strážný anděl.
  • 00:19:09 -Mikuláši?
  • 00:19:14 Jsi to ty!
  • 00:19:20 -Probuď se, kdož spíš.
    Jde o život příteli.
  • 00:19:25 Byl jsem tam.
  • 00:19:27 Všechno jsem viděl.
  • 00:19:31 -Kde jsi byl?
    -Na Staroměstském rynku v Praze.
  • 00:19:35 Všechny popravili.
    Všechny vůdce povstání popravili.
  • 00:19:41 A nakonec i ty,
    kdo s tím neměli mnoho společného.
  • 00:19:46 Sedmadvacet jich bylo.
  • 00:19:52 Jejich hlavy rozvěsili
    v koších pro výstrahu.
  • 00:19:56 -To není možné.
  • 00:20:00 -Hlavy těch velkých mužů
    padaly jedna za druhou.
  • 00:20:05 -Jak to mohl Lichtenštejn dovolit?
    Byl přece jedním z nás.
  • 00:20:11 Přátelil se s Karlem starším
    ze Žerotína,
  • 00:20:14 studoval na bratrské škole,
    věřil tomu, co my.
  • 00:20:17 -Lichtenštejn?
    Karel z Lichtenštejna?!
  • 00:20:21 Chodící touha po moci
    a po majetku!
  • 00:20:27 -Co je tohle za svět?
  • 00:20:34 -Lichtenštejnský?
  • 00:20:41 -Chtěl jsem zůstat ve Fulneku
    co nejdéle.
  • 00:20:45 Ti žáčci byli pro mě tenkrát
    daleko důležitější,
  • 00:20:49 než obavy o vlastní život.
  • 00:20:52 Učitelé byli přísní a tvrdí.
  • 00:20:55 Jejich metody
    jsem nikdy neschvaloval.
  • 00:20:59 Nejrůznější fyzické tresty a bití
    byly na denním pořádku.
  • 00:21:04 Uvědomil jsem si,
  • 00:21:05 že pokud chci změnit
    způsoby výuky,
  • 00:21:09 musím přijít s něčím zcela jiným.
  • 00:21:12 Napadlo mě, že taková kresba,
    namalovaný obraz,
  • 00:21:17 je pro člověka velmi důležitý,
  • 00:21:20 pomáhá mu lépe vnímat určitý
    příběh, umí jej poučit.
  • 00:21:26 Ale to vy chápete nejlíp.
  • 00:21:29 Vytvořil jsem dokonce
    celou obrázkovou učebnici.
  • 00:21:33 Možná snad úplně první
    tohoto druhu.
  • 00:21:36 Ale to bylo mnohem později.
    Při mém pobytu v Uhrách.
  • 00:21:41 Ale že obrázky ve spojení
    s textem děti zaujaly,
  • 00:21:46 to už jsem viděl tehdy ve Fulneku
    jako mladý začínající kantor.
  • 00:21:52 Děti, a teď vám něco ukážu.
  • 00:21:58 Mariánko, co je vyobrazeno
    na tomhle obrázku?
  • 00:22:02 -To jsou studny.
    -Správně, to jsou studny.
  • 00:22:05 A tady dole je napsáno,
  • 00:22:08 jak se řeknou studny latinsky:
    putei.
  • 00:22:12 -Putei.
    -Správně.
  • 00:22:16 Tady je vyobrazen kovář
    a jeho dílna.
  • 00:22:18 To všichni velmi dobře znáte.
  • 00:22:20 No a tady dole je napsáno,
    jak se řekne kovář latinsky.
  • 00:22:26 Faber ferrarius.
    DĚTI: Faber ferrarius.
  • 00:22:33 -Tak, a kdo ví, co je vyobrazeno
    na tomhle obrázku?
  • 00:22:38 Vojto?
    -To je včelař a úly.
  • 00:22:41 -Správně. Vojta bydlí na statku,
    kde mají včelíny,
  • 00:22:44 proto to tak dobře ví.
  • 00:22:46 Mariánko, můžeš to prosím
    podat ostatním, aby se podívali?
  • 00:22:51 Děkuji.
  • 00:22:55 Abychom si mohli prohlížet obrázky,
    číst v knihách,
  • 00:22:59 potřebujeme papír.
  • 00:23:01 Tady je vyobrazeno,
    jak se takový papír vyrábí,
  • 00:23:07 no a tady dole je napsáno latinsky
    jak se řekne papír.
  • 00:23:12 Je to jednoduché - papyrus.
    DĚTI: Papyrus.
  • 00:23:17 -Prosím.
    -Ano, Vojto?
  • 00:23:19 -Tatínek mi říkal,
    že dříve se psalo do kamene.
  • 00:23:23 -Ano, správně. Dříve se rylo
    do kamene, pak do vosku.
  • 00:23:27 No a dnes se píše
    a tiskne na papír.
  • 00:23:30 Z papíru potom vznikají archy
    a ty se svážou a vznikne kniha.
  • 00:23:37 To je vyobrazeno
    na tomhle obrázku.
  • 00:23:43 Děti, v knihách je zaznamenáno
    vše, co bychom měli znát.
  • 00:23:52 Veškerá moudrost.
  • 00:23:55 Tak byla napsána
    i naše Bible kralická.
  • 00:23:57 Pamatujte si: Kdo nemiluje knihy,
    nemiluje moudrost.
  • 00:24:04 A kdo nemiluje moudrost,
    stane se hlupákem.
  • 00:24:11 Tenkrát jsem si nedovedl
    a ani nechtěl představit,
  • 00:24:15 že bych mohl z Fulneku odejít.
  • 00:24:18 Viděl jsem, jak je pro děti
    nový způsob vyučování přitažlivý,
  • 00:24:22 jak rychle si osvojují
    novou látku.
  • 00:24:26 Ale nebylo mi souzeno
    ve Fulneku zůstat.
  • 00:24:36 -Musíš zmizet, Jene! Zmizet!
    Měl jsem děsivá vidění!
  • 00:24:40 -Mikuláši?
  • 00:24:42 -Čím dřív, tím líp!
    Proboha, věř mi. Věř mi!
  • 00:24:46 Na vlastní oči jsem viděl,
  • 00:24:48 jak odvádějí celou rodinu do
    temnice jen proto,
  • 00:24:51 že se nechtěli vzdát své víry.
    -Teď ne, Mikuláši!
  • 00:24:55 -Habsburci na nás budou
    pořádat hony.
  • 00:24:57 Nikdo si nebude jist životem.
    -Mikuláši, teď ne!
  • 00:25:03 -Budou nás pálit, vplétat do kol
    a pálit, věšet po stromech.
  • 00:25:08 Čtvrtit, zapálí naše domy.
    Všechno nám vezmou.
  • 00:25:14 Jsme pro ně míň než dobytek,
    Jene!-Mikuláši!
  • 00:25:18 -Jsme pro ně míň než mrva!
  • 00:25:27 -Mariánko, copak je?
    -Nás taky budou házet do studny?
  • 00:25:46 -Říkám jen,
    že byste měli odejít!
  • 00:25:48 -Je to náš domov, kmotře.
    Proč bychom ho měli opouštět?
  • 00:25:52 Protože se vám něco zdálo?
  • 00:25:56 -Zapomínáš, Jene, zapomínáš.
    Na Bočkajovce jsi zapomněl?
  • 00:26:01 Nebo to byl taky jenom sen?
  • 00:26:03 -Víš Magdalénko, Mikuláš
    mívá vidění, která se naplní.
  • 00:26:07 Byl jsem u toho.
  • 00:26:09 -Takže se máme sbalit,
    vzít malého a utíkat?
  • 00:26:13 Opustit všechno krásné,
    co tady máme?
  • 00:26:17 Jen kvůli nějakému vidění,
    které se možná ani nenaplní?!
  • 00:26:21 -Vidění, nevidění.
  • 00:26:24 Kdosi vítal přede všemi
    v Olomouci Fridricha Falckého.
  • 00:26:28 Největšího nepřítele
    Habsburků.
  • 00:26:30 Nebyl jsi to náhodou ty, Jene?
  • 00:26:32 Já vím, zapomněli jste.
    Věřte mi, že oni ne.
  • 00:26:37 Máte tady ve Fulneku klášter.
    Myslíš si, že o tobě nic nevědí?
  • 00:26:44 Ten klášter se třese až sem,
    jak se tam tetelí a těší,
  • 00:26:50 až to tady budou moci čistit
    od kacířského plevele!
  • 00:27:01 Sedmadvacet jich bylo!
  • 00:27:08 -Nakonec jsem Magdalénu přesvědčil,
  • 00:27:12 aby odešla i se synkem
    do Přerova k rodičům.
  • 00:27:16 Doufal jsem, že ve městě, které
    je pod ochranou pana Žerotína,
  • 00:27:21 bude v bezpečí.
  • 00:27:25 Ale Fulnek jsem zatím neopustil.
    Stále bylo ještě mnoho lidí,
  • 00:27:29 kteří chtěli a nebáli se
    naslouchat kázáním
  • 00:27:33 z úst bratrského kazatele.
  • 00:27:37 A když to nebylo možné v budovách,
    scházeli jsme se v chrámu přírody.
  • 00:27:47 Kdo se spoléhá sám sebe,
    nepoznal vlastní nedostatečnost.
  • 00:27:52 A není dobře když si člověk myslí,
    že je moudrý.
  • 00:27:57 Moudrost musíme hledat
    především u našeho Stvořitele.
  • 00:28:03 Musíme pilně studovat
    a zušlechťovat ducha.
  • 00:28:07 Když se na Něho opravdově
    spolehneme,
  • 00:28:10 pak budeme jako strom
    zasazený u tekoucí vody,
  • 00:28:15 jenž dává své ovoce v pravý čas.
  • 00:28:19 Pak budeme dobré mysli
    a žádné pomluvy nás nerozhází.
  • 00:28:23 Nebudeme se ničeho bát.
    Ani smrti, nejhoršího nepřítele.
  • 00:28:30 Prostě budeme vědět,
  • 00:28:32 že nás nic na nebi ani na zemi
    nemůže připravit o Boží lásku.
  • 00:28:41 Nakonec jsem stejně musel odjet.
  • 00:28:44 Varování přicházela
    ze všech stran.
  • 00:28:48 -Co manželka?
  • 00:28:50 -Už nikdy jsem se s ní neviděl.
  • 00:28:56 Přivedla na svět dalšího syna,
  • 00:28:59 ale než jsem se k nim mohl dostat,
    vypukl v Přerově mor.
  • 00:29:09 Zemřeli mi všichni tři.
  • 00:29:27 -Tohle je Saskia,
    moje první manželka.
  • 00:29:39 Lidi si myslej,
    že všemu rozuměj,
  • 00:29:42 že si všecko dokážou představit.
  • 00:29:47 Když jim třeba někdo odejde,
    umře.
  • 00:29:52 Ale pochopit to může jenom ten,
    kdo to doopravdy zažil.
  • 00:30:02 -Psal jsem jí dopisy,
    ale už nežila.
  • 00:30:09 -Víš, jak mi Saskia říkala?
  • 00:30:13 Ty můj malej Rembrandtku.
  • 00:30:17 -Mně Magdalénka říkala Janku.
  • 00:30:23 Abys rozuměl, Janek u nás
    znamená třeštidlo, blázínek.
  • 00:30:35 Byli jsme mladí, plní života
    a stejně nám to všechno vzali.
  • 00:30:46 Půl druhého léta jsme v bídách
    strávili, a konce nevidíme,
  • 00:30:53 ale vidíme před sebou propast
    jakousi bezednou,
  • 00:30:58 do níž padáme
    čím dál tím hlouběji.
  • 00:31:06 Nebo co v tom čase opět
    lidí pomordováno?
  • 00:31:15 Co pozajímáno?
  • 00:31:18 Co hladem, morem, zimou, nahotou,
    hořem a žalostí,
  • 00:31:26 strachem a děšením pomřelo?
  • 00:31:31 Co chrámů odjímáno?
    Co kněží vyhnáno?
  • 00:31:37 Co vyššího i nižšího stavu
    lidí ochuzeno?
  • 00:31:42 Co jich vězením
    i trápením rozličným,
  • 00:31:46 aneb také chytrými svody
    o duše připraveno.
  • 00:31:57 A není na tom světě
    k spomožení naděje žádné.
  • 00:32:22 Vojto?
  • 00:32:30 Vojtíšku!
  • 00:32:42 Navrať se k nám, ó Bože,
    kterýž jsi nás zavrhl,
  • 00:32:47 a uděl nám pomoci před nepřáteli,
    nebo nemáme v kom jiném doufati.
  • 00:32:55 Marná jest zajisté
    všecka pomoc lidská,
  • 00:33:00 ale v tobě sobě udatně počínáme,
    ty pošlapáš nepřátele naše.
  • 00:33:24 Ani nevím, jak jsem tu cestu
    mohl přežít.
  • 00:33:28 Mířil jsem k Brandýsu,
    kde mi Karel starší nabídl azyl.
  • 00:33:34 Už několik dní jsem byl bez jídla,
    sotva jsem stál na nohou.
  • 00:33:40 Ale díky dobrým lidem
    jsem se setkal
  • 00:33:43 s rodinou bratrského biskupa
    Cyrilla.
  • 00:33:48 Také měl namířeno do Brandýsa.
  • 00:33:50 To od něj jsem se tenkrát dozvěděl,
  • 00:33:53 že ve Fulneku spálili
    celou moji knihovnu.
  • 00:34:08 -Dovolili jste, aby hřích
    zachvátil celý Fulnek kacířů.
  • 00:34:13 A nyní vaše nevinné děti
    vyčistí to hnízdo kacířů.
  • 00:34:28 Našel jsem knihy toho kazatele
    přímo na radnici!
  • 00:34:32 Spoustu knih!
    Zakázaných a neužitečných!
  • 00:34:37 Jen se podívejte,
    ďábelské dílo Komenského!
  • 00:34:42 Čtení pro pekelníky.
  • 00:34:44 Nuže, pošleme je tam,
    kam patří!
  • 00:34:56 -Pamatujte si, kdo nemiluje knihy,
    nemiluje moudrost.
  • 00:34:59 A kdo nemiluje moudrost,
    stane se hlupákem.
  • 00:35:07 -Jen se nezdráhej děvče,
    zasloužíš si místo v ráji.
  • 00:35:20 -Jene! Jene!
    -Co se děje bratře Cyrille?
  • 00:35:28 -Musíme odjet. Hned.
  • 00:35:30 Ve městě je císařské vojsko
    a já se obávám,
  • 00:35:34 že už o nás asi vědí.
  • 00:35:52 -Pospěšme!
  • 00:35:55 -Ach!
    -Jste v pořádku, Dorotko?
  • 00:35:59 -Au, noha.
  • 00:36:31 -Bolí Vás to, Dorotko?
    -Ne. Už je to lepší.
  • 00:36:46 -Víte, kde jsem Vás viděl poprvé?
  • 00:36:49 V Betlémské kapli,
    když tam byl správcem váš otec.
  • 00:36:53 To jste byla ještě děvčátko.
  • 00:37:08 Zastavil jsem se v Praze
    cestou ze studií.
  • 00:37:11 Bylo to úžasné, stát tam,
    kde kázal Mistr Jan.
  • 00:37:19 To se nedá zapomenout.
  • 00:37:28 Tak Dorotka Cyrillova.
  • 00:37:36 Byli jsme zase chvíli v bezpečí.
  • 00:37:38 Zůstali jsme na brandýsském
    panství Karla staršího ze Žerotína
  • 00:37:44 To on mi v mládí umožnil studia
    v Herbornu a na Heidelbergu.
  • 00:37:50 Byl to kdysi
    druhý nejmocnější muž v zemi.
  • 00:37:54 Ale po Bílé hoře
    se všecko změnilo.
  • 00:37:58 I Žerotín pomalu ztrácel
    půdu pod nohama.
  • 00:38:03 Habsburkové se jako nějaká
    nesmrtelná hydra
  • 00:38:08 rozpínali po celé zemi.
  • 00:38:11 Byla to ukázka krutosti
    a bezohlednosti,
  • 00:38:16 jaké je člověk schopen,
    když chce dosáhnout moci.
  • 00:38:21 -Lidi už jsou takoví.
  • 00:38:27 Jsem rád, že sis všimnul.
  • 00:38:39 -Tady jste.
  • 00:38:42 Myslela jsem si,
    že jste jiný.
  • 00:38:44 -Taky vám přeji dobré jitro.
    -Proč jste mi to dal přečíst?
  • 00:38:48 -Abych znal váš názor.
  • 00:38:50 -Přirovnáváte manželství k okovům?
    Neměl jste snad hodnou ženu?
  • 00:38:57 Proč jste si ji tedy bral?
    -Hm.
  • 00:39:01 -Vy se smějete?
    -S manželstvím je to složitější.
  • 00:39:07 -Manželství je svátost
    a vy ho zpochybňujete.-Ne.
  • 00:39:14 Zpochybňuji,
    co z něho dokážou udělat lidé.
  • 00:39:20 -No, to je pravda. Možná jsem
    měla číst ještě trochu dál.
  • 00:39:24 -Bude se to jmenovat
    Labyrint světa a ráj srdce.
  • 00:39:28 Rád bych tu knihu věnoval...
    -Komu?
  • 00:39:31 -Karlovi Staršímu ze Žerotína.
  • 00:39:34 Všichni se k němu
    totiž otočili zády.
  • 00:39:37 Dokonce i tady mezi bratry,
    kterým pomohl,
  • 00:39:40 se o něm hovoří jako o zrádci.
    Nepřipojil se ke stavům,
  • 00:39:44 a proto prý může
    za prohru na Bílé hoře.
  • 00:39:47 -Naše rodina za Žerotínem stojí.
  • 00:39:50 -Ano. Zachránil tisíce mužů,
    kteří by jinak zbytečně padli.
  • 00:39:54 -Můj tatínek říká, že mu
    k tomu rozhodnutí dopomohl Bůh.
  • 00:39:58 A že by se křesťanství mělo
    od násilí zcela oprostit.
  • 00:40:04 A já si to myslím taky.
  • 00:40:06 -Líbí se mi vaše upřímnost,
    Dorotko.
  • 00:40:16 -Co bylo dál?
  • 00:40:17 -Bylo jen otázkou času, kdy pro
    nás už i Brandýs nebude bezpečný.
  • 00:40:22 -No ale to mě teď nějak moc....
    -Byl jsem vyslán do Lešna.
  • 00:40:26 Žila tam první vlna
    našich exulantů.
  • 00:40:28 Měl jsem zjistit,
    jestli nás Poláci přijmou.
  • 00:40:32 No, potom Karel Starší...
    -Promiň, příteli,
  • 00:40:35 ale mě teď Karel Starší
    opravdu nezajímá.
  • 00:40:38 -A co chceš teda slyšet?
    -No co? Dostals ji?
  • 00:40:41 -Koho?
  • 00:40:43 -No tu divošku, co po louce
    rozhazovala tvoje spisy.
  • 00:40:46 -Takže tebe zaujala
    Dorotka Cyrillová?
  • 00:40:49 No, já ji asi taky.
  • 00:40:52 Z nějakého pro mě
    nepochopitelného důvodu.
  • 00:40:56 Ale ty prostě chceš slyšet,
    že byla svatba. Ovšemže byla.
  • 00:41:01 -Táák a je to venku!
    To musela být nádherná ženská.
  • 00:41:04 -V té době jsem navštívil
    proroka Kottera.
  • 00:41:08 Představ si, že předpověděl
    pád Habsburků.
  • 00:41:12 A to jsme právě všichni
    potřebovali slyšet.
  • 00:41:16 -Mě ale zajímá ta tvoje Dorotka.
    Dorotka! Je to tak těžké pochopit?
  • 00:41:22 -Asi ti to připadne směšné,
  • 00:41:24 mnozí se Kotterovým proroctvím
    vysmívali,
  • 00:41:28 ale brzy na to se jeho slova
    začala naplňovat.
  • 00:41:33 To když na severní Moravu vtrhlo
    vojsko protikatolické jednoty.
  • 00:41:38 A navíc přicházela další proroctví.
  • 00:41:41 Jedno děvče,
    Kristýna Poniatowská se jmenovala,
  • 00:41:46 taková mladinká byla.
  • 00:41:48 -Mladinká říkáš?
    No a co s ní bylo?
  • 00:41:53 -Církev Boží
  • 00:41:55 bude vyvedena
  • 00:41:58 na prostranství,
  • 00:42:04 na překrásnou vinici,
  • 00:42:08 vysvobozena z rukou ukrutníka
  • 00:42:14 a zpívat z celého srdce.
  • 00:42:24 -Víc už neřekne.
    Je příliš vyčerpaná.
  • 00:42:30 -To, co jsem slyšel, mi stačilo.
  • 00:42:32 Já jsem přesvědčený,
    že šlo o prorocké vidění.
  • 00:42:39 -Jenže doktoři jsou jiného
    názoru, pane Komenie.
  • 00:42:42 Kristýna je prý bláznivá.
  • 00:42:46 -Proč jste pro mě poslala?
  • 00:42:49 -Jste hluboce zbožný muž
  • 00:42:52 a zároveň
  • 00:42:54 zabýváte se i vědou.
  • 00:42:58 Ono to všechno začalo
    už na podzim,
  • 00:43:03 když se na obloze objevila ta,
  • 00:43:08 ta padající hvězda.
  • 00:43:12 Kristýnu to rozrušilo.
  • 00:43:14 Byla jako smyslů zbavená,
    křičela, že je to Boží znamení.
  • 00:43:19 Od té doby měla mnoho
    zvláštních vizí ale až včera...
  • 00:43:24 -Včera?
  • 00:43:26 -Prý měla zvlášť silné zjevení.
  • 00:43:30 Jde o to, že...
  • 00:43:34 ...mluvila o Valdštejnovi.
  • 00:43:40 Předpověděla,
    že má být zavražděn.
  • 00:43:44 -Kdy se to má stát?
    -To neřekla.
  • 00:43:47 Ale prý jestli se Valdštejn
    nebude kát ze svých hříchů,
  • 00:43:51 brzy zemře.
  • 00:43:54 -Bylo to neslýchané!
    Taková zpráva!
  • 00:43:58 Valdštejn v té době patřil možná
    k nejmocnějším mužům Evropy!
  • 00:44:03 -Snad jsi tý holce nevěřil?
  • 00:44:05 -Vím, že to může vypadat bláznivě.
  • 00:44:08 Ale údajně řekla mnoho věcí,
  • 00:44:10 které by šestnáctiletá dívka
    těžko mohla vymyslet.
  • 00:44:14 -Dobře, i kdyby si to nevymyslela,
  • 00:44:17 co ti bylo
    po nějakým Valdštejnovi?
  • 00:44:19 Byl to přece nepřítel.
    Neměli jste svejch starostí dost?
  • 00:44:23 -To těžko pochopíš.
    On kdysi patřil k naší Jednotě.
  • 00:44:27 Ale po Bílé hoře zradil
    podobně jako Lichtenštejn.
  • 00:44:31 Kvůli kariéře vyměnil strany.
  • 00:44:34 -Ale co ti po něm bylo?
  • 00:44:36 -Když si představím,
    že by tomu proroctví uvěřil,
  • 00:44:40 že by se kál ze svých hříchů,
    vrátil se zpátky na naši stranu.
  • 00:44:48 Tento mocný muž! Taková naděje!
    Obrovská naděje!
  • 00:44:54 Jinak bych přece ty ženy
    za Valdštejnem neposílal.
  • 00:44:59 -Cože? Tys je za ním...?
  • 00:45:19 -Kde to jsme?
  • 00:45:23 Chceme hovořit
    s knížetem Valdštejnem!
  • 00:45:26 -To by mohl říct každý.
    A co mu chcete?
  • 00:45:29 -Varovat ho.
  • 00:45:30 Pokud se nebude kát
    ze svých hříchů, brzy zemře!
  • 00:45:34 -Přišly jste vyhrožovat knížeti?
  • 00:45:37 -Abyste chápal, tato dívka
    měla zjevení. Sepsala jej.
  • 00:45:44 Je to Boží prorocké vidění.
    To bychom neměli ignorovat.
  • 00:45:59 -Já to vidím spíš tak,
  • 00:46:01 že ústy té nebohé dívky
    promlouval samotný ďábel.
  • 00:46:04 Pan Albrecht se nemá z čeho kát.
  • 00:46:06 Je to věrný sluha církve
  • 00:46:08 a vytrvalý v boji
    proti jejím nepřátelům,
  • 00:46:11 proti odpadlíkům svaté církve,
    proti ďáblovým pomahačům
  • 00:46:15 a čarodějnicím.
  • 00:46:16 -Říkám vám znovu,
    že tady jde o...
  • 00:46:18 -Nemusíte to stále opakovat!
  • 00:46:20 Děti mají své fantazie.
  • 00:46:22 My už si zjistíme, co to je.
    Máme osvědčené metody.
  • 00:46:26 -Co se tu děje?!
  • 00:46:31 Slyšela jsem, že hraběnka
    Zárubová hledala mého manžela.
  • 00:46:35 -Ano výsosti, tyhle ženy
    s ním chtěly hovořit.
  • 00:46:38 -Tak jste je odvedl do vězení?
    -Totiž, nechal jsem je zadržet.
  • 00:46:42 Mám podezření,
    že jsou posedlé ďáblem.
  • 00:46:45 -Zbláznil jste se?!
  • 00:46:47 To je Angelina Zárubová!
    Šlechtična!
  • 00:46:49 -Urozená nebo služka,
    ďábel si nevybírá!
  • 00:46:52 -S kým si myslíte, že mluvíte?!
    -Tady. Přečtěte si, co sepsaly.
  • 00:46:56 Je tam falešné proroctví
    téhle malé čarodějnice.
  • 00:47:01 -Zmizte mi z očí!
    -Prosím?
  • 00:47:05 -Zmizte povídám!
  • 00:47:18 -Pán z Valdštejna by měl vědět,
    co mu hrozí.
  • 00:47:21 -Dozví se to.
    Můžete se spolehnout.
  • 00:47:24 Přiznám se,
    že takovým proroctvím moc nevěřím.
  • 00:47:29 -Viděla jsem jeho zkrvavený šál
    a probodnuté srdce.
  • 00:47:32 -Nechci se s Vámi přít.
  • 00:47:34 Můžete být rády,
    že to skončilo takhle.
  • 00:47:36 Že jsem přišla včas!
  • 00:47:40 -Takže tys ty dámy
    málem poslal na skřipec?
  • 00:47:45 -Nó, málem.
  • 00:47:47 A představ si,
  • 00:47:49 že Valdštejn nedlouho po tom,
    byl skutečně zavražděn.
  • 00:47:53 -Páni!
    Tak ono se jim to podařilo?
  • 00:47:58 No nic biskupe,
    život jde dál.
  • 00:48:07 Podívej!
  • 00:48:09 To sou nohy, co?
    Ty stehna!
  • 00:48:16 To je Hendrickje,
    moje druhá žena.
  • 00:48:19 Neříkám manželka, nikdy jsme se
    nevzali. Ale miloval jsem ji.
  • 00:48:26 To bys nevěřil, kolik lidí
    tenhle obraz vidělo.
  • 00:48:30 Zajímalo mě, co na to řekneš,
    když jsi ten biskup?
  • 00:48:36 A dozvím se konečně něco
    o tý tvý Dorotce?
  • 00:48:39 -Byla to oddaná a laskavá žena.
  • 00:48:43 Dala mi čtyři děti.
  • 00:48:44 Věnoval jsem jí
    každou volnou chvilku,
  • 00:48:48 ale přiznávám,
    že jich nebylo moc.
  • 00:48:54 Opět jsme museli utíkat.
  • 00:48:57 Tentokrát jsme však opouštěli
    rodnou zem.
  • 00:49:01 Zamířili jsme do Polska, kde se
    naším novým domovem stalo Lešno.
  • 00:49:07 Zvolili mě tam zástupcem rektora
  • 00:49:09 na Lešenském bratrském
    gymnáziu.
  • 00:49:13 No, a protože nebyly učebnice,
    nezbývalo mi, než je napsat.
  • 00:49:19 Byl jsem v jednom kole.
  • 00:49:21 Tehdy jsem vydal Bránu jazyků.
  • 00:49:25 Začal jsem se však vážně zabývat
    i pansofií.
  • 00:49:29 Moje touha po všenápravě
    mi nedávala klidu.
  • 00:49:51 -Jene.
  • 00:49:56 -Usnul sem.
  • 00:49:58 -Vážně?
  • 00:50:02 Už je pozdě.
    Měl bys jít do postele.
  • 00:50:04 -Nezlob se, Dorotko,
    ale musím ještě do tiskárny.
  • 00:50:08 -Teď v noci?
  • 00:50:11 -Dorotko, počkej.
  • 00:50:16 Přečti si to prosím.
  • 00:50:21 -Podívám se na to.
  • 00:50:26 -Tiskárnu nechal do Lešna
    převézt Karel starší ze Žerotína.
  • 00:50:31 Habsburkové po ní neustále
    slídili,
  • 00:50:33 a proto se také u žádného spisu
    neuvádělo místo vydání.
  • 00:50:39 Psalo se jen "In Hortula",
    to je "V zahrádce".
  • 00:50:45 V Lešně byla tiskárna
    v bezpečí. Tedy prozatím.
  • 00:51:09 -Myslela jsem si,
    že tu budeš až do rána.
  • 00:51:12 -Dorotko, promiň,
    mám tu hodně práce.
  • 00:51:14 -Ne. Ty promiň, Jene.
  • 00:51:16 Ta kniha, cos mi včera dal,
    Brána jazyků, ta je úžasná.
  • 00:51:20 Podle takové učebnice může být
    výuka jazyků mnohem jednodušší.
  • 00:51:30 -Pozvání do Anglie
    od Samuela Hortliba.
  • 00:51:33 Chce, abych reformoval
    jejich školství
  • 00:51:36 a pracoval tam na pansofii.
  • 00:51:38 Otvírá se tím cesta
    k naplnění mého snu,
  • 00:51:41 že se všichni učenci spojí.
  • 00:51:44 Dají dohromady veškeré vědění
    a změní svět k lepšímu.
  • 00:51:48 Dorotko! Můžeme změnit svět!
  • 00:51:58 -Ty sis doopravdy myslel,
    že dokážeš změnit svět?
  • 00:52:04 Tak myslel?
    -Myslím si to stále, Rembrandte.
  • 00:52:09 Mám sice už málo času i síly,
  • 00:52:12 ale Bůh mi umožnil
    tu naději vložit do knih.
  • 00:52:17 To byl můj úkol.
    A věřím, že to půjde.
  • 00:52:22 Knihy neumírají a lidé snad
    nejsou ještě ztracení.
  • 00:52:30 -Nikdo není zvědavej
    na moralizování.
  • 00:52:34 Slyšíš?
  • 00:52:36 MUŽSKÉ POVYKOVÁNÍ
  • 00:52:39 Opilí námořníci.
  • 00:52:40 Byli dlouho na moři
    a teď si chtějí užít s děvkama.
  • 00:52:44 A nezasloužej si to snad?
  • 00:52:45 Možná bys měl jít tam dolů
    a kázat jim ty svoje mravnosti.
  • 00:52:49 Ne, lidi se nechtěj měnit.
    Ani já se nechci změnit.
  • 00:52:53 A s chutí bych rozflákal hubu
    všem těm neřádům,
  • 00:52:56 který mě připravili o dům!
  • 00:52:58 Já nebudu nikomu nastavovat
    svoji druhou tvář!
  • 00:53:01 Ty si hrej na obětního beránka,
    biskupe, když seš takovej blázen.
  • 00:53:06 Tví odpůrci na to jen čekají,
    až tě oškubou a oholí.
  • 00:53:09 A je jim úplně jedno,
    že se třeseš hladem a zimou.
  • 00:53:16 Tady stáli fronty lidí
    a prosili mě, abych je maloval!
  • 00:53:30 -Jene!
  • 00:53:34 Ty máš horečku.
    -Už tam nepůjdu. Nikdy!
  • 00:53:40 -Copak ti Rembrandt udělal?
  • 00:53:43 -Je to opilec! Hrubián!
  • 00:53:50 Neotesanec!
  • 00:53:52 A provokatér!
  • 00:53:56 -Víš přece, že měl těžký život.
  • 00:53:59 Tři děti mu zemřely
    hned při narození. Tři.
  • 00:54:03 Jediné se dožilo dospělého
    věku, syn. A i toho už pochoval.
  • 00:54:12 Tys to nevěděl?
  • 00:54:16 Kvůli jeho druhé ženě
    ho dokonce exkomunikovali.
  • 00:54:20 Asi proto, že nebyli sezdaní.
  • 00:54:34 -Už za chvíli se setkáte
    s královnou.
  • 00:54:37 Její výsost souhlasí,
  • 00:54:39 že napíšete učebnice a pomůžete
    s reformou švédského školství.
  • 00:54:43 Já se postarám o vás
    a vaši rodinu.
  • 00:54:46 Musíte mít klid na práci.
  • 00:54:49 -Pořád tomu nerozumím,
    pane De Geere.
  • 00:54:52 Jste přece zbrojař.
  • 00:54:53 -Jistě! Vyrobím a prodám
    Švédům tolik kanónů,
  • 00:54:58 že náklady na vaši rodinu
    budou ve srovnání s tím mizivé.
  • 00:55:03 Vy a vaše dílo, Komenie,
    to je můj dar pro Švédsko.
  • 00:55:07 A já hodlám být štědrý.
    Hodně štědrý.
  • 00:55:12 -Vyrábíte zbraně
    a chcete reformovat školství?
  • 00:55:17 -A proč ne?
  • 00:55:19 -Vzdělané lidstvo přece nebude
    chtít válčit.
  • 00:55:22 -Promiňte, to bude nejspíš
    ta vaše pansofie, viďte?
  • 00:55:27 Náprava celého světa
    jednou provždy.
  • 00:55:31 No, to je hodně naivní
    představa.
  • 00:55:35 Příteli, myslete si o tom,
    co chcete, je to jedno.
  • 00:55:40 Války budou prostě vždycky.
  • 00:55:43 -Ale nemusely by být
    a lidé by nemuseli trpět.
  • 00:55:46 -Ale zatím Švédsko ve válce je.
  • 00:55:50 Potřebuje chytré, vzdělané lidi.
  • 00:55:53 Potřebuje učebnice
    a dobré školy.
  • 00:55:55 To je vaše práce.
    Žádná politika.
  • 00:55:58 A žádná pansofie.
    Je to moje podmínka.
  • 00:56:06 No pojďme,
    ať Její Veličenstvo nečeká.
  • 00:56:15 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
  • 00:56:25 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:56:29 -Rembrandt.
  • 00:56:32 Rembrandt van Rijn.
    -Já vím, kdo jste, mistře.
  • 00:56:36 Ale omlouvám se, manžel ještě spí.
    Nemohl v noci dlouho usnout.
  • 00:56:44 -To bude asi moje vina.
  • 00:56:47 Můžu počkat?
    -Prosím.
  • 00:57:08 -Tohle napsal?
    -Mh.-Můžu?
  • 00:57:17 Čmáranice.
  • 00:57:20 Kdo to dělal?
    -On sám.
  • 00:57:25 -To mu nestačí, že píše?
    Svět v obrazech.
  • 00:57:31 Vzpomínám si.
  • 00:57:34 Jan mi o té knize říkal.
    To je celé v latině?
  • 00:57:40 -Má latinský název,
    ale je vícejazyčná.
  • 00:57:43 Už ji vydali ve Francii,
    v Anglii, Německu, v Itálii,
  • 00:57:48 Uhrách, ve Švédsku.
    Nevím, kde ještě.
  • 00:57:54 -To je neuvěřitelný.
    Já jsem malíř!
  • 00:57:59 Velkej malíř, jasný?!
  • 00:58:03 A on si namaluje
    jednu titěrnou včelu
  • 00:58:11 a je možná známější, než já?!
  • 00:58:14 -Jene! Pojď, máš tu návštěvu.
  • 00:58:20 -No, nevím,
    jestli z toho mám mít radost.
  • 00:58:29 -Přišel jsem se omluvit.
  • 00:58:34 Za ten včerejšek.
    -To je v pořádku, příteli.
  • 00:58:49 -Stává se z vás světoběžník,
    mistře Komenie.
  • 00:58:53 A jak bylo v Anglii?
    -Co prosím?
  • 00:58:57 -Snad se divíte, že o tom vím,
  • 00:59:00 ale je válka
    a ta není jen o mušketách.
  • 00:59:05 Důležité jsou informace
    a já vím, jak je sehnat.
  • 00:59:11 Vystoupil jste v Londýně dokonce
    před Královskou akademií věd.
  • 00:59:17 A byl jste úspěšný.
  • 00:59:21 Považují Vás za velkého učence.
  • 00:59:25 Královna Kristýna má ráda učence.
  • 00:59:28 Byl tu dokonce Descartes
    a ten jeho krajan Pascal.
  • 00:59:33 Ale abyste nebyl příliš zklamaný,
  • 00:59:37 jejím největším oblíbencem
    je Alexandr Veliký.
  • 00:59:43 Ale ten tu nebyl, přirozeně.
  • 00:59:47 Mistře Komenie, zapojil jste se
    v Anglii do politiky?
  • 00:59:52 -Je těžké se nezapojit,
    když tam jste.
  • 00:59:57 Anglii hrozí občanská válka.
  • 01:00:00 Ostatně to byl také důvod, proč
    se veškeré naše plány zhroutily.
  • 01:00:06 -No, vidíte!
    Ve Švédsku máme naštěstí klid.
  • 01:00:10 Takže by pro vás nemělo
    být tak těžké
  • 01:00:14 držet se od politiky stranou.
  • 01:00:23 -Veličenstvo.
  • 01:00:27 -Chystám se na lov.
  • 01:00:28 Víte, můj otec si přál, aby mě
    vychovávali jako korunního prince.
  • 01:00:33 Takže jezdím na koni, šermuji
    a taky umím docela dobře střílet.
  • 01:00:37 Vidím, že vás to překvapuje.
  • 01:00:39 Asi byste raději,
    jak jen to řekl Luther,
  • 01:00:44 aby žena byla pole a muž rolník,
    který ho obdělává?
  • 01:00:47 Tak to vás musím zklamat.
  • 01:00:50 Ale nebojte, mám ráda také
    umění. Prosím.-Děkuji, Veličenstvo
  • 01:00:57 -Hraju šachy
    a učím se cizí jazyky.
  • 01:00:59 Německy mluvím po matce,
    ale umím i francouzsky.
  • 01:01:03 Ráda bych u nás zřídila akademii,
    jakou založil kardinál Richelieu.
  • 01:01:07 Víte o tom něco?
  • 01:01:09 -Ano. Nabízel mi místo profesora,
    ale rozhodl jsem se pro Švédsko.
  • 01:01:14 -To je dobře!
  • 01:01:16 -Především je důležité
    začít od základů.
  • 01:01:19 -Máme v úmyslu
    zreformovat celé školství.
  • 01:01:22 Vy nám prý napíšete učebnice,
    což je skvělé!
  • 01:01:25 Protože, já jsem se latinsky
    naučila
  • 01:01:27 právě z té vaší Brány jazyků.
  • 01:01:29 Skutečně výjimečná kniha!
    -Děkuji, veličenstvo.
  • 01:01:33 -A co ten váš císař Rudolf Druhý?
  • 01:01:35 Vážně byl takový sběratel,
    jak se o něm říkalo?
  • 01:01:38 -Ano, veličenstvo.
    Byl to velký milovník umění.
  • 01:01:41 Jeho sbírky jsou
    skutečně úchvatné.
  • 01:01:44 -Výborně!
    Snad bude příležitost je vidět.
  • 01:01:47 Tak do práce.
    Bylo mi potěšením, mistře Komenie.
  • 01:01:52 -Veličenstvo.
  • 01:01:56 Pracoval jsem pro Švédy,
    jak nejrychleji to šlo.
  • 01:01:59 Napsal jsem pro ně
    nejnovější metodu jazyků.
  • 01:02:04 A když se schylovalo
    ke konci války,
  • 01:02:07 při každé příležitosti
    jsem je zapřísahal,
  • 01:02:11 aby nezapomněli na Čechy
    při mírových jednáních.
  • 01:02:16 Slíbil mi to i kancléř Oxenstierna
    a dokonce i samotná královna.
  • 01:02:38 -Někdo z Lešna?
  • 01:02:40 -Další Drabíkovo proroctví.
  • 01:02:43 Habsburky prý porazí
    orel ze severu.
  • 01:02:46 Tomu tedy říkám proroctví,
    když jsou Švédové už u Olomouce
  • 01:02:50 a táhnou na Vídeň.
  • 01:02:51 To je jako kdybych předpověděl,
    že zítra ráno vyjde slunce.
  • 01:02:55 -Já si tady snad nikdy nezvyknu.
    Vrátíme se domů, Jene?
  • 01:03:04 -Doufám, že brzy.
  • 01:03:07 -Děje se něco?
  • 01:03:10 -Píše mi De Geer,
    že jsem ho zklamal.
  • 01:03:12 Marně prý čeká na učebnice.
    Myslel si, že budu rychlejší.
  • 01:03:17 -Děláš toho moc najednou, Jene.
  • 01:03:21 -Někdo možná dokáže psát
    jednu knihu za druhou.
  • 01:03:25 Já to nedokážu.
  • 01:03:26 -Co to znamená,
    že je De Geer zklamaný?
  • 01:03:31 Co to znamená pro nás?
  • 01:03:35 -Že mi nepošle peníze.
  • 01:03:37 -A to mi říkáš jen tak?!
  • 01:03:40 -Zklamání, zklamání.
    Samé zklamání!
  • 01:03:44 V Anglii jsou zklamaní, že
    nepracuji dost rychle na pansofii,
  • 01:03:48 v Americe jsou zklamaní,
    že jsem odmítl nabídku z Harvardu,
  • 01:03:52 ve Švédsku jsou zklamaní,
  • 01:03:54 že nechrlím jednu učebnici
    za druhou!
  • 01:03:56 Když už nějakou napíšu,
    také jsou zklamaní!
  • 01:03:59 Všichni jsou zklamaní!
  • 01:04:01 -Počkej Jene, o čem to mluvíš?
  • 01:04:03 -Prý do učebnic tajně vkládám
    Kalvínovy myšlenky.
  • 01:04:06 Ale to je hloupost samozřejmě.
  • 01:04:08 -A na čem jsi pracoval teď,
    než jsem přišla?-Na pansofii.
  • 01:04:13 -Ale Jene, nás živí právě ty
    učebnice, ne všenáprava lidstva.
  • 01:04:18 Rozumíš?
  • 01:04:20 Tak ses neměl ženit.
  • 01:04:23 Ty Tvoje ideály.
  • 01:04:26 -Dorotko, pracuji proto,
    abych nás uživil,
  • 01:04:31 ale pak je taky něco,
    k čemu mě povolal sám Bůh.
  • 01:04:36 Já věřím, že lidstvo má šanci
    se napravit.
  • 01:04:39 A Bůh mi vkládá do rukou
    nástroj, jak tomu pomoci.
  • 01:04:43 Velkou zásadní knihu,
    kterou budou číst celá pokolení.
  • 01:04:48 Musíš mi věřit, Dorotko.
  • 01:04:52 Musíš mi věřit.
  • 01:04:55 Naděje, které jsem vkládal
    do Švédů, se ukázaly jako marné.
  • 01:05:01 Nakonec podepsali mír.
    Vestfálský mír.
  • 01:05:06 -Skvělé!
    -Skvělé?
  • 01:05:08 Stanovili časový mezník,
  • 01:05:12 podle kterého byly
    všechny politické poměry
  • 01:05:16 vráceny do roku 1624.
    -No, to znamená?
  • 01:05:20 Že se všechno vrátilo do doby,
    kdy už jsme byli vyhnanci.
  • 01:05:24 Kdy nám Habsburkové všechno
    zkonfiskovali
  • 01:05:27 a připravili nás o vlast.
  • 01:05:29 Znamená to,
    že se už nikdy nevrátíme domů.
  • 01:05:36 Chápeš to?
    I kdybychom žili sto let!
  • 01:05:42 De Geer mě přestal podporovat,
  • 01:05:45 a tak jsme se vrátili do Lešna,
    jenže...
  • 01:05:50 Dorotka byla nemocná už v Elbinku.
  • 01:05:53 Dlouho jsem si toho nevšímal.
    Byl jsem hlupák.
  • 01:06:00 Při té zpáteční cestě
    do Lešna, tam se jí přitížilo.
  • 01:06:11 Zemřela mi v náručí.
    Předešla mě, Rembrandte.
  • 01:06:46 Nedokázal jsem vás ochránit.
  • 01:06:50 Odpusťte mi to.
  • 01:07:00 -Teď nesmíte umřít, Jene.
  • 01:07:04 Děti vás potřebují.
  • 01:08:47 Vidím, že jste se rozhodl
    vstát z hrobu.
  • 01:08:51 Tohle je od dětí.
  • 01:08:59 -Jak se mají?
    -Je jim dobře.
  • 01:09:01 Jsou veselé.
  • 01:09:03 Jen Daniel, ještě je malý,
    často se ptá po mamince.
  • 01:09:14 -Děkuju vám, Johanko,
    že se o ně tak staráte.
  • 01:09:20 Asi bych si dal něco k jídlu.
  • 01:09:23 -No konečně.
  • 01:09:25 Už jsem se bála, že tady na ty
    Vaše děti zůstanu úplně sama.
  • 01:09:35 -Oba jsme zažili velké ztráty,
    příteli.
  • 01:09:39 Ale ty se díváš na svět
    úplně jinak než já.
  • 01:09:44 Já si myslel, že na návrat
    do vlasti máme plné právo,
  • 01:09:52 že Bůh musí být na naší straně,
  • 01:09:56 že se musí dívat podobně jako my.
  • 01:10:04 Ale proč by vlastně měl?
  • 01:10:08 Jsou horizonty, za které
    prostě nikdy nedohlédneme.
  • 01:10:13 Jsou věci, kterým nerozumíme.
  • 01:10:17 Mohu jen věřit,
    že Bůh je milující i spravedlivý,
  • 01:10:25 že ví o každé křivdě,
  • 01:10:27 o všech těch hrůzách,
    co lidé napáchali.
  • 01:10:32 Vždyť vedle nich je moje
    trápení pouhá malichernost.
  • 01:10:40 Bez Boha by byl pro mě
    svět místem,
  • 01:10:44 kde bych neuměl
    a ani nechtěl žít.
  • 01:10:52 -Teď už chápu,
    proč tě zvolili tím biskupem.
  • 01:11:28 -To je odvaha projet půlku Moravy
    sám až do Horních Uher!
  • 01:11:36 -Mikuláši.
  • 01:11:38 Nejsem sám.
    To je Petr Figulus, můj zeť.
  • 01:11:42 -Áá, na knížecím dvoře Rákócziů
    se tě už nemohou dočkat.
  • 01:11:47 -Jak víš, že tam jedu?
    -Pořád zapomínáš, Jene.
  • 01:11:57 Víš, jak mi tady říkají?
    Moravský Nostradamus!
  • 01:12:00 Jsem prorok a ty?!
  • 01:12:03 Ty zapomínáš.
  • 01:12:07 Věděl jsem, že přijedeš.
  • 01:12:09 Kdo jiný by mohl
    vzkřísit jiskru svatého boje?!
  • 01:12:12 Viděl jsem velké věci.
  • 01:12:14 Bohem vyvolený kníže
    Zikmund Rákóczi porazí Antikrista!
  • 01:12:18 To on porazí
    ty Habsburské proklatce.
  • 01:12:22 -Snad si nemyslíš, že budu
    v Uhrách nabádat k válce?
  • 01:12:27 To je šílenství, Mikuláši!
    -Stačí jen naznačit.
  • 01:12:33 Nebudou se vzpírat.
  • 01:12:35 Oni jsou jen nástrojem.
    A kdo by se chtěl postavit Bohu?
  • 01:12:40 Ty jim jen předej mé proroctví.
  • 01:12:48 -Mám tam jiné poslání, Mikuláši.
    Reformovat jejich školství.
  • 01:12:52 -Předkládám ti
    vůli samotného Boha!
  • 01:12:59 -Těžko se mi přijímá Boží vůle
    od opilého kněze.
  • 01:13:11 -Nejsem už kněz.
  • 01:13:16 Kněžství mě zbavili.
  • 01:13:19 Nechtějí poslouchat slovo Pánovo.
  • 01:13:25 Vezmi si to a přemýšlej,
    ale neotálej.
  • 01:13:31 Nikdy už nebude lepší
    příležitost.
  • 01:13:34 Habsburkové jsou vysíleni
    dlouhou válkou.
  • 01:13:37 Stačí je jen dorazit.
    Sedmihradsko je mocné.
  • 01:13:44 -Drabík byl opilý.
    Už mě jeho způsoby obtěžovaly.
  • 01:13:49 Bylo bláhové si myslet,
  • 01:13:51 že přinutíme Sedmihradsko
    k válce s Habsburky.
  • 01:13:56 I když jsem si to toužebně přál.
  • 01:14:00 Zikmund Rákóczi
    a jeho matka, kněžna Lórántffy
  • 01:14:06 byli velmi vzdělaní
    a chtěli to dopřát i ostatním.
  • 01:14:10 Jenže nebyly učebnice,
    nebyli učitelé,
  • 01:14:14 a tak jsem byl
    pořád v jednom kole.
  • 01:14:17 -A co ti Habsburkové?
  • 01:14:19 -Kníže chápal,
    že je třeba proti nim vystoupit.
  • 01:14:22 Ale vyhlásit válku,
    k tomu se odhodlat nedokázal.
  • 01:14:27 Mikuláš Drabík, ten se dokonce
    vloudil až ke knížeti,
  • 01:14:31 jenže nakonec všechno vyústilo
    v katastrofu.
  • 01:14:38 -Nemůžete se protivit
    Boží vůli!
  • 01:14:40 A jestli nemáte dost vojáků,
    dejte přeložit Bibli do turečtiny
  • 01:14:47 a já obrátím celé to
    mohamedánské vojsko na křesťanství.
  • 01:14:54 Ale střeste se neuposlechnout!
  • 01:14:59 Nic není hroznějšího
    než Boží trest!
  • 01:15:05 -Bylo to od Drabíka troufalé.
  • 01:15:08 Poprvé, co jsem viděl
    knížete nazlobeného.
  • 01:15:12 Samozřejmě, že Zikmund proti
    Habsburkům nikdy nevytáhl.
  • 01:15:17 Jenže tři měsíce po svatbě
    mladá kněžna zemřela.
  • 01:15:24 Náhle, bez varování.
    -To se tomu šílenci muselo hodit.
  • 01:15:31 -Drabík křičel, přesvědčoval.
  • 01:15:34 Znovu a znovu knížeti
    vyhrožoval. Ale marně.
  • 01:15:39 Tři měsíce po smrti manželky se
    nakazil i Zikmund a zemřel i on.
  • 01:15:50 -Děsivé.
  • 01:16:30 -Výsosti, je mi líto co se stalo.
  • 01:16:34 -Stejně na nás celé to
    neštěstí přivolal ten šílený Drabík
  • 01:16:39 Není to náhodou váš
    přítel? -Nechme toho, pane rektore.
  • 01:16:44 Nepřišli jsme se hádat.
  • 01:16:46 Jsou věci,
    které už dávno patří minulosti.
  • 01:16:50 Dívejme se dál, hledejme světlo.
  • 01:16:55 Jak to krásně napsal
    tady pan Komenius:
  • 01:16:59 Jenom světlo má tu moc,
    aby zahnalo tmu.
  • 01:17:04 -Mikuláš Drabík
    a jeho unáhlená horlivost.
  • 01:17:09 -Unáhlená horlivost?
    Tak tomu říkáte tam u vás?
  • 01:17:13 Já to vidím spíš jako
    zostuzení autority knížecího dvora.
  • 01:17:18 Co si to o sobě ten váš Drabík
    vlastně myslí?
  • 01:17:21 -Abych pravdu řekla,
    také mě pan Drabík děsí.
  • 01:17:25 A vy mi nemusíte dělat
    mluvčího, pane rektore.
  • 01:17:29 -Promiňte, výsosti.
  • 01:17:30 -Obávám se, že moje práce zde
    je u konce.
  • 01:17:34 Cítím, že zde převládá
    spíš nedůvěra k mé osobě.
  • 01:17:40 -Ale mně se líbí vaše myšlenka
    se školním divadlem, mitře Komenie.
  • 01:17:47 Můj syn jí byl úplně nadšený.
  • 01:17:52 Byla bych velmi ráda,
  • 01:17:54 kdybyste zůstal a své dílo
    dokončil přesně tak,
  • 01:17:57 jak si představujete.
  • 01:17:59 -Nevím, výsosti.
    -Zůstaňte.
  • 01:18:03 Pokud tedy opravdu myslíte,
    že to má zásadní význam.
  • 01:18:07 -Věřím, že by to žákům
    mohlo prospět.
  • 01:18:10 -Těm lenochům prospěje
    pouze rákoska.
  • 01:18:13 Vůbec nechápu,
  • 01:18:15 jak by mohla být ta vaše
    divadelní taškařice prospěšná.
  • 01:18:19 Nechme to jezuitům.
  • 01:18:21 Ti už podobné komedie dávno
    provozují na svých školách.
  • 01:18:26 -Vy si opravdu nedovedete
    představit, pane Tolnai,
  • 01:18:29 že by učení mohlo děti bavit?
    -Učení není zábava!
  • 01:18:34 Člověk je od přírody líný,
    a proto potřebuje disciplínu.
  • 01:18:39 Je to především otázka vůle
    a sebezapření.
  • 01:18:42 Rákoska je nejrychlejší pomoc.
  • 01:18:46 -Tak ale z dětí uděláte
    jen vystrašené a poslušné ovce,
  • 01:18:51 které se budou děsit i při
    sebenepatrnější zmínce o škole.
  • 01:18:57 Můžeme jim ukázat lepší svět.
  • 01:18:59 Dát jim šanci, tak jako ji Bůh
    dává znovu a znovu nám všem.
  • 01:19:05 -Myslíte, že se mnou ve škole
    zacházeli jinak?
  • 01:19:10 A mám nějaké následky?
    Jsem snad mrzák?
  • 01:19:14 Naopak!
    Dnes jsem svým učitelům vděčný.
  • 01:19:19 Až z těch dětí jednou budou
    vzdělaní lidé,
  • 01:19:22 právníci, lékaři a co já vím,
  • 01:19:25 pochopí, že jsme to s nimi
    mysleli dobře.
  • 01:19:30 -Nebudu se s vámi přít, pane Tolnai,
    moje cesta je jiná.
  • 01:19:37 -Pánové, já si přeji, aby tady
    mistr Komenius dokončil své dílo
  • 01:19:43 v Sárospataku dle svého
    uvážení.
  • 01:19:46 A vám budu vděčná, pane
    rektore,
  • 01:19:48 když mu nebudete jeho práci
    komplikovat.
  • 01:19:56 -Tolnai měl v jedné věci pravdu.
  • 01:19:59 Tamní žáci byli opravdu líní,
  • 01:20:01 a i když jsem hned sestavil
    kvalitní učitelský sbor,
  • 01:20:07 výsledky dávaly za pravdu rektorovi.
  • 01:20:12 Chtěl jsem tedy udělat učení
    co nejzajímavější.
  • 01:20:17 Sestavil jsem pro ně Orbis pictus
    - Svět v obrazech.
  • 01:20:24 A předkreslil jsem sám
    všechny obrázky.
  • 01:20:27 -Vím. Viděl jsem tu knihu
    u tebe na stole.
  • 01:20:31 Kolik takových obrázků
    jsi musel namalovat?
  • 01:20:34 -Spoustu!
  • 01:20:36 Vycházel jsem z toho,
    že děti obrázky milují.
  • 01:20:39 A povedlo se.
    Ale nešlo jen o obrázky.
  • 01:20:43 Hledal jsem i jiné cesty, jak
    ve škole vzbudit pozornost dětí.
  • 01:20:49 A to bylo právě divadlo.
  • 01:20:58 -Otázek mám šest.
    První: Co je svět?
  • 01:21:02 -Svět je Země, také nebe,
    slunce, spousty hvězd.
  • 01:21:06 -Prostě VESMÍR nebo MUNDUS,
    jak říká latina.
  • 01:21:11 -Také KOSMOS nazývá se,
    což krásný znamená.
  • 01:21:14 -Otázku mám druhou:
    Proč krásný tento je?
  • 01:21:18 -Bůh stvořil svět,
    jak divadlo, moudře a nádherně.
  • 01:21:23 HUDBA
  • 01:21:56 -Úchvatné, mistře Komenie!
  • 01:21:59 Postarám se, aby na tento den
    Sárospatak nikdy nezapomněl,
  • 01:22:05 a aby bylo mnoho takových
    událostí. Děkuji Vám!
  • 01:22:38 -Kdo píše?
  • 01:22:39 -Bratři z Jednoty, že děkují,
    moc je tvé listy povzbudily.
  • 01:22:44 Prý zase cítí naději
    a děkují za peněžité dary,
  • 01:22:50 které přes tebe dorazily.
    No, moc toho dneska není.
  • 01:22:55 -Ale, to asi není všechno?
  • 01:23:03 -Drabík.
  • 01:23:06 -Proč máte všichni s Mikulášem
    takový problém?
  • 01:23:10 -Proč ho nemáš ty, Jene?
    To si celá léta říkám.
  • 01:23:15 Kromě tebe neznám druhého
    člověka,
  • 01:23:18 který by se s tím podivínem
    dokázal spřátelit.
  • 01:23:21 -Ano, Johanko,
    také jsem v jeho proroctvích
  • 01:23:25 často cítil touhu po pomstě,
    vlastním obohacení,
  • 01:23:30 ale nemohu pominout, co pro mě
    jeho slova tenkrát znamenala.
  • 01:23:35 -Byl častěji opilý než
    střízlivý.
  • 01:23:38 Když mu bratři přišli domluvit,
    tak je vyhnal s klackem v ruce.
  • 01:23:42 -Jenomže právě ti počestní,
    kteří Drabíka tak odsoudili...
  • 01:23:49 Nikdo z nich neměl tolik kuráže
    a vůle k hlásání změn.
  • 01:23:55 A přitom tisíce lidí nadšeně
    hltalo jeho vize
  • 01:23:59 o úpadu Habsburků.
  • 01:24:01 -Ale kolik těch předpovědí
    se doopravdy uskutečnilo?
  • 01:24:05 Málo, velice málo.
  • 01:24:07 -Ano, to mu všichni vyčítají.
  • 01:24:09 Ale ti samí přijali
    život v labyrintu.
  • 01:24:13 On však nikdy.
  • 01:24:16 Možná měl způsoby, které nás
    pohoršují, ale neohnul se.
  • 01:24:22 Věř mi, Johanko,
    že to byl právě Drabík,
  • 01:24:27 kdo mi dodával sílu
    uprostřed nářků a rezignace.
  • 01:24:37 Občas jsem se hnal za přeludy,
    tahal vás všude s sebou.
  • 01:24:46 Byla jsi se mnou vůbec šťastná?
  • 01:24:50 -Ty víš, Jene,
    že ta nejšťastnější.
  • 01:24:54 To nebyly žádné přeludy.
    Naděje není přelud.
  • 01:25:25 -Jene, musíme jít!
    Jinak se odsud nedostaneme!
  • 01:25:31 Měli jsme odejít už dávno
    Pořád jsi to jenom odkládal!
  • 01:25:35 -Kdo mohl tušit,
    že si Lešno zapálí sami Poláci?
  • 01:25:39 -Záleží ti na knihách
    víc než na dětech?!
  • 01:25:42 -Jděte! Poběžím za vámi.
    -Jak myslíš.
  • 01:25:49 -Čtyřicet let mojí práce!
    Moje knihy!
  • 01:26:00 -Celé Lešno vyhořelo.
  • 01:26:02 Několikrát v životě
    o všecko přišel.
  • 01:26:07 Pohřbil dvě manželky,
  • 01:26:09 dvě děti mu zemřely
    a stejně ho to nezlomilo.
  • 01:26:14 Jedno jediné nechápu, že po tom
    všem, neztratil víru v Boha.
  • 01:26:22 Neříkejte mi,
    že mu chybí velkolepost.
  • 01:26:26 Že z něj nic nevyzařuje.
    -Čekali jsme něco jiného, mistře.
  • 01:26:32 -Co?
  • 01:26:35 Že bude sedět na koni
    a třímat korouhev?
  • 01:26:38 Já maluju to, co vidím.
    Pravdu!
  • 01:26:42 A vidím muže, který ze sebe
    dokázal dostat všechno.
  • 01:26:47 -Nezlobte se. Měli jsme
    prostě odlišnou představu.
  • 01:26:56 -Né, nic! Vy si nechte peníze
    a já si nechám obraz.
  • 01:27:02 Tohle jsem udělal pro přítele.
  • 01:27:06 Dokázal mi dát víc,
    než vy mi dokážete nabídnout.
  • 01:27:19 -Nebudeš dnes malovat?
  • 01:27:22 -Jsem hotový, Jene.
  • 01:27:24 -Cože?
    Tys už ten portrét dokončil?
  • 01:27:28 -Popravdě,
    byl hotový už posledně.
  • 01:27:33 -Proč jsi mi to neřekl hned?
  • 01:27:52 Ano, tohle jsem já.
  • 01:27:56 Obávám se, že bratry
    tímhle obrazem moc nepotěšíš.
  • 01:28:02 -Už tu byli.
    -Proč si ho neodvezli?
  • 01:28:08 -Ať si nechají svoje peníze.
    Tohle jsem namaloval pro tebe, Jene
  • 01:28:15 Nechám ti ho poslat.
  • 01:28:21 -Jsi vzácný člověk,
    mistře Rembrandte.
  • 01:28:27 Bůh tě obdařil velkým srdcem
    a obrovským talentem.
  • 01:28:36 -Mně to spíš připadá
    jako prokletí.
  • 01:28:40 Přestalo mě to těšit.
  • 01:28:43 -Ano, někdy to vypadá,
    že je na světě příliš mnoho tmy.
  • 01:28:52 Že není místo pro čirou radost,
    pro laskavé přátelství.
  • 01:28:59 Bojím se, že nakonec i z Boha
    jsme udělali jen někoho,
  • 01:29:06 kdo má lidi strašit.
  • 01:29:09 Ale takový Bůh není.
  • 01:29:13 Štěstí se v mém životě často
    rozplynulo jako letní sníh.
  • 01:29:21 Přicházelo a zase mizelo.
  • 01:29:26 Bál jsem se,
    že už není žádná naděje.
  • 01:29:31 Víš, já jsem to nikdy
    s Bohem nevzdal.
  • 01:29:39 Vím, že je to s námi lidmi
    hodně špatné,
  • 01:29:46 ale také vím,
    že ještě nejsme úplně ztraceni.
  • 01:29:51 Bůh ti žehnej, příteli.
  • 01:32:32 Skryté titulky: K. Komárková
    Česká televize, 2020

Související