iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
28. 10. 2019
11:50 na ČT2

1 2 3 4 5

5 hlasů
8078
zhlédnutí

Světlé místo – Luhačovice

Dokument o osobnostech politického, kulturního a společenského života na moravsko-slovenském pomezí, kde se začátkem XX. století odehrálo historické sblížení Čechů a Slováků.

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Světlé místo – Luhačovice

  • 00:00:22 NAVAZUJE NA MELODII Z HOUSLÍ
  • 00:00:25 -*Dejiny majú svetlé miesta.
  • 00:00:31 Zabudnuté malé dejiny,
    na pozadí veľkých udalostí.*
  • 00:00:36 -*V údolí, známém léčivými prameny,
    leží Luhačovice.
  • 00:00:41 Svým osudem se podobají státu.
  • 00:00:44 Společnému státu
    dvou blízkých národů.*
  • 00:00:48 -*V čase, keď boli v Uhorsku
  • 00:00:51 práva za národnú rovnoprávnosť
    niežadúce,
  • 00:00:55 bola Morava
    pre Slovákov útočiskom.*
  • 00:00:59 -(zpěv) Kerý ste tu z Moravy,
    hej, kerý ste tu z Moravy?
  • 00:01:07 Ej, od mamičky z tej strany.
  • 00:01:13 Baže, že sa dobre mám,
  • 00:01:15 vzkažte jí, že sa dobre mám,
  • 00:01:21 červené vínko popíjám...
  • 00:01:26 -Historie česko-slovenských
    setkávání v Luhačovicích
  • 00:01:31 souvisí s vilou,
    která je tady přímo za mnou.
  • 00:01:34 Je to vila Růžová,
    která byla postavena v roce 1884
  • 00:01:38 a hned rok poté
    se do ní přistěhoval
  • 00:01:41 první český lázeňský lékař
    v Luhačovicích, doktor Jan Picek.
  • 00:01:46 Ten tady měl svůj byt,
  • 00:01:49 ve kterém se sekávala
    česko-slovenská společnost.
  • 00:01:52 A k těmto návštěvníkům
    ze slovenské strany
  • 00:01:55 patřili otcové
    a generační předchůdci osobností,
  • 00:01:59 které tady potom
    na počátku 20. století
  • 00:02:02 pomáhaly budovat
    moderní luhačovické lázně.
  • 00:02:10 Když byl v Brně v roce 1900
    založený Klub přátel umění,
  • 00:02:15 byla taková vize
    vytvořit moravský kulturní salón.
  • 00:02:19 A Klub přátel umění v čele
    s doktorem Františkem Veselým,
  • 00:02:23 jeho bratrancem Františkem Marešem,
    Leošem Janáčkem,
  • 00:02:27 Dušanem Jurkovičem, bratry Mrštíky,
    Úprky a dalšími jmény,
  • 00:02:31 zvolili jako toto místo
    na Moravě Luhačovice.
  • 00:02:37 -Lázeňský provoz v Luhačovicích
  • 00:02:40 tvořil nedílnou součást
    podnikání rodiny Serényiů.
  • 00:02:44 Sám hrabě Serényi
    se cítil být zejména Rakušanem.
  • 00:02:47 Moc neuznával národnostní třenice
    a snažil se všem vysvětlit,
  • 00:02:51 a to byla jeho
    hlavní politická koncepce,
  • 00:02:53 že to nejdůležitější
    pro zachování pozitivní budoucnosti
  • 00:02:56 je monarchie.
  • 00:02:58 Byl přesvědčeným stoupencem
    habsburského rodu
  • 00:03:01 a práva monarchie
    hájil až do sklonku
  • 00:03:04 v tomto parlamentě
    i na říšské radě.
  • 00:03:06 V jeho osobě byla
    jistá ušlechtilost.
  • 00:03:10 Byl věřícím křesťanem, který
    křesťanství a loajalitu k monarchii
  • 00:03:13 považoval
    za svůj životní princip.
  • 00:03:16 Celý život se snažil
    na politickém poli
  • 00:03:19 potírat nespravedlnost,
    zejména národnostní.
  • 00:03:23 Jak na jeho lomnickém,
    tak na jeho luhačovickém panství
  • 00:03:26 se na něho vzpomínalo
    jako na velmi laskavého člověka,
  • 00:03:30 který se velice rád dával do řeči
    s tzv. obyčejnými lidmi.
  • 00:03:33 Jeho stavovské předsudky,
    na rozdíl od jiných aristokratů,
  • 00:03:37 třeba i na Moravě žijících,
    byly v podstatě minimální.
  • 00:03:40 A v tomto duchu
    vychovával svoje děti.
  • 00:03:43 -Otto Serényi se musel rozhodnout,
  • 00:03:46 jestli se více bude
    angažovat politicky
  • 00:03:49 anebo se bude věnovat
    rozvoji luhačovických lázní.
  • 00:03:52 A on zvolil cestu
    politické kariéry.
  • 00:03:55 A protože mu
    na Luhačovicích a lázních záleželo,
  • 00:03:59 tak chtěl,
    aby se jich ujal někdo,
  • 00:04:02 kdo jim dá
    nějaký nový směr a tempo.
  • 00:04:06 A to, že zvolil doktora Veselého,
    to je docela zajímavé
  • 00:04:11 a v té době pro řadu lidí
    určitě i překvapivé.
  • 00:04:23 -*Prioritou lázní
    byla léčba dýchacích cest
  • 00:04:27 v součinnosti s čistým ovzduším
    a minerálními prameny.
  • 00:04:45 Nejznámější pramen, Vincentka, nese
    jméno hrabě Vincenta Serényiho.
  • 00:04:50 Denně tu vyvěrá
    15 tisíc litrů minerální vody.*
  • 00:05:00 -Když jsem pročítal
  • 00:05:03 řadu historických dokumentů
    o tomto místě, tak jsem se dočetl,
  • 00:05:08 že už v 10. a 11. století
    vedla cesta z Moravy na Slovensko
  • 00:05:12 tudyma přes Vlářský průsmyk.
  • 00:05:16 Tady bylo stejně blízko
    ze Slovenska i Moravy.
  • 00:05:20 Takže to bylo místo,
    které bylo ideální
  • 00:05:23 pro setkávání Čechů a Slováků
    po společenské a politické stránce.
  • 00:05:29 Já si myslím, že právě
    luhačovické vody přispěly k tomu,
  • 00:05:33 že toto místo
    je historicky velmi důležité.
  • 00:05:39 -(zpěv) Studená vodičko,
    ej ty rozlévaj sa.
  • 00:05:43 Léčivá Vincentko,
    teč na všechny strany,
  • 00:05:48 dávám ti věneček
    kvítím proplétaný.
  • 00:05:52 Dávám ti věneček
    kvítím proplétaný.
  • 00:05:57 -Pamatuju si velmi intenzivně
  • 00:06:02 celé období Česka a Slovenska,
    mám ho pod kůží.
  • 00:06:06 Z mého dnešního pohledu si myslím,
    že ten stav musel nastat,
  • 00:06:12 vzhledem k politické situaci,
    která po Sametové revoluci vznikla.
  • 00:06:18 Ale podle mého názoru
    podstata vztahu,
  • 00:06:22 ta vzájemnost Čechů,
    Slováků a Moravanů, zůstává dál.
  • 00:06:28 Já v tom necítím žádný rozdíl.
  • 00:06:33 -*V blízkosti prameňov
    vládne pohoda, odpočinok...*
  • 00:06:37 -*A návraty do jiného století.
  • 00:07:08 Půvab lázní spatřujeme v tom,
    že jsou rozložené v parku.
  • 00:07:13 Že lázeňské budovy
    vznikaly postupně.
  • 00:07:17 A jsou to
    takové samostatné solitéry,
  • 00:07:20 které kopírovaly tok říčky.
  • 00:07:23 Ta říčka prochází údolím
    a kolem ní vyrostly lázeňské stavby
  • 00:07:28 a vlastně až v roce 1903,
    když přišel Dušan Jurkovič,
  • 00:07:33 vytvořil urbanistický plán,
    jak by se lázně měly dál vyvíjet.*
  • 00:07:42 -(zpěv) Ej, lásko, lásko,
    ty nejsi stálá,
  • 00:07:47 jak ta voděnka mezi břehama...
  • 00:07:52 -*Mladému architektovi boli
    ľudové zvyky a tradície blízke
  • 00:07:57 a s doktorom Veselým
    si hneď padli do oka.*
  • 00:08:01 -Veselý byl vizionář.
  • 00:08:04 To jeho devítileté úsilí
    vytvořit z Luhačovic svůj sen,
  • 00:08:08 svoji vizi,
    ho stálo obrovské množství sil.
  • 00:08:12 Ale měl oporu ve spolupracovnících,
    mezi nimi byl třeba Cyril Holuby.
  • 00:08:16 To byl Slovák, který zapadl
  • 00:08:19 do kroužku intelektuálů
    kolem doktora Veselého.
  • 00:08:23 Byli blízcí přátelé
    a byl mu tu oporou,
  • 00:08:27 zůstal v Luhačovicích 17 let.
    Byl správcem luhačovických lázní.
  • 00:08:31 -V tomto priestore
    kedysi žil Cyril Holuby.
  • 00:08:35 Tu jedno leto sedeli pri stole
    Jindřiška Wurmová, prekladateľka,
  • 00:08:41 Scotus Viator, významný spisovateľ,
    politik škótského pôvodu.
  • 00:08:47 Zaoberali sa knihou
    Národnostná otázka v Uhorsku.
  • 00:08:51 Sleduje zápasy
    medzi jednotlivými etnikami
  • 00:08:56 v tomto historickom priestore
  • 00:09:00 a zvlášť si všíma Slovákov.
  • 00:09:03 Cenná bola najmä preto,
    že v druhej polovici 19. storočia
  • 00:09:09 v Uhorsku začal silnit
    národnostný útlak.
  • 00:09:13 Scotus Viator sa rozhodol,
    že sa postaví na stranu tých,
  • 00:09:17 ktorých považoval za utláčaných,
    zvlášť Slovákov,
  • 00:09:21 a napísal taký dejepis,
  • 00:09:24 ktorý mal slúžiť k predstavení
    tohto problému v zahraničí.
  • 00:09:28 Ale tým,
    že bol preložený do češtiny,
  • 00:09:32 tak ta kniha
    sa dostala na Slovensko
  • 00:09:35 a vlastne sprístupnila
    poznanie samých seba
  • 00:09:39 aj tých, ktorých se bezprostredne
    týkala, teda Slovákov.
  • 00:09:42 Cyril Holuby
    vytvoril podmienky preto,
  • 00:09:46 aby práve v tomto priestore
    mohlo vzniknúť to dielo
  • 00:09:50 a to bola jeho najvätšia zásluha.
  • 00:09:53 Luhačovice boli svetlým miestom
    na mape, kúsoček za hranicami,
  • 00:09:57 kde sa mohli stretávať
    Slováci s Moravákmi,
  • 00:10:01 politikmi, spisovateľmi,
  • 00:10:04 a kde mohli slobodne rozprávať
    o veciach, o ktorých doma nemohli.*
  • 00:10:09 -Slováci boli
    v inej pozícii ako Česi.
  • 00:10:13 To súviselo s tým,
    že habsburská monarchia
  • 00:10:16 od vyrovnania rakúsko-uhorského,
    roku 1867,
  • 00:10:20 bola rozdelená na dve časti.
  • 00:10:24 V rakúskej časti monarchie,
    ktorej hovoríme Predlitavsko,
  • 00:10:27 nebol národnostný útlak.
  • 00:10:30 Tu sa národy prakticky
    bez väčších prekážok
  • 00:10:34 mohli formovať ako národné celky.
  • 00:10:37 Mali svoje školstvo, Česi mali
    svojú ekonomickú štruktúru,
  • 00:10:41 mali svoje Národné divadlo.
    Tu boli liberálne pomery.
  • 00:10:46 V uhorskej časti monarchie
  • 00:10:49 vládnúce vrstvy,
    ktoré boly napospol maďarské,
  • 00:10:53 žili v predstave, že premenia
    Uhorsko na národný štát uhorský,
  • 00:10:58 ale vlastne maďarský.
  • 00:11:01 A jednoducho odmietli vnímať
    tie ostatné národy,
  • 00:11:05 ktoré v podstate tvorili
    stále nadpolovičnú vätšinu.
  • 00:11:09 Chceli ich vlastne premeniť
    na nejaké také folklórne skupiny.
  • 00:11:14 Ale odmietali im dať štatút národa
  • 00:11:17 a bránili tomu,
    aby sa tie národy tu zformovali.
  • 00:11:21 V tom bol veľký rozdiel
    medzi Čechmi a Slovákmi,
  • 00:11:24 ktorý sa tu, v Luhačoviciach,
    stretávali,
  • 00:11:27 a preto ta česká pomoc
  • 00:11:30 bola pre Slovákov
    v tom čase velmi dôležitá.
  • 00:11:35 -*Začiatky budovania
    spájalo nadšenie i neistota.
  • 00:11:39 A Jurkovič si neraz poťažkal,
  • 00:11:43 že keby mal doktor Veselý
    dostatok finančných prostriedkov,
  • 00:11:47 mohli spolu uskutočniť
    veľké veci.*
  • 00:11:52 -*Není náhodou
    toto jejich osudové setkání tím,
  • 00:11:56 co vzletně nazýváme
    dobou národního obrození?
  • 00:12:01 A jak na to reagoval hrabě Serényi,
    rodilý zastánce monarchie?*
  • 00:12:11 -Jak jsem říkal, Otto Serényi
    byl zejména a především Rakušan,
  • 00:12:14 ale nebránil přirozeně
    rozvoji nějaké národní myšlenky.
  • 00:12:17 Chtěl být zejména
    zemským vlastencem.
  • 00:12:19 "Když budeme zemskými vlastenci,
    buďme Čechy, buďme Němci,
  • 00:12:22 podporujme své národní hnutí,
  • 00:12:24 ale zůstaňme především
    zemskými vlastenci."
  • 00:12:27 On sám byl nad tím vším.
  • 00:12:29 On sám sebe nechápal
    ani jako Čecha, ani jako Němce,
  • 00:12:32 sám sebe chápal jako Moravana
    a dobrého Rakušana.
  • 00:12:36 Přesto, že se tvrdí,
    že hrabě Serényi
  • 00:12:38 s těmi architektonickými tendencemi
    příliš srozuměn nebyl,
  • 00:12:42 zachoval se Jurkovičův
    osobní postřeh,
  • 00:12:44 že správní rada
    sice vypadá jako velmi efektivní,
  • 00:12:47 ale jedná strašně zkostnatěle
    a velmi pomalu a těžkopádně.
  • 00:12:50 A hrabě Serényi je ten,
  • 00:12:53 který kupodivu nejvíce
    celou tu věc žene kupředu,
  • 00:12:55 že mu jsou
    architektonické formy celkem jedno,
  • 00:12:58 a že chce, aby se dospělo
    ke zdárnému výsledku.
  • 00:13:01 Čili hrabě Serényi
    s tím možná osobně srozuměn nebyl,
  • 00:13:04 ale objektivní fakt,
  • 00:13:07 že lázně je nutno modernizovat,
    aby se staly důležitým centrem
  • 00:13:11 společenského a kulturního života
    na Moravě,
  • 00:13:14 byl zcela nezpochybnitelný.
  • 00:13:17 -V roce 1902 a 1903,
    během těchto dvou krátkých sezón,
  • 00:13:21 tady Jurkovič postavil 14 staveb.
  • 00:13:24 Ale poté nastala situace,
  • 00:13:27 kdy brněnští architekti,
    kolem brněnské techniky,
  • 00:13:30 začali mít také zájem
    uplatnit se v Luhačovicích.
  • 00:13:34 Nastala taková, dalo by se říct,
    štvavá kampaň proti Jurkovičovi,
  • 00:13:38 ale i proti doktoru Veselému.
  • 00:13:41 A najednou měla řada lidí
    jiný názor na to,
  • 00:13:43 jak by se lázně Luhačovice
    měly budovat
  • 00:13:46 a jaká by měla být
    jejich budoucnost.
  • 00:13:49 -*Prekážala im osoba architekta,
    alebo jeho dielo?
  • 00:13:54 Výrazný, jedinečný štýl
    jeho stavieb a slovanský duch?*
  • 00:14:01 -Na to, jestli je v Luhačovicích
    málo nebo mnoho Jurkoviče,
  • 00:14:05 jsou opravdu různé názory.
  • 00:14:08 Já se určitě řadím
    k těm staromilcům, kteří si myslí,
  • 00:14:12 že je obrovská škoda, že Jurkovič
    musel odejít z lázní předčasně
  • 00:14:16 a že nemohl zrealizovat
    všechny svoje plány a projekty.
  • 00:14:20 Ale na druhou stranu
  • 00:14:23 nám tady vzniklo něco jako učebnice
    architektury 19. a 20. století,
  • 00:14:28 což je mimořádný úkaz
    v rámci celé Evropy
  • 00:14:32 a máme tady lázeňské stavby
    ve švýcarském alpském stylu,
  • 00:14:37 máme tady funkcionalismus, máme
    tady čistou Wagneriánskou secesi.
  • 00:14:42 Těch stylů je tu spousta
  • 00:14:45 a dohromady to vytváří
    velice barvitý a půvabný celek.
  • 00:14:49 -*Dominantou je Jurkovičov dom,
  • 00:14:53 v ktorom sa snúbi
    secesia s modernou,
  • 00:14:56 inšpirovaná ľudovými stavbami.*
  • 00:14:59 -Já asi ze všech detailů
    Jurkovičových staveb v Luhačovicích
  • 00:15:05 mám nejraději a nejvíc obdivuji
    právě tady tu schodišťovou vížku.
  • 00:15:13 Tato schodišťová věž je postavena
  • 00:15:16 ze skleněných tvárnic
    značky Falconnier,
  • 00:15:19 což byl v roce 1902 nový objev,
    patentovaný necelý rok předtím,
  • 00:15:23 a prezentovaný
    na Světové výstavě v Paříži.
  • 00:15:27 Původně tady stály dvě stavby
    z roku 1822.
  • 00:15:31 Empírový Janův dům
    a minerální lázně 2. třídy.
  • 00:15:35 Propojení těch dvou starších budou
    přineslo jeden bonus, vznikl dvůr,
  • 00:15:40 ve kterém mohlo být ukryto
    technické zázemí minerálních lázní.
  • 00:15:46 Byly tady ukryty kotle,
  • 00:15:48 ve kterých se ohřívala minerálka
    pro využití na uhličité koupele.
  • 00:15:53 Dneska, sto let
    po Jurkovičově adaptaci,
  • 00:15:57 kdy dům prošel další renovací
    a modernizací,
  • 00:16:01 v tomto prostoru dvora vznikla
  • 00:16:04 překrásná,
    moderní restaurace a bazén.
  • 00:16:11 -*Renovace zachovala
    původní architektonický styl,
  • 00:16:15 barevnost a intimitu prostředí.
  • 00:16:22 Vznikl tak objekt,
  • 00:16:25 který odpovídá nárokům
    a požadavkům moderního lázeňství.
  • 00:16:29 Jurkovič by se potěšil.
  • 00:16:54 Stejně tak, jako před sto lety,
  • 00:16:57 slouží pacientům
    pověstná zlatá vana.
  • 00:17:01 A lázeň, co prý připomíná
    koupel v šampaňském.*
  • 00:17:11 -(zpěv) Pásla ovečky
    v zeleném háječku...
  • 00:17:16 -*V roku 1902 vyrástli
    riečné a slnečné kúpeľe.
  • 00:17:20 Tu sa pod vedením
    nadšencov a lekárov
  • 00:17:23 viedli gymnastické
    a relaxačné cvičenia
  • 00:17:27 s heslom
    "V zdravom tele zdravý duch."*
  • 00:17:30 -(zpěv)
    Houfem ovečky, sežeňte se všecky,
  • 00:17:34 houfem ovečky sežeňte se!
  • 00:17:37 Já na ni dupy, dupy, dup,
    ona zas cupy, cupy, cup,
  • 00:17:41 houfem, ovečky,
    sežeňte se všecky,
  • 00:17:45 houfem, ovečky, sežeňte se!
  • 00:17:57 -*Bazénem protéká říčka Šťávnice.*
  • 00:18:01 -*Na svojú dobu boľa
    originálným liečebným zariadením.*
  • 00:18:06 -Vůbec všechny Jurkovičovy stavby
    jsou postaveny tak,
  • 00:18:11 že exteriér koresponduje
    s interiérem,
  • 00:18:14 že všechno, co architekt
    prezentuje, je v jednom stylu.
  • 00:18:19 Říkáme tomu německy
    "gesamtkunstwerk"
  • 00:18:23 a je to vlastně
    dokonalé syntetické umělecké dílo,
  • 00:18:28 kdy architekt řeší
    všechny umělecké detaily.
  • 00:18:32 Znal také dobře vídeňskou secesi,
    vyučil se u Sitteho ve Vídni.
  • 00:18:36 Takže všechno dokázal propojit.
  • 00:18:39 Vznikla syntéza,
    kde se všechny tyto vlivy promítly.
  • 00:18:43 -Architektonické formy
    luhačovických lázní
  • 00:18:46 jsou velmi tradicionalistické,
  • 00:18:49 obracející se zejména
    ke slovanské vzájemnosti.
  • 00:18:52 K Luhačovicím se hlásil Janáček
  • 00:18:55 a vůbec celá česká
    kulturní scéna na Moravě.
  • 00:19:18 -Já jsem z brněnského předměstí,
    ze Židenic.
  • 00:19:25 Do města jsme s mojí tetou
    chodívali velmi často,
  • 00:19:29 ona chodila k Janáčkovi
    do varhanické školy.
  • 00:19:32 Když jsme šli jednou
    po České ulici,
  • 00:19:36 tak jsme potkali Janáčka,
  • 00:19:39 jak šel proti nám v saku,
    lemovaným sametovým pásečkem.
  • 00:19:43 Šel asi ke Stopkům do hospody
    na České ulici, kam chodíval.
  • 00:19:48 Stával tehdy
    před městským divadlem
  • 00:19:51 a čekal,
    kolik lidí půjde na jeho operu.
  • 00:20:02 Napsal tady operu Osud,
  • 00:20:05 která má motivy vzaté přímo,
    z luhačovického prostředí.
  • 00:20:10 Měl Luhačovice neobyčejně rád.
  • 00:20:13 Myslím si, že u géniů
    musíme jít do těch výšin,
  • 00:20:17 kam nás oni dostali, že?
  • 00:20:22 -*Tu, na pomedzí
    Moravy a Slovenska,
  • 00:20:25 majú spevy a tance
    dojemnú podobnosť.*
  • 00:20:29 -*Zde se mladí potkávají, navazují
    známosti a uzavírají manželství.
  • 00:20:34 Zvyky a tance,
    podmanivé nápěvy lidových písní,
  • 00:20:37 lákaly Janáčkův hudební sluch.*
  • 00:20:42 -(zpěv) Ej, Janku, Janíčku,
    voňavý hřebíčku,
  • 00:20:49 jak tys mně zavoňal
  • 00:20:54 v tom širém polečku.
  • 00:21:24 -Pošlete tu správnú nevestu.
  • 00:21:29 Jdu si pro nevestu.
  • 00:21:40 BEZE ZVUKU
  • 00:21:44 BEZE ZVUKU
  • 00:21:49 POTLESK
  • 00:21:56 -*Janáčkovi učarovala
    veselosť jednoduchých ľudí.
  • 00:22:01 Ich vášeň mu bola inšpiráciou
    a preberal ju do svojich diel.*
  • 00:22:16 -(zpěv) Co je nám, slobodným,
    co je nám, slobodným?
  • 00:22:22 Môžeme chodit,
    muziku vodit, den po dni.
  • 00:22:27 Môžeme chodit,
    muziku vodit, den po dni.
  • 00:22:49 Ale vy, ženatí,
    ale vy, ženatí,
  • 00:22:55 mosíte léhat,
    děcka kolébat bez gatí.
  • 00:23:00 -Jak se to tady setkávalo,
    s těmi Čechy, to je důležité.
  • 00:23:05 To, co se teď vykořeňuje,
    ten folklór,
  • 00:23:10 co se teď jen předstírá
    nebo hraje,
  • 00:23:15 tak tady byl ještě opravdový,
  • 00:23:18 a Janáček vycházel
    z lidské podstaty duchovní.
  • 00:23:23 Ten jeho život
    byl velice bohatý a dramatický.
  • 00:23:31 -*Leoš Janáček
    sa uchýlil do Luhačovic
  • 00:23:35 po predčasnej smrti dcéry Oľgy.
    Hľadal tu novú silu žiť.*
  • 00:23:42 -*Bojoval s předsudky
    pražského hudebního světa.
  • 00:23:46 Pomáhala mu pěvkyně Calma,
    manželka doktora Veselého,
  • 00:23:51 která obdivovala jeho talent
    a znalá pražských poměrů
  • 00:23:55 mu otevřela cestu
    do Národního divadla.*
  • 00:24:00 -(zpěv)
    Kdyby sa mně chtělo,
  • 00:24:03 tak bych si zpívala
  • 00:24:06 až by sa políčka zelenala...
  • 00:24:13 -Jsme na místě před novostavbou
    Jestřabí z roku 1903,
  • 00:24:17 kde Jurkovič plánoval
    stavět další stavby.
  • 00:24:21 Přímo nad námi, tady v tom svahu,
    měl stát Slovenský dům.
  • 00:24:25 Měl sloužit pro ubytování
    hostů ze Slovenska.
  • 00:24:29 Jeho projekt a barevný model
    Jurkovič vypracoval v roce 1906
  • 00:24:33 a na postavení hotelu byla
    na Slovensku uspořádána sbírka.
  • 00:24:37 Bohužel ale nebyl sehnán
    dostatek finančních prostředků.
  • 00:24:41 Tak alespoň rok poté
    Jurkovič na svém pozemku,
  • 00:24:46 tady na tom kopci,
    postavil Slovenskou búdu.
  • 00:24:50 Hospodářkami zde byly
    sestry Dušana Jurkoviče,
  • 00:24:54 Emília Boorová
    a Anička Jurkovičová,
  • 00:24:58 a o provoz Búdy se staralo
    Skalické hospodářské družstvo.
  • 00:25:02 Dováželo se sem víno ze Skalice,
    Skalický rubín,
  • 00:25:06 trdelníky, zázvorníky
  • 00:25:09 a Búda se stala zaprvé symbolem
    česko-slovenské vzájemnosti
  • 00:25:13 a oblíbené výletní místo.
  • 00:25:16 -Dobrú noc, Anička...
  • 00:25:23 -*Vravilo sa,
    kto nebol na Slovenskej búde,
  • 00:25:26 nebol v Luhačoviciach.*
  • 00:25:29 -*Častými hosty zde byli
    bratři Mrštíkové, Janáček, Mahen.*
  • 00:25:33 -*A zo Slovákov Fajanský, Jesenský,
    Hviezdoslav, Krasko a Štefánik.
  • 00:25:40 Bola to doba, kedy sa
    v dvoch blízkych národov
  • 00:25:43 hľadali skôr podobnosti
    než rozdiely.*
  • 00:25:50 -*Večer co večer
    se rozezněla muzikou.
  • 00:25:54 Nejhlasitějším zpěvákem
    byl skalický lékař Pavol Blaho.*
  • 00:25:59 -V Slovenskej búde sa schádzali
  • 00:26:03 predovšetkým
    národne orientovaný predstavitelia,
  • 00:26:06 pretože napríklad
    Hodonín trpel germanizáciou.
  • 00:26:11 Ale napriek tomu,
    že Slovenská búda nebola veľká,
  • 00:26:15 tak je veľa dokladov,
    písomných vzpomienok,
  • 00:26:18 ako vlastne slúžila.
  • 00:26:21 Chodieval tam Adolf Heyduk,
    ktorý bol veľkým priateľom Slovákov
  • 00:26:25 a mal veľa obdivovateľov
    v radoch mládeže,
  • 00:26:28 ktoré mali radi jeho poéziu.
  • 00:26:31 A tým, že niekoľko básnických
    sbierok venoval Slovensku
  • 00:26:35 ukazoval,
    aká je slovenčina ľubozvučná,
  • 00:26:39 aké sú krásne slovenské hory
    a podobne.
  • 00:26:42 Takže získaval priazeň.
  • 00:27:02 Pavol Blaho
    mal Moravu veľmi rád
  • 00:27:05 a bral ju
    ako pomoc vo svojom snažení.
  • 00:27:09 Je o ňom známe,
    že často práve spevom,
  • 00:27:13 ako sa vedel spontánne uvolniť,
    si získaval dalších prívržencov.
  • 00:27:18 Bol povestný tým, ako z terasy
    Slovenskej búdy spieval tak,
  • 00:27:23 že to bolo počúť
    až na druhú stranu údolia.
  • 00:27:27 Na západnom Slovensku
    ho poznal vlastne každý.
  • 00:27:31 On prechodil veľké množstvo miest
    na Morave a v Čechách,
  • 00:27:35 kde prednášal,
  • 00:27:37 kde vlastne sa angažoval
    za slovenskú myšlienku.
  • 00:27:41 So svojou divadelnou družinou
  • 00:27:43 spravil veľké turné
    po severočeských mestách,
  • 00:27:47 kde v každom meste,
    ktoré navštívili,
  • 00:27:50 zohrali divadelné predstavenie.
  • 00:27:53 Vždy tam bola vystavka
    výšivkárského družstva
  • 00:27:56 a takýmto zpôsobom sa snažil
  • 00:27:59 čo najviac informovať
    o pomeroch Slovákov v Uhorsku.
  • 00:28:02 -Samozrejme,
    nebolo to všetko také ružové,
  • 00:28:06 ako sa to zdá na prvý pohľad.
  • 00:28:10 Stareček už ako študent vo Viedni
    mal veľké problémy aj s políciou,
  • 00:28:15 že im zakazovali sa stretávať,
    že im zakazovali vydávať časopisy.
  • 00:28:20 Ale on sa vždy posunul o krok
    dopredu. Strašne rád cestoval.
  • 00:28:24 To viem od starenky Blahovej,
    ktorá rikala:
  • 00:28:27 "No ten doktor rekel, že dôjde
    za dva dny a došol za mesiac."
  • 00:28:30 No a potom, ako postavil
    skalický Katolický kruh,
  • 00:28:34 tento stánok kultúry,
  • 00:28:37 jednoducho dostal sa do problémov,
    hlavne finančných.
  • 00:28:41 Lebo on podpisoval zmenky,
    on sa zadlžoval.
  • 00:28:45 A s týmto zápasil stále
  • 00:28:47 a keď nenachádzal
    podporu na Slovensku,
  • 00:28:50 rozhodol sa,
    že roku 1912 vycestuje do Ameriky,
  • 00:28:54 kde mu emigranti Slováci
    pripravili fantastickú cestu.
  • 00:28:57 Hľadal donátorov,
    ktorý by mu pomohli splatit dlhy,
  • 00:29:01 ktoré na Katolický kruh
    v Skalici zostali.
  • 00:29:06 -*Kde sú už vzpomienky
    na ťažko splácané dlhy?
  • 00:29:09 Z jeho iniciatívy
    stojí Spolkový dom,
  • 00:29:12 ktorý projektoval Dušan Jurkovič.
  • 00:29:15 Tu mal Blaho
    sústredené všetky sbierky,
  • 00:29:19 vodil sem významné návštevy
    a dodnes jeho priestory
  • 00:29:22 slúžia k prezentácii
    slovenského ľudového umenia.
  • 00:29:26 Slovenská búda
    výrazne oživila
  • 00:29:30 kultúrny
    a spoločenský život Luhačovic.*
  • 00:29:34 -Tam vlastne vznikala
    idea československého štátu,
  • 00:29:38 ktorá vlastne vyústila v to,
  • 00:29:42 že bola
    založená Českoslovanská jednota,
  • 00:29:45 kde sa týto veľký umelci,
    filozofi, pedagógovia, skladatelia
  • 00:29:50 a táto elita stretávala
    a pripravovala vlastne pôdu
  • 00:29:56 pre vznik
    Československej republiky.
  • 00:29:59 -*Jednateľom
    Českoslovanskej jednoty
  • 00:30:02 bol Josef Rotnágl
  • 00:30:05 a spolu s Blahom organizovali
    spoločná stretnutia.*
  • 00:30:09 -Čo to bolo za organizáciu?
  • 00:30:16 Jedným slovom bola to taká
    národno-obranná organizácia,
  • 00:30:20 ktorá uskutočňovala to,
  • 00:30:23 čomu hovoríme v odbornej
    terminológii "národnú agitáciu."
  • 00:30:26 Národná agitácia u Čechov
    na začiatku 20. storočia
  • 00:30:30 bola takmer dokončená.
  • 00:30:33 Český ľud, aj pospolitý,
    aj remeslník, aj roľník,
  • 00:30:36 už si uvedomoval,
    že je súčasťou českého národa
  • 00:30:39 a súhlasil s požiadavkami
    českých predstavitelov,
  • 00:30:43 ale boli tzv. okrajové oblasti.
    Tou oblasťou bola aj Morava,
  • 00:30:46 ktorú bolo treba
    do toho národného telesa včleniť.
  • 00:30:50 Veľmi rýchlo
    si ale Českoslovanská jednota
  • 00:30:54 začala uvedomovať, že existuje
    za riekou Moravou slovenský ľud,
  • 00:31:00 ktorý oni považovali za súčasť
    československého národa.
  • 00:31:04 To bola vlastně úloha
    Českoslovanskej jednoty
  • 00:31:07 nejakým zpôsobom dokončiť
    formovanie národnej pospolitosti
  • 00:31:13 a včlenit do nej aj Slovákov.
  • 00:31:16 Čo je ale v tejto súvislosti
    dôležité a zaujímavé,
  • 00:31:19 že keď vznikol projekt
  • 00:31:22 československého štátu
    za 1. svetovej vojny,
  • 00:31:26 práve ľudia,
    ktorý sa tu stretali,
  • 00:31:29 ktorý nejakým zpôsobom upevňovali
    československú vzájomnosť,
  • 00:31:33 boli prvý Masarykovi k dispozícii,
  • 00:31:37 aby ten projekt šírili v zahraničí
    aj doma medzi domácimi politikmi.
  • 00:31:42 A nie je náhoda,
    že v Martinskej deklarácii
  • 00:31:45 boli tiež ľudia,
    ktorý sa zo slovenskej strany
  • 00:31:49 zúčastňovali týchto rozhovorov
    v Luhačoviciach.
  • 00:31:52 Bol medzi nimi
    aj Milan Hodža, homo politicus,
  • 00:31:56 ktorý sa narodil ako politik
    s politickým myslením.
  • 00:32:00 A pre politikov
    je charakteristické,
  • 00:32:04 že si uvedomujú, že politika
    je vždy politikou možného.
  • 00:32:08 Ako náhle si Milan Hodža uvedomil,
    že československý štát je možný,
  • 00:32:13 že taký projekt existuje
  • 00:32:16 a že sa v zahraničí
    pre tento projekt pracuje,
  • 00:32:19 bol jedným z prvých, ktorý sa
    k tomuto projektu prihlásil.*
  • 00:32:24 -*O uznanie nového štátu
    sa veľkou mierou pričinili
  • 00:32:28 československé légie
    na východnom fronte.
  • 00:32:32 To zdôrazňoval Masaryk,
  • 00:32:35 aby spojenci
    Československo uznali.*
  • 00:32:40 -Veľmoci vôbec nevnímali
    pomery v strednej Európe,
  • 00:32:44 o Slovákov nič nevedeli.
    O Čechov aspoň niečo.
  • 00:32:48 A jediný zpôsob,
    ako presvedčiť veľmoci Dohody,
  • 00:32:52 aby súhlasili
    s rozbitím Rakúska-Uhorska
  • 00:32:55 a s vytvorením
    československého štátu bolo,
  • 00:32:59 že sa ím stále dokazovalo,
    že sa vytvára nový národný štát
  • 00:33:03 na ruínach
    mnohonárodnostného štátu,
  • 00:33:06 ktorý nemohol fungovať.
  • 00:33:09 -*Rok 1918 bol naplnením
    úsilia o spoločný štát.
  • 00:33:13 A Blaho, ako člen
    dočasnej vlády pre Slovensko,
  • 00:33:17 ho prišiel do Skalice vyhlásiť.
  • 00:33:20 Tento štátnický akt
  • 00:33:23 sa navždy zapísal
    do dějin slovenského národa.*
  • 00:33:30 -Pre Slovákov
    malo Československo
  • 00:33:33 možno ešte väčší význam
    ako pre Čechov.
  • 00:33:37 Pretože v Československej republike
  • 00:33:41 mohli dosiahnuť to,
    čo sa v Uhorsku nedalo:
  • 00:33:44 zformovali sa
    ako moderný európsky národ.
  • 00:33:48 My zvykneme hovoriť,
    aký sú Slováci, aký sú Česi.
  • 00:33:52 Slováci žili v iných podmienkach.
    Uhorsko bolo iné ako Rakúsko.
  • 00:33:56 A história nás formuje.
  • 00:33:59 Takže v tomto duchu
    tu určité rozdiely boli,
  • 00:34:03 ale po rokov existencie
    Československa celkom zmizli.
  • 00:34:06 Už v tom čase,
  • 00:34:09 keď sa v tomto priestore
    narodil a ako dieťa žil Masaryk,
  • 00:34:13 z jeho rozhovorov jasne vyciťujeme,
    že on nepociťoval rozdiel.
  • 00:34:18 Dokonca ani v jazyku
    ten rozdiel nevnímal.
  • 00:34:32 -*Po rozpadu monarchie
  • 00:34:35 zrušila československá vláda
    šlechtické tituly
  • 00:34:38 a proměnila aristokracii
    na třídu velkostatkářů.
  • 00:34:42 I když tradiční stavovské vědomí
    působilo ještě dlouho poté,
  • 00:34:46 šlechta jako společenská vrstva
  • 00:34:49 ztratila předešlý
    společenský a politický vliv.
  • 00:34:54 Ale hrabě Serényi
    byl uznávanou osobou.
  • 00:34:58 Oceňovali jeho zásluhy
    o rozvoj lázní.
  • 00:35:01 Díky svému předcházejícímu
    politickému vlivu
  • 00:35:05 prosadil vybudování vlárské dráhy
    a nebránil dalšímu parcelování
  • 00:35:10 vlastních pozemků
    do nového územního plánu.
  • 00:35:20 Posledním majitelem velkostatku
    byl Ottův syn Alois.
  • 00:35:25 Zálibou ve sportu a moderním
    myšlením byl lidem blízký.
  • 00:35:37 Jako signatář vlastenecké Deklarace
    české šlechty proti nacismu
  • 00:35:42 se přihlásil k české národnosti.
  • 00:35:48 V roce 1938 navštívil
    Luhačovice Seton-Watson.
  • 00:35:52 Při sepisování zásadní studie
    o národnostních poměrech v Uhrách
  • 00:35:58 mu prý v Budapešti řekli,
    že Slováci jako národ neexistují.*
  • 00:36:05 -*Tento anglický historik
  • 00:36:08 zdôrazňoval nevyhnutelnosť
    česko-slovenskej jednoty,
  • 00:36:13 ktorá mala spočítané dni, lebo
    za kopcami sa už ozývala vojna.*
  • 00:36:18 -*Poklidným lázeňským městem duněly
    bubny a píšťaly Hitlerjugend.
  • 00:36:23 Záhy po vzniku Protektorátu
    zabralo velitelství Wehrmachtu
  • 00:36:28 centrum města
    včetně hotelu Alexandrie.*
  • 00:36:35 -Já dobře vím, že Luhačovice měly
    velmi trpkou nacistickou zkušenost.
  • 00:36:42 Také byly i místem,
    kam rádi jezdili potentáti.
  • 00:36:47 Citoval jsem K.H. Franka,
    který tu byl.
  • 00:36:51 A činitelé Národopisné Moravy
    se rádi prezentovali,
  • 00:36:56 např. v roce 1940 v Luhačovicích
    na velikém folklorním podniku.
  • 00:37:04 -*Púte a folklórne slávnosti
    boli pre spolok Národopisná Morava
  • 00:37:09 príležitosťou prihlásiť sa
    k fašistickým myšlienkam.
  • 00:37:15 Cielom bolo
    pripojiť Moravské Slovácko
  • 00:37:19 k samostatnému
    Slovenskému štátu.*
  • 00:37:25 -Existoval pocit
    na slovenské straně,
  • 00:37:29 že je třeba nějak vyvážit,
  • 00:37:32 že Slovensko bylo okleštěno
    o jižní část,
  • 00:37:36 že se ztratila i Podkarpatská Rus,
  • 00:37:40 která eventuálně mohla být
    součástí Slovenského státu,
  • 00:37:44 takže byla snaha vylepšit
    teritoriální podobu
  • 00:37:48 autonomního
    a pak samostatného Slovenska.
  • 00:37:52 Tady byly
    velmi silné staleté vazby,
  • 00:37:55 podobný životní styl, religiozita,
    jazyk velmi příbuzný...
  • 00:37:58 Takže s tím vším
    se dalo argumentovat
  • 00:38:02 a to všechno by také
    nemuselo být tak negativní,
  • 00:38:06 kdyby celý záměr směřoval k něčemu
    pozitivnímu a demokratickému.
  • 00:38:12 A to on nesměřoval.
    Moc na obou stranách dostali ti,
  • 00:38:17 kteří nereprezentovali
    většinový názor obyvatelstva.
  • 00:38:23 To je evidentní, jaká byla reakce
    obyvatelstva, zvláště na Moravě,
  • 00:38:29 na některé tyto separatistické
    nebo kolaborantské akce,
  • 00:38:34 které nebyly zdaleka sdíleny,
  • 00:38:38 jak si Jan Uprka nebo Josef Vávra
    nebo Jan Ryba představovali.
  • 00:38:43 Takže oni byli často, jak se říká,
    generály bez vojska.
  • 00:38:48 Ryba byl moravský fašista,
    který byl jedním z těch,
  • 00:38:53 kteří podepsali
    kuriózní dopis Hitlerovi,
  • 00:38:56 kde žádali o to,
    aby mohli bojovat proti bolševismu
  • 00:39:01 a vůbec nepřátelům fašismu
    v řadách německého Wehrmachtu.
  • 00:39:06 Což je taková
    polokomická záležitost,
  • 00:39:09 protože jak jsem sledoval
  • 00:39:12 profil těch lidí,
    kteří ten dopis podepsali,
  • 00:39:15 tak jsem si těžko představil,
  • 00:39:18 že by někdo z nich myslel vážně
    své angažmá ve Wehrmachtu.
  • 00:39:21 -Toto vedomí blízkosti
    tu existovalo veľmi dlho,
  • 00:39:25 aj za Prvej republiky.
  • 00:39:28 Už vzpomínaný Joža Uprka
    prosazoval tu predstavu,
  • 00:39:32 že moravský Slováci
    a uhorskí Slováci sú jeden národ
  • 00:39:37 a že patria dohromady.
  • 00:39:40 A za Protektorátu
    se toho snažili nejak využít,
  • 00:39:44 oslobodiť sa
    z protektorátnej správy
  • 00:39:47 a žiadať o pripojení Slovácka
    k Slovenskému štátu.
  • 00:39:52 Samozrejme bola to veľká ilúzia
    žiadať od Nemcov,
  • 00:39:55 aby pustili kus svojho územia
    kvôli nejakým moravským Slovákom.
  • 00:39:59 Ale to vedomie tu existovalo.
  • 00:40:02 Vedomie akési takej
    etnickej jednoty.
  • 00:40:07 HRAJE DECHOVKA
  • 00:40:15 -*V čele Národopisnej Moravy stál
    Jan Uprka, syn slavného maliara,
  • 00:40:21 ktorého dielo
    separatisti zneužili.
  • 00:40:25 Stalo sa rukojemníkom
    fašistickej ideológie.*
  • 00:40:35 -Joža už v té době moc nevnímal,
  • 00:40:39 ale zároveň také ne všechny
    ty události mu byly proti mysli,
  • 00:40:43 protože on byl velmi averzně
    zaměřený proti pražské vládě.
  • 00:40:48 Dost často
    si pouštěl ústa na špacír
  • 00:40:52 i s protižidovskými výroky.
  • 00:40:55 Nemohl překonat to,
    že v Praze ho zpočátku nedocenili
  • 00:41:00 a vyjadřoval se velmi nevlídně
    o ústřední české vládě.
  • 00:41:04 Takže ledacos
    mu nebylo proti mysli.
  • 00:41:17 -Jedním z posledních
    velkých sociálních činů
  • 00:41:20 zastupujícího říšského protektora
    SS-Obergruppenführera Heydricha
  • 00:41:25 byla akce, která umožnila
    velkému počtu českých dělníků
  • 00:41:29 strávit dovolenou
    v lázních a letoviskách.
  • 00:41:32 V lázních Luhačovice
  • 00:41:35 byla první výprava dělníků
    slavnostně a srdečně uvítána.
  • 00:41:40 -*Navzdory skutečnosti,
  • 00:41:43 že německá propaganda chválila
    přizpůsobivost místních občanů,
  • 00:41:47 hraběti Aloisu Serényimu
  • 00:41:50 se podařilo udržet
    českou správu lázní
  • 00:41:53 a zabránit jejich poněmčení.
  • 00:41:56 Otevřeně dával najevo
    svůj český postoj
  • 00:41:59 a ani vynucená přihláška
    k říšské státní příslušnosti
  • 00:42:03 nezměnila nic na jeho chování.*
  • 00:42:08 -V rozhlasové reportáži
    jsme mohli slyšet,
  • 00:42:12 s jak upřímnou vděčností
    přijali dělníci
  • 00:42:15 možnost zotavit se v lázních,
    kam dosud neměli přístup.
  • 00:42:19 Aby mohli odpočívat,
    provozovat sporty
  • 00:42:23 a je-li toho třeba, také se léčit.
  • 00:42:26 Naše obrázky
    jsou přesvědčujícím důkazem toho,
  • 00:42:29 že akce byla dobře připravena
    a že dělničtí hosté byli spokojeni.
  • 00:42:46 -Pokud se národ není ochoten
    podívat do zrcadla,
  • 00:42:50 jak se říká
    "poučit se z vlastní historie,"
  • 00:42:54 pak se nemůže ani vyhnout
  • 00:42:57 stejným chybám, omylům
    a neštěstím v budoucnosti.
  • 00:43:01 Já vím, že existuje
    ta proslulá historická průpovídka
  • 00:43:05 "Historie nás učí,
    že se z ní nikdo nepoučil."
  • 00:43:09 Ale stále smím doufat,
  • 00:43:12 že aspoň občas jsme schopni
    se z něčeho poučit.
  • 00:43:18 -*Po osvobození Luhačovic
    rumunskou armádou
  • 00:43:22 se vše vracelo do starých kolejí,
    do obnoveného Československa.
  • 00:43:28 Architekt Jurkovič navštívil
    své Luhačovice krátce před smrtí.
  • 00:43:33 Zklamán chátrajícími budovami,
    které čekaly na nového správce,
  • 00:43:38 poseděl na Slovácké búdě.
  • 00:43:42 Hraběcí zámek
    přešel pod národní správu.
  • 00:43:46 Alois Serényi
    byl obviněn z kolaborace s Němci
  • 00:43:51 a umístěn do pracovního tábora.
  • 00:43:56 Ministerstvo vnitra odebralo
    hraběcí rodině státní občanství.
  • 00:44:04 Od roku 1948
    žije rodina v Rakousku.
  • 00:44:08 Dceru Isabellu
    jsme navštívili ve Vídni.
  • 00:44:12 Naše návštěva...*
  • 00:44:14 -(přízvuk) Dobrý den, pojďte dál.
    Kommen Sie herein...
  • 00:44:19 -*...se odehrála chvíli poté,
  • 00:44:22 co bylo rodině vráceno dlouho
    odepírané české občanství.*
  • 00:44:56 -Já si myslím, že když je člověk
    pak tam, tak pochytí tu atmosféru.
  • 00:45:06 Takže i ten proces
    a cesta k restitucím
  • 00:45:10 nám pomohla si vytvořit
    nějaký vztah.
  • 00:45:14 Když tam jedeme,
    někdy jedou oni s náma,
  • 00:45:19 navštívíme okolí,
    navštívíme známé
  • 00:45:23 a tím pádem
    jako kdyby to v nich rostlo.
  • 00:45:27 Ten vztah k té zemi oni už mají.
  • 00:45:30 Takže já si myslím, když oni
    tam přijdou, tak oni se vrací.
  • 00:45:37 -*Návrat hraběcí rodiny?
  • 00:45:41 Budou vůbec rozumět
    našim hrám na minulost?*
  • 00:46:04 -*Dejiny majú svetlé miesta. Malé
    dejiny na pozadí veľkých udalostí.
  • 00:46:12 Keď sa v dvoch blízkych národoch
    hľadajú rozdiely.*
  • 00:46:20 -Keď po rozpade federácie
    vznikla Slovenská republika,
  • 00:46:25 samozrejme boly tuna ešte
    aj nejaké vzťahy k Čechom,
  • 00:46:31 ktoré sa nedaly
    jednoducho odbúrať.
  • 00:46:35 Na Čechov mali mnohí Slováci
    ťažké srdce.
  • 00:46:38 Darmo, Česi boli kultúrne vyspelí,
    bolo ich tu mnoho
  • 00:46:42 a držali medzi sebou.
  • 00:46:45 A konečne, Slováci jasali,
  • 00:46:48 že sme sa
    tohto bremena českého zbavili.
  • 00:46:52 Bez ohľadu
    na kultúru a takéto veci,
  • 00:46:55 ktoré sme my, v Mostoch,
    zachraňovali.
  • 00:46:59 To málokoho zaujímalo.
  • 00:47:02 -*Týždeník Mosty, vydávaný
    od apríla 1992 v Bratislave,
  • 00:47:06 bol vďaka Soni Čechové
  • 00:47:09 pripomienkou svetlých miest
    v našej vzájomnosti.*
  • 00:47:15 -Soňa bola na to
    v podstate osudovo určená.
  • 00:47:20 A jej treba ďakovať za to,
    že sa udržalo 15 ročníkov.
  • 00:47:27 Bolo to na začiatku veľmi zlé.
    Keď začali Mosty vychádzať,
  • 00:47:32 tak často se nachádzaly celé štosy
    časopisov v kontajneroch.
  • 00:47:38 Vyhadzovali to ľudia, bojovalo sa
    proti tomu, ako sa dalo.
  • 00:47:42 Napriek tomu tie Mosty sa udržali.
  • 00:47:46 Ako si vzpomínam,
    profesor Juraj Charvát, ekonom,
  • 00:47:51 ten povedal jednu historickú vetu.
  • 00:47:55 Že zakladať teraz
    na Slovensku Mosty je asi toľko,
  • 00:48:00 ako zakladať v Čechách
    po Bielej hore evanjelickú církev.
  • 00:48:09 -*Napadlo by vás,
  • 00:48:11 že v týchto miestach bola prvýkrát
    vyslovená idea spoločného štátu?
  • 00:48:18 Po jeho rozdelení Búda vyhorela
    a s ňou aj malé zabudnuté dejiny.*
  • 00:48:47 -Velice často tu chodíme,
    aj v zime aj v lete.
  • 00:48:56 -Víte, co to je za atmosféru,
    když semka dojdete ráno
  • 00:48:59 a když vám vyjde počasí,
  • 00:49:02 a teď se potkáváte
    s těma kamarádama,
  • 00:49:04 jak si říkáme "s bratrama?"
  • 00:49:07 Dáme si po štamprli, zazpíváme si,
    povykládám si:
  • 00:49:10 "Jak je, co je nového u vás,
    co je u nás?"
  • 00:49:12 -Jak to tak sleduju,
  • 00:49:16 tak se mně zdá, že ty naše vztahy
    přestávají být vztahy.
  • 00:49:20 Že to není takové, jaké to bývalo
    dřív. Trochu mě to někdy mrzí.
  • 00:49:23 Jako bychom se
    od Slováků oddělovali.
  • 00:49:27 -Tie vzťahy sú v pohode,
  • 00:49:29 ale možno niekto, kto býva v Aši,
    to vidí inak.
  • 00:49:32 Alebo niekto,
    kto býva v Košiciach, to vidí inak.
  • 00:49:35 Ale my to máme tuna, na hranici,
    tak je to také prirodzené.
  • 00:49:38 Aj to nárečí a všetko.
  • 00:49:40 -Nakonec člověk musí uznat,
  • 00:49:43 že každý národ má právo
    na nějakú svoju samostatnost
  • 00:49:47 a keď sa politici
    nevedeli dohodnúť,
  • 00:49:50 tak obyčejný ľudé
    sa medzi sebou asi dohodnú lepšie.
  • 00:49:53 -Vidím to skôr tak, že nie
    že ľudia by chceli to rozdelenie,
  • 00:49:56 ale jednoducho
    tí politici to chceli.
  • 00:49:59 Každý si chcel tunelovať po svojom
    a dvaja naráz sa nedalo.
  • 00:50:01 -Žena je Slovenka,
    z Brezovej pod Bradlom pochádza.
  • 00:50:05 -Ty rodinné vztahy,
    které tu jsou,
  • 00:50:08 že Moravák si bere Slovenku,
    tak ty fungují furt stejně.
  • 00:50:12 -Moja dcéra,
    ta zostala na Slovensku,
  • 00:50:15 ta býva teraz
    v Novém Meste nad Váhom,
  • 00:50:18 a syn, ten je v Prahe zasa.
    Ten má aj české občanství.
  • 00:50:22 Já mám též dvojité občanství,
    aj české aj slovenské.
  • 00:50:26 Takže jsme asi
    posledný Čechoslováci.
  • 00:50:31 -My jsme dali dohromady
    takovou akci,
  • 00:50:34 která pozvala lidi
    na vrcholy kopců.
  • 00:50:36 A z těch kopců
    jsme si z kopce na kopec
  • 00:50:39 posílali světelné poselství.
  • 00:50:41 V letošním roce nás tady
  • 00:50:45 v první jarní sobotu večer
    bylo asi 180 lidí.
  • 00:50:49 Těch míst po celé České republice
    a na Slovensku
  • 00:50:52 bylo dohromady asi 250.
  • 00:50:55 Dohromady to bylo
    asi 8 tisíc lidí.
  • 00:50:58 A my jsme symbolicky
    zvolili Javořinu
  • 00:51:00 jako výchozí bod
    tohoto telegrafování.
  • 00:51:03 A já si myslel,
    že to po dvou letech skončí,
  • 00:51:06 že to přestane lidi bavit.
  • 00:51:09 A když potom čtu maily
    po celé akci,
  • 00:51:12 tak vidím, jak je to zaujalo,
    jak těch lidí rok za rokem přibývá
  • 00:51:16 a jak to propojení
    těm lidem dává smysl.
  • 00:51:38 Skryté titulky:
    Stanislav Vyšín
  • 00:51:43 Česká televize 2019

Související