iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 9. 2019
21:50 na ČT2

1 2 3 4 5

19 hlasů
26094
zhlédnutí

Joachim Barrande – ztracená moře

Ve 30. letech 19. století přichází do Prahy francouzský inženýr, který proslavil zkameněliny českých prvohorních moří. Jeho sbírka fascinuje paleontology dodnes.

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Joachim Barrande – ztracená moře

  • 00:00:42 Z VYSÍLAČKY:
    Jak je ta cedule velká?
  • 00:00:45 Zespodu to vypadalo,
    že to bude daleko menší.
  • 00:00:48 Když jsem na místě,
    tak je to obrovské.
  • 00:00:50 -Je to dlouhý 4,82 metru,
    vysoký metr a půl,
  • 00:00:55 váží to tunu a půl.
    Celý je to z litiny.
  • 00:01:01 -Pozor! Budu řezat strom.
  • 00:01:10 -Nadpis původně byl
    celý zlacený.
  • 00:01:12 Je tam nějaké zlato,
    nebo jak to tam vypadá?
  • 00:01:16 -Na to se musím podívat.
    Chvilku strpení.
  • 00:01:20 Je to opravdu zlato.
  • 00:01:24 Kdy to zavěsili?
  • 00:01:26 -Ta deska tam je
    nějakých 135 let.
  • 00:01:29 Od roku 1884.
  • 00:01:31 -Proč je to zrovna tady?
    Tak nepřístupný terén.
  • 00:01:34 -Byla to pěkná, hladká skála,
    navíc nad hlavní cestou.
  • 00:01:39 -To ho museli mít hodně rádi.
  • 00:02:02 -Ladná krajina středních Čech
    se během 19. století
  • 00:02:06 překotně proměňovala.
  • 00:02:07 Symbolem pokroku se staly
    nejen nové továrny,
  • 00:02:11 ale i první
    koněspřežné železnice s náspy,
  • 00:02:13 viadukty a hlubokými zářezy
    odhalujícími souvrství hornin,
  • 00:02:18 které se nacházely
    těsně pod povrchem.
  • 00:02:21 -Nacházíme se v polesí Týně
    západně od Prahy nedaleko Lán.
  • 00:02:25 Díváme se na cestu,
  • 00:02:27 která vypadá možná
    jako běžná lesní cesta,
  • 00:02:30 ale jak vidíte,
    je velice rovná.
  • 00:02:33 A velmi pevně si drží
    svoji výšku.
  • 00:02:37 Tahle cesta není běžná cesta,
  • 00:02:39 ale je to těleso
    železniční dráhy.
  • 00:02:43 Druhé nejstarší dráhy v Čechách.
  • 00:02:45 Dráha byla stavěna stejně
    jako velká část dobových konstrukcí
  • 00:02:51 z místního materiálu.
  • 00:02:53 V 19. století byla nejdražší
    především doprava.
  • 00:03:04 Po roce 1834 přichází
    ke koněspřežné dráze
  • 00:03:07 Joachim Barrande,
  • 00:03:10 který přišel do Prahy
    s bourbonským dvorem
  • 00:03:13 o dva roky dříve.
  • 00:03:15 Byl původní profesí
    stavební inženýr
  • 00:03:18 se specializací
    na stavby mostů a silnic.
  • 00:03:27 -Projekt koněspřežné dráhy
    údolím Berounky
  • 00:03:30 sice nebyl nikdy dokončen,
  • 00:03:32 ale Barrande zde při práci nacházel
    nebývalé množství zkamenělin,
  • 00:03:37 které ho fascinovaly natolik,
    že jim zasvětil zbytek života.
  • 00:03:48 -On se do Čech dostal
    během červencové revoluce,
  • 00:03:51 kdy odešel s královským dvorem,
    kde dělal vychovatele.
  • 00:03:55 Odešel s nimi
    nejdřív do Edinburghu,
  • 00:03:57 kde se shodou okolností
    seznámil
  • 00:04:00 s nejslavnějším anglickým geologem
    Roderickem Murchisonem.
  • 00:04:09 Z dnešního pohledu to byl
    nesmírně pracovitý člověk,
  • 00:04:13 trošku podivín ve své době,
    protože se lišil i oblečením.
  • 00:04:17 Takže v Praze ho znali
    jako dlouhého štramáka,
  • 00:04:21 který měřil sice jen 172 cm,
    ale nosil dlouhý havelok,
  • 00:04:27 takže vypadal vysoký.
  • 00:04:29 -Tradovaná pověst podivína
    a askety,
  • 00:04:32 který se prochází
    ve starém kabátě
  • 00:04:34 a utrhuje si od úst,
  • 00:04:36 aby mohl pracovat
    na podivuhodné sbírce zkamenělin,
  • 00:04:39 není úplně přesná.
  • 00:04:40 Vysoké náklady na bádání
    Barranda nutily ke skromnosti.
  • 00:04:44 Přesto si potrpěl
    na vytříbenou kuchyni a víno
  • 00:04:47 a dbal na jednoduché,
    ale elegantní oblečení.
  • 00:04:50 Přátelil se s elitou
    českých obrozenců.
  • 00:04:53 Často chodil do divadla
  • 00:04:55 a k dámám se choval
    uhlazeně a dvorně.
  • 00:04:57 Hlavou vědec,
    chováním Francouz
  • 00:05:00 a duší možná nakonec
    napůl Čech.
  • 00:05:30 -Tady jsme v typovém depozitáři.
  • 00:05:32 To je nejcennější část
    paleontologických sbírek,
  • 00:05:36 kterou tady spravujeme.
  • 00:05:38 A to nejcennější
    v tomto depozitáři
  • 00:05:40 je právě Barrandova sbírka,
  • 00:05:43 protože ta je co do počtu kusů
    daleko nejrozsáhlejší
  • 00:05:46 a v počtu typů nesmírně bohatá.
  • 00:05:49 V povědomí lidí je Barrande
    spojován hlavně s trilobity.
  • 00:05:53 Je to oprávněné z toho důvodu,
  • 00:05:55 že jim věnoval
    už svůj první svazek slavného
  • 00:05:58 Syst?me Silurien du Centre
    de la Boh?me.
  • 00:06:01 Ale největší pozornost,
  • 00:06:03 pokud jde o toto
    obrovské dílo,
  • 00:06:06 které má celkem 29 svazků,
    věnoval hlavonožcům.
  • 00:06:10 -Vzestup paleontologie
    v polovině 19. století
  • 00:06:14 má své příčiny.
  • 00:06:15 Průmysl potřeboval suroviny.
  • 00:06:17 Uhlí, železnou rudu,
    kaolin či vápenec.
  • 00:06:20 Těžilo se ve velkém
  • 00:06:21 a nové lomy otevřely okna
    do pravěkého světa.
  • 00:06:26 -Jsme v lomu na Kosově
    u Králova Dvora
  • 00:06:29 v západní části centrální
    Barrandienské pánve.
  • 00:06:33 A před sebou mám
    mocnou lavici.
  • 00:06:37 Ta patří k těm nejvýznamnějším,
  • 00:06:40 odkud Joachim Barrande
    získal nejvíce hlavonožců.
  • 00:06:44 Bohužel zub času
    už je poznamenal,
  • 00:06:48 ale vidíme, že některé z nich
    dosahují celkem úctyhodné délky.
  • 00:06:53 Tady např. kolem 40 cm
    a ta schránka není úplná,
  • 00:06:57 protože tady nám chybí
  • 00:06:59 ještě zhruba půlmetrová
    obývací komora.
  • 00:07:02 Známe ovšem z těchto vrstev
    i hlavonožce,
  • 00:07:05 kteří mají průměr schránky
    kolem 12 až 13 centimetrů.
  • 00:07:10 V tom případě ta schránka
    měla délku až kolem tří metrů.
  • 00:07:16 Když k tomu připočteme
    ještě délku těla,
  • 00:07:19 tak to bylo skutečně
    úctyhodné zvíře.
  • 00:07:26 Tady máme toho tvora,
  • 00:07:28 kterého si musíme
    představit tak,
  • 00:07:30 že tady je
    dlouhá kónická schránka.
  • 00:07:33 Něco jak dlouhý
    kornout zmrzliny.
  • 00:07:36 Na konci byla velká
    obývací komora,
  • 00:07:40 ve které bylo
    tělo toho živočicha.
  • 00:07:42 A z toho pak koukaly ven
    chapadla,
  • 00:07:44 kterými zachycoval
    svou kořist.
  • 00:07:50 -Území dnešních Čech kdysi
    leželo na jižní polokouli.
  • 00:07:54 Při okraji
    obrovského super kontinentu.
  • 00:07:57 Zatímco atmosféra
    byla pro živé organismy
  • 00:08:00 ještě nedýchatelná
    a souš pustá,
  • 00:08:03 Čechy byly počátkem prvohor
    zalité bohatě zabydleným mořem.
  • 00:08:07 Složení vody
    umožňovalo živočichům
  • 00:08:10 tvorbu pevných
    ochranných schránek.
  • 00:08:14 Rytíři těchto ztracených moří
    se stali volně plovoucí
  • 00:08:17 draví hlavonožci.
  • 00:08:19 Jejich tvarově rozmanité schránky
    obsahovaly plynové komůrky,
  • 00:08:23 díky kterým se hlavonožci
    vznášeli ve vodním sloupci
  • 00:08:27 a pomocí tuhých čelistí
  • 00:08:28 proráželi pevné krunýře
    své kořisti.
  • 00:08:38 -Ta jejich tvarová rozmanitost
    je obrovská.
  • 00:08:41 Můžeme tady vidět hlavonožce,
    kteří mají schránky stočené,
  • 00:08:45 schránky přímé,
  • 00:08:46 schránky různým způsobem
    zaškrcené u ústí.
  • 00:08:52 Pak tady vidíme i způsob,
  • 00:08:55 jakým Barrande
    tento materiál zpracovával.
  • 00:09:02 Velmi přesné řezy,
  • 00:09:04 které jsou skutečně vedené
    v rovině souměrnosti tak,
  • 00:09:08 aby byly dobře patrné
    ty vnitřní struktury.
  • 00:09:11 A na jejich základě
    Barrande popisoval
  • 00:09:15 jednotlivé druhy.
  • 00:09:19 -Paleontologie byla
    v Barrandově době
  • 00:09:22 sotva padesát let stará.
  • 00:09:24 A nálezy fosilií dříve vedly
  • 00:09:26 k vytváření příběhů
    o bazilišcích či dracích.
  • 00:09:29 Pro prosté lidi byla představa
    starého mořského dna
  • 00:09:33 nepochopitelná.
  • 00:09:37 -Tady se pomalu dostáváme
    k další poloze
  • 00:09:41 hlavonožcových vápenců.
  • 00:09:44 Takových výchozů tady
    v oblasti Kosova,
  • 00:09:47 resp. Dlouhé hory,
    jak to Barrande označoval,
  • 00:09:51 má to značené přímo na kusech,
    Dlouhá hora,
  • 00:09:55 tak tady měl spoustu sond
  • 00:09:58 a kopáči se pro něj
    snažili získat
  • 00:10:00 co možná největší množství
    materiálu těchto vrstev.
  • 00:10:05 A tak v Národním muzeu
    tvoří převážnou část
  • 00:10:08 právě hlavonožcový materiál.
  • 00:10:13 -Barrande našel první zkameněliny
    v okolí Prahy v roce 1831.
  • 00:10:18 Tzn., když mu bylo 32 let.
    Už byl v podstatě starý chlap.
  • 00:10:24 Nebo starší.
  • 00:10:25 -Četba prací geologa
    Rodericka Murchisona
  • 00:10:28 ho přivedla ke zkoumání
    podobností a rozdílů
  • 00:10:31 mezi zkamenělinami českými
    a těmi z britských ostrovů.
  • 00:10:36 -On nejdřív chodil
    po těch středních Čechách
  • 00:10:39 a dával si dohromady systém,
    jak ty vrstvy zapadají,
  • 00:10:42 jak jsou nad sebou,
    jak ta geologie vypadá.
  • 00:10:46 Přitom sbíral zkameněliny.
  • 00:10:48 A pak do těch míst,
    kde bylo hodně zkamenělin,
  • 00:10:52 poslal skalníky,
    kteří mu je kopali
  • 00:10:55 a on je pak od nich vykupoval.
  • 00:10:59 -Dělníci skalníci,
  • 00:11:00 které Barrande naučil
    vyhledávat, sbírat,
  • 00:11:04 a v některých případech
    i rozpoznávat zkameněliny,
  • 00:11:07 jej popisují jako bodrého pána,
  • 00:11:10 který si našel čas i na povídání
    o každodenních starostech.
  • 00:11:14 Nezřídka jim vypomáhal finančně.
  • 00:11:17 Ačkoliv moderní čeština
    se tehdy ještě formovala
  • 00:11:20 a jazykem vědy byla
    v rakouské monarchii němčina,
  • 00:11:24 naučil se velmi rychle česky.
  • 00:11:26 V rozhovorech se spolupracovníky
    projevoval i smysl pro humor,
  • 00:11:31 kterým si vedle své vlídné povahy
    a ohleduplnosti
  • 00:11:34 získával srdce skalníků.
  • 00:11:55 Mnohé z Barrandových lokalit
    nebyly příliš vzdálené
  • 00:11:59 od centra Prahy.
  • 00:12:00 Stačilo projít
    některou z městských bran
  • 00:12:03 a ocitl se na nalezištích
    v okolí Dvorců či Hlubočep.
  • 00:12:06 Často se vydával
    i do okolí Berouna,
  • 00:12:09 aby zde v případě nutnosti
    trávil několik týdnů
  • 00:12:12 ubytován v prostých
    venkovských podmínkách.
  • 00:12:17 -Tady se nacházíme u Loděnic,
    na jedné z Barrandových lokalit.
  • 00:12:21 Barrandovskou jámu vidíme
    tady v té části,
  • 00:12:26 kde je vidět,
    jak je kopáno.
  • 00:12:28 My jsme se s kolegy
    zaměřili na tenhle profil,
  • 00:12:32 kde se střídají vápence
    a břidlice.
  • 00:12:35 Břidlice mají sopečnou příměs,
  • 00:12:37 protože nedaleko,
    kolem tří kilometrů vzdálený,
  • 00:12:41 byl v době siluru
    vulkanický ostrov.
  • 00:12:44 A na tom ostrově
    byla v té době
  • 00:12:48 už lehká vegetace.
  • 00:12:50 A právě zde v profilu
    těch břidlic
  • 00:12:57 můžeme nacházet drobné zlomky
    prvních suchozemských rostlin.
  • 00:13:13 Tento kus ukazuje
    fragmentární zbytky
  • 00:13:16 suchozemských rostlin.
  • 00:13:18 Ale ve sbírce máme samozřejmě
    mnohem lepší materiál od Barranda
  • 00:13:22 s jeho nápisem Lodenitz,
  • 00:13:25 tzn., že jsme právě
    u vesnice Loděnice.
  • 00:13:29 A jeho písmeno E,
  • 00:13:30 to je stratigraficky
    jemné dělení,
  • 00:13:34 podle kterého my můžeme říci,
  • 00:13:36 že Barrande našel tuto rostlinu
    právě v tomto profilu.
  • 00:13:43 -První suchozemské rostliny,
  • 00:13:45 které rostly na svazích
    sopečných ostrůvků,
  • 00:13:48 se paradoxně zachovaly
    právě na mělkém mořském dně,
  • 00:13:51 kam byly jejich zbytky
    splavovány za dešťů
  • 00:13:55 společně s bahnem.
  • 00:13:58 -Když Barrande kuksonii našel,
    nepřikládal jí příliš důležitosti.
  • 00:14:02 Považoval ji za mořskou řasu
    a uložil ji do své sbírky,
  • 00:14:07 která čítala
    mnoho tisíc exemplářů.
  • 00:14:12 Ty méně důležité exempláře
  • 00:14:14 uložil Barrande
    do takovýchto beden,
  • 00:14:16 které jsme měli
    v historické budově Národního muzea
  • 00:14:20 Potom, co jsme v roce 2011
    exempláře rozbalili,
  • 00:14:24 protože jsme je všechny
    z těch beden dostali ven,
  • 00:14:29 jsme nalezli i tuto vzácnost.
  • 00:14:33 A to je kuksonia barrande,
  • 00:14:35 jak jsme ji pojmenovali
    po Barrandovi.
  • 00:14:38 Je jednou malou rostlinou,
    která má zvlněnou osu
  • 00:14:42 na konci rozdělenou
    do dvou částí.
  • 00:14:46 A ty části jsou sporangia.
  • 00:14:48 To jsou místa,
  • 00:14:49 kde rostlina měla
    uchovány spory.
  • 00:14:53 V tomto případě
    jde o rostlinu,
  • 00:14:56 která je 432 milionů let stará.
  • 00:14:59 Dřívější nálezy jsou
    o pět milionů let mladší,
  • 00:15:03 jsou z Irska
    a podstatně menší.
  • 00:15:05 Naše rostlina je
    nejen nejstarší,
  • 00:15:07 ale také z nich
    zdaleka největší.
  • 00:15:11 -Kuksonie je považována
  • 00:15:12 za nejstarší známou
    cévnatou rostlinu.
  • 00:15:15 Její znovuobjevení ve sbírce
    ukazuje na význam
  • 00:15:18 pečlivé Barrandovy práce.
  • 00:15:20 Přestože kuksonii nedokázal
    správně zařadit,
  • 00:15:23 stala se po 150 letech
  • 00:15:25 zdroje celosvětové
    paleontologické senzace.
  • 00:15:37 Proč Barrandova sbírka
    dodnes přináší nové objevy?
  • 00:15:40 Pečlivě si vedl
    pracovní deníky.
  • 00:15:43 Popisuje v nich místa nálezů,
    kreslí geologické profily.
  • 00:15:47 Práci skalníků organizoval
    jako stavební dílo.
  • 00:15:52 Jen v okolí Koněprus
    měl v roce 1879
  • 00:15:54 zhruba sto sběratelských jam.
  • 00:15:58 -Nacházíme se v Houbově lomu
    nedaleko Koněprus,
  • 00:16:01 v té lomové stěně,
  • 00:16:03 kterou tvoří z převážné části
    koněpruské vápence
  • 00:16:06 devonského stáří.
  • 00:16:07 To znamená stáří cirka
    410 milionů let.
  • 00:16:10 Těžilo se zde
    až do začátku 50. let,
  • 00:16:14 kdy v souvislosti s objevením
    koněpruských jeskyní
  • 00:16:17 byla zde těžba pozastavena.
  • 00:16:19 Jde o devonský útes,
    korálovořasový, unikátní fenomén,
  • 00:16:25 na světě jeden z nejstarších,
  • 00:16:28 který poskytl
    obrovské množství zkamenělin,
  • 00:16:31 a to už v době Barrandově.
  • 00:16:38 -V období devonu se naše území
    nacházelo v tropech,
  • 00:16:41 kam se přesunulo
    z jižnějších zeměpisných šířek.
  • 00:16:45 Tomu odpovídal i vzhled útesu.
  • 00:16:47 Z dnešního pohledu
    by svou rozmanitostí
  • 00:16:49 nejspíš připomínal mělčiny
  • 00:16:51 kolem tichomořských
    korálových ostrovů.
  • 00:16:54 Hlavními aktivnímu budovateli
    pevné kostry útesu
  • 00:16:57 byly korály, mořské lilijce,
    mechovky a mořské řasy.
  • 00:17:05 -Tady jsme zrovna objevili
    lilijce.
  • 00:17:13 To je právě ta hlavní součást
    koněpruských vápenců.
  • 00:17:17 Tady je máme
    v příčných průřezech
  • 00:17:19 a tady jsou i části stonků.
  • 00:17:22 -Žijí i v dnešních mořích.
  • 00:17:25 Pevná těla těchto ostnokožců tvoří
  • 00:17:28 tisíce dokonale uspořádaných,
    přesně tvarovaných
  • 00:17:31 drobných kalcitových kůstek.
  • 00:17:33 Většina měkkých částí
    se ukrývá v tzv. kalichu,
  • 00:17:36 na jehož horní straně
    se nachází ústa i řitní otvor.
  • 00:17:41 Po obvodu kalichu
    jsou připojena
  • 00:17:44 dlouhá větvená ramena
  • 00:17:45 zachytávající
    a k ústům dopravující
  • 00:17:48 mikroskopickou potravu.
  • 00:17:50 Části jejich rozpadlých koster
    místy vytvořily celé vrstvy
  • 00:17:54 devonských vápenců.
  • 00:18:04 Hospodyni dělala Barrandovi
    maminka spisovatele Jana Nerudy
  • 00:18:08 Barbora Nerudová.
  • 00:18:10 Ačkoliv byla
    jen o čtyři roky starší než on,
  • 00:18:13 nazýval ji paní bábinkou
    a choval se k ní velmi hezky.
  • 00:18:18 Velkoryse také podporoval
    jejího syna.
  • 00:18:22 Zapůjčil mu například
    svůj pařížský byt.
  • 00:18:25 A jistě se tak zasloužil
  • 00:18:27 o jinak sotva myslitelný
    rozvoj spisovatele,
  • 00:18:30 který měl celý život
    hluboko do kapsy.
  • 00:18:34 Neruda sám měl Barranda
    ve velké úctě,
  • 00:18:37 o čemž svědčí i fakt,
  • 00:18:38 že mu přinesl ukázat
  • 00:18:40 svoji první vytištěnou
    básnickou sbírku.
  • 00:18:43 Barrande si údajně přečetl
    sbírku Hřbitovní kvítí celou.
  • 00:18:47 A mladému Nerudovi pak řekl:
  • 00:18:49 "Český národ nyní potřebuje
    spíše učence než básníky."
  • 00:18:58 Barrande často společně
  • 00:18:59 nacházel živočichy typické
    pro mladší nadložní vrstvy
  • 00:19:03 spolu se staršími.
  • 00:19:04 Vysvětloval to
    jako migraci mladších druhů,
  • 00:19:07 kteří jako jacísi osadníci
  • 00:19:09 vytvořili uprostřed
    starších společenstev tzv. kolonie.
  • 00:19:14 -Teď jsme se dostali
    na lokalitu Černošice.
  • 00:19:19 Ta je významná hlavně proto,
  • 00:19:21 že to je
    jedna z tzv. barrandových kolonií.
  • 00:19:24 Jsou tady odkryté
    černé břidlice spodního siluru
  • 00:19:28 se spoustou graptolitů.
  • 00:19:32 Barrande tuto lokalitu znal
    a s ní spoustu dalších,
  • 00:19:36 kde byla situace podobná.
  • 00:19:39 Kdy uprostřed starších
    ordovických vrstev
  • 00:19:43 náhle byla malá oblast,
    desítky, maximálně stovky metrů,
  • 00:19:48 kde se objevovaly jiné horniny
    a s nimi i jiná fauna.
  • 00:19:57 Právě graptolitová.
  • 00:20:08 Tohle jsou graptoliti.
    Je to plankton.
  • 00:20:11 Paleolitický plankton,
    docela unikátní.
  • 00:20:15 Jsou to
    kolonizující organismy.
  • 00:20:17 Barrande předpokládal,
  • 00:20:19 že v tehdejší době v moři
    existovaly jakési ostrůvky
  • 00:20:24 nebo kolonie mladší fauny
    uprostřed starší fauny.
  • 00:20:29 A tato fauna že postupně
    kolonizovala to dno,
  • 00:20:32 až převládla.
  • 00:20:34 A tak se střídaly fauny.
  • 00:20:36 A už tehdy
    bylo mnoho badatelů,
  • 00:20:38 hlavě tedy ve Velké Británii,
  • 00:20:42 kteří tomuto vysvětlení nevěřili
    a předpokládali,
  • 00:20:46 že vysvětlení je jiné.
  • 00:20:48 Ale nikdo z nich nebyl schopen
  • 00:20:50 důvěryhodně a jednoznačně
    nabídnout vysvětlení jiné.
  • 00:20:55 Takže Barrande
    velkou část svého života
  • 00:20:58 věnoval obraně
    té své koncepce kolonií.
  • 00:21:02 A kdyby místo toho
    věnoval víc času jiným otázkám,
  • 00:21:06 pravděpodobně by dokázal
    popsat daleko víc fauny
  • 00:21:10 a dokázal by udělat víc.
  • 00:21:13 -Nakonec se prokázalo,
  • 00:21:14 že mladší fauna se dostala
    do blízkosti
  • 00:21:17 starších forem života
    díky tektonickým procesům,
  • 00:21:20 srážkám prehistorických
    kontinentů,
  • 00:21:23 při kterých se povrch Země
    složitě deformoval.
  • 00:21:26 Barrande pochopil
  • 00:21:28 základní stavbu oblasti
    mezi Prahou a Plzní,
  • 00:21:31 kterou dnes geologové
    nazývají Barrandien
  • 00:21:34 včetně prohnutí
    této části Čech
  • 00:21:36 způsobeného pozdějšími
    horotvornými procesy.
  • 00:21:39 Jenže nedocenil vliv
    menších zlomů a pohybů
  • 00:21:42 a stal se obětí své teorie,
    když se vášnivě snažil doložit,
  • 00:21:47 že vysvětlení zlomy
  • 00:21:49 je v některých místech
    zcela nedostatečné.
  • 00:21:53 -Na tom je velice zajímavé,
  • 00:21:56 že ten fosilní záznam,
    který máme, je úplný.
  • 00:22:01 Velké procento organismů,
  • 00:22:05 které žily
    a dopadly po uhynutí na dno,
  • 00:22:10 tak se také zachovalo.
  • 00:22:12 A skutečně můžeme
    ty fosilie sledovat
  • 00:22:17 laminu po lamině,
    milimetr po milimetru.
  • 00:22:21 Můžeme sledovat
    jejich pomalý vývoj.
  • 00:22:25 Evoluce v přímém přenosu.
  • 00:22:28 -Graptoliti, vyhynulí
    mořští polostrunatci,
  • 00:22:31 vytvářeli obvykle
    pravidelně uspořádané kolonie.
  • 00:22:35 Celá pružná, velice odolná
    organická kostra kolonie
  • 00:22:38 vyrůstala z jediné
    počáteční komůrky
  • 00:22:41 tvořené zakládajícím jedincem.
  • 00:22:44 Výsledná kolonie nabývala
    různorodých, větevnatých
  • 00:22:48 a spirálních tvarů.
  • 00:22:49 Dnes graptoliti často slouží
    k rozpoznávání stáří hornin.
  • 00:22:59 -Joachim Barrande se věnoval
    graptolitům spíše okrajově,
  • 00:23:04 protože hlavní zájem
    tehdy byl o trilobity.
  • 00:23:07 Ovšem byla to už tehdy
    velmi důležitá skupina fosilií,
  • 00:23:12 a tak i Barrande
    se jim nakonec věnoval
  • 00:23:15 a publikoval o nich
    samostatnou drobnou knížku,
  • 00:23:19 kterou mám tady ve vitrínce.
  • 00:23:26 Je to útlá publikace,
    ale velice důležitá,
  • 00:23:29 protože mnoho
    zásadních druhů graptolitů,
  • 00:23:33 které dneska známe
    z celého světa,
  • 00:23:35 bylo právě popsáno Barrandem
    z oblasti Barrandienu,
  • 00:23:41 tedy pražské pánve.
  • 00:23:44 A většina z těchto druhů
    byla nalezena
  • 00:23:47 na různých místech
    různých kontinentů.
  • 00:23:52 Tohle je Rastrites linnaei,
  • 00:23:54 kterého popsal
    na počest Linného.
  • 00:24:06 Tohle je ten hřebínek
    Rastrites linnaei.
  • 00:24:10 Já ho ještě zmenším,
    aby tam byl vidět.
  • 00:24:14 Teď se to dá
    ještě zaostřit.
  • 00:24:20 Na té řezance ale vidíte,
    co je tam druhů v tom.
  • 00:24:37 -Malebné údolí Berounky
  • 00:24:39 tehdy ještě s přívozy
    na místě dnešních mostů
  • 00:24:42 bylo ve 40. letech svědkem
    Barrandova střetu
  • 00:24:45 s českou nepřejícností.
  • 00:24:47 Po publikování prvních výsledků
  • 00:24:49 se musel utkat
    s některými učenci a vlastenci,
  • 00:24:52 kteří v něm viděli
    nevítanou cizí konkurenci.
  • 00:24:55 V obrozeneckém prostředí totiž
  • 00:24:57 nezřídka nad racionálním
    vědeckým přístupem
  • 00:25:00 převládla touha ukázat
    pokročilost české vědy a kultury.
  • 00:25:04 -Nacházíme se
    na lokalitě Skryje-Luh.
  • 00:25:07 Je to jedna z prvních lokalit
    v této oblasti,
  • 00:25:10 na kterých Barrande
    prokazatelně byl.
  • 00:25:13 Kolem lokality se svého času
    ve 30., 40. letech 19. století
  • 00:25:19 rozhořel konflikt.
  • 00:25:20 August Josef Corda
    se v roce 1846 pokusil dokázat,
  • 00:25:24 že lokalita byla známa předtím,
    než ji Barrande našel.
  • 00:25:29 Dokonce fingoval nálezy
  • 00:25:31 Kašpera hraběte Šternberka
    z 20. let,
  • 00:25:34 ačkoliv Kašper hrabě Šternberk
    sám publikoval článek v roce 1833,
  • 00:25:39 ve kterém píše,
    že na sever od silnice Praha-Plzeň
  • 00:25:42 žádní trilobiti
    dosud nalezeni nebyli.
  • 00:25:49 Šlo o to dokázat,
  • 00:25:51 že znalost místního prostředí
    a místních lokalit
  • 00:25:54 je vlastní jen místním badatelům.
  • 00:26:06 Středová osa trilobita
    druhu Hydrocephalus carens.
  • 00:26:12 -Barranodovy práce,
    které se týkaly trilobitů,
  • 00:26:15 byly pokročilejší
    než uspěchaná publikace
  • 00:26:17 později světově uznávaného
    přírodovědce Augusta Josefa Cordy.
  • 00:26:22 Přesto však Barrande
    chtě nechtě musel převzít
  • 00:26:25 mnohá z Cordových
    pojmenování rodů.
  • 00:26:27 Trilobiti byli členovci,
  • 00:26:29 kteří si spokojeně
    vegetovali na mořském dně,
  • 00:26:32 případně aktivně plavali.
  • 00:26:34 Podobně jako raci
    měli pevnou vnější kostru,
  • 00:26:37 kterou museli
    pravidelně svlékat,
  • 00:26:40 aby vůbec mohli růst.
  • 00:26:41 Zkameněliny trilobitů
    jsou často pozůstatky
  • 00:26:44 právě těchto
    odhozených krunýřů.
  • 00:26:47 Barrande pochopil,
  • 00:26:49 že rozdíly
    ve velkostech a tvaru
  • 00:26:51 nemusí vždy znamenat
    příslušnost k rozdílnému druhu,
  • 00:26:54 ale že může jít
    o vývojová stádia téhož druhu.
  • 00:26:58 Takový biologický přístup
    ke zkamenělinám
  • 00:27:01 byl v té době
    opravdu výjimečný.
  • 00:27:13 -Joachim Barrande byl
    českými trilobity uchvácen.
  • 00:27:17 Nalezl je na lokalitě ve Skryjích,
  • 00:27:20 ale také na mnoha lokalitách
    v okolí Prahy.
  • 00:27:23 A protože trilobiti jsou
  • 00:27:25 velmi atraktivní
    skupinou fosilií,
  • 00:27:27 byla jim na začátku 19. století
    věnována mimořádná pozornost
  • 00:27:31 ve sbírkách soukromých sběratelů
    ale i v odborných výzkumech.
  • 00:27:35 Dodnes je i z psychologického
    hlediska zajímavé,
  • 00:27:39 že když laikovi
    řeknete zkamenělina,
  • 00:27:41 většinou řekne trilobit
    nebo dinosaurus.
  • 00:27:44 Takže ty ostatní skupiny fosilií
    jsou trošku v nevýhodě,
  • 00:27:47 nejsou tak známé a populární
    mezi laickou veřejností.
  • 00:27:52 Ale je nutno říct,
  • 00:27:53 že Barrande popsal asi 324
    dnes platných trilobitových druhů,
  • 00:27:58 což je zhruba desetina
    všech fosilních druhů,
  • 00:28:01 které popsal.
  • 00:28:03 Joachim Barrande
    byl prvním člověkem,
  • 00:28:06 který odborně popsal
    ortogenezi trilobitů
  • 00:28:08 čili vývoj od larev
    až po dospělého jedince.
  • 00:28:16 Technická dokonalost a preciznost
    Barrandových ilustrací
  • 00:28:20 je krásně vidět na příkladu
    tohoto ocasního štítu trilobita,
  • 00:28:25 kterému dnes říkáme
    Zlichova spinifera.
  • 00:28:29 Můžeme porovnat,
  • 00:28:30 jak je Barrandovo vyobrazení
    precizní v každém detailu.
  • 00:28:38 Ta preciznost
    je tak neuvěřitelná,
  • 00:28:40 že i s moderními technologiemi
    občas dosahujeme
  • 00:28:43 jen stěží
    takové věrnosti originálu
  • 00:28:46 jako to dokázal Barrande
    v polovině 19. století.
  • 00:28:53 Snoubí se zde technická
    akurátnost a přesnost
  • 00:28:57 v tom nejlepším duchu
    francouzské inženýrské školy
  • 00:29:01 s nadáním
    vynikajícího přírodovědce.
  • 00:29:05 Tzn., že pozorování jsou
    bystrá, exaktní, přesná,
  • 00:29:10 ale zároveň s nezbytnou
    dávkou fantazie tam,
  • 00:29:13 kde je třeba materiál neúplný.
  • 00:29:17 Tady máte skutečnou velikost
    a zvětšeného jedince,
  • 00:29:20 aby na tom lidské oko
    bylo schopné vůbec něco vidět.
  • 00:29:24 To bylo v té době
    opravdovým unikátem.
  • 00:29:27 Když srovnáme
    Barrandovy rekonstrukce
  • 00:29:29 s rekonstrukcemi
    Hawleho a Cordy,
  • 00:29:31 bylo by nespravedlivé říkat,
  • 00:29:33 že Hawle a Corda měli
    nedokonalou publikaci.
  • 00:29:36 Ona byla dobrá.
  • 00:29:37 To byla dobrá,
    průměrná monografie té doby.
  • 00:29:40 Jenom Barrande nasadil laťku
    o několik úrovní výše.
  • 00:29:44 A byl svými současníky
    považován za nedostižného.
  • 00:29:47 Jen někteří jeho současníci
    a jen někteří jeho následovníci
  • 00:29:51 dosáhli podobné kvality
    a preciznosti zpracování,
  • 00:29:55 i kvality ilustrací.
  • 00:30:01 -Rozsáhlá Barrandova sbírka
  • 00:30:03 postupně zaplnila celý
    jeho čtyřpokojový byt
  • 00:30:06 v malostranském pavlačovém domě.
  • 00:30:08 Sbírka zahrnovala
    kromě pozůstatků,
  • 00:30:11 ve kterých byly později
    rozpoznány kuksonie,
  • 00:30:14 i další staroprvohorní rostliny.
  • 00:30:16 Do jejich výzkumu
    se však nikdy nepustil.
  • 00:30:19 Plně se věnoval
    jen zkamenělinám živočichů.
  • 00:30:22 A i těch se ukázalo být tolik,
  • 00:30:24 že mu na ně nestačilo
    více jak 40 let vědeckého bádání.
  • 00:30:28 Zkameněliny byly všude.
    Obklopovaly i Barrandovu postel.
  • 00:30:33 Je až s podivem,
  • 00:30:34 co všechno unesly
    tehdejší stropy.
  • 00:30:38 Zatímco zprvu prý Barrande
    prosil paní Nerudovou,
  • 00:30:41 aby mu v zápalu úklidové horečky
  • 00:30:43 nevyhazovala z jejího hlediska
    bezcenné kameny do koše,
  • 00:30:47 později mu bábinka
    v době jeho nepřítomnosti
  • 00:30:50 nákupy fosilií sama vyřizovala.
  • 00:31:08 -Branická skála je
    jeden z významných výchozů
  • 00:31:13 devonských vápenců
    na pravém břehu Vltavy.
  • 00:31:18 Zde pak stávaly v blízkosti
    drobné vápenky,
  • 00:31:21 které ten vápenec používaly.
  • 00:31:23 Ten lom je význačný už tím,
  • 00:31:26 že odtud nejspíš pocházejí
    nejstarší zkameněliny,
  • 00:31:29 které zde našel a vyobrazil
    jezuita Zen v roce 1770.
  • 00:31:49 -Mlži a plži, kteří žili
    již v dávných mořích ordoviku,
  • 00:31:54 siluru a devonu,
  • 00:31:55 jsou mimořádní tím,
  • 00:31:56 že přečkali poměrně úspěšně
    všechna období
  • 00:31:59 masových vymírání druhů
    v prehistorii Země.
  • 00:32:03 Jde tedy o evolučně
    nesmírně úspěšné skupiny,
  • 00:32:06 které osídlily
    prakticky všechny typy vod:
  • 00:32:09 mořské, brakické i sladké.
  • 00:32:12 -Barrande odtud má
    také řadu zkamenělin,
  • 00:32:15 zejména velké mlže Panenka,
    Královna
  • 00:32:21 a také trilobity Odontochile,
    kteří se tu nejčastěji vyskytují.
  • 00:32:27 -Ty jména byly hrozně pěkný,
  • 00:32:30 protože on si vybral
    český libozvučný jména.
  • 00:32:33 Třeba Tenká, Tetinka,
    Maminka, Bábinka.
  • 00:32:40 Bábinka byla
    podle maminky Nerudy,
  • 00:32:42 poněvadž mu dělala hospodyni.
  • 00:32:45 Pak tam je Služka, Sluha.
    Je jich celkem, myslím 19.
  • 00:32:50 Těchto rodů.
  • 00:32:53 Tady máte Vlasta Bohemica.
    Vlasta česká.
  • 00:33:01 To jsou skutečné velikosti
    těch zkamenělin.
  • 00:33:04 Všechny ty druhy jsou
    s ženskými přídavnými jmény.
  • 00:33:10 Tam není jediné,
  • 00:33:12 co by popisovalo
    podobu těch mlžů.
  • 00:33:15 Je vidět, že Barrande měl
    opravdu velký smysl pro humor.
  • 00:33:27 -V rámci práce
    pro hraběte Chamborda,
  • 00:33:29 u něhož zastával místo
    hospodářského správce,
  • 00:33:32 Barrande hodně cestoval.
  • 00:33:35 Také navštěvoval evropská
    prvohorní naleziště
  • 00:33:38 a významné sbírky ve Francii,
    Španělsku, Anglii,
  • 00:33:41 Německu a Skandinávii.
  • 00:33:44 -Stala se zajímavá věc,
    že se Barrande dozvěděl
  • 00:33:47 o rozhodnutí
    Mezinárodního sjezdu v Boloni.
  • 00:33:50 Na tomto sjezdu
    dal jeden Francouz návrh,
  • 00:33:54 že všechny zkameněliny
    měly mít latinská jména.
  • 00:33:57 Barrande proti tomu
    tvrdě protestoval.
  • 00:34:00 A ten jeho protest
    byl tak dobře přijat,
  • 00:34:03 že okamžitě padnul
    návrh těch Francouzů
  • 00:34:06 na straně 11 těch pravidel.
  • 00:34:12 A od té doby celej svět
    může používat český názvy.
  • 00:34:25 -Proč dnes obrovský kus krajiny
    mezi Prahou a Plzní
  • 00:34:28 nese Barrandovo jméno?
  • 00:34:30 Čím byl jeho přínos
    nejen pro českou,
  • 00:34:33 ale i světovou geologii unikátní?
  • 00:34:36 -Barrande, když přišel do Čech,
  • 00:34:38 tak existovalo
    jenom málo informací
  • 00:34:40 o geologické stavbě Čech.
  • 00:34:42 A během svých intenzivních
    terénních výzkumů
  • 00:34:45 už v roce 1844 zaznamenal
    do svého deníku
  • 00:34:49 profil Barrandienské pánve,
  • 00:34:52 kde si uvědomil,
    že je to tedy pánevní struktura,
  • 00:34:55 kde v centru pánve,
  • 00:34:56 která je protažena ve směru
    severovýchod a jihozápad,
  • 00:35:00 kterou dnes označujeme
    na jeho počest Barrandien,
  • 00:35:03 vystupují ty nejmladší vrstvy
  • 00:35:05 a do stran se dostáváme
    ke stále starším vrstvám.
  • 00:35:11 Teď mám před sebou svazek
    Systéme silurian z roku 1852,
  • 00:35:17 který je věnovaný trilobitům.
  • 00:35:19 A tam je jedna
    velmi závažná ilustrace.
  • 00:35:25 A to je mapa oblasti,
    kterou dnes nazýváme Barrandien.
  • 00:35:32 Zhruba tady máme
    oblast mezi Prahou a Plzní
  • 00:35:35 vyplněnou staroprvohorními
    usazeninami.
  • 00:35:39 Tehdy je všechny
    Barrande nazýval silurského stáří.
  • 00:35:43 A tady nahoře je příčný řez
    touhle pánevní strukturou
  • 00:35:49 a je vidět,
  • 00:35:52 že v té době už měl
    velmi jasnou představu o tom,
  • 00:35:56 jak ten Barrandien
    geologicky vypadá.
  • 00:35:59 A to, že v jeho ose vystupují
    nejmladší staroprvohorní horniny
  • 00:36:05 a do stran se dostáváme
    stále k těm horninám starším.
  • 00:36:11 -Protože publikuje
    takhle sofistikovaný profil,
  • 00:36:15 který v jiných částech světa
    v té době není znám,
  • 00:36:18 tak to vede v podstatě
  • 00:36:20 ke vzniku nové
    samostatné disciplíny geologie,
  • 00:36:23 která je dneska shrnována
    termínem stratigrafie
  • 00:36:28 nebo stratigrafická geologie.
  • 00:36:30 Barrande odlišuje
    několik základních jednotek,
  • 00:36:34 které nazývá tzv. etážemi,
    čili jednotlivými patry.
  • 00:36:40 Ale pouze díky svému exaktnímu
    přístupu k té klasifikaci zůstal,
  • 00:36:45 bohužel pro nás,
  • 00:36:48 pouze při označování
    jednotlivými písmeny.
  • 00:36:51 Kdyby byl býval použil
    nějaké jiné názvy,
  • 00:36:55 jako kupříkladu místo etáže
    C vrstvy v oblasti Skryjí,
  • 00:37:01 pro další etáže D
    některá lokální jména,
  • 00:37:06 nemuseli bychom dneska
    používat termíny
  • 00:37:10 pocházející především
    z britské stratigrafické školy,
  • 00:37:13 tzn. kambrium, ordovik, atd.
  • 00:37:17 Ale mohli bychom mít
    pro celosvětové použití
  • 00:37:20 některé lokální názvy
    na úrovni útvaru.
  • 00:37:26 Barrandova činnost
    a rozčlenění na etáže
  • 00:37:29 vedly k tomu,
  • 00:37:30 že Říšský geologický ústav
    ve Vídni zjišťuje,
  • 00:37:35 že je tady nějaký
    velmi zajímavý terén.
  • 00:37:38 A výsledky Barranda,
  • 00:37:40 který nebyl
    vystudovaným geologem,
  • 00:37:43 je potřeba ověřit.
  • 00:37:44 Takže stratigrafie
    v České republice
  • 00:37:47 má svoje hluboké kořeny
    v polovině 19. století
  • 00:37:52 a je to jedno z míst,
  • 00:37:55 kde tento obor
    jako takový vzniká.
  • 00:38:00 -Kdo šel večer
    po pavlači domu,
  • 00:38:03 ve kterém Barrande bydlel,
  • 00:38:05 mohl spatřit jeho hlavu
    skloněnou nad spisy.
  • 00:38:08 Připravoval popis za popisem,
    kapitolu za kapitolou,
  • 00:38:11 své hlavní životní dílo:
  • 00:38:13 Syst?me silurien du centre
    de la Boh?me.
  • 00:38:17 Česky: Silurský systém
    středních Čech.
  • 00:38:19 Budoval je s trpělivostí
    stavebního inženýra přes 35 let.
  • 00:38:23 Představuje největší knihu
    vytvořenou jediným paleontologem.
  • 00:38:28 Dalších sedm svazků
    pak bylo publikováno
  • 00:38:30 z Barrandova odkazu
    dalšími badateli.
  • 00:38:33 Poslední, věnovaný plžům,
    vyšel 27 let po jeho smrti.
  • 00:38:40 -Barrande byl inženýr.
  • 00:38:42 Tzn., když byl inženýr,
    musel umět kreslit.
  • 00:38:45 Takže on byl fantastický
    v technickém kreslení.
  • 00:38:48 A on nejdřív udělal
    takové předběžné obrázky,
  • 00:38:52 ty rozdělil na tabule.
  • 00:38:54 A pak mu ty obrázky
    kreslili jednotliví umělci
  • 00:38:58 na litografické desky.
  • 00:39:01 Celkem asi pět umělců.
  • 00:39:02 A měl několik sekretářů,
  • 00:39:05 kteří mu pomáhali s korekturami,
    s popisy.
  • 00:39:08 On měl celý tým pracovníků,
  • 00:39:11 který mu pomáhal
    dělat tu práci.
  • 00:39:20 -Ke studiu zkamenělin patřila,
  • 00:39:23 a dneska ještě často
    stále patří kresba.
  • 00:39:26 Kresba umožňuje si uvědomit
    do nejmenších detailů
  • 00:39:29 morfologii zkameněliny.
  • 00:39:31 S postupem času
    z jednotlivých kreseb
  • 00:39:35 dobový vědec sestavoval
    na papír obrazovou tabuli.
  • 00:39:40 -V 19. století nahradila
    litografie
  • 00:39:43 do té doby užívaní mědiryt.
  • 00:39:46 Byla totiž výrobně
    asi pětkrát levnější,
  • 00:39:49 přesnější v detailech,
  • 00:39:51 a navíc umožňovala
    téměř neomezenou reprodukci.
  • 00:40:00 -Vznikla předloha
    pro litografickou tabuli
  • 00:40:03 a spolu s kameny
    cestovala k litografovi.
  • 00:40:06 Ten mohl sídlit v Praze,
    ale i třeba v Paříži nebo Vídni,
  • 00:40:10 kam Barrande na dálku předlohy
    a jednotlivé vzorky posílal.
  • 00:40:20 Výsledkem spolupráce
    litografa a vědce
  • 00:40:24 byla litografická matrice.
  • 00:40:27 Co je zajímavé
    u těchto prvních litografií,
  • 00:40:30 je poměrně vysoký stupeň
    idealizace.
  • 00:40:34 Ty obrázky nevypadají tak,
    jako samy zkameněliny,
  • 00:40:38 jsou často doplňovány
    do ideální formy.
  • 00:40:43 -Pro vědeckou ilustraci
  • 00:40:45 představovala litografie
    doslova revoluci.
  • 00:40:48 Její výhodou totiž byla
    vysoká životnost tiskové matrice.
  • 00:40:52 Kámen dovolil stovky otisků,
  • 00:40:54 aniž by došlo ke ztrátě kresby
    i v těch nejdrobnějších liniích.
  • 00:40:58 Jednotlivé ilustrační tabule
    v Barrandových knihách
  • 00:41:02 ovšem mají nejen vědeckou,
    ale i vysokou estetickou hodnotu.
  • 00:41:06 Dnes ve vědeckých publikacích
    zcela neobvyklou.
  • 00:41:24 -Skutečně to jeho vyobrazení
    je velmi realistické.
  • 00:41:28 Ale samozřejmě, když to chceme
    zkoumat dnešními metodami,
  • 00:41:32 tak můžeme zjistit více
    než ten Joachim Barrande,
  • 00:41:36 protože máme
    pokročilé přístroje.
  • 00:41:39 Od dob Barranda
    šel vývoj hodně dopředu.
  • 00:41:45 Když se koukneme
    na tu litografii,
  • 00:41:48 tak to vypadá
    až hyperrealisticky.
  • 00:41:51 Samozřejmě ten vzorek
    zhruba takhle vypadá.
  • 00:41:54 Ale když se potom
    koukneme na detaily,
  • 00:41:56 tak přece jenom ta rytina
    se v některých detailech liší.
  • 00:42:00 A důležité je,
    že je interpretovaná.
  • 00:42:02 Když se na to koukneme
    s mikroskopem,
  • 00:42:05 tak ve výsledku ten obrázek
    třeba nebude tak hezký.
  • 00:42:08 Ale bude pravdivější.
  • 00:42:10 Třeba ta litografie
    nepracuje vůbec s barvami,
  • 00:42:13 takže když se na to koukneme
    v optickém mikroskopu,
  • 00:42:16 tak tam můžeme vidět i trošku
    rozdílné zabarvení kosti.
  • 00:42:20 A může nám to přinést
    i některé informace.
  • 00:42:24 -Před zhruba 400 miliony lety
  • 00:42:27 se v pramoři proháněly
    starobylé formy
  • 00:42:30 rybovitých obratlovců
    zvaných pancířnatci.
  • 00:42:33 Své jméno dostali
    podle kostěného krunýře,
  • 00:42:35 který kryl hlavovou
    a hrudní část těla.
  • 00:42:39 Pancíř sloužil
    jako pevná opora těla
  • 00:42:41 i ochrana
    před většími predátory.
  • 00:42:44 Poprvé mezi obratlovci
  • 00:42:46 bylo u nich prokázáno
    vnitřní oplození
  • 00:42:49 a vývoj mláďat v těle matky.
  • 00:42:54 -To, co vidíme na obrazovce,
  • 00:42:56 tak je zvětšenina
    pravěké prvohorní ryby,
  • 00:42:59 která se jmenovala placoderma.
    Česky jim říkáme pancířnatí.
  • 00:43:03 A je to skupina obratlovců,
    která je zcela vymřelá.
  • 00:43:07 Tady to vypadá,
  • 00:43:10 jako kdyby to byl
    hrbolek s hvězdičkou.
  • 00:43:12 To je právě trošku to omezení,
    které on měl v té době.
  • 00:43:16 Když se na to koukneme
    pořádně mikroskopem,
  • 00:43:20 tak zjistíme,
    že to nejsou hvězdičky,
  • 00:43:22 ale taková paprsčitá struktura,
    či soustava dírek a důlků.
  • 00:43:29 -O Barrandovi zlé jazyky tvrdily,
    že byl držgrešle.
  • 00:43:33 Pravdou je,
    že veškeré prostředky věnoval práci
  • 00:43:37 Své knihy vydával soukromě
  • 00:43:40 a vynaložil na ně během 32 let
    téměř dvě stě tisíc zlatých.
  • 00:43:45 Pro běžného českého smrtelníka
    tehdy neuvěřitelnou sumu.
  • 00:43:49 Nemenší výdaje představovaly
    nákupy odborné literatury
  • 00:43:52 a zahraniční i domácí
    terénní cesty.
  • 00:43:56 A armáda jeho vyškolených
    sběratelů a skalníků
  • 00:43:59 se také rozrůstala.
  • 00:44:02 Kopali sondy,
    otvírali lomy
  • 00:44:04 a nosili mu k odkoupení
    mnoho ze zkamenělin,
  • 00:44:07 které naplnily 1.200 beden,
    jež odkázal českému muzeu.
  • 00:44:13 Kde se tyto peníze vzaly?
  • 00:44:15 Barrande je získával
  • 00:44:17 od předplatitelů svého díla
    z celého světa,
  • 00:44:20 z vídeňských dotací
    a od svého žáka,
  • 00:44:23 již zmiňovaného
  • 00:44:24 bourbonského následníka
    francouzské koruny
  • 00:44:26 Jindřicha z Chambord.
  • 00:44:28 Díky tomu postupně vznikalo dílo,
    které hýbalo světovou paleontologií
  • 00:44:33 Dílo, z něhož citoval
    i tvůrce evoluční teorie
  • 00:44:36 Charles Darwin.
  • 00:44:38 -Ve sbírkách máme zachovanou
    originální Barrandovu lupu,
  • 00:44:42 kterou on sledoval
    ty svoje nálezy.
  • 00:44:46 A můžeme vidět,
    jak obrovský to je rozdíl.
  • 00:44:50 Když se koukneme tou lupou
    na Barrandův vzorek,
  • 00:44:53 tak vidíme, že ta lupa
    zvětšuje tak třikrát.
  • 00:44:56 V té době pro něj
    to bylo dostatečné,
  • 00:44:59 protože ty detaily,
    které potřeboval vidět,
  • 00:45:02 i touhle lupou viděl.
  • 00:45:03 Ale z těch vzorků
    se dá zjistit daleko víc,
  • 00:45:06 když použijeme
    elektronový mikroskop
  • 00:45:08 a můžeme ty detaily zvětšovat
    třeba tisíckrát, i víc.
  • 00:45:12 Tady vidíme systém hrbolků
    na kosti pancířnaté ryby
  • 00:45:17 a systém takových kanálků.
  • 00:45:20 Ty kanálky byly asi vyplněny
    nějakou měkkou tkání.
  • 00:45:27 Kdyby ten nástroj
    měl Joachim Barrande,
  • 00:45:30 tak by samozřejmě dokázal
  • 00:45:32 ty svoje fosilie studovat
    daleko detailněji.
  • 00:45:35 Ale ono všechno má své.
  • 00:45:37 Kdyby se takhle v detailu
    zabýval jednou věcí
  • 00:45:40 a měl takové přístroje
    jako máme my,
  • 00:45:43 tak by sice v detailu
    vyzkoumal nějakou užší oblast,
  • 00:45:47 ale už by nebyl schopen
    napsat tak ohromnou práci,
  • 00:45:50 kde má popsány desetitisíce druhů
    tehdejších živočichů.
  • 00:46:02 -To celé je
    nesmírně kvalitní dílo,
  • 00:46:04 protože to dělal inženýr.
  • 00:46:06 A inženýr umí malovat,
    představit si věci,
  • 00:46:09 pamatovat si tvary,
    srovnávat je.
  • 00:46:12 A v podstatě dělat tu vědu
    jako takové poznání toho života.
  • 00:46:18 Měl i Darwinovo dílo na stole,
    přestože mu nevěřil.
  • 00:46:25 A dal světu
    určitou obrovskou hodnotu.
  • 00:46:32 -Barrande byl
    Linnéovským stoupencem
  • 00:46:36 názoru o neměnnosti druhů.
  • 00:46:38 Tzn. názor, že je tolik druhů,
    kolik jich stvořil Bůh.
  • 00:46:42 Zároveň Barrande byl žákem
  • 00:46:45 francouzského učence
    a vynikajícího přírodovědce Cuviera
  • 00:46:49 Cuvier vystoupil s teorií
    tzv. katastrofismu.
  • 00:46:53 V minulosti byl
    jeho katastrofismus zlehčován,
  • 00:46:56 ale dneska se k tomu
    svým způsobem vracíme,
  • 00:46:59 protože víme,
  • 00:47:00 že v geologické minulosti
    došlo k mnoha katastrofám.
  • 00:47:03 A některé byly
    skutečně fatální.
  • 00:47:05 Ta největší byla
    na hranici prvohor a druhohor,
  • 00:47:09 kdy vymřelo přes 95% druhů.
  • 00:47:14 -Barrande počítal
    s postupným objevováním se
  • 00:47:17 nových forem života,
    zřejmě sérií božích stvoření,
  • 00:47:20 i vymíráním při katastrofách.
  • 00:47:22 Dnes zjednodušeně řečeno
  • 00:47:24 chápeme katastrofy
    a vymírání druhů
  • 00:47:26 jako jeden z aspektů evoluce.
  • 00:47:28 -Barrande velmi často
    používal termín evoluce.
  • 00:47:31 Ale používal termín evoluce
    ve smyslu sukcese těch faun,
  • 00:47:35 objevování se nových typů,
  • 00:47:37 který ale vysvětloval
    Cuvierovým způsobem.
  • 00:47:40 Tzn., že se odněkud
    přistěhovala ta mladší fauna
  • 00:47:43 a obsadila ten volný prostor.
  • 00:47:54 -Jemu evoluční teorie v podání
    Lamarcka nebo Darwina
  • 00:47:58 přišla příliš odvážná
    a příliš málo podložená fakty.
  • 00:48:03 V tomto ohledu se držel
    nohama až příliš pevně na zemi,
  • 00:48:10 což mu trochu bránilo v rozletu.
  • 00:48:12 Ale na druhou stranu
    jeho kritický duch
  • 00:48:15 nesnesl některé
    tehdy zdánlivé chyby
  • 00:48:17 v argumentaci
    kolegů evolucionistů.
  • 00:48:20 Pro Barranda chyběly
    dostatečně pádné důkazy,
  • 00:48:23 aby byl ochoten
    evoluční teorii akceptovat.
  • 00:48:27 Byl příliš precizní pro to,
    aby byl ochoten na ni věřit.
  • 00:48:41 -Barrande chtěl nejdřív
    udělat větší dílo.
  • 00:48:43 Chtěl popsat zkameněliny,
    paleontologii českých prvohor,
  • 00:48:48 a už se nedostal
    k těm geologickým výzkumům.
  • 00:48:52 To mělo být dalších 20 svazků,
    které už nestačil popsat.
  • 00:48:58 -O Barrandově charakteru
    vypovídá i to,
  • 00:49:00 jak se zachoval,
    když zjistil,
  • 00:49:02 že jej někteří skalníci okrádají
  • 00:49:05 odprodejem části zkamenělin
    jiným sběratelům.
  • 00:49:08 Povzdechl si,
    že kdyby jim mohl platit víc,
  • 00:49:10 nechovali by se
    takto nečestně.
  • 00:49:13 A přešel na systém
    placení od kusu.
  • 00:49:15 V poslední vůli navíc odkázal
    10.000 zlatých svým pokračovatelům,
  • 00:49:19 kteří po jeho smrti v roce 1883
    dál zpracovávali jeho dílo.
  • 00:49:24 Dodnes překvapuje,
  • 00:49:26 že Barrande odkázal
    svou unikátní sbírku
  • 00:49:28 Muzeu království českého,
    dnešnímu Národnímu muzeu.
  • 00:49:32 Tehdy vlastně regionální,
    byť renomované instituci.
  • 00:49:36 Přitom i sbírky
    českých vědců a sběratelů
  • 00:49:39 často končili ve Vídni,
  • 00:49:41 kde byly uloženy sbírky
    rakouského impéria.
  • 00:49:45 -Joachim Barrande
    je pro mě osobnost,
  • 00:49:48 ve které se snoubí
    pracovitost, píle, obětavost,
  • 00:49:54 mimořádné nadání.
  • 00:49:58 -To jeho dílo je základ.
  • 00:50:00 A z toho se můžeme učit
    o všem,
  • 00:50:04 co se týká prvohor v Čechách.
  • 00:50:08 -To dílo představuje
    trvalou vědeckou hodnotu,
  • 00:50:12 ze které budou
    těžit paleontologové
  • 00:50:15 příštích generací.
  • 00:50:30 Skryté titulky: K. Komárková
    Česká televize, 2019

Související