iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
6. 3. 2018
19:50 na ČT2

1 2 3 4 5

39 hlasů
31456
zhlédnutí

Moravští Chorvaté - zrazený národ

Co nám dnes říká osud etnické skupiny z jižní Moravy. Příběh nepojmenované a neodčiněné křivdy v historickém dokumentu.

57 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Moravští Chorvaté - zrazený národ

  • 00:00:20 -Děda vždycky prosil Boha,
    aby mohl umřít v Jevišovce.
  • 00:00:28 -Byl to blbý život,
    co vám mám povídat, hrozný.
  • 00:00:33 ZPĚV
  • 00:00:34 -V doli, tak za horama,
  • 00:00:36 kde kouteček svůj rodný
    dobře znám,
  • 00:00:42 tam jsem prožil mnoho krásných chvil,
  • 00:00:46 na které vždycky rád vzpomínám.
  • 00:00:52 Však přijde čas,
    kdy vrátím se zas
  • 00:00:58 do rodné země,
    tam kde domov můj.
  • 00:01:13 -Kdo kdy slyšel o moravských
    Chorvatech či Charvátech?
  • 00:01:16 Spíš málokdo.
  • 00:01:17 A když už ano, kdo dnes,
  • 00:01:19 kromě pár pamětníků
    dob před řadou desítek let
  • 00:01:22 zná jejich pohnutý osud.
  • 00:01:25 Avšak příběh, který si vyslechneme,
    není jen zlomyslnou historií
  • 00:01:29 a není jen o moravských Chorvatech.
  • 00:01:31 Začal dávno, nečekaně vygradoval
  • 00:01:34 a zvrtnul se po 4 stoletích
    a doznívá dodnes.
  • 00:01:41 -Cítím se tu jako Chorvat.
  • 00:01:43 Kámoši v práci mi říkali:
  • 00:01:45 člověče, ty jsi Chorvat,
    vždyť jsi to nikdy neřekl.
  • 00:01:49 Za komunistů se to nemohlo říct,
    protože jste mě měli jako nepřítele.
  • 00:01:53 -Potřebovali to umlčet.
  • 00:01:55 Všechno chorvatské pryč.
  • 00:02:09 -16. století už má třetinu za sebou,
  • 00:02:12 když z Balkánu začnou směrem
    na sever proudit celé rodiny,
  • 00:02:16 ba i vesnice,
  • 00:02:17 a usazují se po cestě m
    ezi Rakousy a Uhrami.
  • 00:02:22 -Impulsem byly války na Balkáně,
    konkrétně expanze Turků,
  • 00:02:27 kteří se během 16. století
    tlačili dále na sever.
  • 00:02:32 Chorvati začali hledat nová sídliště.
  • 00:02:38 -Zpustlé vesnice, Poustky,
    na Břeclavsku, Lednicku a Hrušovansku
  • 00:02:43 jsou dědictvím husitských nájezdů
    česko-uherských válek a morových ran.
  • 00:02:48 Mezi nimi i dnešní Jevišovka,
    Nový Přerov a Dobré Pole.
  • 00:02:52 Ty nás zajímají nejvíce.
  • 00:02:56 -Chorvaté na Mikulovsku
    ve 3 vesnicích
  • 00:02:58 se jako datum příchodu
    připomíná rok 1584,
  • 00:03:04 kdy se ví, že do těchto vesnic
    přivedl chorvatské kolonisty
  • 00:03:11 nový majitel drnholeckého panství,
    Kryštof z Tiefenbachu.
  • 00:03:18 -Chorvatům, zvyklým na teplo Balkánu,
    zdejší přírodní podmínky vyhovují.
  • 00:03:23 Zachrání životy svých rodin
    a najdou nový domov.
  • 00:03:27 V polovině 19. století
    píše historik Vincenc Brandl:
  • 00:03:31 Charváti žijí
    po obou březích Dyje tam,
  • 00:03:34 kde posledním obloukem zabíhá
    na Moravu.
  • 00:03:40 -Označení nebo etnonymum "Charváti"
    bylo běžné ve starších dobách,
  • 00:03:45 určitě ještě za první republiky
  • 00:03:47 i ve spisovné češtině
    s přídavným jménem "moravští".
  • 00:03:52 Šlo o svébytnou komunitu svázanou
    po x-století se sídlišti na Moravě.
  • 00:03:59 -Chorvaté jsou vynikající hospodáři,
  • 00:04:01 kteří budou 4 století
    pracovat ve prospěch své nové země.
  • 00:04:05 Do 19. století jejich původ
    nepředstavuje žádné politické téma,
  • 00:04:10 jsou poddanými své vrchnosti
    stejně jako jejich sousedé.
  • 00:04:14 Z uprchlíků se dávno stali
    moravští starousedlíci.
  • 00:04:18 Kdo by jim co mohl zazlívat?
  • 00:04:21 -V tehdejší době národnosti
    v moderním slova smyslu tak,
  • 00:04:25 jak je známe z 20. století,
    neexistovaly.
  • 00:04:28 Chorvaté nebyli jediní kolonisté,
  • 00:04:31 v raném novověku přichází
    i noví němečtí kolonisté.
  • 00:04:34 Oblast byla v pohybu,
  • 00:04:36 neexistovaly tam žádné
    statické národnostní hranice tak,
  • 00:04:40 jak se je potom snažili fixovat
    národovci v 19. století.
  • 00:04:50 -Za hřbitovem byl akátový lesík,
  • 00:04:53 tam jsme si hodně hráli na vojáky,
    četníky, zloděje.
  • 00:04:58 -Maminka nám z krepového papíru
    našila sukýnky,
  • 00:05:02 na dvoře jsme vařili,
  • 00:05:04 měli jsme tam udělané kamínka
    a hrávali jsme si.
  • 00:05:47 -Za začátku 19. století se rozhodlo,
  • 00:05:49 že Chorvati
    se musí ve škole učit německy.
  • 00:05:52 Ale chorvatštinu si pořád udržovali,
  • 00:05:54 protože chorvatština
    pro ně byl jazyk běžné komunikace,
  • 00:05:58 jak mluvili mezi sebou.
  • 00:05:59 Nevýhoda naší chorvatštiny je v tom,
    že jazyková chorvatská varianta,
  • 00:06:06 která se tady hovořila,
    tak to byl jazyk z 16. století,
  • 00:06:10 který absorboval české,
    německé vlivy.
  • 00:06:13 Ale nikdy neměl svoji psanou podobu.
  • 00:06:17 Byl to jen jazyk,
  • 00:06:19 který se používal
    při komunikaci s blízkými lidmi,
  • 00:06:23 ale na vzdálenější okolí
    jste se obraceli jiným jazykem.
  • 00:07:04 -U chorvatských vesnic u Břeclavi,
  • 00:07:06 tam v okolí žilo obyvatelstvo
    většinově slovanské,
  • 00:07:10 tam se mluvilo česky.
  • 00:07:12 Základní, jednoduchá teorie říká,
  • 00:07:15 že Charváti na Mikulovsku
    si udrželi svůj chorvatský jazyk
  • 00:07:19 právě proto, že byli obklopení
    německým mořem a živlem.
  • 00:07:32 -Němčina na Mikulovsku měla nadvládu,
    bylo tam dokola hodně Němců,
  • 00:07:39 všechny vesnice byly německé.
  • 00:07:42 Chorvatského učitele
    jsme nikdy neměli.
  • 00:07:45 Mí rodiče chodili do německých škol,
    ale chorvatsky s námi mluvili pořád.
  • 00:07:55 To je můj otec, co sedí.
  • 00:07:57 To je jeho bratr,
    ten už zemřel.
  • 00:08:02 I můj otec zemřel.
  • 00:08:04 Vrchnost obce nebo okres:
  • 00:08:09 ty jsi Godinič,
    to je blbé jméno,
  • 00:08:14 všechno dokola je německé,
    tak se nech přejmenovat.
  • 00:08:18 Godinič, to je jako déšť,
    tak ho přejmenovali na Regen.
  • 00:08:24 Ale staří až do smrti,
  • 00:08:25 ještě v Jevišovce,
    mi říkali Godinič.
  • 00:08:29 -Když někdo české nebo německé
    národnosti si vzal naši holku,
  • 00:08:34 tak se za pár let pochorvatštil.
  • 00:08:37 Ale na úřadech a ve škole
    se mluvilo podle toho,
  • 00:08:43 který vládl režim.
  • 00:08:49 -Chorvatština fungovala
    uvnitř komunity,
  • 00:08:52 ale němčina jim byla
    naprosto vlastní.
  • 00:08:56 Byl to tzv. obcovací jazyk.
  • 00:08:58 Byl to jazyk, který zjišťovala
    první dvě rakouská sčítání obyvatel
  • 00:09:04 a tehdy se k nim hlásila
    celá řada obyvatel.
  • 00:09:09 I spousta lidí mluvících česky
    se přihlásilo k němčině
  • 00:09:14 jako svému obcovacímu jazyku.
  • 00:09:16 Statistiky byly a jsou zrádné
    a snadno zneužitelné.
  • 00:09:21 Musíme se dívat za ně.
  • 00:09:25 -V polovině 19. století si Chorvatů
  • 00:09:27 všimnou čeští obrozenci vedeni
    zájmem o slovanské bratry
  • 00:09:31 a nešetří romantickým obdivem.
  • 00:09:33 Proměna poddaných v obyvatele
    s hlasovacím právem začne probouzet
  • 00:09:38 i zájem národních aktivistů.
  • 00:09:40 V roce 1890 je Chorvatů na Drnholecku
    na 2 tisícovky.
  • 00:09:46 -Chorvatština
    byla také náboženským jazykem.
  • 00:09:49 Tady by se dala zmínit
    postava faráře Aloise Malce,
  • 00:09:54 který přichází do Dobrého Pole
  • 00:09:57 a stal se fanouškem Chorvatů
    a chorvatštiny.
  • 00:10:04 -Zajímavé na něm bylo to,
    že se naučil chorvatštinu,
  • 00:10:08 aby se svými farníky
    mohl chorvatsky mluvit a kázat,
  • 00:10:12 ale také pro ně sepsal knížku
    "Molitve i pjesme",
  • 00:10:17 což je první kniha,
  • 00:10:19 která kdy vyšla
    v moravské chorvatštině.
  • 00:10:22 Díky Malcovi se dochovalo
    i mnoho textů,
  • 00:10:25 které dokumentují kroje,
    životní styl,
  • 00:10:28 mentalitu moravských Chorvatů.
  • 00:10:31 -V roce 1905 do Jevišovky,
    tehdy Frélichova,
  • 00:10:34 na svých toulkách zavítá
    vídeňský malíř Othmar Ruzicka.
  • 00:10:39 Učaruje mu krajina
    i její obyvatelé.
  • 00:10:43 -Ruzickovi se tady zalíbilo,
    proto se sem dlouho vracel.
  • 00:10:47 Později si tady koupil dům,
    přestěhoval se sem
  • 00:10:50 a maloval Charváty při
    nejrůznějších životních situacích.
  • 00:10:54 Dá se říct, že málokterá česká,
    moravská vesnice
  • 00:10:58 má tak podrobně zdokumentovaný život
    svých obyvatel jako moravští Chorvaté
  • 00:11:04 a jejich chorvatské vesnice.
  • 00:11:16 -Každý Kiritof má svého kozla,
    je hezky nastrojený.
  • 00:11:21 Celé tři dny, co Kiritof trvá
    a ještě i o hodkách,
  • 00:11:24 se o něj hraje v kuželkách.
  • 00:11:27 Kdo vyhraje, dostane kozla
    a udělá z něj guláš.
  • 00:11:33 -Před hody se líčilo, uklízelo,
    zametalo před domem,
  • 00:11:38 to se dělalo i před Velikonocemi.
  • 00:11:44 -To byly hody 3 dny.
  • 00:11:46 To už jsem měl 10-12 let,
    to už jsem byl kluk,
  • 00:11:54 zkoušel jsem i víno popíjet.
  • 00:11:58 Bylo nám veselo.
  • 00:12:07 -Vztah k půdě byl velmi silný.
  • 00:12:10 Skutečnost, že se grunty
    dědily z pokolení na pokolení,
  • 00:12:14 nerozštěpovaly se,
    je jedním ze základních faktorů toho,
  • 00:12:19 že se uchoval i jazyk.
  • 00:12:21 Jazyk zároveň fungoval
    jako symbol jedinečnosti,
  • 00:12:25 sounáležitosti k jádru obce,
    k vlastníkům dědičných gruntů.
  • 00:12:31 A to je to, co je odlišovalo
    od domkářů i německého okolí.
  • 00:12:37 ZPĚV
  • 00:12:39 - Máti mámě vždycky říkala
  • 00:12:41 zůstaň tím, čím ses narodil,
  • 00:12:46 jazyk svůj však vždycky v lásce měj,
  • 00:12:50 jak by tvůj nejdražší poklad byl.
  • 00:12:55 -Už před vznikem první republiky
    se začaly v chorvatských vesnicích
  • 00:13:02 aktivně projevovat
    spolkové iniciativy české.
  • 00:13:05 Byl to typický obraz,
  • 00:13:07 všude na jazykové hranici souboj
    o duše obyvatelstva.
  • 00:13:13 Boj se nejčastěji odehrával na půdě
    různých kulturních aktivit, škol.
  • 00:13:19 Začíná i vliv na obyvatele
    chorvatských obcí,
  • 00:13:23 což vyústí v to,
    že jsou zde založeny české školy.
  • 00:13:29 -Jak vznikla první republika,
  • 00:13:32 tak naši lidé to brali
    jako velké osvobození,
  • 00:13:35 že jsme odešli od německého živlu
    a chtěli jsme konečně být se Slovany,
  • 00:13:41 kde si budeme víc rozumět.
  • 00:13:47 -Když byla přestávka,
  • 00:13:49 tak jsme mezi sebou
    mluvili chorvatsky.
  • 00:13:51 Jak přišel učitel,
    tak už se muselo česky.
  • 00:13:55 Řídící tatínkovi vzkázal,
    že mi čeština moc nejde,
  • 00:13:59 protože jsme doma mluvili chorvatsky.
  • 00:14:04 -Na Mikulovsku v té době žije
    96 % Němců a jen necelá 2 % Čechů.
  • 00:14:09 Chorvatské obce
    jsou tu největší slovanské bašty.
  • 00:14:13 Jihomoravští němečtí poslanci
    v listopadu 1918 ve Znojmě
  • 00:14:18 odhlasují připojení Jižní Moravy k
    nově vyhlášenému německému Rakousku.
  • 00:14:24 Ale 16. prosince československá
    branná moc obsazuje Mikulovsko
  • 00:14:28 i chorvatské vesnice.
  • 00:14:34 -To,co bylo charakteristické
    pro obyvatelstvo v tomto území,
  • 00:14:39 byla nejistota,
  • 00:14:40 zda území budou nadále patřit
    k tzv. německému Rakousku,
  • 00:14:44 či to území zůstane,
  • 00:14:46 nebo se stane součástí
    nově vzniklé ČSR
  • 00:14:51 v rámci historických hranic Moravy.
  • 00:14:55 -A tehdy se význam
    moravských Chorvatů změní
  • 00:14:59 z obdivované lidové kultury
  • 00:15:00 v jeden z argumentů našich zástupců
  • 00:15:03 na Pařížské mírové konferenci
    v roce 1919.
  • 00:15:08 -Součástí československých požadavků
    byl projekt tzv. koridoru,
  • 00:15:14 který měl propojit území
    vznikajícího ČSR
  • 00:15:19 a vznikajícího soustátí Srbů,
    Chorvatů a Slovinců,
  • 00:15:24 budoucí Jugoslávie tak,
  • 00:15:27 aby se od sebe oddělilo
    Maďarsko a Rakousko.
  • 00:15:31 A zde se argumentovalo tím,
    že v území koridoru,
  • 00:15:34 který by se táhnul na území
  • 00:15:37 dnešní rakouské spolkové země
    Burgenland,
  • 00:15:40 tak že je tam spousta Chorvatů
    a mělo by to i tuto etnickou logiku,
  • 00:15:47 kdyby se toto území připojilo část
    k Jugoslávii a část k ČSR.
  • 00:15:55 -Projekt, jakkoliv dnes zní kuriózně,
  • 00:15:58 vycházel z tradice našich kulturních
    styků s Jihoslovany.
  • 00:16:02 Zapamatujme si ho
    jako jeden z jasných projevů
  • 00:16:05 naší vzájemné náklonnosti.
  • 00:16:07 T. G. Masaryk ho poprvé přednesl
    už v druhém roce války.
  • 00:16:11 Jiný náš požadavek
    na mírové konferenci,
  • 00:16:14 rovněž podložený přítomností
    slovanského obyvatelstva,
  • 00:16:18 je podstatnější,
    protože přinese hmatatelný výsledek.
  • 00:16:22 Moravští Chorvaté svou existencí,
    ovšem nevědomky,
  • 00:16:26 přispějí k tomu,
    že německá Jižní Morava připadne,
  • 00:16:30 podle historické hranice,
    rodícímu se ČSR.
  • 00:16:38 -Uvědomme si, že do roku 1918
    sice Chorvati žili na Moravě
  • 00:16:44 a na druhé straně kousek
    bylo Dolní Rakousko,
  • 00:16:48 ale byla to vnitřní hranice státu,
  • 00:16:51 která v jejich každodenním životě
    nehrála žádnou roli
  • 00:16:55 a najednou v roce 1918
    se tady hranice objevuje.
  • 00:17:00 A oni si kladou otázku,
    zda budou moci na své pole,
  • 00:17:07 které mají na druhé straně.
  • 00:17:13 -Byli to zemědělci,
    znali jen pracovat na poli a víno.
  • 00:17:20 Taky jsme měli vinohrad.
  • 00:17:23 Nestarali se o politiku,
    starali se o to,
  • 00:17:28 aby na jaře včas zaseli,
    aby včas sklidili
  • 00:17:32 a usušili seno pro dobytek.
  • 00:18:05 -Je tady moderní doba
    a dva velké národní kolektivy ?
  • 00:18:10 Němci a Češi.
  • 00:18:11 Ti začínají bojovat o své pozice,
    svá území.
  • 00:18:17 Dvě strany na ně kladou nároky,
  • 00:18:19 aby se přihlásili k jedné,
    či druhé straně.
  • 00:18:22 Malá chorvatská komunita se ocitá
    uprostřed tohoto konfliktu.
  • 00:18:39 -Část Chorvatů sice ve 20. roce
    volí německé strany ze svého okolí,
  • 00:18:44 ale založení českých škol
    v jejich obcích
  • 00:18:47 a národní aktivisté
    časem trend obrátí.
  • 00:18:50 Adaptace Chorvatů na nové poměry
    sice neprobíhá úplně hladce,
  • 00:18:54 ale jsou k republice loajální
    a prokazují úctu Masarykovi
  • 00:18:58 jako ostatní občané.
  • 00:19:03 -Pamatuji si pohřeb T. G. Masaryka.
  • 00:19:07 Chodila jsem do 1. třídy,
  • 00:19:13 ve škole jsme dostali
    černé srdíčko T. G. M.
  • 00:19:20 a to byl smuteční pochod za T. G. M.
  • 00:19:24 Srdíčko jsem měla dlouho schované
    a potom mi ho ukradl spolužák.
  • 00:19:31 -30. léta
    jsou poměrně dynamických obdobím,
  • 00:19:35 plody nese činnost
  • 00:19:37 Národní jednoty
    pro jihozápadní Moravu,
  • 00:19:40 která sehrávala zásadní roli
    v čechizaci Chorvatů.
  • 00:19:45 Dostávají status hraničářů,
  • 00:19:47 kteří hlídají slovanskou věc
    na německých hranicích.
  • 00:19:51 Ale už je to v době,
  • 00:19:52 kdy se bezpečnostní situace v Evropě
    začíná zhoršovat
  • 00:19:57 a ke konci 30. let se Chorvaté
    opět dostávají do víru velkých dějin.
  • 00:20:03 -Chystala se velká sláva,
    když se hrály hymny,
  • 00:20:06 někteří neznámí lidé nesmekli
    a pak bylo zle.
  • 00:20:10 Naši mládenci jim klobouky strhli.
  • 00:20:13 Byli to Němci.
  • 00:20:14 Už tehdy měli bílé podkolenky.
  • 00:20:17 -V roce 1938, těsně před válkou,
    začínají vyrůstat bunkry
  • 00:20:22 na dohled od jejich sídel.
  • 00:20:25 Schyluje se tady ke konfliktu.
  • 00:20:29 -Mnichovská dohoda posune
    státní hranici
  • 00:20:31 do moravského vnitrozemí
  • 00:20:33 a trojice chorvatských vesnic
    se rázem ocitne
  • 00:20:36 v Říšské župě Niederdonau.
  • 00:20:38 Hranice, která vznikla před 20 lety,
    mizí,
  • 00:20:41 a Charváti jsou vydáváni napospas
    nacistickému režimu a germanizaci.
  • 00:20:46 Kdo se nechce přizpůsobit,
    je pronásledován,
  • 00:20:50 nebo musí s Čechy hledat útočiště
    ve druhé republice.
  • 00:20:55 -České školy se zrušily.
  • 00:20:57 Před školou se začaly pálit knihy,
  • 00:21:00 začali to pálit uniformovaní chlapi
  • 00:21:03 a museli jsme chodit
    do německých škol.
  • 00:21:06 Německy jsme neuměli, trochu,
    jen na ulici,
  • 00:21:10 co jsme s kamarády: ty jsi vůl.
  • 00:21:14 Donutili nás a naučili jsme se.
  • 00:21:22 -Pamatuji si, jak si maminka
    v kostele zpívala, asi chorvatsky,
  • 00:21:29 ale u po mši a někdo ji udal.
  • 00:21:33 Zavolali ji na obecní úřad
    a tam jí domlouvali.
  • 00:21:41 -Neodešli proto,
  • 00:21:42 proč neodešli z odstoupeného
    pohraničí ze Sudet deseti,
  • 00:21:46 možná statisíce Čechů,
    kteří zde hospodařili
  • 00:21:49 a kteří zde zůstali
    po celou dobu okupace.
  • 00:21:53 V roce 1938,
    když se československá moc zhroutila,
  • 00:21:58 lidé se museli starat
    o své vlastní přežití
  • 00:22:02 a odpověď nacházeli v tom,
  • 00:22:05 že budou žít dál své každodenní
    životy a starat se o svůj chléb,
  • 00:22:09 modlit se ve svém kostele.
  • 00:22:12 Velké dějiny s nimi bohužel hrály
    úplně jiný příběh.
  • 00:22:22 -Tatínek jako policajt cítil,
    že v roce 1938 už se Hitler hlásí.
  • 00:22:29 Maminka se podívala a na nebi
    byl červený oranž jako mapa.
  • 00:22:36 A říkala: tolik krve bude prolito.
  • 00:22:50 -Na základě mezinárodní smlouvy
    všichni obyvatelé zabraného území,
  • 00:22:55 kteří zde žili před rokem 1910
  • 00:22:57 a jejich potomci
    dostanou německou státní příslušnost.
  • 00:23:01 To pro muže znamená povinnosti
    sloužit ve wehrmachtu.
  • 00:23:21 -Nikdo nechtěl jít,
    ale to se tenkrát říkalo:
  • 00:23:26 Slováci jdou s Hitlerem,
    Maďaři a Chorvaté taky.
  • 00:23:32 -Všichni muži museli narukovat
    a teprve tam se zjišťovalo,
  • 00:23:39 jaké jsou národnosti.
  • 00:23:41 Chorvati automaticky připadli
    k Sudetům, Velkoněmecké říši,
  • 00:23:49 ale Češi, když byli zjištěni,
  • 00:23:51 tak je všechny propustili domů
    a nemuseli jít na vojnu a bojovat.
  • 00:23:58 -Málo se to ví, ale české
    obyvatelstvo nemuselo rukovat,
  • 00:24:02 ale Chorvatů se na to nikdo neptal.
  • 00:24:05 Nastupovali do německé armády,
    dokonce i do SS.
  • 00:24:09 Od určité doby se do SS nastupovalo
    v rámci branné povinnosti.
  • 00:24:15 -Tatínek se ocitl v německé armádě,
    protože byl Chorvat.
  • 00:24:19 Kdyby nenastoupil,
    tak mu hrozil trest smrti.
  • 00:24:26 -Tatínek se ocitl v Itálii,
    a protože nenáviděl Němce,
  • 00:24:31 tak se domluvili s partyzány
    a dávali jim tam náboje, granáty
  • 00:24:38 a potom se s dvěma Němci
    dali k partyzánům.
  • 00:24:48 -Otec už byl starší, narodil se 1903,
    taky ho dali do fronty.
  • 00:24:55 Zmizel a z německého úřadu
    nám přišlo, že je nezvěstný.
  • 00:25:06 -Měl hrozné štěstí v tom,
    že se mu narodilo čtvrté dítě,
  • 00:25:11 můj bratr,
  • 00:25:13 a přesto, že německá říše
    i Hitler byl nelida,
  • 00:25:19 tak měl nařízení,
    že komu se narodí čtvrté dítě,
  • 00:25:24 a zvlášť sedlákovi,
    tak dostane 3 roky odkladu.
  • 00:25:28 On se tím vyhnul prvnímu narukování
    až na ruskou frontu,
  • 00:25:34 tam se naši muži dostali
    až ke Stalingradu.
  • 00:25:39 Kdyby tam byl,
    tak všichni zahynuli,
  • 00:25:42 pokud se nevrátili jako mrzáci.
  • 00:25:47 -Naše mámy každý den čekaly
    na pošťáka.
  • 00:25:50 Některému šly vstříc,
  • 00:25:51 aby co nejrychleji dostaly psaní
    od milého, syna nebo táty.
  • 00:25:56 Každá z nich doufala,
  • 00:25:58 že nedostane dopis
    se strašnou zprávou.
  • 00:26:02 Byly šťastné, když napsal,
    že je živý.
  • 00:26:05 Druhý den to ale mohlo být jinak.
  • 00:26:10 -Byly to obrovské ztráty,
    v každé vesnici padlo asi 100 mužů,
  • 00:26:17 ve Frélichově asi 130 vojáků.
  • 00:26:22 A ještě se vrátili jako mrzáci -
    bez rukou, nohou.
  • 00:26:30 Co měli pomáhat, tak v době války
    to všechny dělaly manželky za ně,
  • 00:26:36 tak se kolikrát musely starat o ně,
    protože byli bezmocní atd.
  • 00:26:40 Následky byly hrozné.
  • 00:26:51 -V roce 1945,
    než to potom skončilo,
  • 00:26:55 tak si pamatuji v té hrůze,
    jak to u nás bylo,
  • 00:27:00 že jsme byli 3 týdny
    ve vinném sklepě.
  • 00:27:04 Nebyla tam voda,
    umývali jsme se vínem,
  • 00:27:08 vařili jsme na vínu,
    třeba klobásy,
  • 00:27:12 jídlo jsme měli s sebou.
  • 00:27:16 -Nejvíc na tom doplatili v Přerově.
  • 00:27:19 Hned tam byli Němci
    a potom zase Rusi,
  • 00:27:21 a zase Němci a zase Rusi.
  • 00:27:23 Němci tomu říkali Stalin Order,
    Rusáci katuše.
  • 00:27:27 A to měl záběr každých 10 metrů.
  • 00:27:30 Teď to najednou padlo,
    ve sklepě vyletěly dveře
  • 00:27:37 a čekala jsem, co bude dál.
  • 00:27:41 Čekala jsem, že to dostaneme.
  • 00:27:47 -Po válce přišli Rusi
  • 00:27:48 a děvčata se chodila
    všude schovat do stohů a do slámy,
  • 00:27:54 protože je znásilňovaly.
  • 00:27:57 Velitel říkal: ne, my jsme Slované,
    tak naše děvčata nesmíte to,
  • 00:28:02 ale přesto se stávalo.
  • 00:28:04 Ale Němky, ty znásilňovaly moc.
  • 00:28:15 -Plány řešení německé otázky
    vycházejí z etnického hlediska,
  • 00:28:20 kdo je Němec, je kolektivně vinen.
  • 00:28:23 Jinak řečeno, základní občanská práva
    nenáleží každé národnosti.
  • 00:28:27 A v tom radikálním
  • 00:28:29 a černobílém čase není prostor
    posoudit zvláštnost,
  • 00:28:32 jakou jsou moravští Chorvaté.
  • 00:28:36 -Začal strašný teror pro Chorvaty,
  • 00:28:40 nástupy jako
    v koncentračních táborech,
  • 00:28:43 kde se u kostela nastupovalo,
    rozdělovali se lidé do práce.
  • 00:28:47 Chtěli nad nimi prokázat svou moc,
    nakonec to dokázali.
  • 00:28:53 -V roce 1946 přišla jedna babka,
    byla to Němka a dozvěděla se,
  • 00:29:02 že je tady u Brna zajatecký tábor
    a náš otec je tam.
  • 00:29:08 Matka celá šťastná
    za ním první šla.
  • 00:29:11 Napsali jsme, aby nám ho pustili,
    tak nám ho pustili.
  • 00:29:17 Otec přišel, viděli tam nějakou
    Kateřinu, jak se znali: Kača, vítaj.
  • 00:29:30 Ta baba to udala, že řekli:
    Heil Hitler.
  • 00:29:36 Večer za ním přišli policajti
    a odvezli ho do Znojma,
  • 00:29:41 tam byl asi 3 měsíce zavřený.
  • 00:29:43 Potom se to vysvětlilo
    a pustili ho.
  • 00:29:52 -Tatínek byl zamknutý v Mikulově
    u osmičky,
  • 00:29:56 tam zemřelo moc lidí.
  • 00:29:59 Byli tak bití,
    že jim maso odpadlo.
  • 00:30:05 -Táta tam byl půl roku a říkal,
    co zkusil.
  • 00:30:08 Třeba takhle mu dali knížky a
    Grebeníček mu dával elektrické šoky.
  • 00:30:15 Proč tyto chlapy zavřeli?
  • 00:30:19 Tatínek, Šalamon z Jevišovky a
    starosta napsali do Chorvatska dopis
  • 00:30:25 a chorvatský prezident odpověděl,
    že jestli nás vystěhují,
  • 00:30:32 tak z Chorvatska
    vystěhuje všechny Čechy.
  • 00:30:43 -Kolem osmi hodin přijel vlak
    a tam vystoupili Bulhaři,
  • 00:30:48 co teď žijí na Frélichově.
  • 00:30:52 Přijeli vlakem,
    šli celou vesnicí
  • 00:30:57 a barák, co se jim líbil,
    tak si napsali
  • 00:31:01 nebo pamatovali jeho číslo,
    šli na úřad a řekli:
  • 00:31:05 ten a ten barák bych chtěl mít.
  • 00:31:08 Museli jsme bílé pentličky
    nosit s černým N.
  • 00:31:19 Jak byli Židé žlutí a měli hvězdu,
    tak my jsme museli nosit pentličky.
  • 00:31:31 Přišel jeden Rus s kolečkem a říká:
    co to je?
  • 00:31:36 My to musíme nosit, Němec.
  • 00:31:40 Strhl to a říkal:
    my jsme bojovali, ne Češi.
  • 00:31:50 -Začalo tam docházet
    ke konfliktům mezi Chorvaty
  • 00:31:54 a představiteli
    nové československé moci,
  • 00:31:57 což zpravidla byli mladí,
    čerství komunisté,
  • 00:32:01 kteří byli jako komisaři posíláni
    do těchto obcí
  • 00:32:05 a tam začali dělat pořádek.
  • 00:32:08 Často to byli lidé,
    kteří měli kriminální minulost
  • 00:32:13 nebo minimálně kriminální sklony.
  • 00:32:16 Došlo zde dokonce i k vraždě
    mladého Chorvata MichalaKocha.
  • 00:32:27 -Kdo neodevzdal zbraň,
    tak může být i zastřelen.
  • 00:32:30 Vloudili se do baráku, hledali,
    pistole se našla za obrazem.
  • 00:32:36 Syna i rodiče hned zavřeli
    a strašně je mučili.
  • 00:32:44 -Babičce a dědovi pálili prsty
    a nehty se svíčkou, aby se přiznali,
  • 00:32:52 jestli o pistoli věděli.
  • 00:32:56 Nějací tři chlapi,
  • 00:32:58 jeden se jmenoval Pechar,
    druhý Čorda, pak nějaký Krajíček,
  • 00:33:03 tito si strýce vzali na faru
    a tam ho umučili.
  • 00:33:13 -Rodiče se na to museli dívat
    a řekli, že se oběsil.
  • 00:33:17 Jak se mohl oběsit,
    když měl obě ruce svázané za zády?
  • 00:33:26 -Taky tam měli 3 Němce,
    ostříhali je dohola
  • 00:33:30 a vypálili jim tam hákový kříž.
  • 00:33:34 To jsem osobně viděl,
    jak je mučili,
  • 00:33:38 protože jsem se tam jako všivák
    na to díval.
  • 00:33:45 -Pokud vím, tak komisaři
    nakonec stanuli před soudem.
  • 00:33:50 Tyto prohřešky zpravidla
    nejpozději po únoru byly amnestovány
  • 00:33:58 a lidi byli propuštěni.
  • 00:34:12 -Charváti byli po válce poněkud
    nesmyslně obviněni z kolaborace.
  • 00:34:17 Nesmyslnost vyplývá ze situace,
    ve které byli.
  • 00:34:23 S kým měli kolaborovat,
    proti komu, na území,
  • 00:34:29 které bylo okupováno
    německou nacistickou mocí.
  • 00:34:33 Z jejich pohledu je ČSR opustil.
  • 00:34:37 Na začátku října 1938
  • 00:34:40 se českoslovenští vojáci a úředníci
    sebrali, rozloučili se a odešli.
  • 00:34:47 -Po válce jim vytýkali,
    že byli němečtí vojáci.
  • 00:34:50 Oni museli, kdyby řekli nepůjdu,
    tak je zastřelí.
  • 00:34:55 Němečtí vojáci, ti rakouští,
    pak byli čeští vojáci,
  • 00:35:01 mí strýci a ti stejní strýcové
    museli být němečtí vojáci,
  • 00:35:06 když byl Hitler.
  • 00:35:08 Po roce 1945 byli zase naši kluci
    čeští vojáci.
  • 00:35:15 Jeden říkal:
    jsme jen Chorvati zemědělci,
  • 00:35:21 u pluhu jsem nebyl spolehlivý,
  • 00:35:25 ale s puškou na rameni
    jsme byli spolehliví, že?
  • 00:35:40 -Vláda doporučí Chorvaty
    z pohraničí odsunout.
  • 00:35:43 Uvážlivější Zemský národní výbor
    v Brně v červnu 1947 rozhodne:
  • 00:35:48 vystěhovat pouze 311 osob.
  • 00:35:52 Jsou to ovšem i rodiny,
  • 00:35:54 kde se bližší vztah
    k nacistickému režimu
  • 00:35:57 sotva prokázal jednomu členu.
  • 00:36:00 Obyvatelé Hlučínska či Těšínska,
  • 00:36:02 které branná povinnost také navlékla
    do německých uniforem,
  • 00:36:06 přece nakonec potrestáni nebudou
    a zůstanou ve svých domovech.
  • 00:36:11 -Způsob myšlení, který vnesl nacismus
    do prostředí Střední Evropy,
  • 00:36:16 vnímám jako infekci.
  • 00:36:19 Myšlení, které předpokládá,
    že jedině,
  • 00:36:23 když se nastolí nějaký etnický,
    čistý stav,
  • 00:36:27 kdy se společnost očistí,
    tak zabráníme příštím pohromám,
  • 00:36:33 ale je to určitý myšlenkový zkrat,
    kdy se přejme nacistická logika,
  • 00:36:38 akorát se obrátí proti jiným.
  • 00:36:49 -Vzpomínám si,
  • 00:36:51 že v roce 1947 jsme přísahali
    za druhou ČSR.
  • 00:36:56 -Sousedka mi půjčila kroj,
    přísahala jsem před kostelem,
  • 00:37:01 že budeme věrni ČSR.
  • 00:37:05 -Tam se řešila chorvatská otázka,
    to si pamatuji.
  • 00:37:09 My jsme tam jako holčičky
    byly v krojích.
  • 00:37:13 Tenkrát se to vyřešilo,
    že zůstaneme doma.
  • 00:37:17 -Zemský národní výbor
    považuje věc za ukončenou.
  • 00:37:21 Také prezident Beneš řekne v Mikulově
    vítajícím Chorvatům:
  • 00:37:25 vy Chorvaté jste trpěli
    nejvíc v záplavě německých vesnic,
  • 00:37:29 budete prvními dědici země.
  • 00:37:31 Přesto krátce na to
    mikulovský okresní národní výbor
  • 00:37:35 požaduje přehodnotit ono rozhodnutí
    brněnského zemského výboru.
  • 00:37:40 Komunistům se zkrátka zdá,
    že se v Brně s Chorvaty moc babrají.
  • 00:37:50 -Charvátské obyvatelstvo se stalo
  • 00:37:53 tou nejprověřenější skupinou
    obyvatelstva.
  • 00:37:56 Byli vyšetřování
    místními bezpečnostními orgány
  • 00:38:00 včetně místní služebny StB.
  • 00:38:03 Byly na ně velmi cíleně shromažďovány
    důkazní materiály
  • 00:38:07 v podobě evidencí
    různých nacistických organizací
  • 00:38:11 nebo vojenských složek.
  • 00:38:13 Na základě těchto materiálů
    byla řada Chorvatů postavena
  • 00:38:17 před mimořádnýlidový soud ve Znojmě.
  • 00:38:21 Naprostá většina jich od tohoto soudu
    odešla s osvobozujícím rozsudkem.
  • 00:38:31 -Nastal rok 1948
    a komunisté se s tím babrat přestali.
  • 00:38:48 -Sousedka měla příbuznou,
    to musela být nějaká šlechtična
  • 00:38:52 a ta vykládala karty.
  • 00:38:55 Vykládala karty a maminka říkala:
    tak nevím, ona každému řekne,
  • 00:39:01 že se bude stěhovat.
  • 00:39:04 Přece se nemůže stěhovat
    celý Frélichov.
  • 00:39:08 Představte si to,
    celý Frélichov se stěhoval.
  • 00:39:17 -U nás byla křesťanská dědina,
    všichni volili lidovce.
  • 00:39:21 To byla katolická strana,
    byli lidovci a zvítězili komunisti.
  • 00:39:28 Praha nesouhlasila,
    aby nás vystěhovali.
  • 00:39:32 Udělali takový tlak,
    že jsme spřáteleni s Rakouskem
  • 00:39:37 a že na hranici nemáme co dělat,
    a že jsme tam nebezpeční.
  • 00:39:43 -Kdyby volili komunisty,
    tak tam zůstali.
  • 00:39:47 Byl tam nějaký právník a víte,
    co řekl?
  • 00:39:50 Dám do každé obce po republice
    2-3 rodiny
  • 00:39:58 a za pár let bude po nich.
  • 00:40:00 A to se mu podařilo.
  • 00:40:08 -Hlavní vlna vysídlení
    propukla v roce 1948, po únoru,
  • 00:40:13 kdy se aktivity zhostily
    akční výbory,
  • 00:40:17 zejména Okresní akční výbor
    Národní fronty v Mikulově,
  • 00:40:22 který dostal povolení
    k vysídlení Chorvatů
  • 00:40:26 do vnitrozemí a jejich rozptýlení.
  • 00:40:29 Plán byl tu menšinu
    národnostně asimilovat,
  • 00:40:36 udělat z příslušníků
    dobré loajální Čechy.
  • 00:40:43 -Z tatínkovy strany
    mám dva bratrance.
  • 00:40:46 Jeden přešel k Rusům,
    kdy 28x skočil padákem.
  • 00:40:54 Říkám: nebál ses,
    že budeš střílet proti bratrovi?
  • 00:41:01 Říkal: to jsem se bál.
  • 00:41:03 Jenomže druhý bratr
    přešel k Angličanům.
  • 00:41:07 Oba utekli k těm druhým,
    u fašistů nezůstali.
  • 00:41:13 Ještě měli sestru,
    ta byla tak stará jak já.
  • 00:41:16 Sestra měla manžela Rakušáka,
    tak ho vystěhovali.
  • 00:41:25 -Děda vykládal,
    že to byly dva důvody.
  • 00:41:30 Jeden důvod byl volby a druhý důvod,
    proč je vystěhovali,
  • 00:41:38 je kvůli majetkům.
  • 00:41:58 -Denní hrůzy,
    když nastaly pro náš malý národek.
  • 00:42:02 Nás z našich domovů vyhnali Češi.
  • 00:42:04 Kraj hornatý, chudý,
    kde vidět jen les,
  • 00:42:08 kde přejdeš ku dráze leckterou ves.
  • 00:42:11 Ta naše vesnička,
    kostelíček zlatý,
  • 00:42:14 Pánbůh nám opatruj náš majetek vzatý.
  • 00:42:19 Můj rodný domove,
    rodná má zem,
  • 00:42:22 my v duchu tážem se,
    proč hnali nás ven.
  • 00:42:31 -Násilím otevřeli barák
    a násilím nás stěhovali.
  • 00:42:36 A nevěděli jsme, kam jedem.
  • 00:42:38 Naložili na nákladní auto,
    slzy mi tekly a něco mi říkalo,
  • 00:42:45 že už se v životě nevrátím domů.
  • 00:42:49 A je to tak.
  • 00:42:53 Pořád říkám, že jsem tam prožila
    nejkrásnější léta svého života,
  • 00:42:58 své dětství ve Frélichově.
  • 00:43:14 -Vysídlování trvalo od jara 1948
    do roku 1950.
  • 00:43:21 Někteří lidé odešli ještě
    o rok později.
  • 00:43:25 Bylo to v několika vlnách.
  • 00:43:28 První byl vysídlen Nový Přerov,
    byl nejblíže k hranici.
  • 00:43:33 Obyvatelstvo bylo přesouváno
  • 00:43:37 na Severní Moravu.
  • 00:43:45 -Tady je nakládali.
  • 00:43:47 Dovezli je sem nákladními auty
  • 00:43:50 a tady je nakládali
    do nákladních vagónů,
  • 00:43:53 některé jak dobytek.
  • 00:43:57 -Pamatuji si, když nás stěhovali,
    tak nádraží do Novosedel,
  • 00:44:03 já jsem jel za nimi potom na kole
    a zpíval jsem si:
  • 00:44:09 přijde čas, přijde domů zas,
  • 00:44:13 budeme si zabírati,
    naše domky zas.
  • 00:44:20 -Když potom už chudáci věděli,
    že se budou stěhovat,
  • 00:44:23 tak zpívali tuto písničku:
  • 00:44:25 ZPĚV
  • 00:44:27 Údolí tam za horama kdes
    kouteček svůj rodný dobře znám,
  • 00:44:35 tam jsem prožil mnoho krásných chvil,
    na které vždycky rád vzpomínám.
  • 00:44:49 -Měli jsme asi 10 nákladních vagónů,
  • 00:44:52 tak jsme cestovali
    s dobytkem ve vagóně,
  • 00:44:58 to jsme přežili.
  • 00:45:00 Ale ještě větší hrůza nás potkala,
    když z Újezdu z vlakového nádraží,
  • 00:45:06 zase přijela auta
    a jeli jsme do Pasek.
  • 00:45:12 -Přišel sedlák a říkal:
    co si přejete?
  • 00:45:15 Podíval se, viděl plnou silnici aut,
    jestli je válka.
  • 00:45:22 A ten zase říkal: co ty tady děláš,
    ten grunt má být volný.
  • 00:45:27 Tady jdou noví lidé,
    kteří tady mají bydlet.
  • 00:45:31 Jedině přes naše mrtvoly.
  • 00:45:33 Jedny Němce jste vyhodili,
    druhé Němce nám tady taháte zpátky.
  • 00:45:44 -V Podlesí nám zastavili 12 vagónů
    a maminka,
  • 00:45:48 jak viděla kopce a hory,
    tak začala brečet
  • 00:45:52 a zbláznila se z toho.
  • 00:45:55 Říkala: děcka, kde to jsme?
  • 00:45:59 Byla z toho vyvalená.
  • 00:46:04 Je mi smutno,
    když si vzpomínám na máti,
  • 00:46:10 jak to s námi neměla lehké.
  • 00:46:13 Až za půl roku se táta vrátil,
    protože mu nic nedokázali.
  • 00:46:35 -Stěhovali nás 2. prosince 1949,
    byla jsem ještě pást krávu,
  • 00:46:41 přišli jsme
    a tam bylo po kolena sníh.
  • 00:46:44 Pro mě to nebylo tak zlé,
    jak pro mou maminku.
  • 00:46:51 To muselo být hrozné,
    to byl hrozný šok.
  • 00:46:54 -Tam byla taková zima,
    že nám káva v troubě zmrzla,
  • 00:46:59 pivo na stole.
  • 00:47:00 Taková zima tam byla.
  • 00:47:04 Z Jižní Moravy lidi,
    kteří byli zvyklí na teplo.
  • 00:47:08 Jednoho dne jsem vstala
    v 5 h do práce,
  • 00:47:12 tatínek spával v kuchyni,
    dívám se na teploměr a -4 stupně.
  • 00:47:18 Říkám: ty ještě žiješ,
    ještě jsi nezmrzl?
  • 00:47:27 -Jak na Jižní Moravě,
    tak i tam jsme začali kravkami.
  • 00:47:33 Jenomže tam to bylo těžké,
    hodně kamenů atd.
  • 00:47:39 Během roku jsme koupili koně,
    jenže přišel rok 1953 a založili JZD.
  • 00:47:50 Vzali nám pole.
  • 00:48:01 -Po roce 1948 přišlo do Vojtíškova
    18 rodin moravských Chorvatů.
  • 00:48:09 Předkové přišli již v 16. století,
  • 00:48:11 kdy opustili kvůli hrozícím
    tureckým nebezpečím.
  • 00:48:14 Na Jižní Moravě se jim nedařilo.
  • 00:48:18 -Všichni chodili do kostela
    a tam se mamince vysmívala děcka:
  • 00:48:23 dívejte se, cikánka.
  • 00:48:26 Byla nastrojená
    v nejlepších chorvatských krojích.
  • 00:48:35 -Ještě jedna věc tam byla,
    která mě pronásledovala celý život,
  • 00:48:39 že se ptal na národnost
    a hrdě jsem říkal Chorvat.
  • 00:48:43 A ti blbečci,
    celá třída se rozchechtala.
  • 00:48:48 Od té doby jsem říkal,
    že nic důvěrného nebudu nikomu říkat.
  • 00:48:54 -Bratrská slovanská asimilace.
  • 00:48:57 371 rodin z Frélichova,
    dnešní Jevišovky,
  • 00:49:00 Dobrého Pole a Nového Přerova,
  • 00:49:03 jich zažívá roztrkáno
    do 118 obcí v Sudetech.
  • 00:49:08 -Tímto způsobem mělo být naloženo
  • 00:49:11 i se zbývajícím neodsunutým
    německým obyvatelstvem.
  • 00:49:14 Částečně to bylo provedeno,
    ale na rozdíl od Chorvatů
  • 00:49:18 většina těchto německých
    rozptýlených obyvatel
  • 00:49:20 se za 2-3 roky mohla vrátit
    do pohraničí.
  • 00:49:23 Později vesměs odešli do Německa.
  • 00:49:31 -Zbývá naděje, že se po odeznění
    stalinské éry moravští Chorvaté
  • 00:49:36 budou moci vrátit na Jižní Moravu.
  • 00:49:38 Avšak žádosti o návrat
    se i později striktně zamítají
  • 00:49:42 v duchu 40. let.
  • 00:49:44 Mají příbuzné za hranicemi,
    není záruky,
  • 00:49:47 že by dovedli tyto svazky
  • 00:49:49 v zájmu bezpečnosti státní hranice
    zpřetrhat atd.
  • 00:49:53 Skutečnou tvář našich
  • 00:49:56 tehdejších nejbližších
    slovanských bratrů
  • 00:49:59 jsme přece už odhalili.
  • 00:50:01 ZPĚV
  • 00:50:02 -Vrátím se zas do rodné země tam,
    kde domov můj.
  • 00:50:07 Ten čas nepřišel.
  • 00:50:09 Zpívávali jsme si to,
    protože všichni doufali,
  • 00:50:12 že se vrátí.
  • 00:50:21 -Museli si vystavovat propustky,
  • 00:50:24 aby se mohli podívat
    na své nebožtíky na hřbitovech.
  • 00:50:29 To bylo nepochopitelné,
  • 00:50:32 co je k tomu vedlo
    a co tím chtěli dokázat.
  • 00:50:36 Naši lidé tím hrozně trpěli.
  • 00:50:51 -V Jevišovce zůstalo
    jen několik málo chorvatských rodin.
  • 00:50:55 Právě rodina mého dědy a babičky
  • 00:50:57 byla jedna z posledních
    chorvatských rodin v Jevišovce.
  • 00:51:00 Pak se stávalo,
    že když sem Chorvaté jezdili,
  • 00:51:03 aby zašli na hřbitov,
    tak neměli kam složit hlavu.
  • 00:51:09 Všichni chodili sem
    a tady se setkávali.
  • 00:51:19 -Nejlepší barák si vzal předseda KSČ.
  • 00:51:23 A v roce 1968, to je škoda,
    že tehdy nebyl převrat,
  • 00:51:27 jsme šli celá rodina
    okolo našeho baráku,
  • 00:51:31 ještě tam byla naše třešeň,
    když jsme šli okolo,
  • 00:51:34 ještě ten strom byl
    a komunista volal:
  • 00:51:38 utrhněte si, však jsou vaše.
  • 00:51:42 Škoda, že nebyl převrat.
  • 00:51:47 Nakonec se uchlastal.
  • 00:52:00 -Tady toto je barák, který postavil
    můj dědeček s babičkou,
  • 00:52:04 který jsme v roce 1965 koupili zpět.
  • 00:52:12 Chorvati neměli možnost se vrátit
    do Jevišovky,
  • 00:52:15 měli to zakázané.
  • 00:52:17 Tatínek posílal na různé instituce,
    dokonce i na prezidentskou kancelář,
  • 00:52:25 jestli bychom se mohli vrátit
    do Jevišovky.
  • 00:52:28 Myslím, že v srpnu 1965
    jsme dostali dopis,
  • 00:52:35 že se můžeme vrátit.
  • 00:52:40 To je fotka těsně před válkou,
    nebo na začátku války,
  • 00:52:44 jak barák vypadal.
  • 00:52:46 Jak jsme se do Jevišovky vrátili
    v roce 1966, tak to je fotka,
  • 00:52:53 jak barák vypadal,
    jak jsme se sem nastěhovali.
  • 00:53:05 Tady má hrob moje maminka a tatínek,
    tady vedle má děda Hubený,
  • 00:53:10 který chtěl umřít v Jevišovce
    a nechtěl umřít na Severní Moravě.
  • 00:53:18 Podařilo se mu to
    a zemřel roku 1979.
  • 00:53:25 -K jakémusi obrození
    moravských Chorvatů
  • 00:53:27 dojde až po listopadu 1989.
  • 00:53:29 V roce 1991 se koná
    první oficiální setkání.
  • 00:53:33 Chorvatský den v Jevišovce.
  • 00:53:36 Je podnětem pro obnovu Kiritofu,hodů,
    které Chorvaté pravidelně slaví.
  • 00:53:41 Ale jejich řady řídnou.
  • 00:54:08 S takovými pocity mizí etnická
    skupina moravských Chorvatů.
  • 00:54:13 Lidí spíše zrazených,
    než co by zradili.
  • 00:54:17 Československý stát se dodnes nezmohl
    na nápravu starých křivd.
  • 00:54:23 Chorvaté těžce doplatili
    na dva totalitní systémy po sobě
  • 00:54:27 a pak i na náturu lidí
    oněmi totalitami pokřivenými.
  • 00:54:34 Oč chudší je mapa českých zemí,
    oč tesknější je moravské pohraničí.
  • 00:54:40 -Celá řada momentů je spjatá
  • 00:54:43 s nějakou snahou založit život lidí
    primárně
  • 00:54:48 na etnickém českém společenství.
  • 00:54:53 Příkladem jsou všeobecně přijímané
    restituce a jejich základní logika.
  • 00:54:59 Zlo se odehrálo po roce 1948,
    tzn., znárodnění,
  • 00:55:07 zcizení majetku etnických Čechů
    a Slováků.
  • 00:55:11 To že předtím došlo ke zcizení
    majetku jiných etnických skupin,
  • 00:55:17 to se nebere jako něco,
    co by mělo být napraveno.
  • 00:55:29 -Myslím, že to souvisí s tím,
    že to je malinká skupinka lidí,
  • 00:55:33 která politicky není až tak důležitá.
  • 00:55:36 V současnosti, ale i v 90. letech v
    ČR málokdo věděl,
  • 00:55:41 že nějací Chorvati byli.
  • 00:55:43 Pokud někdo něco o tom tušil,
    tak si mysleli:
  • 00:55:46 Chorvati byli kolaboranti,
    ti si to zasloužili.
  • 00:55:49 Bylo velmi málo lidí,
    kteří opravdu věděli,
  • 00:55:52 co se tehdy dělo,
    proč se to dělo.
  • 00:55:54 Pro politiky to nebylo důležité téma.
  • 00:55:56 Navíc je to fakt,
    že jsme daleko od Prahy a myslím si,
  • 00:55:59 že v Jevišovce dělat politiku
    je náročné.
  • 00:56:10 -I Slováci šli s Hitlerem
    a nikdo je nevystěhoval,
  • 00:56:15 ale nás vystěhovali.
  • 00:56:18 -Jsem křesťan, chodím do kostela.
  • 00:56:22 Jestli chci být křesťanem,
    musím taky odpouštět.
  • 00:56:31 -Omluva, co by vláda mohla udělat,
    je minimum,
  • 00:56:34 co by pro ty lidi mohla udělat.
  • 00:56:37 Aby špína nezůstala na nich,
    že to zavinili Chorvati.
  • 00:56:42 Nezavinili vůbec nic,
    jenom strašně trpěli.
  • 00:56:49 -Nevím, proč to udělali,
    proč to chtěli.
  • 00:56:53 A nikdo se nás nezastal.
  • 00:56:56 Nikdo.
  • 00:56:57 Skryté titulky: Lucie Richterová
    Česká televize, 2018

Související