iVysílání

Přidej se

• 00:00:09 Pro laika patrně fádní,
  pro půdního biologa významný
• 00:00:13 a také zajímavý živočich,
  to je žížala.
• 00:00:17 V síti ekologických vazeb a vztahů
• 00:00:19 jí patří
  jedno z nejdůležitějších míst.
• 00:00:22 Podívejme se proto dnes na žížalu
  trochu podrobněji.
• 00:00:26 Tento pojem
  zahrnuje obrovské množství druhů.
• 00:00:31 Na celém světě jich je asi
  o něco více než 3000 známých
• 00:00:35 a odhaduje se, že další
  2500 jsou dosud nepopsané.
• 00:00:39 Původ toho rozšíření se odvíjí
  už od rozdělení Gondwany,
• 00:00:45 a tak můžeme na různých
  kontinentech najít zástupce
• 00:00:49 odlišných čeledí žížal.
• 00:00:51 Australské žížaly
  měří až jeden a půl metru.
• 00:00:55 Na Filipínách lze pro změnu najít
  žížaly zbarvené jako mloky.
• 00:00:59 Ty naše evropské
  sice nejsou tak extravagantní,
• 00:01:02 ale jsou evolučně nejdál
  a dokážou ty ostatní zdecimovat.
• 00:01:07 Velice známý je fakt,
• 00:01:09 že došlo k bouřlivému rozšíření
  žížal v Austrálii -
• 00:01:13 těch našich žížal -
  a na Novém Zélandu zejména,
• 00:01:16 kde tyto žížaly evropské
• 00:01:19 zcela zatlačily
  původní faunu žížal.
• 00:01:23 Naše žížaly se nechovají
  každý druh stejně,
• 00:01:27 ale můžeme vlastně rozeznat
  takové základní tři ekologické,
• 00:01:32 někdy se říká ekomorfologické
  skupiny žížal.
• 00:01:36 Ty skupiny zahrnují jednak druhy,
• 00:01:39 které žijí vysloveně
  v opadance na povrchu půdy
• 00:01:42 a vlastně do minerální půdy
  vůbec nevstupují.
• 00:01:46 Druhou skupinou jsou žížaly,
  které obývají svrchní vrstvu půdy,
• 00:01:50 zhruba do takových
  patnácti, dvaceti centimetrů,
• 00:01:54 kde vytvářejí horizontální chodby.
  Vyznačují se vlastně tím,
• 00:01:58 že se živí silně rozloženou
  organickou hmotou
• 00:02:02 obsaženou právě
  v těch minerálních vrstvách půdy.
• 00:02:05 A třetí skupinou jsou
  takzvané žížaly anektické,
• 00:02:09 nebo někdy
  jsou nazývány i hlubinné,
• 00:02:12 které si vytvářejí
  rozsáhlé systémy chodeb,
• 00:02:15 které jsou většinou zakončeny
  vertikální chodbou
• 00:02:18 ústící na povrch půdy,
• 00:02:20 kde i tyto žížaly
  si shánějí potravu.
• 00:02:24 Ty teda nepožírají nebo netráví
  vlastně tu půdu minerální,
• 00:02:28 ale zatahují si do svých chodeb
  potravu z povrchu půdy
• 00:02:32 relativně čerstvou,
  kterou zde vlastně udržují
• 00:02:36 a nechávají působit mikroorganismy,
  které jim tuto potravu natravují.
• 00:02:42 Pokoušíme se pomocí elektrického
  proudu žížaly vypudit na povrch.
• 00:02:47 Jde mimochodem
  o jednu z metod odběru vzorků.
• 00:02:50 Po několika minutách se trávník
  skutečně plní žížalami.
• 00:02:54 Zdá se, že půda
  je v těchto místech dobrá.
• 00:02:57 Je pravidlem,
  že pokud ty půdy jsou zdravé,
• 00:03:01 jsou zde zastoupeny
• 00:03:02 zástupci všech tří
  ekologických skupin žížal.
• 00:03:05 A pokud zástupce
  některé z těch skupin chybí,
• 00:03:08 potom už to signalizuje,
  že s tou půdou není něco v pořádku,
• 00:03:12 a můžeme se podívat hlouběji na to,
  které ty skupiny tam chybí,
• 00:03:17 proč tam chybí
  a co je vlastně důvodem toho,
• 00:03:20 že se na daném pozemku nevyskytují.
• 00:03:23 Ale samozřejmě závisí to vždycky
  i na typu půdy.
• 00:03:27 Třeba v kyselých lesních půdách
  se některé skupiny žížal
• 00:03:30 vůbec nevyskytují. A málokdo ví,
  že žížaly žijí nejen v půdě,
• 00:03:35 ale i na dně potoků či ve stromech.
  Terénní výzkum a sběr vzorků
• 00:03:40 tak probíhá
  na nejrůznějších lokalitách
• 00:03:43 a může přispět k vyřešení
  nejrozmanitějších problémů,
• 00:03:46 využitelných třeba i v medicíně.
• 00:03:49 Na jeden takový výzkum
  se teď podíváme.
• 00:03:53 Je chladný březen
  a doktor Pižl vyráží na lov.
• 00:03:57 Naše první cesta míří do lesů
  nedaleko Hluboké nad Vltavou.
• 00:04:00 Tady se totiž nachází jedna
  z několika málo lokalit výskytu
• 00:04:05 přirozené populace žížaly hnojní.
• 00:04:08 O tuto žížalu se zajímáme proto,
• 00:04:10 že ji využíváme v našem projektu
  zabývajícím se imunitou žížal.
• 00:04:14 Přirozené populace využíváme
  pro srovnání imunitních reakcí
• 00:04:18 právě těch žížal,
  které běžně žijí v hnoji, kompostu
• 00:04:24 a jsou komerčně chovány
  ve vermikulturách.
• 00:04:28 Vlastně srovnáním mikroflóry
  na povrchu, v těle
• 00:04:32 a exkrementech žížal
  potom se snažíme prokázat,
• 00:04:35 zda je imunita indukována
  mikroflórou,
• 00:04:40 v prostředí, ve kterém žížaly,
  ty rozdílné populace žijí.
• 00:04:45 Tyto odpovědi jsou významné
  z teoretického hlediska
• 00:04:49 pro zkoumání imunity jako takové
  a mohou být případně využity
• 00:04:54 i v humánní medicíně,
  zvěrolékařství a podobně.
• 00:04:58 Tato populace žížaly hnojní,
  kterou nyní zkoumáme,
• 00:05:04 se vyznačuje tím,
  že žije na dně potoků
• 00:05:07 podobně jako několik
  dalších druhů žížal,
• 00:05:10 které jsou vázány
  na vodní prostředí.
• 00:05:13 Je to taková zvláštnost.
  Musíme si uvědomit,
• 00:05:16 že ne všechny žížaly
  najdeme jenom v půdě.
• 00:05:20 Za dalšími vzorky se vydáváme
  do jeskyně Moravského krasu.
• 00:05:24 Zdá to sice nesmyslné
  hledat žížaly právě tady,
• 00:05:28 ale doktor jde najisto.
• 00:05:33 Nyní se nacházíme
  v Amatérské jeskyni,
• 00:05:36 kde se jako na jediném místě
  na území naší republiky
• 00:05:41 nalézají stabilní
  dlouhověké populace
• 00:05:45 jednoho druhu žížaly
  Aporectodea rosea.
• 00:05:49 Tyto jeskynní žížaly
  jsme si vybrali proto,
• 00:05:53 že prostředí v jeskyních, to
  znamená jak společenstvo žížal,
• 00:05:58 tak i společenstvo
  půdních mikroorganismů,
• 00:06:02 je v jeskyních daleko jednodušší
  než v samotné půdě.
• 00:06:06 Zkoumáme, zda molekulární evoluce
  imunity žížal
• 00:06:10 není závislá na struktuře
  a druhovém složení
• 00:06:15 společenstev půdních
  nebo zde jeskynních mikroorganismů.
• 00:06:21 Pro analýzu je třeba nasbírat
  kromě substrátu a žížal
• 00:06:25 také jejich exkrementy.
• 00:06:27 Jsou jich tu mimochodem
  všude kolem nás obrovské tabule.
• 00:06:32 V laboratoři provedeme
  izolace mikroskopických hub,
• 00:06:36 a to jak z toho sedimentu,
  žížalinců, tedy exkrementů žížal,
• 00:06:43 tak ze střevního traktu,
  přičemž na Petriho miskách
• 00:06:48 izolujeme mikroskopické houby.
  Cílem je zjistit,
• 00:06:52 jaké houby se vyskytují
  v těchto třech substrátech,
• 00:06:56 hlavně s kterými se setkávají
  ty žížaly
• 00:06:59 a které mají ve střevním traktu.
• 00:07:02 Vyžaduje to značnou trpělivost.
• 00:07:05 Ta je ještě nějaká divoká.
• 00:07:09 Ježíš, ta je kluzká.
• 00:07:11 A nyní budeme masírovat žížalu,
  abychom získali střevní obsah.
• 00:07:19 Stejná analýza
  se opakuje s žížalami,
• 00:07:22 nasbíranými v půdě mimo jeskyni.
• 00:07:25 Po týdnu kultivace nám narostly
  kolonie hub na Petriho miskách.
• 00:07:32 Tady máme srovnání kolonií
  narostlých z exkrementů žížal,
• 00:07:37 které byly odebrány
  přímo v jeskyních,
• 00:07:40 a z jeskynního sedimentu.
• 00:07:43 Takto vykultivované
  získané mikroorganismy
• 00:07:47 potom použijeme pro to,
  abychom testovali reakce žížal
• 00:07:52 na určité druhy této mikroflóry,
• 00:07:56 to znamená, jak reagují
  ty půdní populace žížal,
• 00:08:00 respektive jejich imunita
  na přítomnost mikroorganizmů
• 00:08:04 dominantních v jeskyních,
  a naopak, jak jeskynní populace
• 00:08:08 reagují na přítomnost určitých
  druhů mikroorganizmů
• 00:08:13 získaných z půdního prostředí.
• 00:08:16 To vlastně nám umožňuje zjistit,
  zda imunita žížal,
• 00:08:20 respektive její molekulární
  evoluce,
• 00:08:23 je nějakým způsobem
  spojena s prostředím,
• 00:08:27 ve kterém žížaly žijí.
• 00:08:30 Vraťme se k tomu nejdůležitějšímu,
  k výrobě zdravé půdy.
• 00:08:34 Tvorbou chodeb
  a produkcí exkrementů
• 00:08:37 žížaly zásadně ovlivňují
  fyziku, chemii
• 00:08:40 i biologické parametry půdy.
• 00:08:43 Žížaly jsou dokonce řazeny
• 00:08:46 mezi takzvané
  ekosystémové inženýry,
• 00:08:49 spolu například s rostlinami,
  s mravenci nebo termity,
• 00:08:54 a to z toho důvodu, že svou
  činností v půdě nebo v prostředí
• 00:08:58 vlastně to prostředí utvářejí
  a zcela ho mění oproti tomu,
• 00:09:03 jaké by vlastně zůstalo,
  kdyby v té půdě nebyly.
• 00:09:07 Žížaly vytvářejí v půdě
  jedny z největších pórů,
• 00:09:12 které tam můžeme najít.
  Navíc chodby žížal
• 00:09:16 jsou dlouhé, provázané,
  a tím pádem ovlivňují
• 00:09:20 například vsáklivost půdy,
  to znamená, mají určitý
• 00:09:24 protierozní účinek, napomáhají
  růstu kořenů a kořenového vlášení,
• 00:09:30 které je využívá,
  dále potom vedou jak vzduch,
• 00:09:35 tak vodu na dlouhé vzdálenosti.
• 00:09:38 Další význam spočívá v tom,
  že žížaly svou aktivitou
• 00:09:43 přenášejí živiny z povrchových
  vrstev nebo z povrchu půdy
• 00:09:47 směrem do hlubších vrstev,
• 00:09:50 to znamená zase blíže
  ke kořenům rostlin,
• 00:09:54 a tím podporují jejich růst.
• 00:09:56 Co se týče působení
  na ty chemické parametry,
• 00:10:00 tak je dokázáno,
  že žížaly pozitivně působí
• 00:10:04 právě na přínos živin,
  a to jak v bezprostředním okolí
• 00:10:09 těch chodeb, tak zejména
  potom v těch exkrementech,
• 00:10:13 které produkují jak do půdy,
  tak na její povrch.
• 00:10:17 Tím také vlastně
  tu půdu prokypřují.
• 00:10:21 Bylo dokonce zjištěno,
  že střevem žížal
• 00:10:25 projde za jeden rok
  až čtvrtina svrchních vrstev půdy.
• 00:10:30 Musíme si uvědomit,
  jaké množství to ve skutečnosti je.
• 00:10:33 Třebas na této louce nebo poli.
  Když si uvědomíme,
• 00:10:38 že vlastně se jedná u tuny půdy,
  půdní hmoty na jeden hektar.
• 00:10:44 Žížaly dokonce mohou mít v půdě
  i funkce, o kterých se nevědělo.
• 00:10:49 Řada mikroskopických hub
  patrně potřebuje před vyklíčením
• 00:10:52 projít střevním traktem
  některých půdních živočichů,
• 00:10:56 mezi něž patří i žížaly.
• 00:10:59 Skutečně to vypadá tak,
  že to spektrum mikroskopických hub
• 00:11:04 je mnohem vyšší
  právě v exkrementech
• 00:11:07 a že tam dochází
  k takovému jakoby nastartování
• 00:11:12 nebo aktivaci těch spór,
• 00:11:14 které jsou potom schopny klíčit
  a jsou vlastně zachytitelné.
• 00:11:17 Naředěním nebo dokonce
  vymizením žížal
• 00:11:21 jsou ohroženy
  nejdůležitější funkce v půdě,
• 00:11:24 Tyto nežádoucí změny paradoxně
  způsobují často samotní zemědělci
• 00:11:29 svou neznalostí. Žížaly ohrožuje
  nejen těžká mechanizace,
• 00:11:34 hluboká orba či pesticidy,
• 00:11:37 ale například
  i typ pěstované plodiny.
• 00:11:41 Zcela nevýhodná nebo nepříznivě
  působící na populaci žížal
• 00:11:45 je třeba kukuřice. Ta kromě toho,
• 00:11:49 že zbývá na poli
  málo organické hmoty,
• 00:11:53 má tendenci k tomu
  vytvářet na povrchu půdy
• 00:11:57 nepropustnou krustu,
  která potom brání pohybu žížal,
• 00:12:02 pronikání a nakonec
  i k mnoha dalším procesům v půdě.
• 00:12:07 Zcela novou otázkou,
  která nyní před námi vyvstává,
• 00:12:11 je pěstování plodin,
  jako je řepka olejná,
• 00:12:16 které jsou využívány
  jako biopaliva.
• 00:12:19 Proto bych doporučoval
  zatím s velkoplošným pěstováním
• 00:12:25 řepky olejky u nás
  být přece jenom trochu opatrní.
• 00:12:28 Nevíme, co to udělá, zejména
  pokud by se mělo jednat
• 00:12:32 o pěstování na velkých plochách
  náhradou za trvalé travní porosty.
• 00:12:40 Je předpokládaná i zvýšená eroze
• 00:12:42 a ovlivnění některých biologických
  i chemických procesů v půdě.
• 00:12:49 Navzdory svému významu
  byly žížaly dlouho přehlíženy.
• 00:12:53 Zájem o ně
  ale v posledních letech roste.
• 00:12:56 V Číně jsou žížaly dokonce
  používány k léčbě mnoha chorob.
• 00:13:04 Jejich využití v medicíně
  se datuje do dávných dob,
• 00:13:08 kdy starobylé kultury
  využívaly žížaly
• 00:13:12 k léčení nejrůznějších nemocí.
• 00:13:15 Tak například severoameričtí
  indiáni používali žížaly
• 00:13:20 pro léčbu revmatizmu,
  kdy ten původní recept zněl,
• 00:13:25 že naplníme nádobu žížalami,
  necháme je na slunci rozložit
• 00:13:31 a touto hmotou
  si natíráme nemocné klouby.
• 00:13:37 Samotný recept upozorňuje na to,
  že zápach je obrovský,
• 00:13:41 ale účinek zaručen.
• 00:13:56 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
  Česká televize 2008