iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
17. 4. 2008
13:45 na ČT2

1 2 3 4 5

32 hlasů
12048
zhlédnutí

Přidej se

Žížaly

k ochraně přírody, prostředí a planety

14 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Přidej se

  • 00:00:09 Pro laika patrně fádní,
    pro půdního biologa významný
  • 00:00:13 a také zajímavý živočich,
    to je žížala.
  • 00:00:17 V síti ekologických vazeb a vztahů
  • 00:00:19 jí patří
    jedno z nejdůležitějších míst.
  • 00:00:22 Podívejme se proto dnes na žížalu
    trochu podrobněji.
  • 00:00:26 Tento pojem
    zahrnuje obrovské množství druhů.
  • 00:00:31 Na celém světě jich je asi
    o něco více než 3000 známých
  • 00:00:35 a odhaduje se, že další
    2500 jsou dosud nepopsané.
  • 00:00:39 Původ toho rozšíření se odvíjí
    už od rozdělení Gondwany,
  • 00:00:45 a tak můžeme na různých
    kontinentech najít zástupce
  • 00:00:49 odlišných čeledí žížal.
  • 00:00:51 Australské žížaly
    měří až jeden a půl metru.
  • 00:00:55 Na Filipínách lze pro změnu najít
    žížaly zbarvené jako mloky.
  • 00:00:59 Ty naše evropské
    sice nejsou tak extravagantní,
  • 00:01:02 ale jsou evolučně nejdál
    a dokážou ty ostatní zdecimovat.
  • 00:01:07 Velice známý je fakt,
  • 00:01:09 že došlo k bouřlivému rozšíření
    žížal v Austrálii -
  • 00:01:13 těch našich žížal -
    a na Novém Zélandu zejména,
  • 00:01:16 kde tyto žížaly evropské
  • 00:01:19 zcela zatlačily
    původní faunu žížal.
  • 00:01:23 Naše žížaly se nechovají
    každý druh stejně,
  • 00:01:27 ale můžeme vlastně rozeznat
    takové základní tři ekologické,
  • 00:01:32 někdy se říká ekomorfologické
    skupiny žížal.
  • 00:01:36 Ty skupiny zahrnují jednak druhy,
  • 00:01:39 které žijí vysloveně
    v opadance na povrchu půdy
  • 00:01:42 a vlastně do minerální půdy
    vůbec nevstupují.
  • 00:01:46 Druhou skupinou jsou žížaly,
    které obývají svrchní vrstvu půdy,
  • 00:01:50 zhruba do takových
    patnácti, dvaceti centimetrů,
  • 00:01:54 kde vytvářejí horizontální chodby.
    Vyznačují se vlastně tím,
  • 00:01:58 že se živí silně rozloženou
    organickou hmotou
  • 00:02:02 obsaženou právě
    v těch minerálních vrstvách půdy.
  • 00:02:05 A třetí skupinou jsou
    takzvané žížaly anektické,
  • 00:02:09 nebo někdy
    jsou nazývány i hlubinné,
  • 00:02:12 které si vytvářejí
    rozsáhlé systémy chodeb,
  • 00:02:15 které jsou většinou zakončeny
    vertikální chodbou
  • 00:02:18 ústící na povrch půdy,
  • 00:02:20 kde i tyto žížaly
    si shánějí potravu.
  • 00:02:24 Ty teda nepožírají nebo netráví
    vlastně tu půdu minerální,
  • 00:02:28 ale zatahují si do svých chodeb
    potravu z povrchu půdy
  • 00:02:32 relativně čerstvou,
    kterou zde vlastně udržují
  • 00:02:36 a nechávají působit mikroorganismy,
    které jim tuto potravu natravují.
  • 00:02:42 Pokoušíme se pomocí elektrického
    proudu žížaly vypudit na povrch.
  • 00:02:47 Jde mimochodem
    o jednu z metod odběru vzorků.
  • 00:02:50 Po několika minutách se trávník
    skutečně plní žížalami.
  • 00:02:54 Zdá se, že půda
    je v těchto místech dobrá.
  • 00:02:57 Je pravidlem,
    že pokud ty půdy jsou zdravé,
  • 00:03:01 jsou zde zastoupeny
  • 00:03:02 zástupci všech tří
    ekologických skupin žížal.
  • 00:03:05 A pokud zástupce
    některé z těch skupin chybí,
  • 00:03:08 potom už to signalizuje,
    že s tou půdou není něco v pořádku,
  • 00:03:12 a můžeme se podívat hlouběji na to,
    které ty skupiny tam chybí,
  • 00:03:17 proč tam chybí
    a co je vlastně důvodem toho,
  • 00:03:20 že se na daném pozemku nevyskytují.
  • 00:03:23 Ale samozřejmě závisí to vždycky
    i na typu půdy.
  • 00:03:27 Třeba v kyselých lesních půdách
    se některé skupiny žížal
  • 00:03:30 vůbec nevyskytují. A málokdo ví,
    že žížaly žijí nejen v půdě,
  • 00:03:35 ale i na dně potoků či ve stromech.
    Terénní výzkum a sběr vzorků
  • 00:03:40 tak probíhá
    na nejrůznějších lokalitách
  • 00:03:43 a může přispět k vyřešení
    nejrozmanitějších problémů,
  • 00:03:46 využitelných třeba i v medicíně.
  • 00:03:49 Na jeden takový výzkum
    se teď podíváme.
  • 00:03:53 Je chladný březen
    a doktor Pižl vyráží na lov.
  • 00:03:57 Naše první cesta míří do lesů
    nedaleko Hluboké nad Vltavou.
  • 00:04:00 Tady se totiž nachází jedna
    z několika málo lokalit výskytu
  • 00:04:05 přirozené populace žížaly hnojní.
  • 00:04:08 O tuto žížalu se zajímáme proto,
  • 00:04:10 že ji využíváme v našem projektu
    zabývajícím se imunitou žížal.
  • 00:04:14 Přirozené populace využíváme
    pro srovnání imunitních reakcí
  • 00:04:18 právě těch žížal,
    které běžně žijí v hnoji, kompostu
  • 00:04:24 a jsou komerčně chovány
    ve vermikulturách.
  • 00:04:28 Vlastně srovnáním mikroflóry
    na povrchu, v těle
  • 00:04:32 a exkrementech žížal
    potom se snažíme prokázat,
  • 00:04:35 zda je imunita indukována
    mikroflórou,
  • 00:04:40 v prostředí, ve kterém žížaly,
    ty rozdílné populace žijí.
  • 00:04:45 Tyto odpovědi jsou významné
    z teoretického hlediska
  • 00:04:49 pro zkoumání imunity jako takové
    a mohou být případně využity
  • 00:04:54 i v humánní medicíně,
    zvěrolékařství a podobně.
  • 00:04:58 Tato populace žížaly hnojní,
    kterou nyní zkoumáme,
  • 00:05:04 se vyznačuje tím,
    že žije na dně potoků
  • 00:05:07 podobně jako několik
    dalších druhů žížal,
  • 00:05:10 které jsou vázány
    na vodní prostředí.
  • 00:05:13 Je to taková zvláštnost.
    Musíme si uvědomit,
  • 00:05:16 že ne všechny žížaly
    najdeme jenom v půdě.
  • 00:05:20 Za dalšími vzorky se vydáváme
    do jeskyně Moravského krasu.
  • 00:05:24 Zdá to sice nesmyslné
    hledat žížaly právě tady,
  • 00:05:28 ale doktor jde najisto.
  • 00:05:33 Nyní se nacházíme
    v Amatérské jeskyni,
  • 00:05:36 kde se jako na jediném místě
    na území naší republiky
  • 00:05:41 nalézají stabilní
    dlouhověké populace
  • 00:05:45 jednoho druhu žížaly
    Aporectodea rosea.
  • 00:05:49 Tyto jeskynní žížaly
    jsme si vybrali proto,
  • 00:05:53 že prostředí v jeskyních, to
    znamená jak společenstvo žížal,
  • 00:05:58 tak i společenstvo
    půdních mikroorganismů,
  • 00:06:02 je v jeskyních daleko jednodušší
    než v samotné půdě.
  • 00:06:06 Zkoumáme, zda molekulární evoluce
    imunity žížal
  • 00:06:10 není závislá na struktuře
    a druhovém složení
  • 00:06:15 společenstev půdních
    nebo zde jeskynních mikroorganismů.
  • 00:06:21 Pro analýzu je třeba nasbírat
    kromě substrátu a žížal
  • 00:06:25 také jejich exkrementy.
  • 00:06:27 Jsou jich tu mimochodem
    všude kolem nás obrovské tabule.
  • 00:06:32 V laboratoři provedeme
    izolace mikroskopických hub,
  • 00:06:36 a to jak z toho sedimentu,
    žížalinců, tedy exkrementů žížal,
  • 00:06:43 tak ze střevního traktu,
    přičemž na Petriho miskách
  • 00:06:48 izolujeme mikroskopické houby.
    Cílem je zjistit,
  • 00:06:52 jaké houby se vyskytují
    v těchto třech substrátech,
  • 00:06:56 hlavně s kterými se setkávají
    ty žížaly
  • 00:06:59 a které mají ve střevním traktu.
  • 00:07:02 Vyžaduje to značnou trpělivost.
  • 00:07:05 Ta je ještě nějaká divoká.
  • 00:07:09 Ježíš, ta je kluzká.
  • 00:07:11 A nyní budeme masírovat žížalu,
    abychom získali střevní obsah.
  • 00:07:19 Stejná analýza
    se opakuje s žížalami,
  • 00:07:22 nasbíranými v půdě mimo jeskyni.
  • 00:07:25 Po týdnu kultivace nám narostly
    kolonie hub na Petriho miskách.
  • 00:07:32 Tady máme srovnání kolonií
    narostlých z exkrementů žížal,
  • 00:07:37 které byly odebrány
    přímo v jeskyních,
  • 00:07:40 a z jeskynního sedimentu.
  • 00:07:43 Takto vykultivované
    získané mikroorganismy
  • 00:07:47 potom použijeme pro to,
    abychom testovali reakce žížal
  • 00:07:52 na určité druhy této mikroflóry,
  • 00:07:56 to znamená, jak reagují
    ty půdní populace žížal,
  • 00:08:00 respektive jejich imunita
    na přítomnost mikroorganizmů
  • 00:08:04 dominantních v jeskyních,
    a naopak, jak jeskynní populace
  • 00:08:08 reagují na přítomnost určitých
    druhů mikroorganizmů
  • 00:08:13 získaných z půdního prostředí.
  • 00:08:16 To vlastně nám umožňuje zjistit,
    zda imunita žížal,
  • 00:08:20 respektive její molekulární
    evoluce,
  • 00:08:23 je nějakým způsobem
    spojena s prostředím,
  • 00:08:27 ve kterém žížaly žijí.
  • 00:08:30 Vraťme se k tomu nejdůležitějšímu,
    k výrobě zdravé půdy.
  • 00:08:34 Tvorbou chodeb
    a produkcí exkrementů
  • 00:08:37 žížaly zásadně ovlivňují
    fyziku, chemii
  • 00:08:40 i biologické parametry půdy.
  • 00:08:43 Žížaly jsou dokonce řazeny
  • 00:08:46 mezi takzvané
    ekosystémové inženýry,
  • 00:08:49 spolu například s rostlinami,
    s mravenci nebo termity,
  • 00:08:54 a to z toho důvodu, že svou
    činností v půdě nebo v prostředí
  • 00:08:58 vlastně to prostředí utvářejí
    a zcela ho mění oproti tomu,
  • 00:09:03 jaké by vlastně zůstalo,
    kdyby v té půdě nebyly.
  • 00:09:07 Žížaly vytvářejí v půdě
    jedny z největších pórů,
  • 00:09:12 které tam můžeme najít.
    Navíc chodby žížal
  • 00:09:16 jsou dlouhé, provázané,
    a tím pádem ovlivňují
  • 00:09:20 například vsáklivost půdy,
    to znamená, mají určitý
  • 00:09:24 protierozní účinek, napomáhají
    růstu kořenů a kořenového vlášení,
  • 00:09:30 které je využívá,
    dále potom vedou jak vzduch,
  • 00:09:35 tak vodu na dlouhé vzdálenosti.
  • 00:09:38 Další význam spočívá v tom,
    že žížaly svou aktivitou
  • 00:09:43 přenášejí živiny z povrchových
    vrstev nebo z povrchu půdy
  • 00:09:47 směrem do hlubších vrstev,
  • 00:09:50 to znamená zase blíže
    ke kořenům rostlin,
  • 00:09:54 a tím podporují jejich růst.
  • 00:09:56 Co se týče působení
    na ty chemické parametry,
  • 00:10:00 tak je dokázáno,
    že žížaly pozitivně působí
  • 00:10:04 právě na přínos živin,
    a to jak v bezprostředním okolí
  • 00:10:09 těch chodeb, tak zejména
    potom v těch exkrementech,
  • 00:10:13 které produkují jak do půdy,
    tak na její povrch.
  • 00:10:17 Tím také vlastně
    tu půdu prokypřují.
  • 00:10:21 Bylo dokonce zjištěno,
    že střevem žížal
  • 00:10:25 projde za jeden rok
    až čtvrtina svrchních vrstev půdy.
  • 00:10:30 Musíme si uvědomit,
    jaké množství to ve skutečnosti je.
  • 00:10:33 Třebas na této louce nebo poli.
    Když si uvědomíme,
  • 00:10:38 že vlastně se jedná u tuny půdy,
    půdní hmoty na jeden hektar.
  • 00:10:44 Žížaly dokonce mohou mít v půdě
    i funkce, o kterých se nevědělo.
  • 00:10:49 Řada mikroskopických hub
    patrně potřebuje před vyklíčením
  • 00:10:52 projít střevním traktem
    některých půdních živočichů,
  • 00:10:56 mezi něž patří i žížaly.
  • 00:10:59 Skutečně to vypadá tak,
    že to spektrum mikroskopických hub
  • 00:11:04 je mnohem vyšší
    právě v exkrementech
  • 00:11:07 a že tam dochází
    k takovému jakoby nastartování
  • 00:11:12 nebo aktivaci těch spór,
  • 00:11:14 které jsou potom schopny klíčit
    a jsou vlastně zachytitelné.
  • 00:11:17 Naředěním nebo dokonce
    vymizením žížal
  • 00:11:21 jsou ohroženy
    nejdůležitější funkce v půdě,
  • 00:11:24 Tyto nežádoucí změny paradoxně
    způsobují často samotní zemědělci
  • 00:11:29 svou neznalostí. Žížaly ohrožuje
    nejen těžká mechanizace,
  • 00:11:34 hluboká orba či pesticidy,
  • 00:11:37 ale například
    i typ pěstované plodiny.
  • 00:11:41 Zcela nevýhodná nebo nepříznivě
    působící na populaci žížal
  • 00:11:45 je třeba kukuřice. Ta kromě toho,
  • 00:11:49 že zbývá na poli
    málo organické hmoty,
  • 00:11:53 má tendenci k tomu
    vytvářet na povrchu půdy
  • 00:11:57 nepropustnou krustu,
    která potom brání pohybu žížal,
  • 00:12:02 pronikání a nakonec
    i k mnoha dalším procesům v půdě.
  • 00:12:07 Zcela novou otázkou,
    která nyní před námi vyvstává,
  • 00:12:11 je pěstování plodin,
    jako je řepka olejná,
  • 00:12:16 které jsou využívány
    jako biopaliva.
  • 00:12:19 Proto bych doporučoval
    zatím s velkoplošným pěstováním
  • 00:12:25 řepky olejky u nás
    být přece jenom trochu opatrní.
  • 00:12:28 Nevíme, co to udělá, zejména
    pokud by se mělo jednat
  • 00:12:32 o pěstování na velkých plochách
    náhradou za trvalé travní porosty.
  • 00:12:40 Je předpokládaná i zvýšená eroze
  • 00:12:42 a ovlivnění některých biologických
    i chemických procesů v půdě.
  • 00:12:49 Navzdory svému významu
    byly žížaly dlouho přehlíženy.
  • 00:12:53 Zájem o ně
    ale v posledních letech roste.
  • 00:12:56 V Číně jsou žížaly dokonce
    používány k léčbě mnoha chorob.
  • 00:13:04 Jejich využití v medicíně
    se datuje do dávných dob,
  • 00:13:08 kdy starobylé kultury
    využívaly žížaly
  • 00:13:12 k léčení nejrůznějších nemocí.
  • 00:13:15 Tak například severoameričtí
    indiáni používali žížaly
  • 00:13:20 pro léčbu revmatizmu,
    kdy ten původní recept zněl,
  • 00:13:25 že naplníme nádobu žížalami,
    necháme je na slunci rozložit
  • 00:13:31 a touto hmotou
    si natíráme nemocné klouby.
  • 00:13:37 Samotný recept upozorňuje na to,
    že zápach je obrovský,
  • 00:13:41 ale účinek zaručen.
  • 00:13:56 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2008

Související