19. května 2019

Jemnice bývala ve středověku společně s hrady Bítovem nebo Vranovem oporou královské moci na hranici s Rakouskem. Později se stala centrem provinční správy na jihozápadní Moravě. Pyšnila se také podzemním bohatstvím v podobě drahých kovů. Podle jamníků, jak se říkalo havířům, kteří je tu dolovali, dokonce dostala své jméno. Není divu, že se dočkala mohutného opevnění, které je dnes se svými zdmi, trojící bašt a dvou barbakánů jedním z nejzachovalejších obranných systémů u nás. Připomeneme, co je z něj je ve městě k vidění a zastavíme se i u několika dalších místních památek. K zajímavostem patří fakt, že tu mají hned tři svatostánky.

Stáda zubrů, divokých koní a praturů volně se pohybující po pastvinách známe většinou jen z filmů. Už několik let na ně ale můžete narazit jen kousek od našeho hlavního města. U Milovic. Zdejší přírodní rezervace se stala novým domovem těchto obrů. Podívaná je to opravdu unikátní, vidět tato tři zvířata pohromadě u nás v přírodě se totiž lidem nepoštěstilo po celá staletí, a možná i tisíce roků. Bude nás zajímat, jak celý projekt vznikl a odkud se sem dnes vzácná zvířata přistěhovala. Dozvíme se, jaký mají přínos pro krajinu i to, proč je zvědaví turistié mohou sledovat, ale nesmí ničím krmit.

Podle japonského přísloví začíná každá cesta prvním krokem. Tím byly u bratrů Radima a Kamila Dachsových z Jílovic bez nadsázky slavné Želvy Ninja. Tehdy malé kluky animovaný seriál zaujal natolik, že si začali kovat své první japonské meče. A tahle vášeň jim vydržela i v dospělosti. Katany, které se rodí pod jejich rukama, byste sotva rozeznali od originálů ze země vycházejícího slunce. Z té jim dokonce přišel dopis se zprávou, že by své výtvory měli opatřit značkou, aby nedocházelo k záměně s díly tamních mistrů. Prozradí nám, v čem spočívá tajemství jejich úspěchu a zasvětí nás také do tajů jejich vzniku.

Podle názvu by se mohlo zdát, že v jihočeském Nicově nás žádná zajímavost nečeká. Jenže opak je pravdou. V nejstarších dobách obec patřila benediktinskému klášteru v Ostrově u Davle. Později byla součástí panství hradu Kašperk. V okolí se ve středověku těžilo zlato a křemen pro hutě, v nichž se vyráběly páteříky, známé skleněné korálky k růžencům. I když tyhle časy už patří minulosti, vzpomínek na ně tu dodnes najdeme celou řadu. Jednou z nich je nejvýše položený románský kostelík u nás. Nese jméno svatého Martina a u jeho zrodu stáli už zmínění benediktinští mniši. Společně vyrazíme i ke Královskému kameni a zjistíme, podle čeho tenhle útvar dostal jméno.

K významným českým podnikatelům v textilním průmyslu patřili v minulém století Zikmund a Lída Ascherovi. Možná jste o nich ale nikdy neslyšeli, protože u nás takřka upadli v zapomnění. Cestu k vrcholu totiž sice oba započali v Praze, nicméně pak prchli před nacisty a největších úspěchů dosáhli v Londýně, odkud dobývali svět potištěnými látkami. Spolupracovali s nejprestižnějšími módními domy a nejlepšími výtvarníky. Jejich tkaniny zdobené velkými květy dokonce použil na jednu ze svých jarních kolekcí Dior. Životní příběh i práci tohohle páru momentálně mapuje výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, na kterou se společně vypravíme.

Baroko se v českých zemích dočkalo největšího rozmachu v 17. a 18. století. A právě z té doby pochází několik památek v okolí toku Dyje, podél kterého se vydáme v sedle bicyklu. Začneme ve Vranově nad Dyjí. Tamní zámek patří k nejkrásnějším stavbám v tomto slohu u nás. Jeho historie se ovšem začala psát o dost dřív. Původně býval strážním hradem bdícím nad jižní hranici království, za třicetileté války ho ale poničili Švédové a pár let nato vyhořel. Při následné obnově získal současnou, takřka pohádkovou, podobu. Při prohlídce rozhodně nemůžeme minout obrovskou reprezentační prostoru nazvanou Sál předků nebo kapli. Pak se ještě zastavíme na další pamětihodnosti se stopami baroka, na zámku v Uherčicích.