iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 12. 2018
09:00 na ČT1

1 2 3 4 5

4 hlasy
27231
zhlédnutí

Toulavá kamera

Vánoční stromy — Korálkové ozdoby — Keramický betlém — Vánoční zvyky ve skanzenu — Vizovické pečivo — Foukané ozdoby

30 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

přehrát vše

  • Vánoční stromy

    1:35 do playlistu

    Vánoční stromy
    Jedním ze symbolů blížících se svátků jsou rozzářené vánoční stromky nebo rovnou obrovské stromy. Ty zdobí po celý advent většinu našich měst a obcí. První takový mohli obdivovat obyvatelé New Yorku v roce 1912. A jen o dvě léta později se dočkali Evropané. Konkrétně v metropoli Dánska Kodani. K nám tahle novinka dorazila v roce 1924. Nejdřív se zabydlela v Brně. Šlo tehdy o charitativní počin, který měl pomoci chudým. Dostal název Vánoční strom republiky a u jeho zrodu stál spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek. Zjistíme, co ho na tuhle myšlenku přivedlo a jak dlouhá byla cesta od nápadu k realizaci.

  • Korálkové ozdoby

    6:04 do playlistu

    Korálkové ozdoby
    Pravděpodobně už v 17. století se v Německu objevily první vánoční stromky v domácnostech. U nás se takovým pochlubil o svátcích roku 1812 ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich. Ke zdobení se zpočátku používalo především ovoce nebo perníčky. Později se začaly ozdoby dělat i z korálků. Jejich výrobě se u nás věnovali zejména skláři z Jizerských hor. Přestože pak přišly do módy různé foukané koule, zvonky nebo rampouchy, tahle tradice se udržela při životě dodnes. Zasloužila se o to i Lenka Bednaříková ze Štěpánova na Olomoucku, která nám předvede, co všechno se dá z korálků vykouzlit a jak se dělá třeba takový andělíček.

  • Keramický betlém

    10:26 do playlistu

    Keramický betlém
    Za vznik betlémů podle všeho vděčíme Františkovi z Assisi. V roce 1223 s živými postavami ztvárnil příběh o narození Krista u jeskyně nedaleko italského Greccia. Jeho nápad slavil úspěch a jesličky začali stavět lidi v dalších místech. U nás byly první k vidění kolem roku 1560. Dlouho za nimi ovšem věřící museli chodit výhradně do kostelů. Až po reformách Josefa II., který betlémy ze svatostánků vykázal, se rozšířily do domácností. Kdysi se dělaly hlavně z papíru, dnes vznikají z nejrůznějších materiálů. My si prohlédneme keramický, největší u nás. Jeho autorem je výtvarník Pavel Rajdl a ozdobil jím Radovesnice nedaleko Kolína.

  • Vánoční zvyky ve skanzenu

    14:58 do playlistu

    Vánoční zvyky ve skanzenu
    Řada vánočních zvyků pochází ještě z předkřesťanských časů, kdy lidi na konci roku slavili slunovrat a radovali se z toho, že se den začne prodlužovat. Naši předci kupříkladu svazovali nohy stolu, ke kterému všichni na Štědrý večer usedali, aby zajistili soudržnost rodiny. Před hostinou taky rozkrájeli jablíčko a každý snědl kousek. To mu v případě, že by v dalším roce zabloudil, mělo pomoci najít cestu zpátky k lidem, s nimiž si na něm pochutnal. Jak naše prababičky a pradědečkové trávili Štědrý den a na co nikdy nesměli zapomenout, to nám prozradí ve skanzenu v Hlinsku.

  • Vizovické pečivo

    19:20 do playlistu

    Vizovické pečivo
    Naše domovy o svátcích provoní vánočky, cukroví a leckde i perníčky, které za časů našich prababiček bývaly ozdobami, ale i dárkem pro děti. Ty pod stromečkem nacházely taky hračky z jednoduchého těsta, které se narodilo ve Vizovicích. Ano, řeč bude o vizovickém pečivu. Na svět přišlo kolem poloviny 19. století a zanedlouho se rozšířilo po celém Rakousko-Uhersku. Zájem o něj byl i ve Vídni nebo Budapešti. Pekly se až čtyři desítky tvarů. Nejčastěji zvířátka. Dělaly se ale i betlémy nebo svícny. Učarovalo i Marii Kotaškové z Branic nedaleko Milevska, která se mu začala naplno věnovat po odchodu na zasloužený odpočinek. A nás zasvětí do tajů přípravy těsta i pečení.

  • Foukané ozdoby

    23:39 do playlistu

    Foukané ozdoby
    Naši skláři už bezmála stovku let dobývají svět foukanými a malovanými ozdobami. Ty přišly na svět v Německu. V roce 1858 velké sucho v Alsasku zapříčinilo nedostatek ovoce, které se ke zdobení používalo. A jednoho skláře v Goetzenbrucku napadlo nahradit jablíčka baňkami z křehkého materiálu. Jeho nápad slavil úspěch a rychle se šířil. Naši mistři oboru začali takové ozdoby vyrábět na přelomu 19. a 20. století, ale spíš jako doplňkový sortiment. Nejvíc se mu dařilo v Podkrkonoší, ale stranou nezůstali ani foukači jablonečtí. V tamním muzeu si připomeneme slavnou tradici a prohlédneme některé kousky z největší veřejné sbírky foukaných ozdob na světě.

  • Soutěž

Přehrát vše