iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
31. 3. 2013
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

8 hlasů
11761
zhlédnutí

Toulavá kamera

Zdobení velikonočních palem v Příboře — Madeirové kraslice — Kohoutí kříže — Velikonoční řehtačky ze Zlína — Velikonoce na hradě i v podhradí - Nové hrady — Mariánská Hora u Lanškrouna

28 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:20 Dobrý den, přátelé!
  • 00:00:24 Pro jednoho jsou Velikonoce
    oslavou příchodu jara,
  • 00:00:27 pro druhého nejdůležitějšími
    svátky v roce.
  • 00:00:29 Pojí se přece s ukřižováním
    Ježíše Krista
  • 00:00:32 a jeho zmrtvýchvstáním.
  • 00:00:35 Jejich počátky ovšem sahají
    až do pohanských dob,
  • 00:00:38 kdy lidé vzdávali holt
    plodivé síle přírody.
  • 00:00:41 Právě ji a nový život představují
    malovaná vajíčka.
  • 00:00:44 Zvyků a tradic si ale dnes
    připomene daleko víc.
  • 00:00:47 Tak třeba v Příboře mají
    velikonoční palmy.
  • 00:00:50 Prozradím vám,
    proč je vyrábějí a jak.
  • 00:00:53 Pak vám ukážu poněkud
    jiné kraslice, madeirové,
  • 00:00:56 které skutečně vypadají
    jako ona věhlasná krajka.
  • 00:01:00 Už jste někdy slyšeli
    o kohoutích křížích? Ne?
  • 00:01:04 V tom případě
    vám rozšířím obzory.
  • 00:01:06 I ony souvisejí s mučednickou
    smrtí Spasitele.
  • 00:01:09 Když zvony odletí do Říma,
    převezmou jejich roli řehtačky.
  • 00:01:13 Dřív ale vyháněly zlé síly.
    I o tom bude řeč.
  • 00:01:17 Přeneseme se také
    do dávných časů.
  • 00:01:20 V Nových Hradech
    nám předvedou,
  • 00:01:22 jak kdysi vypadla pomlázka
    u pánů i kmánů.
  • 00:01:25 A nakonec zklidníme mysl
  • 00:01:28 a zaposloucháme se do poselství
    velikonočního příběhu.
  • 00:01:31 Na Mariánské Hoře u Lanškrouna
    nám to půjde jedna báseň.
  • 00:01:36 Ve městě Příbor na Valašsku
    obnovili ojedinělý zvyk.
  • 00:01:41 Podle staré tradice
    tam vyrábějí a zdobí
  • 00:01:44 několikametrové
    velikonoční palmy.
  • 00:01:47 Na Květnou neděli s nimi chodí
    průvod kolem kostela
  • 00:01:50 a následně je farář posvětí.
  • 00:01:53 V tamním muzeu navíc předvádějí
    tvorbu malých palmiček,
  • 00:01:56 které pro změnu o těchto svátcích
    zkrášlovaly příbytky lidí.
  • 00:02:02 Palmy se v Příboře dělaly a dělají
    z lískových nebo vrbových prutů,
  • 00:02:05 potřebnou zeleň dodávají
    řetězy a věnce z větviček tújí,
  • 00:02:09 zdobí se papírovými květy
    a barevnými stuhami.
  • 00:02:13 Naši předkové si chtěli
    v minulosti připomenout
  • 00:02:18 slavný vjezd Krista Pána
    do Jeruzaléma na Květnou neděli.
  • 00:02:21 A protože podle liturgické památky
    se praví,
  • 00:02:24 že tehdy občané,
    obyvatelé Jeruzaléma,
  • 00:02:26 vítali Krista olivovými
    a palmovými ratolestmi,
  • 00:02:30 tak chtěli něco takového vytvořit
    či napodobit středomořské palmy.
  • 00:02:33 V Příboře se tento zvyk udržel
    do roku 1975, kdy byl přerušen.
  • 00:02:38 V roce 2008 tady parta nadšenců
  • 00:02:41 tradici palem a palmové průvody
    obnovila.
  • 00:02:44 Je pravdou, že jsme neměli
    nějaké vzory,
  • 00:02:47 že jsme vycházeli
    z ústní tradice první rok.
  • 00:02:50 Ale do roka a do dne se našla
    ve stodole rodiny v Klokočově
  • 00:02:53 originální palma, pak jsme se
    na ni podívali a zjistili jsme,
  • 00:02:57 že jsme se prakticky neodchýlili
    od té původní struktury palmy.
  • 00:03:00 Já si pamatuju odmala,
  • 00:03:05 že ty palmy se dělaly
    u nás doma,
  • 00:03:08 byla to výsada jen svobodných
    mládenců, kteří to mohli nosit.
  • 00:03:13 Já jsem nosil palmu
    od roku 1960,
  • 00:03:17 a když jsem se roku 1967 oženil,
    tak už jsem nemohl nosit.
  • 00:03:23 Vyrobit palmy, to je dnes práce
    na několik týdnů
  • 00:03:26 pro dvě desítky dobrovolníků.
  • 00:03:29 Dokončují se v kostele.
  • 00:03:32 Jako v minulosti
    se zhotovují čtyři,
  • 00:03:34 aby symbolizovaly
    vlastní město Příbor
  • 00:03:37 a jeho okrajové části Klokočov,
    Vésku a Benátky.
  • 00:03:40 Na Květnou neděli ráno s nimi
    slavnostní průvod obchází kostel.
  • 00:03:44 K tomu se přidá hudba
    a věřící,
  • 00:03:47 máme Příborský žesťový kvintet
    a chrámovou scholu, která zpívá,
  • 00:03:49 dojdeme před kostel,
  • 00:03:52 kde pan farář palmy posvětí,
    nejen naše palmy,
  • 00:03:55 ale i všechny ratolesti,
    které mají věřící s sebou.
  • 00:03:58 A když se palmy posvětí,
    vstupuje se do kostela průvodem
  • 00:04:01 a palmy se postaví
    před oltářem na čtyři místa.
  • 00:04:04 Svěcení palem je záležitostí
    křesťanských svátků.
  • 00:04:07 Kult zelených ratolestí
    jako symbolů jara
  • 00:04:10 a začátku zemědělského roku
    má ale hlubší kořeny,
  • 00:04:12 spojené s lidovými zvyklostmi
    i magickými praktikami.
  • 00:04:16 Starou symboliku
    měla třeba i snaha,
  • 00:04:19 aby palma byla co nejvyšší.
    Tvořily se tady i šestimetrové.
  • 00:04:27 Co je největší, co je první,
    tak má největší účinky.
  • 00:04:29 Mládenci v rámci soupeření vesnic
    se předháněli,
  • 00:04:32 která palma bude větší.
  • 00:04:35 Oni potom ty palmy,
    když se světí,
  • 00:04:38 tak oni je natahovali
    z co největší dálky,
  • 00:04:41 aby ta palma byla
    co nejvíce posvěcená.
  • 00:04:44 Palmy se taky rozebíraly.
    Z kousků proutků se dělaly křížky,
  • 00:04:47 které se zapichovaly k polím,
    aby chránily úrodu.
  • 00:04:50 V příborském muzeu zase
    před Velikonocemi předvádějí,
  • 00:04:53 jak se v tomto regionu dělaly
    malé zdobené palmy
  • 00:04:56 jen pro rodinné potřeby.
    Základ tvoří kočičky,
  • 00:04:59 kolem se dávalo klokočí,
    tis, jedle nebo jalovec.
  • 00:05:02 Tam zase to měli
    na starosti kluci,
  • 00:05:05 kteří měli za úkol
    nechat tu palmu posvětit,
  • 00:05:08 potom zase utíkali domů, a kdo byl
    nejrychlejší, kdo byl první,
  • 00:05:11 tak ta palma měla
    magické účinky největší.
  • 00:05:14 Rozebíralo se to, dávalo se to
    za trámy, za svaté obrázky,
  • 00:05:18 do chléva se to dávalo,
  • 00:05:22 kočičky se polykaly v rámci
    různých magických praktik.
  • 00:05:27 Zvyk vázat malé velikonoční
    palmy se dodnes zachoval
  • 00:05:30 na Frýdecko-Místecku
    v obci Raškovice.
  • 00:05:33 Ty velké můžete vidět
    ve farním kostele v Příboře
  • 00:05:35 i po Velikonocích.
  • 00:05:38 U oltáře tam budou stát
    až do svatodušních svátků.
  • 00:05:41 Tedy do poloviny května.
  • 00:05:43 Když si Katka Červenková
    ze Všerub u Plzně koupila
  • 00:05:47 před pár lety dvě madeirová
    velikonoční vajíčka,
  • 00:05:50 tedy dírkované kraslice
    inspirované stejnojmennou krajkou,
  • 00:05:53 leželo jí dlouho v hlavě,
    jak je možné je vyrobit,
  • 00:05:57 zda lze vůbec do křehké skořápky
    vyvrtat tolik dírek,
  • 00:06:00 natož tvarovaných. Nedalo jí to
    a pustila se do práce.
  • 00:06:04 Jak moc byla úspěšná,
    uvidíte v následující reportáži.
  • 00:06:10 Chce to prý obrnit se
    trpělivostí,
  • 00:06:13 nenechat se odradit
    prvními neúspěchy
  • 00:06:16 a vrtat a brousit stále dokola
    bez ohledu na to,
  • 00:06:19 kolik prasklých skořápek
    vyhodíte.
  • 00:06:22 Dobře to jde zubařskou vrtačkou.
    Kdo nemá v rodině dentistu,
  • 00:06:25 vystačí s nějakou bruskou,
    co má alespoň 1 300 otáček.
  • 00:06:29 Katka zkoušela zprvu brousit
    obyčejným kulatým pilníkem.
  • 00:06:36 Vyzkoušela jsem v podstatě
    všechna vajíčka.
  • 00:06:39 Začínala jsem na klasických
    slepičích, ale ty praskají,
  • 00:06:42 navíc v dnešní době
    je problém sehnat bílá,
  • 00:06:45 většinou jsou k dostání jen hnědá
    vajíčka, což není úplně ono.
  • 00:06:48 Pak jsem se náhodou dostala
    k husím a kachním,
  • 00:06:51 a zjistila jsem, že práce s nimi
    je mnohem lepší,
  • 00:06:54 protože mají skořápku
    přece jenom trošku pevnější.
  • 00:06:58 Jednou se mi úplně náhodou
    dostala do ruky holubí vajíčka.
  • 00:07:02 Myslím, že byla velká troufalost
    zkusit je vrtat,
  • 00:07:05 protože skořápka je tenoučká
    v podstatě jako papír.
  • 00:07:10 Čtyři skončila v koši,
    vydrželo až tohle, páté.
  • 00:07:14 Krajkové vzory začíná Katka
    "čarovat"
  • 00:07:17 na skořápky zvenku i zevnitř
    odmaštěné vodou s jarem.
  • 00:07:20 Vajíčko se musí vzít
    do celé dlaně,
  • 00:07:24 držet ho na protilehlé straně,
    než se brousí,
  • 00:07:30 svírat ho rovnoměrným tlakem,
    nesmí se držet moc silně,
  • 00:07:34 ale zase tak, aby nevyklouzlo
    a bylo zpevněné tou dlaní.
  • 00:07:38 Složitější motivy je nutné
    předem předmalovat.
  • 00:07:41 Jednodušší se dají vrtat rovnou.
  • 00:07:44 Když je vajíčko vybroušené,
    musí se vyčistit znovu,
  • 00:07:48 takže se čistí, aby se odstranily
    vnitřní blanky,
  • 00:07:51 které vždycky zůstanou
    v tom vybroušeném vidět.
  • 00:07:55 Spolehlivě je odstraní koupel
    v Savu zředěném vodou.
  • 00:07:59 Po vyčištění se musí ještě
    pořádně propláchnout,
  • 00:08:02 aby nebylo cítit
    a aby nezažloutlo,
  • 00:08:05 a potom se suší
    a pak se maluje.
  • 00:08:10 Buď rozpuštěnou bílou křídou,
    nebo bílou voskovkou,
  • 00:08:13 vždy s přídavkem
    včelího vosku.
  • 00:08:16 Je důležité, aby vosk byl
    zahřátý na správnou teplotu.
  • 00:08:20 Jakmile to čoudí a smrdí,
    jak já říkám,
  • 00:08:23 tak potom je ta správná teplota
    na to, kdy se dá malovat.
  • 00:08:27 Musí se nanášet rychle, protože
    vosk strašně rychle tuhne.
  • 00:08:30 Na droboulinké kytičky
    nebo tečky
  • 00:08:34 by štětec byl nástrojem
    příliš humpoláckým.
  • 00:08:37 Já mám klasický špendlík
    s malinkou kovovou hlavičkou,
  • 00:08:40 mám to zapíchnuté v tužce,
  • 00:08:43 protože se mi tužka dobře drží,
    jako při psaní.
  • 00:08:46 Je důležité, kdyby se vosk
    začal hodně přepalovat,
  • 00:08:49 tak na chvíli stáhnout z ohně,
    protože potom mění barvu.
  • 00:08:53 Nedávno se Katce splnil sen.
  • 00:08:56 Sehnala vyfouknutá
    pštrosí vajíčka.
  • 00:08:59 Práce s ním je
    mnohem náročnější,
  • 00:09:02 protože tady než se vybrousí
    jedna dírka do nějakého tvaru,
  • 00:09:05 tak půlka slepičího vajíčka
    je hotová,
  • 00:09:08 protože skořápka je
    hodně pevná, hodně silná,
  • 00:09:11 takže to trvá
    mnohem delší dobu.
  • 00:09:14 A výsledkem snažení jsou
    skutečně mistrovská dílka.
  • 00:09:17 Co mám moc ráda,
    jsou ty košíčky,
  • 00:09:19 které jsou taky
    z husích skořápek.
  • 00:09:23 Ze slepičích jsem to zkoušela,
    že by byl malinký, hezký,
  • 00:09:25 ale nejde to, hodně praskají.
  • 00:09:28 Když ale prasklo to pštrosí,
  • 00:09:31 proměnila je naše hostitelka
    v obří košíček.
  • 00:09:34 Tohle už jsou nejmodernější
    varianty madeirových kraslic,
  • 00:09:37 bublinky a "stopa červotoče".
  • 00:09:39 Ale Katčiny šikovné ruce
    zvládají i jiné techniky zdobení.
  • 00:09:42 Nám při loučení udělala radost
  • 00:09:45 vyškrabovanou kraslicí
    s názvem našeho pořadu.
  • 00:09:50 Možná jste na Šumavě
    či v Bavorském lese
  • 00:09:52 narazili na kuriózní kříže,
  • 00:09:55 na kterých obklopuje Krista
    až 30 různých předmětů.
  • 00:09:59 Nikdy na nich nechybí kohout,
    proto se jim u nás říká kohoutí.
  • 00:10:03 V Bavorsku, kde lidoví umělci
    toto zvláštní zpodobení
  • 00:10:07 Ježíšova utrpení vytvářeli
    už v 19. století,
  • 00:10:10 je znají jako pašijové kříže.
  • 00:10:17 Cestu k těm nejzajímavějším
    jak u nás, tak za hranicemi
  • 00:10:22 nám ukáže Vladimír Horpeniak
    z muzea v Kašperských Horách.
  • 00:10:28 Náměstí v Kašperských Horách
    vévodí radnice
  • 00:10:31 a kostel sv. Markéty,
  • 00:10:34 ale rarita, která se tulí
    k východní stěně svatostánku,
  • 00:10:37 se dá snadno přehlédnout.
  • 00:10:40 Jde o restaurovaný originál
    kohoutího kříže,
  • 00:10:43 přestěhovaný
    od nedalekého Nicova,
  • 00:10:46 kde se na něm podepsaly
    jak zub času, tak ruce vandalů.
  • 00:10:49 V Kašperkách je teď
    pěkně pod dohledem.
  • 00:10:52 Zato tady, v polích
    nad Nicovem, chyběl.
  • 00:10:55 A tak se sem v roce 2005
    vrátila alespoň jeho kopie.
  • 00:10:58 Však tu stával věky.
  • 00:11:01 Původně byl dřevěný,
  • 00:11:05 v roce 1890 byl nahrazen
    kovovým železným křížem,
  • 00:11:08 který vyrobil místní kovář
    Klement.
  • 00:11:11 Vypráví se, že kovář skládal
    krejcar po krejcárku,
  • 00:11:14 aby měl dostatek peněz
    pro tento poměrně veliký kříž.
  • 00:11:18 Latinsky se mu říká Arma Christi
    a má kolemjdoucím připomínat
  • 00:11:21 průběh Kristova mučení
    od zatčení až po popravu.
  • 00:11:25 Proto Ježíše na kříži obklopují
    symboly jeho mučednické smrti.
  • 00:11:30 Na vrcholu je kohout,
  • 00:11:32 který připomíná trojí zapření
    Krista apoštolem Petrem.
  • 00:11:36 Kohout stojí na hodinách,
    které ukazují třetí hodinu,
  • 00:11:40 to je hodina,
    kdy zemřel Kristus.
  • 00:11:43 Kolem těla ukřižovaného
  • 00:11:46 defilují siluety nástrojů
    použitých při jeho mučení,
  • 00:11:49 hřeby, kladivo, kleště, vrták,
    rukojeti bičů a důtek, tesák.
  • 00:11:53 Kopí připomíná
    římského vojáka Longina,
  • 00:11:56 který mrtvému Kristu
    probodl kopím bok,
  • 00:11:59 ze kterého pak vyšla
    krev a voda.
  • 00:12:02 V závěru velkého postu
    navštěvovali lidé kříže na polích,
  • 00:12:07 na Velký pátek na nich líbali
    všech pět Kristových ran
  • 00:12:12 a také meditovali, zcela určitě
    zde, u kohoutího kříže u Nicova.
  • 00:12:18 I v samotné vsi bychom se měli
    porozhlédnout.
  • 00:12:21 Kostel sv. Martina sice přišel
  • 00:12:24 o původní pozdně románský
    vzhled při barokní přestavbě,
  • 00:12:27 přesto mu nikdo nemůže upřít,
  • 00:12:30 že byl nejvýše postavenou
    románskou svatyní v Česku.
  • 00:12:33 A v naší další zástavce, Úbislavi,
    najdeme kříž hned za mostem.
  • 00:12:37 Jsme u slavného dřevěného kříže,
    který do Úbislavi v 19. století
  • 00:12:41 přivezl místní rolník
    a povozník František Štoural.
  • 00:12:47 A to z Bavorska, kam se přesuneme,
    do městečka Freyung,
  • 00:12:51 kde je ve Schramelhausu k vidění
    jeden z nejhezčích křížů vůbec.
  • 00:12:56 Pochází z roku 1850
    a výjimečně u něj známe
  • 00:12:59 i jméno autora,
    Josefa Weidingera,
  • 00:13:02 jehož inspirací byly při tvorbě
    postav chrámové plastiky.
  • 00:13:08 Já bych zvlášť připomněl,
    že je tady sloupek,
  • 00:13:11 u kterého byl Kristus bičován,
    důtky, metla.
  • 00:13:14 Je tady rouška Veroničina,
  • 00:13:18 do které se zázračně otiskla
    Kristova tvář.
  • 00:13:21 Zajímavým motivem
    jsou i kostky,
  • 00:13:24 kterými hráli vojáci
    o roucho Ježíše Krista.
  • 00:13:28 Kohoutí kříže tu můžeme vidět
    i na lidových podmalbách.
  • 00:13:33 Máme tady motiv
    Božího hrobu,
  • 00:13:35 vedle něj jsou nástroje Kristova
    umučení včetně kohouta.
  • 00:13:41 Podobné zasklené
    kohoutí kříže
  • 00:13:43 kdysi zdobily leckterou
    místní domácnost.
  • 00:13:46 Často si je hospodáři
    pořizovali mnohem větší
  • 00:13:49 a věšeli je pak do štítů
    či stavěli ke stěnám domů.
  • 00:13:53 Tenhle široko daleko největší
    domovní kohoutí kříž
  • 00:13:56 můžete spatřit v Grillabergu,
    6 km od Freyungu.
  • 00:14:02 Naopak za těmito maličkými
    přes hranici chodit nemusíte.
  • 00:14:05 Stačí, když v Kašperských Horách
    zajdete do muzea,
  • 00:14:08 kde mají skutečné skvosty,
  • 00:14:11 a doktor Horpeniak vám rád řekne
    víc, než stihl v naší reportáži.
  • 00:14:16 Podle velikonoční tradice odlétají
    zvony na Zelený čtvrtek do Říma.
  • 00:14:20 Až do Bílé soboty je proto
    nahrazují řehtačky a klapačky,
  • 00:14:24 s nimiž kluci obcházeli a mnohde
    stále obcházejí vesnice a města.
  • 00:14:29 My se teď vypravíme do Zlína
  • 00:14:32 za Liborem Jurčíkem,
    který je vyrábí.
  • 00:14:35 Truhlářské řemeslo
    si v jeho rodině předávají
  • 00:14:38 z generace na generaci
    a on je čtvrtým v řadě.
  • 00:14:41 Pan Jurčík vyrábí deset druhů
    klapaček a řehtaček,
  • 00:14:44 od těch nejmenších,
    jednoduchých do ruky.
  • 00:14:50 Záleží to na tloušťce jazýčku,
  • 00:14:52 který se točí
    po ozubeném kolečku.
  • 00:14:57 Přes řehtačky dvojité
    nebo obouruční,
  • 00:15:00 které obvykle nosí
    vedoucí party hrkačů.
  • 00:15:03 Propracovat se k tomu,
    aby mohl vlastnit tuto hrkačku,
  • 00:15:07 musí několik let chodit
    s tou skupinkou a řehtat.
  • 00:15:16 Téměř uměleckým dílem jsou
    řehtačky kytarové a s ozvučnicí,
  • 00:15:20 dělané podle starých předloh
    ověřených generacemi kluků.
  • 00:15:24 Pořádně hutný zvuk jim dodávají
    pérka a kladívka.
  • 00:15:30 Docela dost se to prodává,
    tatínci pro svoje syny chtějí,
  • 00:15:34 aby se vrátili
    do svých dětských let.
  • 00:15:40 Do správného řehtacího orchestru
    patří i hrkačky tragačové.
  • 00:15:46 Těch typů tragačů je hodně,
    jsou se dvěma kolečky,
  • 00:15:49 ze čtyřmi pérky, široké, úzké.
  • 00:15:57 Některé řehtačky
    pan Jurčík zdobí
  • 00:16:00 malovanými motivy
    nebo takzvaným zauzováním.
  • 00:16:03 To je technika, kdy se řehtačky
    vyudí jako klobásky.
  • 00:16:12 Dřevo tím získá barvu
    i přírodní konzervaci.
  • 00:16:15 Pak se do nich dlátem
    vyrývají vzory.
  • 00:16:18 Pro několik kostelů vyrobil
    pan Jurčík i velké řehtačky věžní.
  • 00:16:21 Čekají tam,
    aby zastoupily zvony,
  • 00:16:24 když jim to každoročně nedá
    a odletí o Zeleném čtvrtku
  • 00:16:27 na svou pouť pro požehnání
    do Říma.
  • 00:16:30 Zpátky do práce
    se podle legendy vrací
  • 00:16:33 až na Vzkříšení
    v Bílou sobotu.
  • 00:16:39 Ve skutečnosti to hlučení
    má daleko starší tradici.
  • 00:16:42 Hluk vyháněl všechno zlé
    z obce, z vesnice,
  • 00:16:44 proto bylo nutné obejít
    celou obec,
  • 00:16:47 vyhnat řádným hlučením
    všechny zlé síly.
  • 00:16:50 Obchůzku organizovali
    vždy nejstarší chlapci,
  • 00:16:53 určovali, kdy a kde
    se bude hrkat.
  • 00:16:56 Důležitý byl i rytmus,
    který obstarávají klapačky.
  • 00:16:59 Nejčastější jsou
    tyto jednoduché
  • 00:17:02 nebo větší kladívkové.
  • 00:17:07 Kde ještě dodržují
    stará přísná pravidla,
  • 00:17:10 musí se správný rytmus
    dopředu nacvičit.
  • 00:17:13 Často se rytmicky odříkává
    modlitba nebo nějaký verš.
  • 00:17:16 Třeba "tři hodiny zvoníme,
    Jidáše honíme",
  • 00:17:20 nebo "Jidáši, cos to učinil,
    že jsi Krista Pána prozradil".
  • 00:17:28 Nedílnou součástí obchůzky
    je odměna za hrkání a její dělení.
  • 00:17:33 Ti nejstarší, páni, kapráli
    nebo stárci, jak se jim říkalo,
  • 00:17:38 ti se podílejí nejvíc.
  • 00:17:43 A potom je to odstupňované,
    kolikrát kdo chodil, jak klepal,
  • 00:17:47 jestli neulétl z rytmu,
    tady to všechno hrálo roli.
  • 00:17:52 Kdo se chce zapojit
    do lidových obyčejů,
  • 00:17:55 Libora Jurčíka a jeho řehtačky
    zastihne
  • 00:17:58 na lidových akcích v Rožnově,
    ve Strážnici
  • 00:18:01 nebo na Vysočině
    na Veselém kopci.
  • 00:18:04 Takže s chutí do toho,
    protože na Velikonoce se snad,
  • 00:18:07 na základě tradice, hlukové
    normy nemusejí dodržovat.
  • 00:18:10 Nové Hrady v jižních Čechách
    prosluly především
  • 00:18:13 tradičními a hodně rozpustilými
    masopusty.
  • 00:18:16 Teď se tu ale můžete leccos
    dozvědět i o svátcích,
  • 00:18:19 které po období bezbřehých
    radovánek následují.
  • 00:18:22 Tedy o Velikonocích.
  • 00:18:25 Porovnáte třeba, jak se slavily
    na vsi a jak na hradě.
  • 00:18:28 A právě v něm naše putování
    začneme.
  • 00:18:31 Původně ho vlastnili
    Rožmberkové,
  • 00:18:34 pak ale po tři staletí patřil
    Buquoyům.
  • 00:18:38 Když hrad převzali
    francouzští Buquoyové,
  • 00:18:41 byl jim už málo pohodlný,
  • 00:18:43 tak si pořídili nejdřív rezidenci
    na náměstí a pak luxusní zámek.
  • 00:18:47 V původním hradě nadále bydlel
    správce jejich panství.
  • 00:18:53 Rodina pana správce patřila
    mezi místní honoraci,
  • 00:18:56 která si mohla leccos dovolit,
  • 00:18:59 což se projevilo zejména
    o masopustu,
  • 00:19:02 kdy bylo zvykem jíst pokud možno
    věci nejvíce tučné a mastné,
  • 00:19:05 aby celý rok
    byl člověk při síle.
  • 00:19:08 O velikonočním týdnu se jedly
    tradiční velikonoční pokrmy,
  • 00:19:11 třeba jidášky tradiční nebo
    hnízda, kam se vkládala vajíčka.
  • 00:19:14 Když po období půstu přicházely
    ke správcovým návštěvy,
  • 00:19:18 tak byla tabule zase
    jaksepatří bohatá.
  • 00:19:21 Buquoyové drželi Velikonoce nejen
    na Nových Hradech, ale i v Praze.
  • 00:19:25 Z deníku slečny
    Gabriely Buquoyové víme,
  • 00:19:31 že si Gabriela spolu
    se svými sestrami
  • 00:19:34 o Bílou sobotu ještě spolu
    s učitelem kreslení
  • 00:19:37 připravovaly vajíčka, která
    o velikonočním pondělí po mši
  • 00:19:41 dala do košíku a odnesly
    do zahrady v Bubenči.
  • 00:19:44 Tam byla vajíčka ukryta
  • 00:19:47 a pozvaní šlechtici Hans
    a Franz Thunovi vajíčka hledali.
  • 00:19:50 Poté se celá společnost občerstvila
    studeným uzeným masem
  • 00:19:53 a odebrali se na představení
    do Stavovského divadla.
  • 00:19:56 Už i k lidovému prostředí
    tady patřil "beran",
  • 00:19:59 symbolicky zdobená,
    v kostele svěcená haluz.
  • 00:20:03 Na Novohradsku, na rozdíl
    od blízkého Rakouska,
  • 00:20:06 tahle specialita už vymizela.
  • 00:20:09 Část větviček
    se dávala do stájí,
  • 00:20:12 aby byl dobytek chráněn
    od všeho nečistého,
  • 00:20:15 a některou větvičku
    si vzal hospodář
  • 00:20:17 na Velikonoční pondělí na pole,
    kde ji vetkl do země.
  • 00:20:20 Pokud potom o žních našel
    kvetoucí zelenou větvičku,
  • 00:20:23 tak to znamenalo následující
    bohaté roky, co se týče úrody,
  • 00:20:26 nebo že do domu
    přijde nevěsta.
  • 00:20:29 Velikonoce s sebou přinášely
    i různé obřady.
  • 00:20:32 Vyšší úředníci a šlechta to brali
    vysloveně jako církevní svátek,
  • 00:20:38 z kterého jim plynuly určité
    povinnosti nebo tradice.
  • 00:20:41 Například i u nás se drželo
    omývání nohou dvanácti chudým.
  • 00:20:44 Na nemajetné se pamatovalo
    i s ošacením a jídlem.
  • 00:20:47 A peklo se z kynutého těsta,
    které připomíná,
  • 00:20:50 jak zjara nabývá,
    tedy kyne příroda.
  • 00:20:52 V novohradské kovárně kralují
    šikovné hospodyně s místními dětmi.
  • 00:20:56 Ke všem zvířátkům
    je třeba uválet tři hady
  • 00:21:02 a z těch se umotá třeba
    kohoutek, koníček, zajíc.
  • 00:21:05 Pěkné pečivo, perníčky a vejce
    krásně ozdobí každou domácnost.
  • 00:21:08 Mužům ovšem nesmí chybět
    ani nástroj pro omlazování.
  • 00:21:12 Jsou různé odstíny vrb,
    podle toho jak natahují vodu,
  • 00:21:16 takže se snažím kombinovat barvy,
  • 00:21:19 aby pomlázka byla
    aspoň dvoubarevná,
  • 00:21:22 většinou tříbarevné dělám.
  • 00:21:27 Je to jaro. Vrba dává sílu,
    má vodu a sílu, omlazuje.
  • 00:21:30 Možná se bude hodit
    i další rada.
  • 00:21:33 Něco pro místní dívky,
    které by se rády vdaly.
  • 00:21:37 Tam se doporučovalo,
  • 00:21:40 aby ještě před rozbřeskem
    vyběhly ven
  • 00:21:43 a omyly se rosou s tím, že to
    mělo zabezpečit hebkou pleť.
  • 00:21:49 Někdo ovšem říká,
    že to nemá být jen rosa,
  • 00:21:51 ale že se taky stříkaly
    žabincem.
  • 00:21:54 Jinak v odpoledních hodinách
    se chodilo na emauzské vycházky,
  • 00:21:59 což v případě Nových Hradů
    znamenalo vycházku
  • 00:22:03 do rakouského Pyhrabrucku,
    který je hned za hranicí.
  • 00:22:06 Tam šli víceméně za sousedy
    na pivo, poseděli v hospůdce,
  • 00:22:10 a dá se říct, že takhle udržovali
    velmi přátelské vazby.
  • 00:22:14 Po návštěvách se na Novohradsku
    můžete vydat
  • 00:22:17 o velikonoční neděli
    i v pondělí
  • 00:22:20 třeba do kovárny
    za spoustou radovánek.
  • 00:22:23 Brány už otevřel i Starý hrad.
  • 00:22:25 Poselství Ježíše Krista
    připomínají i křížové cesty,
  • 00:22:28 které kopírují jeho cestu
    z Pilátova domu na horu Golgota.
  • 00:22:32 Jedna z prvních se objevila
    ve Španělsku v 15. století
  • 00:22:35 a odtud se tradice jejich
    budování šířila do světa.
  • 00:22:39 Věřící na nich v čase Velikonoc
    rozjímali
  • 00:22:42 a prosili o Boží ochranu.
  • 00:22:45 Jedním takovým místem je
    i Mariánská Hora u Lanškrouna.
  • 00:22:48 Odtud věřící putovali
  • 00:22:51 až do rakouského městečka
    Mariazell.
  • 00:22:54 Prvním známým
    organizátorem poutí
  • 00:22:57 z Mariánské Hory do Mariazellu
  • 00:23:00 byl místní radní a hospodský
    František Čípa.
  • 00:23:03 Vypráví se, že několikrát viděl
    z okna statku za noci na Vrších,
  • 00:23:06 jak se lokalitě říkalo,
    jasně ozářenou oblohu.
  • 00:23:09 Na tom místě nechal roku 1813
    vztyčit honosný kříž
  • 00:23:12 a daroval své pozemky
    na stavbu kostela.
  • 00:23:17 Na pondělí svatodušní se sešli
    na Mariánské Hoře,
  • 00:23:24 pak šli deset dní do Rakouska
    do Mariazell,
  • 00:23:27 tři dny tam strávili oslavou
    těla a krve Páně
  • 00:23:30 a pak šli deset dní zpátky,
    700 km ušli za tři neděle.
  • 00:23:33 Od roku 1846 vodil poutníky
    zbožný Leopold Fiala.
  • 00:23:36 Po deseti letech se přestěhoval
    na Mariánskou Horu
  • 00:23:39 a pustil se do budování
    tohoto poutního místa.
  • 00:23:42 Protože byl kameník,
    postavil zde v lese
  • 00:23:45 pískovcový sloupek
    se sochou Panny Marie.
  • 00:23:49 Dále postavil v roce 1864
    malou kapli, mariánskou celu,
  • 00:23:54 a v roce 1867 přistavěl
    k této kapli
  • 00:23:58 zadní část tohoto kostela,
    kdy kaple tvořila presbytář.
  • 00:24:03 Protože poutníků přibývalo,
    postavil přední část kostela,
  • 00:24:07 a tím tento kostel dostal
    stejné liturgické uspořádání,
  • 00:24:11 jako je Mariazell v Rakousku.
  • 00:24:14 To znamená sloup
    před hlavním oltářem
  • 00:24:17 a cellenská kaple
    uprostřed kostela.
  • 00:24:20 V kostele visí obraz připomínající
    zázračnou událost z roku 1841.
  • 00:24:24 Stala se, když Antonín Keprta
    z Kunvaldu vezl
  • 00:24:28 přes Mariánskou Horu mlýnské
    kameny z Pruska na Moravu.
  • 00:24:31 Na Mariánské Hoře za úplné tmy
    se mu stala nehoda,
  • 00:24:34 že náklad mlýnských kamenů
    se na něho skácel.
  • 00:24:38 Antonín Keprta prosil
    Pannu Marii Cellenskou
  • 00:24:41 o šťastnou hodinku smrti.
    Ale stalo se něco, co nečekal.
  • 00:24:44 Zjevila se mu Panna Maria,
    vůz nad ním nadzdvihla
  • 00:24:48 a on zjistil,
    že se mu nic nestalo.
  • 00:24:51 Dcera Antonína Keprty posléze
    věnovala tomuto kostelu obraz,
  • 00:24:54 který zázračnou událost
    znázorňuje.
  • 00:24:58 K jinému darovanému obrazu
    s Pannou Marií
  • 00:25:01 se váže trochu úsměvná historka.
    Postaral se o ni Karol Wojtyla.
  • 00:25:06 Když byl ještě kardinál Wojtyla,
    budoucí papež Jan Pavel II.,
  • 00:25:09 v Krakově, chodíval na pouť
  • 00:25:12 a před sebou nesl obraz
    Panny Marie Čenstochovské.
  • 00:25:16 Místní komunisté v domnění,
    že zruší celou pouť,
  • 00:25:19 mu zakázali nosit tento obraz
    v čele procesí.
  • 00:25:23 Pan kardinál Wojtyla
    jim to přislíbil.
  • 00:25:26 Poté vyjmul obraz z rámu
    a na pouť si vzal prázdný rám.
  • 00:25:29 Počet poutníků
    se zdvojnásobil.
  • 00:25:34 Kolem kostela vyrostla
    v roce 1886 křížová cesta.
  • 00:25:38 O rok dříve královéhradecký
    biskup Josef Jan Hais
  • 00:25:41 vyhlásil Mariánskou Horu
    poutním místem.
  • 00:25:45 Je postavena do půlkruhu
    v lipové aleji.
  • 00:25:48 Jednotlivá zastavení
    jsou chráněna dvířky,
  • 00:25:51 která si každý může otevřít
    a zase zavřít.
  • 00:25:54 Zajímavostí je, že pod výjevy
    je napsáno proroctví.
  • 00:25:58 Jednotlivé obrazy křížové cesty
    jsou doplněny
  • 00:26:01 o proroctví ze Starého zákona.
  • 00:26:04 Zde například máme
    desáté zastavení křížové cesty.
  • 00:26:08 Pán Ježíš je svlečen
    ze svých šatů.
  • 00:26:11 A ze žalmu 21.19 čteme:
  • 00:26:17 Rozdělili sobě roucha má
    a o můj oděv metali los.
  • 00:26:21 Tento žalm sepsal král David
    tisíc let před smrtí Pána Ježíše.
  • 00:26:27 Mariánská Hora je turistickou
    křižovatkou i místem odpočinku.
  • 00:26:31 Od Čípova kříže
    jsou krásné výhledy
  • 00:26:34 na Krkonoše, Orlické hory
    i Jeseníky.
  • 00:26:38 A teď si můžete vyzkoušet,
  • 00:26:40 jak jste na tom s pamětí
    a zeměpisnými znalostmi.
  • 00:26:44 Je tu soutěž. Pepa se minule ptal
    na město na úpatí Železných hor,
  • 00:26:48 kde dlouhá léta vedle sebe žila
    křesťanská a židovská komunita.
  • 00:26:53 Správná odpověď se ukrývala
    pod C. Heřmanův Městec.
  • 00:26:59 Vítězi srdečně blahopřeji
    a nabízím možnost další výhry.
  • 00:27:02 Jestlipak si vzpomenete,
    kde najdete Velikonoční poštu
  • 00:27:05 a kde můžete získat originální
    razítko s motivem svátků jara?
  • 00:27:10 Napovím vám, že ono místo
    povýšil na město
  • 00:27:13 už Karel IV. v roce 1370.
  • 00:27:16 Těžila se tam měď,
    olovo, stříbro a cín.
  • 00:27:19 Možná víc než bohatství
    ukryté pod zemí
  • 00:27:22 ho proslavily hudební nástroje.
  • 00:27:30 Odpovědi posílejte jen jako SMS
    do čtvrtka 14 hodin.
  • 00:27:35 Jednomu z vás pak pošleme dárek,
    knížky a batoh s logem pořadu.
  • 00:27:42 Toulavá kamera končí,
    velikonoční neděle teprve začíná.
  • 00:27:46 A protože na Boží hod mají být
    podle tradice rodiny pohromadě,
  • 00:27:50 doufám, že i vy ji prožijete
    v kruhu nejbližších.
  • 00:27:53 Okořenit si ji můžete
    třeba společným výletem.
  • 00:27:57 Inspiraci najdete
    i na našem webu.
  • 00:27:59 Jinak příště vás Pepa zavede
    do šumavského Annína,
  • 00:28:03 kde navštívíte půvabný kostel
    i fortelné mistry skláře.
  • 00:28:07 Já vám přeji krásný den
  • 00:28:09 a zítra, pánové, nezapomeňte
    vyšlehat dámy,
  • 00:28:12 abyste z nich vyhnali všechny
    neduhy a aby vám omládly.
  • 00:28:16 Na viděnou, přátelé.
  • 00:28:36 Skryté titulky Blažena Stráníková
    Česká televize 2013