iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 10. 2006
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

13 hlasů
5703
zhlédnutí

Toulavá kamera

Válečné muzeum v Újezdu pod Troskami — Hostinné — Vagonářské muzeum ve Studénce — Valdštejnská zahrada — Městské muzeum v Bystřici pod Pernštejnem — Šumavské sklářství

24 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:15 Dobrý den, přátelé,
    po týdnu vás opět vítám
  • 00:00:18 ve virtuálním studiu
    TOULAVÉ KAMERY.
  • 00:00:20 Místa, která společně navštívíme,
    jsou ale veskrze skutečná.
  • 00:00:24 Začneme v Újezdu pod Troskami, kde
    najdeme zajímavé vojenské muzeum.
  • 00:00:29 Druhou zastávkou bude Hostinné
    v Podkrkonoší.
  • 00:00:32 A uvidíme, že v Hostinném není doma
    jen výroba papíru.
  • 00:00:36 Pak zřejmě uděláme největší radost
    milovníkům železnice
  • 00:00:39 a modelů vláčků.
  • 00:00:41 Zajedeme si do Studénky
    a jejího Vagonářského muzea.
  • 00:00:45 Pražské zastavení bude tentokrát
    patřit Valdštejnskému paláci
  • 00:00:48 a jeho zahradě.
  • 00:00:50 Potom se podíváme na Vysočinu,
    kde se v minulosti těžilo stříbro
  • 00:00:54 a v době moderní pak uranová ruda.
  • 00:00:57 A dnešní toulání zakončíme výletem
    do historie šumavského sklářství,
  • 00:01:02 konkrétně v oblasti
    Kašperských hor.
  • 00:01:07 Újezd pod Troskami znají asi
    především ti, kteří jím projíždějí
  • 00:01:10 vzhůru k jedné z našich
    nejznámějších hradních zřícenin.
  • 00:01:14 Ale byla by škoda zmíněnou obcí
    jen tak projet, zvláště v případě,
  • 00:01:17 když máte rádi vojenskou historii.
  • 00:01:20 Najdete tu totiž malé muzeum
    věnované válečným událostem,
  • 00:01:23 které v průběhu staletí
    zdejší kraj zažil.
  • 00:01:29 Jako kluk sbíral Milan Trakal
    z Újezdu pod Troskami
  • 00:01:32 po polích kolem vesnice
    malé olověné kuličky.
  • 00:01:35 Bylo jich tam požehnaně.
  • 00:01:37 Východem Čech procházela kdysi
    hranice mezi Pruskem a Rakouskem,
  • 00:01:41 a právě na ní vojska obou mocností
    v krvavém roce 1866
  • 00:01:45 několikrát zkřížila zbraně.
  • 00:01:49 Ty největší byly u Náchoda,
    Trutnova a České Skalice.
  • 00:01:54 Ta druhá největší byla u Jičína.
  • 00:01:56 Tady bojoval 1. rakouský armádní
    sbor, který byl rozšířen
  • 00:01:59 ještě o 1 brigádu, plus saský
    armádní sbor, který sem ustoupil
  • 00:02:02 ze Saska před pruskou přesilou.
  • 00:02:04 Po vojácích tu toho zůstalo hodně.
    A Milan usilovně sbíral.
  • 00:02:07 Před několika lety mu ale doma
    řekli, dost, sem už se nevejde nic,
  • 00:02:11 založ si muzeum. Stalo se.
  • 00:02:13 Dát sbírku dohromady ale nebylo
    jednoduché.
  • 00:02:16 Jako oko v hlavě opatruje majitel
    hlavně původní uniformy.
  • 00:02:20 Vojáci je totiž nesvlékali
    dobrovolně.
  • 00:02:24 Byli po těch bojích obráni
    především místním obyvatelstvem.
  • 00:02:27 Oni tomu říkali hyenné bojiště,
    která se táhla za armádou.
  • 00:02:30 Samozřejmě, že když je tam objevil
    někdo z vojáků, tak byli třeba
  • 00:02:33 na místě zastřeleni.
  • 00:02:35 To se stávalo na všech bojištích,
    ale to nemohl nikdo uhlídat.
  • 00:02:38 Především padlí vojáci byli
    svlečeni až do spodního prádla.
  • 00:02:41 Pokud to nebylo vyloženě nasáklé
    krví, tak to bylo všechno ukradené.
  • 00:02:47 Uniformy jsou největší vzácností,
    protože ti lidé to všechno donosili
  • 00:02:53 a dotrhali. Třeba kalhoty se
    nacházejí jenom v hradeckém muzeu.
  • 00:02:57 Ty jsou asi největší problém.
  • 00:03:00 Nejen kulky, šavle a mundúry,
    vojáky provázela i epidemie cholery
  • 00:03:04 a zůstaly za nimi masové hroby.
  • 00:03:07 Mrtvé připomíná hřbitov
    a mauzoleum kousek od Jičína.
  • 00:03:11 Po okolí je rozesetých skoro
    100 dalších pomníčků,
  • 00:03:14 o které se stará
    Komitét prou držování památek
  • 00:03:17 z prusko-rakouské války.
  • 00:03:19 Milan Trakal je samozřejmě členem.
  • 00:03:22 Jako sběratele ho ale zajímají
    věci, které pocházejí
  • 00:03:25 z dalších válek,
    které se krajem přehnaly.
  • 00:03:28 Tahle puška zabíjela
    třeba v první světové.
  • 00:03:32 Tyhle věci jsou z okolí,
    ty zbyly po armádách.
  • 00:03:34 Ty byly používané
    v těch dalších dobách.
  • 00:03:37 Tuhle tavárnici jeden pán používal
    na vápno, měl to na zahradě.
  • 00:03:41 Místní pošťák to tam objevil
    a dokonce mi to i přivezl.
  • 00:03:50 Druhá světová válka je skrytá
    v nešťastném osudu
  • 00:03:52 tří československých výsadkářů.
  • 00:03:55 Skrývali se v Rovensku
    pod Troskami, než přišla zrada.
  • 00:03:59 Gestapo hrozilo, že to tady
    vyvraždí jako v Lidicích.
  • 00:04:02 Vyzvalo starostu v Rovensku,
    aby určil prvních 10 lidí,
  • 00:04:06 které mají popravit.
  • 00:04:08 On řekl, že nebude nikoho určovat,
    ať popraví jeho.
  • 00:04:10 A tak ti dva, F. Závorka
    a L. Jasínek,
  • 00:04:13 se na plovárně v Rovensku
    vzdali tím způsobem,
  • 00:04:16 že se jim před očima otrávili.
  • 00:04:18 Ten prostřední, Srazil, tady
    s nimi nebyl kvůli zranění na noze,
  • 00:04:21 které se mu obnovilo při seskoku.
  • 00:04:23 Byl v Horní Kalné u starších lidí,
    kde se nechal taky zatknout.
  • 00:04:27 Byl popraven v r. 1944 po dlouhém
    mučení v Terezíně.
  • 00:04:31 Smutně končily i životy pilotů,
    jejichž stroje, nebo spíš jejich
  • 00:04:34 zbytky, posbíral Milan Drakal
    s kamarády po okolí.
  • 00:04:37 K zemi je ovšem většinou
    neposlala nepřátelská palba,
  • 00:04:40 ale technická závada.
  • 00:04:42 Muzeum v Újezdu pod troskami
    je sice otevřené jen od května
  • 00:04:46 do září, když ale předem zavoláte,
    pustí vás dovnitř i teď,
  • 00:04:49 mimo sezonu.
  • 00:04:53 A teď se vydáme do malebného
    Podkrkonoší,
  • 00:04:55 konkrétně do Hostinného.
  • 00:04:57 Narodili se tu např. E. Votoček,
    spoluautor českého chemického
  • 00:05:00 názvosloví, a také vynálezce
    světlotisku a hlubotisku
  • 00:05:03 Karel Václav Klíč.
  • 00:05:05 Hostinné ale většinou vnímáme
    jako město, kde se vyrábí papír.
  • 00:05:08 Je tam toho ale podstatně víc.
  • 00:05:13 Město Hostinné bylo založeno
    za vlády Přemysla Otakara II.
  • 00:05:17 Z této doby pochází i nejstarší
    kamenná stavba ve městě -
  • 00:05:21 děkanský kostel
    Nejsvětější trojice.
  • 00:05:23 V jeho postranní kapli
    svatého Jáchyma jsou ve zdi
  • 00:05:26 umístěny vzácné náhrobní kameny
    příslušníků rodu Valdštejnů.
  • 00:05:31 Ti byli majiteli města
    od roku 1521.
  • 00:05:38 Nejzajímavější památkou města
    je renesanční radnice z r. 1525,
  • 00:05:41 ozdobená v nárožích dvěma postavami
    obrů. Ti tu jsou od r. 1647.
  • 00:05:46 Oba jsou oděni v římské zbroji.
  • 00:05:49 Každý z nich drží v ruce
    štít a meč.
  • 00:05:52 K postavám obrů se váže
    celá řada pověstí.
  • 00:05:55 Jedna nám říká, že v dávných dobách
    bylo město neustále ohrožováno
  • 00:05:59 loupeživou tlupou zlodějů.
  • 00:06:02 Nešťastní měšťané se obrátili
    s prosbou o pomoc na dva obry
  • 00:06:06 z nedalekých hor.
  • 00:06:08 Ti jednoho večera všechny lupiče
    pobyli. Za odměnu jsou proto oba
  • 00:06:11 hrdinové Hostiňákům stále na očích.
  • 00:06:16 Další zajímavostí radniční věže
    v Hostinném je radniční orloj
  • 00:06:19 čili hodiny, které se zachovaly
    v původní podobě z roku 1789.
  • 00:06:25 Musí se denně natahovat.
  • 00:06:27 Chod hodin zajišťuje tah 3 závaží,
    zhotovených z pískovce.
  • 00:06:30 Na jedno natažení pracuje
    hodinový stroj asi 30 hodin.
  • 00:06:33 Nedaleko náměstí v bývalém
    Františkánském klášteře
  • 00:06:36 najdete další zajímavost.
  • 00:06:39 Návštěvník se zde může seznámit
    s odlitky řeckých a římských soch,
  • 00:06:43 které byly vytvořeny
    během několika staletí.
  • 00:06:50 Od konce 7. století před Kristem
    až do 3. století našeho letopočtu.
  • 00:06:54 Odlitky jsou opatřeny speciální
    patinou, která by měla evokovat
  • 00:06:58 návštěvníkovi původní strukturu
    a barevnost originálu.
  • 00:07:05 Celá tato sbírka byla budována
    během 19. století na půdě
  • 00:07:10 pražské univerzity a byla potom
    umístěná v Klementinu.
  • 00:07:17 Expozice v Hostinném je jednou
    z nejvýznamnějších v Evropě
  • 00:07:19 a představuje průřez hlavními
    epochami vývoje antického umění,
  • 00:07:22 od nejstarších řeckých plastik,
    přes období helénismu
  • 00:07:26 až po oficiální umění
    císařského Říma.
  • 00:07:30 Ve sbírce se nachází také
    několik unikátních odlitků,
  • 00:07:33 jejichž originály již neznáme.
  • 00:07:35 Byly během doby pohřešovány
    nebo zničeny.
  • 00:07:38 Mezi ně patří například
    busta císaře Trajána.
  • 00:07:42 Originál byl umístěn v německém
    muzeu, které bylo zničeno
  • 00:07:47 během 2. světové války.
  • 00:07:50 V kolekci nechybí ani řecká
    bohyně vítězství Niké
  • 00:07:53 či portrét básníka Homéra.
  • 00:07:56 Některé sochy byly sestaveny
    z jejich fragmentů,
  • 00:07:58 uložených dnes v různých muzeích.
  • 00:08:00 Pražská univerzitní sbírka odlitků
    byla ve své době významnou
  • 00:08:04 tvůrčí dílnou,
    kde tyto rekonstrukce vznikly.
  • 00:08:09 Jednou z nejvýznamnějších
    rekonstrukcí prof. W. Kleina
  • 00:08:12 je sousoší Vyzvání k tanci.
  • 00:08:14 Skládá se ze 2 postav - postavy
    Satira a Nymfy.
  • 00:08:18 Prof. Klein toto sousoší
    složil ze čtyř částí.
  • 00:08:22 Bylo to podle mince,
    která byla nalezena v Malé Asii.
  • 00:08:27 Hostinné je zkrátka malebné
    město s bohatou historií,
  • 00:08:31 které svým návštěvníkům nabízí
    mnoho zajímavého.
  • 00:08:34 Tak si to tu užijte.
  • 00:08:37 K městům s nejslavnější
    železničářskou minulostí patří
  • 00:08:41 Studénka nedaleko Ostravy.
  • 00:08:43 A proto asi nikoho nepřekvapí,
    že tu najdeme Vagonářské muzeum.
  • 00:08:46 Bylo založeno už před 50 lety
    a všichni malí i velcí milovníci
  • 00:08:49 vláčků a mašinek si v muzeu
    opravdu přijdou na své.
  • 00:08:54 Historie prvních vlaků
    na našem území se začala psát
  • 00:08:57 už před bezmála 200 lety.
  • 00:08:59 K těm nejslavnějším výrobcům
    vagónů patřil více než 1 století
  • 00:09:03 právě moravský závod
    Vagónka ve Studénce.
  • 00:09:06 Tento model motorového vozu
    se vyráběl ve Vagónce Studénce.
  • 00:09:12 Dneska je součástí modelové dráhy,
    která patří pod Vagonářské muzeum.
  • 00:09:17 Modelová dráha je 1,5 x 6 m dlouhá,
    je rozdělena do 2 částí.
  • 00:09:22 V té horní jezdí starší modely
    lokomotiv a vagónků, které jezdily
  • 00:09:27 v naší republice ve 30. letech
    minulého století.
  • 00:09:31 Celý okruh je řízený autoblokem,
    takže vláčky se navzájem hlídají.
  • 00:09:36 Zdejší muzeum jako jediné u nás
    představuje historii dopravy
  • 00:09:40 od jejího počátku.
  • 00:09:41 Přesněji řečeno od největšího
    objevu v dějinách lidstva - kola.
  • 00:09:45 Trvalo ale ještě dlouho,
    než lidé usedli do prvních kočárů
  • 00:09:47 a ve 20. letech 19. století
    do 1. koněspřežky vedoucí
  • 00:09:52 z Lince do Českých Budějovic.
  • 00:09:55 Odtud byl už pak jen krůček k tomu,
    aby zvířecí sílu nahradil
  • 00:09:58 parní stroj.
  • 00:10:00 První železnice na evropském
    kontinentu vedla z Vídně do Ostravy
  • 00:10:04 a dále do polské Haliče.
  • 00:10:07 Byl požadavek na převoz černého
    uhlí a kamenné soli z Polska.
  • 00:10:17 Vznikl zároveň požadavek na spojení
    Olomouce s Prahou,
  • 00:10:21 tedy dvou královských měst.
  • 00:10:24 A tak 20. 8. 1845 vjel slavnostní
    vlak z Olomouce do Prahy.
  • 00:10:33 Cesta trvala včetně zastávek
    více než 10 hodin.
  • 00:10:37 Celá trasa měřila 251 km.
  • 00:10:40 Vlak táhla dvouválcová lokomotiva
    vyrobená ve Vídni a nazvaná německy
  • 00:10:44 Olmütz čili Olomouc.
  • 00:10:47 Cestující si mohli vybrat
    jeden ze čtyř vagónů
  • 00:10:50 1., 2., 3. nebo nejlevnější
    4. třídy bez přístřešku.
  • 00:10:54 Tato slavná událost odstartovala
    boom v železniční dopravě.
  • 00:10:59 Začaly se budovat nové trasy.
  • 00:11:01 I když dřevěné koleje nahradilo
    železo, hlavním materiálem
  • 00:11:05 na stavbu vagónů zůstávalo
    ještě dlouhou dobu dřevo.
  • 00:11:10 Protože se na samotnou výzdobu
    používaly výkresy s málo rozměry,
  • 00:11:14 zodpovídal vždy za jejich
    finální podobu mistr.
  • 00:11:18 Proto se u nejstarších vozů můžeme
    setkat s tím, že přestože byly
  • 00:11:22 vyrobeny podle jednoho výkresu,
    jsou v detailech odlišné.
  • 00:11:26 Tudíž každý z nich je originál.
  • 00:11:32 Pracovat na železnici mělo
    na rozdíl od jiných odvětví
  • 00:11:34 v té době i nezanedbatelné výhody.
  • 00:11:37 Železničáři od výpravčího
    až po nosiče byli totiž u nás
  • 00:11:40 prvními státními zaměstnanci
    s nároky na starobní penzi.
  • 00:11:44 Kromě nejstarší historie železniční
    dopravy se ve Vagonářském muzeu
  • 00:11:48 seznámíte i s celou minulostí
    slavného závodu, který svou výrobu
  • 00:11:52 ukončil teprve před 3 lety.
  • 00:11:55 A i když tu nenajdete vagóny ani
    lokomotivy v životní velikosti,
  • 00:11:58 počtem jejich modelů má tato
    expozice u nás sotva konkurenci.
  • 00:12:03 Je tak doslova pohlazením
    pro všechny fandy, milovníky
  • 00:12:06 i znalce železniční
    dopravy v Čechách a na Moravě.
  • 00:12:12 Praha je nejen městem stovek věží,
    ale i mnoha paláců,
  • 00:12:15 které si v minulosti budovaly
    významné šlechtické rody.
  • 00:12:18 Hned několik jich najdeme
    na Malé Straně, sice v podhradí,
  • 00:12:21 ale hradu na dosah.
  • 00:12:23 K těm nejkrásnějším malostranským
    patří už téměř 4 století
  • 00:12:26 palác Valdštejnský.
  • 00:12:28 Velkému zájmu návštěvníků se vedle
    paláce těší i jeho zahrada.
  • 00:12:35 Albrecht z Valdštejna, obávaný
    válečník začínajícího 17. století.
  • 00:12:40 Výjimečné strategické schopnosti
    před ním otevřely vysoké postavení
  • 00:12:44 a obklopily ho bohatstvím.
  • 00:12:49 Pražské sídlo, které si nechal
    postavit ve 30. letech toho věku,
  • 00:12:53 muselo být na úrovni.
    Stejně jako zahrada.
  • 00:13:01 Zahrada byla stejně jako na Hradě
    víceúčelová, to znamená že parter
  • 00:13:05 byl samozřejmě reprezentativní.
  • 00:13:08 Pak tu byla část, která byla
    taková klidová,
  • 00:13:11 něco, čemu se italsky
    říkalo giardino secretto.
  • 00:13:14 Byla to tajemná, tmavá zahrada,
    která poskytovala stín.
  • 00:13:20 Za ní začínala užitková zahrada.
  • 00:13:25 Byl tam labyrint, ale v těch
    čtvercích mezi těmi kordony byly
  • 00:13:30 už ovocné stromy a zahrada sloužila
    k užitku palácové obsluhy.
  • 00:13:38 V reprezentativní a okrasné části
    je všechno, nač si člověk vzpomene.
  • 00:13:43 Dominantou je Sala Terrena,
    obrovská freskami okrášlená lodžie,
  • 00:13:47 ze které se vojevůdce a jeho hosté
    pěkně ve stínu kochali
  • 00:13:51 pohledem do zeleně.
    Nebo naslouchali muzikantům.
  • 00:13:55 Komu se nechtělo lenošit,
    zašel do konírny a jízdárny.
  • 00:14:00 Obdivu se těšila také velká
    grottová stěna připomínající
  • 00:14:03 temnou skálu, i sousední voliéra.
  • 00:14:06 Stavitelé nezapomněli ani na umělý
    rybník a kašny - samozřejmě
  • 00:14:09 mistrovsky zdobené.
  • 00:14:14 Ta obsese Pražským hradem byla
    pro Valdštejna obrovská.
  • 00:14:17 On chtěl mít všechno, co bylo tam.
  • 00:14:19 Tak samozřejmě na Hradě byla
    spousta nádherných soch.
  • 00:14:22 Pracoval tam sochař Adrian
    de Vries, který v době,
  • 00:14:25 kdy Valdštejn začal budovat tento
    palác, byl vlastně nezaměstnaný.
  • 00:14:31 Takže Valdštejn okamžitě oslovil
    Adriana de Vriese,
  • 00:14:35 aby pro něho udělal sochy,
    které by vyzdobily zahradu.
  • 00:14:39 Ten parter před Salou Terrenou
    byl sochami dramaticky zalidněn
  • 00:14:43 a všechny ty sochy tady byly
    vlastně variace na slavné
  • 00:14:49 antické předchůdce.
  • 00:14:52 De Vriesovy sochy učarovaly
    i Švédům, kteří je na konci
  • 00:14:56 třicetileté války z Prahy odvezli.
  • 00:14:59 Dnes zdobí zahradu jejich kopie.
  • 00:15:02 Není jich sice tolik
    jako za valdštejnových časů,
  • 00:15:05 milovníky umění ale potěší.
  • 00:15:08 Stejně jako hudba,
    která tu letos v létě zněla.
  • 00:15:14 Letos poprvé jsme tu vyzkoušeli
    nový projekt.
  • 00:15:16 Každý čtvrtek jsme v Sala Terreně
    pořádali koncerty.
  • 00:15:20 Projekt se nám osvědčil, koncerty
    měly velký úspěch, velký ohlas,
  • 00:15:23 líbilo se to jak hostům
    a návštěvníkům zahrady,
  • 00:15:26 tak účinkujícím.
  • 00:15:28 V projektu se pokusíme pokračovat
    zase příští léto.
  • 00:15:32 V paláci kdysi mocného Valdštejna
    dnes úřadují senátoři.
  • 00:15:36 Nejkrásnější místa svého sídla
    ale veřejnosti nezavírají.
  • 00:15:40 Budiž nám to inspirací.
  • 00:15:43 Ideální program na sychravý
    podzimní den.
  • 00:15:57 V 16. století byl jedním
    z nejmocnějších v českém království
  • 00:15:59 rod pánů z Pernštejna.
  • 00:16:01 Rozsáhlé panství v povodí řeky
    Svratky pečlivě střežili
  • 00:16:05 i s pomocí několika strážních hradů
    a své bohatství zvětšovali
  • 00:16:08 těžbou stříbronosných rud.
  • 00:16:11 I moderní doba je spojena s těžbou.
    Od 50. let se tady dobýval uran.
  • 00:16:17 Okolí Bystřice nad Pernštejnem
    proslulo těžbou vzácných kovů
  • 00:16:21 už ve středověku.
  • 00:16:22 A stopy po dávných havířích
    jsou v podhradí velkolepé
  • 00:16:26 zříceniny strážního hradu Zubštejna
    patrné dodnes.
  • 00:16:31 Přímo pod hradem Zubštejnem
    se nachází několik těžebních polí,
  • 00:16:34 kde se těžilo ve 13. a 14. století
    především stříbro.
  • 00:16:41 Jsou to poměrně rozsáhlé lokality.
  • 00:16:44 V roce 1995 byla na jedné z nich
    objevena zaniklá hornická osada.
  • 00:16:49 Tato lokalita má asi 20 ha, což je
    opravdu obrovské těžební pole.
  • 00:16:58 Havírna, jak se dnes lokalitě říká,
    přinesla bohaté
  • 00:17:01 archeologické nálezy.
  • 00:17:03 Část z nich najdete v Městském
    muzeu v Bystřici nad Pernštejnem.
  • 00:17:07 Hlavně hornická kladívka, kahany
    nebo třeba stoupací železa.
  • 00:17:13 Po vytěžení stříbrné rudy byl
    na Bystřicku dlouhá léta klid.
  • 00:17:17 Až do doby, než se začalo
    s dobýváním rudy uranové.
  • 00:17:21 Právě ta se stala v 50. letech
    20. století
  • 00:17:24 vojensko-strategickým zbožím.
  • 00:17:28 Začala se psát nová etapa
    hornictví zdejšího kraje.
  • 00:17:31 A to jen o několik let později,
    než na naší nejznámější
  • 00:17:34 lokalitě v Jáchymově.
  • 00:17:38 Pro Bystřicko byl klíčový rok
    1956, kdy bylo v Rožné
  • 00:17:42 objeveno ložisko
    výjimečné kvality.
  • 00:17:48 Táhlo se od Rozsoch
    přes Dolní Rožínku k Bukovu.
  • 00:17:51 O rok později, v roce 1957,
    na něm byl otevřen důl Rožná
  • 00:17:55 o dva roky později další důl.
  • 00:17:58 V roce 1962 už to byla Rožná 3,
    která dosáhla hloubky 1201 m
  • 00:18:04 a stala se vlastně nejhlubším
    dolem ve střední Evropě.
  • 00:18:08 A brzy se přidala další místa.
  • 00:18:11 Jenže ne všichni zdejší lidé
    přijali růst těžebních
  • 00:18:14 věží v kraji s nadšením.
  • 00:18:16 Dodnes řada z nich o těžbě uranu
    mluví nerada. Jen pro představu:
  • 00:18:20 Za 25 let se na dolech vystřídalo
    kolem 25 000 zaměstnanců.
  • 00:18:25 Těžba kulminovala v letech
    sedmdesátých, a po roce 1985
  • 00:18:29 nastal útlum.
  • 00:18:31 Vzhledem ke světovým cenám uranu
    už nebyla rentabilní.
  • 00:18:35 Přesto se do roku 1998 vytěžilo
    ze země na 15 340 tun uranu.
  • 00:18:41 O tom, jak to v dolech vypadalo,
    vypovídá sklepení bystřického
  • 00:18:45 muzea, které je dílem zdejších
    horníků.
  • 00:18:48 Expozici totiž najdete
    v nově vyražených štolách,
  • 00:18:51 které provoz v těch skutečných
    imitují.
  • 00:18:54 Protože už se těžba utlumuje,
    tak asi jedinou možností,
  • 00:18:58 jak návštěvník získá přehled o tom,
    jak vlastně v plném provozu
  • 00:19:02 ta dobývka vypadala, tak je právě
    návštěva tohoto muzea
  • 00:19:05 a této expozice.
  • 00:19:08 V posledním dolu v Dolní Rožínce
    se horníci dostali
  • 00:19:10 až do hloubky 1600 metrů.
  • 00:19:13 Návštěvníci bystřického muzea
    ale tak hluboko nemusejí.
  • 00:19:16 Nehrozí jim ani ozáření
    radioaktivní uranovou rudou.
  • 00:19:20 Zůstává jen jakési memento
    a zajímavé zážitky.
  • 00:19:29 A nakonec se společně vydáme
    do historie šumavského sklářství,
  • 00:19:33 zmiňovaného už ve 14. století.
  • 00:19:35 Vedle severních Čech byla Šumava
    významnou sklářskou oblastí
  • 00:19:38 s několika centry.
  • 00:19:40 Jedním z nich bylo i okolí
    Kašperských hor, kde skláři
  • 00:19:43 působili od poloviny 16. století.
  • 00:19:48 Až do 17. století bylo
    kolem Kašperských hor
  • 00:19:51 asi 20 sklářských hutí.
  • 00:19:53 Stály uprostřed lesů, aby se se
    dřevem nemuselo nikam daleko.
  • 00:19:57 I další pro tohle řemeslo důležitá
    surovina - křemen - se těžila
  • 00:20:01 hned v jejich okolí.
  • 00:20:04 Dodnes to připomínají lomy,
    které zdejší krajině vdechly
  • 00:20:07 nakažlivou romantiku.
  • 00:20:09 V hloubi šumavských hvozdů se
    skrývají i zbytky někdejší dílny
  • 00:20:13 Vogelsang s unikátní chladící pecí.
  • 00:20:18 Nejvýznamnější hutí byla
    ale ta Annínská.
  • 00:20:21 Založili ji v polovině 18. století.
  • 00:20:27 Augustin Müller založil sklárnu,
    která měla 1 tavící pec
  • 00:20:30 a 1 chladící pec.
  • 00:20:32 Byla tam dílna na broušení,
    leštění, zlacení a malování skla.
  • 00:20:37 Mohl bych připomenout, že
    Augustin Müller dal jméno celému
  • 00:20:41 tomuto místu podle své milované
    ženy Anny Adlerové.
  • 00:20:50 Nazval toto místo údolím Anny,
    dnešním Annínem.
  • 00:20:54 Muzeum v Kašperských horách
    představuje nářadí starých
  • 00:20:57 šumavských sklářů
    i jejich výrobky.
  • 00:21:00 Už zmiňovaný Augustin po sobě
    zanechal spoustu čirého
  • 00:21:03 foukaného skla.
  • 00:21:05 Nebo páteříky - tedy křížky
    ozdobené korálky.
  • 00:21:09 Pavel Majer zase proslul
    odvážnými experimenty.
  • 00:21:12 Přišel třeba na to,
    jak vyrábět rubínové sklo.
  • 00:21:15 A sám císařpán František II.
    mu za to dal metál.
  • 00:21:18 Nejznámějším majitelem Annínské
    sklárny byl ale Josef Schmid.
  • 00:21:23 Za jeho působení sklárna
    získala řadu ocenění.
  • 00:21:30 Vyráběla totiž sklo křišťálové,
    především ale sklo benátského typu.
  • 00:21:35 Nebo dokonce sklo s nažloutlým
    irisem. Za to sklárna získala
  • 00:21:40 1. cenu na Světové výstavě
    ve Vídni v roce 1873.
  • 00:21:53 A sklo z Annína proudilo
    do celého světa:
  • 00:21:55 Amerika, Austrálie, Mexiko.
    Majitelé pomýšleli čím dál výš.
  • 00:22:00 Jeden z nich se ve 30. letech
    minulého století zapomněl
  • 00:22:03 v jistém berlínském baru.
  • 00:22:06 S úžasem hleděl na muzikanty,
    kteří hráli na skleněné housle.
  • 00:22:10 To by bylo, aby je na Šumavě
    nevyrobili taky.
  • 00:22:16 Zkoušeli to dlouho. Ale zvítězili.
  • 00:22:19 Důkaz je zase
    v kašperskohorském muzeu.
  • 00:22:22 Šumařští skláři byli prostě
    šikovní, domohli se postavení
  • 00:22:26 a taky moci.
  • 00:22:28 Mezi obyvateli Šumavy
    byli skláři jakousi nobilitou.
  • 00:22:32 Přinášeli do těchto krajin
    vyšší životní standard.
  • 00:22:36 Vyplývalo to z jejich vzdělanosti.
  • 00:22:39 Přinášeli do tohoto kraje kulturu.
    Byli majiteli knihoven.
  • 00:22:43 Annínská huť žije dodnes.
  • 00:22:45 Od 2. světové války funguje jako
    brusírna, ve které dostává
  • 00:22:49 křišťálové sklo různé
    vzory a dekory.
  • 00:22:52 Stojí tu i kaple, kterou nechal
    v r. 1886 vybudovat
  • 00:22:56 významný rod Ábelů.
  • 00:22:58 Uvnitř jsou náhrobky těch
    nejlepších i vzácné křišťálové
  • 00:23:01 ověsky, které se tu dřív vyráběly.
    Tak to berte jako pozvánku.
  • 00:23:06 Staří šumavští mistři by jistě měli
    radost, že se na ně nezapomnělo.
  • 00:23:12 A pojďme na soutěž.
    Nejdřív tu minulou.
  • 00:23:15 Oním městem uznávaných hrnčířů
    jsou Loštice (písmeno B).
  • 00:23:21 Vítězi našich cen blahopřejeme.
  • 00:23:23 A já se dneska ptám,
    ve kterém městě stojí socha
  • 00:23:26 malíře Mikoláše Alše?
  • 00:23:33 Mikoláš Aleš se v onom městě
    narodil, a to na podzim r. 1852,
  • 00:23:37 v rodině písaře.
  • 00:23:39 Příslušníci jeho rodu
    se v historii města pohybují
  • 00:23:42 už od začátku 18. století
    jako rychtáři.
  • 00:23:45 Starousedlíci nechali
    před půl stoletím na náměstí
  • 00:23:47 vybudovat mistrovu sochu.
  • 00:23:49 Najdeme tu i muzeum
    věnované právě Alšovi.
  • 00:23:52 Už víte, odkud malíř pochází?
  • 00:23:55 Své odpovědi nám pošlete esemeskou
    a nebo zavolejte.
  • 00:23:59 Tady už vidíte, jak na to.
  • 00:24:02 Potřebné informace najdete
    i na teletextu a webu ČT.
  • 00:24:06 Vaše odpovědi čekáme
    do čtvrtka, 14 hodin.
  • 00:24:09 Jméno vítěze vám řekneme
    za týden.
  • 00:24:19 A ještě upozornění, že vybrané
    reportáže TOULAVÉ KAMERY
  • 00:24:21 můžete najít i jinde,
    nejen na televizní obrazovce.
  • 00:24:24 Tady vidíte, kde.
  • 00:24:26 Příště se s Ivetou mj. podíváte
    do Nového Boru za skláři,
  • 00:24:29 kteří jsou mistry v technologii
    vrstveného skla.
  • 00:24:33 A spolu se vydáme na cesty
    zase za dva týdny.
  • 00:24:35 Na shledanou, přátelé.
  • 00:24:38 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
    Česká televize 2006