iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
15. 10. 2006
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

8 hlasů
5804
zhlédnutí

Toulavá kamera

Jeskyně Pekárna — Voskařství na Příbramsku — Lázně Bohdaneč — Úzkokolejka — Mlýn v Písečné — Keltové na Šumavě

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:14 Dobrý den, vážení a milí.
  • 00:00:16 Zvu vás na další výlet za krásami
    zemí českých.
  • 00:00:19 Přidat se může každý, bez ohledu
    na věk a fyzickou kondici,
  • 00:00:22 stačí mít chuť objevovat
    nová místa. Takže startujeme!
  • 00:00:26 Nejprve zamíříme
    do Moravského krasu.
  • 00:00:28 V jeskyni Pekárna se přeneseme
    do časů pravěkých lovců sobů.
  • 00:00:32 Pak si v Příbrami prohlédneme
    voskové obětiny. Dozvíme se,
  • 00:00:36 jak a proč je lidé vyráběli.
  • 00:00:39 Naložíme se i do léčivého bahna.
    Kde? V Lázních Bohdaneč.
  • 00:00:44 Úzkokolejka z Jindřichova Hradce
    do Obrataně slaví kulatiny.
  • 00:00:48 Tak té stále čiperné dámě v letech
    půjdeme popřát.
  • 00:00:51 Koupili si ruinu
    a z té se vyklubala vzácná
  • 00:00:53 technická památka.
  • 00:00:55 Přesně to se stalo manželům
    Maarovým z Písečné.
  • 00:00:58 Víc se dozvíte v 5. reportáži.
  • 00:01:01 A nakonec si na Šumavě zavzpomínáme
    na její dávné obyvatele.
  • 00:01:05 Bojovné a tajemné Kelty.
  • 00:01:08 Víte, co to je magdalenien?
  • 00:01:11 Napovím vám, odpověď hledejte
    v pravěku. Pořád nic?
  • 00:01:14 Tak vás nebudu dlouho napínat.
  • 00:01:16 Jde o vyspělou kulturu tzv. lovců
    sobů z mladšího paleolitu.
  • 00:01:20 Jejich stopy najdete i u nás,
    a to v jeskyni Pekárna
  • 00:01:23 v jižní části Moravského krasu.
  • 00:01:25 Vede tudy naučná stezka
    s několika zastávkami,
  • 00:01:27 které vás přenesou hluboko
    do dávných dob.
  • 00:01:30 Do časů, kdy se v okolí Brna
    rozprostírala tundra a po ní se
  • 00:01:33 proháněli divocí koně,
    sobi a bizoni.
  • 00:01:39 Jeskyně Pekárna, nebo taky díravica
    či kostelíček, dostala své jméno
  • 00:01:43 po tvaru vstupního portálu.
  • 00:01:46 Jako by opravdu připomínal
    otvor chlebové pece.
  • 00:01:49 A právě tady se našlo snad nejvíc
    stop po magdalenienských lovcích,
  • 00:01:53 kteří zde před 11-17 000 lety
    tábořili.
  • 00:02:02 Dá se vejít do jeskyně
    zhruba 70 m, k závalu,
  • 00:02:05 který tuto jeskyni uzavírá.
  • 00:02:07 Další pokračování se nalézt
    nepodařilo,
  • 00:02:10 i když zde několik pokusů
    amatérů-jeskyňářů bylo.
  • 00:02:13 Průzkumy Pekárny začaly
    už za Rakousko-Uherska.
  • 00:02:17 Bádal tu právník Martin Kříž.
  • 00:02:20 Po 1. světové válce
    převzal štafetu Karel Absolon,
  • 00:02:23 který v jeskyni našel nejvíc
    magdalenienských památek
  • 00:02:26 na východ od Francie.
  • 00:02:31 Zejména proslulé jsou
    umělecké předměty.
  • 00:02:34 Jsou to koňská žebra s rytinou
    bizonů nebo pasoucích se koní.
  • 00:02:41 Vidíme, že ti pravěcí lidé dokázali
    už vyrýt velmi jemnou rytinu,
  • 00:02:46 dokonce celou scénu.
  • 00:02:48 Dalším unikátem jsou jakési
    spatuly, vyrobené velmi náročnou
  • 00:02:53 technikou ze spodní čelisti koně.
  • 00:02:57 Jsou na nich vyryty podoby koní,
    bizona a nějaké antilopy.
  • 00:03:05 Jiným typickým předmětem pro tuto
    dobu jsou náčelnické hole,
  • 00:03:09 které se vyskytují od Francie
    až po naše území.
  • 00:03:13 Často bývají pěkně zdobené,
    jejich účel není zcela jasný,
  • 00:03:17 ale patrně to byly rovnače,
    napřimovače oštěpů.
  • 00:03:22 Do té díry se strčilo křivé ratiště
    oštěpu a jako páka to působilo
  • 00:03:27 při rovnání této zbraně.
  • 00:03:32 Jediné, co se v Pekárně -
    a vlastně i v dalších jeskyních
  • 00:03:35 jižní části krasu, zatím nenašlo,
    jsou magdalenienské kresby,
  • 00:03:40 tak proslulé z francouzských
    jeskyní.
  • 00:03:43 I když i zde na dvě velmi
    podobné narazíte.
  • 00:03:48 To, co vidíme v Pekárně,
    je vlastně padělek, protože
  • 00:03:52 je to kresba z nedávné doby.
  • 00:03:55 Neznámý "umělec" se takovýmto
    způsobem podepsal.
  • 00:04:02 Nálezy lovců sobů ale nejsou
    jedinými pozůstatky pravěku,
  • 00:04:06 které se v jižní části krasu
    našly.
  • 00:04:08 Např. v této jeskyni
    - Švédově stole - objevili
  • 00:04:11 archeologové ohlodané kosterní
    pozůstatky neandrtálce.
  • 00:04:15 Podle jedné z verzí bývala totiž
    jeskyně doupětem divokých hyen.
  • 00:04:23 Údolí říčky není zajímavé svými
    archeologickými objevy, ale jeskyně
  • 00:04:26 Ochozská, ve které stojíme, v době
    objevu (v roce 1830) patřila
  • 00:04:31 k nejdelším v Moravském krasu.
  • 00:04:37 Velmi dlouho byla považována
    za nejhezčí.
  • 00:04:40 Ačkoliv byla na přelomu
    60. a 70. let minulého století
  • 00:04:44 Ochozská jeskyně asi 10 let
    normálně přístupná,
  • 00:04:48 dnes tomu tak není.
  • 00:04:50 Probíhá v ní totiž výzkum
    kvality vody.
  • 00:04:53 I tak se ale občas otevírá
    návštěvníkům.
  • 00:04:56 V obřích dómech jsou tak
    při dnech otevřených dveří
  • 00:04:59 k vidění krápníkové stropy,
    syntrový beránek, kukuřice
  • 00:05:03 nebo smuteční vrba, útvary,
    které před mnoha tisíciletími
  • 00:05:06 možná obdivovali i magdalenienští
    lovci sobů.
  • 00:05:11 Teď se podíváme do Příbrami,
  • 00:05:13 do největšího hornického muzea
    v zemi.
  • 00:05:16 Ovšem slavnou havířskou minulost
    města necháme protentokrát stranou.
  • 00:05:20 Ptáte se, co tam tedy budeme dělat?
  • 00:05:22 Zapátráme po jiném řemesle -
    voskařství, které k této oblasti
  • 00:05:26 kdysi rovněž neodmyslitelně
    patřilo.
  • 00:05:31 Hornické muzeum na Březových horách
    v Příbrami najdete snadno,
  • 00:05:35 podle těžní věže.
  • 00:05:36 Tyčí se nad udržovanými objekty,
    kde kromě očekávaných havířských
  • 00:05:40 propriet najdeme i výstavu
    o voskářství.
  • 00:05:47 Voskařství je řemeslo,
    které u nás na Příbramsku
  • 00:05:49 zakotvilo v 17. století.
  • 00:05:51 Jedním z hlavních důvodů byla
    skutečnost, že zde v Příbrami
  • 00:05:55 na kraji města vznikl nádherný
    poutní areál Svaté hory.
  • 00:06:01 Pro Svatou horu bylo nutné vyrábět
    poutní zboží, mezi které samozřejmě
  • 00:06:05 neodmyslitelně patří
    rovněž výrobky z vosku.
  • 00:06:08 Především svíčky a různé plastiky.
  • 00:06:13 Spisovatel Příbramska, S. Havrlík,
    věnuje ve své knize Lidové umění
  • 00:06:17 na Příbramsku tradičnímu řemeslu
    celou kapitolu. Popisuje v ní
  • 00:06:21 třeba tzv. sloupek - svíci
    ze stočeného voskem obaleného
  • 00:06:24 knotu, který se
    podle potřeby odvíjel.
  • 00:06:27 Paškál - to byla hlavní kostelní
    svíce, krásně zdobené svíčky
  • 00:06:30 poutní nebo voskové obětiny.
  • 00:06:35 Voskářům se dařilo velice dobře,
    protože na poutní místo,
  • 00:06:39 na Svatou horu, přicházely každý
    rok skutečně statisíce lidí.
  • 00:06:44 Mezi významné příbramské voskáře
    patřil Blažej Mixa, dlouholetý
  • 00:06:48 purkmistr, který se v roce 1895
    stal starostou.
  • 00:06:52 Posledním zástupcem řemesla
    ve městě pak byl Augustin Čížek,
  • 00:06:55 který taky vedl zdejší radnici,
    a to až do roku 1941.
  • 00:06:59 Kdy ale voskářská tradice
    na Příbramsku vlastně začala?
  • 00:07:06 Roku 1632 došlo na Svaté hoře
    k zázraku, kdy sem přišel slepec
  • 00:07:10 J. Procházka z Nymburka,
    modlil se k Panně Marii Svatohorské
  • 00:07:15 a po těchto modlitbách
    se mu zrak navrátil.
  • 00:07:20 A to nebyl zdaleka jediný zázrak.
  • 00:07:22 Poutníci se valili a rozhazovali
    peníze za obětní zboží.
  • 00:07:26 Většinou šlo o napodobeniny různých
    částí těla - oči, uši, zuby ad.
  • 00:07:31 Jindy o celé postavy
    nebo zmenšeniny domácích zvířat
  • 00:07:35 a hospodářských stavení.
    Všechno z vosku.
  • 00:07:39 Kladli to k nohám Panenky Marie
    s vírou, že jim pomůže, uzdraví je
  • 00:07:43 a napraví, co pokazili.
  • 00:07:47 Tyto obětiny jsou všechny
    rekonstrukce, ale já mám taky.
  • 00:07:51 Dostalo se mi do rukou několik
    obětinek, opravdu původních,
  • 00:07:55 takže těm je více než 60-70 let.
  • 00:08:02 A. Čáková je jediná, kdo voskové
    obětiny ještě vyrábí.
  • 00:08:05 Ve svém ateliéru ve Vimrovně
    ráda všechno předvede a vysvětlí.
  • 00:08:09 Je tam srdíčko.
  • 00:08:11 (DĚTI):
    To bude dům, to je hezký.
  • 00:08:13 Byla to prosba o lásku nebo také
    o zdravé lidské srdce.
  • 00:08:17 -To bude kůň.
    -To je hezký.
  • 00:08:20 Přínos atelieru paní A. Čákové
    spočívá především v tom,
  • 00:08:25 že pro tento region,
    a nejen tento region,
  • 00:08:28 oživuje řemesla, která by jinak
    zůstala již dávno zapomenuta.
  • 00:08:33 Důležité recepty se Alena naučila
    od nejstarší dcery voskáře Čížka.
  • 00:08:37 Do své sbírky tak získala i vzácné
    exponáty od věhlasného voskáře,
  • 00:08:41 z časů, kdy tohle řemeslo
    zažívalo největší slávu.
  • 00:08:45 Teď si dopřejeme trochu relaxace.
    Čekají na nás Lázně Bohdaneč.
  • 00:08:49 Než se ale ponoříme do léčivého
    bahna, zabrousíme trošku
  • 00:08:53 do historie města.
  • 00:08:54 První písemné zmínky o něm
    pocházejí z roku 1343,
  • 00:08:58 a už v 15. století tu
    Vilém z Pernštejna vybudoval
  • 00:09:01 ve své době největší
    rybniční soustavu v zemi.
  • 00:09:04 Jeho pokračovatel v této oblasti
    Jan Veselý pak o 4 století později
  • 00:09:08 objevil blahodárné účinky zdejší
    slatiny a do města se brzy začali
  • 00:09:12 hrnout první lázeňští hosté.
  • 00:09:17 Píše se rok 1897, a do Bohdanče,
    tehdy ještě neznámých lázní,
  • 00:09:22 přijíždí vyzkoušet léčivé účinky
    místní slatiny prvních 30 pacientů.
  • 00:09:31 Vidíte úplný prapůvod lázní.
  • 00:09:33 Je to bývalý bohdanečský lihovar,
    ve kterém začal J. Veselý podnikat.
  • 00:09:36 Jediné, co zbylo, je komín.
  • 00:09:39 Tato památka našla
    uplatnění i dnes.
  • 00:09:41 Nepřetržitě, už více než 100 let,
    sem každý rok přilétá rodinka čápů,
  • 00:09:45 aby tady vyvedla svoje mladé.
  • 00:09:48 Než Jan Veselý lázně
    v Bohdanči otevřel,
  • 00:09:50 dal si zdejší slatinu prozkoumat.
  • 00:09:52 Hodně lidí ho totiž
    od jeho záměru odrazovalo.
  • 00:09:56 Nejdřív si to chtěl jen vyzkoušet.
  • 00:09:58 Vznikly 3 kabinky pro muže,
    4 kabinky pro ženy, odpočívárna
  • 00:10:02 a místo, kdy byly kádě,
    ve kterých se podávala slatina.
  • 00:10:06 V modřínových vanách,
    které se používají dodnes,
  • 00:10:09 se tak už vystřídaly
    tisíce pacientů - mezi jinými
  • 00:10:12 i prezidenti T. G. Masaryk
    a E. Beneš či herec V. Burian.
  • 00:10:16 Zájem lidí o slatinné koupele byl
    na počátku minulého století takový,
  • 00:10:19 že kapacity brzy nestačily
    a bylo nutné postavit
  • 00:10:22 další léčebné domy.
  • 00:10:23 Některé z nich jsou dílem rodáka
    z nedalekého Semína,
  • 00:10:26 architekta J. Gočára.
  • 00:10:29 Léčebný dům Gočár byl postaven
    v roce 1910, otevřen v r. 1913.
  • 00:10:36 Patří k tomu nejcennějšímu,
    co máme v Bohdanči,
  • 00:10:39 protože staveb v kubistickém slohu
    je v republice velmi málo.
  • 00:10:44 Gočárův rukopis objevíte
    i na dalších stavbách Bohdanče.
  • 00:10:47 Nejlépe se s nimi a dalšími
    zajímavostmi města seznámíte
  • 00:10:51 na 5km okruhu - na takzvané
    Gočárově stezce.
  • 00:10:54 Na jednom z jejích 16 zastavení
    můžete obdivovat stavbu
  • 00:10:58 místní radnice, mj. se zapuštěnou
    mírou - loktem z doby France Josefa
  • 00:11:03 a bývalou konšelskou síní.
  • 00:11:07 Takovou zdejší zajímavostí
    jsou původní historické dveře,
  • 00:11:11 na kterých se nachází pozůstatky
    po třech výstřelech
  • 00:11:14 od Bedřicha Velikého.
  • 00:11:17 Ten tu v roce 1744 přespával,
    když byl ve válce s Marií Terezií,
  • 00:11:21 a zkoušel si sílu svých pistolí.
  • 00:11:27 Hned naproti radnici se v místním
    kostelíku, přímo pod hodinami,
  • 00:11:31 ukrývá další bohdanečská atrakce.
  • 00:11:34 Jsme v obytné místnosti,
    kde do začátku minulého století
  • 00:11:37 žila rodina s dětmi.
    Byl tu zdejší kostelník.
  • 00:11:42 Dnes si představit,
    že tu žila bez vody rodina,
  • 00:11:46 která měla 11 dětí.
  • 00:11:49 To je pro nás téměř
    nepředstavitelné.
  • 00:11:52 Tuhle místnůstku, ne větší
    než 20 m2, by rádi už příští
  • 00:11:56 sezonu zpřístupnili turistům.
  • 00:11:59 Taky proto, že je odsud krásný
    výhled do okolí, třeba až sem,
  • 00:12:04 na sídliště Lužec.
  • 00:12:05 Bývalá sovětská kasárna tam dnes
    už připomíná jen růžový tank.
  • 00:12:10 A kdo dává před recesí přednost
    poetičtějším místům, určitě by měl
  • 00:12:14 po Gočárově stezce pokračovat dál
    - k Tillerovu sedátku.
  • 00:12:18 Tillerovo sedátko
    je drobná stavbička.
  • 00:12:21 Ona úplně zmizela z povrchu země.
  • 00:12:24 Sovětští vojáci si ji vybrali
    jako cíl a rozstříleli.
  • 00:12:28 Plukovník Tiller - bohdanečský
    občan, postavil sedátko
  • 00:12:32 pro svoji manželku,
    která tady velmi ráda sedávala.
  • 00:12:34 Sedátko se díky sbírce
    bohdanečských občanů podařilo
  • 00:12:37 obnovit, a tak se i vy můžete
    kochat stejným pohledem
  • 00:12:40 jako ona dáma.
  • 00:12:42 Mimochodem, podobných stavbiček
    u nás moc nenajdete.
  • 00:12:46 Slavnou úzkokolejku, po níž se
    z Jindřichova Hradce dostanete
  • 00:12:49 až do Nové Bystřice,
    jsme vám už ukázali.
  • 00:12:52 Vzpomínáte si, jak jsme se parním
    vláčkem plazili Českou Kanadou?
  • 00:12:56 Stejně půvabná, i když zatím
    turisty opomíjená, je i 2. větev
  • 00:12:59 této trati, která je
    o 9 let mladší.
  • 00:13:02 Vede přes Kamenici nad Lipou
    do Obrataně.
  • 00:13:05 Mimochodem, letos slaví
    100. narozeniny. Tak gratulujeme.
  • 00:13:08 A ještě vám prozradím, proč se
    tu stavěla právě úzkokolejka.
  • 00:13:12 Jednoduše proto, že na velkou trať
    tehdy nebyly peníze
  • 00:13:14 a tahle stála jen polovic.
  • 00:13:18 Byla to určitě sláva jaksepatří,
    když o Vánocích roku 1906 přisupěla
  • 00:13:22 poprvé, nějak takhle, parní mašinka
    na nádraží v Kamenici nad Lipou.
  • 00:13:27 Za účasti c.k. vašnostů,
    hostů v kloboucích i krojích,
  • 00:13:31 za zvuku národních písní
    i vlajkoslávy.
  • 00:13:34 Aby ne, byla to událost, která
    měla do kraje přinést velké změny.
  • 00:13:37 Hlavně prosperitu
    a tedy lepší život.
  • 00:13:41 Byl to chudý zemědělský kraj.
  • 00:13:43 Úzkokolejce se říkalo
    "železnice kozím krajem",
  • 00:13:46 čímž je řečeno vše.
  • 00:13:51 Úzkokolejka, stejně jako všechny
    lokálky té doby, doslova do kraje
  • 00:13:56 přinesla rozkvět.
  • 00:13:58 Před příchodem železnice
    se chodilo hodně pěšky.
  • 00:14:02 Kdo byl movitější, mohl si dovolit
    nějaký ten povoz.
  • 00:14:05 Vlak přinesl pohodlí, rychlost
    a vůbec možnost dopravit to,
  • 00:14:09 co dosud nešlo - třeba i uhlí
    pro rozvoj továren.
  • 00:14:13 Produkty místních sedláků,
    výrobky místního průmyslu,
  • 00:14:16 protože přece jen v městečkách
    existovaly manufaktury,
  • 00:14:19 v Nové Včelnici dokonce textilní
    továrna, byly neprodejné.
  • 00:14:24 A to proto, že je bylo nutno draze
    a pomalu převážet koňskými povozy
  • 00:14:29 na nejbližší nádraží.
  • 00:14:31 A tím, že do městeček a vesnic
    dorazila úzkokolejka, tak náhle
  • 00:14:35 oni byli schopni
    na rakousko-uherském,
  • 00:14:38 a vlastně i evropském
    trhu uspět.
  • 00:14:41 A vlak prospěl i turistice,
    což platí pořád.
  • 00:14:44 Úzkokolejce sice hrozilo několikrát
    zrušení, ale naštěstí přežila
  • 00:14:49 a těší se výborné kondici.
  • 00:14:51 Nejenže dál vozí zboží,
    lidi do práce a děti do školy,
  • 00:14:54 ale rok od roku i víc turistů,
    houbařů a cyklistů.
  • 00:15:01 46km větev z Hradce na SV
    do Obrataně přitahuje zvláště ty,
  • 00:15:07 kteří rádi objevují místa dosud
    příliš nenavštěvovaná.
  • 00:15:11 Třeba starosvětsky poklidnou
    Kamenici nad Lipou.
  • 00:15:14 Čeká tam na ně mj. půvabný
    zámek s parkem
  • 00:15:16 a proslulou památnou lípou.
  • 00:15:19 Je stará víc než 700 let, a ač jí
    před 2 staletími bouřka přičísla
  • 00:15:23 korunu, stále se má k světu.
  • 00:15:26 Škoda, že nemůže vyprávět,
    kdo všechno pod ní seděl...
  • 00:15:31 Ale zpátky k úzkokolejce
    jubilantce.
  • 00:15:34 Láká totiž nejen cestovatele,
    ale i sběratele.
  • 00:15:40 Jednou ze zajímavostí naší
    úzkokolejky je používání tradičních
  • 00:15:43 lepenkových jízdenek.
  • 00:15:45 A to v pravidelném železničním
    provozu v osobní dopravě.
  • 00:15:48 Jsou to stejně staré jízdenky
    jako železnice stala.
  • 00:15:52 Vznikly kdysi v dávnověku železnic
    v Anglii.
  • 00:15:55 My jsme široko daleko jediná
    železnice, která je používá dodnes.
  • 00:16:03 Lepenkové jízdenky si tu ovšem
    objednávají např. i svatebčané
  • 00:16:07 pro originální oznámení.
  • 00:16:09 A dokonce i jeden zubař
    pro obveselení čekajících pacientů.
  • 00:16:13 Ovšem nejkrásnější na tom všem
    je samotná jízda.
  • 00:16:16 Nejvýše 50km rychlostí, krajinou
    na pomezí jižních Čech a Vysočiny.
  • 00:16:21 Parním vláčkem se můžete svézt
    zase o adventu,
  • 00:16:24 ale běžnými motoráčky
    se tu po úzkokolejce
  • 00:16:27 můžete projet každý den.
    I to je příjemný zážitek.
  • 00:16:32 Asi 3 km od Žamberka leží malebná
    obec Písečná, cíl naší další cesty.
  • 00:16:36 Loni získala zlatou medaili
    v mezinárodní soutěži
  • 00:16:39 o nejkrásnější vesnici roku,
    a kromě toho se může pochlubit
  • 00:16:42 i starobylým mlýnem.
  • 00:16:44 Z historických listin vyplývá,
    že mlel už v roce 1596.
  • 00:16:48 Tak si ho pojďme
    společně prohlédnout.
  • 00:16:54 Manželé Maarovi, současní majitelé,
    získali výjimečnou technickou
  • 00:16:58 památku, aniž o tom věděli.
  • 00:17:01 V roce 1996 koupili v Písečné
    30 let neobývanou ruinu,
  • 00:17:05 a tu jim nikdo nezáviděl.
  • 00:17:08 Jenže mezi nejrůznějším haraburdím
    našli kompletní mlýnské vybavení.
  • 00:17:12 Navíc téměř v provozuschopném
    stavu.
  • 00:17:18 Asi do r. 2002 nás vůbec nenapadlo,
    že by se nějací návštěvníci mohli
  • 00:17:24 přijít podívat na mlýn.
  • 00:17:27 Podle památkářů se zjistilo,
    že to je klasické složení
  • 00:17:31 českého mlýna, jako unikát.
  • 00:17:34 Dochovaná zařízení pocházejí
    z roku 1926.
  • 00:17:37 Tehdy prošel mlýn technickými
    úpravami a 7m dřevěná kola
  • 00:17:42 nahradila Francisova turbína
    o výkonu pěti koňských sil.
  • 00:17:49 Budova je 4podlažní - do nejvyššího
    patra se zrní dopravovalo výtahem.
  • 00:17:57 Korýtkový výtah byl na to,
    aby se zrno mohlo dostat
  • 00:18:00 do nejvyšší části.
  • 00:18:05 Zrno muselo projít všemi těmi
    nejrůznějšími stroji třikrát,
  • 00:18:10 než se očistilo, a třikrát,
    než se pomlelo.
  • 00:18:15 To znamená, že každé zrnko
    prošlo šestkrát celou výškou mlýna,
  • 00:18:21 čili čtyřmi poschodími.
  • 00:18:25 Naposledy se tu mouka mlela
    v r. 1951. Klidně by to šlo i dnes,
  • 00:18:29 kdyby ovšem nechyběla
    veledůležitá voda.
  • 00:18:33 Mlýn je funkční, protože všechny
    stroje se pohybují, ale není možné
  • 00:18:37 ho spustit, protože mlýnský rybník
    byl rekonstruovaný a tehdy tam byla
  • 00:18:43 snížená hladina vody asi o 1,20 m.
  • 00:18:47 Chybí voda, aby strouhou protékala
    sem do mlýna.
  • 00:18:55 Manželé Maarovi nezachránili
    jen samotný mlýn.
  • 00:18:58 Protože mají rádi staré věci
    s patinou, prolézali půdy, stodoly
  • 00:19:01 a z úlovků založili sbírku nářadí
    i dalších předmětů, které se dřív
  • 00:19:05 na vesnici používaly.
  • 00:19:08 Např. - čtvrt tisíciletí
    stará třídička lněného semínka
  • 00:19:12 nebo pořád funkční
    mlátička obilí z roku 1915.
  • 00:19:16 Nad jiné ceněným pokladem je ale
    kompletně vybavená brašna
  • 00:19:20 porodní báby.
  • 00:19:22 Maarovi v ní našli i zápisy
    o průběhu všech porodů v Písečné
  • 00:19:25 a okolí v letech 1900 - 1940.
  • 00:19:30 Přijely se sem k nám podívat
    do mlýna návštěvnice od Plzně,
  • 00:19:35 z nějaké vesničky,
    babička s dvěma vysokoškolačkami,
  • 00:19:39 a že se jim tu narodil dědeček.
  • 00:19:42 Vlastně si vzpomněly na ty roky,
    které tu jsou zaznamenané
  • 00:19:45 a našly si ho.
  • 00:19:47 Kdokoli se v Písečné zastaví,
    je u Maarových vítaným hostem.
  • 00:19:50 Přesto malá rada - nejlepší je
    domluvit se předem telefonicky.
  • 00:19:54 Aby se na vás mlynář s mlynářkou
    mohli jaksepatří připravit.
  • 00:19:58 Teď se vydáme na Šumavu a budeme
    pátrat po stopách Keltů,
  • 00:20:01 kteří se tam před 2500 lety
    usadili.
  • 00:20:04 Tamním hvozdům dali půvabné jméno
    Gabréta hylé, což prý v překladu
  • 00:20:09 znamená Les kozorohů
    nebo taky Ovčí hory.
  • 00:20:12 Keltové byli svého času
    nejmocnějším národem
  • 00:20:14 v západní a střední Evropě.
  • 00:20:16 Vynikali v celé řadě oborů
    a dokonce jako první
  • 00:20:19 začali nosit kalhoty.
  • 00:20:25 Putování za Kelty začínáme
    v muzeu v Kašperských horách.
  • 00:20:28 Zdejší expozice je představuje
    jako dobré zemědělce
  • 00:20:31 a šikovné řemeslníky.
  • 00:20:32 Hrnčířský kruh, žernovy neboli
    rotační mlýnské kameny na drcení
  • 00:20:36 obilí - to všechno jsou
    jejich nápady.
  • 00:20:39 Dovedli tavit i železnou rudu
    a pak z ní vytepat nejen zbraně,
  • 00:20:42 ale taky lékařské nástroje.
  • 00:20:45 A co teprve jejich šperky - krása.
  • 00:20:47 Jako vůbec první obyvatelé české
    kotliny taky razili
  • 00:20:50 zlaté mince-duhovky.
  • 00:20:52 Ostatně keltské stopy po rýžování
    jsou na Šumavě dodnes patrné -
  • 00:20:56 malým kopečkům podél řek
    se říká sejpy.
  • 00:21:01 Keltové tady nepochybně pronikali
    do údolí Otavy a Losenice tím,
  • 00:21:05 že rýžovali zlato z nánosů.
  • 00:21:09 Otava nesla zlato daleko
    do vnitrozemí a oni postupovali
  • 00:21:11 proti proudu.
  • 00:21:13 Zůstalo tu po nich sejpové pole,
    sejpy vysoké několik metrů.
  • 00:21:17 A nepochybně podél rýžovišť žili.
  • 00:21:25 Svá hradiště stavěli
    v 2. a 1. století př.n.l.
  • 00:21:29 většinou na těžko přístupných
    místech.
  • 00:21:31 Po strmé cestě míříme ke kamenným
    valům známým jako Obří hrad.
  • 00:21:35 Leží kousek od kamenných moří -
    5 km na JV od Kašperských hor,
  • 00:21:40 u osady Popelná 940 - 980 m n.m.
  • 00:21:44 Co dodat? Je to nejvýše položená
    pravěká stavba v Česku.
  • 00:21:50 Na Obřím hradu jsou nápadné valy,
    které dodnes dosahují 2 - 3m výšky.
  • 00:21:57 Původně snad měřily až 6 m.
  • 00:22:04 Dodnes v tom rozvalení do šířky
    zaujímají plochu širokou až 7 m.
  • 00:22:08 Hradiště Obří hrad má zhruba
    rozměry 370 x 80 m.
  • 00:22:14 Obří hrad vznikl
    mezi 7. - 5. stoletím
  • 00:22:17 před Kristem, a bylo to nejspíš
    posvátné místo,
  • 00:22:20 kde lidé normálně nežili.
  • 00:22:22 Archeologové totiž uvnitř valů
    nenašli jindy obvyklé střepy,
  • 00:22:25 úlomky a kosti.
  • 00:22:27 Dávní obyvatelé Šumavy
    tedy k této lokalitě zjevně
  • 00:22:30 chovali velkou úctu.
  • 00:22:32 Ostatně i sám římský císař Ceaser
    píše v Zápiscích o válce galské,
  • 00:22:36 že Druidové "v určitou dobu roční
    zasedají na posvátném místě,
  • 00:22:40 kterýžto kraj se pokládá
    za střed Gallie."
  • 00:22:45 Obří hrad by v tom případě byl
    obětištěm mimořádného významu.
  • 00:22:48 Mluví pro to i nález 13 stříbrných
    a bronzových mincí
  • 00:22:51 s unikátní ražbou.
  • 00:22:53 Když Keltové odešli,
    vznikla o hradu řada pověstí.
  • 00:22:58 Lidé z Popelné si vyprávěli,
    že tyto hrady nepochybně
  • 00:23:01 postavili obři.
  • 00:23:03 Údajně prý našli u Losenic kost
    dlouhou 3 m, kterou pak použili
  • 00:23:09 jako lávku přes tuto říčku.
  • 00:23:12 Ať už to byli obři nebo Keltové,
    sídlo si postavili víc než šikovně,
  • 00:23:17 přímo na zlaté žíle.
  • 00:23:19 Drahého kovu je tu všude kolem
    na 1 tunu kamene 8 gramů.
  • 00:23:23 A teď už zastavení poslední.
  • 00:23:24 U osady Popelná, kousek od Obřího
    hradu. Proč se jí tak říká?
  • 00:23:28 Podle některých se tu našly ostatky
    Keltů - podle jiných se tu prostě
  • 00:23:31 pálilo dřevo.
  • 00:23:33 Dnes tohle místo okouzluje hlavně
    lesem chráněných jalovců, které mu
  • 00:23:36 dávají lehce tajemnou tvář.
  • 00:23:41 A je tu soutěž.
  • 00:23:42 Odpověď z minulého vydání se
    ukrývala pod písmenem A.
  • 00:23:45 Oním městem, v jehož okolí se
    těžila břidlice, je Budišov.
  • 00:23:50 Výherci gratuluji a vy ostatní
    si můžete hlavinky lámat
  • 00:23:53 nad další hádankou.
    Dnes je trochu těžší.
  • 00:23:56 Ptám se na jméno městečka,
    které ve středověku proslavily
  • 00:23:59 tyhle prapodivné poháry
    s jakýmisi puchýřky.
  • 00:24:02 Byly doslova módním hitem a nesměly
    chybět v žádné evropské krčmě.
  • 00:24:06 Přesnou recepturu si vzali dávní
    hrnčíři s sebou do hrobu.
  • 00:24:09 Ví se jen, že atypické puchýřky
    má na svědomí tuha,
  • 00:24:13 kterou do hlíny přidávali.
    Tak co, už víte, kde se vyráběly?
  • 00:24:22 Vaše odpovědi čekáme do čtvrtka
    do 14 hodin a můžete nám je volat
  • 00:24:25 nebo esemeskovat
    podle tohoto návodu.
  • 00:24:29 TOULAVÁ KAMERA dorazila do cíle.
  • 00:24:31 Doufám, že se vám dnešní výlet
    líbil a že se k nám za týden
  • 00:24:34 opět přidáte.
  • 00:24:36 Tentokrát bude vaším průvodcem
    na cestách Pepa a vezme vás třeba
  • 00:24:39 do Újezdu pod Troskami, kde jsme
    objevili malé soukromé muzeum.
  • 00:24:43 Je věnované válečným událostem,
    které zdejší kraj zažil.
  • 00:24:47 Jinak se ještě podívejte,
    kde všude naše vybrané reportáže
  • 00:24:50 najdete a vyražte na nějaký
    vlastní vandr.
  • 00:24:53 Vždyť máte před sebou
    skoro celý den.
  • 00:24:56 Tak ať se vám vydaří.
    Na viděnou.
  • 00:24:59 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
    Česká televize 2006