iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 12. 2004
21:25 na ČT1

1 2 3 4 5

79 hlasů
50919
zhlédnutí

Bolkoviny

Dáša Bláhová — Pavel Bobek — Ondřej Hejma

44 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Bolkoviny

  • 00:00:25 Dobrý večer, vážení přátelé,
    35. Bolkoviny jsou tady.
  • 00:00:29 Chtěl bych, jako obvykle, poděkovat
    našim sponzorům, kteří už jsou
  • 00:00:33 více méně stálice, a sice Hamé,
    Starobrno a Řempo Holoubek.Děkujeme
  • 00:00:39 POTLESK
  • 00:00:43 Mám tady samozřejmě vzácné hosty.
    Kým začít, asi ženou.
  • 00:00:48 Má drahá kolegyně, spoluherečka,
    já vždy rád říkám spoluzajda,
  • 00:00:56 když ona má DAMU a já mám JAMU.
  • 00:00:59 Ona je také spisovatelka, píše
    krásné pohádky, krásně maluje,
  • 00:01:06 je samozřejmě herečkou, také
    režisérkou. Učí režiséry na FAMU,
  • 00:01:09 což jsou filmový režiséři, co to je
    herectví. Což je zvláštní obor.
  • 00:01:14 Ty je učíš,jak my trpíme pod jejich
    knutou- Aby to pochopili.
  • 00:01:19 Jak říká klasik: "Herec a režisér
    jsou jako dva břehy, čím jsou si
  • 00:01:24 bližší, tím je proud bystřejší." To
    je nauč. Tak to je Dáša Bláhová, má
  • 00:01:32 posestruma. Tady vedle mě je Ondřej
    Hejma. Co o něm říci? Je samozřejmě
  • 00:01:39 zpěvák, frontman, textař, hudebník,
    kynolog, - Sinolog.
  • 00:01:45 Teda sinolog. Já jsem myslel, jako
    Žlutý pes, že jsi kynolog.
  • 00:01:52 Samozřejmě sinolog, jeden z mála
    občanů naší země, který umí čínsky.
  • 00:01:59 Čínsky zpívající spíš teda.
  • 00:02:01 Pavla Bobka představím krátce.
    Mimo to, že je znalcem tramvají,
  • 00:02:06 čili tramvajolog, - To je pravda.
    To je zajímavá pravda. On je taky
  • 00:02:12 praotec československého rokenrolu,
    je zpěvák a, jak se mi přiznal,
  • 00:02:18 autor jedné písně.
  • 00:02:23 A támhle ten muž za klávesami je
    pianista, klavírista- Aranžér.
  • 00:02:28 Nenapovídej. On mně napovídá. Jdi
    do krbu, můžeš z krbu napovídat.
  • 00:02:35 Pan Miloš Nop.
  • 00:02:38 POTLESK
  • 00:02:41 Já bych začal nestorem. Pavel Bobek
    legenda našeho rokenrolu.
  • 00:02:47 Zapomněl si říct žijící legenda, to
    je dost podstatné.
  • 00:02:50 Na to bych málem zapomněl, jak se
    tak zblízka dívám.
  • 00:02:56 Proto říkám, to není tak jasný na
    první pohled.
  • 00:02:59 Živá legenda s pověstným profilem
    a vždy jsem obdivoval, když zpíváš
  • 00:03:06 jak u toho krásně, tak anglicky,
    děláš
  • 00:03:12 To se mně vždycky hrozně líbilo
    a marně jsem se to snažil napodobit
  • 00:03:18 když jsem hrál Oněgina.
  • 00:03:22 Všichni víme, že Pavel Bobek je
    zároveň študovanej, ale ne v oboru.
  • 00:03:27 On je študovanej, on je inženýr
    architekt. Ovšem samozřejmě, jako
  • 00:03:33 mnoho z nás, jsme věřící,ale nejsme
    praktikující, takže on je
  • 00:03:37 nepraktikující inženýr architekt,
    který nikdy nic nenakreslil.
  • 00:03:42 No moment. Pozor Bolku. Sedíme v
    bývalém kravíně, je to tak?
  • 00:03:50 Sakra, na to jsem zapomněl, ano.
    Jsme tady všichni?
  • 00:03:57 Několik let jsem pracoval v
    projektovém ústavu, jmenovalo se to
  • 00:04:02 Sdružení velkovýkrmen, oborová
    projekce, ve znaku to mělo
  • 00:04:06 Sdružení čeho? - Velkovýkrmen.
    - Sdružení velkovýkrmen?
  • 00:04:11 Oborová projekce. Ve znaku měl ten
    podnik prasečí hlavu. Myslím, že to
  • 00:04:16 bylo dost unikum.
  • 00:04:18 Proč prasečí hlava? Velkovýkrmna?
    - Prasat třeba, že jo?
  • 00:04:22 Jo takhle, já myslel, že to jsou
    nějaké restaurace, jako byly ty
  • 00:04:25 bufety. - Ne, to byl RaJ, to byl
    ráj zase.
  • 00:04:31 Tam ráj nebyl. My jsme projektovali
    kravíny, prasečince
  • 00:04:36 Počkej, ty jsi projektoval kravíny?
    - Ano, já. Prasečince, silážní věže
  • 00:04:42 To bys nevěřil.
    - Co "bys nevěřil", já nevěřím.
  • 00:04:48 Měl jsem výborné spolupracovníky.
    Bylo to těsně po vystudování.
  • 00:04:52 Tam jsem se seznámil s Petrem
    Nárožným, inženýrem Nárožným.
  • 00:04:56 Taky ty kravíny?
    - Ano, taky ty kravíny.
  • 00:05:00 A v závěru tam ještě pracoval
    inženýr Miroslav Černý, to je ten
  • 00:05:03 country Mirek, co ho všichni znají.
    - To byl taky ďábel.
  • 00:05:07 Takže my jsme společně pracovali,
    no tak pracovali, ono tý práce zas
  • 00:05:16 tolik nebylo. Ale faktem je, že už
    jsem v tý době začal působit se
  • 00:05:20 skupinou Olympic, s tím začínajícím
    Olympicem, ne s rokenrolem ještě
  • 00:05:24 tenkrát. Samozřejmě jsem se vracel
    pozdě. Moje maminka říkala:
  • 00:05:27 "Chlapče, proč jsi studoval? Teď
    najednou cestuješ s bandou takových
  • 00:05:30 mladých opilců. Už aby to přestalo"
  • 00:05:34 To už jste hráli ten rokec?
  • 00:05:35 No ten těžkej rokec. A vracel jsem
    se často strašně pozdě ze zájezdu
  • 00:05:39 a teď jdi ráno do práce na sedmou
    hodinu a rýsuj tam prasata. To mně
  • 00:05:46 moc nešlo, takže mi kamarádi vyšli
    vstříc. My jsme měli obrovský
  • 00:05:50 rýsovací stůl, ten jsme ještě
    zvětšili. Víte, co je to pauzák?
  • 00:05:54 HLAS Z PUBLIKA
  • 00:05:54 Jistě.
  • 00:05:55 No jistě,jistě říkají jen dva hlasy
  • 00:05:57 B.POLÍVKA MLUVÍ BRNĚNSKÝM PŘÍZVUKEM
  • 00:05:58 Jistě. Nedělej z nás blbce.
  • 00:06:04 A ten pauzák jsme spustili až dolů
    k podlaze, tam jsme dali spacák
  • 00:06:09 a tam jsem dospával.
  • 00:06:12 Ve spacáku,po koncertě,po té slávě,
    jak se na vás lepili ty fanynky.
  • 00:06:17 No sláva. Sláva za 42,60, že jo.
  • 00:06:19 Pod pauzákem, ve spacím pytli Pavel
    Bobek, podle jména by měl navrhovat
  • 00:06:23 spíš králíkárny.
  • 00:06:26 My jsme tomu říkali, to je odborný
    termín zemědělských staveb, kaliště
  • 00:06:32 To je v prasečárnách to místo, kde
    prasata vykonávají svou potřebu.
  • 00:06:36 Takže v tom kališti jsem vyspával,
    no a tím se to všechno vyrovnalo.
  • 00:06:42 Ovšem jednoho dne jsem tak vyspával
    v tom kališti a najednou slyším
  • 00:06:48 takový divný hlasy, který nepatří
    nikomu z mých spolupracovníků
  • 00:06:54 a kolem chodí,jak sem ležel na zemi
    takový divný boty, který jsem
  • 00:06:57 v životě neviděl. Pak jsem zjistil,
    že je kontrolní den projektu, že
  • 00:07:02 tam přišli z JZD, už nevím, odkud
    to bylo, a kontrolují,jak pokračuje
  • 00:07:07 naše projektování. To byly hrůzný
    chvíle. Nejen, že jsem odtamtud
  • 00:07:12 nesměl odejít, já jsem se nesměl
    hnout, protože ten pauzák dělal
  • 00:07:16 hroznej hluk. Takže já tam musel
    ležet takhle jak svíčka a nehnout
  • 00:07:20 se. Pak odešli a bylo všechno
    v pořádku. Tak to bylo moje kaliště
  • 00:07:23 a moje projektování. Ale pozor,
    málo platný, přece jen něco z toho,
  • 00:07:28 co jsem projektoval s Nárožným,
    Mirkem Černým a dalšími kolegy,
  • 00:07:33 skutečně ve světě stojí. Radši
    nebudu říkat kde.
  • 00:07:37 POTLESK
  • 00:07:40 Doufám, že jsi neprojektoval tenhle
    kravín, že bysme museli napsat,
  • 00:07:43 i když to by nebylo špatný, mosazná
    tabule: "Tento kravín projektoval"
  • 00:07:48 Ne, ten byl typový, ten jsem nemohl
    vyprojektovat, ale vyprojektovali
  • 00:07:53 jsme takový speciální kravín, který
    nevím, jestli někde stojí, protože
  • 00:07:56 to byl experimentální kravín pro
    800 dojnic.
  • 00:08:00 Experimentální, že nemuseli stát,
    že si mohli taky sednout.
  • 00:08:05 Připouštím.
  • 00:08:08 Tuto budovu, protože to už není
    kravín, projektoval nestor českého
  • 00:08:16 rokenrolu Pavel Bobek. Rozumíš?
  • 00:08:22 Prosím, je to možný.
    - Můžeme si to dovolit?
  • 00:08:28 Jo, ale nevím, kam by se to dalo.
  • 00:08:32 Hned ke vchodu.
    - Jo, tady ke vchodu?
  • 00:08:35 V tomto kališti přespával, to by
    taky šlo.
  • 00:08:40 Tak počkej sinologu, i když jsem
    říkal kynologu. Samozřejmě vím, co
  • 00:08:43 je kynolog, vyznám se ve psech
    a poznám všechny rasy. Ty jsi
  • 00:08:48 sinolog, to znamená,že umíš čínsky,
    v Číně jsi pečenej, vařenej.
  • 00:08:54 V Číně jsem nikdy nebyl. Jsem něco
    jako Karel May české sinologie,
  • 00:08:59 protože Karel May napsal knížky
    o Vinetouovi, aniž by kdy byl
  • 00:09:03 v Americe. A já zase vystudoval
    sinologii, aniž bych kdy byl v Číně
  • 00:09:10 Je to smutný primát, ale je to
    pravda.
  • 00:09:12 A s čínským prostředím ses potkal?
    Číňany si potkával třeba v Praze?
  • 00:09:16 Tehdy bylo velice málo Číňanů,
    Číňana abys pohledal. Ti byli
  • 00:09:23 zavření na jejich velvyslanectví.
  • 00:09:26 Dnes se chodí na houby, tehdy se
    chodilo na Číňany.
  • 00:09:30 To ne, ale mezi těmi učiteli byl
    manželský pár a oni psali všechna
  • 00:09:39 ta skripta, všechno, z čeho jsme se
    učili. A protože jsem za těch 5 let
  • 00:09:42 neviděl ani jednoho živýho Číňana,
    fakt ani jednoho, tak jsem si
  • 00:09:46 uvědomil, při tý promoci, že kdyby
    si to na nás vymysleli, celou tu
  • 00:09:49 věc, vymysleli vlastní jazyk, tak
    bysme to nemohli vůbec poznat. Ale
  • 00:09:53 potom, daleko později, jsem zjistil
    že to byla pravda, co nás učili.
  • 00:09:56 Byla to čínština.
  • 00:09:59 No ježíšmarja, představ si, že
    vystuduješ nějakou řeč a řekneš
  • 00:10:03 něco tou řečí Číňanovi.
  • 00:10:06 A oni řeknou: "Was ist das?" Že jo?
    To by byla katastrofa, ale my jsme
  • 00:10:09 se prostě protloukali, jak to šlo.
    Já jsem měl touhu po vědění. A tak
  • 00:10:14 třeba u nás v Praze byla jedna
    jediná čínská restaurace, velice
  • 00:10:19 luxusní záležitost, ve Vodičkově
    ulici, kam chodil Karel Gott, Pavel
  • 00:10:23 Bobek a tak všelijak, prostě hvězdy
    tehdejšího rokenrolu. A já jako
  • 00:10:30 student sinologie jsem se tam
    přihlásil do kuchyně na pomocné
  • 00:10:35 práce. Takže jsem krájel cibuli,
    pórek, papriku, myl jsem nádobí
  • 00:10:42 v naději, že se tam najím toho
    jídla, co Pavel tam debužíroval
  • 00:10:49 s Karlem u těch bohatě prostřených
    stolů, že si to tam dopřeju. Ovšem
  • 00:10:53 první omyl.Podávala se tam takzvaná
    personálka.
  • 00:10:58 Což je strava pro zaměstnance.
    - Pro personál,že segedin zase furt
  • 00:11:04 dokola, žádný kung pao a nic.
  • 00:11:08 Jak se řekne čínsky kung pao?
    - Kung pao, normálně, klasika.
  • 00:11:15 Hádej, jak se řekne šuej ču žou.
  • 00:11:20 To druhé kung pao. Já chodím do
    číny a oni se mě vždy ptají:
  • 00:11:26 "Chcete příbor nebo ty tyčinky?"
    Já říkám: "Raději příbor, já nikdy
  • 00:11:31 nepoznám, která z těch tyčinek je
    vidlička a která nůž."
  • 00:11:37 Ani já jsem tomu nepřišel na kloub,
    nicméně ukončil jsem to poté, co
  • 00:11:45 jednou tam přišla delegace vysoce
    postavených pánů, aby se podívali,
  • 00:11:49 jak se to tam vaří. Všichni ti
    kuchaři byli vyučení v Jokohamě
  • 00:11:54 a v Tokiu, v Japonsku na výstavách,
    prostě byli to všechno čeští kluci,
  • 00:11:58 proto to bylo tak dobrý. Já tam myl
    nádobí u dřezu skromně v koutě,
  • 00:12:04 bujná kštice svázána v hygienický
    culík.
  • 00:12:08 Ukaž zhruba.
    - Tehdá. - Naznač.
  • 00:12:16 Oni odcházeli a já zřetelně slyšel,
    jak jeden říká: "Ty Karle,všiml sis
  • 00:12:22 že jedinej Číňan tam myje nádobí?"
    Takže okamžitá výpověď a konec
  • 00:12:35 týhle kariéry tam.
  • 00:12:37 Teď mám důležitou filologicko
    antropologickou otázku.
  • 00:12:41 Ano, jsem připraven.
  • 00:12:42 Začal ses učit čínsky, poněvadž jsi
    vypadal jako Číňan nebo během
  • 00:12:48 procesu, kdy ses učil čínsky, si
    začal jako Číňan vypadat?
  • 00:12:52 Ty si myslíš, že to u nás doma
    vypadalo tak, že máma s tátou si
  • 00:12:57 říkali: "Na co toho kluka dáme? No
    vypadá jako Číňan, tak ho dáme
  • 00:13:01 na sinologii." To ne.To zřejmě bude
    spíš ten druhej efekt, že s čím
  • 00:13:05 člověk zachází, s tím taky schází.
    Prostě se to tomu tak přizpůsobuje.
  • 00:13:11 Možná se to tam nějak vrazilo při
    té promoci, ale nebylo to plánovaný
  • 00:13:17 Ten zájem by nemusel vzniknout.
  • 00:13:19 To byla z nouze ctnost, vrozená
    výstřednost.Já měl možnost studovat
  • 00:13:22 ruštinu, němčinu. Říkal jsem si:
    "Dobrý, zkusím čínštinu." A spolu
  • 00:13:27 s Cimrmanem můžu dnes říct, tudy
    cesta nevede přátelé. Bráchovi jsem
  • 00:13:32 říkal, že bude dobrý mít v rodině
    tlumočníka, až přijdou, ale uvidíme
  • 00:13:48 Dášo, ty umíš vlastně taky hodně
    řečí. Umíš skvěle anglicky,poněvadž
  • 00:13:51 si žila v Austrálii. Umíš dobře
    francouzsky nebo víc než dobře.
  • 00:13:58 Umíš taky italsky. Ne, už ne?
    Zapomněla jsi? I tobě se to stává?
  • 00:14:04 To víš, stáří.
  • 00:14:07 Ty jsi byla někdy v Číně?
  • 00:14:11 Byla jsem v Pekingu, vlastně
    Beijingu.
  • 00:14:14 Už to není Peking?Už je to Beijing?
  • 00:14:18 Jiná doba je jiná doba.
  • 00:14:20 No jistě. My jsme taky bydleli na
    Náměstí Družby národů, nyní
  • 00:14:22 Dominikánské. Já jsem se naivně
    domníval, že Náměstí Družby národů,
  • 00:14:30 poněvadž jsme tam byli se Chantall,
    a jak jsme se dali od sebe, tak ...
  • 00:14:36 Dominikánské.
  • 00:14:45 Hráli jsme taky v Hongkongu. To byl
    ještě pod britskou knutou. Tam jsem
  • 00:14:54 viděl klece s ptákama a Číňani
    oblečení jako úředníci jen sundali
  • 00:15:03 saka a podle těch ptáků, těch
    opeřenců, dělali všechny ty pohyby.
  • 00:15:15 Pokukovali po nich, když ptáček pil
    tak Číňan
  • 00:15:21 Ti ptáci jako by předcvičovali.
    U nás my cvičíme podle úředníků.
  • 00:15:31 Paní, vy jste možná úřednice, nic
    proti vám.
  • 00:15:37 Někdo tu práci dělat musí.
  • 00:15:39 Přijdete do úřadu,tam sedí úřednice
    a udělá
  • 00:15:47 A vy podle ní
  • 00:15:52 POTLESK
  • 00:15:54 Já bych poprosil našeho milého
    Pavla Bobka, aby nám zazpíval
  • 00:15:59 nějakou píseň.
  • 00:16:01 V tom je ale drobnej zádrhel. Ta
    první písnička, co jsme s Milošem
  • 00:16:08 dohodli, bude v angličtině.
    - No jak jinak.Praotec a stařešina.
  • 00:16:17 Jak jinak. Je pravda, že jsem začal
    zpívat anglicky a dlouho sem zpíval
  • 00:16:22 jen anglicky, protože jsem se začal
    učit už v dětství a ta řeč mě
  • 00:16:26 nesmírně bavila a baví dodnes. Když
    jsem byl asi v osmé třídě, tak jsme
  • 00:16:32 měli ve škole takzvanou registraci
    mimoškolních aktivit. To bylo v 50.
  • 00:16:37 letech. A tam každej psal třeba, že
    chodí na fotbal nebo do houslí. Tak
  • 00:16:44 jsem tam napsal,že chodím na klavír
    a na angličtinu. Moje třídní
  • 00:16:47 učitelka, velice moudrá žena, si mě
    vzala stranou a říkala: "Poslyš, ty
  • 00:16:53 tady píšeš,že chodíš na piano a na
    angličtinu." Já říkal: "No protože
  • 00:16:58 chodím, paní učitelko." A ona říká:
    "A nebude ti vadit, když angličtinu
  • 00:17:00 škrtneme?" A já jsem jí řekl: "No
    bude, protože já na ni chodím.
  • 00:17:07 Proč by se to mělo škrtnout?"
    "To se zeptej rodičů, ale hlavně
  • 00:17:11 na ni choď." Protože tenkrát, kdo
    dával své děti učit anglicky, tak
  • 00:17:16 to byl projev imperialismu. Proto
    to nechtěla. Učil jsem se dál, ale
  • 00:17:25 nikdy jsem se ji nenaučil dokonale.
    To je jeden z mýtů, že jsem bůhví
  • 00:17:29 jaký expert na angličtinu. Ne, že
    bych se nedomluvil.
  • 00:17:33 O. HEJMA ŘÍKÁ
    To je strašná skromnost.
  • 00:17:35 Uč se, Ondřeji, uč se.
  • 00:17:39 Ale pomohlo mi to, že jsem mohl
    pochytat texty těch rokenrolových
  • 00:17:42 písniček, jako je třeba ta, co teď
    zazní, kterou složil Fats Domino
  • 00:17:48 a zpíval Buddy Holly, a která se
    jmenuje "The valley of treas",
  • 00:17:53 neboli "Slzavé údolí".
  • 00:17:56 PÍSEŇ V ANGLIČTINĚ
  • 00:19:41 Kdyby měl o pár let míň, tak by se
    nám hodil.
  • 00:19:46 Professore. Magnifique.
  • 00:19:51 Ondřeji, ještě chci s tebou mluvit
    o jednom fenoménu, o Superstar.
  • 00:19:57 To je mi povědomý.
  • 00:20:00 Ty, jako pouhá star, si těm
    superstárům dělal porotce, jury.
  • 00:20:07 Ty jsi rocker, spíš už bigbíťák,že?
    - Tak nějak.
  • 00:20:10 A ti bigbíťáci, no prostě tihle
    muzikanti, tvoje okolí, nevyčítali
  • 00:20:14 ti to, že si se zúčastnil takové,
    řekněme to rovnou, komerční akce?
  • 00:20:21 Ale no. Těžko říct, milý Bolku,
    protože já mám podezření, že oni
  • 00:20:34 se bojej to nějak kritizovat.
    - Kdo?
  • 00:20:38 Ti rockeři, jak říkáš, protože by
    se přiznali, že se na to dívali.
  • 00:20:43 A to by bylo trošku blbý. Takže
    choděj kolem toho jako kolem horký
  • 00:20:49 kaše. Já vyprávím záběhový historky
    se Sámerem a dobrý, pohoda.
  • 00:20:54 Pro tentokrát to prošlo.
  • 00:20:58 Já jsem musel babičce Aničce,
    babičce od našeho Janíčka, půjčovat
  • 00:21:05 můj mobil, aby poslala hlas.
  • 00:21:08 No jistě, a jeď a mačkej. Ty si
    nemačkal?
  • 00:21:14 Já ne, babička mačkala. Já jsem
    přikoupil ještě tři, aby měla víc
  • 00:21:18 čísel. Už jsme ty mobily prodali
    samozřejmě. Nebojíš se? Ti mladí
  • 00:21:25 lidi jsou najednou na vrcholu,
    sláva, popularita, ale udržet se,
  • 00:21:29 to je těžký. Tetelit se tam jako
    míček na fontánce. Nebojíš se, že
  • 00:21:36 spadnou nebo že přestane téct voda?
  • 00:21:39 Bolku, ty, kterej s popularitou a
    slávou žiješ už desítky let
  • 00:21:45 Víc než desítky let.
  • 00:21:48 Fakt jo?
  • 00:21:54 Počkej, to ti musím vysvětlit. Tady
    vidím velký nesouhlas, ale já jsem
  • 00:22:00 opravdu od 4 roků slavnej. Můj
    tatínek byl ochotník a já jsem
  • 00:22:03 s nima vystupoval. Měl jsem 13, 14
    roků, když jsem hrál Krásku a zvíře
  • 00:22:10 Já jsem hrál netvora, který se pak
    změní v krásného prince. Z divadla
  • 00:22:17 ze Zlína mi půjčili kostým, takový
    ty punčocháče a princovský gaťky
  • 00:22:23 a něco jsem měl pod krkem. No já
    jsem vypadal opravdu hůř než ten
  • 00:22:27 netvor. Ty nohy. A děti na mě, v
    mých 13 nebo 14 letech, křičeli:
  • 00:22:35 "Netvore." Takže já jsem na slávu
    zvyklý.
  • 00:22:44 To je neuvěřitelný. Já jsem na tom
    byl úplně stejně. Na mě taky řvali.
  • 00:22:49 Ne netvore, ale Česílko, obludo atd
    Ale musím říct, že já jsem poznal,
  • 00:22:57 jak je popularita a tohle všechno
    těkavá záležitost, prchavá.
  • 00:23:02 To je teda.
  • 00:23:03 Vždy, když se vysílalo v neděli,
    tak tam byly ty spory se Savkou
  • 00:23:07 a s Juliánem. V pondělí jsem nemohl
    na ulici, protože to by mě Savkovci
  • 00:23:12 zabili. To jsem zůstával pravidelně
    doma a dělal si nějakou práci.
  • 00:23:17 V úterý už jsem koukal z okna, ve
    středu jsem se šel projít do centra
  • 00:23:23 zariskoval jsem a v pátek už to
    bylo všem jedno. Takže tyhle věci
  • 00:23:28 mají svoje do času, ale to ty dobře
    víš.
  • 00:23:32 Ale netěšil ses zase na neděli, až
    se utkáš znova se Savkou?
  • 00:23:35 No právě a to bylo pořád dokola.
  • 00:23:40 Člověk taky někdy zblbne z té
    popularity. Sláva to je ještě něco
  • 00:23:45 jiného než popularita. Jednou tak
    stojím po nějakým vystoupení
  • 00:23:53 v Praze v televizi. Pokuřuju si na
    chodbě u toho plechovýho popelníku.
  • 00:23:59 Taky je míň a míň míst, kde můžeme,
    my kuřáci, být svobodní.
  • 00:24:03 A je to dobře.
  • 00:24:04 Je to dobře pro vás samozřejmě.
  • 00:24:06 D. BLÁHOVÁ ŘÍKÁ
    A je to dobře.
  • 00:24:07 Je to výborný. Ano. Já to radši
    típnu. Tak tam stojím a ke mně jde,
  • 00:24:16 bylo to 5 minut po výstupu, mladej
    člověk a vztahuje ke mně ruce a já
  • 00:24:22 si říkám, asi jsem se mu líbil, že
    jsem byl dobrej. Tak mu podávám
  • 00:24:27 ruku a on to byl technik, kterej si
    šel pro mikroport. Neskamarádili
  • 00:24:34 jsme se. A jak ty to prožíváš tu
    slávu? Myslím tedy popularitu.
  • 00:24:43 Slavnej si ze svých písní, poněvadž
    jsi napsal spoustu krásnejch hitů.
  • 00:24:46 To já nevím.
  • 00:24:47 Já vím, že ty bys nejradši tam pro
    ty tvoje kamarády udělal desku. Tu
  • 00:24:51 bys ale musel přeložit do čínštiny.
  • 00:24:54 Ano a to je právě ta strategie do
    budoucnosti. To je to, kam já se
  • 00:24:59 dívám. Já se nedívám dozadu, do
    zpětnýho zrcátka. Já se dívám na
  • 00:25:03 Peking, na ten obrovský trh a říkám
    si, kdyby jsme tam prorazili a to
  • 00:25:08 1 promile toho trhu urvali, protože
    když to spočítáš, začneš škrtat ty
  • 00:25:14 nuly, tak 1 promile z tý miliardy
    je milion prodaných CD. To by stálo
  • 00:25:18 za to. Ale je to těžký.
  • 00:25:21 A máš připravenou nějakou bombu,
    čínsky?
  • 00:25:24 Samozřejmě, protože štěstí přeje
    připraveným, tak my jsme naši píseň
  • 00:25:27 "Modrá je dobrá" přeložili do
    čínštiny, natočili jsme ji a doufám
  • 00:25:34 že to s tím trhem zatřese.
  • 00:25:37 Tak to bych docela rád slyšel, co
    ty Pavle? Čínsky.
  • 00:25:40 P. BOBEK ŘÍKÁ
    Já taky.
  • 00:25:41 Náhodou to tady mám připravený.
  • 00:25:46 P. BOBEK ŘÍKÁ
    To je opravdu náhoda.
  • 00:25:47 To je náhodička. Poprosím Miloše,
    jestli by nějakou čínskou stupnici
  • 00:25:53 Počkej, ten to náhodou umí. No tak
    Modrá je dobrá.
  • 00:25:56 Aby bylo jasno, co se bude zpívat.
    V jedný sloce se například říká:
  • 00:26:01 Modrá je raketa, ta moje holka,
    modrá jak vzpomínka na Mikiho Volka
  • 00:26:07 kamaráda Pavla Bobka.
    - To tam zpíváš?
  • 00:26:11 Kamaráda Pavla Bobka tam nezpívám.
    Velká rána je modrej přeliv
  • 00:26:15 a modrý voko má i černej šerif.
    Takže jdeme na to.
  • 00:26:21 Čínsky jo?
    - Jasně.
  • 00:26:24 PÍSEŇ V ČÍNŠTINĚ
  • 00:27:18 To se musí chytit. Když bude dobrá
    propagace.
  • 00:27:24 Kdybys neřekl: "A teď všichni.",
    tak zpívám s tebou.
  • 00:27:30 Dášenko, ty nám řekni, jaké to je,
    být slavný v cizině. Žít v cizině
  • 00:27:35 a zároveň tam dobýt jakési slávy.
    Protože tys v Austrálii byla slavná
  • 00:27:43 Ale chvilku to trvalo. V podstatě
    jsem odešla do Austrálie vlastně
  • 00:27:46 z Národního z Paříže. Tam to začalo
    dobře.Tam jsme hráli s Bolkem"Pezza
  • 00:27:51 versus Čorba",ale jak potom začínat
    v Austrálii nebo kdekoliv jinde.
  • 00:28:00 Produkční Gaumont,skupina v Paříži,
    hrála "Hru o jablko", onen film.
  • 00:28:07 Tenkrát u nás ještě nešel a tam se
    hrál ve francouzštině, takže jsme
  • 00:28:10 byli dabovaní do francouzštiny. Já
    jsem si na nich vyžebrala krabici
  • 00:28:13 16 mm filmu, tu jsem si vzala pod
    paži a jela jsem do Austrálie.
  • 00:28:18 Ale jenom tvoje scény.
    - Ty seš protivnej.
  • 00:28:22 Tam byly náhodou zajímavý scény.
    - Film, to jsou 3, 4 ty špulky.
  • 00:28:27 Byly to 2 špulky. Donesla jsem to
    agentovi, který už měl tenkrát
  • 00:28:33 začínajícího Mela Gibsona a Judy
    Davis a tyhle lidi. Ten se na film
  • 00:28:38 podíval. Bylo to ve francouzské
    verzi, byli jsme předabovaní a já,
  • 00:28:41 která mám docela hluboký hlas,
    jsem ho měla takovej krásnej,
  • 00:28:44 něžnej, jemnej a Jirka Menzel ho
    měl zase takovej mužskej, udělanej
  • 00:28:47 do francouzska. A ten agent říkal
    jedný produkční: "Pro tuhle holku
  • 00:28:52 musíte napsat film." Brala jsem to
    nejdřív s humorem, ale skutečně do
  • 00:28:57 2, 3 let byl napsán film. Jmenoval
    se "Displaced persons".
  • 00:29:04 - Cože? Displaced, jako že nejsou
    na svým místě?
  • 00:29:10 Volně přeloženo "Vykořenění lidé",
    vytrhnutí z domova v podstatě.
  • 00:29:17 Ondřej má dneska plačtivou.
  • 00:29:21 Napsali mi hlavní roli a dali mi za
    to tam toho jejich Lva australskýho
  • 00:29:27 když to tak přiblížím. Mezitím byly
    těžký roky.Začínali jsme samozřejmě
  • 00:29:31 zase z nuly po tom Národním.
  • 00:29:34 Začínala jsem hrát v divadle.Takové
    divadlo jako Provázek v podstatě.
  • 00:29:38 Představ si,potkala jsem tam jednou
    takovýho chlapíka, kterej vypadal
  • 00:29:43 strašně jako Bolek. Nosatej,ručičky
    tak lítaly, hrál gestama.
  • 00:29:53 - Jinak tam herci hrajou bez gest?
  • 00:29:56 V podstatě jo.Australští herci spíš
    stále mluví. Ale tenhle se snažil
  • 00:30:00 a vyprávěl mi, že chodil v Paříži
    na divadlo, kde se učil. Říkal:
  • 00:30:05 "Od toho tvýho kolegy jsem se učil
    gesta." Je to pravda. Budeš potěšen
  • 00:30:10 Je to učitel národů. Už je to jasný
  • 00:30:14 Chodil se na nás dívat v Paříži.
    Prožil tam asi 2 roky a my jsme tam
  • 00:30:18 byli rok v angažmá. Tento člověk
    hrál v divadlech asi do 40 let
  • 00:30:24 a nikdy mu nechtěli dát roli ve
    filmu. Říkali mu, že se moc hýbe
  • 00:30:29 před kamerou. To si dobře pamatuju.
    Potom se z něj stal kamarád. Náhle,
  • 00:30:32 asi ve 40 letech, dostal film a
    hned potom za to dostal Oscara.
  • 00:30:38 Takže došel do Hollywoodu.Jmenuje
    se - Mel Gibson nebo jak?
  • 00:30:42 Ne Mel.
    - Nemel, Gibsone, nemel.
  • 00:30:45 On je menší než ty. Jmenuje se
    Geoffrey Rush.
  • 00:30:49 A to je kdo?
    - Teď jsi mě naštval teda.
  • 00:30:54 No dobře, já to nevím.
    - No prosím Tě.
  • 00:30:56 No přece Geoffrey Rush.Já taky teda
    teď nevím.
  • 00:31:06 Musíš ho pozvat na štaci do Olšan.
  • 00:31:08 Kdo je mně v tom Hollywoodu ještě
    podobnej?
  • 00:31:09 No je jich tam moc. Všichni mají ty
    Oscary. Není kam plivnout.
  • 00:31:14 To je hrozný. Člověk přijede do
    Hollywoodu a tam je tolik podobných
  • 00:31:19 lidí. A co hrál třeba?
  • 00:31:21 Hrál v "Shine", za to dostal Oscara
    V "Misérables" hrál, teď hraje
  • 00:31:25 Petera Sellerse v posledním filmu.
  • 00:31:29 Jo o životě Petera Sellerse?
    - No on ti tu roli vlastně vzal.
  • 00:31:32 Mě to zase tak nevadí. Ať si Geoff
    zahraje.
  • 00:31:40 Já bych poprosil Pavla Bobka o
    jednu další písničku.
  • 00:31:45 Dobrej nápad.
  • 00:31:47 Delší nebo další? Dobře, tak fajn.
    Jirka Grossmann napsal text.
  • 00:31:51 PÍSEŇ "MÁ DÍVKA N."
  • 00:31:59 Sázím se o co chcete, že na světě
    není více žen,
  • 00:32:04 co se rovnají mé dívce N.
  • 00:32:09 Dá mi voňavou pusu a já v okamžiku
    tom jsem přesvědčen
  • 00:32:14 nemůže být nad krásnou N.
  • 00:32:18 Má bílou pleť jako sníh, za to
    hlavu položím a na ústech med,proto
  • 00:32:22 snad vydržím spíš půst nežli být
    bez ní.
  • 00:32:28 Tak získávám vědomí,že i milion mám
    a ačkoliv jsem bez peněz, tak
  • 00:32:32 přechovávám ten malý klenot líbezný
  • 00:32:37 Kdyby samotnou krásnou vílu z hor
    mi sem přivál fén,
  • 00:32:41 já řeknu díky vám, já patřím N.
  • 00:32:53 Mám přání, abych uměl opakovat
    stokrát sto něžných jmen
  • 00:32:58 a příběhů, jež mi říká N.
  • 00:33:03 Dá mi bolavou duši zase dohromady
    a pro tu chvíli jen
  • 00:33:07 znám poslání své vlídné N.
  • 00:33:12 Když smůla zlá poručí, že i přijde
    nouze,pak anděl N. pošeptá mi pouze
  • 00:33:16 že stůl a přístřeší
  • 00:33:21 znamená snad víc nežli zámek a
    spoustu krásy a že N dokud mám jsou
  • 00:33:25 k úžasu časy a tak trápení mé
    vyřeší.
  • 00:33:30 Kdyby samotnou krásnou vílu z hor
    mi sem přivál fén,
  • 00:33:35 já řeknu díky vám, já patřím N.
    Vzkážu dík vám, já patřím N.
  • 00:33:50 POTLESK
  • 00:33:57 Pavel Bobek, děkujeme.
  • 00:34:01 Když jsme mluvili o odvaze Dáši,tak
    jsem si teď ještě vzpomněl přes
  • 00:34:05 píseň "Lady N.", jak jednou Dáša
    skákala z takovýho praktikáblu,
  • 00:34:12 který byl skoro tak vysoký jako
    ten strop, možná o půl metru nižší.
  • 00:34:16 My jsme stáli dole, 3 dvojice,
    6 chlapů, čekali jsme na ni, až
  • 00:34:24 sebere odvahu. Poprvé je to strašný
    skok. Ono se to nezdá, ale stát,
  • 00:34:29 takhle skočit a trefit se do těch
    chlapů, což jsme teda spočítali, že
  • 00:34:34 Dáša umí.Skočila,my jsme ji chytli.
    Franta Kocourek tam tehdy byl,Dóňa,
  • 00:34:42 Peca, já, Láry Hauser. Poprvé se to
    povedlo a jí se to začalo líbit.
  • 00:34:53 Hráli jsme na prestižním festivalu
    v Miláně. Dáša tam a my čekáme.
  • 00:35:01 Teď prestiž, divadelníci, chtěli
    jsme ukázat, co umíme. Dáša se
  • 00:35:05 odrazila, to byl skok a ona nás
    přeletěla a skončila v hledišti.
  • 00:35:12 Naštěstí bylo plno.
  • 00:35:17 Krásný oblouk to byl. Kluci říkali:
    "Nebojíš se, že se jí něco stalo?"
  • 00:35:29 Já říkal: "Ne, naopak." Zmátořila
    se a já jí říkám: "Dášenko, ty jsi
  • 00:35:36 nasadila laťku tak vysoko,že musíme
    podlézat."
  • 00:35:41 Nadělali jsme se volovin.
  • 00:35:42 Ty se pořád ráda vrháš do nějakých
    risků nebo aspoň si se vrhala.
  • 00:35:46 To je potřeba.
    - Pořád do nějakého dobrodružství,
  • 00:35:48 má to prostě ráda, adrenalin.
  • 00:35:50 Jsem si to potom užila v té
    Austrálii. Jsem se dostala
  • 00:35:51 do všelijakých zapeklitých situací.
    - V Austrálii?
  • 00:35:56 Já jsem si tak chodívala po lesích,
    po buších, vydávala jsem se někam
  • 00:36:01 se stanem. Jednou jsem se vydala s
    kamarádem Honzou do Darwinu. To je
  • 00:36:08 tam, co jsou ti krokodýli, Krokodýl
    Dundee.
  • 00:36:10 Honza Australan?
    - Australan, ale český Honza to byl
  • 00:36:13 To jsem byla ještě odvážná a mladá,
    tohle bylo tak před 4 lety.
  • 00:36:21 To je fofr.
  • 00:36:24 Šla jsem stanovat do míst, kde, jak
    říkali, se rozmnožili krokodýli,
  • 00:36:29 kteří prý lezou do stanů a žerou
    turisty. To je místo právě kolem
  • 00:36:33 Darwinu, nahoře,kde bydlí domorodci
    Aboriginci. Tam byly místa, kde se
  • 00:36:38 tomu říkalo "alcohol free" zóna.
  • 00:36:42 To je zóna bez alkoholu, Bolku,
    abys rozuměl.
  • 00:36:45 Já vím. To je opak třeba jako
    - Tady?
  • 00:36:49 Ne, opak třeba Valašska. Alcohol
    zone, slivovic zone. Takže tam se
  • 00:36:59 nesmí pít?
    - Nesmí. Ti domorodci nesmí pít.
  • 00:37:01 Jak nesmí pít? To je přece jejich
    věc.
  • 00:37:03 Bohužel, tak to je, prostě nesmí.
    No je to lepší než u nás, musíš.
  • 00:37:16 Přijeli jsme k takové plošině jako
    tvoje farma. Tam byla chalupa.
  • 00:37:21 Viděli jsme, že se tam dá stanovat,
    tak jsme postavili stan. Já uviděla
  • 00:37:25 cedulku "Rain forrest".
  • 00:37:26 Deštný prales. Vlhký lesík taky.
    Volně přeloženo.
  • 00:37:36 A vlhký hájek. To není nijak velký.
  • 00:37:46 Já hned hup za dobrodružstvím do
    deštnýho pralesa a tam byly u stanu
  • 00:37:49 nějaký 2 holky. Já jim říkám: "Jak
    je ta trasa daleká?" A ony říkaly:
  • 00:37:53 "Tak hodinka." Tomu českýmu Honzovi
    říkám: "Když se nevrátím do hodiny,
  • 00:37:59 tak mě jdi hledat." Měla jsem jen
    plavky, vzala jsem si kameru a šla.
  • 00:38:04 V plavkách do lesa, přátelé.
    Poslouchejte to dobře.
  • 00:38:06 Jak jinak.
    - Odvážná holka. Jak jinak.No jistě
  • 00:38:11 Co tam ještě žije?
  • 00:38:18 Trasa byla značena jenom červenými
    mašličkami po stromech a všude
  • 00:38:22 bahno, prostě deštný prales. Tak
    jsem šla, fotila jsem si, natáčela
  • 00:38:27 kytičky a stromy a neuvědomila sem
    si, že jsou asi 4 hodiny a tam
  • 00:38:32 v 5 hodin zapadne slunce a je
    naprostá tma. Hlavně v zimě a to
  • 00:38:37 bylo v červenci.Šla jsem a najednou
    padla ta tma. Dostala jsme strašný
  • 00:38:43 strach, protože okamžitě kolem
  • 00:38:45 SYČÍ JAKO HAD
  • 00:38:49 Plazi. Plazili se plazi.
    - Snakes.- Hadé.
  • 00:39:02 Já měla samozřejmě strach, co budu
    dělat, tak jsem vylezla na nějakej
  • 00:39:05 kopeček a říkala jsem si, že jediný
    co mi zbejvá, je řvát. Vzpomněla
  • 00:39:10 jsem si na své hlasové průpravy na
    DAMU, tak jsem začala křičet.
  • 00:39:15 Křičela jsem skutečně hodně dlouho.
    Strach byl větší a větší a nic. Až
  • 00:39:18 za chvilku se ozval někde hláseček
    a viděla jsem malé světýlko. Ty 2
  • 00:39:22 holky přišly, nakonec mě zachránily
    - Zařvi, jak si řvala tam to "Help"
  • 00:39:27 Dej to Dášo.
    - HELP! Stačí?
  • 00:39:39 Tak mě ty holky vyvedly ven a já si
    říkám: "Kde je ten Honza?" Nevím,
  • 00:39:44 počítala jsem s tím, že je kamarád.
    Tak jsem šla do tý chaloupky a tam
  • 00:39:48 Honza sedí u stolu a má v ruce
    flašku piva. V tý alcohol free zóně
  • 00:39:56 našel to pivo a vyprd se na mě,když
    mi šlo o život.
  • 00:39:58 Český Honza všude doma.
  • 00:40:06 Když jsme se s Dášenkou probíjeli
    mládím, spalovali tu energii, tak
  • 00:40:14 jsme se živili různým způsobem.
    Samozřejmě divadlem, ale kolikrát
  • 00:40:19 nebylo, kde bydlet. Spával jsem po
    hospodách. Takový věci si už dnes
  • 00:40:27 neumí nikdo představit.Samý privát,
    peníze nebyly, Dáša mě nepustila
  • 00:40:34 k ní domů, protože tam měla úplně
    někoho jinýho, jako obvykle ostatně
  • 00:40:43 Chodili jsme do hospody ke
    Spěváčkům a já se vsázel o flašku
  • 00:40:50 s těma lidma tam, že Dášu rozpláču
    do 2 minut. Že se na ni budu chvíli
  • 00:41:01 dívat a ona bude brečet.
  • 00:41:09 Je to tam. Pořád to umíme.
  • 00:41:11 Už teče?
  • 00:41:20 To je herečka! Flašku!
    - Máš to.
  • 00:41:34 Vidíš, gentleman.
    - Je to stará škola.
  • 00:41:39 Hodně stará, to je pravda. Jestli
    škola, to nevím.
  • 00:41:43 Tak jsem to nemyslel.
  • 00:41:45 Vážení přátelé, Bolkoviny se chýlí
    ke konci. Děkuji mým hostům. Možná
  • 00:41:49 skončím poučnou bajkou. Vzpomenu na
    své mládí, na svoji drahou maminku,
  • 00:41:56 která mi říkala: "Bolku, jak to zas
    vypadáš." Někdy se ovšem mýlila.
  • 00:42:02 Byl jsem po flámu a ona říkala:
    "Vidíš to, že to jde."
  • 00:42:06 Někdy zase jsem byl odpočatej,
    vysportovanej, s klukama jsme
  • 00:42:09 sportovali a ona: "Podívej se, jak
    se ničíš." atd.To by bylo na dlouhý
  • 00:42:13 vyprávění. A maminka říkala: "Já ti
    řeknu bajku, Bolku. Byl pes a měl
  • 00:42:20 pána." Říkám: "Snad pán měl psa."
    "Neopravuj mě, neskač mi do toho.
  • 00:42:29 Je jedno, jestli pán měl psa nebo
    pes měl pána. Prostě ten pes hubl
  • 00:42:38 a hubl a ten pán nevěděl, proč. Tak
    si počíhal, co ten pes dělá v noci.
  • 00:42:44 A víš, proč ten pes hubl, Bolku?
    Ten pes hubl, protože se celé noci
  • 00:42:50 honcoval s fenama. A víš, co udělal
    ten pán? Ten pán vzal řetěz
  • 00:43:03 a přivázal ho k boudě. A to udělám,
    Bolku, já s tebou."
  • 00:43:17 Takže já jsem vystudoval přivázanej
    To už začínaly teleskopický vodítka
  • 00:43:26 Přátelé, nepřejme si řetězy, přejme
    si svobodu, přejme si něco dobrého,
  • 00:43:31 krásného. Jak si to říkal?
    - Ať láska a nenávist zvítězí
  • 00:43:38 Ne. Ať dobro a láska zvítězí nad
    zlem a nenávistí. On říká:"Ať láska
  • 00:43:44 a lež zvítězí."
  • 00:43:46 Ono to funguje na různý způsoby.
    Láska a lež, když ji máš rád
  • 00:43:51 a zatloukáš, tak zvítězíš nad
    pravdou a nenávistí.
  • 00:43:58 Hezky. To je rozum. To je chytrák.
  • 00:44:06 Toto je, vážení přátelé,filozofický
    konec. Já se s váma loučím.Kdybyste
  • 00:44:12 si chtěli Bolkoviny přečíst nebo
    poslechnout, můžete v Českém
  • 00:44:17 rozhlase 2-Praha, nebo přečíst
    v Týdeníku Televize nebo Květy.
  • 00:44:25 Dobrou noc.
  • 00:44:27 Skryté titulky:
    Pavla Hobzová
  • 00:44:33 .

Související