iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
5. 7. 2013
08:35 na ČT2

1 2 3 4 5

29 hlasů
31207
zhlédnutí

Bazilika

Velehradské příběhy svobody z let nesvobody

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Bazilika

  • 00:00:00 .
  • 00:00:17 FOUKÁNÍ VĚTRU
  • 00:00:38 když se nám podařilo
    s Boží pomocí dojít do Říma
  • 00:00:41 v tom jubilejním roce 2000,
    tak jsme si řekli:
  • 00:00:45 Do Říma se nedá každý rok
    a taky tam nemůže každý,
  • 00:00:49 tak nějaké takové místo
    vybrat u nás,
  • 00:00:52 kam by se dalo dojít a bylo by
    to pro všechny lidi u nás.
  • 00:01:06 Náš proud začíná
    předposlední pondělí v srpnu.
  • 00:01:10 Jdeme z Netína,
    dojdeme do Velkého Meziříčí.
  • 00:01:13 V úterý jdeme
    z Meziříčí do Tišnova,
  • 00:01:16 ve středu ráno vyjdeme z Tišnova
  • 00:01:18 přes Vranov
    a večer dojdeme do Křtin.
  • 00:01:21 Ráno vycházíme velice brzy
    - o půl sedmé,
  • 00:01:24 abychom došli na další místo,
    do Milonic ,
  • 00:01:27 to ještě slunce
    není vidět,
  • 00:01:30 protože je schováno
    právě za kopcem.
  • 00:01:33 Tak se tady zastavíme,
    a vždycky říkám:
  • 00:01:36 Podívejte se za sebe,
    kde jsme včera byli.
  • 00:01:40 A jak se otočíme,
    tak vidíme ty Křtiny
  • 00:01:45 ozářené jarním sluncem...
  • 00:01:46 Ranním sluncem, ranním sluncem.
  • 00:01:50 VARHANY ZPĚV
  • 00:01:54 Ave Maria, gratia plena,
    dominus tecum, ave Maria.
  • 00:02:20 To "A? je nízko,
    ten 3. takt taky trošku zvedneme
  • 00:02:23 a pojďme víc vyslovovat.
  • 00:02:25 Ještě jednou ten takt poprosím.
  • 00:02:31 Trošku s nadšením!
  • 00:02:34 ZPĚV
  • 00:02:37 Ave Maria, gratia plena,
    dominus tecum, ave Maria.
  • 00:03:03 Na Svatém Klimentku
    se setkáme vždycky ty 2 proudy,
  • 00:03:07 západní velkomeziříčský
    a jihozápadní znojemský
  • 00:03:11 a ještě přijdou další poutníci.
  • 00:03:14 A pak společně už jdeme k cíli,
    a tím je posvátný Velehrad.
  • 00:03:20 Řím,
    to je střed pro všechny křesťany,
  • 00:03:23 a pro Slovany
    je středem právě Velehrad,
  • 00:03:26 podle té staré písně:
  • 00:03:28 Svolávejte odevšad
    na posvátný Velehrad.
  • 00:03:32 Podle starého poutního zvyku
    jakmile poutník poprvé uvidí cíl,
  • 00:03:37 ten kostel, kam směřuje,
    tak si klekne a pomodlí se.
  • 00:03:42 Ať jsme všichni spojeni
    v jednotě víry a lásky. Amen.
  • 00:03:49 Tady se modlíme Zdrávas, Královno,
    protože je to bazilika Panny Marie
  • 00:03:54 a svatých Cyrila a Metoděje.
  • 00:03:57 ZVONÍ ZVONY
  • 00:03:59 Víte, ten Velehrad
    je takový ten "status loci?,
  • 00:04:02 to je to místo.
  • 00:04:03 Tady odtud
    se odráží vaše víra,
  • 00:04:06 historie národa, prostě všechno.
  • 00:04:10 Tak já to spíš vidím jako studnu,
    jako základ všeho,
  • 00:04:14 jako pramen čisté vody,
    jako hledání těch kořenů.
  • 00:04:19 Takže mně se zdá někdy,
    že ta síla je uvnitř dole skrytá
  • 00:04:24 a že jako aby to nezarostlo,
    aby se to nějak nezakalilo.
  • 00:04:30 Kdosi říká,
    že po těch starých cestách
  • 00:04:33 musíme chodit, aby nezarostly,
    aby ti další po nás je potom našli.
  • 00:04:38 ZVONÍ ZVONY
  • 00:04:47 Tak já jsem přišla na Velehrad
    v roce 1969, v dubnu.
  • 00:04:52 Tenkrát byl povolený vstup
  • 00:04:54 jako že se mohlo vstupovat
    do kláštera po 20 letech.
  • 00:04:58 Já jsem prostě řekla
    svému panu faráři tenkrát,
  • 00:05:02 že bych chtěla jít do kláštera.
  • 00:05:04 A on říkal:
    tak já znám sestřičky cyrilky,
  • 00:05:07 ony jsou tady
    u pana biskupa Tomáška.
  • 00:05:10 Já jsem tenkrát byla v Praze,
    a tak mě s nimi seznámil.
  • 00:05:13 Generální představená mi napsala,
    že noviciát by byl na Velehradě.
  • 00:05:18 A já vlastně jsem už tenkrát
    jela tak jakoby "načisto?.
  • 00:05:22 V životě jsem tady nebyla,
  • 00:05:24 ale moc mě přitahoval
    svatý Cyril a Metoděj.
  • 00:05:26 To se mi moc líbilo.
  • 00:05:28 Já mám ráda historii
    i oba ty světce.
  • 00:05:31 A Velehrad,
    tak já jsem si představovala,
  • 00:05:34 že je na kopci.
  • 00:05:35 Teď jakoby to první bylo,
    že do údolí, a takové to,
  • 00:05:37 jsem si říkala "Jé!?
    A to je takové...
  • 00:05:39 Obyčejně mi to říkají i někteří
    lidé, kteří sem jdou poprvé.
  • 00:05:43 Jé, my jsme si představovali,
    že to je jakoby jinak.
  • 00:05:49 Pojďte si ještě vzít koláčka.
    Vemte si.
  • 00:05:54 To je nějaká místní specialita?
  • 00:05:57 No, to víte, že je.
  • 00:05:58 Já říkám, že cukroví
    chlapi nemají rádi,
  • 00:06:00 ale koláč si určitě vezmou,
    že, pane Tománek?
  • 00:06:02 No, to víte,
    že to je nejlepší zákusek,
  • 00:06:05 jaký vůbec existuje.
  • 00:06:09 V roce 1890 k nám
    na Velehrad přišli jezuité
  • 00:06:12 a aby byli dostatečně vytíženi,
  • 00:06:15 tak k Velehradu přibrali
    i obec Tupesy.
  • 00:06:18 Ubrali to z farnosti Boršice,
  • 00:06:20 takže moji rodiče
    byli ještě křtěni v Boršicích.
  • 00:06:26 Já už a moji sourozenci
    jsme už byli křtěni na Velehradě.
  • 00:06:33 A byl jsem tam i sezdán
    s mou manželkou Josefkou,
  • 00:06:37 rozenou Kutálkovou, Pepinkou.
  • 00:06:42 Jí se říkalo všeobecně Pepinka.
  • 00:06:53 Já jsem se vlastně
    v tom klášteře naučila plavat.
  • 00:06:57 Velebný pán P. Hernych
    nás učil plavat.
  • 00:07:00 Tady je škola Velehrad,
    tam byla už měšťanka,
  • 00:07:04 kdy docházeli žáci z Tupes,
    Velehradu a Modré do této školy.
  • 00:07:08 Tady tatínek, tedy P. Vašíček,
    vozil nás autem.
  • 00:07:12 On měl takovou modrou aerovku
    a kdo byl hodný,
  • 00:07:16 tak tam bylo vzadu
    takové odklápění,
  • 00:07:19 kam si mohl sednout
  • 00:07:20 a P. Vašíček ho
    z Modré vezl na Velehrad.
  • 00:07:26 Klášter byl pro nás vždy
    čímsi tajemným,
  • 00:07:29 protože se tam učili
    na gymnáziu žáci,
  • 00:07:32 byla tam klauzura,
    na kterou jsme nemohli,
  • 00:07:36 tedy to pro nás
    bylo cosi zvláštního.
  • 00:07:41 Takže jako dítě jsem
    do těchto prostor nikdy nepřišla,
  • 00:07:45 pouze si vzpomínám,
    že jsme stávali venku
  • 00:07:47 a čekali jsme na tzv. "odstřižky?,
  • 00:07:50 které vznikly
    při výrobě svatých hostií.
  • 00:07:55 Přišel pan farář a přinesl nám
    a rozdělil ty "odstřižky?.
  • 00:07:59 A my jsme to nábožně přijímali.
  • 00:08:03 Bylo to pro nás něco zvláštního,
    protože když si uvědomíte,
  • 00:08:07 že děti v té době
    neměly žádné cukroví jako dnes,
  • 00:08:11 všechno bylo na lístky
    -10 dkg bonbonů na dítě a měsíc.
  • 00:08:16 Takže pro nás to byla,
    dalo by se říct, sladkost.
  • 00:08:23 Unikátní filmové záběry
  • 00:08:25 zachycují pouť na Velehradě
    v roce 1936.
  • 00:08:29 Více než tisíciletá tradice
    uctívání svatých Cyrila a Metoděje
  • 00:08:34 měnila v průběhu staletí
    svou podobu i intenzitu.
  • 00:08:37 Od roku 1880 je jako jejich
    svátek ustanoven 5. červenec.
  • 00:08:45 Ale starý svět
    se brzy octne v ruinách.
  • 00:08:48 Nadchází éra totality, okupace,
    a pak únor 1948.
  • 00:08:55 Historik Jaroslav Šebek se
    dlouhodobě zabývá dějinami církve.
  • 00:09:00 Mohl by nám pomoci osvětlit
    složitou situaci po únoru 1948.
  • 00:09:04 Komunisté se snaží
    katolíky rozdělit
  • 00:09:07 a dostat církev pod svůj vliv.
  • 00:09:09 Začínají i represe,
    zákaz církevních časopisů,
  • 00:09:13 zatýkání prvních kněží,
  • 00:09:15 především
    za pomoc uprchlíkům přes hranice.
  • 00:09:18 Trnem v oku jsou novým vládcům
    především církevní školy.
  • 00:09:24 Osud Velehradu je malým zrcadlem
    osudu katolické církve v celé zemi.
  • 00:09:29 Osud typický a přesto jedinečný.
  • 00:09:38 Syn pana řídícího Sobka Věrouš
  • 00:09:40 zakládal v Tupesích
    Svaz české mládeže.
  • 00:09:43 Vzpomínám na to v dobrém
    až po tu dobu,
  • 00:09:46 kdy mě předseda Věrouš poslal
  • 00:09:48 na nějaké
    školení svazácké do Hradiště.
  • 00:09:54 A tam jsem se dozvěděl,
  • 00:09:55 že ten Svaz české mládeže
    má být jakousi kádrovou rezervou
  • 00:09:59 rudé komunistické partaje.
  • 00:10:03 Tak to jsem se jaksi zasekl
    a vzal jsem svazáckou průkazku,
  • 00:10:08 zanesl jsem ji Věroušovi a povídám:
  • 00:10:11 Já končím,
    já komunistům nebudu sloužit.
  • 00:10:18 P. Vašíček chodil do Tupes,
    navštěvoval tam ty známé junáky,
  • 00:10:22 tak jsem mu říkal,
    jaké mám problémy.
  • 00:10:27 Že mi bylo hroženo
  • 00:10:28 a že je budu potřebovat
    jako ty rudé bratry.
  • 00:10:39 A P. Vašíček říkal:
    Co máš z toho, vykašli se na ně.
  • 00:10:43 Když chceš,
    já si tě vezmu k sobě do kanceláře,
  • 00:10:47 tam se nějaká práce pro tebe najde.
  • 00:10:50 A můžeš u mě dělat matrikáře.
  • 00:10:54 No, tak dobře.
  • 00:10:57 Tam v těch oknech
    vedle těch slunečních hodin,
  • 00:11:00 tam byl farní úřad.
  • 00:11:03 Vedle měl P. Vašíček
    svůj byt-kancelář
  • 00:11:06 a v těchto dalších oknech
    bydleli další jeho spolubratří,
  • 00:11:12 jako jezuité.
    Dalo se tam projít až na kúr.
  • 00:11:20 A já jsem tím pádem býval
    k dispozici panu varhaníku Čížovi.
  • 00:11:27 Když byla nějaká významná svatba,
    tak pan Číž zatelefonoval:
  • 00:11:31 Frantíku,
    máme tu takovou nóbl svatbu,
  • 00:11:34 přijďte něco zazpívat.
  • 00:11:37 On mluvil tak po ostravsky.
  • 00:11:40 Já jsem naklusal pěkně
    tou chodbou na kúr,
  • 00:11:43 tam jsem něco zazpíval
  • 00:11:45 a pan Číž potom pogratuloval
    u dveří novomanželům:
  • 00:11:50 Všecko nejlepší,
    stojí to 300 korun
  • 00:11:53 a měli jste zpěváka, tak 350.
  • 00:11:56 A už to bylo.
    Ale nedal mi ani na pivo.
  • 00:12:00 Pán Bůh mu tam odpusť
    a dej mu nebe, ale to nevadí.
  • 00:12:04 V červnu 1949 vydávají
    biskupové pastýřský list,
  • 00:12:07 v němž je situace v zemi
    nazvána pravým jménem.
  • 00:12:11 List je čten při bohoslužbách
    i P. Vašíčkem.
  • 00:12:14 Trest přichází vzápětí.
  • 00:12:16 Nejdříve je mu sebrán plat.
  • 00:12:18 Velehradští však pro něj
    každý měsíc uspořádají sbírku.
  • 00:12:22 Pak ale přichází 28. prosinec 1949.
  • 00:12:26 Pro Rudolfa Vašíčka
    si přijde tajná policie StB.
  • 00:12:30 Stačí spálit ještě
    některé listiny a utíká.
  • 00:12:34 Přeskočil přes plot do potoka,
    jak to popisuje,
  • 00:12:38 aby za sebou nezanechal stopy,
  • 00:12:41 prostě aby popletl
    eventuálně toho psa policejního.
  • 00:12:49 On to bral všechno dost tak,
    ani se tomu nedivím,
  • 00:12:52 prostě byla taková doba,
    že člověk se bál.
  • 00:12:56 Míval v Tupesích přátele junáky.
  • 00:13:01 Jeden z nich
    bydlel tady za potokem,
  • 00:13:03 jmenoval se Tobola.
  • 00:13:05 Prakticky víceméně utíkal k němu,
    ale zjistil,
  • 00:13:09 že lepší terén pro eventuální únik,
    kdyby ho zase pronásledovali,
  • 00:13:15 že by byl tady u Hladkých,
    jakože pan učitel Hladký.
  • 00:13:22 Oni se spolu znali ze školy,
    věděl, že je to náš člověk,
  • 00:13:26 přijal ho k sobě domů.
  • 00:13:31 To bylo takové veřejné tajemství,
    že je P. Vašíček schovaný u něho,
  • 00:13:36 u pana učitele.
  • 00:13:37 Já osobně jsem za ním ani nechodil,
    poněvadž jsem si byl vědom toho,
  • 00:13:42 že jsem sledovaný,
    jako jeho kancelářská síla
  • 00:13:46 a že by tím pádem zjistili,
    kde se ukrývá.
  • 00:13:54 Tak jsem ho nevyhledával.
  • 00:13:56 Toto je ten náš starý dům,
    který jsme měli.
  • 00:13:59 Bylo to takové stavení,
    dá se říct do písmene "L?.
  • 00:14:04 No a tady je ten dvůr,
    kde byl P. Vašíček uschovaný.
  • 00:14:09 Tam byla kuchyň.
  • 00:14:14 Potom sám došel a říká:
  • 00:14:16 To já nemůžu být jako zrádce,
    jako Krista, já se musím přihlásit.
  • 00:14:21 Kristus taky trpěl,
    tak musím trpět i já.
  • 00:14:24 Vzpomněl si na podobné okolnosti,
    kdy se ptal Petra v Římě,
  • 00:14:29 anděl, myslím: Quo vadis, domine?
    Kam kráčíš, pane?
  • 00:14:39 No a uvědomil si,
    že to není správné,
  • 00:14:44 tak vyšel na silnici
    a vracel se zpět.
  • 00:14:52 Samozřejmě byl soud,
    že je nebezpečný živel, znáte to.
  • 00:14:55 Tož ho zavřeli a byl tam,
    já nevím, 12 roků tam byl.
  • 00:15:00 Tady P. Vašíček skončil.
  • 00:15:03 Věznice a vyšetřovna StB
    v Uherském Hradišti.
  • 00:15:08 Jedno z nejobávanějších míst
    v tehdejším Československu.
  • 00:15:25 13.4.1950.
  • 00:15:28 Začíná akce "K",
  • 00:15:30 zatýkaní řeholníků
    v klášterech po celé zemi.
  • 00:15:35 My jsme přišli s maminkou k oknu
    a dívali jsme se, co se děje.
  • 00:15:40 Černé limuzíny odjížděly
    a nevěděli jsme, co vlastně vozí.
  • 00:15:44 Až druhý dne jsme se dozvěděli,
    že odvezli velebné pány.
  • 00:15:51 Nevěděli jsme vůbec nic.
  • 00:15:54 Když jsem došli na 7. hodinu,
    už tu bylo čisto.
  • 00:15:57 Jenom ti studenti zůstali.
  • 00:15:59 Přijížděl jsem do práce
    a zastavila mě jedna paní:
  • 00:16:03 Františku, ani tam nejezděte,
    nebo sbalí i vás a odvezou i vás.
  • 00:16:09 Já říkám...
  • 00:16:13 Tušil jsem,
    dalo se to předpokládat,
  • 00:16:16 že něco takového časem přijde,
    ale že to přijde právě ten den,
  • 00:16:21 tož to jsem nevěděl, samozřejmě.
  • 00:16:24 Ale proč já bych tam
    nešel na své pracoviště,
  • 00:16:28 já jdu do práce.
  • 00:16:31 No a tak jsem se tam potkal
    s nějakým provizorním knězem.
  • 00:16:36 Dozvěděl jsem se později,
  • 00:16:39 že to byl nechvalně
    známý P. Buchta,
  • 00:16:41 který mi ohlásil,
    že prostě bude mým představeným.
  • 00:16:53 Přijeli z města lidé,
    kteří to tady rabovali.
  • 00:16:56 Byli to zaměstnanci tzv.
    Okresního národního výboru,
  • 00:17:00 kteří dostali příkaz
    sundat si kravaty,
  • 00:17:04 aby vypadali jako dělnické kádry.
  • 00:17:09 Přijeli sem a všechno
    z těch místností se vyhazovalo
  • 00:17:13 a vyváželo pryč.
  • 00:17:16 Jak je ta chodba z 1. patra,
    tu knihovnu házeli na auta,
  • 00:17:20 vozili to pryč
    a pálili všechny ty knihy.
  • 00:17:26 Poprvé jsem byl tady na Velehradě
    v 9. třídě v roce 1966.
  • 00:17:33 Tady jsme měli průvodce,
    který nám to všechno vyprávěl,
  • 00:17:37 jak se to tady stavělo
    a potom taky vyprávěl,
  • 00:17:41 jak to všechno bylo zrušeno,
    ten klášter,
  • 00:17:44 a všechny knihy z knihovny
    byly zničeny.
  • 00:17:46 A máte nějaké otázky?
  • 00:17:48 A já jsem se tenkrát zeptal:
    A kdo ty knihy zničil?
  • 00:17:53 To mně vrtalo hlavou,
    jestli to zničili ti mniši,
  • 00:17:56 když je tedy vyhnali,
    že všechno po sobě tady zničíme,
  • 00:18:00 aby po nás nezůstalo nic,
    až tady budou ti noví mladí,
  • 00:18:04 nebo jestli to zničili ti noví,
    co sem přišli.
  • 00:18:07 A on mi řekl
    s takovým smutným výrazem,
  • 00:18:08 že mniši by to po sobě neničili.
  • 00:18:11 Narukoval jsem na vojnu,
  • 00:18:13 měl jsem za to, že se jdu učit
    vpravo v bok, vlevo v bok,
  • 00:18:18 pochodem vchod, vpravo zatočit,
    vlevo zatočit...
  • 00:18:21 No, ale ono to dopadlo tak,
    že jsem se ocitl prostě na šachtě.
  • 00:18:26 P. Josef Buráň, a ten psal,
    že museli sloužit, museli na vojnu.
  • 00:18:30 Potom byl na Slovensku a pracoval
    v továrně jako obyčejný dělník.
  • 00:18:36 Nastaly takové časy na Velehradě,
    že věřící tam i přestávali chodit.
  • 00:18:51 Tohle je ten dům,
    takhle vypadal v tom roce 1926,
  • 00:18:54 když to naši tady postavili.
  • 00:18:58 To jsou tady sestry s těmi dětmi.
  • 00:19:01 Naše kongregace má takový
    i druhý rozměr, a to práci
  • 00:19:05 se sociálně slabými lidmi
    a postiženými.
  • 00:19:11 K nám každý rok chodila
    paní Putnová,
  • 00:19:17 která vybírala peníze na mrzáčky,
    jak nám maminka vysvětlila,
  • 00:19:22 na mrzáčky na Velehrad.
  • 00:19:24 Tehdy jsem si Velehrad
    nedovedla představit,
  • 00:19:27 bylo to pro mě místo
    v mé dětské fantazii,
  • 00:19:30 kde žijí dobří lidé,
    kteří se starají o ty nejubožejší.
  • 00:19:38 Sestry, ty, co nebyly v ústavě,
    kdo učil náboženství
  • 00:19:42 třeba v Karlových Varech,
    v Mariánských Lázních,
  • 00:19:46 tak ty všechny byly převezeny
    do internačního tábora v Bílé Vodě.
  • 00:19:50 Po roce většinou ty,
    kterým bylo mírně nad 30,
  • 00:19:54 přesouvali do Javorníka,
    kde ony šily.
  • 00:19:56 A ty ostatní šly do Bernartic,
    tam byly přádelny lnu.
  • 00:20:01 Naši mi říkali, že ony se,
    i když je vyváželi do té Bílé Vody,
  • 00:20:05 nebály, protože tam asi
    hodně dělalo to,
  • 00:20:08 že jely společně,
    že jich bylo víc a byly mladé.
  • 00:20:13 Tam se komunisti asi přepočítali,
    protože když se semkne kolektiv,
  • 00:20:18 tak to se překonají různé věci:
    že špatně bydlíte,
  • 00:20:21 že vám neteče voda,
    nebo že nemáte to a to.
  • 00:20:25 Takže ony na to
    nevzpomínaly ve zlém.
  • 00:20:32 V roce 1963 se koná velká pouť,
  • 00:20:34 která se uskutečňuje
    k 1100. výročí příchodu
  • 00:20:39 cyrilometodějské misie a poutě
    se účastní skoro 100 000 věřících,
  • 00:20:45 což je na tu dobu
    velké shromáždění pod širým nebem.
  • 00:20:51 Takže z toho mají komunisté
    samozřejmě velký strach.
  • 00:20:57 Snaží se pouť
    zneužít ve svůj prospěch,
  • 00:21:00 hlavně díky tomu,
    že řečníky byli lidé
  • 00:21:03 z prokomunistických
    kněžských hnutí.
  • 00:21:11 A ty se snaží dokonce interpretovat
    v duchu komunistické ideologie
  • 00:21:15 odkaz obou věrozvěstů,
    když se snaží poukázat na to,
  • 00:21:19 že jejich hlavním cílem
  • 00:21:21 bylo bojovat proti
    německému vlivu v českých zemích.
  • 00:21:26 Takže i tato
    cyrilometodějská misie,
  • 00:21:29 která se v zásadě odehrávala
    o 1000 let dříve, sloužila k tomu,
  • 00:21:33 aby aktuálně promlouvala
    do komunistické propagandy,
  • 00:21:37 hlavně
    proti západoněmecké politice.
  • 00:21:45 A tohle už jsou fotky z dětství,
  • 00:21:48 mohla jsem prožít s tatínkem
    jenom rok a půl dětského života.
  • 00:21:54 10.1. 1949 tátu zatkli
    a skončil v Uherském Hradišti,
  • 00:21:58 kde byl trýzněný a vyslýchaný
    za pomoci elektrického proudu.
  • 00:22:07 A bylo u něho vynucováno přiznání.
  • 00:22:11 Tehdy v tom roce 1963
  • 00:22:13 už byl náš tatínek
    několik roků z kriminálu doma,
  • 00:22:18 a vzal nás všechny své 3 dcery,
    tehdy ve věku 14, 16, 18 roků
  • 00:22:23 a jel s námi na pouť.
  • 00:22:29 Tatínek viděl, že jsme v prostředí,
  • 00:22:32 které víře moc nepřeje,
    a tak se o nás bál.
  • 00:22:38 A tak i tuto cestu
    považoval za jakousi výchovnou.
  • 00:22:48 Tatínek tam narazil
    na svého známého z Uherského Brodu.
  • 00:22:53 Byl to P. Javor,
    se kterým se velice dobře znal.
  • 00:23:00 Nadšeně se s ním vítal,
    ale on dělal, že ho nevidí,
  • 00:23:04 anebo že ho nepoznává.
  • 00:23:08 Tak se mu tatínek
    představil jménem
  • 00:23:10 a on před ním utekl.
  • 00:23:14 Tátu to tenkrát moc mrzelo
    a do smrti si to s ním nevysvětlil.
  • 00:23:21 Potom když jsme se chtěli
    podívat do baziliky,
  • 00:23:25 tak jsme byli opravdu
    neseni davem.
  • 00:23:31 Procházeli jsme pomalu bazilikou,
    tisíce lidí se valily
  • 00:23:36 a mně zůstal v paměti
    obraz mokré země,
  • 00:23:39 který jsem si tenkrát
    nedovedla vysvětlit.
  • 00:23:49 A z kúru se linuly
    krásné východní zpěvy.
  • 00:23:58 ZPĚV
  • 00:24:41 Od té doby, od toho roku 1963
    se zase režim snaží
  • 00:24:44 eliminovat počet poutníků tím,
    že tady nedaleko od Velehradu,
  • 00:24:49 ve Starém Městě, vzniká
    velký památník Velké Moravy.
  • 00:24:55 A tam se měla přelít
    hlavní pozornost lidí,
  • 00:24:58 kteří proudili do těchto lokalit.
  • 00:25:02 Takže snahou komunistů tedy bylo
  • 00:25:04 nahradit náboženskou tradici
    tradicí ryze světskou.
  • 00:25:16 Znovu a znovu směřují
    cesty k Velehradu,
  • 00:25:19 jako jednomu z center
    katolické víry na Moravě.
  • 00:25:23 Právě odtud vzešlo v čase
    uvolnění Pražského jara
  • 00:25:27 dílo koncilové obnovy,
  • 00:25:28 jež mělo navázat
    na 2. vatikánský koncil
  • 00:25:31 usilující o modernizaci církve.
  • 00:25:36 Setkání se účastnili laici a kněží,
  • 00:25:39 i ti z nich,
    kteří se nedávno vrátili z vězení
  • 00:25:43 a neměli tzv. státní souhlas.
  • 00:25:48 Tehdy se tady setkaly
    jakoby 2 naděje.
  • 00:25:50 Ta naděje z politických změn,
  • 00:25:52 kterou představoval
    Alexander Dubček
  • 00:25:55 a pak taky naděje z toho,
  • 00:25:57 že se začnou uplatňovat
    změny po 2. vatikánském koncilu.
  • 00:26:03 Sestra paní Laudátové Marie
  • 00:26:05 patřila do skupiny
    mladých katolických aktivistů,
  • 00:26:09 kteří se v onen čas uvolnění
    snažili
  • 00:26:12 o ustanovení studentského
    katolického kostela v Brně.
  • 00:26:21 Nějak spontánně se vlastně
    došlo na to,
  • 00:26:24 že bychom na ustavující zasedání
    Díla koncilové obnovy
  • 00:26:28 vlastně mohli jet,
    že bychom to tam mohli říct,
  • 00:26:31 a tak jsme byli taková delegace.
  • 00:26:33 Byl to úžasný zážitek,
    protože to byl takový malý koncil,
  • 00:26:38 mně to připadalo,
  • 00:26:39 protože na Velehradě
    jsou takové chórové lavice,
  • 00:26:42 teď v nich seděli
    církevní hodnostáři,
  • 00:26:45 které my jsme vlastně neznali,
  • 00:26:47 protože tu dobu byli
    buď v kriminálech
  • 00:26:50 anebo byli internovaní.
  • 00:26:52 Takže jsme se tak žduchali,
    kdo je kdo.
  • 00:26:55 Oni si nás tam docela všímali.
  • 00:26:57 A ten náš požadavek
    se setkal s úspěchem.
  • 00:27:00 Byl ustanoven studentský kostel,
  • 00:27:03 to byl filiální kostel
    Pany Marie Nanebevzaté u jezuitů.
  • 00:27:07 Tyto naděje trvaly
    jenom pár měsíců,
  • 00:27:10 než 21. 8. 1968
    přijely do Prahy sovětské tanky.
  • 00:27:26 Začíná tuhý čas normalizace.
  • 00:27:30 Alespoň několik výdobytků
    uvolnění 60. let však zůstalo.
  • 00:27:35 Na Velehrad se ke svým farníkům
    vrací P. Rudolf Vašíček.
  • 00:27:46 Jezuité tady mají
    část hřbitova vymezenou.
  • 00:27:51 P. Rudolf Vašíček.
  • 00:27:56 Tam je pohřbený
    jeden z mých spolupěvců,
  • 00:27:59 Jožka Horňák,
    s kterým jsem zpíval,
  • 00:28:03 když jsme zpívali Rybovu mši.
  • 00:28:09 A on zpíval:
    Hej mistře vstaň bystře,
  • 00:28:12 vzejdi na jasnost.
  • 00:28:16 On zpíval tenor
    a já jsem potom spustil bas:
  • 00:28:19 No, no,
    co mi nedáš k spaní pokoje?
  • 00:28:23 Proč mě nyní lekáš,
    řekni, copak je?
  • 00:28:27 Ale já už špatně zpívám, no.
  • 00:28:31 ZPĚV
  • 00:28:34 Ave Maria, gratia plena,
    dominus tecum, ave Maria...
  • 00:29:53 Počkej,
    máš to tady jakési zkroucené.
  • 00:29:56 No, potáhni to.
  • 00:29:58 Tak a už je to.
  • 00:29:59 Ať tě to nechladí.
  • 00:30:01 Tak je to, vítaj Jožko.
  • 00:30:03 My jsme zůstatek starých zpěváků.
  • 00:30:08 My jsme byli pěvci velicí.
  • 00:30:10 On v basu, já v tenoru.
  • 00:30:12 Pan Ovčačík Václav, varhaník,
    Tománek František z Tupes
  • 00:30:16 a spoustu Tupešáků,
    a většinou je to mužský sbor,
  • 00:30:20 který zpíval na Velehradě.
  • 00:30:26 Emil, pan učitel Hladký.
  • 00:30:29 No, samozřejmě.
    Vynikající bas, jejejejej.
  • 00:30:32 To byly vynikající basy.
  • 00:30:34 To byl bas jak poleno.
  • 00:30:38 Tatínek říkával,
    že P. Vašíček vymyslel,
  • 00:30:40 když se opravovala
    střecha na Velehradě,
  • 00:30:43 tak vymyslel nějaký dopravník,
  • 00:30:47 tenkrát nebyly takové vymoženosti
    jako dnes jsou dopravníky,
  • 00:30:51 tak na dopravu té krytiny a
    na dřevo na střechu té baziliky.
  • 00:30:58 Jezdil do Kralického Sněžníku na
    dřevo pro výdřevu celé baziliky.
  • 00:31:05 A všechno sehnal on.
  • 00:31:08 Ta vazba tehdy, když on
    sem nastoupil, byla celá shnilá.
  • 00:31:12 Prostě byla červotočem
    úplně kompletně prolezlá.
  • 00:31:18 To kdybyste se podívali,
    to dřevo bylo dřevo na dřevě.
  • 00:31:21 Všechno se dováželo vagónama
    a přijel v noci a aby neplatil...
  • 00:31:28 Stojné.
  • 00:31:29 Co?
  • 00:31:31 Stojné, tak v noci přišli chlapi
    a natáhlo se to sem
  • 00:31:36 a všechno se to udělalo.
    A šli lidi.
  • 00:31:56 Otmar Oliva, sochař, jehož život
    je nerozlučně spjat s Velehradem.
  • 00:32:03 Právě on je autorem
    nového hlavního oltáře v bazilice.
  • 00:32:10 Když jsem dělal kameníka
  • 00:32:12 o prázdninách
    v Olomouci na Svaté Trojici,
  • 00:32:15 tam Jan Křtitel má krásná záda,
    ale zdola to není vidět.
  • 00:32:23 Tam mě poprvé napadlo,
    že pravda, ten tvůrce gotický,
  • 00:32:26 viz katedrály, fiály a tak,
    a pak barokní,
  • 00:32:30 tak to dělal každý detail nahoře,
    víte?
  • 00:32:33 To není pro nás,
    i když vlastně pro nás to je,
  • 00:32:36 protože my musíme žasnout.
  • 00:32:39 Já jsem si říkal,
    jak to může to baroko,
  • 00:32:42 kromě toho že se vyznám v kráse,
  • 00:32:45 protože jsem to studoval,
    jak může věřícího člověka
  • 00:32:49 oslovit baroko způsobem myšlení,
    to se nedá zkonzumovat.
  • 00:32:53 Náš mozek, náš rozum
    a naše estetické vnímání
  • 00:32:56 to nedokáže vůbec pochopit.
  • 00:32:59 Když jsem mohl dělat
    ten oltář na Velehradě,
  • 00:33:02 jakoby mě příprava na tu věc
    zcela pohltila tím,
  • 00:33:05 že jsem mohl novou liturgií
    vstoupit do prostoru,
  • 00:33:09 kdy kultura a církev
    tvořily jednotu. Tak to je.
  • 00:33:24 No, tedy odtud je to vidět líp,
    jak to teče z toho presbytáře.
  • 00:33:42 Každý má jenom jednu volbu,
  • 00:33:44 tak já jsem si volil
    ten styl života,
  • 00:33:47 který má člověk jaksi zakódovaný.
  • 00:33:51 Ten na tom tanku
    je můj tatínek roku 1945,
  • 00:33:56 když se vrátil z války.
  • 00:33:59 Měl nějaký osud, tak já jsem
    nešel v 18 do války jako on,
  • 00:34:03 ale šel jsem ve 28 do kriminálu.
  • 00:34:06 No, tak já jsem půjčoval
    dokumenty Charty
  • 00:34:09 a knížky pašované zvenku.
  • 00:34:14 Jaksi jsem se netajil
    svým postojem, světonázorem.
  • 00:34:20 Nasadili na mě 2 fízlíky, a ti mě
    vyprovokovali a zavřeli, no.
  • 00:34:27 To je jednoduché.
  • 00:34:31 Já jsem měl vysněné v tom vězení,
  • 00:34:34 jako si člověk přehrává
    hudbu na noční šichtě.
  • 00:34:39 Vždycky k ránu jsem si přehrával
    kompletní věci.
  • 00:34:45 Myslím jako v mozku, ne že bych
    měl reproduktory v hlavě, to těžko.
  • 00:34:54 To není jako dnes.
  • 00:34:57 Tak já jsem měl vysněný Velehrad.
  • 00:35:02 HUDBA
  • 00:35:21 To bylo tak,
    že mi kamarádi postavili ateliér,
  • 00:35:24 jelikož já jsem byl
    naprosto nemohoucí po tom vězení.
  • 00:35:28 Tak mi pomohli
    a zahájili jsme to výstavou
  • 00:35:31 "Show pro 2 muže?,
    což jsem byl já a Váňa Hlaváček,
  • 00:35:35 což byl geniální fotograf.
  • 00:35:38 To byla následně taková
    v zásadě první domovní prohlídka.
  • 00:35:45 Bylo to přirozené,
    že sem chodili spolukriminálníci,
  • 00:35:49 bydlel tady třeba Jiří Dienstbier.
  • 00:35:54 Pak sem chodili lidi,
    kterým o něco šlo.
  • 00:35:57 Člověk se potřeboval s lidmi
  • 00:35:59 na stejné straně barikády
    sdružovat,
  • 00:36:02 např. můj drahý spoluvězeň
    Václav Umlauf,
  • 00:36:05 jezuita, nyní profesor filozofie,
  • 00:36:07 tehdy těsně po maturitě
    vězeň na Borech,
  • 00:36:11 tak ten pořádal
    filozofické semináře.
  • 00:36:17 Já jsem byl
    jen znalec za sochařinu,
  • 00:36:19 tak jsem jim vařil čaj
    a takové ty věci.
  • 00:36:22 Já jsem nebyl přizván,
    protože mě to ani nebavilo.
  • 00:36:27 ...to musí být v kontrastu, že.
  • 00:36:34 Z dálky člověk přichází
    z boku z toho transeptu,
  • 00:36:38 aby vnímal jasně tu definitivní
    bílou linku, tu lajnu,
  • 00:36:44 která dělí to, co se děje nad
    mensou a co je pod tím,
  • 00:36:52 to, co můžeme vnímat.
  • 00:36:57 Architektura má vnitřní světlo, že.
  • 00:37:02 Proto ty všechny lampy
    a to všechno je zbytečné.
  • 00:37:06 Tady jsou jen ta okna.
  • 00:37:08 A tak už to bývá, že v noci je tma,
    že ve dne je světlo zkrátka, že.
  • 00:37:15 To je takový dočasný výstřelek,
    že musí být v kostele světlo.
  • 00:37:22 Architektura
    má svoje vlastní tajemno.
  • 00:37:27 Nejkrásnější je Velehrad, když
    vypnou proud a jsme zrovna tady.
  • 00:37:39 V roce 1978 usedne
    na papežský stolec Jan Pavel II.,
  • 00:37:43 Polák, který velmi dobře rozumí
    poměrům za železnou oponou.
  • 00:37:50 Když o 2 roky později
    vyhlásí svaté Cyrila a Metoděje
  • 00:37:54 za spolupatrony Evropy,
    význam Velehradu znovu roste.
  • 00:37:59 A pak přichází rok 1985
    a jako už tolikrát,
  • 00:38:04 jiskra vykřesaná na Velehradě
    ovlivní vývoj v celé zemi.
  • 00:38:17 Jsme na mostě u Starého Města
    poblíž železničního nádraží.
  • 00:38:23 Tady začínala trasa poutníků
    na Velehrad onoho 7.7. 1985.
  • 00:38:32 Bylo krásné slunečné ráno,
    ten den byl velice horký
  • 00:38:36 a horký nejen fyzicky,
  • 00:38:39 ale i duchovně a horký
    i co se týká událostí.
  • 00:38:48 Zúčastnil jsem se té slavnosti.
  • 00:38:52 To byla slavnost s velkým "S".
  • 00:38:55 Před tou poutí,
    já jsem teda jela autem a říkám:
  • 00:38:58 Ježkovy voči,
  • 00:38:59 co to tady je za cedulemi
    tady po cestě k nám??
  • 00:39:02 Že "mírové slavnosti?.
  • 00:39:04 Tak to povídám panu faráři
    a ten mi říká:
  • 00:39:08 No, sestři, představte si,
    to je hrůza, to bude tady,
  • 00:39:10 přijedou...
  • 00:39:11 A teď nám to všechno líčil,
    co se bude dít.
  • 00:39:14 A všichni z toho byli
    docela takoví špatní.
  • 00:39:19 Ještě před tím došel hygienik,
    že všecko,
  • 00:39:22 třeba se bude podávat šunka,
    co se bude dávat
  • 00:39:27 a co do toho jídla dát.
  • 00:39:28 Všechno se muselo napsat.
  • 00:39:30 Donesli ten jakýsi prášek,
    že s tím máme umývat sklenky.
  • 00:39:34 U brusy musí být vyprané, všecko,
    aby žádné bacily a nic takového...
  • 00:39:40 Tož, dobře.
  • 00:39:43 Já mám čisté ubrusy, já nic neperu.
  • 00:39:47 Komunistické úřady
    neměly zájem na tom,
  • 00:39:49 aby se věřící cítili
    relativně pohodlně
  • 00:39:52 a proto se jim snažili
    klást všemožné překážky.
  • 00:39:59 ZPĚV V LATINĚ
  • 00:40:02 DECHOVÁ HUDBA
  • 00:40:06 Přistoupili
    k těm klasickým metodám,
  • 00:40:09 jaké se praktikovaly
    prakticky po celou dobu,
  • 00:40:12 to znamená třeba rušení
    objednaných autobusových zájezdů,
  • 00:40:16 organizování všelijakých
    veselic lidových,
  • 00:40:19 které se konaly přesně ten den,
  • 00:40:22 výstavy drobného
    hospodářského zvířectva.
  • 00:40:25 Tady třeba např.
    hned za tímto stánkem byl kolotoč
  • 00:40:29 a tam zněla hudba.
  • 00:40:33 A ta nepřestala,
    ani když začaly bohoslužby.
  • 00:40:40 SMĚS CHRÁMOVÉHO ZPĚVU
    A HUDBY Z KOLOTOČE
  • 00:40:48 No, ráno dojela celá delegace,
    to panstvo.
  • 00:40:54 No tak dostali po štamprli
    jenom a šli do kostela.
  • 00:41:00 Ještě nebyli ani u oltáře
    a navrch už došlo 40 chlapů,
  • 00:41:05 no a svačinu.
  • 00:41:08 Velkou roli při plánování
  • 00:41:10 hráli představitelé
    neoficiální církve,
  • 00:41:12 mezi nimi i např.
    současný pražský arcibiskup
  • 00:41:16 Dominik Duka,
    který mi jednou při našem setkání
  • 00:41:20 řekl, že v podstatě celá akce
    nebyla plánována tak,
  • 00:41:25 jak nakonec proběhla.
  • 00:41:28 Ta byla plánovaná tak,
  • 00:41:31 že během vystoupení
    komunistických funkcionářů
  • 00:41:34 se mělo mlčet.
  • 00:41:36 Okresní funkcionář Lapčík
    vystoupil a řekl:
  • 00:41:39 Vážení přátelé, vítám vás všechny
    na této mírové slavnosti.
  • 00:41:46 A teďko se na mě obrátila
    paní a povídá:
  • 00:41:49 A to nebude, sestrička, žádná omša?
  • 00:41:53 A já jsem říkala:
  • 00:41:54 Nebojte se,
    musíme to prostě přežít, no.
  • 00:41:57 Slovenské ženy starší
    protestovaly ,
  • 00:42:00 tam se na ně tlačili lidi,
    zejména chlapi to byli.
  • 00:42:03 Asi to byli další estébáci nebo co.
  • 00:42:06 Dva už tam byli, ale asi se tam
    snažili dostat další.
  • 00:42:10 V podstatě nefungovaly
    ani skupinky najatých provokatérů,
  • 00:42:14 kteří byli uprostřed davu,
  • 00:42:16 potože jedna ze zpráv StB
    konstatuje,
  • 00:42:19 že právě tyto skupinky
  • 00:42:21 neměly možnost
    se dostatečně projevit.
  • 00:42:24 Tak jedna stařenka
    tam protestovala
  • 00:42:29 právě proti těm chlapíkům
    a říkala jim:
  • 00:42:32 Prosím vás, do děláte,
    vždyť vidíte že je to úplně plné!
  • 00:42:36 Proč se sem tlačíte,
    když tady není vůbec žádné místo?
  • 00:42:40 A protože nějak neuposlechli,
    tak nakonec tato stará žena říká:
  • 00:42:44 A že čo vy to?
    Ani sa nemodlíte, ani nerevetě.
  • 00:42:50 Bylo slyšet ten slovenský hlas,
    slovenský jazyk:
  • 00:42:53 My sme prišli na svatú omšu.
  • 00:42:57 A Lapčík nebyl schopen
    ani dokončit svůj projev.
  • 00:43:04 Teď najednou začalo se pískat.
  • 00:43:10 Ale jak tam ti páni seděli
    v černých šatech,
  • 00:43:13 no, v elegantním oblečením,
    všeci byli okolo oken
  • 00:43:18 a každý měl pistoli.
  • 00:43:22 Potom vystoupil
    ministr kultury Klusák,
  • 00:43:25 který byl přece jenom
    mnohem zkušenější
  • 00:43:28 v komunikaci s davem a začal
    nejprve hovořit velice pěkně
  • 00:43:33 o svatých Cyrilu a Metoději, o tom,
    jakými byli nositeli kultury.
  • 00:43:48 Mladí, hlavně mladí,
    začali skandovat:
  • 00:43:51 Svatý, svatý Cyril a Metoděj!?
  • 00:43:53 Ne enom Cyril a Metoděj, to ne,
    "svatý?,
  • 00:43:56 a tak skandovaně to říkali.
  • 00:43:58 Se mně zdá, že dnes už to není
    všecko tak spontánní,
  • 00:44:02 jako to bylo tenkrát.
  • 00:44:06 Lid samozřejmě nebyl spokojen
    a ještě několikrát přerušil
  • 00:44:10 ministra Klusáka výskotem,
  • 00:44:12 zvláště když se Klusák dušoval,
  • 00:44:15 že u nás je přece
    náboženská svoboda.
  • 00:44:20 Lidé už se potom pustili do toho,
    že někdo vykřikl:
  • 00:44:23 Chceme náboženskou svobodu!
  • 00:44:25 A už to letělo.
  • 00:44:27 Klusák ve snaze
  • 00:44:28 navázat se zástupem
    přátelské vztahy řekl:
  • 00:44:32 Já jezdím do vašeho kraje
    velice rád.
  • 00:44:39 Načež se ze zástupu ozvalo
    hlasité mručení:
  • 00:44:42 Jo, to my víme, na chlast.
  • 00:44:45 Vlastně pražský arcibiskup
    neměl povolení,
  • 00:44:48 aby se toho zúčastnil.
  • 00:44:50 Pak mu nakonec pod vlivem
  • 00:44:55 významných
    duchovních zahraničních osob
  • 00:44:58 museli povolit to,
    že mohl přijet na Velehrad,
  • 00:45:01 ale mohl zůstat
    pouze v místnosti fary.
  • 00:45:04 Nesměl z fary odejít,
    takže byl jedině tam.
  • 00:45:07 A to jak se lidi dozvěděli...
  • 00:45:10 Začali skandovat:
    Tomášek, Tomášek, Tomášek!
  • 00:45:13 Volali také: Sláva Svatému otci!
  • 00:45:18 To bylo, jestli se nepletu,
  • 00:45:20 hned v tom okně
    tady nad vchodem do této budovy.
  • 00:45:24 Tak tady se otevřelo okno
  • 00:45:26 a kardinál Tomášek
    se objevil a požehnal.
  • 00:45:31 Stejně tak se tady objevil
  • 00:45:33 vatikánský státní sekretář
    monsignor Casaroli,
  • 00:45:38 který sem přijel a který
    také při samotné mši vystoupil.
  • 00:45:47 Kluci někteří
    tam měli magnetofony,
  • 00:45:49 tak to jsme potom
    záznamy přetáčeli panu kardinálovi,
  • 00:45:53 vezli jsme mu to potom do Prahy.
  • 00:45:55 On jel do Říma,
    tak to bral jako diplomat.
  • 00:45:58 Mohl to provézt, i fotky barevné
    a říkal:
  • 00:46:01 Jé, to Svatý otec bude mít radost,
    až mu tohleto dovezu jako dárek.
  • 00:46:06 Byla zde jasná spontánní odvaha,
    kterou nikdo nedirigoval,
  • 00:46:11 nikdo neorganizoval,
    ozvat se proti diskriminaci,
  • 00:46:14 ozvat se proti bezpráví.
  • 00:46:17 Takže i takoví pánové jako Klusák,
    museli, alespoň v tuto chvíli,
  • 00:46:23 před tím kapitulovat.
  • 00:46:27 Já bych tady chtěl připomenout
    jednu důležitou věc,
  • 00:46:33 která si, myslím,
    je s Velehradem jasně spojena,
  • 00:46:36 a to je to,
    že to nebyla ojedinělá událost,
  • 00:46:39 že to nebyl meteorit,
    který najednou zazářil a pak zhasl.
  • 00:46:42 Naopak.
  • 00:46:43 Velehrad se v červenci 1985
    stal takovým katalyzátorem
  • 00:46:47 dalších podobných aktivit,
    např. hlavně na Slovensku,
  • 00:46:51 kde se zintenzivnil zájem
  • 00:46:54 o návštěvy
    mariánských poutních míst.
  • 00:46:57 V podstatě tam se najednou
    ukázala církev jako ta velká,
  • 00:47:01 poměrně sebevědomá organizace,
  • 00:47:04 přestože přes 40 let byla
    neustále pod komunistickým tlakem.
  • 00:47:23 Týden před tím přijeli
    4 z Prahy a vždycky došli
  • 00:47:27 před obědem, na oběd.
  • 00:47:31 Říkám: No, tož já vařím pro 6 lidí
    a 4, to je 10.
  • 00:47:36 No tak jsem maso rozřízla,
    byly roštěnky, to vím,
  • 00:47:40 a ze zahrádky byla mrkev,
    paprika, rajčátka.
  • 00:47:50 Tak jsem to honem nakrájela,
    dala tam, udělala sníh z bílků,
  • 00:47:54 dala na to rýži,
    posypala sýrem a zeleným.
  • 00:47:58 Jim se to velice líbilo a ptali se
    mě, že co to měli k obědu.
  • 00:48:03 Co to bylo, jak se to jmenovalo.
  • 00:48:05 Říkám: Velehradské tajemství.
  • 00:48:20 Když tady byl
    Václav Benda v roce 1985,
  • 00:48:23 tak začal psát.
  • 00:48:24 Mně připadalo,
    že měl v puse několik cigár naráz,
  • 00:48:27 ale nevím,
    jestli to byla taková představa,
  • 00:48:30 a začal tady psát
    "Jak dál po Velehradě?.
  • 00:48:33 Tu známou věc, co potom vyšla
    u Tomského jako první.
  • 00:48:42 On vidí v té pouti 5. července
  • 00:48:44 impuls k tomu,
    aby katolíci povstali.
  • 00:48:47 On zde doslova píše,
    aby vzali do ruky meč.
  • 00:48:50 Samozřejmě, že tím není myšlen
    meč fyzický, ale meč ducha.
  • 00:48:55 A to znamená,
  • 00:48:56 aby se katolíci více bránili
    proti diskriminaci
  • 00:49:00 a aby se nestyděli za víru
    a aby dali najevo:
  • 00:49:04 Jsme nedílnou součástí
    této společnosti.
  • 00:49:13 Dneska se to bojím otevřít,
  • 00:49:15 tu stať, abych nebyl
    konfrontován s realitou.
  • 00:49:24 Chvíli se zdálo,
    po návštěvě Jana Pavla II.,
  • 00:49:27 zázračné návštěvě
    Jana Pavla II. v r. 1990...
  • 00:49:33 Teď je to jasné,
    všechno bude sečteno, podtrženo,
  • 00:49:36 jaksi vyřešeno.
  • 00:49:38 Teď se to provalí.
  • 00:49:41 S hlubokým dojetím
    a zadostiučiněním
  • 00:49:44 jsem zde přítomen mezi vámi
    na posvátném Velehradě,
  • 00:49:50 v kraji posvěceném
    působením svatých věrozvěstů,
  • 00:49:56 slovanských apoštolů
    Cyrila a Metoděje, patronů Evropy.
  • 00:50:08 My jsme nepočítali, že jsme teprve
    teď vypadli z Egypta,
  • 00:50:13 že nevíme nic o svobodě,
    o tom,
  • 00:50:16 za co je Pardubicích perník,
    co nás teprve čeká...
  • 00:50:51 ZVONY
  • 00:51:21 Skryté titulky:
    Hana Svanovská, ČT Brno
  • 00:51:44 .

Související