iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
18. 12. 2012
20:05 na ČT2

1 2 3 4 5

40 hlasů
28754
zhlédnutí

Poslední odcházení Václava Havla

Smrt Václava Havla jako moment nejen smutku, úcty a piety, ale i naděje a radosti ze života.

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Poslední odcházení Václava Havla

  • 00:00:22 Vašku, já jsem se dneska vrátil
    z Afriky, víš,
  • 00:00:25 a přivezl jsem ti baobab.
    Baobab - tisíciletej strom.
  • 00:00:32 -Jé!
    -Tak někde ho budeš mít potom.
  • 00:00:38 Ahoj!
  • 00:00:42 Václave, na zdraví!
    Všechno nejlepší přeju!
  • 00:00:45 Děláte dobře, děláte dobře!
  • 00:00:50 Vašku, měj se moc hezky. Ahoj!
  • 00:01:03 Přeju všechno nejlepší!
  • 00:01:29 Prvně jsem zavolala pistolníkovi,
    aby sem přišel,
  • 00:01:33 to byl pan Žďárský, sloužil.
  • 00:01:39 A pak se musel oblíct
    pan prezident,
  • 00:01:42 pak se začly vyřizovat všechny
    ty oficiální prohlášení a tak,
  • 00:01:49 to vyřizovala Sabina Tančilová
    s paní.
  • 00:01:52 Jo, první já jsem šla zavolat
    ještě doktoru Bouzkovi,
  • 00:01:56 který nám teda řekl, že do dvou
    hodin přijde, a že všechno zařídí.
  • 00:02:04 No a pak už jsme vlastně čekali,
    až on přijede
  • 00:02:08 a ve 12 hodin se to oficiálně
    zveřejnilo, ta zpráva.
  • 00:02:37 My jsme se dodneška nesmíříli
    s tím, že odešel.
  • 00:02:41 Možná tomu tak je,
    že prostě je pořád s náma.
  • 00:02:45 Má tady připravenou židli.
    Ten grog ještě chybí.
  • 00:02:48 No tak má svařák,
    má místo toho svařáka tady.
  • 00:02:51 -To měl taky rád.
    -No, já si myslím, že jo.
  • 00:02:53 -Slivovička, nebyla by slivovička?
    -Čoveče, tu jsem nevzal!
  • 00:02:58 -Hele, Káťo,nemáš tady slivovici?
    -Že bychom mu nalili.
  • 00:03:02 Já myslím, že se tu nějaká najde.
  • 00:03:03 Jenom panáčka
    symbolicky bysme sem dali.
  • 00:03:06 Kdyby tady... Počkej, jestli ji
    nemám v autě zašitou někde. Nemám.
  • 00:03:17 To bysme za chvíli mohli nalít
    i pro Olgu možná, becherovku, viď?
  • 00:03:24 Vlastně když se takhle sejdem,
  • 00:03:26 kdo jsme si ním byli v posledních
    letech,
  • 00:03:30 tak stejnak jakoby to sdílíme
    stále s ním, ne?
  • 00:03:42 Bože, Bože! Píseň novou zpívati
    budu tobě na loutně,
  • 00:03:52 a žalmy tobě prozpěvovati,
  • 00:04:09 na každý den dobrořečiti
    budu tobě,
  • 00:04:16 a chváliti jméno tvé na věky věků.
  • 00:04:37 Hospodin jistě veliký jest,
    a vší chvály hodný...
  • 00:04:46 Pokud byl nějak smutnej,
  • 00:04:48 tak z toho, že fyzicky
    nestačí na to,
  • 00:04:49 co by chtěl ještě dodělat
    a uklidit a psát tu poslední hru.
  • 00:04:56 To ho trápilo, no, určitě.
  • 00:05:02 -A co ho nejvíc potěšilo?
    -Určitě zájem těch přátel.
  • 00:05:06 Určitě vždycky pookřál,
    když někdo za ním přišel,
  • 00:05:08 když mohl s někým diskutovat.
  • 00:05:11 Jak měl kolem sebe ty lidi,
    kteří ho měli rádi, a on je.
  • 00:06:07 Já se vám přiznám, že to většinou
    bývá mezi přáteli takový dluh.
  • 00:06:13 Víme, že mu nebylo dobře,
    i při tom posledním natáčení.
  • 00:06:17 Byl jsem jednou za ním
    a naše poslední rozloučení bylo:
  • 00:06:23 "O Vánocích se sejdeme,
  • 00:06:25 buď v Praze, nebo na Hrádečku.
    Ahoj!"
  • 00:06:29 Ale o smrti jsme nehovořili.
  • 00:06:44 Vašík si vždycky hrozně zakládal
    na tom,
  • 00:06:46 že jsme ho titulovali jako
    nehrajícícho člena Plastic People,
  • 00:06:51 dokonce na minulým koncertě řekl,
  • 00:06:53 že na poslední písničku
    si sedne na židli
  • 00:06:56 a před tou poslední písničkou
    ho představíme.
  • 00:07:00 Když budeme představovat členy
    kapely, tak řeknem:
  • 00:07:02 "Tak tohle je nehrající člen."
  • 00:07:03 Jenže přišel místo na konec,
  • 00:07:05 tak přišel před poslední písničkou,
    ale první půlky,
  • 00:07:09 a já jsem mu pak řekla,
  • 00:07:11 a teď tam seděl úplně zbytečně,
    a já jsem mu řekla:
  • 00:07:14 "Václave, to jsi přišel moc brzy."
  • 00:07:16 A on řekl: "No tak aspoň kolem toho
    nebylo takové haló, že?"
  • 00:07:23 My žijeme v Praze, to je tam,
    kde se jednou zjeví Bůh sám.
  • 00:07:35 My žijeme v Praze, to je tam...
  • 00:08:37 Chci říct, že mně to tady
    vlastně připomíná
  • 00:08:39 trochu tu atmosféru
    ze 17. listopadu,
  • 00:08:43 tak jestli už není nějakej čas
    zase na nějakej odboj,
  • 00:08:48 protože každej čeká,
    že se stane nějaká katarze...
  • 00:08:52 (aplaus)
  • 00:09:49 Hele, on třeba neměl rád držkovou,
    a jakým stylem on mně to říkal.
  • 00:09:52 On mně půl hodiny vyprávěl
    furt něco jinýho, než mi řekl:
  • 00:09:55 "Hele, Jirko, já ji nejím."
  • 00:09:57 On přišel a povídá: "No tak to je
    dobrý. Polívka, držková polívka.
  • 00:10:03 Ale, a já dám pistolníkům."
    Říkám: "Mám jenom jednu sklenici.
  • 00:10:06 Nech si to a pistolníkům
    já udělám zejtra novou."
  • 00:10:09 "No, já bych ji dal pistolníkům
    stejně, nebo Andrejovi,
  • 00:10:12 Andrejovi bych ji dal."
  • 00:10:14 A já mu říkám: "No já přinesu
    novou, sněz ji, ať máš dobrý.
  • 00:10:17 Musíš jíst, pan doktor říkal,
    že se musíš rozežrat!"
  • 00:10:19 Tak jsem si dělal ještě legraci.
  • 00:10:21 A on povídá: "Ehm, no,
    já držkovou nejím."
  • 00:10:38 On opravdu sem odjel s tím,
  • 00:10:40 že potřebuje nějakou delší
    rekonvalescenci.
  • 00:10:42 Takhle to měl dohodnutý
    s doktorem Bouzkem,
  • 00:10:47 a že teda již sám si byl vědom,
    že potřebuje nějakou trvalou péči.
  • 00:10:51 A telefonicky všechny ostatní věci
    domlouval se svou kanceláří
  • 00:10:56 a tady teda jsme s ním byly
  • 00:10:58 vždycky ta jedna sestra,
    která měla službu,
  • 00:11:00 plus tady akorát byla
    ochranka a jeden pistolník
  • 00:11:03 a jeden řidič.
  • 00:11:07 Ta ochranka, ta se zdržovala
    v takové té chatce,
  • 00:11:10 kterou tam kdysi postavili,
    aby na něj mohli lépe dohlížet,
  • 00:11:15 protože původně tam stál
    takovej útvar.
  • 00:11:19 Pan Václav tomu říkal lunochod,
    tak ho hlídali z toho lunochodu,
  • 00:11:23 ale později ve stráňce
    postavili chatu.
  • 00:11:26 A takže sám? No, byl tam s těma
    sestrama boromejskejma,
  • 00:11:30 a přirozeně, že on tam býval rád
    v minulých letech,
  • 00:11:37 když končila sezóna a Olga se už
    odstěhovala do Prahy,
  • 00:11:41 tak on na tom Hrádečku takovej
    ten pozdní podzim docela miloval
  • 00:11:46 a vraceli se tam pak až znova
    na Vánoce.
  • 00:12:36 Chodili za ním ti jeho přátelé
    na návštěvu,
  • 00:12:39 ale jinak skutečně jakoby vědomě
    zvolil to,
  • 00:12:42 že tady bude většinu času trávit
    sám, tak, jak si představuje.
  • 00:13:02 Nedá se změřit, která vlna
    se první dotkne břehu,
  • 00:13:14 když nad rybníkem vítr
    ztratí hlavu.
  • 00:13:31 Chce to velký skok a pád,
  • 00:13:35 aby se vlny dotkly břehu
    ve stejnou chvíli
  • 00:13:47 malá, malá, malá
    věčná se odrazí.
  • 00:14:06 Já si nevzpomenu na něj,
    že by řekl někdy něco, něco...
  • 00:14:11 Nechci říct vulgárního,
  • 00:14:13 nebo že by, když byl naštvanej,
  • 00:14:14 tak vždycky to dal tak něžně
    najevo,
  • 00:14:18 že to ani nebyla naštvanost.
  • 00:14:19 Já jsem ho nikdy neviděl...
  • 00:14:21 Já bych si přál ho vidět normálně
    lidově nasranýho,
  • 00:14:23 aby prostě řekl něco.
  • 00:14:24 A když to řekl,
    tak to řekl párkrát v projevu,
  • 00:14:26 a zas to tam řekl tak krásně.
  • 00:14:30 Prostě já nemám vzpomínku na něj,
    že by řekl prostě něco špatnýho.
  • 00:14:37 No neřekl, on byl vždycky takovej
    laskavej, to je pravda.
  • 00:14:41 A dokázal kompenzovat
    takový to naštvání
  • 00:14:47 a tu roztrpčenost nad něčím zase
    něčím smysluplným a bylo to venku.
  • 00:14:55 -Doktore, na vás byl někdy sprostej?
    -Na mě sprostej nebyl, kupodivu,
  • 00:15:00 ale zažil jsem ho v takových
    situacích,
  • 00:15:03 kdy prostě najednou ty nervy
    mu ujely v tom,
  • 00:15:07 že si potřebuje upustit.
  • 00:15:10 To bylo víckrát a bylo to krásný.
  • 00:15:13 To jsem si vždycky strašně užil,
  • 00:15:16 protože ještě se pak tak ohlížel,
    jestli to ještě někdo neslyšel.
  • 00:15:24 Hochu zlatej, povyskoč
    a zakokrhej jako strom v dálce.
  • 00:15:37 Hochu zlatej, jako strom sám
    povyskoč si sám, sám.
  • 00:16:04 Samotě na hřbetě zakokrhej,
    hochu zlatej, sám.
  • 00:16:18 Jako strom, jako v dálce strom,
    jako strom v dálce.
  • 00:17:25 Hochu zlatej, povyskoč
    a zakokrhej jako strom v dálce.
  • 00:17:38 Hochu zlatej, jako strom sám
    povyskoč si sám, sám.
  • 00:18:05 Samotě na hřbetě zakokrhej,
    hochu zlatej, sám.
  • 00:18:18 Jako strom, jako v dálce strom,
    jako strom v dálce.
  • 00:18:51 Je mnoho lidí, který má církev
    a nemá je Bůh,
  • 00:18:54 a zrovna tak žije mnoho lidí,
    který má Bůh a nemá je církev.
  • 00:18:59 To už říkal dávno Augustin
    ve třetím století,
  • 00:19:02 že se prostě nedá všechno měřit
    jako jenom těma vnějšíma...,
  • 00:19:09 dodržováním nějakých předpisů,
  • 00:19:11 ale tím, že Bůh je ještě mnohem
    větší, než tohle všechno.
  • 00:19:16 Jo, to přece musí dávat
    velkou naději,
  • 00:19:19 že je mnoho lidí, který má Bůh
    a nemá je církev.
  • 00:19:22 A podle mě Václav Havel
    byl jedním z nich.
  • 00:19:28 Ty jsi dědic české země,
    rozpomeň se na své plémě.
  • 00:19:46 Nedej zahynouti nám ni budoucím,
    svatý Václave, Kriste eleison.
  • 00:20:06 No tak, pít jsem mu nikdy
    nezakázal.
  • 00:20:08 On si vymíňoval, ať si vyberem,
    že buď bude kouřit nebo pít,
  • 00:20:12 obojí že ne, obojí že mu
    zakázat nemůžeme,
  • 00:20:17 takže jsme měli takovou,
    pak přišel s takovým...
  • 00:20:22 on si na mě vždycky vymyslel
    nějaký tajuplný kulišárny,
  • 00:20:26 že vlastně mu musím povolit
    to kouření
  • 00:20:29 aspoň na posledního půl roku.
  • 00:20:32 Tak to jsem se zamyslel
    a pak jsem říkal:
  • 00:20:33 "Dobrá, tak budem vidět
    posledního půl roku,
  • 00:20:36 povolím ti to."
    Protože na to nešlo odpovědět.
  • 00:20:40 Vymyslel jsem zase já kulišárnu,
  • 00:20:43 že opravdu nevím,
    kdy bude ten poslední půlrok,
  • 00:20:46 tak jsme to pořád oddalovali,
    oddalovali, že ještě ne,
  • 00:20:50 no ale pár cigaret jsem s ním
    taky vykouřil
  • 00:20:54 a pár cigaret jsem mu taky
    někde tajně povolil.
  • 00:21:01 Vždycky přišel a: "Tak jednu
    voděnku, jednu si dáme!"
  • 00:21:06 A dopili jsme
    a já jsem si říkal:
  • 00:21:08 "Teďka je to blbý,
    mám ještě jednu...,
  • 00:21:11 abych mu to zdraví
    nějak nepodlamoval, nebo to.
  • 00:21:15 A on za chvíli povídá:
  • 00:21:19 "Kníže, ještě bysme si mohli dát
    jednu, ne?"
  • 00:22:36 Já se omlouvám, měla jsem návštěvu
    z Blesku.
  • 00:22:41 Oni se sem přišli podívat,
    jestli když jsou ty dušičky,
  • 00:22:43 jestli sem náhodou někdo nepřijde.
  • 00:25:23 Já jak se na to dívám dnes,
    nebo za ty dva, tři dny,
  • 00:25:25 co tady máme za sebou,
    tak to vypadá, že to bude silnější,
  • 00:25:30 ale já bych to nenazval odkazem,
    protože odkaz je něco,
  • 00:25:33 co třeba on řekne,
    a pak na to někdo naváže.
  • 00:25:38 Tady je to nějakej jinej symbol,
    protože to, že se mládež,
  • 00:25:43 který ho vlastně ani nezažili
    pořádně,
  • 00:25:46 a že tak spontánně vyjadřuje
    svý emoce,
  • 00:25:52 po ulicích, na náměstích, všude,
    a i tady teďka zrovna, v Lucerně,
  • 00:25:58 tak to něco znamená.
  • 00:26:02 A co to znamená, to se uvidí,
    to je možná trošku předčasné hádat,
  • 00:26:08 ale něco se stalo jako, jo,
    nějak se lidi probudili.
  • 00:26:16 Tři minuty po osmé hodině ranní
  • 00:26:18 se otevírají brány
    Pražské křižovatky
  • 00:26:20 a vyjíždí smuteční kolona
  • 00:26:21 s rakví prezidenta
    Václava Havla.
  • 00:26:37 Pořád vidím krasobruslaře,
  • 00:26:41 jak tetuje do ledu znaky,
    tajný vzkazy nebo klikyháky.
  • 00:26:57 Ach jak by chtěl,
    aby tomu někdo rozuměl!
  • 00:27:55 Občas se mu povede
    zachytit moře v spánku
  • 00:28:03 anebo zlomený ptáky na nebi,
  • 00:28:11 ale on by chtěl,
    aby si s ním někdo vyprávěl.
  • 00:28:26 Ty jsi byl u toho Doxu přece,
    když jste šli za tím jeho vozíkem,
  • 00:28:29 když byl naposledy na veřejnosti.
  • 00:28:30 Můžeš to nějak popsat,
    jak to bylo?
  • 00:28:33 A co přesně?
  • 00:28:35 Jak jste ho vyprovázeli z Doxu
    po rampě,
  • 00:28:37 když byl naposledy na veřejnosti
    minulej tejden v sobotu.
  • 00:28:43 Jel na vozíku
    a my jsme šli za ním.
  • 00:28:46 -Jak na tebe zapůsobil prezident?
    -Velmi dobře.
  • 00:28:57 Na mě udělal veskrze dobrý dojem.
  • 00:30:13 Jedno z mých posledních setkání
    s naším náčelníkem
  • 00:30:17 bylo naprosto úžasný, vtipný
    a milý,
  • 00:30:21 a to když jsme šli s Andrejem
    Krobem, režisérem,
  • 00:30:25 afotografem Bohdanem
    a řádovou sestrou do biografu
  • 00:30:30 a poté do trutnovské hospody.
  • 00:30:34 A tam snad náčelník ochutnal
    všechno, co bylo k mání.
  • 00:30:39 A hospoda už měla dávno
    po zavíračce,
  • 00:30:44 na výčepu se ošívala ochranka,
  • 00:30:48 ale náčelník by nejradší seděl
    dlouho do rána.
  • 00:30:54 Stále povídal, oči mu takhle
    zářily
  • 00:30:56 a byla radost se na něj dívat.
  • 00:31:15 Tento prastarý chrám
    je plný tisíců lidí,
  • 00:31:20 přesto mi tu mnozí chybí.
  • 00:31:23 Nejen ti, kteří již předešli
    Václava Havla,
  • 00:31:27 nýbrž také ti, o kterých žádný
    protokol neví,
  • 00:31:31 ti občané, kteří ho podpořili,
  • 00:31:35 jak v dobách minulého režimu,
  • 00:31:38 tak ti, kteří ho podpořili
    v jeho snažení
  • 00:31:42 v následných letech svobody.
  • 00:31:45 Studenti, kteří byli páteří
    Občanského fóra,
  • 00:31:49 sloužili přes noc,
    aniž by očekávali dík,
  • 00:31:53 vrátili se ke svému studiu.
  • 00:32:05 Ti, kteří pracovali
    pro Václava Havla,
  • 00:32:09 ho mezi sebou nazývali náčelníkem.
  • 00:32:13 A bylo to samozřejmé,
    že takto o něm též mluví
  • 00:32:16 například rockeři v Trutnově.
  • 00:32:19 Náčelníkem byl z podstaty
  • 00:32:22 a nepotřeboval na to být
    prezidentem,
  • 00:32:25 či vykonávat nějakou jinou funkci.
  • 00:32:28 Stačilo, aby byl přítomen.
  • 00:32:32 Václav Havel jest nyní
    na pravdě Boží.
  • 00:32:38 Věděl také, že když chápeme
    pravdu sebestředně,
  • 00:32:41 pouze jako svou pravdu,
  • 00:32:44 je to příčina sváru
    a nesnášenlivosti.
  • 00:32:48 Proto jeho heslo bylo
    pravda a láska,
  • 00:32:52 neboť pouze láska nás přiměje
    naslouchat pravdě toho druhého.
  • 00:32:59 To je hluboký smysl hesla
    pravda a láska.
  • 00:33:02 Tomu se lidé mnohdy vysmívali
    a velmi mu to vyčítali,
  • 00:33:07 přesto je to podstata
    lidského boje.
  • 00:33:12 Víme všichni, že tento boj bude
    trvat po celou existenci lidstva.
  • 00:33:16 My víme, že ten boj o lásku
    a pravdu nesmíme nikdy vzdát.
  • 00:33:24 Pane prezidente Havle, za pravdu
    a lásku a jejich vítězství
  • 00:33:27 budeme i nadále bojovat!
  • 00:33:30 Neustaneme, můžete se na nás
    spolehnout. Děkuji.
  • 00:33:48 My furt vzpomínáme na to,
  • 00:33:50 jak byl chudák smutnej
    nebo unavenej
  • 00:33:52 a to nás přivádí na takovou
    tu smutnou kolej.
  • 00:33:55 Já bych chtěl něco veselejšího.
    Ptej se něco veselejšího!
  • 00:34:01 -Tak řekni něco veselejšího.
    -To se zas nehodí.
  • 00:34:07 Kníže Václave, vévodo české země,
    kníže náš,
  • 00:34:20 pros za nás Boha, svatého Ducha!
    Kyrie eleison.
  • 00:34:30 Nebeské jest to krásné,
    blaze tomu, kdo s tebou jde,
  • 00:34:41 život věčný, oheň jasný,
    svatého ducha. Kyrie eleison.
  • 00:34:56 Pomoci tvé žádáme,
    smiluj se nad námi, utěš smutné,
  • 00:35:08 odžeň vše zlé, kníže Václave!
    Kyrie eleison.
  • 00:35:25 Samozřejmě lafeta s koňma
  • 00:35:28 mi přišla trošku jako příliš
    divadelní,
  • 00:35:32 ale jemu by se to možná líbilo,
    on by možná měl radost,
  • 00:35:36 že by byl účastníkem
    takovýho divadla.
  • 00:35:53 Všichni se mě ptali,
    jak to bude dál,
  • 00:35:56 věděli že hlavu svou jenom má.
  • 00:35:59 Má ji má, má ji má,
    má ji má, má ji má.
  • 00:36:26 Když jsme byli u něho na Hrádečku
    a cestovali,
  • 00:36:29 přišel nás doprovodit až tedy...
  • 00:36:32 už tam byly u něho sestry
    boromejky,
  • 00:36:34 ta sestra Dominika, která také
    tady jako první
  • 00:36:37 o něho začala pečovat,
    tak mě tam dovezla,
  • 00:36:39 poněvadž jsem to nebral
    jako služební cestu,
  • 00:36:41 ale jako soukromou, tak mně říkal:
  • 00:36:44 "Víš, já když tady jezdím
    s těma sestrama,
  • 00:36:47 tak si lidé říkají,
    že jsem tajný biskup."
  • 00:36:50 No a když odjížděl z paláce
    po tom filmování,
  • 00:36:52 tak jsem mu říkal: "Václave, teď
    až vyjedeš, tak si budou říkat,
  • 00:36:56 že seš tajný kardinál."
  • 00:37:17 Odnikud ani jedna zpráva
  • 00:37:25 a schránka je bez dopisů tmavá,
  • 00:37:52 černá a prázdná spíš,
    hm, o dvě patra níž.
  • 00:38:27 Jemný sluch často klamal se
  • 00:38:32 že něžnou hranou otřel se
  • 00:38:36 a do schránky padá na bílá záda
    dopis
  • 00:38:44 a zde je jeho opis.
  • 00:39:37 Vždycky jsme mu přivezli
    nějaký listiny, který pročítal,
  • 00:39:40 a musím říct, že vlastně
    14. prosince jsem ještě přivezla
  • 00:39:44 z kanceláře od Sabiny a od Martina
  • 00:39:46 spoustu korespondence
    a připravenejch listin.
  • 00:39:51 To byla středa
    a odpoledne se pracovalo.
  • 00:39:55 On nepodepisoval jenom fotky,
  • 00:39:56 on podepisoval i ty listiny
  • 00:39:58 a všechny připravený
    už vlastně dopisy v čistopisech.
  • 00:40:18 Tygře, tygře ohnivou,
    září svítíš lesní tmou.
  • 00:40:28 Kdo ten nesmrtelník byl,
    že z ní tvůj souměr sestrojil?
  • 00:40:45 V kterých hlubinách či nebesích
    hořel oheň očí tvých?
  • 00:40:55 Kdo opovážil v let se dát,
    rukou tam ten oheň brát?
  • 00:41:12 Kdo v tvém srdci k svalu sval,
    uměním a silou spjal?
  • 00:41:23 Čí hrozná ruka mohla vzít,
    srdce, když se jalo bít?
  • 00:41:43 Mně přišlo, že pokud by byl
    z něčeho smutný,
  • 00:41:46 tak z toho, že není pochopen
    a není přijímán.
  • 00:41:49 Mnoho lidí jakoby mu vytýkalo
    věci, který třeba nebyly pravda.
  • 00:42:01 -A trápil se tím?
    -To bezesporu.
  • 00:42:22 Sedneš ke stolu, tady vedle mě,
  • 00:42:36 rozsvítíme svíce,
    ze sklenice upijem.
  • 00:42:51 Budu ti vyprávět, jak jsem to měl,
  • 00:43:06 vzpomínat na dobrý časy,
    kdy bylo všechno snadný.
  • 00:43:36 Bejt s tebou jsou dobrý časy.
    Bejt s tebou jsou dobrý časy.
  • 00:43:43 Bejt s tebou jsou dobrý časy.
    Bejt s tebou jsou dobrý časy.
  • 00:44:02 On taky pravidelně,
    to bylo dopoledne,
  • 00:44:04 říkal, že jde meditovat.
  • 00:44:07 Buď seděl venku pod slunečníkem,
    když bylo teplo ještě,
  • 00:44:10 a potom byl v tom svým
    velkým pokoji,
  • 00:44:14 kdy on jako vědomě přemejšlel
    o věcech,
  • 00:44:17 který byly pro něho důležitý,
  • 00:44:19 nikdo na něho nemluvil,
    nic zrovna nedělal,
  • 00:44:22 ale přitom taky chtěl bejt jako
    tam obklopenej nějak těma lidma
  • 00:44:27 a sledovat ten ruch,
    ale říkal vždycky:
  • 00:44:30 "Já musím meditovat pravidelně."
  • 00:44:35 A zrovna tak večer
    se zabejval tím, co bude zítra,
  • 00:44:42 a co bude potom dál.
  • 00:44:48 On tak nějak vědomě žil,
  • 00:44:50 to se přece nedá jako jinak
    chápat,
  • 00:44:52 než že taky pořád počítal
    nějak s Bohem.
  • 00:45:07 Byl hluboce věřící, a přitom,
    co je myslím důležité,
  • 00:45:11 byl člověkem, který opravdu
    se modlil,
  • 00:45:14 protože modlitba je meditace,
    pozvednutí mysli k Bohu,
  • 00:45:18 a to můžeme nejenom vyčíst
    z jeho díla,
  • 00:45:23 ale to jsme všichni mohli
    pozorovat v jeho životě.
  • 00:45:30 Oni přijeli sedmnáctýho odpoledne
    nebo k večeru s paní Havlovou,
  • 00:45:38 ale vím, že ten večer jsme
    vymýšleli všechny možný ordinace
  • 00:45:46 a volala jsem doktoru Bouzkovi
    a tak,
  • 00:45:48 jestli nějak změní
    ty léky na druhý den.
  • 00:45:52 A hlavně jsme mluvili o tom,
  • 00:45:54 jak vlastně se naplánují Vánoce.
  • 00:45:58 Pan prezident chtěl být tady
    na Štědrý den,
  • 00:46:00 paní s tím tak souhlasila,
    že sem přijede,
  • 00:46:02 a že budou tady a budou mít klid.
  • 00:46:05 No a potom vlastně to ráno,
    v neděli 18. prosince
  • 00:46:11 jsme spolu mluvili několikrát,
    a to tak běžně on dělal,
  • 00:46:14 že jsme se vždycky domluvili,
    kdy bude vstávat, a tak,
  • 00:46:20 a pak vlastně,
    když jsem tam přišla,
  • 00:46:23 vůbec mě nenapadlo,
    že už ho taky uvidím naposled,
  • 00:46:27 tak bylo vidět,
    že se mu přitížilo,
  • 00:46:30 a že se prostě velmi rychle
    zhoršoval ten jeho stav.
  • 00:46:34 Nereagoval na to, jak jsem ho
    oslovila, tak jsem u něho zůstala,
  • 00:46:38 a ten dech se stával
    mělčím a mělčím.
  • 00:46:41 A mě to skutečně, jednak mě to
    hrozně překvapilo,
  • 00:46:44 my jsme spolu ještě před hodinou
    mluvili,
  • 00:46:45 a jednak mě taky ohromila
    ta skutečnost tý smrti,
  • 00:46:53 jak nastává tak zlehka,
  • 00:46:58 skutečně tak, jako když zhasne
    svíce,
  • 00:47:00 že už se prostě
    najednou nenadechl.
  • 00:47:30 Tu noc jsme spolu několikrát
    mluvili.
  • 00:47:32 Vždycky jsme mluvili
    o těch Vánocích,
  • 00:47:33 jak to naplánuje,
    jak to všecko bude,
  • 00:47:36 a pak vlastně to bylo posledních
    asi 20 minut,
  • 00:47:40 kdy já jsem tam takhle zůstala
    do těch tři čtvrtě na deset,
  • 00:47:44 to mi naplno došlo, že umírá,
    že...
  • 00:47:57 Ale jako pořád víc jsem si byla
    jistá tím, že on...
  • 00:48:04 došel tam, kam si představoval,
    že má jít,
  • 00:48:09 že jakoby se člověk vrací domů,
  • 00:48:10 nebo někam, kam ví, že stejně
    ten jeho život spěje,
  • 00:48:17 že na to byl připraven.
  • 00:48:21 A proto taky jakoby se mu splnilo
    všechno tak, jak si to přál,
  • 00:48:25 za jakejch okolností si to přál.
  • 00:49:01 Tak nevím, co je s ním,
    jak se vytratil bez rozloučení.
  • 00:49:13 Kde asi pobývá sen, který se
    takhle rychle znenadání rozplývá?
  • 00:49:51 Buďto si s vránou povídají
    o mým spaní,
  • 00:50:03 anebo snad unaven sám si zdřímnul,
  • 00:50:10 dívám se okna ven, jak tiše dýchá,
    usnul jsem.
  • 00:50:36 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2012

Související