iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 12. 2011
19:00 na ČT1

1 2 3 4 5

129 hlasů
51869
zhlédnutí

Společný výslech

Václav Havel a Dominik Duka

Václav Havel se v exkluzivním rozhovoru s arcibiskupem Dominikem Dukou zamýšlí nad nedávnou minulostí a také nad budoucí vizí české společnosti

37 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Václav Havel a Dominik Duka: společný výslech

  • 00:00:00 .
  • 00:00:06 HUDBA
  • 00:00:40 Já si vzpomínám,
    že před oněmi 30 lety,
  • 00:00:45 kdy jsme se poznali s Jaroslavem,
    ti ostatní vězňové,
  • 00:00:52 kteří nás obklopovali,
    různí vrazi, zloději apod.,
  • 00:00:59 říkali: ty budeš ministrem,
    ty budeš kardinálem,
  • 00:01:03 ty budeš prezidentem.
  • 00:01:05 A my jsme neměli
    tento způsob žertování rádi.
  • 00:01:09 No ale posléze se ukázalo,
  • 00:01:13 že na našem úseku
    byl budoucí senátor,
  • 00:01:17 budoucí ministr zahraničí,
    budoucí primas český,
  • 00:01:21 budoucí prezident, ukázalo se,
    že ti vězňové měli pravdu.
  • 00:01:28 A že měli daleko větší
    historický instinkt, než my.
  • 00:01:33 SMÍCH
  • 00:01:36 No ale já mohu říci,
  • 00:01:38 že jeden z mých vyšetřovatelů,
    byl to velmi nadaný kandidát StB,
  • 00:01:43 poněvadž opravdu,
    co objevili, objevil on,
  • 00:01:47 a on v r. 1985, to bylo
    před velkou velehradskou poutí,
  • 00:01:50 si mě zavolal,
    a když se se mnou loučil,
  • 00:01:54 tak mi říkal:
    no, ale, otče Dominiku,
  • 00:01:56 víte, oni udělali chybu!
  • 00:01:59 Oni vás neměli všechny zavírat!
  • 00:02:02 Dohromady, ještě ke všemu!
  • 00:02:04 A zajímavé bylo,
  • 00:02:05 že tento člověk
    pak úplně odešel od StB,
  • 00:02:08 až přešel k normálním policistům,
  • 00:02:11 a v r. 1988 se vrátil
    do Škodovky jako dělník.
  • 00:02:17 A na rozhraní Vánoc a nového roku
    1989 přišel požádat o odpuštění.
  • 00:02:24 Pak mně velice krásně vyprávěl,
    byl z přesvědčené rodiny, a říkal:
  • 00:02:29 práce u StB mě přesvědčila,
    že to je režim, který je nelidský.
  • 00:02:36 Máme-li po tolika letech vzpomenout
    našeho společného pobytu ve vězení,
  • 00:02:43 tak nemohu nezmínit tajné mše,
    které jsme pořádali na Borech,
  • 00:02:50 to bylo v neděli, kdy bylo
    v určitou chvíli povoleno,
  • 00:03:00 aby vězňové hráli šach...
  • 00:03:05 Ano.
  • 00:03:06 A my jsme založili šachový kroužek
  • 00:03:09 a pod rouškou šachu
    jsme absolvovali mši svatou,
  • 00:03:14 a vzpomínám rovněž,
    jak při povinné gymnastice
  • 00:03:22 na dvorku
    při jednotlivých zastaveních
  • 00:03:27 jsi k nám měl drobná kázání.
  • 00:03:34 Ale málokterý kazatel
    dělá takhle při kázání.
  • 00:03:40 Ty jsi přece
    vymyslel i ten růženec,
  • 00:03:42 kdy jsme udělali jakoby kuličky,
  • 00:03:45 uzlíky na kožených šněrovadlech,
  • 00:03:48 a chodili jsme jedna čtveřice
    a druhá čtveřice.
  • 00:03:51 Ale ani jako biskup nebo arcibiskup
    jsem neměl a nemám tolik času
  • 00:03:57 hovořit o ryze
    filozoficko-teologických otázkách.
  • 00:04:05 A že o té budoucnosti
    bylo mnoho velkých debat,
  • 00:04:09 především když byla
    taková ta nedělní odpoledne,
  • 00:04:13 kdy se k nám dostali
    na vycházku i z ostatních oddělení.
  • 00:04:20 Jiří Dienstbier
    byl na jiném oddělení,
  • 00:04:23 ing. Valeš, Albert Černý,
  • 00:04:25 to byly právě některé neděle,
  • 00:04:27 kdy jsme se, a už si přesně
    nepamatuju, jak to bylo,
  • 00:04:31 mohli s nimi sejít.
  • 00:04:32 To byla nezapomenutelná setkání.
  • 00:04:36 Pan Valeš nám přece vyprávěl
  • 00:04:39 o celé hospodářské situaci
    Varšavské smlouvy,
  • 00:04:42 správněji o RVHP, a tam zazněly
  • 00:04:45 některé návrhy
    na uspořádání Československa,
  • 00:04:49 což tedy později, když byly debaty
    po návratu z vězení
  • 00:04:55 s Jánem Čarnogurským,
    tak ten to nepřijímal.
  • 00:04:58 SMÍCH
  • 00:04:59 Toto federální uspořádání
    do budoucna.
  • 00:05:03 Pokud jde o Václava Valeše,
  • 00:05:05 on býval v r. 1968
    ministrem zahraničního obchodu.
  • 00:05:11 A on mi dával lekce o tom,
    co by bylo u nás výhodné
  • 00:05:19 vyvážet do Ruska
    a co naopak přivážet z Ruska.
  • 00:05:23 A paradox je v tom,
  • 00:05:25 že o pár let později jsme seděli
    v hospodě s ním
  • 00:05:28 a s Borisem Jelcinem.
  • 00:05:32 SMÍCH
  • 00:05:33 A on totéž vykládal Jelcinovi,
    který přikyvoval
  • 00:05:37 a velkou rychlostí k tomu pil pivo.
  • 00:05:50 Já jsem se sice v té době
    považoval za realistu,
  • 00:05:57 svým způsobem skeptika
    a varoval jsme před iluzemi,
  • 00:06:05 ale přesto jsem
    zřejmě sám iluze měl.
  • 00:06:09 Já jsem si představoval,
    že se nějakým způsobem poučíme
  • 00:06:13 z poválečného vývoje
    západních demokracií
  • 00:06:17 a vyvarujeme se
    některých jejich chyb,
  • 00:06:22 k čemuž jsem byl ostatně
    vyzýván různými západními politiky,
  • 00:06:27 kteří říkali: vy se máte,
    vy začínáte od nuly
  • 00:06:31 a můžete se vyvarovat toho a onoho.
  • 00:06:38 A ono se to nejen nestalo,
  • 00:06:41 ale my dokonce jako bychom
    ty chyby opakovali s větší radostí,
  • 00:06:48 než ty přednosti.
  • 00:06:51 A já jsem ve svých
    prvních prezidentských projevech
  • 00:06:58 mluvil o duchovním státě.
  • 00:07:05 Podívejte se
    na programy politických stran.
  • 00:07:10 Absolutně všechny mají
    na začátku ekonomickou situaci,
  • 00:07:14 a někde na konci mají kulturu
    jako takový ocásek, přílepek.
  • 00:07:20 Čili normální základna a nadstavba.
  • 00:07:24 Tak, jak to dnešní politiky
    učili ve škole.
  • 00:07:34 A zdá se mi, alespoň já bych cítil
    jako velké zklamání
  • 00:07:38 a doklad mé malé předvídavosti,
  • 00:07:44 když jsem věřil, že se nám to
    s našimi hsitorickými zkušenostmi,
  • 00:07:52 se zkušenostmi
    1. Masarykovy republiky,
  • 00:07:56 Masarykova humanismu atd.,
  • 00:07:59 že se nám podaří udělat
    demokratický stát západního typu,
  • 00:08:10 který přeci jen bude vyzařovat
    čímsi novým, čímsi trošku jiným.
  • 00:08:17 Já nepochybuji,
    že jsem napáchal množství chyb,
  • 00:08:21 ale měl-li bych jmenovat
    nějakou opravdu velkou
  • 00:08:25 a důsažnou chybu,
    pak tou chybou asi bylo,
  • 00:08:30 že jsem daleko důkladněji
    nesledoval a neprosazoval
  • 00:08:35 to pojetí státu,
    to pojetí politiky,
  • 00:08:43 to pojetí naší země,
    vlasti, našeho vztahu k přírodě,
  • 00:08:49 našeho vztahu k památkám,
  • 00:08:52 které jsem deklaroval
    ve svých prvních,
  • 00:08:55 tak trochu idealistických
    projevech.
  • 00:09:00 Já si dovolím
    úplně nesouhlasit v tom smyslu,
  • 00:09:03 že ona to jistým způsobem
    revoluce byla.
  • 00:09:06 Protože vrátit společnost
    ke skutečně demokratickému systému
  • 00:09:11 v tak kratičké době,
    bez všech katastrofických jevů,
  • 00:09:16 které ty revoluce provázely,
  • 00:09:19 což byly tisíce mrtvých,
    poničená města atd., to zde nebylo.
  • 00:09:27 Ale trochu bych nesouhlasil v tom,
    že jsme začínali na "zelené louce?.
  • 00:09:33 Tak se nakonec zmýlil
    i kancléř Kohl,
  • 00:09:36 kterého si velice vážím.
  • 00:09:38 Protože když viděl NDR,
    viděl ji zvenku.
  • 00:09:41 A co ho stálo sjednocení?
  • 00:09:43 Trojnásobek,
    než byly všechny odhady.
  • 00:09:46 Čili ani tady
    ta "zelená louka? nebyla.
  • 00:09:49 Ona ta společnost tak nějak eticky,
    a do jisté míry
  • 00:09:54 i ve vlastních schopnostech
  • 00:09:55 byla tak trošku
    jako rozbombardované Drážďany.
  • 00:09:59 Ale to nebylo vidět.
  • 00:10:01 Protože se zdálo,
    že je všechno dobré.
  • 00:10:05 A my jsme uvěřili,
    já myslím, že trošku všichni,
  • 00:10:09 že stav společnosti,
    protože ten týden listopadový,
  • 00:10:12 já ho tedy chápu
    jako týden sv. Anežky
  • 00:10:15 a vzpomínám na 17. listopadu,
  • 00:10:17 na který jsem mohl koukat
    z oken voršilského kostelníka,
  • 00:10:23 našeho tajného dominikána,
    viděl jsme Ivana a jeho paní,
  • 00:10:26 ale my jsme jen křičeli,
    nás už nepustili ven,
  • 00:10:29 ale připomínám to,
    že tam jsme si vytvořili představu,
  • 00:10:33 že ta společnost
    bude opravdu silná.
  • 00:10:36 A zapomněli jsme,
    že neměla zkušenosti.
  • 00:10:39 Ti mladí lidé zkušenost neměli.
  • 00:10:41 A nemohli ani do politiky,
    ani do podnikání jít s tím.
  • 00:10:46 Ale oni západní politici,
    jako byl Richard von Weizsäcker
  • 00:10:51 nebo Kohl, to byly osobnosti,
    které varovaly.
  • 00:10:56 Ale když nám tím otevřením
    sem vstoupili lidé,
  • 00:10:59 kteří nasadili
    ten nejdivočejší způsob,
  • 00:11:02 v společensko-ekonomickém životě,
  • 00:11:05 z něhož se, jak věřím, dostaneme,
    ale byli to oni,
  • 00:11:11 kdo zatáhli tyhlety lidi.
  • 00:11:13 Situace byla taková.
  • 00:11:14 Já jsem to jen zjišťoval v rámci
    našeho kláštera v Husově ulici,
  • 00:11:20 kdy přišel
    zástupce Rotschildovy banky,
  • 00:11:24 pan Barris z Paříže,
    což bylo tak hezké,
  • 00:11:28 a teď mi jmenoval zástupce
    a chtěl, abych se k němu vyjádřil.
  • 00:11:33 A já jsem říkal:
    pokud ten člověk pracoval v OSN,
  • 00:11:36 jako právník za ČSSR,
    tak já bych mu nedůvěřoval.
  • 00:11:41 On říkal: dejte mi 2 jména.
  • 00:11:45 A já je přijmu.
  • 00:11:47 Ale já,
    když jsem se na někoho obracel,
  • 00:11:50 jsem bud znal lidi,
    kteří ovládali požadované jazyky,
  • 00:11:53 ale vůbec nerozuměli
    bankovnímu a ekonomickému světu,
  • 00:11:56 anebo rozuměli ekonomice,
    ale neměli jazykovou vybavenost.
  • 00:12:02 Protože tam právě byla
    ta nepřipravenost,
  • 00:12:05 kterou ten tehdejší školský systém,
    což není tak jednoduché,
  • 00:12:09 mnozí nad ním pláčí,
    ono se taky všechno nepovedlo,
  • 00:12:13 myslím, ale na druhou stranu,
    ta nepřipravenost
  • 00:12:16 byla dána školním systémem.
  • 00:12:18 Vždyť my jsme neměli
    lidi připravené pro situaci
  • 00:12:22 svobodného, demokratického světa,
    otevřené západní společnosti.
  • 00:12:38 Já osobně mám ten dojem,
  • 00:12:41 že se ocitáme
    v okamžiku jakéhosi přelomu.
  • 00:12:50 Souvisí to se střídáním generací,
  • 00:12:54 tady u nás se obvykle
    tak jednou za 20 let cosi děje.
  • 00:12:59 Cosi otřásá.
  • 00:13:02 Těch 20 let už uplynulo
    a já mám ten dojem,
  • 00:13:07 že jsme
    před nějakým otřesem k dobrému.
  • 00:13:14 Ale já mám i dojem, že letošní rok,
    na jehož počátku se ocitáme,
  • 00:13:19 by mohl přinést
    nějaké hlubší změny.
  • 00:13:28 Mně se zdá, že takové odcizení,
    které existuje mezi společností
  • 00:13:34 a politikou,
  • 00:13:35 nemůže trvat věčně,
    nemůže se zhoršovat,
  • 00:13:41 nemůže přinést nic dobrého.
  • 00:13:47 Já mám jednu zkušenost:
  • 00:13:49 já jsem měl nějakou debatu
    se studenty
  • 00:13:53 na Vysoké škole ekonomické.
  • 00:13:58 Bylo jich tam asi 1 200,
    nebo kolik,
  • 00:14:01 bylo to propojeno i s jinými sály,
  • 00:14:04 a na konci debaty
    jsem se zeptal těch studentů,
  • 00:14:10 kdo z nich by se v budoucnu
    chtěl věnovat politice?
  • 00:14:20 A přihlásilo se 6 lidí z toho davu.
  • 00:14:27 To nesvědčí
    o dobrém jménu politiky.
  • 00:14:31 A chce se mi věřit, že ti,
  • 00:14:35 pro které je dnes samozřejmé,
    že studují 1 semestr na Harvardu
  • 00:14:43 a 1 na Sorbonně a nepřipadá jim to
    jako něco zvláštního,
  • 00:14:47 a když potkají na Karlově mostě
    skupinu Belgičanů,
  • 00:14:53 tak nejsou celí vyjevení z toho,
    že tady jsou západní cizinci,
  • 00:14:58 jako jacísi nadlidé, tak se mi zdá,
    že tato generace přeci jen možná
  • 00:15:05 snad při tom dalším společenském
    chvění či dokonce otřásání
  • 00:15:16 vyprodukuje a vyšle do světa
    nějaký jiný typ politiků.
  • 00:15:26 A že se postavení politiky
    začne trošku měnit a zlepšovat.
  • 00:15:35 Já bych ten pcoit měl také trochu.
  • 00:15:38 Jak říkáš, já těch 20 let
    vzpomínám na zesnulého Vaška Bendu,
  • 00:15:43 který se též
    vždycky díval do budoucna
  • 00:15:46 a říkal:
    jestlipak se nám těch 20 let podaří?
  • 00:15:51 Díky Bohu se podařilo.
  • 00:15:53 To, že po 20 letech nepřišlo
    žádné katastrofické období,
  • 00:15:58 a třeba otázka spolupráce na bázi
    nábožensko-kulturní je otevřená.
  • 00:16:09 To je, myslím, něco opravdu nového.
  • 00:16:13 To probouzení, o němž hovoříš,
  • 00:16:15 je součástí širšího probouzení
    občanské společnosti,
  • 00:16:20 která je daleko bohatší, než jsme
    schopni registrovat třeba z novin.
  • 00:16:28 Co existuje rozmanitých spolků:
    spolek zvelebení místního pomníku,
  • 00:16:33 spolek na záchranu lesní stezky
    nebo co já vím.
  • 00:16:39 Nikdo o tom neví, pár členů
    toho spolku, jejich malé okolí,
  • 00:16:45 dělají důležitou dobrou věc,
    dělají to zadarmo,
  • 00:16:51 dělají to sami od sebe,
  • 00:16:54 a je jim dokonce jedno, že noviny,
    leda snad ty místní trošku,
  • 00:17:03 o tom moc nepíší.
  • 00:17:08 Já si vzpomínám,
    že mi kdysi, už v r. 1990,
  • 00:17:12 říkal Richard von Weizsäcker,
    německý prezident:
  • 00:17:18 Kde chřadne občanská společnost,
    tam chřadnou politické strany.
  • 00:17:26 Ony jsou jen produktem, zrcadlem,
  • 00:17:28 obrazem
    skutečného života společnosti.
  • 00:17:35 A ten je nejzřetelněji sledovatelný
    ve spontánnní sebestrukturaci
  • 00:17:45 tzv. občanské společnosti.
  • 00:17:52 Já vzpomínám,
    když se vrátím na Bory,
  • 00:17:55 kde byly debaty
    o politických stranách,
  • 00:17:57 kde jsi upozorňoval na to,
    že není možné a nebude možné
  • 00:18:02 obnovit politické strany
    na ideologiích 19. století.
  • 00:18:07 Faktem je, že po listopadu 1989
    byla zde určitá romantika,
  • 00:18:12 určitá iluze,
    až jakási mystická iluze,
  • 00:18:15 že to všechno bylo krásné,
    za 1. republiky,
  • 00:18:21 a tak nebyla jiná cesta.
  • 00:18:24 Ale teď vidíme, že problém
    politických stran je v tom,
  • 00:18:29 že mají
    tak malou společenskou základnu,
  • 00:18:32 že pak těžko generují kandidáty.
  • 00:18:34 Tam vidíme, jak to musí hledat.
  • 00:18:36 Ale pak se taky ztrácí
    vazba, určitá odpovědnost.
  • 00:18:40 Já jim trošku
    dávám rozhřešení v jedné věci:
  • 00:18:44 ta společnost se natolik změnila,
    že kdybychom byli upřímní,
  • 00:18:48 tak historické a politické strany
    už nemají tu základnu,
  • 00:18:52 kterou by mohly oslovit tím svým.
  • 00:18:55 Když vezmu sociální demokracii,
    dělnická strana,
  • 00:18:59 když víme, že dělnická třída
    jako taková zmizela.
  • 00:19:03 Protože je spíš zaměstnanec,
    ale dělníků je poměrně málo.
  • 00:19:07 Kdybychom brali zemědělskou stranu,
    tak situace se natolik proměnila,
  • 00:19:13 až je ta společnost
    v částečném chaosu,
  • 00:19:16 který se musí chtě nechtě
    promítnout i do politického života.
  • 00:19:21 Politické strany nevědí,
    jakým způsobem oslovit,
  • 00:19:25 takže oslovují
    téměř stejným způsobem všechny.
  • 00:19:28 Pak se to jenom zúží
    na určité ikony politické scény,
  • 00:19:34 ale tam je zase problém,
  • 00:19:36 že někdy u těch ikon
    hraje roli vizáž,
  • 00:19:40 anebo určitý šarm.
  • 00:19:43 Ale nemusí tam být určitá základna,
    která potom zmizí.
  • 00:19:49 Já když jsem jednou vedl rozhovor
    s naším hradeckým nakladatelem,
  • 00:19:55 tak jsem vzpomenul stavovský stát.
  • 00:19:57 Vysloužil jsem si kritiku,
    poněvadž kritik asi nedočetl,
  • 00:20:01 že jsem řekl:
    ale to je také minulost.
  • 00:20:04 Poněvadž
    i stavovské státy 19. století
  • 00:20:07 uvažovaly
    o určité struktuře společnosti,
  • 00:20:10 která dnes není.
  • 00:20:13 Ona je opravdu jiná.
  • 00:20:24 Já si myslím, že Evropa duši má.
  • 00:20:27 Jenom je problém asi v tom smyslu,
    že, jak říká Bible,
  • 00:20:33 bychom se nechali příliš obrůst
    těmi ostatními vnějšími projevy.
  • 00:20:41 Takže pak tu duši Evropy nechápeme.
  • 00:20:44 To je ta její variabilita,
    množství jazyků,
  • 00:20:48 bohatství literatury,
    různojazyčnost.
  • 00:20:51 To všechno v té Evropě je.
  • 00:20:54 Jen se domnívám, že je třeba
    opravdu hledat tu cestu,
  • 00:20:58 abychom nechali
    duši Evropy k nám promluvit.
  • 00:21:03 Jsme tak trochu jako děti,
    které jdou po ulici s walkmanem,
  • 00:21:08 a chudák vstoupí pod auto,
    protože nevidí, neslyší...
  • 00:21:12 To je problém Evropy.
  • 00:21:16 Ano, zcela určitě,
    s tím úplně souhlasím.
  • 00:21:20 Myslím si,
    že velký úkol Evropy dnes
  • 00:21:24 je umět se chovat
    v rámci celého světa.
  • 00:21:32 Umět se chovat k ostatním.
  • 00:21:38 Je jasné, že tak významné fenomény
    jako arabská vzpoura
  • 00:21:45 vůči diktátorům,
  • 00:21:47 nebo podobně, jako je
    nesmírný hospodářský rozmach Číny,
  • 00:21:53 to jsou věci, které nemohou zůstat
    Evropou nepovšimnuty.
  • 00:22:01 Ale způsob, jakým se k nim chová,
  • 00:22:04 musí mít dnešní době
    odpovídající podobu.
  • 00:22:15 Nemůže to být paternalistický
    nadřazenecký kolonialistický
  • 00:22:22 způsob, nemůžeme nabízet to,
    k čemu jsme se dopracovali
  • 00:22:28 v budování
    demokratického systému,
  • 00:22:37 politického, ale zároveň
    to nikomu nemůžeme vnucovat.
  • 00:22:42 Já myslím, že jak jsi zmínil
    ten arabský svět a Přední Východ,
  • 00:22:47 že tam je někdy i trošku problém
    přežívajících ideologií.
  • 00:22:53 Jestli já udělám
    z demokracie ideologii,
  • 00:22:56 a řeknu, že tento typ demokracie,
    ke kterému jsme dospěli,
  • 00:23:00 my třeba ve Švýcarsku, musíme
    aplikovat do všech zemí světa,
  • 00:23:06 tak je to nepoužitelné.
  • 00:23:08 A podobně i v těch afrických,
    islámských zemích,
  • 00:23:11 na Předním Východě.
  • 00:23:14 Já jsem tam hovořil
    s jedním velvyslancem,
  • 00:23:16 který odchází.
  • 00:23:18 Vrací se do země a říká:
    teď nemluvím, jako velvyslanec.
  • 00:23:21 Teď mluvím jako člověk,
    já se bojím.
  • 00:23:23 A není to dobře.
  • 00:23:25 Protože tady se musí vycházet
    i ze souvislostí,
  • 00:23:29 jako jsou islámská bratrstva,
    tito různí fundamentalisté,
  • 00:23:34 kteří mohou této cesty zneužít.
  • 00:23:38 Mělo by se také vycházet z toho,
    že oni půjdou trochu jinou cestou,
  • 00:23:43 ale je to taky otázka,
    jak dát co největšímu počtu lidí
  • 00:23:47 spoluúčast na řízení státu.
  • 00:23:49 Měli jsme jednou diskusi
    na indonéské ambasádě
  • 00:23:53 s velvyslanci a vevyslankyněmi
    islámských zemí,
  • 00:23:57 bývalým panem Msgr. Klauserem.
  • 00:24:01 Bylo to nesmírně zajímavé,
    když egyptská velvyslankyně řekla:
  • 00:24:05 vaše kultura, naše civilizace,
    došla do toho stadia,
  • 00:24:10 že svoboda jednotlivce
    může destruovat svobodu obce,
  • 00:24:14 rodiny, města nebo státu.
  • 00:24:18 To je extrém.
  • 00:24:21 Ale naše demokracie
    vždy dá přednost
  • 00:24:25 před jednotlivcem
    rodině, městu, obci, státu.
  • 00:24:30 To je také extrém.
  • 00:24:32 Ona sama přišla s tím:
    je skutečně potřeba hledat diskusi,
  • 00:24:37 jakým způsobem dojít
    k racionálnímu přístupu
  • 00:24:42 určité tolerance a kompromisu.
  • 00:24:49 Ano, a co se mi zdá být
    v této souvislosti velmi důležité
  • 00:24:53 je najít určitou míru nadhledu.
  • 00:24:58 Umět se usmát sami sobě
    a nebýt smrtelně vážní.
  • 00:25:06 Fanatikova tvář je smrtelně vážná.
  • 00:25:10 A neumí se sám nad sebou zasmát.
  • 00:25:13 Neumí se zasmát nejen sobě,
    ale ničemu.
  • 00:25:18 SMÍCH
  • 00:25:29 Já sám jsem velkým přítelem
    myšlenky sjednocené Evropy.
  • 00:25:39 Zvláště v dnešní době
    se mi to zdá být důležité.
  • 00:25:45 Podívejme se do historie:
    většina válek vznikla v Evropě
  • 00:25:49 nebo ji vyvolaly
    evropské státy, evropské zájmy.
  • 00:25:56 Tady už nebyla válka,
    nepočítáme-li bývalou Jugoslávii,
  • 00:26:01 tady už nebyla válka
    mnoho desítek let,
  • 00:26:04 ale je to mimo jiné
    i díky tomu integračnímu procesu.
  • 00:26:09 Já myslím, že je velmi důležité,
  • 00:26:12 že jeho součástí musí být
    vzájemný respekt k identitě členů,
  • 00:26:23 ale zároveň
    loajalita členů k celku.
  • 00:26:33 Já jsem docela přítel eura.
  • 00:26:41 Ta cesta přes eurozónu,
    přes společnou měnu,
  • 00:26:46 je cesta dobrá a cesta správná.
  • 00:26:51 Cesta náročná,
    takových krizí, jaké jsme teď měli,
  • 00:26:56 prožijeme ještě mnoho.
  • 00:26:59 A mnoho jich bylo v minulosti
    a zapomíná se na ně.
  • 00:27:03 A myslím si, že to patří k věci.
  • 00:27:12 Skutečnost touhy Evropy
    po sjednocení
  • 00:27:15 byla dána
    velkými expanzivními myšlenkami.
  • 00:27:19 Ve středověku vzniká
    Svatá říše římská národa německého,
  • 00:27:25 což ale není chápáno tak,
    jak to chápal Adolf Hitler.
  • 00:27:30 To, co bylo za Alpami,
    nazývali tam dole prostě Německo.
  • 00:27:36 Germánie, jejich soused,
    a co je za tím, oni už nevěděli.
  • 00:27:41 Ale je zajímavé, že tato symbióza
    trvala do 19. století.
  • 00:27:46 Rozbila ji pak
    bitva u Hradce Králové
  • 00:27:49 a od té doby přestává existovat.
  • 00:27:52 Povědomí Evropské unie.
  • 00:27:55 Náš společný přítel
    František Halas vždycky říká:
  • 00:27:59 Jedno se jehovistům splnilo:
  • 00:28:01 nezanikl svět, ale zanikla
    myšlenka římského impéria,
  • 00:28:06 kterou nosili rakouští císařové,
    němečtí císařové,
  • 00:28:10 francouzský císař,
    ruský car i sultán.
  • 00:28:16 Ale současné problémy Evropské unie
    jsou dány z mého hlediska
  • 00:28:21 dvojím způsobem:
  • 00:28:24 jednak že se přeceňuje
    ten ekonomický rozměr,
  • 00:28:28 zapomíná se na to,
    co Evropu stmeluje,
  • 00:28:31 eticky, inteletuálně a kulturně.
  • 00:28:35 To zůstává na vedlejší koleji.
  • 00:28:40 A bylo to i poměrně těžké
    prosadit to v Evropském parlamentu
  • 00:28:44 a v Evropské radě,
    třeba opravu církevních památek.
  • 00:28:48 To vím, ale podařilo se to.
  • 00:28:50 On byl takový i náš vstup do EU,
    do vlaku, který trochu ujíždí dál.
  • 00:28:58 Je tady
    ten tlak celosvětové globalizace,
  • 00:29:02 kde se světové problémy
    do Evropy promítají,
  • 00:29:06 a ani EU neví,
    jak tuto problematiku řešit.
  • 00:29:12 Já tady
    nejsem schopen dát radu, jak.
  • 00:29:15 Ale víme tedy,
    že problematika je opravdu těžká,
  • 00:29:18 a dokážu pochopit
    i určitou kritiku,
  • 00:29:24 mám za sebou několik setkání
    politiků i církevních osobností,
  • 00:29:31 kde se volá: cítíme i uvnitř církve
    potřebu velkých reforem.
  • 00:29:38 Tak i EU musí jaksi respektovat
    víc,
  • 00:29:44 ty jednotlivé státy a postoj
    Charlese de Gaulla,
  • 00:29:50 tedy Evropa států
    či Evropa regionů.
  • 00:29:54 A teď jsem měl možnost vidět,
    před určitou dobou,
  • 00:29:58 interview,
    které měl Dominique de Villipan,
  • 00:30:02 na obrazovce jedné naší stanice,
  • 00:30:05 kde hovořil
    nikoli o dvojrychlostní,
  • 00:30:07 ale trojrychlostní Evropě,
  • 00:30:10 Německo, Francie, pak 15-ka a
    zbytek,
  • 00:30:13 což ale
    pro většinu evropských států
  • 00:30:17 vytváří velká napětí.
  • 00:30:23 Takže z toho důvodu
    by současná EU měla přijmout
  • 00:30:28 nové přístupy a reformy.
  • 00:30:33 Třeba i debata
    o duchovních kořenech nové Evropy
  • 00:30:37 kde EU odmítá
    kvůli Lisabonské smlouvě
  • 00:30:41 křesťanské kořeny atd.
  • 00:30:44 Což myslím, že je necitlivé
    vůči většině obyvatel Evropy.
  • 00:30:53 A to i k vlastní historii
    a vlastní tradici.
  • 00:31:05 Soudobá moderní civilizace
    se ocitá před velikým rozcestím:
  • 00:31:10 buďto skončí velmi bídně,
    během několika desetiletí
  • 00:31:16 nebo staletí, anebo naopak.
  • 00:31:24 To je velké rozcestí,
  • 00:31:31 na němž se všichni ocitáme
    a každý na svém terénu
  • 00:31:37 tak či onak se s tím setkává, a to
    či ono dělá buď v jednom směru,
  • 00:31:49 tj. ve směru jejího zániku,
    anebo ve druhém směru,
  • 00:31:54 ve směru jejího přežití,
    jakési kultivace.
  • 00:32:04 Ale tak, jako jsme mluvili o tom,
    že naše země se ocitá
  • 00:32:09 na určitém rozcestí,
    politickém, společenském,
  • 00:32:13 tak v úplně jiných měřítcích
    a úplně jiných souvislostech
  • 00:32:19 se na určitém rozcestí, zdá se mi,
    ocitá i naše soudobá civilizace.
  • 00:32:28 Já bych k tomu jenom dodal:
    jak říkáš, že se ocitá na rozcestí,
  • 00:32:33 tak to není odmítnutí toho,
    co bylo,
  • 00:32:36 není to utopie, že ano,
  • 00:32:39 ale de facto máme tu zkušenost,
    kdy se hovoří o blahu nebo dobru.
  • 00:32:47 Je to určitý motiv a motor, který
    žene člověka v touze po štěstí.
  • 00:32:55 Ale v té touze musí zůstat člověkem
    v tom smyslu,
  • 00:32:58 že je otevřenou bytostí,
    která respektuje druhé.
  • 00:33:04 A pro mne jako pro člověka, který
    v Bibli čte a přemýšlí nad ní,
  • 00:33:09 a je to princip,
    který je vlastní kořenům Evropy,
  • 00:33:13 židokřesťanské kultuře,
    tak zásada, že uznám toho druhého,
  • 00:33:20 úplně sekularizovaně,
    jak to říká Kristus:
  • 00:33:25 co chceš, aby jiní činili tobě,
    to čiň ty jim.
  • 00:33:30 A proto jsme svědky toho,
  • 00:33:31 že v chudé indické vesnici
    najdeme šťastné lidi,
  • 00:33:35 i když my bychom
    tam nedokázali žít,
  • 00:33:38 a v bohaté Evropě,
    i v těch nejbohatších špičkách,
  • 00:33:43 najdeme nešťastné lidi.
  • 00:33:47 To je to skutečné hledání,
    z těch základních hodnot,
  • 00:33:51 které dělají člověka člověkem, tzn.
    bytostí, která je schopna lásky,
  • 00:33:58 která je schopna odpustit,
    která ale také ví,
  • 00:34:01 že stále zvyšovaný konzum
    nemůže být cesta ke štěstí.
  • 00:34:07 Ten konzum je přirozený,
    kdybychom nejedli, tak nebudeme,
  • 00:34:11 ale není to ta meta.
  • 00:34:14 Meta je ve vnitřní dimenzi člověka.
  • 00:34:28 Já nevím, jestli je nutné,
  • 00:34:30 aby nejbližší představitel církve
    a bývalý nejbližší představitel
  • 00:34:39 státu měli zcela identická přání:
    to by bylo podezřelé.
  • 00:34:47 Já za sebe bych přál lidem
  • 00:34:50 určité společensko-politické
    změny k lepšímu,
  • 00:34:58 o nichž už jsme mluvili,
    já jsem naznačoval, co tím myslím,
  • 00:35:03 ale především a hlavně:
    přál bych jim méně upachtěný život.
  • 00:35:15 Jakýsi veselejší život.
  • 00:35:20 Všimněte si,
    že kráčíte-li po Národní třídě,
  • 00:35:24 vidíte samé uspěchance.
  • 00:35:29 A ještě jich je málo.
  • 00:35:31 A kráčíte-li po Champs Elysees
    nebo po bulváru Saint-Michel,
  • 00:35:36 tak vidíte šviháky,
    kteří mají radost ze života,
  • 00:35:41 pánové mají dlouhou šálu,
    takto přehozenou, vlaje za nimi.
  • 00:35:48 Dámy jsou vymóděné, namalované,
    mají jakousi radost ze života,
  • 00:35:53 nepospíchají nikam,
    proč taky pospíchat,
  • 00:35:56 když n všechno máme
    všechny tyto rozmanité přístroje.
  • 00:36:08 Je v tom kus radosti ze života,
    životní pohody, harmonie,
  • 00:36:13 tradice,
    má to tisíc a jednu příčinu:
  • 00:36:18 nemám-li ale mluvit
    o obecných příčinách,
  • 00:36:23 jako je zdravé štěstí, dlouhá léta,
    tak bych jmenoval toto.
  • 00:36:33 Já myslím, že mnohé bylo řečeno,
    že to není třeba doplňovat,
  • 00:36:38 ale já bych jenom připomněl,
  • 00:36:40 že když jsme vcházeli
    do starých venkovských domů,
  • 00:36:44 ale někdy i do městských bytů,
    tak byla taková tabulka:
  • 00:36:48 Bez Božího požehnání
    marné lidské namáhání.
  • 00:36:51 Tak já bych
    toto Boží požehnání
  • 00:36:54 přál všem těm předsevzetím
    a výzvám a slovům,
  • 00:36:58 která tady zazněla.
  • 00:36:59 Ať Bůh žehná všem, celé české zemi.
  • 00:37:02 Amen.
  • 00:37:06 Skryté titulky:
    Hana Svanovská, ČT Brno
  • 00:37:18 .

Související