iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
7. 9. 2008
17:45 na ČT1

1 2 3 4 5

285 hlasů
149307
zhlédnutí

Štíty království českého

Pomíjivá sláva světa

25 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Štíty království českého - Pomíjivá sláva světa

  • 00:00:05 Počátky té doby leží v mlze legend.
  • 00:00:07 Antika dávno zmizela v prachu
    a potomci Barbarů,
  • 00:00:10 kteří ji pohřbili, v krvavých
    zmatcích začali budovat nový svět.
  • 00:00:14 Středověkou Evropu.
  • 00:00:17 Za patetických výkřiků
    o cti a právu,
  • 00:00:19 ve zvířecím řevu útočníků,
    uprostřed nářku jejich obětí,
  • 00:00:24 v mrtvém tichu po vlnách moru,
    v melancholické melodii
  • 00:00:28 klášterních chorálů
    a úderů zvonů katedrál
  • 00:00:31 rozbíhají se na mapě
    také hranice Království českého.
  • 00:00:36 Po stopách té velké minulosti
    jsem se rozhodl, že vás provedu já,
  • 00:00:40 což, připouštím, může se jevit
    jako neomalenost i těm,
  • 00:00:44 co mě znají a mají mě rádi.
  • 00:00:46 Jenomže na cestu se mnou vyráží
    i jeden z nejvýznamnějších
  • 00:00:49 českých soudobých archeologů
    středověku Tomáš Durdík.
  • 00:00:53 Země česká je doslova poseta
    středověkými hrady,
  • 00:00:56 které tvořily
    kulisu života před námi.
  • 00:00:59 Přežily své vládce i dobu,
    které vévodily,
  • 00:01:02 a dál dominují naší krajině.
  • 00:01:06 Ve světle jejich legend
    žijeme svůj novověk.
  • 00:01:09 Sic transit gloria mundi stojí
    napsáno ve vstupech k hrobkám
  • 00:01:13 a kostnicím,
    v nichž práchnivějí kosti těch,
  • 00:01:16 jejichž životy dnes už vnímáme
    jen jako dějepis.
  • 00:01:19 Taky my sami
    jsme hnojivem pro budoucnost.
  • 00:01:22 Ale co se tím teď zneklidňovat?
  • 00:01:24 I když možná zneklidňovat budeme.
    Jestli jsme předchozích devět dílů
  • 00:01:28 mluvili o hradech
    jako důkazu trvání,
  • 00:01:32 představíme si dnes hrad
    jako důkaz pomíjivosti.
  • 00:01:39 On i příjezd pana krále
    na takový hrad mohl být
  • 00:01:42 v některých případech formalizován
    nebo až trošičku ritualizován.
  • 00:01:47 Tady na Křivoklátě
    dokonce k tomu účelu
  • 00:01:50 vznikla speciální stavbička
    - manská lodžie.
  • 00:01:55 Stavěl ji slavný mistr Hans Spies.
  • 00:01:57 Tady téměř jako podpis máme jeho
    oblíbený motiv anděla štítonoše.
  • 00:02:00 Ta stavba vznikla jedině k tomu,
    že dva z křivoklátských manů
  • 00:02:04 tady měli povinnost státi
    a krále vítati, jak jest psáno.
  • 00:02:08 Jeden stál v té lodžii a řečnil
    a tady stál druhý,
  • 00:02:12 měl kuši, ve které ovšem nesměl
    mít z bezpečnostních důvodů tětivu,
  • 00:02:16 ale musel v ní mít založené jelito.
  • 00:02:19 Počkejte, jelito?
  • 00:02:21 Samozřejmě tam neměl
    žádný řeznický výrobek,
  • 00:02:24 ale měl tam tu nejhorší
    a nejtěžší střelu do kuše,
  • 00:02:26 kterou středověk znal,
    jejímuž dvojitému hrotu,
  • 00:02:30 té šipce, se říkalo jelito.
  • 00:02:32 Je to věc, která umí
    udělat moc pěknou paseku.
  • 00:02:36 To, že on tady stál a takovouhle
    hroznou věcí na krále mířil,
  • 00:02:39 asi bylo
    takové nějaké memento mori,
  • 00:02:42 aby si připomněl
    pomíjivost tohoto světa
  • 00:02:44 a zejména aby pamatoval na maléry,
    které jeho předchůdce
  • 00:02:48 na českém královském trůně tady
    v křivoklátských lesích potkaly,
  • 00:02:52 a choval se podle toho.
  • 00:02:55 Vědomí konce, bylo ve středověku
    neustále přítomné v hovoru,
  • 00:02:58 symbolice i hlubokém podvědomí.
    Výjevy umírání z té doby
  • 00:03:02 zachycují těla urozenců
    i bezvýznamných
  • 00:03:06 rozkládající se vedle sebe.
    Dneska jsi z Boží vůle někdo,
  • 00:03:09 zítra už nic. Ne že by
    se k dnešku v tomhle něco změnilo,
  • 00:03:13 jenom se nám asi nějak podařilo
    zatlačit kamsi do stínu
  • 00:03:16 samozřejmost té pravdy.
    Na smutných osudech několika
  • 00:03:19 kdysi impozantních hradů
    vám dneska metaforicky zkusíme
  • 00:03:22 tuto nepříjemnou pravdu
    připomenout.
  • 00:03:25 Nejstarší kamenný hrad v Čechách,
    devítisetletá Přimda.
  • 00:03:30 V širokém okolí pod vrcholem
    válí se rozpuštěná původní tvář
  • 00:03:34 pohraničního královského hradu.
  • 00:03:37 Tady si, Jardo,
    všimněte zajímavý kamenný konzoly,
  • 00:03:41 která se sem dokutálela
    až seshora z velké věže
  • 00:03:45 a skončila vlastně tady
    v prostoru bývalé první brány.
  • 00:03:48 Takže není úplně jasný, co je ještě
    skála a co jsou zbytky hradu?
  • 00:03:51 Pro trošku cvičené oko to jasné je,
    ale speciálně tady
  • 00:03:56 je ten původní terén,
    jak to tady vypadalo,
  • 00:03:59 když ten hrad žil, od toho,
    co je tady dneska, dost vzdálen.
  • 00:04:01 Jednak je to částečně překryto
    troskami a pak ještě tady
  • 00:04:05 zdeformováno nezodpovědnými zásahy
    památkové péče.
  • 00:04:09 Takže k tomu,
    jak to vypadalo tehdy,
  • 00:04:12 bylo to samozřejmě daleko strmější,
    to má dost daleko.
  • 00:04:21 Kousek od Jičína
    na čedičové skále stojí Veliš.
  • 00:04:25 Vlastně stál. A z té čedičové skály
    toho taky moc nezůstalo.
  • 00:04:30 Když vy přicházíte
    třeba do takových míst,
  • 00:04:34 kde v podstatě
    ten hrad úplně zmizel,
  • 00:04:36 není vám z toho
    třeba smutno nebo teskno?
  • 00:04:40 Tady na Veliši, po pravdě řečeno,
    mám pocit smutku a velké ztráty,
  • 00:04:45 protože je málo hradů v Čechách,
  • 00:04:49 které tak názorně ilustrují
    tu pomíjivost světské slávy.
  • 00:04:53 Veliš totiž byla patrně největší
    a jeden z nejdůležitějších,
  • 00:04:58 ne-li nejdůležitější hrad
    ve východních Čechách.
  • 00:05:02 Byl to velký královský hrad
    založený Václavem II.,
  • 00:05:05 opatřený v 15. a 16.století
    moderním opevněním
  • 00:05:10 a na příkaz císaře Ferdinanda III.
    co by možné sídlo odporu
  • 00:05:14 proti Habsburkům
    v roce 1658 zbořený.
  • 00:05:18 Ale to nebyla ta hlavní rána osudu.
  • 00:05:21 Tu mu přinesli až podnikatelé
    19. a začátku 20.století,
  • 00:05:27 kteří hradní kopec tvořený
    vyvřelinou doslova jak bochník
  • 00:05:31 rozkrájeli hlubokými, dneska 30-40
    metrů hlubokými jámovými lomy,
  • 00:05:36 takže vlastně z tohoto hradu,
    který z toho vysokého kopce,
  • 00:05:40 řekl bych s obrovským nadhledem a
    hrdostí dominoval krajině Jičínska,
  • 00:05:45 jsou skutečně
    dneska zubožené trosky.
  • 00:05:49 A skutečně, budiž mi to tak
    dovoleno říct, jen fajnšmekr ví,
  • 00:05:53 kde vlastně stojí
    a co to tady bylo.
  • 00:05:58 Svět neodplácí podle zásluh.
  • 00:06:12 Mělo to být jakési kongresové
    centrum Přemysla Otakara II.
  • 00:06:17 snad dokonce evropského významu.
    Kdysi okolo roku 1270.
  • 00:06:28 Myšenec u Písku.
  • 00:06:30 Dopadlo to tak, že si z hradu
    lidé postavili vesnici.
  • 00:06:33 Vlastně přímo v něm.
  • 00:06:35 I okolní ztratili povědomí,
    co to tu vlastně je.
  • 00:06:38 Už potom v pozdním středověku,
    raném novověku se říkalo,
  • 00:06:41 že to jsou zříceniny kláštera nebo
    nějakého starého královského domu,
  • 00:06:45 ale k čemu, na co, proč, nevíme.
  • 00:06:54 Byl to hrad, který byl zamýšlen
    jako diplomatické centrum
  • 00:06:58 Přemysla Otakara II.
    Ovšem s Přemyslem Otakarem
  • 00:07:02 na Moravském poli vykrvácely
    i jeho velmocenské ambice.
  • 00:07:05 Myšenec se už tím cílem
    evropské diplomacie nestal,
  • 00:07:09 nebylo ho tady vlastně zapotřebí.
  • 00:07:10 Dneska je v něm mnoho usedlostí
    a dokonce dvě celé ulice.
  • 00:07:19 -Je evidentní, že byl z kaple.
    -Jenže je posazený obráceně, že jo?
  • 00:07:23 Tohle bylo do zdi,
    tady jsou ty dva zářezy,
  • 00:07:26 do kterých
    byla kladena prkna šalování
  • 00:07:29 a profilace toho žebra
    je směrem do zdi.
  • 00:07:31 To žebro tam bylo
    ještě koncem 19.století.
  • 00:07:35 Mám ho dokonce na fotografiích,
    kdy ještě tato část
  • 00:07:39 se zbytkem kaple byla daleko vyšší.
    Pak to ubourali
  • 00:07:43 a pantátovi místnímu
    se zřejmě líbilo
  • 00:07:47 a vtipně ho tady použil
    jako odrazník.
  • 00:07:54 Nádherně situovaný Krašov
    vydržel téměř 600 let,
  • 00:07:57 než se stal zříceninou.
    Ale konec to byl potom bleskový.
  • 00:08:01 Ještě v roce 1795 stál nad řekou
    v renesančně - barokním hávu
  • 00:08:05 a o 5 let později
    už je uváděn jako pustý.
  • 00:08:08 Hrad tehdy patřil
    plaskému klášteru,
  • 00:08:11 jehož život jako mnoha dalším
    ukončily reformy Josefa II.
  • 00:08:16 Už mnišský řád rozebíral původní
    hrad pro vlastní projekty,
  • 00:08:20 a Krašov tak můžeme vystopovat
    na mnoha místech v okolí.
  • 00:08:24 Tady se to rozpadá,
    já do toho nebudu bouchat.
  • 00:08:28 Ale ten hlavní problém
    přišel před 300 lety,
  • 00:08:32 kdy Krašov přenesli sem a začali
    z něj stavět barokní statek.
  • 00:08:36 Do určité míry se to tak dá říci.
  • 00:08:39 Viděli jsme to už i jinde,
    byl to celkem běžný osud.
  • 00:08:42 V případě Krašova
    to odneslo zejména předhradí.
  • 00:08:46 Ale rozebírali
    i velmi kvalitní stavby.
  • 00:08:48 Tady za náma
    jsem před chviličkou našel
  • 00:08:51 pěkný kus
    renesančního okenního ostění.
  • 00:08:55 Krašov tehdy patřil
    plaskému klášteru,
  • 00:08:58 a to byl v baroku,
    dalo by se říci, velkopodnikatel.
  • 00:09:01 Stavěl obrovské režijní dvory
    a samozřejmě na to bylo potřeba
  • 00:09:06 nějakého materiálu.
    A to, co na Krašově nepotřeboval,
  • 00:09:10 jistě mohl
    výhodně zúročit tímto způsobem.
  • 00:09:15 Tak pojďte, profesore,
    půjdeme radši na nějaký hrad.
  • 00:09:25 Podle čeho vy hledáte zbytky hradů?
    Je to podle kronik,
  • 00:09:29 nebo jako když Heinrich Schliemann
    uvěřil Homérovi
  • 00:09:32 a podle něj našel Tróju?
  • 00:09:34 Je to od každého trošku.
    On ten hrad nikdy nezmizí tak,
  • 00:09:37 aby vůbec nebyl. Vždycky nějaká
    stopa v psaných pramenech,
  • 00:09:43 v terénu, v místních názvech
    nebo v něčem takovém zůstane.
  • 00:09:47 Je to zkrátka taková detektivka.
  • 00:09:50 Takže jsme na hradě Ježov
    z druhé poloviny 14.století.
  • 00:09:56 Měl jste pravdu, profesore.
    Jel po té druhé koleji.
  • 00:09:59 -Tak tentokrát se nám to povedlo.
    -Uf!
  • 00:10:02 Původní majitel hradu
    by se asi ztratil řeč,
  • 00:10:05 kdyby měl možnost
    podívat se o 600 let dopředu.
  • 00:10:08 Ani ne tak proto,
    že by hrad vůbec nenašel,
  • 00:10:10 ale spíš by ho vyděsil ten
    50 metrů vysoký železniční násep,
  • 00:10:14 který zcela vygumuje původní
    hradní návrší, na němž Ježov stál,
  • 00:10:19 a naprosto změní krajinný ráz
    v širokém okolí.
  • 00:10:23 Já teda nevím,
    jestli to ta kamera ocení,
  • 00:10:26 že se tady prodíráme křovím,
    to naše úsilí.
  • 00:10:29 Já myslím, že kamera
    to ani tak ocenit nemusí,
  • 00:10:33 jako by to spíš
    mohl ocenit vnímavý divák,
  • 00:10:36 protože se s náma může dopracovat
    k obezdívce hradního příkopu,
  • 00:10:43 která je dneska
    největším zbytkem tohoto hradu.
  • 00:10:50 Hradu, který má i jeden
    zajímavý lidský rozměr v tom,
  • 00:10:56 že vlastně jeho jméno užíval
    ve svém jménu
  • 00:11:00 mistr Vojtěch Rankův z Ježova,
    který nad rakví Karla IV.
  • 00:11:05 poprvé použil
    jeho označení jako Otce vlasti.
  • 00:11:10 Bylo to tedy takové luxusní,
    pohodlné sídlo nedaleko Prahy,
  • 00:11:38 Na místě hlavního městského příkopu
    je dneska ulice,
  • 00:11:44 na místě komendy
    německých rytířů je dnes...
  • 00:11:49 A ta gotika je někde
    hluboko pod námi. Nejenom v čase.
  • 00:11:52 Tak tady už bohužel
    není ani pod námi,
  • 00:11:56 protože když byl stavěn
    obchodní dům Kotva,
  • 00:11:59 tak byly odkryté základy kostela
    komendy řádu německých rytířů
  • 00:12:05 stejně jako toho vlastního
    řádového hradu zbořeny.
  • 00:12:09 Nebylo tam zachováno vůbec nic
  • 00:12:12 a dneska je tam
    několik podzemních pater.
  • 00:12:14 Troufám si tvrdit, že i v zemích,
    které ve srovnání s námi
  • 00:12:19 nepovažujeme
    za tak kulturně vyspělé,
  • 00:12:22 by alespoň něco z toho
    zůstalo zachováno
  • 00:12:25 a v tom areálu
    toho obchodního domu prezentováno.
  • 00:12:28 Ale tady jsme přišli
    úplně o všechno.
  • 00:12:36 Další smutný příběh nepaměti
    je v Kunratickém lese,
  • 00:12:39 obklopen sídlišti
    a vilovými čtvrtěmi.
  • 00:12:42 Poslední hrad Václava IV.
    nemusel ustupovat žádnému rozvoji,
  • 00:12:46 jako si lze omlouvat
    betonování v centru Prahy.
  • 00:12:50 Stojíme nad troskami paláce,
    kde po více než čtyřicetiletém
  • 00:12:54 panování naposledy vydechl
    český král Václav IV.
  • 00:12:58 Ano, jsme
    na Novém hradě u Kunratic.
  • 00:13:02 Na místě, které velký znalec
    českých hradů August Sedláček
  • 00:13:06 označil jako místo, které díky
    lidské hlouposti a nekulturnosti
  • 00:13:11 působí zcela depresivně,
    a neshledal jemu rovného.
  • 00:13:15 Tady z toho paláce je dneska
    částečně vykopaný suterén.
  • 00:13:19 Ten výzkum koncem 20.let byl
    přerušen velkou hospodářskou krizí,
  • 00:13:24 ale vlastně výsledek toho hradu,
    jak ho poznal Sedláček,
  • 00:13:29 je vlastně produktem až 19.století
  • 00:13:33 a produktem
    tedy neskutečné hlouposti.
  • 00:13:36 Tady byla obrovská zřícenina.
    Ten palác stál v plné výši.
  • 00:13:40 Měl nejméně tři patra asi tak,
    jako stojí palác na Točníku.
  • 00:13:44 Ještě Alois Jirásek ho znal
    a nechal v něm randit F.L.Věka.
  • 00:13:49 Ale tohle místo za humny Prahy
    bylo jedním z nejoblíbenějších
  • 00:13:54 výletních cílů pražských obrozenců,
    táhly se sem davy.
  • 00:13:58 Plašili zvěř, halasili v lese.
  • 00:14:01 Správa Kunratického velkostatku
    les opíchávala cedulemi,
  • 00:14:04 které měly takový účinek,
    jak u nás cedule mívávají,
  • 00:14:08 a tak v roce 1881
    přistoupila k radikálnímu řešení.
  • 00:14:12 Celou tu obrovskou zříceninu
    nechala zbourat,
  • 00:14:15 aby tady nebylo vůbec nic,
    co by sem lákalo ty lidi,
  • 00:14:18 a vlastně ten hrad zubožila
    do té podoby, která je tady.
  • 00:14:24 Bylo to nepochybně
    mnohonásobně dražší
  • 00:14:27 než ekonomický užitek
    z neplašení zvěře v lese,
  • 00:14:31 ale bohužel to dopadlo takhle.
  • 00:14:33 A doba současná se bohužel
    k hradu nechová o nic lépe.
  • 00:14:37 Patří k nejzuboženějším,
    nejzanedbanějším
  • 00:14:40 a nejopomíjenějším památkám přesto,
  • 00:14:42 že hrál v českých dějinách
    tak důležitou roli.
  • 00:14:45 Návštěvník se dneska
    vlastně ani nedozví,
  • 00:14:48 že tady v tom paláci
    skončil svou životní pouť
  • 00:14:53 jeden z nejdéle vládnoucích
    panovníků na českém trůně.
  • 00:14:58 Vůbec by bylo zajímavé vědět,
    kdo z hlavních
  • 00:15:01 středověkých budovatelů Prahy
    by ji dneska poznal.
  • 00:15:04 Co působí historicky,
    je ve skutečnosti historie mladší.
  • 00:15:08 To opravdu staré je utopeno
    v nepoměrně dominantnějším novém,
  • 00:15:12 nebo zůstalo jen jako fragment,
    detail v přistavěném celku.
  • 00:15:17 Dobře si to uvědomíme
    při pohledu na Pražský hrad
  • 00:15:20 a jeho viditelné středověké jádro.
  • 00:15:24 Kdyby se Václav IV. dostal
    teď na naše místo, poznal by vůbec,
  • 00:15:28 že je v Praze?
  • 00:15:30 Obávám se, že tady
    by z toho nepoznal vůbec nic.
  • 00:15:33 Prašná brána v této podobě
    se začala stavět až po něm
  • 00:15:36 a tam, kde on měl svůj hrad
    Králův dvůr, je dneska Obecní dům.
  • 00:15:41 A není to takové netradiční místo?
  • 00:15:45 Nádherymilovný král Václav
    měl v Praze vlastně hrady tři
  • 00:15:49 už když nastoupil, měl tady
    Pražský hrad, měl tady Vyšehrad
  • 00:15:53 a měl tady hrad ve Stromovce,
    ale rozhodl se postavit si hrady
  • 00:15:57 ještě v obou pražských městech.
  • 00:16:00 Na Novém Městě Pražském na Zderaze
    k tomu měl příhodnou skálu,
  • 00:16:03 ale Starém Městě,
    které v podstatě je v rovině,
  • 00:16:07 takovou možnost neměl a chtěl-li
    mít na Starém Městě hrad,
  • 00:16:10 tak ho musel postavit
    v takovéhle nevýrazné podobě.
  • 00:16:15 Ona ovšem zase tak úplně nevýrazná,
    jak je dneska, nebyla,
  • 00:16:18 protože co jsou dneska ulice,
    byly hluboké městské příkopy.
  • 00:16:23 A tady probíhaly tou dobou
    Karlem IV. zrušené městské hradby,
  • 00:16:28 které on pro stavbu svého hradu
  • 00:16:31 s tím velikánským
    typickým věžovitým palácem využil.
  • 00:16:34 Ztráty toho hradu, který byl
    definitivně zbořen v rámci
  • 00:16:38 té bestie triumfan z pražské
    asanace musíme zvláště želet,
  • 00:16:42 protože odsud
    se vlastně v Čechách vládlo,
  • 00:16:46 protože Pražský hrad
    byl ve špatném stavu
  • 00:16:48 až do poloviny vlády
    Vladislava Jagelonského.
  • 00:16:52 Překvapivě dobře zůstala zachována
    stopa českého krále v Německu.
  • 00:16:56 Lauf u Norimberka
    a Karlovy Nové Čechy.
  • 00:17:00 Karel IV. z titulu římského císaře
    pobýval v Německu často
  • 00:17:04 a připomíná ho tu řada míst.
    Jediným vodním hradem Karla IV.
  • 00:17:08 jsme se zabývali
    v díle o Lucemburcích,
  • 00:17:10 ale zůstali jsme tehdy jen venku.
  • 00:17:13 Vnitřek totiž žije
    zcela současným provozem.
  • 00:17:16 Dnes je tady umělecká škola,
    což je možná dobře,
  • 00:17:19 protože samozřejmě
    toto využití památce neškodí,
  • 00:17:23 ale na druhou stranu ji nikdo
    nevylepšuje a nečiní krásnější.
  • 00:17:28 Ne zcela jednoduše
    se sem dá dostat.
  • 00:17:31 Interiéry jsou samozřejmě využívány
    ku prospěchu školy,
  • 00:17:37 takže vlastně dnes v této komnatě,
    kde asi Karel přespával,
  • 00:17:42 když sem přijel, kromě toho
    tady měl ještě dvě roubené,
  • 00:17:45 zateplené komory minimálně
    v tom hlavním patře,
  • 00:17:49 je ateliér
    stejně jako ve velkém sále.
  • 00:17:55 Postupná proměna hradů v zámky
    je logickým procesem
  • 00:17:58 a nelze se divit, že v době
    všeobecného technického pokroku
  • 00:18:02 a humanizace nebylo zámožným lidem
    po chuti udržovat masivní,
  • 00:18:06 nevzdušné stavby - byť jen z důvodu
    tradice - v původním stavu.
  • 00:18:10 Renesance se na středověk
    dívala lehce spatra,
  • 00:18:14 jak už to
    každá vyšší civilizace dělává.
  • 00:18:17 Nazvala ho gotikou podle Gótů,
  • 00:18:19 kteří kdysi
    barbarsky rozvrátili Řím.
  • 00:18:22 Renesanční a později
    barokní stavitelé proráželi
  • 00:18:25 do gotických zdí
    větší okna i dveře,
  • 00:18:28 do fasád přidávali ornamenty,
    snižovali stropy,
  • 00:18:31 přidávali počet pater
    a zvětšovali místnosti.
  • 00:18:34 Takový osud potkal
    i biskupský hrad v Horšovském Týně,
  • 00:18:37 jenž už od 15.století
    ani nepatřil církevní vrchnosti.
  • 00:18:45 Podle žeber klenby
    bych si troufnul tipnout,
  • 00:18:48 že tady byl krb.
  • 00:18:50 Ale něco mi tady přece jenom
    nehraje. Tady by měla být římsa.
  • 00:18:54 Není nějak strašně nízko?
    To byl ten krb tak nízký?
  • 00:18:58 Ten krb nebyl takhle nízký,
    ale dnešní podlaha
  • 00:19:03 je zhruba tři metry
    nad tou středověkou,
  • 00:19:07 protože ten vysoký gotický prostor
  • 00:19:10 byl v renesanci rozdělen na dvě
    úrovně vloženou renesanční klenbou,
  • 00:19:16 takže my dneska chodíme asi tři
    metry nad středověkou podlahou.
  • 00:19:20 Pod náma byly tři metry?
  • 00:19:23 Proč byly v gotice
    ty sály tak vysoké?
  • 00:19:26 No, dělalo se to tak.
  • 00:19:29 Tady jsme o patro níž a tady máme
    zbytek toho odsekaného krbu.
  • 00:19:34 Počkejte, profesore, ale
    tady ještě třicet centimetrů chybí.
  • 00:19:39 To taky nesouhlasí.
  • 00:19:41 To nesouhlasí, poněvadž ta dnešní
    podlaha je pod tou středověkou.
  • 00:19:45 Ta byl výš.
  • 00:19:47 Takže okna byla jinde
    než patra nebo jsou.
  • 00:19:51 Tady nezůstal
    od středověku kámen na kameni.
  • 00:19:53 My dneska při pohledu zvenčí
    Horšovský Týn vnímáme
  • 00:19:56 spíše jako renesanční zámek.
  • 00:19:58 A ta okna odpovídají
    právě patrům až z novověku.
  • 00:20:13 Nad čím bádáte, Jardo?
  • 00:20:15 Že to je první hrad,
    na kterém není ani zídka.
  • 00:20:17 Tak nějaká zídka tu je,
    třeba v té zemnici, ale je pravda,
  • 00:20:21 že takových hradů,
    kde k vidění dneska zdi nejsou,
  • 00:20:25 je relativně mnoho.
  • 00:20:27 Já kdybych tady šel po lese,
    tak bych ten hrad určitě nenašel.
  • 00:20:32 Já myslím,
    že ho najít není složité,
  • 00:20:35 protože tady jsou veliké,
    skoro deset metrů hluboké příkopy,
  • 00:20:39 veliké valy,
    velice výmluvný terénní reliéf,
  • 00:20:42 takže vlastně člověk,
    který nějaký zaniklý hrad viděl
  • 00:20:46 a který ví, jak může vypadat
    přirozený terénní reliéf
  • 00:20:49 od přírody,
    tak by si ho určitě nespletl.
  • 00:20:53 Ona příroda je jistě veliká
    čarodějka, ale přece jenom,
  • 00:20:56 že by modelovala takovýto reliéf,
    ji podezřívat těžko můžeme.
  • 00:21:02 Pozorně se dívat, ale stejně
    o tom raději už dopředu něco vědět.
  • 00:21:07 To je pro laika jediný klíč,
    jak dobrou jednu třetinu
  • 00:21:11 z těch téměř sedmi set hradů,
    co ještě zůstaly v Čechách,
  • 00:21:14 může najít.
    Tady pod listím odpočívá Angerbach.
  • 00:21:17 Já vám říkám, profesore,
    tenhle bych fakt nenašel.
  • 00:21:20 To vypadá spíš
    jako nějaký údolíčko.
  • 00:21:23 Ono existovalo
    skutečně veliké množství hradů,
  • 00:21:26 které byly třeba jenom ze dřeva
    nebo byly stavěny třeba z kamene
  • 00:21:32 pojeného hlínou, jílem, nebo
    bylo používáno i jiných materiálů,
  • 00:21:37 třeba hliněného násypu.
    To bylo ostatně i tady.
  • 00:21:44 Vlastně ta náročnost na tu údržbu
    asi byla i příčinou toho,
  • 00:21:48 že poměrně brzy zanikl,
    protože v době,
  • 00:21:51 kdy někdy po roce 1250 asi vznikl,
    tak vlastně silná královská moc
  • 00:21:57 ho dokázala dobře udržovat
    a dokázala se o něj starat.
  • 00:22:01 Jenže se dostavili
    Braniboři v Čechách
  • 00:22:04 a dostavily se zmatky
    po vymření Přemyslovců
  • 00:22:07 a to už asi přežít šanci neměl.
  • 00:22:17 Podívejte, jak to tady zase praská,
    jak chudinka zeď tý věže odchází.
  • 00:22:20 Tady provozujeme
    slalom mezi trubkama.
  • 00:22:23 To vypadá, že se tady něco rodí,
    ale ono něco odchází.
  • 00:22:26 Bohužel je to tak.
    Tady na Vízmburku se stalo to,
  • 00:22:29 co by se asi stát nikdy nemělo,
    to znamená, že v okamžiku,
  • 00:22:32 kdy se začal z toho kopečku,
    kde nic nebylo,
  • 00:22:35 vylupovat hrad do prvního patra,
    byla velikánská euforie,
  • 00:22:39 všechen ten vykopaný materiál
    se odvezl
  • 00:22:41 a ty věci se nechaly odkryté s tím,
    že budeme mít krásný státní hrad.
  • 00:22:46 Jenže se s tím už nic moc neudělalo
    a nemyslelo se na to,
  • 00:22:49 že ten hrad
    je postavený ze špatného kamene,
  • 00:22:52 který nesnáší
    naše kyselé deště a podobně
  • 00:22:55 a který vlastně
    velice rychle odchází.
  • 00:22:58 Je tady toho podstatně méně,
    než tady toho bylo,
  • 00:23:02 když to bylo odkryto.
  • 00:23:05 A vlastně dneska je to velký
    a velice špatně řešitelný problém.
  • 00:23:10 A ten hrad skutečně padá.
  • 00:23:13 Výstavní šlechtický hrad
    přemyslovské éry ležel
  • 00:23:16 dlouhá staletí přikryt lesem,
    považován všemi okolo za kopec.
  • 00:23:20 Ještě teď můžeme na jednotlivých
    detailech pozorovat,
  • 00:23:24 jak mohutné stromy vyrůstaly
    z hradeb a zdí paláců Vízmburka.
  • 00:23:29 Po euforii z jeho
    doslova zjevení před třiceti lety,
  • 00:23:32 nastává zápas o jeho přežití.
  • 00:23:36 Jak dopadne resuscitace Vízmburka
    se teprve uvidí.
  • 00:23:40 My si na závěr ukážeme ještě jednu
    tvář definitivního zániku hradu.
  • 00:23:45 Tak tajně plyne věk,
    tak mnohé klame,
  • 00:23:49 tak dospívá ke konci vše,
    cokoliv je na světě.
  • 00:23:53 Běda,
    minulý čas nelze navrátit zpět.
  • 00:23:57 Běda, tichými kroky
    přichází sama smrt.
  • 00:24:04 I tak se to dá samozřejmě říct.
  • 00:24:07 Ta smrt někdy může mít podobu
    krásné paní v krásném šatu,
  • 00:24:13 jako se to stalo
    mnoha hradům v romantismu,
  • 00:24:17 kdy byly oblečeny do třpytivého,
    lesklého až šlehačkovitého hávu,
  • 00:24:23 který byl něčím,
    co se chtělo a co se žádalo,
  • 00:24:27 ale který byl zároveň něčím,
    čím ty hrady nikdy nebyly.
  • 00:24:30 A nemáte pocit, že tady
    na tu načančanou krásnou paní
  • 00:24:35 je lepší pohled než na ty rozpadlé
    stařeny, co jsme viděli jinde?
  • 00:24:40 To je otázka pohledu,
    co chci vidět.
  • 00:24:42 Samozřejmě i tohle jsou důležité
    památky, památky své doby,
  • 00:24:46 ale o středověku
    už nám to neříká vůbec nic.
  • 00:24:50 Pseudogotické renovace
    z 19.století nám pohřbily
  • 00:24:55 nejeden středověký hrad
    jako tady Žleby.
  • 00:24:58 Například taky o Hluboké jen mlhavě
    tušíme, co to ve skutečnosti bylo.
  • 00:25:03 Potíží řady podobných úprav
    i v režii památkové péče je,
  • 00:25:08 že se v nich odráží spíše představa
    jejich autorů o středověku,
  • 00:25:12 než středověk sám.
    Tak nenechávejte se klamat!
  • 00:25:43 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2008

Související