iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
31. 1. 2010
21:25 na ČT2

1 2 3 4 5

10 hlasů
3953
zhlédnutí

Vzkaz

Vzkaz Evy Gerové-Šanovcové

Prvorepubliková filmová hvězda, která se vzdala kariéry, aby se stala významnou knihovnicí.

15 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Vzkaz Evy Gerové-Šanovcové

  • 00:00:17 Nebývá zvykem, aby herečka
    dobrovolně ukončila
  • 00:00:20 slibně se rozbíhající kariéru.
  • 00:00:24 Eva Gérová-Šanovcová navzdory tomu,
    že za pouhé tři roky
  • 00:00:28 hrála ve 12 filmech, to dokázala.
  • 00:00:32 Přednost pak dala rodině,
    později našla smysl
  • 00:00:35 a naplnění života ve službě knihám
    a čtenářům, především těm mladým.
  • 00:00:40 V březnu letošního roku oslaví
    v plné svěžesti
  • 00:00:43 neuvěřitelných 90 let.
  • 00:00:50 Tak tohle je Kondelík,
    který dodneška má veliký úspěch,
  • 00:00:54 stále se k němu lidé vrací.
  • 00:00:57 A když se mě zeptal někdo na to,
    jak a proč si myslím,
  • 00:01:02 že ten Kondelík má takový úspěch,
    tak jsem říkala, že jednak je to
  • 00:01:07 vzpomínání na krásné zlaté časy,
    které si každý myslí, že byly.
  • 00:01:13 Ony nebyly úplně tak ideální.
  • 00:01:15 A potom to byla taky
    taková určitá noblesa,
  • 00:01:19 se kterou ten námět byl zpracovaný.
  • 00:01:23 Václave, ty mě přece pochopíš.
  • 00:01:27 Moje jediná myšlenka je,
    aby naše Pepička byla šťastná.
  • 00:01:31 Poslouchej, mami,
    nemáš ty už někoho za lubem?
  • 00:01:34 Ale ne, Kondelíku, nikoho. Copak by
    se mohlo něco dít za tvými zády?
  • 00:01:41 Kondelík byl takový poživačný
    člověk, bych řekla, ale poctivý,
  • 00:01:45 řemeslník, ovšem měl
    takové ty měšťácké manýry,
  • 00:01:49 kterým se smáli potom později,
    že jo, naši politici.
  • 00:01:57 Blahorodá paní pí. Kondelíková
    a slečna, v Praze,
  • 00:02:01 Ječná ulice číslo 13.
  • 00:02:03 Kdopak nám to píše?
    Přečti to, Pepičko.
  • 00:02:08 Ale no tak, slávu jsem
    vůbec nepociťovala.
  • 00:02:11 Tedy různé takové náznaky
    tady byly, že mně psali fanoušci,
  • 00:02:16 no tak to bylo vždycky tak.
  • 00:02:20 Dokonce jsem dostala
    i nabídku k sňatku,
  • 00:02:23 když jsem měla titulní list
    PESTRÉHO TÝDNE.
  • 00:02:26 Ale sláva se u nás nepěstovala.
  • 00:02:28 Moje matka byla velice rozumná
    a ta jako dělala,
  • 00:02:32 že my se sestrou, že jako nic.
  • 00:02:36 Mně se stala jednou taková
    docela legrační historka.
  • 00:02:40 Jela jsem v elektrice
    se svojí kolegyní
  • 00:02:42 a najednou se v té tramvaji
    zvedl muž, takový jako starší,
  • 00:02:47 přišel ke mně a povídá:
    "Že vy jste Eva Gérová?"
  • 00:02:50 No mně to bylo trapný, protože
    všichni lidé se začali koukat,
  • 00:02:54 on mluvil hrozně nahlas.
  • 00:02:56 Tak jsem se zapřela a řekla jsem:
    "Ne, ne, to se mýlíte."
  • 00:03:00 To ho hrozně rozčílilo, on začal
    na mě křičet na celou tramvaj:
  • 00:03:05 "Prosím vás, nedělejte ze mě blbce!
  • 00:03:07 Vždyť já umím lidi,
    já znám fyzionomii
  • 00:03:10 a vy mně budete
    tady něco vykládat!"
  • 00:03:13 A teďka křičel.
  • 00:03:15 A zrovna zastavila tramvaj,
    tak já jsem vykřikla, pojď,
  • 00:03:18 a honem jsme vyběhly do ulice z té
    tramvaje, abychom se mu vzdálily.
  • 00:03:26 Já jsem například měla
    moc ráda Adinu Mandlovou,
  • 00:03:30 to byla taková inteligentní ženská.
  • 00:03:33 No ona byla o 10 let starší než já,
    tak nemůžu říct "holka".
  • 00:03:38 Chovala se ke mně nesmírně
    přátelsky a byla s ní taky
  • 00:03:42 legrace při filmování.
  • 00:03:44 Ona byla jenom nesmírně ironická
    vůči mužům, to bylo zvláštní.
  • 00:03:48 Tam něco bylo v tom jejím mládí.
  • 00:03:53 Ona se mně svěřila taky,
    že třeba v noci vůbec nemůže spát,
  • 00:03:57 že celou noc svítí.
  • 00:03:58 Čili ona už měla takový
    tyhle velký problémy.
  • 00:04:04 Takže byla naoko - na tváři lehký
    smích, hluboký v srdci žal,
  • 00:04:08 jak to je.
  • 00:04:13 Já než jsem se narodila,
    tak můj otec měl nějakého známého,
  • 00:04:17 který pracoval jako astrolog
    v Paříži na Sorbonně,
  • 00:04:21 ale já jsem ten horoskop nikdy
    nedostala do ruky.
  • 00:04:27 Já jsem jenom od něj vždycky
    slyšela to vyprávění.
  • 00:04:31 Ale jedna věc mě mrzela, a to když
    jsem tenkrát jako mladá holka
  • 00:04:36 toužila po té filmové slávě,
    že tam nebyla ani zmínka,
  • 00:04:41 že bych dospěla do nějakého
    úspěchu, že bych byla jako umělkyní
  • 00:04:46 nebo něčím takovým, to tam nebylo,
    to tam nebylo.
  • 00:04:53 A víte, pak jsem se vrátila
    a říkala jsem si, je to správný,
  • 00:04:57 to byla jen taková malá epizoda
    v tom mém životě, dvouroční.
  • 00:05:01 A ta moje celoživotní práce
    vlastně byla úplně jinde,
  • 00:05:05 já jsem do 73 let pracovala
    v knihovně.
  • 00:05:08 - ZPĚV -
  • 00:05:12 Když to má v manželství klapat,
    tak se musí stejně šlapat,
  • 00:05:15 proto když chceš se mnou jít,
    musíme se rádi mít...
  • 00:05:18 Já jsem se zamilovala velice
    a ten dotyčný navrhnul sňatek,
  • 00:05:24 tak potom přišla rodina
    a já si nedovedu představit dnes,
  • 00:05:29 jak by to bylo se mnou dopadlo,
    kdybych to byla neudělala.
  • 00:05:33 Protože bych neměla třeba
    svého povedeného syna,
  • 00:05:37 kterému už je dneska 70 let.
  • 00:05:40 Takže já si to nedovedu představit,
    jaký bych byla měla prázdný život,
  • 00:05:45 protože ta kariéra, to je
    pomíjející, to mine, to je pryč.
  • 00:05:49 A když se tak rozhlédnu po těch
    svých bývalých kolegyních,
  • 00:05:53 jedna jako druhá skončily špatně.
  • 00:05:58 Byly potom staré, už nemohly
    účinkovat, nemocné
  • 00:06:03 a jejich životy, všech,
    skončily špatně.
  • 00:06:12 Dobrý den, paní Šanovcová, já jsem
    Valtrová a pamatuji si vás,
  • 00:06:16 je to už tedy dosti dávno.
  • 00:06:18 Nosila jste pelerínu a byla jste
    taková interesantní dáma.
  • 00:06:22 Ale no, já vám děkuji.
  • 00:06:26 No, já potom později
    jsem byla hrozně ráda,
  • 00:06:29 že jsem byla v té knihovně.
  • 00:06:31 A řeknu vám, že kdybych dneska měla
    tu možnost a měla se rozhodnout,
  • 00:06:36 takže se určitě rozhodnu
    pro tu knihovnu.
  • 00:06:39 Já jsem velká fanynka Kaplického,
    a to proto, že jsem to prožila.
  • 00:06:44 V Klementinu byla - asi myslím,
    že to bylo tak v 52. roce nějak -
  • 00:06:48 veliká voda dolů do těch sklepení.
  • 00:06:53 A v těch sklepeních byly nádherné
    knihy, a sice tam sváželi komunisti
  • 00:06:58 soukromé knihovny významných lidí.
  • 00:07:02 Třeba tam byla Masarykova
    soukromá knihovna
  • 00:07:05 nebo tam byly Koloděje, ty zámecké.
  • 00:07:08 A teď tam ležela spousta nádherných
    knížek a ležely ve vodě namočené.
  • 00:07:12 No a ten ředitel tenkrát
    Univerzitní knihovny a Národní
  • 00:07:17 knihovny byl rozumný a řekl,
    že se to takhle nemůže nechat
  • 00:07:21 a že musí být aspoň
    nějaká evidence, co tam je.
  • 00:07:25 A my jsme s Petrem Koptou,
    to byl takový silný kluk,
  • 00:07:29 jsme vynášeli ty knížky.
  • 00:07:32 On to nosil,
    já to vyndávala na ty koše.
  • 00:07:37 Takže se těch knih
    hodně zachránilo.
  • 00:07:40 Ale já vám řeknu, že k tomu
    Klementinu nemám důvěru,
  • 00:07:44 protože ta voda se tam může objevit
    zase a zase. A zase tam byla.
  • 00:07:49 A ta knihovna, tam na té Letné,
    kdyby tam bývala byla tak,
  • 00:07:53 jak ji navrhli, tak to by bývalo
    bylo kulturního něco.
  • 00:08:01 Já jsem třeba četla už Tolstého,
    Annu Kareninu, ve 12 letech,
  • 00:08:05 v takovém sešitovém vydání.
  • 00:08:07 A já jsem to četla i v autě,
    když jsme jeli na prázdniny.
  • 00:08:11 A to auto naše se srazilo
    a teď ty sešity se mně rozhodily
  • 00:08:16 po celém tom autě a já jsem to
    potom těžce dávala dohromady.
  • 00:08:20 Nebyla jsem ani rozčílená z té
    havárie, ale hlavně jsem chtěla
  • 00:08:24 tu Annu Kareninu dostat dohromady.
  • 00:08:27 My jsme četli pořád, noviny,
    knížky, furt se četlo.
  • 00:08:31 A dneska ale nemůžete ty děti
    k tomu přinutit.
  • 00:08:35 Já to vím u svých vnuků, no ti
    nemají čas, to je vyloučená věc.
  • 00:08:39 To už jsou taky -
    jeden je 40letý a druhý je 30letý.
  • 00:08:43 No tak od těch žádat, aby nějak -
    ti už mají svoje tedy
  • 00:08:47 životní úkoly, které musí splnit.
  • 00:08:50 A tak nějakou četbu a abych se ho
    zeptala, četl jsi tohle...
  • 00:08:55 "No prosím tě, copak já můžu číst?
  • 00:08:57 Já mám jiný starosti,
    než tady číst nějaký román."
  • 00:09:01 - ZPĚV -
  • 00:09:05 ...a rudé číše vína
    nad darem zazvoní.
  • 00:09:10 Dost, děkuji, to stačí, slečno.
  • 00:09:13 Kultura pro národ je nesmírně
    důležitá, ale teď, víte,
  • 00:09:18 mám v jednom směru obavy,
    že to přichází do úpadku,
  • 00:09:23 teď ta kultura trošku.
  • 00:09:28 Ne, neříkám, třeba zpěváci
    jsou úplně exkluzivní.
  • 00:09:32 Třeba na Národním divadle
    zpívají výborní zpěváci.
  • 00:09:36 V jiném směru, takovém tom
    výběrovém té kultury,
  • 00:09:40 to je myslím úpadek.
  • 00:09:43 Já jsem byla naposled na baletu,
    na POPELCE, byli jsme tady v Opeře,
  • 00:09:48 nahoře, a já byla strašně zklamaná.
  • 00:09:51 Já jsem chtěla o přestávce odejít,
    protože ta choreografická úroveň
  • 00:09:55 a to všechno, to bylo špatný.
  • 00:09:58 Ono to bylo jak prostná cvičení,
    to bylo něco příšerného.
  • 00:10:03 Podívej se, Pepičko,
    není támhle ten pán,
  • 00:10:07 co s tebou tancoval v Karafiátech?
  • 00:10:10 S tatínkem jsem se o politice
    občas bavila, on ovšem tedy byl
  • 00:10:14 samozřejmě masarykovec,
    to byla taková ta solidní...
  • 00:10:20 Ale potom, v těch posledních
    volbách, to bylo zajímavý,
  • 00:10:24 to volili zemědělce.
  • 00:10:29 Já mám takový dojem a vzpomínky
    z mládí, že ta politika
  • 00:10:33 byla hrozně divoká taky, jo.
  • 00:10:36 Bylo 32 stran,
    což bylo tedy neúnosné.
  • 00:10:41 Vždycky se objevovaly před volbami
    takové plakáty jako:
  • 00:10:45 "Volte voly, volte krávy,
    jen nevolte klerikály."
  • 00:10:50 Na politiku se silně nadávalo,
    silně nadávalo.
  • 00:10:54 Byla veliká nespokojenost
    a bylo to snad ještě horší než teď.
  • 00:10:58 Proč nadáváme? Protože není možný,
    aby nám to všem vyhovovalo.
  • 00:11:02 A vždycky hledáme spíš ty chyby
    než ty klady.
  • 00:11:09 Dneska, dnešní náš život, to je
    úplná idyla proti první republice,
  • 00:11:13 úplná idyla. Lidé se mají dobře.
  • 00:11:19 Na první republiku
    nevzpomínám moc příznivě.
  • 00:11:23 Když se s někým setkám a ten říká,
    jo, za první republiky,
  • 00:11:27 to muselo být krásné,
    tak to je člověk, který to nezná.
  • 00:11:31 A já se na to pamatuju ještě
    velmi dobře a já se pamatuju na to,
  • 00:11:36 jak ulicemi chodili žebráci
    a bylo to takový hodně
  • 00:11:40 hodně tristní, víte.
  • 00:11:44 A taky vím, že bylo mnoho
    a mnoho nezaměstnaných
  • 00:11:47 i třeba v řadách inteligence, víte.
  • 00:11:51 Za první republiky ta móda byla
    taky velmi nákladná, víte,
  • 00:11:56 to jako se doma šilo hodně.
  • 00:12:00 Já vím, že ještě u filmu když jsem
    byla, tak Adina Mandlová
  • 00:12:04 u Podolské předváděla modely.
  • 00:12:07 Tak ta, když jsme potom filmovali,
    tak si nekupovala drahý věci,
  • 00:12:11 ona měla domácí švadlenu
    a šilo se doma,
  • 00:12:15 čili takhle se šetřilo zase, víte.
  • 00:12:21 Ta morálka samozřejmě byla
    dřív lepší, protože ti lidé
  • 00:12:25 si to nemohli dovolit.
  • 00:12:27 Na každém rohu stál strážník
    s takovou helmou, a ten hlídal,
  • 00:12:32 dneska nevidíte nikoho na ulici.
  • 00:12:34 Třeba v Anglii, když jsme byli,
    tak tam jsou ti bobby.
  • 00:12:38 Tam stojí téměř na každém rohu
    ten strážník a zná ty lidi z toho
  • 00:12:42 okolí a oni znají jeho, takže už
    tam je to trošku taky ukázněnější.
  • 00:12:47 Ale tady nevidíte,
    tady jdete v noci a nepotkáte,
  • 00:12:50 nanejvýš projede hlídka autem.
    No to vám není nic platný.
  • 00:12:57 Tak vy byste chtěli slyšet,
    jak se dožít vyššího věku ještě
  • 00:13:01 v takové jakés takés kondici. Ano?
  • 00:13:05 No, každýmu bych poradila,
    aby se hodně pohyboval,
  • 00:13:09 nejezdil pořád autem,
    nejezdil pořád ve výtahu,
  • 00:13:12 tak ten pohyb.
    Pohyb je život, život je pohyb.
  • 00:13:16 Dále aby byl skromný
    a aby pracoval, no,
  • 00:13:19 protože ta práce, to je úžasná věc.
  • 00:13:23 Když nemáte nic na práci,
    tak sednout si
  • 00:13:27 do křesílka a čekat,
    že něco bude,
  • 00:13:30 no tak to si můžete
    objednat už pohřeb.
  • 00:13:36 Když se usadíte a hodíte si deku
    přes kolena a teď budete jako
  • 00:13:41 čekat, čekat, tak čekám na smrt.
    A to já nemám čas.
  • 00:13:49 Víte, že se říkalo vždycky
    za starých dob:
  • 00:13:52 "Jó, ten je sečtělej!"
  • 00:13:54 To byl takový termín pro člověka,
    který teda trošku něco znal.
  • 00:14:01 Číst se musí naučit každý,
    a to z toho důvodu,
  • 00:14:05 že se naučí taky vyjadřování.
  • 00:14:09 To dnešní mládež neumí,
    protože oni jsou už závislí
  • 00:14:13 na těch technických vymoženostech,
    jako je televize, internet atd.
  • 00:14:20 Kdežto to čtení, to jim dává
    takový hluboký základ toho vědění.
  • 00:14:25 A oni neumí ani se vyjádřit, ani
    neumí se vyjádřit písemně, nijak.
  • 00:14:29 Je to škoda.
  • 00:14:32 A já bych měla takový vzkaz,
    a hlavně bych ten vzkaz měla
  • 00:14:36 pro mládež, pro mladé lidi:
  • 00:14:39 "Lidé, čtěte."
  • 00:14:49 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2010

Související