iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
19. 3. 2016
20:05 na ČT24

1 2 3 4 5

19 hlasů
26771
zhlédnutí

Historie.cs

Konec Přemyslovců

Martin Wihoda — Jan Klápště

Zavražděním krále Václava III. roku 1306 vymřel rod Přemyslovců po meči.

51 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:02 HISTORIE.CS
  • 00:00:15 -Václav se ujal vlády jako 16letý,
  • 00:00:18 a to jeho mladou hlavu
    tížily hned tři koruny.
  • 00:00:22 Více korun neznamenalo
    jen více moci,
  • 00:00:24 ale bohužel i více nepřátel.
  • 00:00:27 -Asi nás čeká výlet do Polska!
  • 00:00:34 -Vítám vás u sledování
    Historie.cs.
  • 00:00:38 Naším dnešním tématem
  • 00:00:40 bude zavraždění
    krále Václava III. v Olomouci,
  • 00:00:43 které znamenalo i konec
    Přemyslovců na českém trůně.
  • 00:00:46 O tomto králi, o jeho smrti
    i o jejích důsledcích
  • 00:00:50 pro celou střední Evropu
    budu mluvit s mými dnešními hosty -
  • 00:00:53 historiky - Josefem Žemličkou,
  • 00:00:55 Martinem Wihodou,
  • 00:00:57 a s archeologem Janem Klápště.
  • 00:01:00 Jak byste ho charakterizovali
    jako panovníka, pane profesore?
  • 00:01:03 -Václav III. umřel příliš mlád,
    než aby dokázal,
  • 00:01:08 nebo prokázal
    své vladařské kvality.
  • 00:01:10 On nastoupil ve velice
    obtížné situaci,
  • 00:01:13 po smrti svého otce Václava II.
  • 00:01:16 Ten rok, co mu zbýval,
  • 00:01:18 musel věnovat na jakousi
    stabilizaci Českého království.
  • 00:01:22 Podařilo se mu nakonec
    ta největší úskalí zvládnout.
  • 00:01:27 A když se zdálo, že se vše
    obrací trošku k lepšímu,
  • 00:01:31 tak přišla ta Olomouc
    a 4. srpen roku 1306.
  • 00:01:40 -Tady v Olomouci si v tom
    horku trochu odpočineme.
  • 00:01:56 -Král je mrtev!
    Král je mrtev! Král...!
  • 00:02:00 -Vraždou Václava III.
    vymřel rod Přemyslovců po meči.
  • 00:02:04 -Ta doba byla velice dramatická.
  • 00:02:06 Byla to doba, kdy vlastně
    odcházejí staré dynastie.
  • 00:02:10 Kdybychom to vzali trošku,
    jaksi dozadu se podívali,
  • 00:02:14 tak v roce 1246
    vymírají Babenberkové,
  • 00:02:18 potom vymírají Štaufové,
    1301 - Arpádovci.
  • 00:02:21 Tedy všechny ty dynastie,
  • 00:02:24 které tvořily nějak
    tu střední Evropu, a vůbec Evropu.
  • 00:02:27 Potom přichází tedy
    náš srpen a naše Olomouc.
  • 00:02:31 Ke slovu se dostává úplně
    už jiná mocenská konstelace.
  • 00:02:36 Je to doba Habsburků,
    Wittelsbachů,
  • 00:02:39 neapolských Anjouovců.
  • 00:02:41 -Jak vypadalo tehdy
    České království?
  • 00:02:44 Byla to spíše periferie
    tehdejší Evropy,
  • 00:02:46 nebo jedno z důležitých
    mocenských center?
  • 00:02:50 -Záleží na úhlu pohledu.
  • 00:02:52 Z hlediska říše,
    římsko-německé říše,
  • 00:02:57 říšských struktur -
    České království,
  • 00:03:00 resp. svazek zemí
    pod přemyslovským žezlem
  • 00:03:03 ležel na východním okraji
    římsko-německé říše.
  • 00:03:07 Ale jak bylo již dokázáno
    historiky před časem,
  • 00:03:10 římsko-německá říše
    se v průběhu 13. století
  • 00:03:14 rozpadla do takových
    šesti provázaných,
  • 00:03:16 širších mocenských celků.
  • 00:03:19 České země byly, řekněme,
  • 00:03:22 takovým těžištěm
    říšského středovýchodu.
  • 00:03:25 To znamená,
    z pohledu užší střední Evropy
  • 00:03:28 určitě české země
    ležely v epicentru dění.
  • 00:03:31 Z pohledu dění evropského,
    nebo, řekněme,
  • 00:03:34 z pohledu dění v latinské Evropě
    ležely spíše na okraji.
  • 00:03:38 Nicméně v těsném doteku
    s událostmi,
  • 00:03:41 které byly rozhodující
    pro celou západní Evropu.
  • 00:03:44 -Jak vidí Evropu
    této doby archeolog?
  • 00:03:46 Nakolik lidnatá byla?
  • 00:03:48 Jak to vypadalo
    s jednotlivými sídly -
  • 00:03:51 ať už městskými, nebo vesnickými?
  • 00:03:54 -V prvé řadě,
    není to asi žádné překvapení.
  • 00:03:58 Archeologie se v podstatě
    s tou rovinou událostí míjí.
  • 00:04:01 Čili skutečně tady
    z toho mého pohledu
  • 00:04:03 půjde spíš o dlouhodobé tendence,
  • 00:04:06 v této situaci o debatu
    o oporách královské moci,
  • 00:04:09 o oporách fungování státu.
  • 00:04:12 Ten český stát pořád zůstával
    na východě střední Evropy.
  • 00:04:16 Čili tady ve srovnání
    s těmi předními oblastmi Evropy
  • 00:04:21 byl skutečně periferií.
  • 00:04:25 To je jasné.
  • 00:04:27 V tom daném regionálním kontextu
    ovšem to byl velký kus státní,
  • 00:04:31 který byl vlastně funkční
  • 00:04:34 a který byl poměrně
    pevně stabilizován.
  • 00:04:37 Čili v tom spočívala jeho váha.
  • 00:04:39 Pokud do toho budeme vstupovat dál,
  • 00:04:41 tak jistě se dostaneme k debatě
    o tom,
  • 00:04:44 jak proběhla transformace
    středověká v našich zemích.
  • 00:04:49 Čili to je prostě pevný základ,
  • 00:04:52 který umožňoval potom
    to další fungování,
  • 00:04:54 a ty výsledky koneckonců
    otevíraly tu epochu,
  • 00:04:58 která následovala.
  • 00:04:59 -Co víme třeba o hustotě
    tehdejšího osídlení Evropy?
  • 00:05:03 Byla to ještě taková
    oblast nezalidněná?
  • 00:05:06 Nebo už to bylo něco,
    co se potom blížilo
  • 00:05:09 těm velkým centrům, tak,
    jak je známe z pozdější doby?
  • 00:05:13 -Ono kdybychom si vzali kteroukoliv
    z těch historických prací,
  • 00:05:17 které teď vycházejí,
    a začali listovat rejstříkem,
  • 00:05:21 tak bychom tam našli
    spoustu míst, která známe.
  • 00:05:24 Místa, která navštěvujeme,
    nebo tam bydlíme atd.
  • 00:05:28 Ovšem problém je v tom,
    že za těmi jmény
  • 00:05:31 bylo schováno úplně něco jiného,
    než my tam dnes nacházíme,
  • 00:05:35 než si představujeme.
  • 00:05:37 Čili ta síť osídlení
    byla rozprostřena tak,
  • 00:05:40 že nezůstávala v podstatě
    žádná oblast,
  • 00:05:43 která by byla hospodářsky
    využitelná, stranou.
  • 00:05:47 To je prostě jasné.
  • 00:05:49 Ale to osídlení bylo na naše
    měřítka neuvěřitelně řídké.
  • 00:05:54 Stačí si jenom uvědomit,
  • 00:05:56 že ty vesnice,
    které známe z archeologie,
  • 00:05:59 ty zaniklé vesnice,
    ty mají prostě 8, 10, 14 usedlostí.
  • 00:06:05 A teď si to můžeme vynásobit
    počtem lidí,
  • 00:06:08 kteří tady mohli bydlet.
  • 00:06:10 Čili to jsou počty této roviny.
  • 00:06:12 A když potom hledáme pevnější
    představu o městských útvarech,
  • 00:06:16 tak to bychom asi sáhli po Brně,
  • 00:06:19 kde ty údaje z poloviny 14. století
    odhadují na 8 tisíc obyvatel,
  • 00:06:24 což je prostě pro nás
    neuvěřitelně malý počet obyvatel.
  • 00:06:29 A když o tom takhle mluvíme,
    tak okamžitě musíme zdůraznit,
  • 00:06:34 že výjimkou byla Praha.
  • 00:06:36 Staré Město pražské,
  • 00:06:38 už tehdy se nazývalo
    Staré Město pražské.
  • 00:06:40 Krátce tedy.
  • 00:06:42 Nebudeme se asi pouštět
    do té debaty,
  • 00:06:45 kolik obyvatel tam bylo,
  • 00:06:47 tam jsou prostě
    nějaké desítky tisíc,
  • 00:06:49 ten počet neuvěřitelně osciluje.
  • 00:06:52 Nicméně ten celek, který měl
    kolem nějakých 80 hektarů,
  • 00:06:56 to bylo úplnou výjimkou
    v našem prostředí.
  • 00:06:59 To bylo jediné,
    v tom evropském slova smyslu,
  • 00:07:02 větší město,
    které u nás existovalo.
  • 00:07:05 -Václav III. byl nejen
    člověkem této doby,
  • 00:07:08 ale také byl synem
    svého otce Václava II.
  • 00:07:12 Spíše tedy krále diplomata.
  • 00:07:14 Byl vnukem svého dědečka,
    Přemysla Otakara II.,
  • 00:07:18 což byl tedy spíše
    zase král válečník.
  • 00:07:21 Jak to vlastně bylo
    s určitým vyrovnáváním se
  • 00:07:24 s ideovým dědictvím,
    které mu zanechali předkové?
  • 00:07:28 -Václav III.
    každopádně se neustále,
  • 00:07:32 nebo snažil se poměřovat
    se svým otcem i se svým dědem.
  • 00:07:37 I ty jeho výboje,
  • 00:07:39 i ta expanze svým způsobem
    to nějakým způsobem dokumentuje.
  • 00:07:44 I když on vlastně
    sám udržoval pouze to,
  • 00:07:48 co jaksi nashromáždil jeho otec.
  • 00:07:51 Tehdy se totiž podařila
    velice zajímavá věc,
  • 00:07:55 že všechna ta tři středoevropská
    království se najednou spojila
  • 00:07:59 pod vládou jiného panovníka,
    tedy Václava II.
  • 00:08:03 Václav II. nebyl králem uherským,
  • 00:08:05 to právě přenesl
    na svého syna Václava III.
  • 00:08:09 Ale v očích současníků
    to byly tři země,
  • 00:08:12 tři velká království,
    stabilizovaná království,
  • 00:08:16 zavedená království,
    pod žezlem Přemyslovců.
  • 00:08:20 Tady se zase dostáváme k otázce,
    nakolik tento obrovský úvar,
  • 00:08:24 všimněme si - české země,
    Polsko, obrovské Uhry -
  • 00:08:29 nakolik byl soudržný
    a nakolik byl životaschopný.
  • 00:08:33 Myslím v další dějinné perspektivě.
  • 00:08:36 Václav III. vlastně zdědil
    dědictví velice nevábné,
  • 00:08:40 protože už v těch posledních letech
    Václava II.
  • 00:08:44 se ten obrovský útvar
    začal jaksi rozkližovat.
  • 00:08:48 -Takže teď už víme, jak vypadala
    ta zahraničně-politická situace.
  • 00:08:52 Ale jak vypadala
    ta situace vnitřní?
  • 00:08:55 Dochovalo se dobové svědectví,
  • 00:08:57 že když Václav II. umíral
    a předával vládu svému synovi,
  • 00:09:01 že mu kladl na srdce,
    aby se vyrovnal s jeho věřiteli,
  • 00:09:04 aby se snažil dát
    do pořádku dluhy,
  • 00:09:07 které on po sobě zanechává.
  • 00:09:09 Nakolik vlastně vnitřně
    konsolidovaná byla ta země,
  • 00:09:12 kterou synovi zanechal?
  • 00:09:13 A nakolik zadlužená?
  • 00:09:15 -Zase se na to lze dívat
    z různých úhlů.
  • 00:09:19 Je pravdou, že svědectví,
    která my máme, o Václavovi III.,
  • 00:09:24 tak jsou vlastně dobově podjatá.
  • 00:09:28 Není to zkrátka objektivní
    výpověď o Václavovi III.,
  • 00:09:33 ale jsou to vzpomínky,
    citově nebo i dobově zabarvené.
  • 00:09:37 Toto, co zde zaznívá, pochází
    vesměs ze Zbraslavské kroniky.
  • 00:09:42 Samozřejmě - pro Petra Žitavského
    nebo pro Zbraslavský klášter
  • 00:09:46 tím hrdinou byl Václav II.
  • 00:09:48 To je vlastně celý
    problém Václava III.,
  • 00:09:51 že tento panovník i jako člověk
    stojí ve stínu svého velkého otce
  • 00:09:56 a současně i velmi
    slavného následovníka.
  • 00:09:59 Tím mám na mysli
    Jana Lucemburského.
  • 00:10:02 Proto se nám velmi těžko odhaduje,
    kde končí fabulace kronikáře,
  • 00:10:07 resp. nějaký stylizovaný
    obraz Václava III.,
  • 00:10:10 a kde začíná realita.
  • 00:10:13 Kupříkladu ona ta známá
    vlastně závěť Václava II.,
  • 00:10:17 to je věc, která zase
    má obecnější konotace.
  • 00:10:22 Totiž v průběhu 13. století
    se stalo zvykem u králů,
  • 00:10:27 začala s tím Francie,
    tedy francouzští králové,
  • 00:10:31 že panovník, když se loučil
    se svými blízkými,
  • 00:10:35 tak na smrtelném loži
    vykonával tzv. pořízení
  • 00:10:38 a chtěl odejít z tohoto
    našeho světa bez dluhů,
  • 00:10:41 nebo bez nějakých závazků.
  • 00:10:43 A proto kladl
    svému nástupci na srdce,
  • 00:10:46 ať v prvé řadě vyrovná tyto dluhy.
  • 00:10:49 Historikové spočítali,
  • 00:10:51 že kupříkladu když umíral
    Ludvík Svatý,
  • 00:10:53 tak odkázal církvi obecně
    takovou obrovskou sumu,
  • 00:10:56 že by to Francouzi
    spláceli ještě dnes.
  • 00:10:59 Čili byly to v podstatě
    přemrštěné sumy, byly to sumy,
  • 00:11:03 které v podstatě
    ani nebyly snad myšleny vážně.
  • 00:11:06 To znamená, mohly mít
    nějakou symbolickou roli.
  • 00:11:09 A když se kruhem takto dostáváme
    k posledním slovům Václava II.,
  • 00:11:14 resp. k tomu, čím pověřil
    svého syna a dědice,
  • 00:11:18 tak si samozřejmě
    musíme klást otázku,
  • 00:11:20 jestli to skutečně
    po tom Václavovi III. žádal,
  • 00:11:23 nebo jestli se jedná
    zase o nějaký projev dobové módy,
  • 00:11:28 kdy zkrátka ten král
    musel učinit takovéto pořízení.
  • 00:11:31 -Musela to být
    velice působivá scéna,
  • 00:11:34 protože to popisuje Petr Žitavský,
  • 00:11:37 tady asi není,
    proč mu v tom nevěřit.
  • 00:11:41 Dokonce tam byla přinesena
    svatováclavská lebka,
  • 00:11:44 ostatky jiných svatých -
    a ti přítomní,
  • 00:11:47 zejména tedy i dědic Václav III.,
    museli přísahat,
  • 00:11:52 že tyto dluhy budou tedy splaceny
  • 00:11:54 a že tedy ti věřitelé
    nebudou na ničem zkráceni.
  • 00:11:58 Zajímavé je to ještě
    z toho hlediska,
  • 00:12:01 to je jeden takový jako případ,
  • 00:12:04 že vlastně poprvé se objevuje
    svatováclavská lebka -
  • 00:12:07 oddělená od světcova těla,
  • 00:12:10 vystupuje poprvé
    jako taková relikvie,
  • 00:12:13 která má prostě cenu sama o sobě.
  • 00:12:19 Václav II. platil
    za velice zbožného panovníka.
  • 00:12:24 Ale zase na druhé straně,
  • 00:12:26 jako král si vůči církvi
    příliš servítky nebral.
  • 00:12:30 Zabavoval církevní majetky,
    násilně je směňoval.
  • 00:12:34 Když potřeboval založit město,
    nebo upravit město,
  • 00:12:37 klidně sebral ostrovskému klášteru
    nebo někomu jinému nějaký majetek.
  • 00:12:41 A co je zajímavé,
    na té smrtelné posteli,
  • 00:12:44 on umíral velice dlouho,
  • 00:12:46 to byl snad asi měsíc,
    nebo dva měsíce umírání,
  • 00:12:49 a jak se blížil 22. červen 1305,
  • 00:12:53 tak vidíme, jak se zrychlují
    a jak on se kaje, a těm,
  • 00:12:57 komu ublížil, těm klášterům,
    kapitulám, biskupství pražskému -
  • 00:13:01 přiznává, co špatného udělal,
    že tedy to chce napravit.
  • 00:13:06 Takže je to zase velice
    zajímavé svědectví.
  • 00:13:09 Nikoli tedy, dejme tomu,
  • 00:13:11 do ekonomiky země
    a královských majetků,
  • 00:13:15 ale i do mentality
    tehdejšího člověka.
  • 00:13:18 -Zároveň tedy to je asi otázka
    mentality středověké.
  • 00:13:22 My bychom čekali, že by umíral
    ve Zbraslavském klášteře,
  • 00:13:26 na Hradě třeba.
  • 00:13:28 Ale on umíral u zlatníka Konrada
    na Starém Městě pražském.
  • 00:13:34 Čili to je úplně
    fantastická informace,
  • 00:13:37 protože prostě ten panovník,
  • 00:13:40 kterému přičítáme ty atributy
    - zbožný atd., vládce tří zemí -
  • 00:13:44 umírá u zlatníka Konráda
    na Starém Městě pražském.
  • 00:13:50 To souviselo určitým dílem s tím,
  • 00:13:53 že palác na Pražském hradě
    vyhořel v roce 1303.
  • 00:13:58 Čili se mohl v naší představě
    z toho domu,
  • 00:14:02 který stál někde v tom území,
    kde je dneska Klementinum,
  • 00:14:06 se mohl dívat na Pražský hrad,
    na shořelou část Pražského hradu.
  • 00:14:11 Je to prostě zvláštní
    moment v tom uvažování.
  • 00:14:15 -A co vlastně víme jakoby
    o stavu Pražského hradu
  • 00:14:19 na počátku 14. století obecně?
  • 00:14:21 Ten požár potom se podařilo
    nějak překonat kdy?
  • 00:14:25 Václav III. třeba sídlil
    na Pražském hradě?
  • 00:14:28 -Všichni známe
    to sugestivní líčení,
  • 00:14:30 jak přichází v roce 1333
    Karel IV. do Prahy,
  • 00:14:33 a co tam nachází
    a dramaticky líčí atd.
  • 00:14:36 To je prostě obrovská zpráva
    o tom,
  • 00:14:39 jak vlastně ten stát
    a celý ten mechanismus fungoval,
  • 00:14:44 kam to stříbro vlastně směřovalo.
  • 00:14:47 Protože pokud ten
    nejdůležitější hrad této země
  • 00:14:51 byl jednu generaci celou
    takhle poškozen,
  • 00:14:54 tak to je neuvěřitelná zpráva.
  • 00:14:56 Zároveň tady platí to,
  • 00:14:58 že ten Hrad byl v podstatě
    v té době pořád hradem románským.
  • 00:15:03 Ty rekonstrukce, které máme,
    ukazují románský hrad.
  • 00:15:07 Na něm jsou určitá doplnění
    raně gotická, ale mnoho toho není.
  • 00:15:12 Tam prostě každého,
    když se na to podíváte, zaujme to,
  • 00:15:16 že Přemysl Otakar II. tam nechal
    vyhloubit dva velké příkopy,
  • 00:15:21 aby posílil opevnění
    Pražského hradu.
  • 00:15:23 Ne proto,
    že by se tam chtěl nechat dobývat,
  • 00:15:26 nebo něco takového.
  • 00:15:27 Ale prostě ten nástroj panování
    musel být náležitě vybaven.
  • 00:15:31 Král se nemohl nechat
    uzavřít v Hradě.
  • 00:15:34 To byl nástroj panování nad zemí.
  • 00:15:36 Ty části raně gotické,
    těch skutečně mnoho není.
  • 00:15:41 Přirozeně taky to naše vnímání
    je zkreslené
  • 00:15:45 těmi dalšími přestavbami,
    to je jasné.
  • 00:15:48 Ale hlavní kostel
    této země byl románský.
  • 00:15:52 Zatímco v části Evropy už prostě
    měli dávno postavené katedrály.
  • 00:15:58 Ten Václav II.
    měl nejraději Nižbor.
  • 00:16:01 O Nižboru nevíme skoro nic.
  • 00:16:04 Měl rád Poděbrady.
    O tom nevíme vůbec nic.
  • 00:16:08 Nebo velice málo, že ano.
  • 00:16:10 Ale je nápadné to,
    čeho jsme se prve dotkli,
  • 00:16:13 že když pobýval v tom,
  • 00:16:17 jak brněnští historikové píší
    "v milovaném Brně",
  • 00:16:20 tak samozřejmě tam byl jeden
    z těch naprosto dokonalých hradů.
  • 00:16:24 Každý kastelolog
    nad tím hradem jásá.
  • 00:16:27 Ten zřejmě často, občas,
  • 00:16:31 někdy prostě pobýval
    u měšťana Alrama,
  • 00:16:35 kde přijímal, kde úřadoval,
  • 00:16:38 kde si k němu přicházejí
    stěžovat atd.
  • 00:16:41 Taky o tom domě nevíme nic.
  • 00:16:43 Byla tam letní jídelna,
  • 00:16:45 ve které se evidentně
    ten příběh odehrává.
  • 00:16:48 Ale je to nápadná stránka
    středověké mentality,
  • 00:16:51 k čemu vlastně ty hrady sloužily.
  • 00:16:53 -Václav III. je ve Zbraslavské
    kronice vyobrazen
  • 00:16:57 s těmi třemi korunami na hlavě -
    polskou, českou a uherskou.
  • 00:17:01 Ale s tou uherskou korunou
    to bylo poněkud složitější.
  • 00:17:05 Můžete přiblížit, jak to bylo
    s Václavem a s Uhrami?
  • 00:17:08 -No, jedná se v zásadě o to,
  • 00:17:11 že pro středověkou společnost
    a pro elity obzvlášť
  • 00:17:15 byla podstatná kontinuita.
  • 00:17:17 A pakliže vymřela nějaká
    panující dynastie po meči,
  • 00:17:21 pak tam byla snaha najít
    v blízkém,
  • 00:17:24 nebo vzdálenějším okolí někoho,
    kdo byl nějak spřízněn.
  • 00:17:28 Ještě za života posledního
    uherského krále,
  • 00:17:31 vlastně Václav III.
    byl ve Vídni zasnouben
  • 00:17:33 s dcerou uherského krále Alžbětou.
  • 00:17:36 Po smrti krále Ondřeje
    dochází vlastně k jednání,
  • 00:17:40 kdy Václav III. měl hned
    jakousi dvojnásobnou přednost.
  • 00:17:46 Zaprvé tady byly zásnuby,
  • 00:17:48 zadruhé - on sám byl
    vnukem Kunhutiným,
  • 00:17:51 tedy vnukem Přemysla Otakara II.
    a jeho manželky Kunhuty,
  • 00:17:56 kdy tato Kunhuta
    měla arpádovský původ,
  • 00:18:00 nebo částečně arpádovský původ.
  • 00:18:03 Ale vedle Václava III.
    zde ještě přicházel v úvahu
  • 00:18:07 Ota Dolnobavorský,
    tedy dolnobavorský vévoda Ota,
  • 00:18:10 který byl rovněž
    po matce Arpádovec.
  • 00:18:13 A pak zde byla již zmiňovaná
    anjouovská strana
  • 00:18:16 z Neapolského království,
  • 00:18:18 za kterou stál papež,
    resp. římská kurie.
  • 00:18:21 A magnaterie v Uhrách,
  • 00:18:23 protože to je vlastně
    to podstatné,
  • 00:18:25 aby nějaký panovník
    byl přijat v nějaké cizí zemi,
  • 00:18:29 tak je prvotní, naprosto
    zásadní souhlas nebo pozvání,
  • 00:18:33 alespoň části, místních velmožů,
    nebo místních elit -
  • 00:18:37 jak světských, tak církevních.
  • 00:18:40 To byl případ Malopolska,
    Velkopolska,
  • 00:18:43 kde se Václav II.
    úspěšně etabloval.
  • 00:18:45 To byl případ slezských knížectví
    a to byl taky případ Uher.
  • 00:18:49 Problém byl ovšem v tom,
  • 00:18:51 že ta uherská magnaterie
    se rozdělila do několika táborů,
  • 00:18:55 které vzájemně soupeřily.
  • 00:18:57 A právě nejasné poměry v Uhrách,
  • 00:18:59 protože to království
    bylo obrovské,
  • 00:19:01 vlastně rozlohou převyšovaly
  • 00:19:03 dědičné přemyslovské
    državy několikanásobně,
  • 00:19:06 tak královská rada
    právě Václava II. zrazovala
  • 00:19:10 od toho plánu, aby vůbec synka
    poslal do stoličného Bělehradu.
  • 00:19:14 Nakonec Václav vlastně
    nedbal na toto doporučení
  • 00:19:18 a Václava III. do Uher poslal.
  • 00:19:20 Také dosáhl řádného
    pomazání královského
  • 00:19:23 ve stoličním Bělehradě v roce 1301.
  • 00:19:26 Ale pak se nakonec ukázaly
    všechny ty obavy královských rádců,
  • 00:19:30 kdy se ukázalo,
  • 00:19:31 že v podstatě moc Václava III.
    se omezuje
  • 00:19:35 jenom na západní komitáty,
  • 00:19:37 to je zhruba prostor
    dnešního západního,
  • 00:19:40 možná středního Slovenska
    a západního Maďarska,
  • 00:19:43 ale dále prostě
    ta Václavova moc nesahala.
  • 00:19:46 Dále ta přemyslovská moc nesahala.
  • 00:19:49 Navíc pár měsíců po tomto pomazání
    se objevil v Budíně papežský legát,
  • 00:19:54 který jednoznačně řekl, že o tom,
    kdo má být uherským králem,
  • 00:19:58 může rozhodovat papež,
  • 00:19:59 protože Uhry, Uherské království
    bylo chápáno jako papežské léno.
  • 00:20:04 Což samozřejmě tento souhlas
    Václav II. si předem nevyžádal.
  • 00:20:08 Můžeme spekulovat,
    zda to podcenil,
  • 00:20:10 nebo jednoduše to nepokládal
    za důležité.
  • 00:20:12 Ale zkrátka a dobře,
  • 00:20:14 ten papežský legát již začal
    připravovat půdu
  • 00:20:17 pro nástup Karla Roberta z Anjou,
  • 00:20:19 který nakonec také byl tím,
    kdo z tohoto zápasu vzešel vítězně.
  • 00:20:23 -Pro středověké panovníky
    byla samozřejmě velmi důležitá
  • 00:20:26 taky sňatková politika.
  • 00:20:27 Už tady padlo jméno Alžběty,
    dcery posledního uherského krále.
  • 00:20:32 Václav s ní byl zasnouben
    ještě jako dítě,
  • 00:20:35 ale nakonec se oženil jinak.
  • 00:20:37 -S tou Alžbětou to bylo
    ještě komplikovanější,
  • 00:20:41 než by se zdálo.
  • 00:20:43 Ale z toho sňatku jednoduše
    sešlo takovou tichou cestou,
  • 00:20:46 dalo by se říci.
  • 00:20:48 Protože tato malá Alžběta
  • 00:20:50 se po těch peripetiích po roce 1301
    ocitla na habsburském dvoře.
  • 00:20:55 Habsburkové prostě jednoduše
    ji asi nechtěli vydat,
  • 00:20:59 právě proto,
    že tady bylo to pouto,
  • 00:21:01 které by opravňovalo
    ten vstup Přemyslovců do Uher.
  • 00:21:05 Protože kromě Oty Dolnobavorského,
    kromě Anjouovců -
  • 00:21:09 také Habsburkové měli o Uhry zájem.
  • 00:21:12 A sice z toho titulu,
  • 00:21:15 že oni se odvolávali
    na jakýsi starý zvyk,
  • 00:21:18 který byl v té době
    už asi starý přes půl století,
  • 00:21:22 že kdysi jeden uherský král
    v nouzi se poddal Fridrichovi II.,
  • 00:21:28 římskému císaři,
    a tudíž jako nejenom papež,
  • 00:21:31 ale že i římská říše
    má tedy právo dosazovat
  • 00:21:36 svého pretendenta na uherský trůn.
  • 00:21:39 Takže malá Alžběta se po tom roce
    1301 ocitla v moci Habsburků,
  • 00:21:45 Albrechta Habsburského.
  • 00:21:48 Takže najednou Václav
    byl bez nevěsty.
  • 00:21:52 A potom najednou
    ve Zbraslavské kronice čteme,
  • 00:21:57 že tedy si bere za manželku Violu,
  • 00:22:00 dceru nepříliš významného
    těšínského knížete Měška.
  • 00:22:05 A také tam zbraslavský
    kronikář podotýká,
  • 00:22:09 že vlastně to spunktovali
    zase jeho rádci, kteří se obávali,
  • 00:22:13 aby ten mocný král
    nebyl ještě mocnější.
  • 00:22:16 Takže takto se měly věci.
  • 00:22:20 Václav se s Violou oženil,
  • 00:22:23 ona měla mimochodem
    poté velice zajímavé osudy.
  • 00:22:26 Ona po té olomoucké vraždě
    se provdala za Petra z Rožmberka.
  • 00:22:31 Máme tady zase analogie
    k Rejčce apod.
  • 00:22:34 A zemřela, tuším, v roce 1317.
  • 00:22:37 Takže ten sňatek,
    který byl velice lukrativní,
  • 00:22:41 to byly velice slavné
    zásnuby v roce 1298,
  • 00:22:45 ve Vídni se konaly.
  • 00:22:48 Albrecht tenkrát, Habsburský,
    myslím, tomu přál,
  • 00:22:52 protože vlastně zase se jaksi
    vyvíjela situace v říši.
  • 00:22:56 On potřeboval svrhnout tehdejšího
    římského krále Adolfa Nasavského,
  • 00:23:00 tudíž všichni ti jeho spojenci
  • 00:23:03 ze střední a středovýchodní Evropy
    se hodili.
  • 00:23:06 Skutečně se mu to podařilo.
  • 00:23:09 Ovšem potom, jak se říká,
    "skutek utek",
  • 00:23:12 a ta malá Alžběta jaksi byla
    pro Václava III. nedostupná.
  • 00:23:16 A tady nevíme, jestli tedy
    z nouze si vzal tu Violu,
  • 00:23:20 protože se slušelo
    mít nějakého nástupce,
  • 00:23:23 nebo jestli tam v tom hrály ještě
    svoji roli nějaké jiné okolnosti.
  • 00:23:27 -Ale ona asi nebyla
    úplně nejlepší partie, ta Viola,
  • 00:23:30 pro panovníka
    z přemyslovské dynastie.
  • 00:23:32 -No, partie, prostě...
  • 00:23:34 Tady asi totiž zase šlo o to,
    že dynastie musela být zajištěná.
  • 00:23:40 A teď si uvědomme, Václav II.,
    ten měl 11 dětí,
  • 00:23:44 ale všechny zemřely jako malé.
  • 00:23:48 Najednou Václav III.
    byl jediný žijící Přemyslovec,
  • 00:23:53 tudíž bylo třeba tu dynastii
    nějakým způsobem zajistit -
  • 00:23:57 "ber, kde ber".
  • 00:24:00 Tak padl los na tu Violu Těšínskou.
  • 00:24:04 Protože od poloviny 13. století
    se vlastně Přemyslovci
  • 00:24:09 neustále potáceli
    nad hrozbou vymření.
  • 00:24:13 Každý z těch vládnoucích králů měl
    vlastně jenom jediného živého syna.
  • 00:24:19 Přemysl II. měl
    jediného Václava II.
  • 00:24:23 Václav II. měl
    jediného Václava III.
  • 00:24:26 A když potom došlo
    k té olomoucké tragédii,
  • 00:24:28 tak najednou prázdno, nic nebylo.
  • 00:24:31 Byli tady, jistě, pravda,
    levobočci atd., opavská větev.
  • 00:24:34 Ale to nebyli legitimní dědici.
  • 00:24:37 Nebylo možné uvažovat,
    že by dosedli na pražský trůn.
  • 00:24:42 -Takže přinejmenším
    v tomhle ohledu
  • 00:24:45 se Václav pokusil nějak
    zajistit pokračování dynastie.
  • 00:24:49 -Ano.
  • 00:24:51 -Ale jinak zase dobová svědectví
    ho spíš charakterizují jako opilce,
  • 00:24:55 jako člověka,
    který rozdával královský majetek.
  • 00:24:57 Co si o tom myslíte?
  • 00:24:59 Co o tom vlastně víme,
  • 00:25:00 o těch několika měsících
    jeho vlády?
  • 00:25:02 -No, upřímně řečeno,
    já jsem z toho velmi rozpačitý.
  • 00:25:06 Z toho všeho, co se můžeme
    o Václavovi III. dočíst.
  • 00:25:10 Znovu se tak vracím
    k poznámce obecnějšího rázu,
  • 00:25:14 že my opravdu nevíme,
  • 00:25:16 nakolik je tento portrét
    stylizovaný.
  • 00:25:19 Protože zkrátka bylo
    jaksi přirozenou věcí
  • 00:25:23 středověkých kronikářů,
  • 00:25:25 že prostě dobrého panovníka
    střídal nějaký nezdárný syn.
  • 00:25:28 Tam také můžeme uvažovat
  • 00:25:30 o biblickém motivu
    polepšeného syna.
  • 00:25:32 -Kontrast.
  • 00:25:33 -Kontrast, přesně, aby více
    vynikly zásluhy Václava II.
  • 00:25:37 Celá ta záležitost je vlastně
    velmi taková zvláštní,
  • 00:25:41 protože tam dochází
    k tomu prozření vlastně náhle.
  • 00:25:45 Prostě po nějaké piatice.
  • 00:25:47 Najednou se mu zjeví -
    a teď přemýšlí nad tím,
  • 00:25:51 že by se měl polepšit,
  • 00:25:52 že by se měl prostě vrátit
    k ctnostnému vladaření a panování.
  • 00:25:57 Zkrátka a dobře,
    je to takový problém,
  • 00:25:59 že my o skutečných nějakých
    plánech,
  • 00:26:02 nebo úmyslech Václava III.
    toho víme po čertech málo.
  • 00:26:06 Zase si tady pořád
    musíme připomínat jednu věc,
  • 00:26:10 že tady mluvíme
    o dospívajícím mladíkovi,
  • 00:26:14 který vlastně prochází
  • 00:26:17 různými trpkými i těžkými
    životními zkouškami,
  • 00:26:22 od nějakých svých 13 let,
    kdy je ponechán napospas v Uhrách,
  • 00:26:26 otec ho tam musí zachraňovat,
    je stažen zpátky do Čech.
  • 00:26:31 Poté vlastně mu umírá otec.
  • 00:26:33 Pak se údajně má dostat
    do nějakého vleku
  • 00:26:36 nějakých svých rádců.
  • 00:26:38 Zkrátka a dobře,
    celá ta věc je naprosto nejasná.
  • 00:26:42 Když k tomu ještě připočteme
    tento zvláštní sňatek,
  • 00:26:46 protože on byl opravdu nerovný,
    Viola a Václav III.,
  • 00:26:51 tak tam skutečně
    ty motivy mohly být,
  • 00:26:55 tam to lze rozvíjet donekonečna,
    rozevírat ten vějíř možností.
  • 00:26:59 Kupříkladu jedna z nich
  • 00:27:01 by mohla být zajistit si
    loajalitu hornoslezských Piastovců,
  • 00:27:05 protože to byla nejkratší
    cesta na Krakov.
  • 00:27:08 Druhé nejvýznamnější centrum
    přemyslovských držav, po Praze.
  • 00:27:12 Pak je tam další možnost,
    a proč ji nevylučovat,
  • 00:27:16 že jednoduše tam mohla zafungovat
    i taková ta lidská alchymie,
  • 00:27:20 že prostě se Václav III. zamiloval.
  • 00:27:22 My o tom prostě nevíme nic.
  • 00:27:25 Ale pakliže bychom připustili,
  • 00:27:27 že za sňatkem Václava III.
    a Violy Těšínské
  • 00:27:30 byly důvody, řekněme, strategické,
  • 00:27:33 to znamená udržet si
    to přímé spojení mezi Prahou,
  • 00:27:36 Olomoucí a Krakovem,
  • 00:27:38 tak pak se tady Václav III.
    začíná jevit jako člověk,
  • 00:27:41 který se velmi dobře učí
    ze svých vlastních chyb,
  • 00:27:45 resp. ty zkušenosti
    na něm zanechávají nějaký otisk.
  • 00:27:48 Ale bohužel, všechno to končí
    příliš brzy na to,
  • 00:27:52 abychom dokázali říci:
    Ano, Václav III. byl takový.
  • 00:27:55 -Ten problém je v tom,
  • 00:27:57 že celá ta složitá
    a dlouhatánská diskuse
  • 00:28:01 závisí vlastně na dvou odstavcích
  • 00:28:03 v jednom z nejkrásnějších
    literárních děl,
  • 00:28:06 které u nás kdy vzniklo.
  • 00:28:08 Ta Kronika zbraslavská
    je prostě podmanivá, úžasná.
  • 00:28:11 Tam je to líčení
    opravdu barvotiskové.
  • 00:28:15 Tam čteme o tom,
    že pil až do opilosti.
  • 00:28:18 Opat mu domluvil.
  • 00:28:20 Opat Konrád, to byl starší muž
    tehdy, a ten mu domluvil -
  • 00:28:26 a Václav přestal pít
    a začal se chovat řádně.
  • 00:28:30 To je prostě barvotiskové líčení,
    které sluší tomu literárnímu dílu.
  • 00:28:36 Ale míjí se prostě s nároky
    na historické uvažování.
  • 00:28:40 To prostě jsme někde
    v zajetí toho úžasného díla.
  • 00:28:44 -Jinak víme, že on v podstatě
    přejal úředníky svého otce,
  • 00:28:48 rádce svého otce, takže ten obraz,
    který má Petr Žitavský,
  • 00:28:53 tedy autor těchto citovaných
    pasáží, je určitě zkreslený.
  • 00:28:58 A také se mu vyčítá, Václavovi,
    nebo Petr Žitavský mu vyčítá,
  • 00:29:02 že rozdával...
  • 00:29:05 Že rozdával královské statky atd.
  • 00:29:07 Ovšem zase jsou hlasy,
    které říkají,
  • 00:29:11 že on rozdáváním těch statků
    vlastně splácel dluhy svého otce.
  • 00:29:16 Takže jako nevíme tedy, co s tím.
  • 00:29:18 -Je tam jasný moment.
  • 00:29:21 V té Olomouci se přihodila
    ještě jedna věc,
  • 00:29:25 že tam byl rozchvácen poklad,
    který...
  • 00:29:28 -Ano, okamžitě po smrti, ano...
  • 00:29:29 -Ten Václav III. s sebou přivezl.
  • 00:29:32 Petr Žitavský píše,
  • 00:29:34 že to byl projev jakési
    dětinskosti Václava III.,
  • 00:29:38 že měl zálibu v těch
    drahých předmětech,
  • 00:29:40 a proto je s sebou vozil.
  • 00:29:42 My víme, že do těch bitev
    se ty předměty vozily.
  • 00:29:45 To byla prostě součást těch tažení.
  • 00:29:48 Přemysl Otakar -
    a Boreš z Riesenburka
  • 00:29:50 vlastně přinesl z bitvy
    u Kressenbrunnu prst Jana Křtitele,
  • 00:29:55 který byl věnován potom
    oseckému klášteru.
  • 00:29:59 Čili to byl prostě
    jaksi běžný úkaz.
  • 00:30:02 Ten Petr Žitavský,
    protože to byl jejich poklad,
  • 00:30:06 že hrál na tu ztrátu...
  • 00:30:07 -Ten kříž krásný...
  • 00:30:09 -A ten kříž, který potom
    koupil Jan, neměl podstavec.
  • 00:30:12 To byla prostě mrzutost velikánská.
    A přičítal to čemu?
  • 00:30:16 No, prostě tomu mladíkovi,
    který se choval jako dítě.
  • 00:30:20 -Poklad plnil sakrální funkci,
  • 00:30:22 protože součástí pokladu nebyly
    jenom předměty ze zlata a stříbra,
  • 00:30:26 ale především to zlato
    a stříbro chránilo ostatky,
  • 00:30:29 které byly podstatné.
  • 00:30:31 To je vlastně projev boží ochrany
    a božího požehnání.
  • 00:30:34 A pakliže Petr Žitavský
    ty věci vlastně posune do roviny,
  • 00:30:37 že z toho vlastně udělá
    obžalobu toho Václava III.,
  • 00:30:41 tak potom si můžeme klást
    důvodně otázku,
  • 00:30:43 nakolik je také udržitelná
    ta představa Václava III.
  • 00:30:47 coby opilce, flámujícího...
  • 00:30:49 -Přesně, tady je pevný bod -
  • 00:30:51 prostě ty poklady se vozily
    z těchto důvodů.
  • 00:30:54 Naprosto jasně.
  • 00:30:55 On ten samotný závěr
    Václavova života,
  • 00:30:58 to, co vyprávěl
    pan profesor Klápště, o tom,
  • 00:31:00 jak opat Václavovi domluvil.
  • 00:31:02 Ono se to, jestli se nemýlím,
  • 00:31:05 mělo vlastně odehrát
    ve výroční den smrti jeho otce...
  • 00:31:07 -Ano.
  • 00:31:09 -Když Václav přijde
    do Zbraslavského kláštera,
  • 00:31:11 tam tedy se nad sebou
    vážně zamyslí a rozhodne se,
  • 00:31:14 že se polepší.
  • 00:31:16 Ale upřímně řečeno,
  • 00:31:17 v té době on už se vzdal
    uherské koruny
  • 00:31:20 a pokusil se vlastně konsolidovat
    tu svoji držbu té polské koruny.
  • 00:31:25 Vydává se vlastně na to tažení
    do Polska
  • 00:31:27 proti Vladislavu Lokýtkovi.
  • 00:31:29 Takže to už svědčí přece jenom
    o nějaké snaze o státnické chování.
  • 00:31:33 Je to tak?
  • 00:31:35 Nebo mohlo mít to tažení
    nějakou naději na úspěch?
  • 00:31:38 -Ta situace po té Václavově smrti,
    myslím Václava II.,
  • 00:31:41 byla velice komplikovaná.
  • 00:31:43 Přes ty obtíže, které tady byly,
  • 00:31:46 udělal Václav III.
    několik zásadních kroků.
  • 00:31:49 Především uzavřel
    mírovou dohodu s Albrechtem,
  • 00:31:52 s římským králem Albrechtem,
  • 00:31:54 tudíž byla z českého panovníka
    sňata říšská klatba,
  • 00:31:58 což v očích tehdejší
    společnosti bylo hodně.
  • 00:32:02 Dokonce se musel zavázat
    k jakýmsi územním ústupkům,
  • 00:32:05 ale ty nebyly nikterak fatální.
  • 00:32:08 Naopak - Albrecht
    mu v té dohodě přislíbil,
  • 00:32:12 že má nárok na polskou korunu.
  • 00:32:15 Ta uherská - ta už byla pasé.
  • 00:32:18 Dále se mu podařil jeden
    taky velice důležitý krok,
  • 00:32:22 který ovšem zřejmě
    už předjednal Václav II.
  • 00:32:26 Tudíž získal korutanského
    vévodu Jindřicha, tím,
  • 00:32:30 že sestra Václava III. byla
    provdána za Jindřicha Korutanského.
  • 00:32:36 A to byla zase velice
    silná figura, vzhledem k tomu,
  • 00:32:41 jak se vyvíjela situace
    tam v alpském zázemí.
  • 00:32:46 Protože ti korutanští
    Menhartovci patřili tradičně
  • 00:32:50 k silným oporám Habsburků.
  • 00:32:53 Menhart II. byl jeden z těch,
  • 00:32:55 kteří podlamovali most
    Přemysla Otakara II.
  • 00:32:58 v té alpské oblasti.
  • 00:33:00 Takže najednou Jindřich Korutanský
  • 00:33:03 se z nepřítele tedy stává
    velice blízkým přítelem.
  • 00:33:06 Dále to byl mír tedy s Albrechtem.
  • 00:33:09 A dále ještě na podzim 1305
    se Václav zřekl, myslím,
  • 00:33:14 že to bylo v Brně, uherské koruny.
  • 00:33:18 Ale on to udělal
    jaksi sofistikovaně.
  • 00:33:22 Neřekl jako
    "ať si ji teda vezme, kdo chce".
  • 00:33:26 Ale on ji přenesl
    na svého bratrance,
  • 00:33:29 už zmíněného Otu Dolnobavorského,
  • 00:33:32 který se tedy pokusil skutečně
    stát se uherským králem.
  • 00:33:37 Také se mu to nakonec nepodařilo.
  • 00:33:39 Byl vypuzen atd.
  • 00:33:40 Ale to už je jiná kapitola.
  • 00:33:42 Takže on postupně krok za krokem
  • 00:33:44 se snažil jaksi stabilizovat
    to království
  • 00:33:47 a pokusil se o jakousi
    revindikační politiku.
  • 00:33:50 Protože královské majetky
    se dostávaly do různých rukou -
  • 00:33:55 různých agresivních šlechticů atd.
    a on patrně začal naznačovat,
  • 00:34:01 že tedy si na to posvítí
  • 00:34:03 a nějakým způsobem
    se s tím tedy vyrovná.
  • 00:34:07 A to potom se už dostáváme
    k motivu té olomoucké vraždy,
  • 00:34:11 že mezi těmi pachateli
    jsou hledáni všichni, kterým měl,
  • 00:34:15 řečeno stručně, Václav III.
    šlápnout na kuří oko.
  • 00:34:20 -Pachatel nebyl odhalen.
  • 00:34:22 Bylo několik vyšetřovacích verzí,
  • 00:34:24 ale kriminalistika
    byla ještě v plenkách.
  • 00:34:27 Muž s dýkou to zřejmě nebyl.
  • 00:34:29 Na Václavově smrti mohl mít zájem
    římský král Albrecht Habsburský,
  • 00:34:33 polský Vladislav Lokýtek
  • 00:34:36 a kvůli uherské koruně
    Karel Robert z Anjou.
  • 00:34:39 Ale vrah mohl být
    i z řad české šlechty.
  • 00:34:43 -Skončilo to v Olomouci
    v srpnu 1306.
  • 00:34:47 Pokud vím, tak i ten člověk,
  • 00:34:50 který vyběhl se zakrvácenou dýkou
    z ložnice Václava III.,
  • 00:34:55 tak byl na místě ubit.
  • 00:34:57 Mohl to být vrah,
    ale taky to mohl být někdo,
  • 00:34:59 kdo tam našel mrtvé tělo panovníka.
  • 00:35:02 Co vlastně víme o těch posledních
    okamžicích Václavova života?
  • 00:35:06 -Upřímně řečeno,
    známe spoustu legend.
  • 00:35:08 Zase bych asi použil
    slovo "barvotiskových",
  • 00:35:11 kdy jaksi soudobí pozorovatelé se
    vesměs uchýlili k nějakým náznakům.
  • 00:35:17 My se můžeme tázat,
    zda tak učinili proto,
  • 00:35:21 že nic nevěděli,
    ale chtěli se tvářit chytře,
  • 00:35:25 nebo prostě to nemohli napsat.
  • 00:35:27 Jisté je,
  • 00:35:29 že Václav III. se určitě v té
    své aktivní královské politice
  • 00:35:34 řídil názory královské rady.
  • 00:35:36 To je ta kontinuita
    politiky Václava II.
  • 00:35:39 Troufám si tvrdit,
  • 00:35:41 že i celé tažení do Polska
    nebylo nápadem Václava III.,
  • 00:35:46 ale právě této královské rady,
    která zkrátka byla postavena,
  • 00:35:51 jak to říct, i před napadení
    nebo zpochybnění majestátu
  • 00:35:56 českého krále ve chvíli,
  • 00:35:58 kdy se Vladislav Lokýtek
    zmocnil Krakova.
  • 00:36:00 Totiž ta událost
    je osudovější o to více,
  • 00:36:03 že Vladislav Lokýtek
    předtím uzavřel smlouvu,
  • 00:36:06 že bude dodržovat příměří.
  • 00:36:08 -Ne jednu smlouvu, dokonce.
  • 00:36:10 -A on ji právě porušil.
  • 00:36:11 Ale tady dlužno podotknout
    na adresu Vladislava Lokýtka,
  • 00:36:15 že toto byl velmi
    nebezpečný soupeř.
  • 00:36:17 On vlastně nikdy žádnou
    smlouvu nedodržel.
  • 00:36:19 Nikdy!
  • 00:36:21 Nechal si vyplatit od Václava II.
    několikanásobné odstupné
  • 00:36:24 za různé země, různé statky.
  • 00:36:26 Nikdy se jich nezřekl.
    Nikdy se jich nevzdal.
  • 00:36:29 Zkrátka a dobře,
  • 00:36:31 Vladislav Lokýtek patrně
    v pozici výrazně slabšího soupeře
  • 00:36:35 jednoduše volil způsoby
    boje a odporu,
  • 00:36:38 které bychom dnes mohli
    označit právem za nečestné.
  • 00:36:42 A teď toto byl soupeř Václava III.
  • 00:36:45 Pakliže Václav III. jednal
    z popudu královské rady,
  • 00:36:50 jak tady se dohadujeme,
  • 00:36:52 tak královská rada
    musela velmi dobře vědět,
  • 00:36:55 že jediné, co Lokýtka přimělo
    k poslušnosti, a to hned dvakrát,
  • 00:36:59 byla právě ozbrojená moc.
  • 00:37:02 Bylo to tažení
    proti Kališi a Sieradzi,
  • 00:37:04 bylo to tažení prostě
    do Velkopolska, na Mazovsko,
  • 00:37:08 zkrátka byla to tato tažení,
    zúčastnil se jednoho i Václav II.,
  • 00:37:12 která zkrátka toho Lokýtka
    byla schopna jediná umravnit.
  • 00:37:16 Pak teprve dal pokoj.
  • 00:37:17 Jinak prostě pořád si provozoval
    svoje lecjaké kejkle.
  • 00:37:21 Jestli to tažení mohlo uspět,
    nebo ne, to je otázka.
  • 00:37:25 Ale tady by se neměla
    přehlížet jedna důležitá věc.
  • 00:37:29 Zatímco přemyslovská politika
    v Uhrách ztroskotala
  • 00:37:32 na nedostatečné podpoře
    místní magnaterie,
  • 00:37:35 potom v Polsku to bylo naopak.
  • 00:37:38 V Polsku vlastně,
    v některých částech Polska,
  • 00:37:40 musíme si uvědomit,
  • 00:37:42 že se Polsko rozpadlo na řadu
    údělů, na řadu zemí,
  • 00:37:45 a ke každé z nich si Přemyslovci
    vybudovali, přesněji řečeno -
  • 00:37:49 Přemysl Otakar II.,
    posléze Václav II.,
  • 00:37:51 si vybudovali zvláštní systém
    dvoustranných smluv.
  • 00:37:54 To znamená,
  • 00:37:55 hornoslezská knížata kupříkladu
    skládala lenní slib věrnosti.
  • 00:37:59 Krakovsko Václav II. obsadil přímo.
  • 00:38:02 To byla přímá jeho doména.
  • 00:38:04 Obdobně to bylo
    s Kališí a Sieradzí.
  • 00:38:06 Obdobně to bylo
    s Velkopolskem a Pomořany.
  • 00:38:08 Vždycky tam bylo potřeba
    uzavřít separátní smlouvu
  • 00:38:11 s těmi místními elitami.
  • 00:38:13 A protože místní elity byly
    nakloněny spíše české správě,
  • 00:38:17 než Lokýtkovi, o němž bylo známo,
    že bezskrupulózně drancuje,
  • 00:38:20 rabuje kláštery, že rabuje i města,
  • 00:38:23 zkrátka a dobře že on opravdu
    jde přes mrtvoly za svými cíli,
  • 00:38:27 tak se zdá, že ta Lokýtkova pozice
    byla zpočátku velmi chatrná,
  • 00:38:31 byla velmi slabá.
  • 00:38:33 Jinými slovy, zdá se,
    že tažení Václava III.,
  • 00:38:36 pokud by bylo vedeno rozhodně,
  • 00:38:38 s jasnými cíli, tak mohlo dosáhnout
    úspěchu přinejmenším v tom,
  • 00:38:41 že by třeba to Malopolsko
    se znovu podařilo ovládnout.
  • 00:38:45 Toto tažení bylo přerušeno
    ještě dříve,
  • 00:38:47 než vlastně byly zahájeny
    první válečné akce.
  • 00:38:50 Bylo přerušeno násilným aktem
    4. srpna roku 1306.
  • 00:38:57 -K vraždě došlo v děkanském domě
    4. srpna 1306,
  • 00:39:01 v poledních hodinách, kdy král
    po obědě odpočíval na lůžku.
  • 00:39:05 Neznámý vrah se nepozorován
  • 00:39:08 dostal do královy komnaty a ranou
    dýky spícího panovníka usmrtil.
  • 00:39:14 Okolnosti vraždy
    nebyly nikdy objasněny.
  • 00:39:19 Údajný vrah, člověk,
  • 00:39:21 který vyběhl z domu
    s dýkou v ruce,
  • 00:39:24 byl na místě zabit strážemi,
    aniž mohl cokoli říci.
  • 00:39:28 Vzhledem k tomu, že Václav III.
    byl jediným potomkem svého rodu,
  • 00:39:32 znamenala vražda nejen odstranění
    nepohodlného panovníka,
  • 00:39:36 ale likvidaci celého
    starobylého rodu.
  • 00:39:39 V jednom muži byl odstraněn
    vládce dvou států
  • 00:39:42 a situace v celé střední Evropě
    se zásadně změnila.
  • 00:39:48 -Olomouc pro toto tažení
    směřující ke Krakovu
  • 00:39:52 byla prostě optimálním východiskem.
  • 00:39:55 To je zcela jasné.
  • 00:39:57 I z hlediska komunikačního,
  • 00:39:59 protože tam je prostě optimální
    přechod přes řeku Moravy,
  • 00:40:02 ten práh v řece,
    který ta středověká cesta
  • 00:40:05 a pravěká cesta využívala.
  • 00:40:07 A zároveň - jsme na Hané,
  • 00:40:10 čili to bylo prostě místo
    pro zásobování atd. optimální.
  • 00:40:15 Už v té době to bylo
    jedno z největších měst,
  • 00:40:18 které u nás existovalo.
  • 00:40:21 Ten rozvoj městský v tom smyslu
    jaksi měst mladšího středověku
  • 00:40:25 začíná kolem poloviny,
    nebo před polovinou 13. století.
  • 00:40:30 V té době to byl prostě veliký
    útvar, s hradem samozřejmě,
  • 00:40:35 který už od té doby románské
    byl rozdělen do dvou částí -
  • 00:40:39 do části církevní
    a do části světské.
  • 00:40:42 Když jsme se tady pozastavili
    nad tím, kde skonal Václav II.,
  • 00:40:47 tak se můžeme divit i tomu,
  • 00:40:49 že Václav III. bydlel
    u děkana kapitulního, Budislava,
  • 00:40:53 to je rovněž prostě
    neuvěřitelný pro nás úkaz.
  • 00:40:57 Ten panovník tam měl prostě
    svůj hrad, ale bydlel u kanovníka,
  • 00:41:01 jaksi u děkana kapituly, takhle,
    což je prostě pro nás,
  • 00:41:06 pro naše uvažování něco,
  • 00:41:08 co z takového přímočarého
    schématu vybočuje.
  • 00:41:11 Jak vypadalo to město,
    to je velikánská otázka,
  • 00:41:14 protože jedním z těch
    nejpodstatnějších výsledků je to,
  • 00:41:19 že ta města byla
    neuvěřitelně rozrůzněna,
  • 00:41:22 a ta velká města obzvláště.
  • 00:41:24 Bylo to město dost rozvinuté,
    protože už v roce 1261,
  • 00:41:28 to je v našem prostředí výjimka,
  • 00:41:31 Přemysl Otakar povoluje
    zřízení zařízení,
  • 00:41:35 kterému se říkalo
    theatrum neboli Kaufhaus.
  • 00:41:39 Čili to byla prostě jakási
    tržnice, nebo skladiště,
  • 00:41:43 velice významné zařízení.
  • 00:41:46 O tomto můžeme mluvit.
  • 00:41:48 Ale zároveň je to město,
  • 00:41:50 které podle těch dosavadních
    archeologických výsledků
  • 00:41:54 velmi složitě a dlouhodobě
  • 00:41:56 se dostávalo z té epochy
    dřevěné do epochy kamenné.
  • 00:42:00 My to prostě nejsme schopni dostat
  • 00:42:03 do nějakého jednoznačného vyjádření
    - kdy.
  • 00:42:06 Ale ta dřevěná etapa
    tam byla velmi dlouhá.
  • 00:42:10 A asi, když tam tedy
    ten Václav III. přijížděl,
  • 00:42:13 tak velká část toho města
    byla pořád dřevěná.
  • 00:42:16 Což znamená, ty dřevěné domy,
    to byly vlastně movitosti.
  • 00:42:20 Čili když ty terény se zvýší kolem,
    tak ten dům posunuli nahoru atd.
  • 00:42:26 Čili ta stabilizace spojená
    se zděnou architekturou městskou
  • 00:42:31 tam byla postupná a zdlouhavá.
  • 00:42:33 Asi kolem toho roku 1306
  • 00:42:36 tam byly části teprve
    v tomto smyslu urbanizované.
  • 00:42:40 -Když si položíme základní otázku,
  • 00:42:43 a samozřejmě dodnes nezodpovězenou
    otázku, komu to prospělo,
  • 00:42:47 Václavova smrt?
  • 00:42:48 Nachází se několik variant,
    nejčastěji skloňovaných,
  • 00:42:52 kdo za tím mohl stát.
  • 00:42:53 Albrecht Habsburský,
    Vladislav Lokýtek, česká šlechta.
  • 00:42:57 K čemu se kloníte vy?
  • 00:42:59 -To je zase velice těžká otázka.
  • 00:43:02 Těch možností, těch variant,
    které přicházejí v úvahu,
  • 00:43:06 je celá škála.
  • 00:43:07 Dokonce mezi těmi podezřelými
    se ocitá i ten děkan Budislav.
  • 00:43:12 Je to Diviš ze Šternberka,
    který byl purkrabí tehdy.
  • 00:43:17 Je to Petr Angelův,
    velice šikovný králův kancléř,
  • 00:43:22 který ale se proslavil tím,
  • 00:43:24 že vlastně zneužíval
    královské pečeti k tomu,
  • 00:43:28 aby tedy svým příznivcům
    uděloval různé majetky.
  • 00:43:33 Je to prostě velice dlouhá řada.
  • 00:43:36 Těžko jako volit,
    protože do této řady
  • 00:43:42 musíme zakalkulovat i to,
    o čem nevíme prostě.
  • 00:43:47 To mohl být nějaký momentální
    čin nějakého uraženého šlechtice.
  • 00:43:52 Je tady ta Viola Těšínská,
  • 00:43:56 která měla třeba
    nějakého nápadníka,
  • 00:43:58 který chtěl tímto způsobem,
    ale to jenom spekuluji,
  • 00:44:01 samozřejmě.
  • 00:44:03 Takže komu to asi nejvíce prospělo,
    to je asi ta správná otázka,
  • 00:44:07 nejvíce to prospělo Lokýtkovi,
    to je celkem jasné.
  • 00:44:10 Výprava skončila a Lokýtek
    potom krok za krokem
  • 00:44:13 tedy získává pevnější půdu
  • 00:44:15 v Malopolsku a potom tedy
    v celém Polsku.
  • 00:44:18 Habsburkům,
    to si nejsem tak jistý.
  • 00:44:21 To si nejsem tak jistý.
  • 00:44:24 Také do té řady podezřelých
    padá Mikuláš Opavský, strýc,
  • 00:44:29 nevlastní strýc Václava III.
  • 00:44:32 Padají tam i další osobnosti.
  • 00:44:36 Ale to bychom skutečně
    už jenom spekulovali.
  • 00:44:40 Prostě na tu otázku,
    komu to prospělo,
  • 00:44:42 to byl jednoznačně,
    tady Martin Wihoda to už naznačil,
  • 00:44:46 to byl asi ten Lokýtek,
    který okamžitě získává ostruhy
  • 00:44:50 a už jede prostě k tomu
    svému království.
  • 00:44:54 -Komu to prospělo?
  • 00:44:56 To ukázal teprve čas.
  • 00:44:59 Ale my víme určitě,
    koho to zaskočilo.
  • 00:45:01 A to je možná i docela dobrá
    odpověď na to, kdo v tom mohl mít,
  • 00:45:05 nebo nemusel mít ty prsty.
  • 00:45:08 Určitě to zaskočilo českou šlechtu,
    nebo přinejmenším její valnou část.
  • 00:45:12 Protože po rozpadu této výpravy
  • 00:45:14 byl do Prahy svolán pod autoritou
    pražského biskupa sněm,
  • 00:45:18 který měl vlastně rokovat o tom,
    komu svěřit osiřelé království.
  • 00:45:23 Petr Žitavský má zase
    ve scéně nádhernou scénu,
  • 00:45:26 jak ty tři přemyslovské princezny
    poklekají před českými pány
  • 00:45:30 a v slzách prosí,
  • 00:45:31 aby prostě byly vzaty v potaz
    jejich dědické nároky.
  • 00:45:35 -To bychom asi měli připomenout,
  • 00:45:37 protože Václav byl asi z 10 dětí,
    jestli se nepletu.
  • 00:45:41 Ale v době jeho zavraždění žily
    už vlastně jenom tři jeho sestry -
  • 00:45:44 Anna, Eliška a Markéta.
  • 00:45:46 Byly provdané?
  • 00:45:47 Nebo jak to bylo v té době vlastně
    s nároky jejich manželů oficiálně?
  • 00:45:51 -Tak samozřejmě,
  • 00:45:52 Eliška Přemyslovna,
    to je známý příběh.
  • 00:45:54 -To přijde teprve.
  • 00:45:55 -To teprve přijde.
    To se nakonec ukáže být...
  • 00:45:57 -Anna už byla tedy.
    -Anna už byla.
  • 00:45:59 -Právě za toho
    Jindřicha Korutanského.
  • 00:46:01 -Markéta bude
    a Anežka taky bude teprve.
  • 00:46:03 -Ano.
  • 00:46:04 Ale důležité bylo,
  • 00:46:05 že vlastně ten sněm začal
    zoufale hledat nějakou listinu,
  • 00:46:09 nebo nějaké zařízení,
    které by toto upravilo.
  • 00:46:12 A do toho všeho my víme,
  • 00:46:14 že když tato zpráva o zavraždění
    Václava III. dorazila do Rakous,
  • 00:46:18 tak Albrecht Habsburský
    shromáždil nějaké vojenské síly,
  • 00:46:22 nevíme, jak velké,
    ale přitáhl ku Praze -
  • 00:46:25 a začal vlastně vnucovat
    tomu sněmu svého syna Rudolfa.
  • 00:46:29 A teď najednou
    byla paradoxní situace,
  • 00:46:31 kdy vlastně tady
    byl Jindřich Korutanský,
  • 00:46:33 byl tady Rudolf Habsburský.
  • 00:46:35 Ta šlechta nevěděla,
    jak se má zachovat.
  • 00:46:38 Vzešel z toho takový
    pozoruhodný dokument,
  • 00:46:40 kde byla opsána Zlatá bula sicilská
    - Zlatá bula ulmská.
  • 00:46:44 Ale ten dokument
    vlastně začíná slovy -
  • 00:46:45 "nic jsme nechtěli,
    nic jsme nežádali".
  • 00:46:48 A taky jsme nic nedostali.
  • 00:46:49 Toto vlastně umístit
    do záhlaví listiny,
  • 00:46:51 to k nám přímo promlouvá
    přes zrnka času, ten chaos,
  • 00:46:55 který vládl v Praze,
    kdy si nikdo nedokázal představit,
  • 00:46:58 jak tuto situaci řešit.
  • 00:47:00 Čili naprosto byla zaskočena
    česká šlechta - ať světská,
  • 00:47:04 tak církevní.
  • 00:47:06 Albrecht Habsburský reagoval
    spontánně, ale zdá se,
  • 00:47:10 že také teprve v tom
    druhotném sledu událostí.
  • 00:47:13 A tím se dostáváme k tomu,
    komu to vlastně prospělo.
  • 00:47:17 Nakonec z té nejistoty,
  • 00:47:19 obecné nejistoty nejvíce
    dokázali vytěžit asi Habsburkové,
  • 00:47:23 kteří vlastně si upevnili
    postavení na říšské scéně.
  • 00:47:26 Dále česká šlechta,
  • 00:47:28 která si najednou začala uvědomovat
    vlastně svůj vliv, svoji moc,
  • 00:47:33 což potom vlastně přimělo
    Jana Lucemburského
  • 00:47:35 po volbě k vystavení
    tzv. inauguračních diplomů,
  • 00:47:38 to znamená jakési úmluvy
    s českým králem,
  • 00:47:41 že ten přestane zasahovat
    do určitých událostí,
  • 00:47:44 které ta šlechta
    začala považovat za svoje.
  • 00:47:47 A v rozměru delšího trvání
    ta smrt Václava III.
  • 00:47:51 prospěla Lucemburkům, ale ti
    o tom ještě tenkrát nevěděli.
  • 00:47:55 -Ti museli počkat
    ještě 4 roky vlastně,
  • 00:47:58 protože na českém trůně
    se vystřídal Jindřich Korutanský,
  • 00:48:01 Rudolf Habsburský,
    potom znova Jindřich Korutanský
  • 00:48:04 a pak posléze tedy...
  • 00:48:06 -Ano.
  • 00:48:08 Protože nebyla žádná ústava,
  • 00:48:09 podle které by tedy
    byl nějak ten král zvolen.
  • 00:48:12 Připadala v úvahu tři taková
    kritéria - tedy volba šlechty,
  • 00:48:16 nebo šlechta si osobovala
    to právo,
  • 00:48:18 dále měl být nějakým způsobem
    příbuzensky spjat s Přemyslovci,
  • 00:48:23 to právě byl momentálně
    Jindřich Korutanský,
  • 00:48:27 který se zdál být ve výhodě,
    ale později to tedy,
  • 00:48:31 nebo vzápětí se mu to nezdařilo,
    a potom tady byl nárok říše.
  • 00:48:35 Protože Albrecht jednoduše
    prohlásil Čechy
  • 00:48:38 za odumřelé říšské léno,
    ačkoli generaci již bylo známo,
  • 00:48:42 že tedy s tím českým lénem
    to není tak úplně jasné.
  • 00:48:46 -Ale vlastně jeho syn
    Rudolf Habsburský
  • 00:48:48 se ožení s Eliškou Rejčkou,
  • 00:48:49 což zase byla vdova
    po Václavovi II.
  • 00:48:51 -Ale to nebyla Přemyslovna.
    -Ale byla to vdova po Přemyslovci.
  • 00:48:54 -Ale nebyla to Přemyslovna.
  • 00:48:56 -Dobře.
  • 00:48:57 Na úplný závěr našeho setkání
    si dovolím odcitovat
  • 00:49:00 jednu větu Petra Žitavského,
    autora Zbraslavské kroniky,
  • 00:49:04 který o Václavovi napsal:
  • 00:49:06 Není pochyby, že by byl
    napravil všechny výstřednosti,
  • 00:49:10 kdyby byl déle žil.
  • 00:49:12 Souhlasíte s ním?
  • 00:49:13 -Na to už jsme vlastně odpovídali.
  • 00:49:15 To je otázka toho literárního díla,
    které má svou tendenci,
  • 00:49:18 která s tou realitou se může,
    a možná zcela pravděpodobně míjí.
  • 00:49:23 -Petr Žitavský vlastně
    psal tu kroniku ve chvíli,
  • 00:49:26 kdy potřeboval jaksi podtrhnout
    a umocnit význam svého kláštera.
  • 00:49:30 V situaci, kdy se začaly
    do popředí sunout jiné instituce,
  • 00:49:34 jiné osobnosti.
  • 00:49:36 Tato kronika je v podstatě
    obhajobou jakéhosi tradičního vlivu
  • 00:49:41 zbraslavských cisterciáků.
  • 00:49:43 A takto si myslím, že je potřeba
    i číst a rozumět pasážím,
  • 00:49:47 které Petr Žitavský
    věnoval Václavovi III.
  • 00:49:49 -Jak to vidí profesor Žemlička?
  • 00:49:51 -Protože on už věděl,
    jak to dopadlo, Petr Žitavský.
  • 00:49:54 On to psal mnohem později.
  • 00:49:56 Kdybychom se měli
    nějakým způsobem vyjádřit
  • 00:49:59 k té otázce, nevím prostě.
  • 00:50:01 Mohl to Václav III.
    nějakým způsobem...
  • 00:50:04 Ty Uhry byly ztraceny, to je jasné.
  • 00:50:06 Ale to Polsko, aspoň jižní Polsko,
    mohl nějakým způsobem,
  • 00:50:10 tady bylo naznačeno,
    jaksi ukočírovat.
  • 00:50:13 Ale celé Polsko stěží,
    protože tam bylo to Pomoří atd.,
  • 00:50:17 Velkopolsko, to byly
    už úplně jiné oblasti.
  • 00:50:20 Malopolsko, tj. tedy Krakovsko
    a Sandoměřsko, mělo s Čechami,
  • 00:50:24 o Slezsku ani nemluvě,
    velice úzké vztahy, styky.
  • 00:50:29 Vždyť potom Slezsko se stává
    součástí české koruny o jednu,
  • 00:50:33 dvě generace později.
  • 00:50:35 Takže to je velká otázka.
  • 00:50:37 Myslím si, že ještě o tom
    bude hodně napsáno,
  • 00:50:40 aniž by se to vyřešilo.
  • 00:50:42 -V této chvíli se loučím s vámi
    i s mými dnešními hosty,
  • 00:50:45 děkuji jim za jejich názory
    a těším se na shledanou
  • 00:50:48 u některého z dalších
    vydání Historie.cs.
  • 00:51:33 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2016

Související