iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 10. 2012
22:05 na ČT24

1 2 3 4 5

12 hlasů
10296
zhlédnutí

Historie.cs

Pernštejnové

František Šebek — Marie Ryantová — Miloš Jiroušek — Pavel Marek — Vladimír Lemberk — Vítězslav Prchal

Průkopnictví a zkáza rodu se zubří hlavou v erbu. Jak Pardubice k rozmachu a slávě přišly. A jak se do Čech dostalo Pražské Jezulátko.

51 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:14 -A hodí se to?
    -Co?
  • 00:00:18 Nenuťte mě takové věci
    říkat nahlas.
  • 00:00:22 Aby byli muž a žena
    sami v jednom pokoji.
  • 00:00:25 Ne! Nehodí se to.
  • 00:00:29 A zrovna ani nemám po ruce
    nikoho z fraucimorů.
  • 00:00:32 Nepůjdeme za paní tchyní?
  • 00:00:34 Stará paní z Pernštejna ví,
    že jsem šel za vámi.
  • 00:00:37 Ona to ví?
  • 00:00:39 Nic v tomto domě se neděje
    bez jejího vědomí.
  • 00:00:42 To se ovšem mýlíte,
    strýčku Viléme.
  • 00:00:46 Ale pravda je, že ona v tomto domě
    nedělá nic bez vašeho vědomí.
  • 00:00:50 Španělský vyslanec je tak trochu
    součást pernštejnského domu.
  • 00:00:54 -Většinou na to bývám hrdý.
    -A teď ne?
  • 00:00:59 Teď zrovna se mi nezdá,
    že je nač být hrdý.
  • 00:01:05 A Španěl bez hrdosti
    jako by ani nebyl.
  • 00:01:08 Tento námět bude zajímat
    i ostatní dámy. Nebylo by líp...
  • 00:01:11 Ne!
  • 00:01:14 Chtěl bych s vámi mluvit
    o samotě.
  • 00:01:17 Nezdá se vám to divné?
  • 00:01:20 Všechno v Praze se mi zdá divné.
  • 00:01:28 V roce 1491 získávají Pernštejnové
    kunětickohorské panství
  • 00:01:36 a hrad Kunětická hora se pro pana
    Viléma z Pernštejna stává
  • 00:01:39 vstupní branou
    do východních Čech.
  • 00:01:41 Velmi rychle, během několika
    následujících let,
  • 00:01:44 vytvořili Pernštejnové
    ucelené panství,
  • 00:01:47 které sahalo do Hradce Králové
    až ke Chrudimi.
  • 00:01:50 Vážení diváci, vítám vás
    u sledování Historie.cs.
  • 00:01:54 Náš dnešní pořad věnujeme
  • 00:01:57 šlechtickému rodu
    pánů z Pernštejna,
  • 00:01:59 který po několik staletí
    spoluutvářel dějiny našich zemí.
  • 00:02:03 O osudu tohoto rodu budu mluvit
    se svými dnešními hosty,
  • 00:02:07 historičkou Marií Ryantovou,
  • 00:02:10 historikem Vítězslavem Prchalem
    a historikem Pavlem Markem.
  • 00:02:15 Na úvod, kde náš pořad natáčíme.
  • 00:02:18 Natáčíme ho na hradě
    Kunětická hora,
  • 00:02:20 odkud je krásný výhled
    na okolní panství,
  • 00:02:23 která patřila Pernštejnům.
  • 00:02:26 Ale přece jen pernštejnské državy
    se v průběhu doby vyvíjely.
  • 00:02:30 Asi tím největším, nejdůležitějším
    a nejhonosnějším sídlem
  • 00:02:34 byly Pardubice,
    ale až od konce 15. století,
  • 00:02:39 protože do té doby
    Pernštejnům nepatřily.
  • 00:02:42 Původní jádro rodové domény
    se rozkládalo na Vysočině,
  • 00:02:45 na horním toku řeky Svratky
    okolo rodového hradu Pernštejna.
  • 00:02:50 Někdy v průběhu husitských válek
  • 00:02:53 se toto území postupně
    konsolidovalo
  • 00:02:57 do rukou jednoho držitele
    z hlavní rodové linie.
  • 00:03:02 Velký rozmach rodového majetku
    nastává koncem 15. století
  • 00:03:06 s osobou Viléma II.
    z Pernštejna,
  • 00:03:10 který v mládí odešel,
    patrně ne úplně dobrovolně,
  • 00:03:13 do služeb uherského
    a českého krále Matyáše Korvína
  • 00:03:17 a na několik desetiletí
    zmizel do Budína.
  • 00:03:22 Přišel tam k poměrně slušnému
    obnosu peněz,
  • 00:03:25 přesně nevíme jak,
    jenom víme, že ty peníze měl
  • 00:03:29 a že je uvážlivým způsobem
    dokázal investovat.
  • 00:03:32 Podle jeho vlastních slov
    roku 1490 jeho peníze zajistily
  • 00:03:36 Vladislavu Jagellonskému
    zvolení uherským králem
  • 00:03:39 a intronizaci
    na svatoštěpánský trůn.
  • 00:03:43 A právě po roce 1490
    Vilém z Pernštejna zahajuje
  • 00:03:46 mohutnou majetkovou expanzi
    z Moravy,
  • 00:03:50 kde již předtím nakoupil
    některé majetky,
  • 00:03:54 v Pobečví, panství Helfštejn,
    Hranice na Moravě, Přerov.
  • 00:03:58 Nicméně po roce 1490
    se tady orientuje
  • 00:04:01 zejména na skupování panství
    v Čechách.
  • 00:04:04 On si vybíral především
    ta území,
  • 00:04:10 která se hodila pro stavbu
    velkých rybničních děl.
  • 00:04:13 Proto kupoval majetky nejen
    v Polabí a vytvářel velká území,
  • 00:04:16 protože potřeboval mít
    ten majetek kompaktní územně,
  • 00:04:19 ale zároveň si kupoval území
    třeba v jižních Čechách,
  • 00:04:22 kde také stavěl rybníky.
  • 00:04:25 Ale samotná volba Pardubic
    jako sídla hlavního,
  • 00:04:28 ta spočívala
    v něčem úplně jiném.
  • 00:04:31 Ta území, která on tady koupil,
  • 00:04:34 ta měla charakter majetku
    pouze zástavního,
  • 00:04:37 to znamená, že on nebyl
    jeho přímým majitelem,
  • 00:04:40 on byl jenom zástavním
    držitelem,
  • 00:04:43 byť podmínky,
    za kterých ta panství získal,
  • 00:04:46 ať už to byla Kunětická hora
    s okolním panstvím a další,
  • 00:04:49 tak ty podmínky byly
    natolik dobře stanoveny,
  • 00:04:53 že zpětná výplata
    byla málo pravděpodobná.
  • 00:04:56 Ale hlavní sídlo si budoval
    na malém území, které si koupil.
  • 00:05:00 Pardubice pro něj měly
    tu velkou výhodu,
  • 00:05:03 i když v roce 1491,
    kdy je kupoval,
  • 00:05:06 to bylo celkem bezvýznamné
    zemědělské městečko,
  • 00:05:10 ale měly právě tu výhodu,
    že o ně nemohl přijít,
  • 00:05:13 to znamená, investice,
    které zde vkládal do budování
  • 00:05:16 jak nové rezidence,
    kde se nacházíme, tak do města,
  • 00:05:19 které pro rezidenci vytvářelo
    určitý rámec reprezentační,
  • 00:05:23 tak věděl, že o ně nepřijde.
  • 00:05:26 I kdyby se politická situace
    změnila,
  • 00:05:29 i kdyby na trůn nastoupil
    nějaký jiný panovník,
  • 00:05:32 který by mu tak nepřál
    jako Vladislav Jagellonský,
  • 00:05:35 tak Pardubice měl jisté.
  • 00:05:38 Proto se nebál tady investovat
    velké prostředky
  • 00:05:41 i do architektonických plánů
    a budování velké rezidence.
  • 00:05:44 Na začátku 16. století,
    v prvních dvou dekádách,
  • 00:05:50 vytvořil souvislý pás území,
  • 00:05:52 sahající od polabského oblouku
    až do Orlických hor,
  • 00:05:55 až na hranice Moravy.
  • 00:05:58 V době, kdy Vilém z Pernštejna
    umírá v roce 1521,
  • 00:06:01 tak v té době shromáždil
    obrovský pozemkový majetek.
  • 00:06:04 V té době byl zcela
    bezkonkurenčně
  • 00:06:07 největším pozemkovým držitelem
    v Čechách a na Moravě.
  • 00:06:10 Jeho majetek
    byl dokonce větší
  • 00:06:13 než doména jihočeských
    Rožmberků.
  • 00:06:16 Osobnost Viléma z Pernštejna
    pro nás dodnes je trošku záhadou,
  • 00:06:20 protože čím déle se člověk
    tou osobností zabývá,
  • 00:06:23 tím vystupují další jeho rysy,
    které třeba nebyly známé.
  • 00:06:26 Z české literatury starší
  • 00:06:28 nám Viléma z Pernštejna
    uvedl do povědomí
  • 00:06:31 především František Palacký,
  • 00:06:34 který tuto osobnost objevil
    pro české dějiny nově z pramenů.
  • 00:06:38 Natolik ho nadchl, že ho přirovnal
    svým významem až ke Karlu IV.,
  • 00:06:41 což je pochopitelně přehnané,
  • 00:06:44 on nebyl vladařem,
    byl pouze jedním ze šlechticů,
  • 00:06:47 nicméně jeho význam
    pro jagellonskou dobu
  • 00:06:50 v dějinách Čech a Moravy
    je zcela zásadní,
  • 00:06:53 protože to byl muž, který jednak
    se dožil vysokého věku,
  • 00:06:56 to znamená, že mohl ovlivňovat
    politické dění v zemi dlouhý čas,
  • 00:07:00 měl určitou představu,
    jak by to fungovat mělo,
  • 00:07:03 ta představa byla celkem
    objektivní a realizovatelná,
  • 00:07:07 ale především byl mužem,
    který vládl finančními zdroji.
  • 00:07:12 To znamená, že mohl jako vysoký
    zemský úředník stanovovat
  • 00:07:16 určité společenské normy,
  • 00:07:19 které se potom stávaly
    pro ostatní přijatelnými.
  • 00:07:23 Vilém z Pernštejna je považován
    za prvního z českých šlechticů,
  • 00:07:29 který začal ve velkém formátu
    praktikovat
  • 00:07:32 systém režijního hospodaření.
  • 00:07:35 To je model typický
    pro 16. století,
  • 00:07:38 on začal praktikovat prvky
    později velmi výrazné
  • 00:07:41 především v oboru, který byl
    tehdy pro něj nejvýnosnější,
  • 00:07:44 to znamená rybníkářství,
    to je jednoznačné.
  • 00:07:47 On je zakladatelem prvních
    velkých soustav rybničních,
  • 00:07:51 které později začali napodobovat
    další šlechtici včetně Rožmberků,
  • 00:07:55 ale u něj ty systémy
    byly nejvýznamnější
  • 00:07:58 na konci 15. století.
  • 00:08:02 Tam, kde Labe zahýbá
    v pravém úhlu od severu na západ,
  • 00:08:10 to bylo to správné místo,
  • 00:08:13 kde Vilém z Pernštejna
    dal pokyn
  • 00:08:16 k vybudování
    Opatovického kanálu.
  • 00:08:20 Je to vodní tok
    srovnatelný třeba
  • 00:08:22 se Zlatou stokou
    v jižních Čechách,
  • 00:08:26 který v délce asi 33 kilometrů
  • 00:08:29 přivádí labskou vodu
    k jednotlivým rybníkům,
  • 00:08:32 k těm jednotlivým
    vodním stavbám,
  • 00:08:36 a když u Semína se znovu
    napojuje na Labe,
  • 00:08:40 tak v podstatě je z něj
    malá stružka,
  • 00:08:43 protože veškerou vodu
    těmto rybníkům odevzdal.
  • 00:08:47 Na svou dobu byl Opatovický kanál
    skutečně velkolepou stavbou,
  • 00:08:52 protože bez nějakých
    speciálních přístrojů
  • 00:08:55 dokázali stavitelé
    přesně odhadnout
  • 00:08:58 konfiguraci terénu, sklon,
  • 00:09:01 museli se vyrovnat
    i s některými překážkami,
  • 00:09:04 jako bylo křížení vodních toků,
  • 00:09:07 takže do dnešních dnů se dochoval
    nejen celý Opatovický kanál,
  • 00:09:11 ale i právě různé akvadukty,
  • 00:09:14 křížení potoků
    a Opatovického kanálu.
  • 00:09:17 Rybniční soustava,
  • 00:09:21 kterou Pernštejnové tady
    na Pardubicku vybudovali,
  • 00:09:24 byla mnohem větší než ta,
  • 00:09:27 která se dochovala
    do dnešních dnů.
  • 00:09:30 V podstatě budeme-li to měřit
    plochou vodní hladiny,
  • 00:09:33 byla asi desetkrát rozlehlejší,
    než je ta stávající.
  • 00:09:37 Teď jsme u největšího,
    Bohdanečského rybníka,
  • 00:09:41 který má něco přes 200 hektarů,
  • 00:09:44 tak celá rybniční soustava má
    v současné době asi 365 hektarů,
  • 00:09:48 a za Pernštejnů to bylo
    přes 3 600 hektarů.
  • 00:09:53 Největší rybník,
    který Pernštejnové vybudovali,
  • 00:09:56 jmenoval se Čeperka,
    byl dokonce třikrát větší,
  • 00:10:00 než je dnešní největší
    český rybník - Rožmberk.
  • 00:10:05 Vilém z Pernštejna
    začal také zavádět systém,
  • 00:10:08 kterému říkáme
    uzavřený dominikální trh,
  • 00:10:11 kdy panství, která mu patřila,
  • 00:10:14 vytvářela jakýsi uzavřený
    ekonomický systém,
  • 00:10:20 do kterého on pouštěl zvnějšku
    dovoz zboží,
  • 00:10:23 které jeho poddaní
    nebyli schopni sami vyrobit,
  • 00:10:26 takže to si myslím,
    že bylo velmi efektivní,
  • 00:10:29 a připomíná to myšlení
    merkantilistů v 17. století,
  • 00:10:32 které on vlastně předběhl
    skoro o dvě století.
  • 00:10:35 V případě Viléma z Pernštejna
    právě bylo několik těch zásahů
  • 00:10:38 do změny určité mentality
    společnosti.
  • 00:10:43 Jako nejvýraznější,
  • 00:10:46 který dodnes je uznáván
    jako jednoznačně pozitivní,
  • 00:10:49 je jeho vztah k soudobým
    náboženstvím.
  • 00:10:52 On je vlastně určitým způsobem
    zakladatelem takového modelu,
  • 00:10:55 kterému říkáme v českém prostředí
    nadkonfesijní křesťanství.
  • 00:10:59 To byl model, kdy víra neměla být
    vůbec považována za věc,
  • 00:11:03 která by měla být otázkou
    nějakého veřejného zájmu
  • 00:11:06 nebo by měla být
    nějakou kvalitou,
  • 00:11:09 která by člověka předurčovala
    k nějakým úřadům a podobně,
  • 00:11:13 a měla být záležitostí
    jeho soukromou.
  • 00:11:16 Měl dva syny.
  • 00:11:19 Podle závěti se rodová panství
    rozdělila
  • 00:11:22 na českou část
    s centrem v Pardubicích
  • 00:11:24 a moravskou část
    s centrem v Prostějově.
  • 00:11:27 Zřejmě měl původně v plánu
    založit dvě rodové linie,
  • 00:11:30 to ale úplně nevyšlo,
  • 00:11:33 protože jeho mladší syn
    Vojtěch z Pernštejna
  • 00:11:36 umírá bez mužských potomků,
  • 00:11:39 a podle rodových smluv
    celý majetek se opět scelil
  • 00:11:41 v rukou jeho staršího bratra
    Jana z Pernštejna,
  • 00:11:44 který tato panství, tuto doménu
    dále rozhojňoval
  • 00:11:47 nákupem statků na jihu Moravy
  • 00:11:50 a zejména získal do zástavní
    držby kladské hrabství,
  • 00:11:53 které z finančního hlediska
    nebylo úplně nejjednodušší,
  • 00:11:56 ale z hlediska prestižního
    to mělo nemalou hodnotu,
  • 00:11:59 neboť s titulem
    kladského hraběte
  • 00:12:02 se pojilo právo razit
    vlastní mince,
  • 00:12:06 čehož Jan z Pernštejna využil,
  • 00:12:09 byť ty mince razil
    pouze dva roky.
  • 00:12:12 A co sídla, nejen Pardubice,
    ale třeba Litomyšl,
  • 00:12:15 známá renesanční sídla
    spojená s Pernštejny?
  • 00:12:18 Litomyšl byla panstvím,
  • 00:12:22 které Pernštejnům patřilo
    dlouhou dobu,
  • 00:12:27 respektive jim patřilo
    zvláštním způsobem,
  • 00:12:30 protože se nejednalo o přímé
    vlastnictví, ale byla to zástava,
  • 00:12:33 kterou získal
    už Jaroslav z Pernštejna,
  • 00:12:36 syn Jana Bohatého, v roce 1552.
  • 00:12:39 Vzápětí postoupil zase dále,
    zástava trvala 15 let
  • 00:12:42 a v roce 1567 přešla
    na dalšího z Pernštejnů,
  • 00:12:46 Vratislava zvaného Nádherný.
  • 00:12:48 A ukázalo se, že tato zástava
    je velice výhodná,
  • 00:12:52 protože když došlo k rozprodávání
    celého rozsáhlého majetku,
  • 00:12:55 tak právě o Litomyšl
    Pernštejnové přijít nemohli,
  • 00:12:58 protože patřila panovníkovi.
  • 00:13:01 Zástava potom pokračovala
    do roku 1627,
  • 00:13:04 kdy ji získal od své tety Polyxeny
    tehdy už z Lobkovic
  • 00:13:07 poslední žijící příslušník rodu
    Pernštejnů, Vratislav Eusebius,
  • 00:13:11 a o rok později, v roce 1628,
  • 00:13:14 teprve mu ji Ferdinand II.
    dal do dědičné držby,
  • 00:13:18 ale bohužel už to nebylo
    na dlouhou dobu.
  • 00:13:21 Byli Pernštejnové katolíci?
  • 00:13:23 Nebo se hlásili k husitství
    v té vyhrocené době
  • 00:13:26 husitských válek
    a za Jiřího z Poděbrad?
  • 00:13:33 V době husitských válek
  • 00:13:36 Pernštejnové stáli
    na straně husitské.
  • 00:13:39 Vilém I. z Pernštejna
    se dokonce osobně angažoval
  • 00:13:43 při vyjednávání
    českého poselstva,
  • 00:13:46 které se snažilo osvobodit
    mistra Jana Husa z Kostnice.
  • 00:13:50 V tomto směru pokračoval
    jeho syn Jan z Pernštejna,
  • 00:13:54 který se dokonce účastnil
    spanilých jízd husitů
  • 00:13:58 a který se stal posléze pobočníkem
    českého krále Jiřího z Poděbrad.
  • 00:14:04 Páni z Pernštejna měli ve znaku
    zubří hlavu s houžví v nozdrách.
  • 00:14:10 O původu toho znaku se vyprávěla
    pěkná pověst o prostém uhlíři.
  • 00:14:18 Žil byl chudý uhlíř Vojtěch,
    někde v lesích,
  • 00:14:21 kde dnes stojí hrad Pernštejn,
  • 00:14:24 a chodil do lesů
    pálit uhlí v milířích.
  • 00:14:30 Jednou se vrátil a zjistil,
  • 00:14:33 že mu v chalupě
    někdo krade potravu.
  • 00:14:36 Tak se tam druhý den
    vrátil dřív a viděl,
  • 00:14:39 že mu tam hospodaří
    divoký zubr.
  • 00:14:42 Naštěstí zubr byl v chalupě,
    tak zavřel dveře,
  • 00:14:45 zvíře nemohlo ani tam, ani ven,
  • 00:14:48 a teď přemýšlel o tom,
    co s ním udělat.
  • 00:14:52 Dostal nápad,
    vzal vrbový proutek,
  • 00:14:55 prostrčil ho zubrovi nozdrami,
    upletl houžev
  • 00:14:58 a zkrocené zvíře za ten prsten
    odvedl na knížecí hrad.
  • 00:15:03 A teď už se ty pověsti liší.
  • 00:15:06 Nejčastěji se hovoří,
    že ho odvedl ke knížeti,
  • 00:15:10 kde mu před užaslými diváky
    jedinou ranou usekl hlavu,
  • 00:15:15 za kteréžto udatenství dostal
    do znaku zubří hlavu, svobodu
  • 00:15:20 a lesy, kde dřív pálil uhlí,
    a tam postavil hrad a tak dále.
  • 00:15:25 Co je podstatné na té pověsti,
  • 00:15:28 že Pernštejnové odvozovali
    svůj původ od prostého uhlíře,
  • 00:15:32 a tím dokazovali
    starobylost rodu,
  • 00:15:35 podobně jako Přemyslovci
    od svého oráče,
  • 00:15:38 a že tedy jsou skutečně z vrstvy
    starožitných panských rodů,
  • 00:15:44 že ten erb nevznikl
    při nějakém rytířském klání
  • 00:15:48 nebo něčem podobném.
  • 00:15:51 A to, dá se říct,
    byla veliká deviza,
  • 00:15:55 to byl, dnes bychom řekli moderně,
    přímo marketingový kapitál,
  • 00:16:00 a jejich cena jako rodu
    aristokratického vzrůstala.
  • 00:16:03 Heraldické rodové pověsti
    byly důležité pro šlechtu
  • 00:16:07 v období raného novověku,
  • 00:16:10 protože byly dokladem
    jejich starobylosti,
  • 00:16:13 dokladem jejich urozenosti.
  • 00:16:16 A Perštejnové si to samozřejmě
    velice dobře uvědomovali.
  • 00:16:19 Nejstarší vyobrazení pověsti
    o uhlíři Věňavovi
  • 00:16:24 pochází z hradu Pernštejna
    nebo nachází se na hradě Pernštejn
  • 00:16:31 a pochází z období středověku.
  • 00:16:34 Bohužel nejsme schopni
    přesně určit, z které doby,
  • 00:16:37 odhaduje se, že ze 14. století
    či z první poloviny 15. století.
  • 00:16:40 Podobná vyobrazení můžeme najít
    také na zámku v Pardubicích,
  • 00:16:44 na kostele sv. Bartoloměje
    v Pardubicích,
  • 00:16:48 můžeme je najít v Litomyšli
    nebo také zde na Kunětické hoře.
  • 00:16:51 Tato vyobrazení však pocházejí
  • 00:16:54 až z doby Viléma mladšího
    z Pernštejna,
  • 00:16:57 tedy z druhé poloviny 15. století,
    případně z počátku 16. století.
  • 00:17:02 Nebyl to jen Vilém mladší
    z Pernštejna,
  • 00:17:05 který se snažil o rozšiřování
    této pernštejnské rodové pověsti.
  • 00:17:12 Dokonce také třeba jeho vnuk
    Vratislav z Pernštejna
  • 00:17:15 si nechal svou rodovou pověst
    vyobrazit na stolním náčiní,
  • 00:17:20 na stolním servisu, který
    si objednal až v Itálii v Urbinu.
  • 00:17:25 Když se na pernštejnských sídlech
    objevuje vyobrazení té pověsti,
  • 00:17:29 máme vždycky jistotu,
    že je to ta rodová pověst?
  • 00:17:32 Ptám se z toho důvodu,
    že před námi na stole leží
  • 00:17:35 srpnové číslo časopisu
    Dějiny a současnost,
  • 00:17:38 které je věnováno Pernštejnům,
  • 00:17:41 a v článku historika Libora Jahna
    je tam zajímavá poznámka,
  • 00:17:44 že někdy to nemusí být Věňava
    krotící zubra,
  • 00:17:48 ale že to může být prostě řezník,
    který vede vola na jatka.
  • 00:17:51 -Co si o tom myslíte?
    -Naprosto souhlasím.
  • 00:17:54 Tato záležitost se může
    vysvětlovat také tímto způsobem.
  • 00:17:58 Ale přikláním se k té první.
  • 00:18:02 Zejména u starších vyobrazení
  • 00:18:05 si skutečně nejsme jisti,
    co to vlastně je,
  • 00:18:08 ale u těch již zmíněných pověstí
    v Pardubicích nebo v Litomyšli,
  • 00:18:15 tam už to máme doprovázené
    nejen erby pánů z Pernštejna,
  • 00:18:18 ale také většinou
    nápisovými páskami,
  • 00:18:21 takže tam už jsme
    na jistější půdě.
  • 00:18:23 Když se řekne Pernštejnové,
  • 00:18:26 každý si vybaví především
    hrad Pernštejn,
  • 00:18:29 o kterém už tady také padla
    krátká zmínka.
  • 00:18:32 Paní docentko, nakolik důležitý
    byl pro ně tento hrad?
  • 00:18:34 Oni tam sídlili?
    Nebo to byla záležitost,
  • 00:18:37 která pro ně nebyla
    až tak významná?
  • 00:18:40 Původně Pernštejnové sídlili
    na Pernštejně,
  • 00:18:43 ale postupně jak se rozšiřoval
    jejich majetek,
  • 00:18:46 tak sídlo se přenášelo jinam,
  • 00:18:48 nakonec to byly Pardubice,
    mezitím i Helfštejn
  • 00:18:51 a v závěru důležitou roli sehrála
    Litomyšl a palác v Praze.
  • 00:18:54 Ale Pernštejn sehrával
    pro Pernštejny
  • 00:18:57 důležitou roli původního
    rodového sídla.
  • 00:19:03 Navíc tam byl klášter
    a kostel v Doubravníku,
  • 00:19:06 který plnil roli
    rodového pohřebiště.
  • 00:19:08 A právě poslední členové rodu,
    zřejmě Vratislav Nádherný,
  • 00:19:12 se snažili přímo o vybudování
    honosného pohřebiště,
  • 00:19:15 k čemuž nakonec nedošlo.
  • 00:19:18 Sám Vratislav
    tam sice byl pohřben,
  • 00:19:21 ale jeho manželka potom zařídila
    přenesení jeho ostatků
  • 00:19:23 do chrámu sv. Víta v Praze.
  • 00:19:26 Z hlediska reprezentace měla
    ještě jedna věc důležitou roli
  • 00:19:29 ve vazbě právě
    na blízké Pardubice,
  • 00:19:32 a to je zbrojnice pernštejnská.
  • 00:19:35 Vy, pane doktore, o tom
    v časopise Dějiny a současnost,
  • 00:19:38 v jeho srpnovém čísle,
    máte zajímavou studii.
  • 00:19:41 Co si myslíte o tom,
    proč takové množství zbraní
  • 00:19:44 bylo nashromážděno
    na pardubickém zámku?
  • 00:19:46 Mělo to nějakou
    reprezentační funkci,
  • 00:19:49 nebo Pernštejnové počítali s tím,
    že by je mohli prakticky použít?
  • 00:19:53 Já bych řekl, že obojí.
  • 00:19:57 Ty funkce praktická, utilitární,
    a funkce reprezentativní
  • 00:20:01 se v té době u šlechtických
    zbrojnic nedají zcela oddělit,
  • 00:20:04 protože jsme v době, kdy ještě
    funguje systém zemské hotovosti,
  • 00:20:07 to znamená, každý majitel pozemku
    je nucen vypravit do pole vojsko.
  • 00:20:10 A to vojsko samozřejmě
    vyzbrojuje z vlastních zásob,
  • 00:20:13 takže z tohoto úhlu pohledu
  • 00:20:15 zbrojnice plní skutečně
    vojenskou funkci v 16. století.
  • 00:20:18 Ale je zde ještě ta druhá složka,
    reprezentační.
  • 00:20:21 Právě Pardubice jako hlavní
    rodové sídlo
  • 00:20:25 byly velmi exponovaným místem,
  • 00:20:27 kam jezdily urozené návštěvy
    a tak dále,
  • 00:20:30 a zbrojnice byla od počátku
    koncipována
  • 00:20:33 jako předmět zájmu
    těch návštěvníků.
  • 00:20:36 Byla dislokována na místech,
    kde si ji návštěvníci,
  • 00:20:39 ať už to byl šlechtic
    nebo panovník,
  • 00:20:42 mohli prohlédnout a mohli
    obdivovat vojenskou sílu.
  • 00:20:45 Děla byla venku někde,
    aby je viděli, když přicházeli?
  • 00:20:49 Ano, z hlediska praktické potřeby
    je to trošku nešťastné umístění,
  • 00:20:52 protože děla samozřejmě podléhala
    zkáze a povětrnostním podmínkám,
  • 00:20:56 ale z hlediska demonstrace
    určité suverenity,
  • 00:20:59 odkazu na válečnickou tradici
    rodu a šlechty obecně
  • 00:21:03 to bylo umístění
    naopak velmi racionální,
  • 00:21:06 protože podtrhovalo dojem
    pernštejnské rezidence
  • 00:21:10 jako dobře opevněného
    opěrného bodu.
  • 00:21:14 Ocitli jsme se ve sklepení
    pardubického zámku pod kaplí.
  • 00:21:19 Říkám sklepení, ale terénem
    jsme ještě nad úrovní parkánu,
  • 00:21:24 proto je tady sucho.
  • 00:21:27 Pernštejnové když přeměnili
    původní hrad na zámek,
  • 00:21:30 tak tady proběhly
    ohromné přesuny zeminy,
  • 00:21:33 de facto původní přízemí
    se stalo sklepem.
  • 00:21:39 A tady pod tou kaplí
    někdy za Viléma z Pernštejna
  • 00:21:42 byla umístěna
    tahle parádní truhla.
  • 00:21:47 Je to exemplář, který si myslím,
    že málokde po Čechách má obdobu.
  • 00:21:55 Masivní dubové fošny
    ručně opravené,
  • 00:21:58 poctivá kovářská práce, kování,
  • 00:22:01 a ve chvíli, kdy Vilém z Pernštejn
    se proboural do stavby kaple,
  • 00:22:05 když ještě vyčnívala
    do parkánového prostoru,
  • 00:22:09 vsunul sem buď polotovary,
    nebo celou truhlu, zazdil otvor,
  • 00:22:14 jeho syn Vojtěch při přestavbě
    zámku dostavěl východní křídlo,
  • 00:22:19 a od té doby s tou truhlou
    nikdo nehne,
  • 00:22:23 ta se nedá nikam odnést.
  • 00:22:27 A tenhle masivní kousek sloužil
  • 00:22:30 jednak jako železná zásoba
    finančních prostředků
  • 00:22:34 a zároveň jako úschova
    cenných písemností,
  • 00:22:37 smluv, privilegií, které měli,
  • 00:22:41 čili když to řeknu zjednodušeně,
    byl to jakýsi trezor lidí,
  • 00:22:45 kteří mají určitý majetek
    a dokumenty a chtějí je schovat.
  • 00:22:50 Pernštejnové to měli
    promyšlené,
  • 00:22:53 truhla se dala zavřít
    na tři petlice a dva zámky,
  • 00:22:57 čili teoreticky k ní patřilo
    pět klíčů,
  • 00:23:01 a pokud vzkázal Vilém
    nebo potom jeho synové
  • 00:23:05 některým ze svých úředníků,
    co mají z truhly vyjmout,
  • 00:23:08 tak se muselo sejít pět lidí,
  • 00:23:12 protože garantovali bezpečnost
    kvazipokladu, kterým tam je.
  • 00:23:18 Vytváření image rodu pánů
    z Pernštejna
  • 00:23:21 mělo ještě jednu zajímavou
    rovinu.
  • 00:23:24 Jsou to praktické vazby
    na významné rody v zahraničí,
  • 00:23:27 zejména ve Španělsku.
  • 00:23:30 Kontakty Pernštejnů
    se Španělskem
  • 00:23:33 začínají v první polovině
    6. století
  • 00:23:36 a začínají s cestami Vratislava
    z Pernštejna do Španělska
  • 00:23:39 za arciknížetem Maxmiliánem,
  • 00:23:42 který tam v letech 1548 až 1551
    zastával úřad vládce
  • 00:23:46 nebo lépe řečeno místodržitele
    Španělského království.
  • 00:23:53 Vratislav z Pernštejna v letech
    1548 až 1551 vykonal
  • 00:23:57 minimálně čtyři cesty
    na Pyrenejský poloostrov
  • 00:24:01 a samozřejmě měl
    dostatek možností
  • 00:24:05 navázat kontakty
    se španělskou šlechtou.
  • 00:24:09 V roce 1555 se oženil
    s kastilskou šlechtičnou
  • 00:24:13 Marií Manrique de Lara
    y Mendoza,
  • 00:24:17 která pocházela z jednoho
    z nejvýznamnějších rodů
  • 00:24:21 Pyrenejského poloostrova,
  • 00:24:23 a díky tomu získal
    příbuzenské vazby
  • 00:24:26 jak na šlechtu Pyrenejského
    poloostrova,
  • 00:24:31 tak na šlechtu Apeninského
    poloostrova,
  • 00:24:34 protože rod Manrique de Lara
  • 00:24:37 sídlil jistou dobu
    také na Apeninském poloostrově.
  • 00:24:40 Jak se ty vztahy
    potom rozvíjely?
  • 00:24:42 On si přivedl do Prahy
    svou španělskou choť
  • 00:24:46 a z jejich manželství vzejde
    poměrně početné potomstvo.
  • 00:24:49 Nejen jeho domácnost,
    ale také domácnosti jeho potomků
  • 00:24:53 vykazovaly silnou orientaci
    na Španělsko,
  • 00:24:56 a to jak orientaci politickou,
    tak kulturní a náboženskou.
  • 00:25:02 Z Vratislavových potomků
    syn Jan se oženil
  • 00:25:06 se svou vlastní sestřenicí
    Marií Manrique de Lara,
  • 00:25:10 dcera Jana z Pernštejna
    se provdala
  • 00:25:13 za španělského šlechtice Fernanda
    de Aragon, vévodu z Villarmosy.
  • 00:25:17 Druhá sestra Louisa
    odešla v roce 1581
  • 00:25:20 s císařovnou Marií
    do Španělska
  • 00:25:24 a zde vstoupila do kláštera
    Descalzas Reales,
  • 00:25:27 což bylo jedno z nejvýznamnějších
    duchovních středisek v Madridu.
  • 00:25:31 Další dvě dcery Vratislava
    z Pernštejna,
  • 00:25:35 Bibiana a Františka, se provdaly
    pro změnu za italské šlechtice,
  • 00:25:38 kteří sice pocházeli z Itálie,
  • 00:25:42 nicméně náleželi ke klientům
    španělského krále v Itálii.
  • 00:25:45 Bibiana se provdala
    za Franceska Gonzagu,
  • 00:25:49 markýza z Castiglione,
  • 00:25:51 a Františka z Pernštejna si vzala
    Andreu Mattea de Aquaviva,
  • 00:25:55 knížete z Caserty, který pocházel
    ze španělského Neapolska.
  • 00:26:00 Takže potomstvo Vratislava
    z Pernštejna
  • 00:26:03 se poměrně pestře rozestřelo
    po celé Evropě,
  • 00:26:06 co se týká sňatkové politiky,
  • 00:26:09 ale zastavme se ještě
    u jedné otázky,
  • 00:26:12 a to je osud Vratislava
    z Pernštejna
  • 00:26:16 a také jeho bratrů
    Jaroslava a Vojtěcha
  • 00:26:19 z hlediska hospodářského vývoje
    pernštejnského majetku.
  • 00:26:23 Po svém otci zdědili
    rozsáhlý majetkový komplex,
  • 00:26:27 ale také je třeba říci,
  • 00:26:32 že ten komplex byl v té době
    již nesmírně zadlužený.
  • 00:26:35 Zatímco Jan z Pernštejna
    ještě věnoval
  • 00:26:38 správě svých majetků
    osobní péči,
  • 00:26:40 jeho tři synové už byli
    představiteli
  • 00:26:43 šlechty trochu jiného "střihu".
  • 00:26:47 Budoucnost synů Jana z Pernštejna
  • 00:26:50 byla v podstatě předurčena
    v jejich dětství,
  • 00:26:53 protože tam se měnilo
    paradigma chování šlechty.
  • 00:26:59 Během půl století došlo k tomu,
  • 00:27:01 že jejich role změnila
    od těch vládců území,
  • 00:27:04 která jim patřila,
    kde sídlili na svých hradech,
  • 00:27:07 najednou během jedné generace
    se stávají dvořany panovníkovými,
  • 00:27:11 to znamená kariéru mohl udělat
    pouze ten, kdo byl u dvora
  • 00:27:14 a kdo byl v blízkém okolí
    panovníka.
  • 00:27:18 Všichni tři byli pevně ukotveni
    u habsburských dvorů,
  • 00:27:21 ať už u panovnického
    nebo arcivévodských dvorů,
  • 00:27:25 a od útlého věku se správě
    rodových financí příliš nevěnovali.
  • 00:27:31 Čili když zdědili
    ten pozemkový majetek,
  • 00:27:34 nejenže nerozuměli finančním
    a hospodářským operacím,
  • 00:27:37 ale oni se jim nemohli
    osobně věnovat,
  • 00:27:40 protože byli neustále na cestách
    s habsburským dvorem.
  • 00:27:43 Oni v podstatě vůbec
    nerozuměli tomu,
  • 00:27:46 jak to s těmi penězi funguje,
    protože nikdy neměli tu potřebu.
  • 00:27:50 Netušili, jak funguje systém
    šlechtického panství,
  • 00:27:53 jak peníze přicházejí,
    jak se půjčují a podobně.
  • 00:27:57 Čili pouze vždycky psali
    do finanční komory,
  • 00:28:00 potřebujeme tolik a tolik
    dukátů,
  • 00:28:02 a úředníci měli za úkol
    to sehnat za jakoukoli cenu,
  • 00:28:06 takže za této situace nejenže
    se rychle rozkutálely peníze
  • 00:28:09 za celé Kladsko,
    které bylo potom vyplaceno
  • 00:28:12 krátce po smrti Jana z Pernštejna
    v roce 1549,
  • 00:28:18 ale na počátku 50. let 16. století
  • 00:28:21 velmi rychle se začali dostávat
    do problémů,
  • 00:28:24 protože nebyli schopni splácet
    úroky z těch půjček,
  • 00:28:27 kterými byla panství zatížena.
  • 00:28:33 Bratři se majetkově oddělili,
  • 00:28:36 nejmladší Vojtěch jako první
    získal část moravských panství,
  • 00:28:38 jemu se ta panství podařilo
    poměrně dobře sanovat,
  • 00:28:42 ale Vratislavovi ani Jaroslavovi
    se tato cesta příliš nepovedla.
  • 00:28:45 Jaroslav z Pernštejna skončil
    totálním majetkovým krachem.
  • 00:28:48 Tehdy to byla obrovská aféra,
  • 00:28:50 která značným způsobem
    poškodila
  • 00:28:53 do té doby čistou pověst
    Pernštejnů.
  • 00:28:56 Tady vystupovala
    v ostrém protikladu
  • 00:28:59 potřeba šetřit u synů
    Jana z Pernštejna,
  • 00:29:04 na druhé straně potřeba
    uchovat si svůj sociální status,
  • 00:29:07 uchovat si nějaký svůj
    mocenský vliv.
  • 00:29:10 Pokud si chtěli svoje
    společenské postavení uchovat,
  • 00:29:13 tak se museli zapojit do takzvané
    okázalé spotřeby a museli utrácet.
  • 00:29:20 Byla to samozřejmě
    zlodějina ohromná,
  • 00:29:22 protože spousta podvodníků
    z řad domácí šlechty a lichvářů
  • 00:29:26 využila finančních problémů
    Jaroslava z Pernštejna
  • 00:29:29 a půjčovali mu za nesmírně
    nevýhodných podmínek.
  • 00:29:32 To jsou zcela lichvářské
    záležitosti,
  • 00:29:35 ale on ty peníze potřeboval,
    byl v tak zoufalé situaci,
  • 00:29:38 že si půjčoval i za velmi
    nevýhodných podmínek,
  • 00:29:41 jak to známe
    u lichvářských půjček.
  • 00:29:43 Nakonec to vypadalo tak,
  • 00:29:46 že po roce 1558 ohromné panství,
    budované víc než půl století,
  • 00:29:50 se rozpadne do rukou
    jednotlivých lichvářů.
  • 00:29:53 Majetek se rozprodával
    i ve formě dražby,
  • 00:29:56 nicméně král Ferdinand rozhodl,
    že Pardubice,
  • 00:29:58 protože bylo to přece jen
    reprezentativní sídlo
  • 00:30:02 a panství velké a výnosné,
    že koupí.
  • 00:30:05 V roce 1560 de facto končí éra
    pánů z Pernštejna v Pardubicích
  • 00:30:08 a panství přechází
    na panovnickou komoru.
  • 00:30:11 Ještě potom dosti dlouhou dobu,
  • 00:30:14 předtím, než Rudolf II.
    přesídlil trvale do Prahy,
  • 00:30:17 ten zámek sloužil skutečně
    jako rezidenční,
  • 00:30:20 kdy tady i dvůr
    poměrně často pobýval
  • 00:30:23 při přejíždění mezi Prahou
    a Vídní,
  • 00:30:26 takže role rezidence
    zůstala zachována.
  • 00:30:29 Zároveň zůstalo zachováno
    velké panství,
  • 00:30:32 které ten zámek a město
    obklopovalo,
  • 00:30:35 vytvářelo jeho
    ekonomické zázemí.
  • 00:30:38 Mě by zajímala ještě
    další záležitost,
  • 00:30:41 a to je konfese téhle generace.
  • 00:30:44 Všichni tři bratři byli katolíci?
    Nebo to bylo jinak?
  • 00:30:47 Oni se katolíky postupně stali,
    zejména to platí pro toho,
  • 00:30:50 který přežil nejdéle,
    tedy pro Vratislava,
  • 00:30:53 protože Jaroslav zemřel
    v roce 1560,
  • 00:30:56 o rok později
    jeho bratr Vojtěch,
  • 00:30:58 a Vratislav, který zastával
    ty nejvyšší funkce,
  • 00:31:01 protože se stal
    nejvyšším kancléřem
  • 00:31:04 a pohyboval se v bezprostředním
    okolí císaře,
  • 00:31:06 tak tam se proměna projevuje
    asi nejvíce,
  • 00:31:09 protože on sice ze začátku
    patřil mezi příznivce
  • 00:31:12 alespoň mírné jednoty bratrské,
  • 00:31:15 ale postupně přešel na stranu
    jednoznačně katolickou,
  • 00:31:18 dokonce na svých panstvích
    začal provádět
  • 00:31:21 různé rekatolizační zásahy
    a vyjádřil se velmi ostře
  • 00:31:23 i proti příslušníkům
    jednoty bratrské.
  • 00:31:26 Ono to souvisí i s orientací
    na Španělsko,
  • 00:31:29 protože dokonce se vžil
    v české literatuře
  • 00:31:32 díky historiku Josefu Janáčkovi
    pojem pernštejnský salon
  • 00:31:35 jako označení pro společnost,
    která se scházela v domě
  • 00:31:38 Marie Manrique de Lara, vdovy
    po Vratislavovi z Pernštejna,
  • 00:31:41 v Pernštejnském paláci
    na Hradčanech.
  • 00:31:44 Co to bylo?
  • 00:31:47 Co je nepochybné, že domácnost
    Marie Manrique de la Lara
  • 00:31:51 a jejich dcer v Pernštejnském
    paláci na Hradčanech
  • 00:31:56 byla jedním z center
  • 00:31:59 španělské politiky a kultury
    ve střední Evropě.
  • 00:32:02 Dá se říct, že to bylo
    nejvýznamnější centrum
  • 00:32:05 španělské politiky po španělské
    ambasádě u císařského dvora.
  • 00:32:08 Do pernštejnského salonu
    na Pražském hradě
  • 00:32:12 přicházeli jak reprezentanti
    české katolické šlechty,
  • 00:32:16 tak samozřejmě představitelé
    císařského dvora.
  • 00:32:19 Přicházeli sem také cizinci,
    především z jihu Evropy,
  • 00:32:23 a sezením v pernštejnském
    salonu vévodil
  • 00:32:27 španělský vyslanec
    u císařského dvora
  • 00:32:31 Guillén de San Clemente
    a po něm Baltasar de Zúniga.
  • 00:32:35 Na druhou stranu nemůžeme
    si představovat pernštejnský salon
  • 00:32:39 jako nějaké centrum,
    kde se pouze kuly politické pikle.
  • 00:32:43 Urozená společnost, která docházela
    do pernštejnského salonu,
  • 00:32:47 si udělala čas také
    na různé uvolněné radovánky,
  • 00:32:51 včetně radovánek milostných.
  • 00:32:54 Milostnými radovánkami
    nebo spíš milostnými aférami
  • 00:32:58 nechvalně proslula především
    vdova po Janovi z Pernštejna,
  • 00:33:02 Anna Marie Pernštejnská
    de Mendosa,
  • 00:33:05 která se nechvalně proslavila
    svými aférami
  • 00:33:08 s Karlem z Lichtenštejna,
    kardinálem Alessandrem dšEstem
  • 00:33:12 či francouzským kavalírem
    Pierrem Bergeronem.
  • 00:33:15 Zda se těchto afér účastnil také
    španělský vyslanec, nevíme.
  • 00:33:20 Josef Janáček sice naznačil,
    že tomu tak být mohlo.
  • 00:33:24 Já jsem k tomuto názoru
    spíš skeptický.
  • 00:33:27 Španělský vyslanec
    Guillén de San Clemente
  • 00:33:31 byl v tuto dobu již poměrně
    starým mužem,
  • 00:33:34 kterého navíc sužovaly
    různé nemoci,
  • 00:33:37 a byl v pernštejnské rodině vnímán
    spíš jako starý rodinný přítel.
  • 00:33:41 Takže spíš než erotika
    ho zajímala politika.
  • 00:33:44 Nesnažte se mě zatáhnout
    do nekonečného povídání
  • 00:33:46 o nekonečném počtu
    pražských náboženství.
  • 00:33:51 A také se prosím nedomnívejte,
    že všechny rytíře svaté víry
  • 00:33:54 přivádí do tohoto domu
    půvab vašich kotníků,
  • 00:33:57 které dokážete tak mistrnou
    náhodou ukazovat.
  • 00:34:02 Všichni si přicházejí poslechnout
    kázání svatých otců jezuitů.
  • 00:34:07 Aspoň někteří.
  • 00:34:10 A takových svatých ostrůvků
    je v Praze moc málo.
  • 00:34:16 Nejsem světice! Je mi to líto.
    Byla bych ráda světicí.
  • 00:34:20 Jste Španělka,
    já jsem španělský vyslanec.
  • 00:34:23 A pověst Španělska a Filipa III.
    mi nemůže být lhostejná.
  • 00:34:28 Zdá se vám dokonce,
    že ubližuji pověsti Filipa III.?
  • 00:34:32 Ubližujete pověsti
    pernštejnského domu.
  • 00:34:35 A tady je Španělsko!
    Útržek našeho rodného Španělska.
  • 00:34:42 V bláznivé Praze.
  • 00:34:45 Mě by zajímal ještě osud
    jedné velmi zajímavé ženy,
  • 00:34:48 příslušnice rodu Pernštejnů,
    Polyxeny z Pernštejna,
  • 00:34:51 dcery Vratislava z Pernštejna
    a jeho španělské choti,
  • 00:34:55 dáma, která se dvakrát
    velmi zajímavě provdala.
  • 00:34:58 Polyxena z Lobkovic,
    tedy později z Lobkovic,
  • 00:35:02 nejprve z Pernštejna
    a jednu dobu z Rožmberka,
  • 00:35:05 byla jednou z prostředních dcer,
    dětí Vratislava z Pernštejna.
  • 00:35:10 Právě na ni doléhal osud rodiny,
    když zemřel Vratislav z Pernštejna
  • 00:35:15 a kdy se ukázalo,
    že rodina je totálně zadlužena.
  • 00:35:18 Takže bylo nutno se uchýlit
    k výhodnému sňatku.
  • 00:35:22 Na rozdíl od svých sester
    se neprovdala do zahraničí,
  • 00:35:24 ale ženich se pro ni našel doma.
    Byl to ženich velmi významný,
  • 00:35:28 protože se jím stal
    tehdy první šlechtic po králi,
  • 00:35:31 Vilém z Rožmberka,
    který byl o řadu let starší,
  • 00:35:35 ale současně byl
    rodinným přítelem,
  • 00:35:39 patřil k přátelům Polyxenina otce
    a byl také jedním z poručníků,
  • 00:35:43 kteří byli ustanoveni
    po jeho smrti.
  • 00:35:47 Takže došlo v roce 1587
    k jedné z nejslavnějších svateb
  • 00:35:50 v raně novověkých Čechách.
  • 00:35:53 To manželství ovšem
    netrvalo dlouho,
  • 00:35:56 paradoxně to ale bylo nejdelší
    manželství Viléma z Rožmberka,
  • 00:35:59 trvalo skoro šest let.
  • 00:36:02 Poté co Polyxena ovdověla,
    zůstávala řadu let svobodná,
  • 00:36:05 nemůžeme k ní vztáhnout podobné
    aféry jako k její švagrové,
  • 00:36:08 a nakonec se v roce 1603
    podruhé provdala,
  • 00:36:12 tentokrát za nejvyššího kancléře,
    tedy člověka,
  • 00:36:15 který zastával podobnou funkci
    jako kdysi její otec,
  • 00:36:18 a tím nejvyšším kancléřem byl
    Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic.
  • 00:36:21 Z jejich manželství vzešla
  • 00:36:24 velmi zajímavá a pozoruhodná
    korespondence,
  • 00:36:27 vy jste ji vydal, edičně jste
    připravil velmi objemný svazek,
  • 00:36:31 dopisy Polyxeny a jejího manžela
    Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic.
  • 00:36:34 Čeho se týkají?
  • 00:36:37 Nalezneme tam zprávy
    o politických dějinách
  • 00:36:40 jak středoevropské
    habsburské monarchie,
  • 00:36:43 tak ostatních evropských států.
  • 00:36:45 Nalezneme tam různé zprávy
    ze společnosti.
  • 00:36:49 Korespondence Zdeňka Vojtěcha
    Popela z Lobkovic
  • 00:36:52 a Polyxeny z Pernštejna
    má tu výhodu,
  • 00:36:54 že je oproti jiným pramenům
    z této doby velice otevřená.
  • 00:37:00 Oni ve svých dopisech otevřeně
    hovoří o svých příbuzných,
  • 00:37:03 otevřeně hovoří o představitelích
    císařského dvora,
  • 00:37:06 otevřeně hovoří o představitelích
    české zemské šlechty,
  • 00:37:09 ale ne vždy o nich hovoří
    lichotivě.
  • 00:37:12 Tuto otevřenost dovolovala
    Zdeňku Vojtěchovi a Polyxeně
  • 00:37:16 především jazyková stránka
    jejich dopisů,
  • 00:37:19 protože své dopisy
    psali ve španělštině,
  • 00:37:23 a pak také důmyslně promyšlený
    systém kryptonym,
  • 00:37:26 kterými nazývali
    své současníky.
  • 00:37:30 Takže používají
    různé přezdívky,
  • 00:37:33 které jsou nesrozumitelné
    pro čtenáře těch dopisů,
  • 00:37:36 kteří by se případně
    k nim mohli dostat.
  • 00:37:39 Některé přezdívky
    jsou velice úsměvné,
  • 00:37:42 například "blecha, nemocný kníže,
    vařená slepice" a podobně.
  • 00:37:45 Můžete přiblížit některou
    z významných osobností,
  • 00:37:48 která třeba měla nějakou
    šťavnatou přezdívku?
  • 00:37:51 Vím, že tam vystupuje
    Albrecht z Valdštejna třeba.
  • 00:37:54 Albrecht z Valdštejna
    měl přezdívku "chvastoun",
  • 00:37:57 Karel z Lichtenštejna
    měl přezdívku "kámen",
  • 00:38:01 Jan Oldřich z Egenberga,
  • 00:38:04 jedna z nejvýznamnějších postav
    císařského dvora Ferdinanda II.,
  • 00:38:08 si vysloužil přezdívku
    "nemocný kníže",
  • 00:38:11 a takhle bychom mohli
    pokračovat dál.
  • 00:38:13 V souvislosti s Polyxenou
    se ještě sluší zmínit jednu věc,
  • 00:38:16 a to je Pražské Jezulátko.
    Jaká je tam souvislost?
  • 00:38:19 Ta souvislost je
    zcela bezprostřední,
  • 00:38:22 protože Polyxena z Lobkovic
    tehdy už byla právě tou osobou,
  • 00:38:25 která darovala sošku
    Pražského Jezulátka
  • 00:38:28 do tehdy kláštera
    bosých karmelitánů,
  • 00:38:31 kostela Panny Marie Vítězné
    v Praze na Malé Straně.
  • 00:38:34 ta soška má zajímavou historii,
  • 00:38:37 protože do Čech ji měla přivézt
    už její matka
  • 00:38:41 Marie Manrique de Lara,
  • 00:38:44 která ji zase měla dostat
    od své matky Isabely de Briceno.
  • 00:38:49 Podle pověsti dokonce ta matka,
    tj. babička Polyxeny z Lobkovic,
  • 00:38:52 ji měla dostat od svaté Terezie
    z Ávily, od Terezie od Ježíše.
  • 00:38:58 Nicméně to není doloženo,
  • 00:39:01 ale to, že to byla rodová
    památka, doloženo je.
  • 00:39:05 Polyxena ji věnovala klášteru
    po smrti svého manžela v době,
  • 00:39:09 kdy sama neměla ještě
    žádnou vnučku,
  • 00:39:12 dokonce ani naději na to,
    že nějakou vnučku bude mít,
  • 00:39:15 protože její jediný syn
    ještě nebyl ženatý.
  • 00:39:18 Navíc to byla velmi neklidná doba
    třicetileté války,
  • 00:39:21 takže od té doby Pražské Jezulátko
    je uchováváno na tomto místě.
  • 00:39:25 Bratrem Polyxeny z Pernštejna
    byl Jan z Pernštejna,
  • 00:39:28 což je člověk zajímavého osudu.
  • 00:39:31 Pane doktore, můžete přiblížit,
    pro jakou kariéru on se rozhodl?
  • 00:39:34 On nešel ve šlépějích
    svých předků v tom smyslu,
  • 00:39:37 že by hospodařil,
    hromadil statky,
  • 00:39:40 on spíše musel řešit
    tu dluhovou krizi rodu,
  • 00:39:43 a také si vybral trochu jinou
    životní dráhu.
  • 00:39:46 Vybral si dráhu vojáka,
    vojevůdce.
  • 00:39:49 Možná to částečně souvisí
    s jeho přirozeným naturelem,
  • 00:39:53 možná také částečně
    s těmi dluhy,
  • 00:39:59 protože u úspěšného vojáka
    se tehdy otevírala
  • 00:40:02 docela pestrá škála možností,
    jak si takříkajíc přivydělat
  • 00:40:05 různými kořistmi,
    výkupným a podobně.
  • 00:40:08 Nicméně zdá se, že Jan z Pernštejna
    měl pro tuto kariéru určité vlohy.
  • 00:40:12 Začínal ve službách španělských
    Habsburků v Nizozemí,
  • 00:40:16 ale když v Uhrách vypukla
    patnáctiletá válka s Turky,
  • 00:40:20 tak se přesunul
    na uherské bojiště,
  • 00:40:23 kde si počínal poměrně zdatně.
  • 00:40:26 S jeho jménem je spojen dokonce
    i jakýsi vynález takové výbušniny,
  • 00:40:31 říkalo se tomu tehdy
    pernštejnská petarda,
  • 00:40:35 podle svého objevitele.
  • 00:40:41 Sloužilo to v podstatě
    k vyhození do povětří
  • 00:40:44 hlavního vstupu do pevnosti.
  • 00:40:47 Můžeme předpokládat
    nebo spíše spekulovat,
  • 00:40:50 že Jan z Pernštejna by se na poli
    cti a slávy proslavil mnohem víc,
  • 00:40:54 než mu bylo dopřáno,
    protože zemřel relativně mladý,
  • 00:40:58 velmi nehezkou smrtí
    v roce 1597,
  • 00:41:01 kdy při obléhání klíčové pevnosti
    Raab, dnešní Györ v Maďarsku,
  • 00:41:06 jej zasáhla dělová koule přímo
    do prsou, byl na místě mrtev.
  • 00:41:12 Není třeba připomínat,
  • 00:41:14 ta koule mu oddělila
    levou paži od těla,
  • 00:41:17 v podstatě celou levou polovinu
    včetně nohy a tak dále.
  • 00:41:21 Nicméně stihl předtím zplodit
    jednoho mužského potomka,
  • 00:41:24 takže biologický zánik rodu
    v mužské linii
  • 00:41:27 byl alespoň o jednu generaci
    oddálen.
  • 00:41:30 To byl syn Vratislav Eusebius,
    ale ten skončil trošku podobně,
  • 00:41:35 i když ne tak drasticky
    jako tatínek.
  • 00:41:38 Jak to s ním bylo?
  • 00:41:41 Ten si zvolil po vzoru svého otce
    také vojenskou kariéru,
  • 00:41:44 bojoval nějaký čas
    pod velením
  • 00:41:47 zde již zmiňovaného
    Albrechta z Valdštejna.
  • 00:41:50 Jeho konec přišel náhle
    v roce 1631,
  • 00:41:54 kdy byl vyslán v čele
    průzkumného oddílu
  • 00:41:57 v severním Německu
    vstříc Švédům
  • 00:42:00 a v jedné v podstatě
    bezvýznamné šarvátce,
  • 00:42:03 o které toho mnoho nevíme,
    ani nevíme, kde se přesně udála,
  • 00:42:07 známe jenom, že to bylo
    někde u města Tangermünde,
  • 00:42:11 byl těžce raněn a na následky
    tohoto zranění zemřel.
  • 00:42:15 Takže tím se vlastně uzavírá
  • 00:42:17 mužská linie rodu
    pánů z Pernštejna.
  • 00:42:21 Jak to bylo se ženskou linií?
    Ženy potom ještě přežily?
  • 00:42:26 Frebonie z Pernštejna byla
    sestra Vratislava Eusebia,
  • 00:42:29 která se neprovdala
    a zemřela v roce 1646,
  • 00:42:33 takže jí se historie tohoto rodu
    uzavřela definitivně,
  • 00:42:37 protože další linie byla spojena
    se synem Polyxeny z Lobkovic,
  • 00:42:47 a tím vlastně Polyxena z Lobkovic
    se stala zakladatelkou
  • 00:42:50 rozsáhlého rodu Lobkoviců,
    pramátí rodu Lobkoviců.
  • 00:42:54 Takže se dá říci,
    že i pernštejnská tradice
  • 00:42:57 svým způsobem pokračuje
    v rodě Lobkoviců.
  • 00:43:00 Východočeské muzeum
    v Pardubicích
  • 00:43:03 v rámci Pernštejnského roku
    připravilo výstavu,
  • 00:43:06 která na rozdíl od jiných akcí
    chce ukázat,
  • 00:43:10 co éra Pernštejnů znamenala
    pro Pardubice.
  • 00:43:13 Řeknu rovnou, že to byla téměř
    zakladatelská, zlomová éra,
  • 00:43:17 kdy z malého, nevýznamného
    poddanského městečka
  • 00:43:24 se stalo město, které bylo
    rezidencí aristokratického rodu
  • 00:43:28 a svým způsobem předznamenalo
    vývoj toho města,
  • 00:43:31 takže třeba půdorys, který tady
    založili Pernštejnové,
  • 00:43:35 se v podstatě 200 let
    prakticky nezměnil,
  • 00:43:38 až nová doba, která Pardubice
    přeměnila na industriální město,
  • 00:43:42 byla jinou souměřitelnou
    epochou.
  • 00:43:45 Jsou tu fotografie,
    jejichž prostřednictvím
  • 00:43:48 veřejnosti mimořádným způsobem
    ukazujeme,
  • 00:43:52 v čem spočívala epochálnost
    pernštejnské výstavby.
  • 00:43:57 Například Vilém z Pernštejna začal
    stavět ve městě kamenné domy,
  • 00:44:00 což samo o sobě nebylo ještě
    úplně běžné,
  • 00:44:04 u poddanských městeček to bylo
    svým způsobem výjimečné,
  • 00:44:08 a on stavil domy jednopatrové.
  • 00:44:13 Nad prvními patry, kde byla
    původně sedlová střecha,
  • 00:44:17 tak tu sedlovou střechu zakrývala
    stěna atikového typu,
  • 00:44:21 to už byl takový náznak
    rané renesance,
  • 00:44:24 a protože město mělo
    reprezentovat tohoto aristokrata,
  • 00:44:28 atikovou stěnu vyzdobil tak,
    že tam nechal vyzdít výklenky,
  • 00:44:33 a ty výklenky zdobily
    různé figurální náměty.
  • 00:44:40 Musíme si uvědomit, že ty figury
    pro současníky něco znamenaly,
  • 00:44:43 my je leckdy složitě
    dokážeme přečíst.
  • 00:44:48 Na této fotografii ukazujeme
    rekonstrukci fotografickou,
  • 00:44:54 což dnešní technika
    krásně umožňuje,
  • 00:44:59 jak vypadal jeden
    pozdně gotický dům
  • 00:45:02 po přestavbě Vilémem
    z Pernštejna.
  • 00:45:05 A když si představíte,
    že na ten zámek
  • 00:45:08 nebo hrad přeměňující se na zámek
  • 00:45:11 přijížděly přes město
    vznešené návštěvy,
  • 00:45:14 ostatně jinudy než přes město
    se k Pernštejnům nedalo dojít,
  • 00:45:18 tak samozřejmě vzhlížely
    na město,
  • 00:45:20 které zdobilo takové
    pestré leporelo,
  • 00:45:23 a samozřejmě ty příběhy
    na ně mluvily.
  • 00:45:27 Třeba na tomto domě byly znázorněny
    lidské ctnosti a nectnosti.
  • 00:45:30 Tady máme svatou Kateřinu,
    patronku vzdělanosti, mudrců,
  • 00:45:34 tady máme obžerství,
    naturalisticky provedeného pijáka,
  • 00:45:37 tady třeba jedna z těch dam
    znázorňuje paní Lež a tak dále.
  • 00:45:41 A samozřejmě ta mozaika
    byla velice expresivní.
  • 00:45:45 29. března roku 1538
    Pardubice vyhořely,
  • 00:45:50 a jak zaznamenal městský písař
    v jedné městské knize,
  • 00:45:54 toliko sedm domů zůstalo,
    tedy nebylo zřejmě poškozeno.
  • 00:45:59 Město mělo kolem 111 objektů
  • 00:46:03 a Jan z Pernštejna
    po vzoru svého otce
  • 00:46:07 se chopil zásadně razantní
    přestavby celého města,
  • 00:46:11 což spočívalo především v tom,
  • 00:46:14 že městské domy,
    měšťanské domy,
  • 00:46:18 byly zvednuty o druhé patro
    a dostaly už renesanční podobu.
  • 00:46:24 Domy byly zdobeny štíty
    s typickými renesančními obloučky.
  • 00:46:29 Ta výstavba šla velice rychle.
  • 00:46:32 Představme si, že 1538 hořelo,
    a z archivních dokumentů víme,
  • 00:46:36 že někdy koncem roku 1542
    nebo 1543
  • 00:46:40 přestavba města byla hotova.
  • 00:46:43 Mezitím město získalo novou
    dominantu, Zelenou bránu,
  • 00:46:46 přestavěn byl kostel
    a celá řada veřejných budov.
  • 00:46:49 Jedním z těch momentů,
    který urychlil výstavbu
  • 00:46:53 a podstatným způsobem
    ji zlevnil,
  • 00:46:56 bylo osazení otvorů oken a dveří.
  • 00:46:59 Místo dosud používaných
    pískovcových ostění a portálů,
  • 00:47:04 které byly pracné a dražší,
    tak k tomu využili,
  • 00:47:08 řekl bych moderní
    tehdejší technologii,
  • 00:47:12 která přišla sem k nám ze severní
    Itálie, a to byla terakota.
  • 00:47:16 To je cihlářská výroba,
  • 00:47:18 z cihlářské hlíny se sestavovaly
    jednotlivé dílky
  • 00:47:22 a ty ozdoby se, nebo ten reliéf
    působící estetický detail,
  • 00:47:27 renesanční dekor
    se dosahoval tím,
  • 00:47:31 že se do hlíny otiskla
    dřevěná forma,
  • 00:47:35 takže to bylo podstatně
    levnější, rychlejší.
  • 00:47:39 My dnes víme, že v Pardubicích
    byla poprvé uplatněna
  • 00:47:43 při výstavbě objektů terakota,
    poprvé v masovém měřítku.
  • 00:47:48 nebojím se dokonce
    použít termín,
  • 00:47:52 že se tady aplikovala
    jakási prefabrikovaná výstavba.
  • 00:47:55 Kdybyste si měli z rodu
    pánů z Pernštejna vybrat
  • 00:47:58 jednu osobnost, která vám
    připadá nejzajímavější,
  • 00:48:02 a kdybyste měli odůvodnit,
    proč vám připadá zajímavá.
  • 00:48:05 Koho byste si vybrala vy,
    paní docentko?
  • 00:48:08 U mě je to jasné,
    je to Polyxena,
  • 00:48:11 i když za velmi zajímavý
    považuji i osud jejích sester
  • 00:48:14 a vůbec celé té generace.
  • 00:48:19 Polyxena je velmi známou
    osobností,
  • 00:48:22 i když se na ni koncentroval
    zájem historiků možná až příliš
  • 00:48:26 nebo možná příliš jednostranně,
  • 00:48:29 tak každopádně byla osobností,
  • 00:48:32 která po jistou dobu nesla
    na svých bedrech starosti
  • 00:48:35 za pernštejnský majetek
    a jeho další osudy,
  • 00:48:38 takže i to patřilo
    do jejího života.
  • 00:48:41 Koho byste si vybral vy,
    pane doktore?
  • 00:48:43 Je to samozřejmě
    ryze subjektivní volba,
  • 00:48:46 ale mým favoritem je
    Jaroslav z Pernštejna.
  • 00:48:52 Jeho osud z jistého úhlu pohledu
    má blízko k antickým dramatům.
  • 00:48:56 Člověk, který měl veškeré
    předpoklady k tomu,
  • 00:48:59 aby udělal zářivou kariéru,
    byl urozený se skvělým původem,
  • 00:49:02 relativně bohatý,
    skvěle vzdělaný,
  • 00:49:05 nepochybně intelektuál své doby,
  • 00:49:08 víme, že měl zajímavé styky
    na italské humanistické kruhy,
  • 00:49:11 ale bohužel nebyl příliš dobrým
    hospodářem.
  • 00:49:15 Zdědil situaci dluhovou,
    se kterou by si asi neporadil
  • 00:49:17 ani člověk mnohem lépe vzdělaný
    v těchto otázkách.
  • 00:49:21 Jeho pád byl skutečně rychlý
    a monstrózní.
  • 00:49:25 V roce 1558 mu z rodového
    dědictví nezbylo
  • 00:49:28 nic než pardubické panství,
  • 00:49:32 na které byla uvalena
    věřitelská správa.
  • 00:49:35 On tu situaci psychicky absolutně
    nezvládl, utekl do Itálie,
  • 00:49:39 celou záležitost za něj řešil
    bratr Vratislav.
  • 00:49:42 Když bylo panství prodáno,
  • 00:49:45 tak se do Čech
    už nikdy nevrátil,
  • 00:49:47 odjel do Uher na statky
    své manželky
  • 00:49:50 a tam za pár týdnů
    po prodeji Pardubic zemřel
  • 00:49:53 bez nějakých známek
    fyzických problémů.
  • 00:49:56 Já si to vysvětluji tak,
  • 00:49:59 že celou situaci psychicky
    neunesl a odešel.
  • 00:50:02 Já bych si vybral dvě Pernštejnky,
  • 00:50:07 Marii Manrique de Lara
    a její dceru Polyxenu.
  • 00:50:10 Vybral bych si je proto, že jako
    příslušnice něžného pohlaví
  • 00:50:13 měly daleko těžší podmínky k tomu,
  • 00:50:16 aby nějakým způsobem
    vynikly ve společnosti,
  • 00:50:19 a podařilo se jim vyniknout
    i nad svými mužskými protějšky.
  • 00:50:22 Vybral bych si je také pro,
    že v době, kdy stály v čele rodu,
  • 00:50:25 se rod pernštejnský nacházel
  • 00:50:28 ve velkých ekonomických
    problémech,
  • 00:50:31 a ony si přesto dokázaly udržet
    své vysoké sociální postavení
  • 00:50:34 a svůj mocenský vliv.
  • 00:50:37 Je to o to zajímavější,
    když si uvědomíme,
  • 00:50:40 že Marie Manrique de Lara
    porodila manželovi 20 dětí,
  • 00:50:44 to znamená, že ona byla velkou
    část svého života těhotná.
  • 00:50:47 Polyxenu z Pernštejna zmiňuji
    také hlavně proto,
  • 00:50:51 že díky žije nadále odkaz
    Pernštejnů,
  • 00:50:55 a to v rodovém odkazu
    roudnických Lobkoviců.
  • 00:51:03 Já vám děkuji za vaše názory
    na Pernštejny a na Pernštejnky,
  • 00:51:07 s diváky se v této chvíli loučím,
    děkuji za pozornost
  • 00:51:11 a těším se na shledanou
  • 00:51:14 u některého z dalších dílů
    Historie.cs.
  • 00:51:48 Skryté titulky Blažena Stráníková
    Česká televize 2012

Související