iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
6. 10. 2008
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

56 hlasů
14273
zhlédnutí

Historie.cs

Legie a Československo po roce 1918

Příběh armády, která vznikla v době, kdy ještě neexistoval stát.

51 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:15 Vy Čech?
  • 00:00:18 Ano, já jsem Čech!
  • 00:00:22 -Miloši, prokristapána.
    -Co Rabas? Jaký Miloš?
  • 00:00:27 Ano, já jsem Miloš Rabas.
  • 00:00:34 Váš syn dezertér,
    už vím všechno!
  • 00:00:43 Žádný dezertér,
    dobrovolník České družiny!
  • 00:00:53 Má vlast jsou Čechy.
    Bojuju pro jejich svobodu.
  • 00:00:58 A jsou nás tisíce.
  • 00:01:01 Robert Sak, dobrý večer,
    Petr Hofman, dobrý večer,
  • 00:01:05 a Tomáš Jakl, dobrý večer.
  • 00:01:07 A československé legie.
  • 00:01:10 Pánové, jak je možné,
  • 00:01:13 že vznikla armáda státu,
    který neexistoval?
  • 00:01:16 Byla to především vůle
    Čechů a Slováků,
  • 00:01:21 aby existoval samostatný
    československý stát.
  • 00:01:24 Čili se rozhodli,
    že za něj půjdou bojovat.
  • 00:01:27 Že ho vlastními silami vytvoří.
  • 00:01:30 Ovšem ta motivace,
  • 00:01:33 legie vznikly ve Francii,
    v Itálii, Rusku,
  • 00:01:36 ta motivace byla pravděpodobně
    ve všech těch zemích jiná.
  • 00:01:40 Já když dovolíte,
    bych trochu přehodil to pořadí.
  • 00:01:45 Legie vznikly v Rusku nejdříve,
  • 00:01:48 potom ve Francii
    a potom v Itálii.
  • 00:01:55 A ta motivace
    byla skutečně různá.
  • 00:01:59 Možná že ta základní motivace,
    existenciální, byl prostě strach.
  • 00:02:07 Strach, který přináší válka,
    boj v zákopech,
  • 00:02:16 takže prvotní rozhodování,
  • 00:02:20 já válku opustím tím,
    že přeběhnu,
  • 00:02:25 možná bylo někde vespod
    tohoto rozhodování.
  • 00:02:33 A teprve potom nastupují
    takové ty ideologické,
  • 00:02:38 promiňte mi to slovo,
    ideologické důvody.
  • 00:02:43 To je možná dokonce i dříve
    než rozhodnutí pro vlastní stát,
  • 00:02:51 protože do toho
    museli Češi dospět.
  • 00:02:57 Ovšem vždyť řada legionářů
    nebyla jenom z přeběhlíků,
  • 00:03:01 z dezertérů
    z rakousko-uherské armády,
  • 00:03:04 ale i z lidí,
    kteří žili v těch státech.
  • 00:03:09 Hovoříme o legiích, ale ten termín
    se během války neužíval.
  • 00:03:13 Oni sami se označovali jako
    dobrovolci nebo dobrovolníci,
  • 00:03:16 případně vojáci
    revolučního vojska.
  • 00:03:19 Termín legie je až poválečný,
    ale to jenom na okraj.
  • 00:03:22 Když budeme hovořit
    o snaze přežít válku,
  • 00:03:27 přežít ji třeba formou
    přeběhnutí k protivníkovi
  • 00:03:31 nebo dostat se nějakým způsobem
    do zajetí,
  • 00:03:35 to platilo jenom tedy
    pro české a slovenské vojáky
  • 00:03:39 v rakousko-uherské armádě,
  • 00:03:42 ale tam, kde jsou úplné počátky
    dobrovolnických jednotek,
  • 00:03:45 ty jsou vlastně spojeny
    s našimi krajany,
  • 00:03:49 kteří žili v největším počtu
    v Rusku, kde jich bylo asi 70 000,
  • 00:03:53 a potom podstatně méně
    ve Francii, ve Velké Británii,
  • 00:03:57 například v Itálii, v Srbsku,
    to zůstává možná trochu ve stínu,
  • 00:04:02 ale také existovali
    srbští legionáři,
  • 00:04:05 a potom ve velkém množství
    v USA a v Kanadě.
  • 00:04:09 Už roku 1916 začala česká emigrace
    uvažovat o samostatném státu.
  • 00:04:13 Z českých a slovenských zajatců
  • 00:04:17 měla být vytvořena
    samostatná armáda.
  • 00:04:20 To nebylo těžké.
  • 00:04:23 Obtížné bylo dosáhnout jejího
    uznání u dohodových spojenců.
  • 00:04:26 To by předpokládalo uznání
    samostatného Československa
  • 00:04:29 a k tomu se spojenci
    zatím nechtěli zavázat.
  • 00:04:32 Vinice u francouzského
    města Cognac.
  • 00:04:35 Na těchto loukách
    na podzim 1917
  • 00:04:38 probíhal výcvik
    československých legií.
  • 00:04:41 Byl to důsledek dohody
    s francouzskou vládou.
  • 00:04:44 Československá národní armáda
    bude vytvořena
  • 00:04:47 dekretem prezidenta
    Francouzské republiky
  • 00:04:50 jako autonomní
    vojenská jednotka
  • 00:04:53 pod svrchovaným politickým řízením
    Národního výboru českých zemí.
  • 00:04:56 Vojáci budou skládat slib
    československému národu.
  • 00:04:59 Právě tady se rodila naděje
    na znovuobnovení
  • 00:05:02 české a slovenské samostatnosti.
  • 00:05:05 V Itálii vznikaly legie
    nejpozději,
  • 00:05:08 až v průběhu roku 1917,
    respektive 1918.
  • 00:05:15 A vlastně teprve
    v říjnu a v listopadu 1918
  • 00:05:20 se z legií v Itálii
    vytváří vojsko
  • 00:05:27 o síle malého armádního sboru.
  • 00:05:31 Ale do té doby to bylo v podstatě
    několik tisíc vojáků,
  • 00:05:37 kteří v průběhu roku 1917, 1918
    byli nasazeni na italské frontě.
  • 00:05:44 V Itálii smlouvu s italskou vládou
    vyjednal M. R. Štefánik.
  • 00:05:48 Budiž také řečeno, že v Itálii
    to bylo v zajateckých táborech
  • 00:05:54 nejtvrdší vůči zajatcům,
  • 00:05:58 kde byl kladen největší tlak
    na české a slovenské zajatce,
  • 00:06:02 aby víceméně povinně vstoupili
    do legií v Itálii.
  • 00:06:07 Tam byl ze strany
    legií už existujících
  • 00:06:12 a ze strany samosprávy zajatecké
  • 00:06:16 tlak na československé zajatce
    opravdu enormní
  • 00:06:20 a v mnoha případech
    byli nuceni násilím.
  • 00:06:23 Druhá věc také je,
    že v Itálii legionáři
  • 00:06:27 byli italským vojenským velením
    často zneužíváni,
  • 00:06:34 byli používáni jako kanonenfutr.
  • 00:06:37 Tím, že byli utvářeni
    na poslední chvíli nebo kvapně,
  • 00:06:41 neměli ještě kvalitní
    vojenský výcvik,
  • 00:06:44 a byli nasazováni do ohrožených
    úseků fronty v první vlně.
  • 00:06:49 Bylo to zejména během poslední
    rakousko-uherské ofenzívy
  • 00:06:54 na Piavě v létě 1918.
  • 00:06:58 Tam legionáři tvořili kanonenfutr
    pro italské vojáky.
  • 00:07:06 Italské velení se nerozpakovalo
  • 00:07:09 pro údajnou zbabělost
    některé legionáře popravit.
  • 00:07:13 Takže to byla
    ne příliš veselá kapitola
  • 00:07:17 legionářského hnutí v Itálii.
  • 00:07:21 Na druhou stranu v Itálii
    bylo nejvíce legionářů zajato
  • 00:07:25 rakousko-uherskou stranou
  • 00:07:27 a také zajatí legionáři
    byli bohužel popraveni.
  • 00:07:31 Legie vznikaly ve Francii,
  • 00:07:34 už naprosto demokratické
    republice, v Itálii taky,
  • 00:07:38 ovšem v Rusku ta motivace
  • 00:07:41 nebyla podle mého soudu
    stejná jako ve Francii.
  • 00:07:44 Nefungovalo tam nějaké
    slavjanofilství, vztah k Rusku?
  • 00:07:51 Určitě jednotlivé státy
    také měly své úmysly s krajany,
  • 00:07:56 kteří žili na jejich území
    s těmi zajatci.
  • 00:08:03 Je zajímavé, že už v 60. letech
    19. století,
  • 00:08:06 kdy Rusko válčilo s Tureckem,
  • 00:08:09 už probíhaly sondáže
    ze strany ruské armády
  • 00:08:12 mezi českými osídlenci
    na Volyni o tom,
  • 00:08:16 zda by nebyli ochotni bojovat
    na straně Ruska,
  • 00:08:19 ale veškeré záměry jednotlivých
    států byly podmíněny tím,
  • 00:08:22 jak se k tomu postaví krajanská
    kolonie a později ti zajatci.
  • 00:08:33 Rusofilství hrálo prvořadou roli
    jednak u krajanů,
  • 00:08:37 z nichž vzniklo jádro budoucích
    československých legií v Rusku,
  • 00:08:43 to byla známá Česká družina.
  • 00:08:49 To jsou první legie,
    jednotky československé,
  • 00:08:55 které se vytvářejí
    hned v roce 1914,
  • 00:09:02 a tato Česká družina
    byla součástí ruské armády.
  • 00:09:12 Myslím, že třeba otázka
    samostatné československé...,
  • 00:09:16 o republice ani nemluvě,
  • 00:09:19 samostatného československého
    státu nehrála roli.
  • 00:09:23 Oni si spíš představovali,
    že po vítězné válce,
  • 00:09:28 po válce,
    ve které zvítězí Rusové,
  • 00:09:33 že české země budou začleněny,
  • 00:09:37 byl to ten projekt
    všeslovanské říše
  • 00:09:41 nebo jakési všeslovanské
    federace.
  • 00:09:45 Ti krajané povětšinou nevstupovali
  • 00:09:48 do prvotních vojenských jednotek
  • 00:09:52 proto, aby umírali a pokládali
    život za samostatný stát,
  • 00:09:58 ale aby umírali za Rusko.
  • 00:10:04 -Aby padli za Rusko a za cara.
    -Tak.
  • 00:10:07 A zároveň aby bojovali
    proti Rakousko-Uhersku,
  • 00:10:09 což byla zase ta jejich motivace.
  • 00:10:14 Potvrzením toho je,
  • 00:10:16 že nikoli ty největší
    československé vojenské jednotky,
  • 00:10:21 což představovaly
    právě ruské legie,
  • 00:10:26 byly prvními autonomními
    jednotkami.
  • 00:10:30 První byly francouzské legie.
  • 00:10:34 Ty bojovaly jako
    československý korpus.
  • 00:10:38 Masaryk právě,
    nebo přesněji řečeno Beneš,
  • 00:10:42 vymohl na francouzské vládě,
    a podobné to bylo i v Itálii,
  • 00:10:48 autonomní postavení
    vojenských jednotek
  • 00:10:52 v rámci francouzské armády,
  • 00:10:55 ale politicky,
    to se v dohodách výslovně praví,
  • 00:10:59 politicky byly jednotky podřízeny
    Československé národní radě.
  • 00:11:07 Zatímco v Rusku ne.
  • 00:11:11 V Rusku se to stalo
    až po vítězství bolševiků.
  • 00:11:16 Do té doby byly součástí
    armády ruské.
  • 00:11:19 Tak co, bratře Kalino,
    jaká je nálada?
  • 00:11:24 -Nálada za tohoto ústupu?
    -Kdo by měl vůbec nějakou náladu?
  • 00:11:27 Dnem i nocí samé pochody,
    hlad, strava špatná.
  • 00:11:31 Někdy nedostaneš
    za celý den nic teplého do huby.
  • 00:11:34 Kouřit není co,
    už není ani ta bídná machorka.
  • 00:11:36 Střílet taky není čím.
  • 00:11:39 Vypadá to, jakoby nás
    páni v Petrohradě prodali.
  • 00:11:42 Takhle by ze slavné České družiny
    sotva co zůstalo.
  • 00:11:44 A měli jsme domů
    jen skok, k našim.
  • 00:11:47 To jsou řeči. Já věřím,
    že domů šťastně dojdeme.
  • 00:11:50 A kdyby nikdo z nás,
    tak přijdou další ze zajatců.
  • 00:11:53 Pravda, my Češi a Slováci
    bychom to nevyhráli.
  • 00:11:56 Byla nás starodružiníků
    jen hrstka.
  • 00:11:59 Měli jsme jít jen jako předvoj
    ruské armády.
  • 00:12:03 Masaryk se do toho celého procesu
    zapojuje v době,
  • 00:12:09 kdy se mu podaří
    v průběhu let 1915, ale spíš 1916,
  • 00:12:14 ovládnout postupně
    zahraniční odboj politicky.
  • 00:12:18 Víme, že na jaře 1917
    odjíždí do Ruska
  • 00:12:23 a tam se mu definitivně
    krajanské hnutí podřídí.
  • 00:12:28 Potom již organizování legií je
    politicky podřízeno Masarykovi,
  • 00:12:33 i když samozřejmě
    hnutí v Rusku tím,
  • 00:12:37 že bylo vzdáleno pařížskému
    centru zahraničního odboje,
  • 00:12:41 kde seděl Beneš,
    tak mělo jistou autonomii.
  • 00:12:44 Bratři?
    Nepovolte!
  • 00:12:53 Pomstěte všechnu
    naši hanbu a slabost.
  • 00:13:00 Mnozí z nás málo milovali
    svou vlast, svůj národ.
  • 00:13:09 Do boje znovu! Všichni.
  • 00:13:16 Za svobodu!
  • 00:13:19 Za naši zem, kupředu...
  • 00:13:28 Zborov... Nezapomínejte.
  • 00:13:36 Ruští legionáři
    jako nejsilnější součást
  • 00:13:39 naší dobrovolnické
    zahraniční armády
  • 00:13:43 měli rusofilské sklony,
    byli vyhraněně protigermánští.
  • 00:13:48 Jak oni reagovali na to,
  • 00:13:52 že Rusové poté, co tam vyhrála
    říjnová revoluce,
  • 00:13:57 uzavřeli brestlitevský mír s Němci
  • 00:14:01 a v podstatě zradili
    tu slovanskou myšlenku?
  • 00:14:07 Rok 1917 zastihl naše vojáky
    roztroušené
  • 00:14:10 po jednotlivých
    ruských divizích,
  • 00:14:12 kde prováděli
    průzkumnou činnost,
  • 00:14:15 a oni měli velice přesnou
    představu o tom,
  • 00:14:19 jak klesá bojeschopnost
    ruské armády,
  • 00:14:22 jakým způsobem je ovlivňována
    dejme tomu bolševickou agitací.
  • 00:14:26 Velice dobře znali ruské prostředí,
    viděli, co se tam odehrává,
  • 00:14:29 a vyhlášení neutrality a vyhlášení
    československé armády v Rusku
  • 00:14:34 za součást československé armády
    ve Francii
  • 00:14:38 brali jako odpoutání se
    od ruských problémů,
  • 00:14:42 od toho ruského rozvratu doslova,
  • 00:14:45 jak oni často používají
    ve svých denících nebo v literatuře,
  • 00:14:50 a pro ně to byla jakoby cesta ven
    z toho ruského zmatku,
  • 00:14:55 byť tedy opět na frontu,
    ale odpoutání se od Ruska,
  • 00:15:00 které v tu dobu se dostávalo
    do vleku Německa.
  • 00:15:05 Ale nepodlehli naši legionáři
    trošku té bolševické propagandě?
  • 00:15:09 Já myslím, že v zásadě ne.
  • 00:15:14 -Pokud máte na mysli...
    -Já se jenom ptám.
  • 00:15:20 ...Jaroslava Haška nebo
    československé rudoarmejce,
  • 00:15:27 tak to byla celkem mizivá
    nebo zanedbatelná menšina.
  • 00:15:40 Tady padla otázka,
  • 00:15:44 zda nezradili českoslovenští
    legionáři své rusofilství.
  • 00:15:51 Nikoli. Naopak,
    oni vytýkali bolševikům,
  • 00:15:54 že oni jsou zrádci
    slovanské myšlenky tím,
  • 00:15:59 že se spojili s Němci.
  • 00:16:09 -Bojujeme za svobodu dělníků.
    -Za svou svobodu bojujeme!
  • 00:16:14 A rozdrtíme každého,
    kdo je nám v cestě!
  • 00:16:18 Rozprášíme všechny
    ty atamanské bandy,
  • 00:16:22 které chtějí pořád jenom
    vládu bohatých nad chudákem.
  • 00:16:26 -A co Čechoslováci?
    -Ty rozdrtíme taky!
  • 00:16:31 Jich je hrstka a nás celá Sibiř!
  • 00:16:36 Tak co, půjdete?
  • 00:16:43 Situace v samotném Rusku
    se od roku 1914,
  • 00:16:46 kdy to byla samoděržavná
    monarchie, vládl tam car,
  • 00:16:53 tak se v únoru 1917
    ruského kalendáře změnila,
  • 00:16:57 a v Rusku proběhla revoluce,
    demokratická revoluce,
  • 00:17:00 která svrhla cara
    a zavedla prozatímní vládu
  • 00:17:05 a začala připravovat
    svobodné volby.
  • 00:17:07 Masarykovou snahou o neutralitu
    v ruských vnitropolitických bojích
  • 00:17:11 bylo i to, aby se legie nestaly
    nástrojem některé bojující strany,
  • 00:17:16 protože mu bylo jasné, že jak
    monarchisté se pokusí uchvátit moc
  • 00:17:20 nebo zvrátit vývoj Ruska
    k demokracii,
  • 00:17:24 tak i proněmečtí bolševici
    se budou snažit zvrátit ten vývoj,
  • 00:17:29 a jeho cílem bylo zachovat
    co nejvíc československých vojáků
  • 00:17:34 pro boj o svébytnost,
    státní samostatnost.
  • 00:17:45 Traduje se, že legionáři mohli
    porazit bolševickou revoluci.
  • 00:17:50 Jak je to? Je to mýtus?
  • 00:17:53 Myslím si, že v těch obrovských
    prostorách Ruska legionáři vykonali
  • 00:18:00 z vojenského a strategického
    hlediska důležitou práci,
  • 00:18:07 ovládli celou transsibiřskou
    magistrálu,
  • 00:18:12 ale na druhé straně těch několik
    desítek tisíc ruských legionářů,
  • 00:18:17 to v podstatě byla kapka v moři,
  • 00:18:21 a z vojenského hlediska
    bylo víc než problematické
  • 00:18:26 nějakým způsobem porazit
    bolševickou revoluci,
  • 00:18:30 tím spíše, že oni nenacházeli
    dostatek podpory
  • 00:18:34 mezi demokratickým křídlem
    ruské opozice,
  • 00:18:38 kde působily různé frakce,
    které se vzájemně potíraly,
  • 00:18:42 vzájemně proti sobě bojovaly,
  • 00:18:46 a nebyla ani podpora
    ze strany velmocí.
  • 00:18:49 Víme, že se vylodilo několik tisíc
    britských vojáků, expediční sbor,
  • 00:18:53 několik tisíc japonských vojáků,
    ale tyto expediční sbory
  • 00:18:56 nebyly efektivní silou,
    která by mohla pomoci,
  • 00:19:00 zejména pomoci v srdci Ruska,
    to znamená v evropské části Ruska.
  • 00:19:04 Proč se mícháte do našich věcí?
  • 00:19:07 Proč chráníte Kolčaka, Semjonova
    a všechny ty atamany
  • 00:19:10 a dovolujete,
    aby z ruského lidu tahali řemeny?
  • 00:19:14 -Copak my je chráníme?
    -Ano!
  • 00:19:17 Všude jsou vaše vlaky
    a vaše stráže.
  • 00:19:20 Všechna nádraží jsou vás plná.
    Všechna sibiřská města.
  • 00:19:24 My zde po celé té vaší magistrále
    jen čekáme,
  • 00:19:27 až budeme moct jet
    do Vladivostoku a domů.
  • 00:19:31 A vy nám zatím jednou
    přepadnete nádraží,
  • 00:19:34 jindy rozeberete koleje,
    potřetí zničíte nějaký most.
  • 00:19:37 A my na tom nádraží bydlíme
  • 00:19:40 a po tom mostě a po těch kolejích
    máme jednou odjet.
  • 00:19:44 My si přece musíme chránit
    své životy a svou cestu domů.
  • 00:19:49 Dráhu bychom chránili my.
    Je to naše dráha!
  • 00:19:53 Čili konflikt mezi bolševiky
    a legionáři nevznikl proto,
  • 00:19:56 že by legionáři nesouhlasili
    s idejemi revoluce,
  • 00:19:59 ale spíš to byly násilné události
    na nádražích.
  • 00:20:04 Ten konflikt byl vyprovokován
    sovětskou stranou.
  • 00:20:13 Také tam byl rozměr národnostní,
  • 00:20:17 poněvadž čeljabinský incident
    v květnu 1918 vznikl tak,
  • 00:20:22 že někdo z projíždějícího vlaku
    vyhodil kus železa
  • 00:20:28 na stojící legionáře na nádraží,
    a byl to pravděpodobně vlak,
  • 00:20:33 kde byli repatriovaní zajatci
    maďarští, respektive němečtí,
  • 00:20:37 ale myslím, že maďarští.
  • 00:20:39 Legionáře iritovalo to,
    že centrální mocnosti,
  • 00:20:44 to znamená Rakousko-Uhersko
    a Německo,
  • 00:20:48 uzavřely se sovětskou vládou mír,
    brestlitevský mír,
  • 00:20:52 a na základě tohoto míru
    že se všichni zajatci
  • 00:20:57 německého, maďarského,
    rumunského původu
  • 00:21:01 z rakousko-uherské a německé
    armády se v pohodě vracejí domů,
  • 00:21:05 čili zde jely opačným směrem vlaky,
    než jely vlaky s legionáři,
  • 00:21:09 a tady z toho trošku pramenil
    ten konflikt.
  • 00:21:17 Za mnou!
  • 00:22:02 Legie se dostávají na titulní
    stránky západního tisku.
  • 00:22:08 Velké očekávání od nich mají
  • 00:22:11 postupně se rodící protibolševické
    síly, které ovšem byly roztříštěné.
  • 00:22:16 A stejně tak očekávání
    mají legionáři
  • 00:22:20 od protibolševických sil,
    které v Rusku vznikají,
  • 00:22:24 že pomohou obnovit ruskou sílu,
  • 00:22:28 a protože probíhala první světová
    válka, to byl základní moment,
  • 00:22:32 pomohou také obnovit
    východní frontu.
  • 00:22:35 Ta očekávání vytvořila
    takový určitý obraz,
  • 00:22:39 že Čechoslováci, jak se stali pány
    Sibiře a transsibiřské magistrály,
  • 00:22:44 tak se mohou stát pány Ruska.
  • 00:22:48 Za koho by vlastně bojovali?
  • 00:22:51 -Republika byla.
    -Samozřejmě byla republika.
  • 00:22:59 A v Omsku už nevládli demokrati,
    ale vládl tam autokrat,
  • 00:23:06 vládla tam ultrapravicová
    vojenská diktatura.
  • 00:23:14 Myslím, že to tak můžu nazvat,
  • 00:23:17 admirála Alexandra Kolčaka,
  • 00:23:22 který vlastně zlikvidoval
    dílo československých legií.
  • 00:23:30 O tomhle se zase málo ví,
  • 00:23:34 ale třeba proč byla bolševická
    revoluce 7. listopadu?
  • 00:23:38 To souvisí s termínem voleb
  • 00:23:41 do Všeruského
    ústavodárného shromáždění.
  • 00:23:45 Bolševici se báli, že to prohrají.
    Mimochodem oni to taky prohráli.
  • 00:23:49 Volby se ještě stihly uskutečnit.
  • 00:23:52 Pod vlivem činnosti
    československých legií
  • 00:23:56 se nejdříve v Samaře a potom v Ufě
    vytvořila nová demokratická vláda.
  • 00:24:01 A co udělala tato vláda
    jako první čin?
  • 00:24:05 Vláda těchto ruských demokratů
    zrušila brestlitevský mír
  • 00:24:12 a vyhlásila znovu válku
    ústředním mocnostem.
  • 00:24:19 Čili je jasné,
    na čí straně legie stály.
  • 00:24:24 Hlavním činitelem v tom pokusu,
  • 00:24:29 možná trochu iluzorním,
  • 00:24:34 nicméně pokusu
    o obnovu ruské demokracie
  • 00:24:39 byl Bohdan Pavlů, politický šéf
    československých legií.
  • 00:24:43 A kdo porazil
    tuhle demokratickou vládu?
  • 00:24:47 Ne bolševici, ale povstání,
  • 00:24:50 vojenský puč Alexandra Kolčaka
    18. listopadu 1918.
  • 00:24:56 Je to převrat po rusky:
    vraždí se demokraté i socialisté
  • 00:25:00 a zase vládne šavle,
    zase panuje východní surovost,
  • 00:25:04 typická pro carskou vládu
    i pro bolševiky.
  • 00:25:07 Kolčak je jejich důstojným
    pokračovatelem.
  • 00:25:09 V legionářích to budí hněv.
  • 00:25:12 Po vyhlášení samostatného státu
  • 00:25:14 má jejich pobyt tady
    už jediný smysl: hájit demokracii.
  • 00:25:18 A teď mají hájit Kolčaka.
  • 00:25:23 Jeli jsme přes Linec
    na Dvořiště,
  • 00:25:27 přejeli jsme hranice,
    vlak zastavil
  • 00:25:30 a všichni bratři skoro vystoupili,
    líbali zem a tak dále.
  • 00:25:36 Masaryka jsem tam viděl,
  • 00:25:39 jak se tam procházel
    se svou dcerou Olgou,
  • 00:25:43 a druhý den jsme jeli do Prahy.
  • 00:25:46 My jsme se tam trošku ohákli,
    umyli a tak,
  • 00:25:50 a šli jsme hned, ještě nebyla
    úplně tma, šli jsme na Václavák.
  • 00:25:56 Docela jiné starosti
    měli legionáři v Rusku.
  • 00:25:59 Prožívali právě svou první
    sibiřskou zimu s mrazy 40 stupňů.
  • 00:26:05 Ani tehdy boje neutuchaly.
  • 00:26:08 A od bolševiků se slitování
    čekat nedalo.
  • 00:26:12 Zpráva velení legií o tom říká:
  • 00:26:15 Obklíčené části se musejí probíjet
    a zanechávat raněné na pozicích,
  • 00:26:19 kde je očekává od bolševiků smrt
    ve strašných mukách.
  • 00:26:23 Raněným nezbývá, než položit si
    zapálený ruční granát pod hlavu.
  • 00:26:27 V takových situacích
    chodí náš voják do boje
  • 00:26:30 a poslední bombu
    si schovává pro sebe.
  • 00:26:33 Naši vojáci chodí ze služby
    na zástavy
  • 00:26:36 a ze zástav do boje bez směny.
    Lidé nespí.
  • 00:26:40 Šíří se nemoci, řady řídnou
    úbytkem raněných a mrtvých.
  • 00:26:43 Našemu vojáku se zdá,
    že je opuštěn, osamocen.
  • 00:26:47 Okolí místo aby ho podporovalo,
    zákeřně ho napadá.
  • 00:26:54 Koncem roku 1918 přijel na Sibiř
    generál Štefánik s instrukcí,
  • 00:26:59 že je třeba zesílit boj s bolševiky
    a docílit jejich svržení.
  • 00:27:03 Až na místě poznal
    pravý stav věcí.
  • 00:27:06 Prostředí, v němž legie
    žijí a bojují,
  • 00:27:09 nazval jedním slovem: peklo.
  • 00:27:12 Legionáři vytrvali
    ještě víc než rok.
  • 00:27:14 Domovem většiny z nich už dlouhá
    léta byly nádraží, koleje, vlaky.
  • 00:27:19 Ale vydrželi to,
    museli to vydržet.
  • 00:27:22 Byli mezi nimi mladí chlapci,
    otcové rodin, mnohdy i dědové.
  • 00:27:25 Snad jim pomáhala vzpomínka
    na jejich blízké tam daleko doma.
  • 00:27:29 Vždyť také pro ně to dělali,
    pro milou, pro děti, pro vnuky.
  • 00:27:40 Na stanicích
    vysedávali s běženci.
  • 00:27:43 Legionáři srovnávali svůj život
    se životy běženců
  • 00:27:47 a věděli, že ten jejich přes
    všechna strádání je nadějnější.
  • 00:27:50 Legionáři měli cíl,
    jistotu, domov.
  • 00:27:56 Domů se legionáři přepravovali
    po třech trasách.
  • 00:28:00 Nejčastější byla trasa jižní.
  • 00:28:03 Indickým oceánem a Rudým mořem
    přes Suez do Terstu.
  • 00:28:07 Další trasy byly východní,
    zvané kolem světa.
  • 00:28:11 Buď přes Tichý oceán
    k severoamerickým přístavům,
  • 00:28:14 pak vlakem přes kontinent
  • 00:28:16 a zase lodí přes Atlantský oceán
    do Evropy.
  • 00:28:20 Nebo Tichým oceánem přes Havaj,
    pak Panamským průplavem
  • 00:28:25 a pokračovalo se Atlantikem
    do Středozemního moře do Terstu.
  • 00:28:28 Touto trasou však plulo
    jen málo transportů.
  • 00:28:51 Velká většina legionářů
    přistála v Terstu.
  • 00:28:54 Byli konečně zase v Evropě
    a tady si už připadali jako doma.
  • 00:28:58 Navíc Terst
    před první světovou válkou
  • 00:29:02 patřil stejně jako české země
    k Rakousku-Uhersku
  • 00:29:05 a mnozí ho dobře znali.
  • 00:29:09 A tady už rychle do vlaku
  • 00:29:12 a za den za dva už byli
    skutečně doma.
  • 00:29:15 Byli jsme uvítáni dost dobře,
  • 00:29:18 ale každý pospíchal potom už,
    aby se dostal co nejdřív domů.
  • 00:29:27 A tady defilují muži
    1. pluku Mistra Jana Husa,
  • 00:29:31 o nichž britský
    ministerský předseda
  • 00:29:34 napsal profesoru Masarykovi:
    Všichni jsme naplněni obdivem
  • 00:29:38 k odvaze, vytrvalosti a sebevládě
    vašich krajanů, kteří ukazují,
  • 00:29:42 jak muži mající ducha svobody
    ve svých srdcích
  • 00:29:46 mohou triumfovat nad časem,
  • 00:29:49 vzdáleností
    a nedostatkem materiálu.
  • 00:29:52 Váš národ prokázal neocenitelnou
    službu Rusku a spojencům
  • 00:29:55 v jejich boji za osvobození světa
    od despotismu.
  • 00:29:59 Nikdy toho nezapomeneme.
  • 00:30:08 Můžete mi vysvětlit,
    proč poté, co se vraceli,
  • 00:30:12 oni se vraceli na etapy,
    ruské jednotky až poslední,
  • 00:30:15 nejdřív byly francouzské,
    pak italské,
  • 00:30:18 nezapomeňme říct,
    že ti kluci bojovali s vědomím,
  • 00:30:23 že když se dostanou do zajetí,
    budou popraveni jako vlastizrádci,
  • 00:30:28 a opravdu v Rusku
    si prožili tu anabázi,
  • 00:30:32 zasloužili se o stát, nicméně
    brzy se dostali s tím státem,
  • 00:30:38 do jistých, neřeknu rozporů,
    ale dá se říct třenic. Čím to bylo?
  • 00:30:45 To je myslím
    poměrně silný termín.
  • 00:30:51 Já si myslím,
    že tomu až tak nebylo,
  • 00:30:53 protože samozřejmě legionáři
    když se vraceli domů,
  • 00:30:57 jednak stát věděl,
    že se o ně musí postarat,
  • 00:31:00 takže už Národní shromáždění
    na jaře 1919 přijalo zákony
  • 00:31:05 upravující pozdější přijímání
    legionářů do státních služeb,
  • 00:31:11 a Kancelář legií
    při ministerstvu obrany
  • 00:31:15 se starala o zapojení legionářů,
    kteří se vrátili,
  • 00:31:20 do civilního života.
  • 00:31:24 Zejména dva legionářské zákony
    pamatovaly na legionáře tím,
  • 00:31:31 že jim rezervovaly určitý počet
  • 00:31:34 subalterních míst
    ve státní správě.
  • 00:31:36 To byli různí úředničtí sluhové,
    koncipienti a tak dále, učitelé,
  • 00:31:42 a zejména pamatovala na legionáře
    legislativa tím,
  • 00:31:47 že jim pro vstup do státní správy
    započítávala službu v legiích,
  • 00:31:54 třikrát do služebních let,
    jako ostatním občanům,
  • 00:32:01 čili tady je nepochybná výhoda,
  • 00:32:04 dále například promíjela
    potřebné předpoklady vzdělání,
  • 00:32:07 například pro službu v armádě,
  • 00:32:11 pro důstojnické
    a praporčické hodnosti
  • 00:32:15 bylo plánované nějaké vzdělání,
    a legionářům bylo promíjeno,
  • 00:32:19 což mělo zejména
    v 2. polovině 20. let
  • 00:32:22 poněkud neblahý vliv
    na kvalitu důstojnického sboru.
  • 00:32:30 A například legionářům zemědělcům
    pomáhala jednak s půjčkami
  • 00:32:35 a jednak organizovala vytváření
    zemědělských kolonií,
  • 00:32:40 zejména v ohrožených oblastech,
  • 00:32:47 například na jižním Slovensku
    byly vytvářeny legionářské kolonie
  • 00:32:54 z půdy zabrané na základě
    pozemkové reformy,
  • 00:32:59 které zcela nepochybně měly
    ten strategický význam,
  • 00:33:04 že ty kolonie byly vytvářeny
    u strategických železničních uzlů.
  • 00:33:10 Tehdy se republika obávala
    konfliktu s Maďarskem.
  • 00:33:16 Legionáři měli
    určitý prožitek válečný.
  • 00:33:22 Oni měli prožitek jednoty,
    boje za jeden cíl,
  • 00:33:26 kterého, když se spojili,
    tak se dosáhnout podařilo.
  • 00:33:31 Mnozí si mysleli,
    že budou moci takto působit
  • 00:33:36 i v nově vzniklém státě,
    což samozřejmě bylo iluzorní.
  • 00:33:41 Vojáci když se vracejí z války,
  • 00:33:44 zase se stávají občany
    a mají své vlastní zájmy,
  • 00:33:48 takže pokus vytvořit
    jakousi legionářskou organizaci,
  • 00:33:54 která by legionáře zastřešila
    a umožňovala jim působit
  • 00:33:59 jako nějaká politická síla,
    tak ten selhal,
  • 00:34:03 ale že by to bylo vystoupení
    proti státu, to si nemyslím.
  • 00:34:07 Já nemyslím proti státu,
    ale zklamání v nich bylo.
  • 00:34:11 Deziluze byla vlastní všem
    navrátilcům z války v celé Evropě.
  • 00:34:18 Bylo to rozdílné, ty projevy.
  • 00:34:21 Pokud se jednalo o země
    vítězné či poražené,
  • 00:34:29 leckdy docházelo ke krvavějším
    projevům, dramatičtějším situacím,
  • 00:34:33 kdy navrátilci z války
    vytvářeli polovojenské formace
  • 00:34:38 a snažili se nějakým způsobem
  • 00:34:41 násilím zasáhnout do poválečných
    poměrů, které byly neutěšené
  • 00:34:46 z hlediska hospodářského,
    z hlediska rozvratu státu
  • 00:34:50 a obtížného nacházení
    nějakých mechanismů,
  • 00:34:53 jak nastartovat
    další fungování států
  • 00:34:58 otřesených světovou válkou.
  • 00:35:03 Pokud se vraceli legionáři
    třeba z Ruska,
  • 00:35:06 ale to se netýkalo jenom jich,
  • 00:35:10 tak tady byl určitý pocit deziluze
    z toho, jak republika vypadá.
  • 00:35:14 Pocit deziluze byl často,
    a to je nutné říci,
  • 00:35:18 posilován i tím,
    že směrem k legionářům,
  • 00:35:22 ještě před jejich návratem
    a bezprostředně poté,
  • 00:35:25 se obraceli třeba prezident Masaryk
    nebo ministr Beneš
  • 00:35:28 nebo řada dalších představitelů
    nového státu a hovořili o tom,
  • 00:35:33 že oni jsou výluční,
    že oni jsou tím těstem země,
  • 00:35:36 případně se užívaly jiné příměry,
  • 00:35:41 který pomůže obnovit poměry,
  • 00:35:44 vytvořit demokratický
    republikánský stát.
  • 00:35:50 Čili oni přicházeli s tím,
    že tato očekávání tady byla
  • 00:35:55 a že oni se mohli cítit
    výlučnou součástí společnosti.
  • 00:36:02 Oni se domnívali,
    že přece jenom to bude stavěno
  • 00:36:05 trošku na principech
    toho "bráškovství?
  • 00:36:10 a takové té téměř bych řekl
    kolektivní demokracie,
  • 00:36:13 kdy oni budou rozhodovat
    o všem, co se ve státě děje,
  • 00:36:18 a potom také část z nich
    byla nesena
  • 00:36:22 velmi silnou strunou nacionální,
  • 00:36:25 to je ta známá vlna strhávání
    pomníků v pohraničí,
  • 00:36:29 které se oni snaží odstranit,
    Josefa II. a tak dále,
  • 00:36:33 zatímco vedení státu
    toužilo po tom,
  • 00:36:36 aby národnostní rozpory
    v novém státě byly utlumovány,
  • 00:36:40 nikoli aby byly vyostřovány,
  • 00:36:44 což legionáři objektivně
    svým chováním také dělali.
  • 00:36:47 Sociální radikalizace legionářů,
    nacionální radikalizace,
  • 00:36:51 to všechno byly věci, které
    si vedení státu ne příliš přálo.
  • 00:36:56 Druhou věcí je, že oni například
    v armádě byli velmi úspěšní,
  • 00:37:01 protože nové vedení státu starou
    generalitu poslalo do penze.
  • 00:37:08 Myslím si, že tady je trošku
    i psychologický faktor,
  • 00:37:12 že to velké prožili
    tam na těch bojištích.
  • 00:37:18 A najednou se vracejí
    ke svým obyčejným zaměstnáním
  • 00:37:22 a iluze nebo představy,
    s kterými bojovali,
  • 00:37:27 jsou konfrontovány
    s tou všední realitou,
  • 00:37:31 takže to vyvolávalo
    určitou nespokojenost,
  • 00:37:34 která přetrvávala i delší dobu
    a byla ventilována
  • 00:37:39 například prostřednictvím
    legionářských organizací,
  • 00:37:42 kterých bylo ovšem více.
  • 00:37:45 Legionáři byli jednou
    z nejstátotvornějších sil
  • 00:37:48 Československé republiky.
  • 00:37:50 Nejvýznamnější
    legionářskou organizací byla
  • 00:37:54 Československá obec legionářská
  • 00:37:59 a patřila podobně jako Sokol
    do toho, čemu říkáme Hrad,
  • 00:38:02 tedy do toho souručenství,
    společenství státotvorných sil.
  • 00:38:11 Nakladatelství Čin,
    které patřilo této obci,
  • 00:38:18 vydávalo výslovně
    státotvornou literaturu,
  • 00:38:23 paměti Masarykovy,
    Benešovy a tak dále.
  • 00:38:28 Národní osvobození,
  • 00:38:32 vždyť to byl nejstátotvornější
    deník první republiky,
  • 00:38:36 takže se domnívám,
    že tento image, který se vytváří,
  • 00:38:43 že je trochu falešný.
  • 00:38:48 Samozřejmě oni se diferencovali.
  • 00:38:52 Nebyla tu jen Československá
    obec legionářská,
  • 00:38:56 byla tu také nezávislá
  • 00:38:58 Ústřední jednota
    československých legionářů,
  • 00:39:02 což byli, teď je to trošku
    krátké spojení, co řeknu,
  • 00:39:04 což byli fašisti,
    nebo s inklinací k fašismu.
  • 00:39:08 To byli ti, co nebyli spokojeni
    s levicovým směřováním
  • 00:39:12 Československé obce legionářské.
  • 00:39:17 Ale to bylo vlastně směřování
    celé republiky.
  • 00:39:21 Což samozřejmě...
    pak bychom mohli polemizovat,
  • 00:39:24 ale samozřejmě byly daleko
    levicovější organizace legionářské,
  • 00:39:28 samozřejmě už daleko minoritní.
  • 00:39:32 Zpočátku existovaly dvě
    radikálně vyhraněné organizace.
  • 00:39:35 Jedna z nich tíhla
    ke komunistickému vidění světa,
  • 00:39:39 to byl Svaz československých
    legionářů,
  • 00:39:44 kteří měli radikálně
    levicové názory,
  • 00:39:52 a potom zde byla organizace, která
    měla extrémně nacionální názory,
  • 00:39:56 a to byla Družina
    československých legionářů,
  • 00:39:59 a obě tyto organizace
    dělaly problémy,
  • 00:40:02 zejména Družina, ta dokonce
    několikrát vyhlásila,
  • 00:40:05 že pokud stát nezatočí s Němci
    a exponenty ostatních živlů,
  • 00:40:09 které neradi v republice viděli,
    zejména se židovským obyvatelstvem,
  • 00:40:14 tak že oni sami vezmou zbraně
    do svých rukou a zjednají pořádek.
  • 00:40:18 To byla přesně ta míra,
  • 00:40:21 kterou státní establishment
    nemohl dál tolerovat.
  • 00:40:24 Proti Družině zasáhl,
  • 00:40:27 zejména proti jejímu předsedovi
    majoru Čeřenskému,
  • 00:40:31 a tehdy stát přišel stát s tím,
  • 00:40:34 že bude dobré zorganizovat
    legionářskou organizaci,
  • 00:40:38 která bude více vyhovovat hradnímu
    profilu tehdejšího vedení státu,
  • 00:40:43 a v roce 1921 je založena
    největší legionářská organizace,
  • 00:40:50 Československá obec legionářská,
    kam vstoupí většina legionářů.
  • 00:40:55 Je to demokratická
    organizace legionářů
  • 00:40:58 s takovým socializujícím viděním
    světa a republikových problémů,
  • 00:41:03 spíše levicově organizovaná,
    ale ne komunisticky.
  • 00:41:08 Obec legionářské hnutí sjednotí
    a dostane pod kontrolu Hradu.
  • 00:41:13 Ostatně i ustavujícího sjezdu
    se účastnil Edvard Beneš,
  • 00:41:19 ale postupně dochází k určitému
    štěpení legionářského hnutí
  • 00:41:23 a objevují se tady organizace,
  • 00:41:27 které spíš jsou blízké
    jiným politickým stranám
  • 00:41:30 než například sociální demokracii
    a národním socialistům,
  • 00:41:34 kteří drží ochrannou ruku nad
    Československou obcí legionářskou,
  • 00:41:37 takže zejména se tady objevuje
    v polovině 20. let
  • 00:41:41 velká legionářská organizace,
  • 00:41:44 nezávislá Jednota československých
    legionářů, v jejímž čele stojí
  • 00:41:48 a jedním z hlavních činovníků
    je generál Medek.
  • 00:41:55 Jednota se distancuje
    od Československé obce legionářské
  • 00:41:59 spíše důrazem na nacionální
    problematiku a brannost národa.
  • 00:42:03 Myslím, že to jsou dva prvky,
    které ji odlišují.
  • 00:42:07 Své legionářské organizace založili
    v polovině 20. let také katolíci.
  • 00:42:16 Ona to byla svým způsobem určitá
    strategie legionářského hnutí,
  • 00:42:20 vpasovat se do určité role,
    kterou potom hrajete,
  • 00:42:25 a na jejímž základě požadujete
    zase nějaké další výhody.
  • 00:42:32 Zajímavá například je
    otázka úmrtnosti legionářů.
  • 00:42:36 To byl šlágr za první republiky.
  • 00:42:39 Vycházely brožurky o tom,
    kolik legionářů vlastně umírá,
  • 00:42:44 a že v důsledku vojenské služby
  • 00:42:47 úmrtnost legionářů
    je neuvěřitelně vysoká.
  • 00:42:51 Shodou okolností
    vznikla instituce,
  • 00:42:54 která se jmenovala
    Sociální ústav legionářský,
  • 00:42:57 která měla organizovat pomoc
    legionářům ve stáří.
  • 00:43:03 Státní správa například vytvářela
    takové domovy legionářů,
  • 00:43:08 kde nezaopatření legionáři
    mohli přebývat,
  • 00:43:13 takže Sociální ústav legionářský
    měl vyplácet penze legionářům,
  • 00:43:19 legionářské požitky,
    na které měli nárok,
  • 00:43:24 a oni si pro sebe udělali
    takový plán úmrtnosti legionářů,
  • 00:43:29 a zjistilo se, že naopak
    úmrtnost legionářů je,
  • 00:43:35 což bylo pro Sociální ústav
    tristní zjištění,
  • 00:43:39 protože to znamenalo
    finance navíc,
  • 00:43:42 že úmrtnost legionářů
    je mnohem nižší
  • 00:43:45 než úmrtnost
    ostatního obyvatelstva,
  • 00:43:49 a že Sociální ústav legionářský
    bude vydávat mnohem více peněz,
  • 00:43:53 než původně předpokládal,
    než poslední legionář odejde,
  • 00:43:57 takže byla tady řada mýtů,
    s kterými se operovalo,
  • 00:44:00 možná v některých případech
    ani ne sami legionáři,
  • 00:44:03 že se na legionářském hnutí
    přiživovaly politické proudy,
  • 00:44:07 přiživovali se na tom novináři,
  • 00:44:10 kteří například operovali právě
    s legionářskou úmrtností a bídou.
  • 00:44:14 Šlágrem také byla
    sebevražednost legionářů.
  • 00:44:18 Ta byla do značné míry vysoká
  • 00:44:22 v důsledku posttraumatických,
    psychických stavů,
  • 00:44:27 tak tam skutečně
    k případům sebevražd docházelo,
  • 00:44:32 i když je třeba říci,
    že sebevražednost
  • 00:44:35 v československé armádě
    jako takové
  • 00:44:38 byla vysoká i za první republiky,
  • 00:44:41 byla vyšší než v jiných armádách,
    francouzské nebo německé.
  • 00:44:46 Za službu vlasti se neplatí,
    řekl Rašín,
  • 00:44:53 a bylo to zaměřeno vůči
    protestům legionářů, pokud vím.
  • 00:44:58 -Mohu k tomu?
    -Ano.
  • 00:45:00 To je věc, která je často citována.
    On to řekl 10. prosince 1922
  • 00:45:05 na sjezdu
    Mladé národní demokracie,
  • 00:45:09 což byla pravicová
    politická strana.
  • 00:45:15 V tisku to nevyšlo,
    ale on nebránil tomu,
  • 00:45:19 aby jeho výrok byl citován
    v určitých souvislostech.
  • 00:45:24 Na základě toho
    legionářské organizace
  • 00:45:28 velice výrazně protestovaly,
    chtěly Aloise Rašína žalovat,
  • 00:45:34 ta záležitost se táhla řadu týdnů,
    v tisku byla často propírána.
  • 00:45:39 Do celé záležitosti vstoupil
    i prezident Masaryk
  • 00:45:44 a nakonec tento incident skončil
    zcela z jiných důvodů,
  • 00:45:51 a to atentátem na Aloise Rašína.
  • 00:45:55 S ním ovšem legionáři
    neměli nic společného.
  • 00:45:59 Rašín se zpočátku domníval,
  • 00:46:03 přestože atentátníkem byl pomatený
    bývalý člen komunistické strany,
  • 00:46:10 tak Rašín se ještě v sanatoriu
    domnívá,
  • 00:46:13 jeho první slova,
    když se probírá z narkózy,
  • 00:46:16 tak říká: "Legionář, viďte??
  • 00:46:19 Domníval se, že legionáři atentát
    spáchali, ačkoli to nebyla pravda.
  • 00:46:23 Ten spor se pokusil i Masaryk
    několikrát urovnat,
  • 00:46:26 zval Rašína na Slovensko do hor,
    píše mu dopis,
  • 00:46:29 přijďte na Slovensku,
    tady v klidu všechno porovnáme,
  • 00:46:33 ale Rašín nechtěl, protože
    byl přesvědčen, že má pravdu.
  • 00:46:39 Zajímavé spory se také odehrávaly
    mezi účastníky domácího odboje,
  • 00:46:45 nebo možná přesnějším
    výrazem je
  • 00:46:49 domácího politického života
    za války
  • 00:46:52 a těmi, kteří provedli
    převrat 28. října, a legionáři,
  • 00:46:57 kdy vůdcové domácího "odboje?
    se domnívali,
  • 00:47:03 že jsou nějakým způsobem
    ustrkováni těmi legionáři,
  • 00:47:09 a v polovině 20. let vznikla,
    a mnohokrát se potom opakovala,
  • 00:47:13 velká polemika
    o zásluhy o odboj,
  • 00:47:16 kdo více přispěl
    ke vzniku republiky.
  • 00:47:19 Kdo se vlastně nejvíc
    zasloužil o stát,
  • 00:47:23 zda ti, kteří pracovali
    doma v Maffii,
  • 00:47:29 nebo ti, kteří pracovali
    v zahraničí.
  • 00:47:32 To znamená, že kritika,
  • 00:47:36 která byla směřována
    vůči Masarykovi a Benešovi,
  • 00:47:40 se samozřejmě také dotýkala
    legionářů.
  • 00:47:44 To je odvěký český problém,
    možná nejen český,
  • 00:47:48 spor domácího
    a zahraničního odboje.
  • 00:47:51 Pak ještě se také diferencovalo,
  • 00:47:58 jestli vojenská složka
    zahraničního odboje
  • 00:48:01 měla větší váhu než diplomatická,
    ale to jsou časové spory.
  • 00:48:04 Legie daly všem těm lidem
    obrovskou šanci ke kariérám.
  • 00:48:08 Řada z nich to využila,
  • 00:48:10 ale řadě z nich to nějak
    narušilo představu o tom,
  • 00:48:16 co je ještě únosné
    a co už únosné není.
  • 00:48:20 Někteří z nich se potom
    zachovali podivně
  • 00:48:24 a někteří se zachovali
    velmi ošklivě,
  • 00:48:27 teď mluvím
    například o Moravcovi,
  • 00:48:30 ale samozřejmě role Svobody
    v letech 1945 až 1948
  • 00:48:35 je podle mého názoru
    více než diskutabilní.
  • 00:48:38 Ale na druhou stranu je třeba
    říci, že většina legionářů,
  • 00:48:42 a to určitě někdy čeká
    na analýzu,
  • 00:48:46 že naopak se za druhé světové
    války zachovala čestně
  • 00:48:51 a dostála své povinnosti a přísaze
    nejen legionáře, ale i vojáka.
  • 00:48:58 Kousek od nás je
    Vojtěch Boris Luža...
  • 00:49:03 Za vámi je Mašín.
  • 00:49:06 Takže tady naopak bych řekl,
  • 00:49:10 že většina se zachovala tak,
    jak jim čest velela.
  • 00:49:16 Myslíte si, že legie založily
    nějakou tradici?
  • 00:49:19 Že tady nechaly nějaký gen?
  • 00:49:24 Já myslím, že ano.
  • 00:49:30 V druhém odboji, v Obraně národa,
    byla řada legionářů.
  • 00:49:34 Určitě ano, druhý odboj,
    jak říká pan profesor,
  • 00:49:41 tam nacházíme velké množství
    legionářů,
  • 00:49:44 a vlastně i oslavy Zborova
    v roce 1947,
  • 00:49:48 to je jedna velká manifestace
    jednoty prvního a druhého odboje.
  • 00:49:55 Domnívám se,
    že minimálně pro étos,
  • 00:50:01 kterým procházel odkaz legií
    v následujících desetiletích,
  • 00:50:04 ať už se jedná
    o druhou světovou válku,
  • 00:50:07 kde se výrazně podíleli na odboji,
    ať už domácím nebo zahraničním,
  • 00:50:11 i pro určitý návrat legionářské
    myšlenky po roce 1989,
  • 00:50:16 určité oživení zájmu
    o tuto problematiku...
  • 00:50:20 Nezapomeňme,
    že v roce 1968 na 1. máje
  • 00:50:23 pochodovali legionáři taky.
  • 00:50:26 Takže se domnívám, že přestože
    doba vrší jiné priority,
  • 00:50:32 tak legionářský odkaz určitou
    váhu v naší společnosti má.
  • 00:50:37 Pánové, děkuji za to,
    že jste si přišli povídat
  • 00:50:41 o jedné ze světlých částí
    našich dějin,
  • 00:50:44 není to vždycky,
    děkuji vám, na shledanou,
  • 00:50:49 a vám, divákům,
    také na shledanou,
  • 00:50:52 příště se znovu dívejte
    na Historii.cs.
  • 00:51:27 Skryté titulky Blažena Stráníková
    Česká televize 2008

Související