iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
13. 4. 2008
19:31 na ČT24

1 2 3 4 5

9 hlasů
3597
zhlédnutí

Planeta Věda

Pyl - nejen pohledem botaniků a lékařů, ale i archeologů

21 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Planeta Věda

  • 00:00:26 Dobrý den. Začíná PLANETA VĚDA.
  • 00:00:28 Podle kalendáře začalo jaro
    už před třemi týdny.
  • 00:00:31 Probouzející se příroda a kvetoucí
    stromy ale nedělají radost všem.
  • 00:00:36 S jarem začala i pylová sezóna.
  • 00:00:38 A většina alergiků už to
    asi pocítila na vlastní kůži.
  • 00:00:41 A právě na pyl se v dnešním pořadu
    podíváme zblízka - pohledem
  • 00:00:45 botaniků, lékařů i archeologů.
    Začneme malou exkurzí do biologie.
  • 00:00:50 Překrásné růžice, důmyslná kávová
    zrnka nebo neobvyklé golfové míčky.
  • 00:00:55 Takové a mnoho dalších tvarů
    dala příroda pylům, tedy samčím
  • 00:00:59 pohlavním buňkám rostlin.
  • 00:01:03 V buněčné stěně toho pylu nacházíme
    různé otvory, rýhy, různé výstupky,
  • 00:01:08 trny a podobné struktury.
  • 00:01:10 Na základě skupin těch pylů
    je rozlišujeme z taxonomického
  • 00:01:14 hlediska, např. pyly obilovin
    mají jeden pór,
  • 00:01:18 my je nazýváme monoporátní.
  • 00:01:21 Pylová zrna, která měří
    od 10 do 40 mikrometrů,
  • 00:01:25 vznikají v prašnicích.
    To jsou tyto tyčinkovité útvary.
  • 00:01:28 Rostlinné spermie pak za vajíčky
    stejného druhu putují vzduchem,
  • 00:01:33 vodou nebo je přenáší hmyz.
  • 00:01:35 Jeho primární funkce je
    k rozmnožování, čili přenáší se
  • 00:01:38 na jinou rostlinu,
    tam dojde k procesu opylení
  • 00:01:41 a vlastně vzniku embrya a posléze
    buď semena nebo plodu.
  • 00:01:45 To je hlavní funkce pylu,
    jak jej známe, v rostlinné říši.
  • 00:01:50 Pyl vyprodukují tyhle tyčinky.
  • 00:01:54 Ten pyl se musí dostat na blizny,
    což je tady to malé zelené.
  • 00:02:01 Pyl se musí dostat na blizny
    jiné rostliny stejného druhu,
  • 00:02:07 ze kterých se později vyvine
    semeník složený z několika částí,
  • 00:02:11 v případě zde orseje jarního.
  • 00:02:13 Rostlina se za účelem rozmnožení
    snaží svůj pyl rozšířit
  • 00:02:16 na co největším území.
  • 00:02:18 Tzv. hmyzosprašné druhy, tedy ty,
    kterým pyl přenáší z kytky na kytku
  • 00:02:23 hmyz, vsadily na barevnost květů
    a vůni nektaru.
  • 00:02:26 Ty, kterým pyl roznáší vítr,
    investovaly hlavně do množství.
  • 00:02:32 U těch větrosprašných druhů
    to funguje v podstatě tak,
  • 00:02:35 že ten pyl lítá naprosto všude
    a sedá naprosto na všechno.
  • 00:02:39 Jenom v případě, že se pyl dostane
    na tu bliznu, tak ta rozpozná svoje
  • 00:02:44 bílkoviny, pyl začne klíčit
    v pylovou láčku
  • 00:02:47 a dojde k oplodnění toho vajíčka.
  • 00:02:50 Pyly, které putují vzduchem,
    jsou rekordmany i v délce doletu.
  • 00:02:54 Pylová zrna borovice lesní
    ze střední Evropy objevili vědci
  • 00:02:58 například až za polárním kruhem.
  • 00:03:01 Na daleké Sibiři, kde už borovice
    neroste a vyskytuje se někde
  • 00:03:06 1 000 km daleko na jih, tak stále
    v těchto místech nacházíme pyl
  • 00:03:11 tohoto stromu, což vypovídá
    o značné transportní vzdálenosti
  • 00:03:14 tohoto pylu.
  • 00:03:17 Překonávat neuvěřitelné vzdálenosti
    pomáhá pylům jednak jejich nepatrná
  • 00:03:22 váha, ale i systém vzduchových
    váčků na jejich povrchu.
  • 00:03:25 Aby doletěly daleko,
    je nutné i dobře vystartovat.
  • 00:03:28 O to se postaraly rostliny samy.
  • 00:03:30 Největší chrliče pylů prozrazují
    dlouhé jehnědy nebo klasy,
  • 00:03:34 které se ve větru stávají
    tou nejlepší startovací dráhou.
  • 00:03:38 A já vítám u nás ve studiu našeho
    dnešního hosta, kterým je botanik
  • 00:03:42 Petr Pokorný z Archeologického
    ústavu Akademie věd.
  • 00:03:46 Dobrý den.
  • 00:03:48 Kdy vlastně vznikl pyl?
    On tady nebyl vždycky.
  • 00:03:52 To rozhodně nebyl. Nižší rostliny,
    jako jsou kapradiny nebo mechy,
  • 00:03:58 tak ještě pylová zrna nemají.
  • 00:04:00 Jejich rozmnožení probíhá ve vodním
    prostředí tak, že nejdřív
  • 00:04:04 z nějakého obalu, kterému říkáme
    spóra, tak vyklouzne spermie,
  • 00:04:08 ta se pomocí bičíku blíží
    k vajíčku a pak dojde k oplození.
  • 00:04:12 Celé se to odehrává ve vlhku, proto
    vlastně dodneška kapradiny a mechy
  • 00:04:17 nacházíme ve vlhkém prostředí.
  • 00:04:19 Ale před takovými 300 miliony lety,
    ještě v prvohorách, došlo ke vzniku
  • 00:04:24 rostlin, které mají pylová zrna.
  • 00:04:27 To je vlastně trvanlivý obal,
    pomocí kterého se samčí
  • 00:04:31 rozmnožovací buňka dostává větrem
    nebo s pomocí hmyzu ke svému cíli,
  • 00:04:36 tj. k blizně a vlastně k vajíčku.
  • 00:04:42 Takže taková éra pylu nastává kdy?
  • 00:04:45 Dalo by se říct, že poté, co se
    vyvinuly rostliny nahosemenné,
  • 00:04:50 které ovládly naši planetu
    před zhruba 100 - 200 miliony lety
  • 00:04:55 a vznikalo z nich třeba černé uhlí,
    tak poté vznikly později
  • 00:04:59 rostliny krytosemenné.
  • 00:05:02 To byla velká evoluční novinka
    a velmi výhodná strategie,
  • 00:05:06 která potom ovládla celou Zemi
    zhruba v éře dinosaurů,
  • 00:05:10 před nějakými 50 - 60 miliony lety.
  • 00:05:13 Dnes vlastně tyhle rostliny
    na naší planetě všeobecně
  • 00:05:17 převládají, od tropů až po Arktidu.
  • 00:05:22 My teď uvidíme u nás ve studiu
    takový model, který vytvořili
  • 00:05:26 naši grafici. Můžete nám ho popsat?
  • 00:05:28 Co je to vůbec za pyl,
    které rostliny
  • 00:05:31 a co na něm všechno vidíme?
  • 00:05:33 Tady zrovna máte krásný příklad
    takové jedné rostliny, která je
  • 00:05:37 možná nejúspěšnější rostlinou celé
    evoluční historie naší planety.
  • 00:05:42 Je to pyl borovice, který je
    takovým prototypem pylového zrna.
  • 00:05:50 Právě pyl borovice
    se nachází ve vrstvách
  • 00:05:55 starých několik set milionů let.
  • 00:05:57 Tahle rostlina na naší planetě
    úspěšně existuje dodneška.
  • 00:06:02 To pylové zrno vypadá trochu jako
    hlava Mickey Mouse.
  • 00:06:09 Ty uši Mickey Mouse,
    to jsou vlastně vzdušné vaky,
  • 00:06:14 které pomáhají rozšiřování pylu.
  • 00:06:17 Jsou to takové plachty,
    do kterých se opírá vítr.
  • 00:06:20 Potom není divu, že to pylové zrno
    dokáže cestovat celé hodiny
  • 00:06:24 nebo i dny povětřím a dokáže se
    dostat až stovky kilometrů daleko
  • 00:06:28 ke svému cíli.
  • 00:06:30 Pyl patří k nejhorším alergenům.
  • 00:06:32 Jistě mezi vámi sedí spousta těch,
    kteří to znají na vlastní kůži.
  • 00:06:36 Přesto si to v naší další reportáži
    trochu připomeneme.
  • 00:06:40 Pyly představují
    pro alergiky strašáka,
  • 00:06:44 pro alergology ze dne na den
    ordinace plné pacientů.
  • 00:06:48 Nejsilnější sezóna pylů
    začíná právě na jaře.
  • 00:06:53 Rozlišujeme potravinové alergie,
    pylové alergie
  • 00:06:56 a jiné vzdušné alergie.
  • 00:06:58 Ty pylové alergeny pokrývají
    poměrně dlouhé roční období.
  • 00:07:02 Díky oteplování v našich podmínkách
    jsou pyly aktuální prakticky
  • 00:07:06 od ledna a s teplými zimami
    až do listopadu.
  • 00:07:12 Pylová zrna se liší velikostí
    a díky různému chemickému složení
  • 00:07:16 i agresivitou, se kterou působí
    na lidský organizmus.
  • 00:07:20 První dominantní pylovou rostlinou
    je bříza, považuje se za velmi
  • 00:07:24 silný alergen, v přírodě
    se vyskytuje ve velké míře.
  • 00:07:27 Dalším silným alergenem jsou trávy,
    dál pak pelyněk
  • 00:07:30 a merlíkovité rostliny.
  • 00:07:32 Velké obavy mívají alergici také
    z ambrózie, ta se ale naštěstí
  • 00:07:36 v Česku moc nevyskytuje.
  • 00:07:38 Pravděpodobně na základě
    biochemických vlastností
  • 00:07:42 toho pylového zrna a na základě
    vlastností lidského imunitního
  • 00:07:46 systému dochází k takové kombinaci,
    že vzniká alergická reakce.
  • 00:07:50 Proč to tak je, to je otázka.
  • 00:07:53 Reakce každého člověka na pyl
    je individuální, závisí to
  • 00:07:57 na odolnosti našeho imunitního
    systému a agresivitě pylového zrna.
  • 00:08:02 U někoho spustí alergickou reakci,
    druhý je ani nezaznamená.
  • 00:08:06 Pylové zrno vyvolává na sliznici
    průdušek zánětlivou reakci,
  • 00:08:10 ta se u alergiků liší
    od běžného zánětu.
  • 00:08:13 Organizmus reaguje rychle,
    dochází k překrvení, otoku,
  • 00:08:16 k produkci hlenu až ke svalové
    reakci, kdy se sevřou průdušky.
  • 00:08:20 Pacientovi se špatně dýchá,
    až se může začít dusit.
  • 00:08:24 Po biochemické a molekulární
    stránce v těch průduškách dochází
  • 00:08:28 k reakci mezi pylovým zrnem,
    imunoglobulinem E a živnými buňkami.
  • 00:08:33 V této reakci tak dochází právě
    k uvolnění akutních zánětlivých
  • 00:08:37 látek, které celý
    proces nastartují.
  • 00:08:40 Takovou klíčovou látkou,
    která zánět vyvolává, je látka,
  • 00:08:44 která se jmenuje histamin
    nebo serotonin.
  • 00:08:47 Alergie se zjišťují pomocí
    kožního nebo krevního testu.
  • 00:08:51 Důležitý je také rozhovor
    s pacientem, který popíše,
  • 00:08:54 jaké má zdravotní problémy
    a kdy se objevují.
  • 00:08:57 Alergie se řeší dvojím způsobem,
    tzv. symptomatickou léčbou,
  • 00:09:01 kdy se léky zmírňuje alergická
    reakce, nebo imunoterapií.
  • 00:09:05 Principem této léčby je,
    že vlastně pacientovi podáváme to,
  • 00:09:08 nač je alergický, v postupně
    zvyšujících se dávkách.
  • 00:09:12 Ten pacient jakoby vytváří imunitní
    reakci takovou, že nakonec přestane
  • 00:09:17 na ten alergen reagovat.
  • 00:09:21 Ve skutečnosti se pacient nevyléčí,
    jen jeho imunitní systém už není
  • 00:09:26 schopen na tak vysoké dávky
    alergenu reagovat.
  • 00:09:29 Imunoterapie se aplikuje
    buď v injekcích nebo v kapkách,
  • 00:09:32 novinkou jsou tablety.
  • 00:09:37 Věřím, že v budoucnosti se bude
    postupovat ještě úplně jinak,
  • 00:09:41 kdy budeme schopni zasáhnout
    dovnitř, do imunitního systému,
  • 00:09:44 a usměrnit imunitní systém tak,
    aby na pylová zrna nereagoval.
  • 00:09:48 Jak alergiím předejít?
  • 00:09:50 Řada odborníků i pacientů si myslí,
    že nijak.
  • 00:09:53 Ukazuje se, že reakci na alergeny
    může ovlivnit náš životní styl.
  • 00:09:57 Dobrým základem je kojení,
    díky němu je organizmus dítěte
  • 00:10:00 zatěžován postupně.
  • 00:10:02 Důležité je zvykat si odmalička
    na přírodu, nezavírat se ve městě.
  • 00:10:06 Jak skutečně účinně předejít
    alergiím, ukáže ale časem až věda.
  • 00:10:10 V grafu teď uvidíte desítku
    rostlin, které produkují
  • 00:10:13 nejvíc pylu.
  • 00:10:15 Na 1. místě je borovice lesní,
    která za sezónu vyprodukuje
  • 00:10:19 asi 13 miliard pylových zrn.
  • 00:10:21 Následuje smrk ztepilý
    s 11 miliardami.
  • 00:10:23 Javor klen, to je něco
    přes 10 miliard,
  • 00:10:26 potom je olše - 7 miliard.
  • 00:10:27 A na dalších místech: habr,
    lípa, líska, bříza a topol -
  • 00:10:31 tam je to kolem 5 miliard.
  • 00:10:33 Desítku uzavírá dub - něco přes
    3 miliardy pylových zrn za sezónu.
  • 00:10:37 Pane Pokorný, my jsme se zatím
    na pyly podívali z botanického
  • 00:10:41 a lékařského pohledu.
  • 00:10:43 Pylová zrnka ale mají význam
    i v jiných disciplínách.
  • 00:10:46 Můžete nám to trochu přiblížit?
  • 00:10:50 Pylová analýza má velké využití
    třeba v lesnictví,
  • 00:10:53 kde slouží k rekonstrukcím
    původních lesních porostů.
  • 00:10:57 Někdy má využití v kriminalistice
    a velmi často dnes v archeologii.
  • 00:11:01 Současná archeologie už dávno není
    vědou jenom o artefaktech vzniklých
  • 00:11:06 lidskou rukou, ale také o krajině,
    kde se lidská činnost odehrávala,
  • 00:11:10 a o vegetaci v té krajině.
  • 00:11:13 Zkoumat miniaturní pylová zrnka
    uložená v půdě začal už
  • 00:11:16 ve druhém desetiletí 20. století
    švédský geolog Lenar van Poste.
  • 00:11:20 Analýza pylu má tedy
    poměrně dlouhou historii.
  • 00:11:23 Pojďme se teď na tuto disciplínu
    podívat trochu blíž.
  • 00:11:27 Miniaturní zrnka pylu mají
    jednu neuvěřitelnou vlastnost,
  • 00:11:32 jejich buňka chráněná zvláštní
    látkou - sporopoleninem -,
  • 00:11:36 která jí propůjčuje neuvěřitelnou
    odolnost proti nejrůznějším vlivům.
  • 00:11:40 Díky tomu dokáží botanici
    a archeologové objevit
  • 00:11:43 v sedimentech a rašelinách
    pylová zrnka stará
  • 00:11:46 desetitisíce i miliony let.
  • 00:11:50 Buněčná blána pylového zrna
    je velice odolná vůči
  • 00:11:53 povětrnostním vlivům. Ona se
    ve vhodném prostředí nerozkládá.
  • 00:11:57 To vhodné prostředí
    je prostředí vodní.
  • 00:12:00 Když padne do vody, na rašeliniště
    nebo na jezera, tak vlastně v tom
  • 00:12:04 anaerobním prostředí ji nepoškodí
    žádné jiné mikroorganizmy
  • 00:12:08 a zůstane to tam.
  • 00:12:10 Hlavně v dnešních horských
    rašeliništích se tak uchoval
  • 00:12:14 jakýsi přírodní archiv.
  • 00:12:16 V hloubkách až 15 metrů
    se tu nacházejí pylová zrna,
  • 00:12:19 která sem napadala za tisíce let.
  • 00:12:21 Pyl každé rostliny má navíc
    nezaměnitelný tvar
  • 00:12:25 a paleobotanikové tak dokáží
    zjistit, jaké stromy, rostliny
  • 00:12:29 nebo keře tu rostly
    v dobách lovců mamutů.
  • 00:12:31 Nemusíme mít vykopané celé kmeny
    stromů nebo celý zkamenělý les,
  • 00:12:36 abychom podali informace o tom,
    co tam vlastně bylo za vegetaci.
  • 00:12:42 Paleobotanikové vyrážejí do terénu
    se speciální sondou, díky které
  • 00:12:47 mohou odebrat vzorky
    z hloubky rašeliniště.
  • 00:12:50 S kamerou jsme vyrazili do přírodní
    rezervace Hrabanovská Černava,
  • 00:12:54 nedaleko Lysé nad Labem.
  • 00:12:56 Asi před 13 500 lety tady vzniklo
    jezero, které se postupem času
  • 00:13:00 zanášelo, až se proměnilo
    ve slatinu.
  • 00:13:02 S vrtnou soupravou se tady vědci
    dostali do hloubky 2 metrů,
  • 00:13:06 než narazili na pevné podloží,
    které bylo v minulosti dnem jezera.
  • 00:13:10 Hrabanovská Černava je
    pro nás významná tím,
  • 00:13:13 že se zde po tisíciletí
    hromadil organický sediment.
  • 00:13:16 Každá vrstva toho sedimentu
    má své dané stáří,
  • 00:13:20 zjištěné různými metodami.
  • 00:13:23 My vlastně z těch vrstev můžeme
    pylovou analýzou zjišťovat,
  • 00:13:27 co vlastně tady rostlo v tom
    období, které nás konkrétně zajímá,
  • 00:13:32 co zde rostlo před 1 000 lety,
    před 6 000 lety nebo 10 000 lety,
  • 00:13:37 když končila doba ledová.
  • 00:13:40 Z pylů uložených v rašeliništích
    a slatinách dokáží vědci získat
  • 00:13:44 přesnou představu o tom, jak se
    měnila krajina ve střední Evropě.
  • 00:13:48 Téměř polární bezlesá tundra
    se postupně stala lesotundrou
  • 00:13:52 a tajgou, až vznikly typické
    středoevropské smíšené lesy.
  • 00:13:57 V průběhu času se zde střídaly
    od borovic přes břízy,
  • 00:14:04 pak třeba přes duby až vlastně
    po tu krajinu, co vidíme dneska,
  • 00:14:08 která je vlastně 100% kulturní,
    kterou tady vytvořil člověk.
  • 00:14:12 To všechno zachytíme
    v pylových diagramech.
  • 00:14:15 Pojďme se teď podívat do laboratoří
    Botanického ústavu AV.
  • 00:14:19 Jestli hnědá hmota z rašeliniště
    miniaturní zrníčka skutečně ukrývá,
  • 00:14:23 zjistí vědci až po několika
    dnech chemických úprav.
  • 00:14:27 Bereme asi tak 1 cm kubický
    toho vzorku.
  • 00:14:34 Ten potom podrobujeme
    další práci v laboratoři,
  • 00:14:41 vlastně je to preparace
    pylového vzorku.
  • 00:14:43 Takže tento materiál,
    který vypadá takhle nevábně,
  • 00:14:46 potom macerujeme v různých
    kyselinách a snažíme se
  • 00:14:50 z toho získat ten pyl.
  • 00:14:55 V louzích a kyselinách
    se rozpustí všechny minerální
  • 00:14:59 i organické látky.
  • 00:15:00 Na konci procesu zůstane jenom
    odolná sporopoleninová kostra
  • 00:15:04 pylového zrnka, která si perfektně
    uchovala svůj původní tvar.
  • 00:15:08 Celý proces trvá skoro týden.
  • 00:15:10 Pod mikroskopem se pak jednotlivá
    zrníčka určují a počítají.
  • 00:15:14 Na konci sestavují botanikové
    diagram, který ukazuje
  • 00:15:17 pravděpodobné zastoupení
    jednotlivých druhů dřevin
  • 00:15:20 nebo bylin v různých obdobích.
  • 00:15:23 My v těch pylových spektrech,
    která počítáme pod mikroskopem,
  • 00:15:27 počítáme až do kvantity
    1 000 pylových zrn.
  • 00:15:31 Takže variabilita pylového spektra
    je značná jak přes dřeviny,
  • 00:15:36 tak i přes byliny.
  • 00:15:39 A v těch bylinách se právě snažíme
    velice jemně rozlišovat
  • 00:15:43 až do bylinného druhu.
  • 00:15:46 Inspiraci z pylových analýz
    si mohou vzít třeba lesníci,
  • 00:15:49 kteří se po stovkách let
    snaží obnovit přirozenou
  • 00:15:52 skladbu českých lesů.
  • 00:15:54 My jednak děláme takovéto obecné
    vegetační schéma pro každou oblast.
  • 00:15:59 Potom pro lesníky,
    protože těžko dneska vědí
  • 00:16:04 třeba na jižní Moravě, která je
    zdevastovaná a vlastně jsou to
  • 00:16:08 jen pole, co tu dřív bylo za původní
    dřevinnou skladbu toho lesa.
  • 00:16:12 A my to na tom můžeme zjistit.
  • 00:16:16 Paleobotanické výzkumy se
    ale z rašelinišť přesouvají
  • 00:16:19 i do jiných míst,
    třeba na středověké hrady.
  • 00:16:22 Tady botanikové zkoumají odpadní
    jámy, ve kterých v podobě pylových
  • 00:16:27 zrnek zůstaly zprávy o tom,
    jaké plodiny pěstovali
  • 00:16:30 jejich někdejší obyvatelé.
  • 00:16:33 Pane Pokorný, proč zrovna
    v rašeliništích se ta zrnka
  • 00:16:36 tak dobře uchovávají?
  • 00:16:39 Je to proto, že rašeliniště
    jsou mokrá a anoxická,
  • 00:16:44 tj. není v nich kyslík.
  • 00:16:45 Pylová zrna chutnají bakteriím,
    tudíž se mohou zachovat všude tam,
  • 00:16:50 kde nemohou žít bakterie.
  • 00:16:54 A ještě z jiného důvodu jsou
    rašeliniště pro paleobotaniky
  • 00:16:58 oblíbeným objektem zájmu.
  • 00:17:01 Je to proto, že tam se pylový
    záznam uchovává stratifikovaně,
  • 00:17:05 tj. ve vrstvách nad sebou.
  • 00:17:08 Čili my můžeme říct, které pylové
    spektrum je starší a které je
  • 00:17:12 mladší, a zrekonstruovat potom
    dějiny vegetace v nějakém
  • 00:17:16 chronologickém schématu.
  • 00:17:20 Vy sám pracujete jako botanik
    v archeologickém ústavu.
  • 00:17:23 Můžete nám představit nějaké
    vaše zajímavé výsledky,
  • 00:17:27 třeba které vás překvapily?
  • 00:17:29 Například jsem měl možnost
    zúčastnit se velmi zajímavého
  • 00:17:33 archeologického projektu,
    který se týkal výzkumu
  • 00:17:36 hradiště Vladař, což je na Žluticku
    v západních Čechách.
  • 00:17:40 Na jeho akropoli, tj. vrcholové
    plošině, kde se původně sídlilo,
  • 00:17:44 se nachází stará cisterna,
    vybudovaná tam zhruba kolem roku
  • 00:17:48 400 před Kristem, v které je právě
    dnes rašeliniště se zachovaným
  • 00:17:54 stratifikovaným pylovým záznamem.
  • 00:17:59 Takže výzkum takového rašeliniště
    řekl pro určitá období třeba i víc,
  • 00:18:06 než samotný archeologický výzkum
    na té lokalitě.
  • 00:18:10 Ještě nějaký příklad?
  • 00:18:12 Např. si vzpomínám na jeden
    takový zajímavý případ.
  • 00:18:17 Poměrně nedávno se podařilo
    na hradišti v Libici nad Cidlinou -
  • 00:18:21 to je známé hradiště Slavníkovců -
    najít hrob s nádobou.
  • 00:18:25 Na jejím dně byl takový příškvarek,
    taková zvláštní záhadná vrstva.
  • 00:18:30 Ukázalo se, že obsahuje velmi
    mnoho pylových zrn, a to zrn
  • 00:18:34 hmyzosprašných, takže je téměř
    jisté, že se jedná o zbytky medu.
  • 00:18:39 Takže ve výbavě toho hrobu
    z 10. století n.l. byla nádoba
  • 00:18:44 skrývající nějakou medovinu
    nebo případně samotný med.
  • 00:18:49 Potom z těch pylových zrn bylo
    možné zrekonstruovat vegetaci
  • 00:18:54 v okolí hradiště
    do velikých detailů.
  • 00:18:59 Některé rostliny vyprodukují
    pylu víc než jiné.
  • 00:19:03 Navíc existují pylová zrna, která
    dokáží cestovat tisíce kilometrů.
  • 00:19:07 Aby vědci věděli, nakolik mohou být
    výsledky jejich analýz zkreslené,
  • 00:19:11 pomáhají si pylovým monitoringem.
    To je téma naší poslední reportáže.
  • 00:19:16 Pyl umí doletět hodně daleko.
  • 00:19:20 Kolik kilometrů a množství,
    potřebují paleobotanici znát
  • 00:19:24 přesně, jinak by se mohlo stát,
    že by k dané lokalitě přiřadili
  • 00:19:28 druh, který tam nikdy nerostl.
  • 00:19:30 Cenné informace o létacích
    schopnostech pylového zrna mají
  • 00:19:34 díky tzv. pylovému monitoringu.
  • 00:19:38 Tento výzkum je v podstatě unikátní
    v tom, že se sledují tyto pylové
  • 00:19:43 pasti zaprvé každoročně a zadruhé
    z jedné lokality a po dlouhou dobu.
  • 00:19:47 Tím pádem já potom budu mít
    srovnání, z jaké oblasti dopadají
  • 00:19:51 ta pylová zrna na rašeliniště.
  • 00:19:53 Botanici tak dnes přesně vědí,
    na jaké vzdálenosti létá třeba
  • 00:19:57 pyl borovice nebo olivy.
  • 00:19:58 Když pak tyto najdou v usazeninách,
    umí říct, jestli sem daný druh
  • 00:20:03 přiletěl třeba ze Středomoří
    nebo rostl poblíž.
  • 00:20:06 Pylový monitoring je založený
    na tom, že tyto plastikové lahve
  • 00:20:10 se zakopávají do země až po úroveň
    tady toho horního víčka.
  • 00:20:14 To horní víčko je takto celistvé
    až na to, že má tady 5 cm otvor,
  • 00:20:19 kterým vlastně pronikají ta pylová
    zrna na dno této plastikové lahve.
  • 00:20:25 V pohoří Krkonoš a Šumavy je těchto
    pylových pastí zatím 38.
  • 00:20:29 Jednou ročně z nich vědci
    z Botanického ústavu
  • 00:20:32 odebírají napadaný pyl, nejlépe
    před začátkem pylové sezóny.
  • 00:20:36 V laboratořích pak zjišťují,
    jaké pyly na danou lokalitu
  • 00:20:40 přiletěly, a musí i hodně počítat.
  • 00:20:42 Palynology totiž zajímá
    i jejich přesný počet.
  • 00:20:48 Zhruba průměrně na 1 cm2 může
    dopadnout až 150 000 pylových zrn
  • 00:20:52 za jedno vegetační období, za rok.
  • 00:20:55 Pylový monitoring dnes probíhá
    v 25 zemích Evropy.
  • 00:20:58 V ČR s ním zhruba před 10 lety
    začala paleobotanička
  • 00:21:02 Helena Svitavská.
  • 00:21:05 Víc už se do dnešní
    PLANETY VĚDA nevejde.
  • 00:21:08 Naším průvodcem byl Petr Pokorný
    z Archeologického ústavu AV.
  • 00:21:12 Děkuji za pomoc s přípravou pořadu.
  • 00:21:14 Ještě se podíváme na naši minulou
    soutěžní otázku, ptali jsme se,
  • 00:21:18 která látka způsobuje u ryb
    přeměnu samců na samice.
  • 00:21:22 Je to hormon estrogen. Výherce:
  • 00:21:26 Cena je další z unikátních kamenů,
    které v rámci Roku planety Země
  • 00:21:30 věnovala Česká geologická služba.
  • 00:21:32 Otázka nová zní: Která rostlina
    vyprodukuje nejvíc pylu?
  • 00:21:36 Na shledanou.
  • 00:21:38 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2008

Související