iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
16. 9. 2016
22:30 na ČT1

1 2 3 4 5

72 hlasů
140050
zhlédnutí

Všechnopárty

Linda Rybová — František Kollman — Lumír Němec

52 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Všechnopárty

  • 00:00:34 Dobrý večer, děkuju vám.
  • 00:00:35 Dobrý večer, milí diváci,
    zde přítomní,
  • 00:00:38 samozřejmě zdravím i vás,
    milí diváci,
  • 00:00:41 rozptýlení po celé naší vlasti.
  • 00:00:44 Já si myslím, že vnímavější divák
    už zaregistroval, že ani zde,
  • 00:00:49 v tomto, řekl bych,
    lehce laděném programu,
  • 00:00:52 se nevyhýbáme i vážnějším tématům.
  • 00:00:54 A nevyhneme se jednomu takovýmu
    ani dneska, jak záhy budete svědky.
  • 00:01:00 Teď mám konkrétně na mysli
    takový to všudypřítomný napětí,
  • 00:01:04 Taková ta jakože hrozba
    nějakejch těch útoků
  • 00:01:07 a teď my nevíme, budou i u nás
    a kdy budou a kde to bude.
  • 00:01:11 Je to takový všudypřítomnej strach.
  • 00:01:14 Samozřejmě s tím rostou nároky
  • 00:01:17 na ty, kteří by nás
    před těmito hrozbami měli chránit.
  • 00:01:20 To jsou ti příslušníci různých
    speciálních jednotek.
  • 00:01:23 Já nevím, jak je to u nás,
  • 00:01:24 ale nedávno jsem si
    na internetu přečet, to vám řeknu,
  • 00:01:27 že teda v Americe např.,
    to vzali opravdu fest.
  • 00:01:30 Tam prej jsou ty přijímačky
  • 00:01:31 k těm speciálním jednotkám
    opravdu tvrdý.
  • 00:01:34 Nějakej účastník toho to popsal.
    Tam píše, že byli 3 účastníci,
  • 00:01:39 2 chlapi, 1 ženská.
  • 00:01:40 A tam normálně ten instruktor
    přišel k tomu chlapovi,
  • 00:01:45 tomu dal do ruky pistoli a řek:
  • 00:01:47 Tam za těma dveřma v tý místnosti
    je vaše manželka.
  • 00:01:51 Teď jsme se dověděli,
    že je to teroristka, zastřelte ji!
  • 00:01:53 Tak ten se rozklepal, říkal,
  • 00:01:55 manželku, nezlobte se,
    manželku já zastřelit nemůžu.
  • 00:01:57 Tak ven. Další. Stejný zadání.
  • 00:01:59 Dali mu pistoli, za těma dveřma
    je vaše manželka.
  • 00:02:02 Teď jsme se dověděli,
    že to je teroristka.
  • 00:02:03 Běžte a zastřelte ji!
  • 00:02:05 Tak on tam jde,
    za chvilku se vrátí, brečí, říká,
  • 00:02:08 nezlobte se, já když jsem ji viděl,
    to já nemůžu.
  • 00:02:11 Tak pryč. Tak tu ženskou.
    Stejný zadání. Řekli:
  • 00:02:14 Za těma dveřma je váš manžel,
    tady máte pistoli, je to terorista,
  • 00:02:17 běžte a zastřelte ho.
  • 00:02:19 Ona vešla dovnitř,
    zavřela za sebou dveře,
  • 00:02:21 ozvalo se asi 6 výstřelů,
    pak ještě nějakej brajgl,
  • 00:02:26 ona za chvilku vylítla ven,
    začala řvát:
  • 00:02:28 Vy šmejdi jste mi dali do toho
    slepý náboje!
  • 00:02:34 Tak jsem ho umlátila židlí!
  • 00:02:44 Přátelé, za chviličku pochopíte,
    proč jsem nahodil právě toto téma!
  • 00:02:47 Protože naším dnešním prvním hostem
    je muž, který býval donedávna
  • 00:02:52 příslušníkem právě těchto
    speciálních jednotek!
  • 00:02:55 Pan Lumír Němec!
  • 00:03:06 Posaďte se, posaďte se.
  • 00:03:09 Já jenom, tak jsem zaregistroval,
  • 00:03:11 když jste sem přišel
    do toho divadla,
  • 00:03:13 jak jste si ten terén
    tak očima ošahával.
  • 00:03:18 -To jako je deformace povoláním?
    -To je profesionální deformace.
  • 00:03:22 Víte, kdykoliv kamkoliv přijdu,
    tak zjišťuju kde se sedí,
  • 00:03:26 kde je nějaký zadní východ,
    kdo sem přichází
  • 00:03:30 a monitoruju i vaše obličeje.
  • 00:03:31 Takže to se na mě nezlobte,
  • 00:03:33 to je prostě
    profesionální deformace.
  • 00:03:34 Já se tím zabývám přes 20 let,
    takže jsem tím lehce jetej už.
  • 00:03:40 Něco podezřelýho
    jste tady zaregistroval?
  • 00:03:42 Prohlíd jste si tady ty lidi?
  • 00:03:43 Nezaregistroval jsem
    nic podezřelého.
  • 00:03:47 Kdyby vám byl někdo podezřelej,
    tak to zastavíme a zmlátíme ho.
  • 00:03:51 Nebo já nevím, co se...
    Co děláte v takovým pořípadě?
  • 00:03:54 Vy přeci chodíte i po městě
    a koukáte na ty lidi...
  • 00:03:59 Pane Šíp, koukám na ty lidi,
  • 00:04:01 ale kdybych měl každýho,
    kdo se mi nelíbí,
  • 00:04:04 mu jednu natáhnout loktem...
  • 00:04:07 Já se dívám po těch lidech,
    ale rozhodně ne tak,
  • 00:04:10 ty jseš zlej, ty jseš dobrej,
    ty jseš zlej, ty jseš dobrej.
  • 00:04:13 To určitě takhle nedělám.
  • 00:04:14 Ale už jste byl někdy ve chvíli,
    kdy už jste chtěl po někom skočit?
  • 00:04:19 To jsem chtěl,
    ale to nebylo někde venku,
  • 00:04:24 to bylo na obecním úřadě.
  • 00:04:29 Musím se vám přiznat,
  • 00:04:30 že já nejsem žádnej
    bezpečnostní specialista,
  • 00:04:34 ale já třeba, když letím
    někam na dovolenou,
  • 00:04:37 já už po těch,
    co letěj se mnou v letadle,
  • 00:04:39 já po nich tak koukám
  • 00:04:41 a tak jako jsou mně některý
    podezřelí.
  • 00:04:43 Já třeba, když má někdo
    baťoh na zádech,
  • 00:04:46 to už jsem se přistih, já jdu
    a poslouchám, jestli to tam netiká.
  • 00:04:50 Já bych neletěl,
    kdyby něco takovýho bylo.
  • 00:04:52 Máte to i, na těhletěch
    rizikovejch místech!
  • 00:04:54 -Teď mluvím o letišti.
    -To takhle nemůžete vnímat.
  • 00:04:58 Toho člověka, ten,
    kterej tam přímo jde
  • 00:05:00 a chce to udělat,
    tak ho stejně nepoznáte.
  • 00:05:03 Lumíre, čistě teoreticky,
    je vůbec nějaká, dá se poradit,
  • 00:05:07 kdyby, nedej bože,
    se něco takovýho semlelo,
  • 00:05:11 co člověk obyčejnej,
    našeho kalibru,
  • 00:05:13 by měl v takovým případě dělat?
  • 00:05:15 Myslíte, kdybyste se dostal
    opravdu do nějaký krizový situace?
  • 00:05:20 Slyším, že to někde bouchlo
    a co mám dělat?
  • 00:05:23 Když slyšíte, že to někde bouchlo
    a vy žijete, tak utíkejte!
  • 00:05:28 -Takže to bouchlo daleko.
    -Takže to bouchlo daleko, utíkejte.
  • 00:05:30 Čili to je rada č. 1. Utéct.
  • 00:05:33 Obecně, vždycky rada č. 1 je,
    utečte.
  • 00:05:35 -2. rada je schovat se.
    -Někde se schovat.
  • 00:05:38 Někde zkusit najít nějaký prostory
    a schovat se.
  • 00:05:42 A tam potom byste se měli chovat
    tím způsobem,
  • 00:05:45 že zkusíte zabarikádovat dveře,
    vypněte si mobily,
  • 00:05:48 vypněte si telefony
    a snažte se tvářit, že tam nejste.
  • 00:05:53 Jedině v případě,
    kdy máte před sebou 2 možnosti
  • 00:05:56 a možnost č. 1, neudělám nic
    a umřu určitě
  • 00:06:00 a možnost č. 2 je,
    zkusím něco udělat
  • 00:06:03 a možná mi to vyjde,
  • 00:06:04 tak pak jedině běžte do toho střetu
    s tím ozbrojeným teroristou.
  • 00:06:07 -Jinak ne.
    -Počkejte.
  • 00:06:10 Jak, jděte do toho střetu?
  • 00:06:12 Musíte, podívejte se. Jako jedinec
    máte v podstatě nulovou šanci.
  • 00:06:17 -Nulovou.
    -No jistě.
  • 00:06:19 Představte si, že já tady budu stát
    s kalašnikovem, vy ke mně poběžíte.
  • 00:06:22 Co se stane? Zastřelím vás, že jo.
    Ale vaše jediná šance je...
  • 00:06:27 On to řekne, jak držková polívka.
    Co se stane? Zastřelím vás.
  • 00:06:33 Jediná vaše šance je,
    když to řeknu takhle,
  • 00:06:36 přijdu sem, teď vytáhnu
    toho kalašnikova
  • 00:06:39 a budu si vás vybírat,
    jeden, druhej třetí.
  • 00:06:41 A takhle budu očekávat,
    že mi tady budete sedět,
  • 00:06:43 jako ty slepičky a budete čekat,
    až vás zastřelím.
  • 00:06:46 takže ty, co nemůžete utéct,
    popadněte něco, házejte to na mě,
  • 00:06:51 co budete mít při sobě a zkuste,
    můžete pracovat jedině jako dav.
  • 00:06:54 Protože jedině jako dav,
    tím, že na mě vás půjde hodně,
  • 00:06:58 tak máte šanci, že mě dostanete.
  • 00:07:00 Ono v tom není moc co vymyslet.
  • 00:07:02 Řekněte mně, to je vaše hantýrka,
    já jsem to někde slyšel.
  • 00:07:05 Co jsou to měkké cíle?
    My jsme měkké cíle?
  • 00:07:08 -Ano.
    -Že to je odbornej výraz?
  • 00:07:09 Kdo je měkký cíl?
    Já jsem měkký cíl?
  • 00:07:12 Vy jste měkký cíl,
    já jsem měkký cíl.
  • 00:07:13 Temelín je tvrdý cíl.
  • 00:07:16 Já bych řek, že já jsem měkčí cíl,
    než vy.
  • 00:07:19 -Ale oba jsme měkké cíle.
    -Že to je taková hantýrka?
  • 00:07:23 Měkký cíl je takový cíl,
  • 00:07:25 který v podstatě
    je lehce napadnutelný.
  • 00:07:28 A to máte cokoliv. To je divadlo,
    dopravní prostředek, hospoda, kino,
  • 00:07:33 to jsou lehce napadnutelný cíle.
  • 00:07:35 Metro, prostě kdekoliv.
  • 00:07:37 Kdekoliv je větší shromáždění lidí,
    tak to je všechno měkký cíl.
  • 00:07:41 Já jsem tady říkal,
    tak jako obecně,
  • 00:07:43 že jste byl u těch
    speciálních jednotek.
  • 00:07:45 Dá se to nějak,
    nebo už je to tajemství?
  • 00:07:48 -Ne, není to tajemství.
    -U jakejch jste byl? URNA, ne?
  • 00:07:52 Já jsem začínal
    u Útvaru rychlého nasazení.
  • 00:07:55 -U čeho?
    -URNA, ano.
  • 00:07:56 Tzn., URNA zní dobře, že jo.
    URNA. Ono se to píše jen URN.
  • 00:08:03 My to A jsme k tomu přidali,
  • 00:08:04 protože když se řekne přijede URNA,
    ono to dobře zní.
  • 00:08:07 -U toho vy jste byl.
    -Tam jsem byl 11 let.
  • 00:08:09 A pak jsem byl 5 let
  • 00:08:11 u Útvaru speciálních operací
    vojenské policie,
  • 00:08:14 spíše známého pod zkratkou SOG,
    jako Special Operation Group.
  • 00:08:18 protože jsme operovali v zahraničí,
    v Afghánistánu, v Kosovu.
  • 00:08:23 Když napíšete Američanovi
    Speciální útvar vojenské policie,
  • 00:08:26 tak na to bude koukat.
  • 00:08:27 Když napíšete
    Special Operation Group,
  • 00:08:29 tak už je doma.
  • 00:08:31 -11 let jste byl u tý URNy?
    -Ano, u URNy jsem byl 11 let.
  • 00:08:35 To je takový to, jak ve 3 ráno
    se rozrazej dveře?
  • 00:08:38 No, pozor! To jako bylo dřív!
    Dřív jsme mohli chodit i v noci.
  • 00:08:43 A pak se to svýho času omezilo
  • 00:08:45 a museli jsme chodit
    až po 6. hod. ráno,
  • 00:08:46 protože jsme rušili noční klid.
  • 00:08:57 Nevím, jak je to teď.
  • 00:08:58 To jsem si nevymyslel
    pro tenhle pořad, to je realita.
  • 00:09:02 Počkejte, těch policejních záběrů,
    jak zasahuje URNA,
  • 00:09:06 jestli to není proto, že vy u toho,
    nebo ta URNA u toho dost teda řve!
  • 00:09:13 Ono záleží na tom, jakým způsobem
    do toho bytu vstoupíte.
  • 00:09:18 Někdy můžete vstoupit tím,
    že použijete beranidlo
  • 00:09:20 a vyrazíte ty dveře.
  • 00:09:22 -Většinou. To většinou, bych řek.
    -Tak.
  • 00:09:23 Ale jednou se nám podařilo vlastně,
  • 00:09:25 to jsme si šli pro jednoho člověka,
    to byl nějakej nájemnej vrah
  • 00:09:28 a byl docela vostrej,
  • 00:09:29 až si pro mě přijde URNA,
    tak já s nima si vy... atd.
  • 00:09:34 A my jsme tenkrát poprvé dostali
  • 00:09:36 takovej speciální
    hydraulickej prostředek
  • 00:09:38 na otvírání dveří,
    takže my jsme je otevřeli potichu,
  • 00:09:42 přišli jsme k němu, von spal,
    poklepali jsme na něj samopalem,
  • 00:09:45 my jsme řekli, tak jsme tady.
  • 00:09:48 -A neudělal vůbec nic.
    -Vy jste si odemkli prostě.
  • 00:09:51 My jsme si odemkli potichu
    a vstoupili jsme tam.
  • 00:09:54 Já jsem si říkal,
    proč se u toho tak řve
  • 00:09:56 a tak mě napadlo, probudit
    toho podezřelýho, aby, co?
  • 00:10:02 Řvete! To je v popisu?
    To je ve výcviku?
  • 00:10:04 -To musíte. Zaprvé. HLas velí.
    -Hlas velí?
  • 00:10:08 Já řeknu:(zařve) Postavte se!
    Tak prostě ten hlas velí.
  • 00:10:28 A druhá věc je...
  • 00:10:32 Neříkejte mi,
    že se někdo nepostaví.
  • 00:10:36 -Někdy se po...
    -Ve 3 ráno?
  • 00:10:41 A druhá věc je vlastně,
    chodíte si pro takový lidi,
  • 00:10:44 který nikdo neví, kdo pro ně jde.
  • 00:10:46 Takže upozorňujete i na to,
    že jste vlastně policajti,
  • 00:10:49 protože on si může myslet,
    že to je zrovna jeho kamarád,
  • 00:10:51 kterýmu nevrátil peníze
    a on si pro ně jde.
  • 00:10:55 Takže my upozorňujeme,
    ano, my jsme policisté.
  • 00:10:58 A to je v takovým oddíle,
  • 00:11:00 kterej takhle jde
    na takovej zákrok,
  • 00:11:02 to je určeno kdo řve,
    kdo nese beranidlo.
  • 00:11:06 Určitý role jsou samozřejmě
    předem dány.
  • 00:11:09 -Vy jste řval, že jo?
    -Řvali jsme všichni.
  • 00:11:12 Řvali jste všichni.
    Jeden přes druhýho.
  • 00:11:14 My řveme jeden přes druhýho.
  • 00:11:16 Aby to vypadalo,
    že na chodbě jsou...
  • 00:11:17 Aby vypadalo, že je nás víc.
  • 00:11:23 Tak jako, byla to nebezpečná práce?
  • 00:11:27 Tak jako, nebezpečná asi jo.
  • 00:11:29 Hlavně pro mě to byl
    vždycky koníček,
  • 00:11:30 mě ta práce strašně bavila.
  • 00:11:31 Vás to bavilo.
  • 00:11:33 Já jsem to nikdy nedělal
    jako poslání, mě to bavilo.
  • 00:11:38 Pro peníze vůbec ne.
    To nemůžete dělat tohle pro peníze.
  • 00:11:41 Ale teď už to neděláte.
    Nemáte absťák trošku?
  • 00:11:44 Těžkej. Těžkej absťák.
  • 00:11:46 -Chybí vám to?
    -No jistě. Ale tak já si...
  • 00:11:48 Přijďte k nám někdy ve 3 ráno,
    já budu vědět, že jste to vy,
  • 00:11:51 zařvěte si za dveřma.
  • 00:11:55 Já si ten absťák zase kompenzuju
    těma svejma cestama do Sýrie,
  • 00:11:58 do Iráku, do Saudský Arábie.
  • 00:11:59 Takže se snažím ten adrenalin
    si nějakým způsobem zase doplnit.
  • 00:12:03 Je to teda jistej druh adrenalinu,
    kterej vyplavíte?
  • 00:12:07 Je to. V podstatě poté,
    co jsem se vrátil z Afghánistánu,
  • 00:12:12 tak mi moje žena říkala,
  • 00:12:14 že jsem si sáhnul
    na nejvyšší formu adrenalinu,
  • 00:12:16 že vlastně dnes bych už musel
    skákat bez padáku,
  • 00:12:18 abych se k tomu
    nějakým způsobem dostal.
  • 00:12:20 Vy jste byl v Afghánistánu,
    to už s nějakým výcvikem.
  • 00:12:24 Tam už šlo do tuhýho, že jo?
  • 00:12:27 Jako v Afghánistánu,
  • 00:12:28 zatímco tady jsme působili
    jako policisté, tak v Afghánistánu
  • 00:12:32 my jsme fungovali v r. 2007
    a 2008 pod britským velením.
  • 00:12:36 A vlastně jsme byli první jednotka
    český armády, která byla nasazená
  • 00:12:41 do přímejch bojovejch operací
    od 2. světový války.
  • 00:12:44 Takže tam už jsme si hráli
    trošku jinak.
  • 00:12:46 Tam jsme si spíš hráli jako vojáci,
    než jako policajti.
  • 00:12:48 -No počkejte, hráli.
    -Víte, ona je to furt hra.
  • 00:12:52 Ona je to furt hra!
  • 00:12:53 Jako kluk jsem běhal
    kolem baráku a řval jsem éééé,
  • 00:12:56 měl jsem samopal a řval jsem.
  • 00:12:57 Dneska jsem to upgradoval na to,
  • 00:12:59 že si hrajeme
    s reálnejma kuličkama,
  • 00:13:01 ale pro mě je to furt hra,
    mě to bavilo.
  • 00:13:03 Takže tam svištěly opravdový kulky
    okolo hlavy, jo?
  • 00:13:07 Pane Šíp, já vás opravím,
  • 00:13:08 protože kdysi jsem taky řekl
    na jedný přednášce kulky
  • 00:13:11 a bylo mě napomenuto,
    že kulky má pes.
  • 00:13:18 -Tam svištěly střely.
    -Střely.
  • 00:13:30 -A vy jste tam neměli psy?
    -My jsme tam psy měli.
  • 00:13:36 Ale my jsme zjistili,
    že ty psi jsou sice super,
  • 00:13:41 ale v podstatě v tom Afghánistánu
    naprosto nepoužitelný,
  • 00:13:44 protože my jsme tady s nima
    trénovali
  • 00:13:45 a všechno jsme vymejšleli
    a zapomněli jsme na jednu věc.
  • 00:13:49 Tam je 60 na sluníčku
    a ten pes je tam nefunkční.
  • 00:13:53 Toho vyndáte na hodinu
    z toho klimatizovanýho kotce
  • 00:13:56 a pak ho tam zase dáte zpátky.
  • 00:13:57 Takže ten pes,
    byť byl super vycvičenej,
  • 00:13:59 byl použitelnej
    jen v určitejch chvílích.
  • 00:14:02 Možná bernardýn, samozřejmě.
    Ale jezevčík třeba?
  • 00:14:08 Zkuste jako, mě jezevčík
    nikdy nenapadl, ale možná třeba,
  • 00:14:11 jestli se vyznáte v psech,
    jestli jste kynolog, máte o tom...
  • 00:14:15 -Ne, nevyznám! Já jsem to plácnul!
    -Zkuste navrhnout.
  • 00:14:17 Že jezevčíka výcvik.
    On by byl dobrej!
  • 00:14:21 Na to nepotřebujete
    klimatizovanej kotec,
  • 00:14:22 v podstatě by stačila
    taková ta mrazící taška,
  • 00:14:25 kterou si vezmete
    a budete vyměňovat
  • 00:14:28 ty mrazící vložky,
    takže ono by to vydrželo levněji.
  • 00:14:31 A hlavně, míň by to stálo
    a na to se dneska slyší.
  • 00:14:33 Trošku to, možná divák šťoural
    by si moh myslet,
  • 00:14:37 že to tady celý to téma zlehčujeme.
  • 00:14:41 To se asi zlehčovat nedá!
  • 00:14:43 Nebo je to dobře,
  • 00:14:44 že takhle lehkovážně
    na takovýhle téma mluvíme?
  • 00:14:47 Já si myslím, že to je dobře.
    Že to téma se musí zlehčovat.
  • 00:14:50 Jistě. Samozřejmě.
    Co je jejich záměrem?
  • 00:14:53 Záměrem teroristů?
  • 00:14:54 Záměrem teroristů je nám vzít
    ten náš smysl pro humor,
  • 00:14:59 vzít nám náš styl života.
  • 00:15:03 Ale já si myslím, že tím,
    že naopak to bagatelizujeme,
  • 00:15:05 že si z toho děláme legraci,
    tak jim ukazujeme, víte co?
  • 00:15:08 Že to je v pořádku jako.
  • 00:15:18 Tzn., vy jste veterán?
  • 00:15:20 Když jste se účastnil
    bojů v Afghánistánu,
  • 00:15:24 kde lítaly ostrý střely?
  • 00:15:27 -Dá se říct, že jsem veterán.
    -Jste veterán.
  • 00:15:29 A je o veterány postaráno u nás?
    Ani nevím, abych vám pravdu řek.
  • 00:15:34 No, není. Ten sociální systém
    tady úplně nefunguje.
  • 00:15:40 Já vám řeknu příklad,
    budu mluvit sám za sebe.
  • 00:15:42 Skončil jsem v armádě,
    odešel jsem z armády
  • 00:15:45 a začal jsem si hledat někde
    zaměstnání.
  • 00:15:48 Ne práci. Zaměstnání.
  • 00:15:51 A přijdete do firmy, domluvím se
    obstojně rusky, anglicky,
  • 00:15:59 mám vysokou školu.
  • 00:16:00 Přijdete do firmy
    a oni se vás zeptají:
  • 00:16:02 Tak, co umíte? A já začnu:
  • 00:16:04 Střílím ze samopalu,
    skáču s padákem, umím řídit tank.
  • 00:16:08 Oni říkají, no to je dobrý.
  • 00:16:10 A čím budete přínosem
    pro naši firmu?
  • 00:16:11 Tak já to ohodím, řeknu,
    umím řídit tank,
  • 00:16:14 skáču s padákem,
    střílím ze samopalu.
  • 00:16:16 Oni vám řeknou, my se vám ozvem.
  • 00:16:18 Když to objedete 3 x,
  • 00:16:20 pak zkoušíte nějakým způsobem
    se živit jinak.
  • 00:16:24 Prostě se vám už neozvou,
    samozřejmě.
  • 00:16:26 Kdo taky potřebuje to,
    že umíte střílet a jezdit tankem?
  • 00:16:29 -Těch firem u nás moc není.
    -Ne, není.
  • 00:16:33 A proto jsem jednu založil,
    aby nějaká potřeba byla.
  • 00:16:37 To by mě zajímalo. Co teď děláte?
    Vy jste poradce v těhle otázkách?
  • 00:16:41 -Ne, já mám jako...
    -Cvičíte někoho?
  • 00:16:44 Já mám firmu, která zaprvé
    cvičí lidi, ať už tady civilisty,
  • 00:16:50 ať už se jedná v případě
    teroristickýho útoku,
  • 00:16:57 učím lidi střílet,
    učím lidi sebeobranu,
  • 00:16:59 učím lidi různou taktiku.
  • 00:17:01 + k nám jezdí někdy vojáci,
    příslušníci vězeňský služby,
  • 00:17:06 policajti, tak pro ně děláme
    nějaký speciální kurzy.
  • 00:17:09 Jezdí k nám lidi ze zahraničí,
  • 00:17:11 kteří pracujou venku,
    jako kontraktoři
  • 00:17:15 a příležitostně děláme
  • 00:17:18 bezpečnostní doprovody
    do rizikových oblastí.
  • 00:17:20 Řekněte mi, tohleto, o čem mluvíte,
  • 00:17:23 dá se to skloubit
    s rodinným životem?
  • 00:17:26 -Vy jste už zmiňoval...
    -Tak jako, podívejte se.
  • 00:17:31 -Je mi 51, jsem 3 x ženatej.
    -Jako potřetí, jste chtěl říct.
  • 00:17:38 -Ne 3 x, potřetí je přesnější.
    -Potřetí jsem ženatej.
  • 00:17:43 A v podstatě mám to nastavený
    stejně, jako Bolek Polívka.
  • 00:17:47 Nejsem lakomej,
  • 00:17:48 takže každý moje dítě
    má svou vlastní matku.
  • 00:17:53 Vlastně i z tohohle pohledu,
    já když jsem venku,
  • 00:17:56 tak to mám lehký, protože vím,
    že kdyby se se mnou něco stalo,
  • 00:18:01 tak ta jedna ženská se postará
    o to jedno dítě,
  • 00:18:03 takže to bude mít jednodušší,
  • 00:18:05 A mně se tam v podstatě
    mnohem lehčejc dýchá,
  • 00:18:08 že nemusím mít obavu,
    co se stane, když se stane,
  • 00:18:10 vím, že tady je to zabezpečený,
    je to v pořádku.
  • 00:18:13 Ty předešlý, to zmrzlo na tom,
    že jste furt pryč?
  • 00:18:17 To zmrzlo na víc věcech.
  • 00:18:20 Tak to nebudeme,
    jestli to je nějaký citlivý.
  • 00:18:22 -Je to citlivý?
    -Není to citlivý.
  • 00:18:24 Jen to řeknu ve stručnosti.
  • 00:18:26 Jestli to není citlivý, řekněte to!
  • 00:18:31 Ideální partner nejsem,
    pane Šípe.
  • 00:18:33 -Nejste ideální.
    -Ne, ideální partner nejsem.
  • 00:18:35 Lumír Němec!
  • 00:18:49 Sednout! (zařval)
  • 00:18:59 Teď velmi změníme téma, přátelé,
    protože naším dalším hostem je
  • 00:19:04 vám nepochybně známá,
    půvabná česká herečka Linda Rybová!
  • 00:19:19 Posaďte se.
  • 00:19:23 -Vítám vás tady.
    -Děkuju vám.
  • 00:19:26 Já jenom, takhle zblízka
    se myslím, vidíme poprvé.
  • 00:19:30 Ale já jsem si vzpomněl
  • 00:19:32 a když si na něco vzpomenu,
    to je zázrak.
  • 00:19:34 -Já to mám ale už taky.
    -Jo? No jo, vy jste mladá!
  • 00:19:37 Ale když na dálku,
  • 00:19:39 já jsem navštívil kdysi,
    a to je let, představení v Karlíně,
  • 00:19:43 Limonádový Joe
  • 00:19:45 a vy jste v tom hrála
    takovou tu Schoberovou.
  • 00:19:48 A víte, co já si doteďka pamatuju?
  • 00:19:50 Že z celý tý,
    ona to trošku byla komedie,
  • 00:19:53 že jste mě tam rozesmála jen vy.
  • 00:19:56 Vy jste byla tak komická,
  • 00:19:58 že já jsem si říkal,
    že se tomu nevěnujete?
  • 00:20:02 To nechoděj nabídky?
    Já jsem se řehtal!
  • 00:20:05 Ale jakmile jste odešla,
    tak zase už jsem se nesmál.
  • 00:20:08 To je hezký.
  • 00:20:12 To děkuju. To není zas tak dlouho,
    to je tak 8 let.
  • 00:20:16 To je než se mi narodil 3., takhle,
    3. dítě, 3. syn.
  • 00:20:20 -3. dítě z třetího...
    -To si pamatuju, protože... Ne! Ne!
  • 00:20:26 -Nemáte to, jako Lumír?
    -Nemám to tak dobře pochystaný.
  • 00:20:30 Nemám. Kdyby se něco semlelo,
    tak je to špatný.
  • 00:20:33 Vy to máte tak rozdělený,
    podle těch, kdy jste měla dítě?
  • 00:20:36 Já si to pamatuju.
  • 00:20:37 Protože já jsem to představení
    nazkoušela,
  • 00:20:39 hrála jsem ho jen chvilku,
    vy jste se smál, to jsem ráda.
  • 00:20:43 To mě potěšilo.
  • 00:20:45 Pro mě to byl hroznej stres,
    protože to byl muzikál
  • 00:20:47 a já muzikály vůbec nedělám,
  • 00:20:50 takže jsem to pojala
    spíš činoherně.
  • 00:20:53 Tak třeba proto jste se smál.
    Doufám.
  • 00:20:58 Já si nepamatuju,
  • 00:20:59 že bych se smál tomu,
    jak zpíváte.
  • 00:21:01 Tak jsem to nemyslel.
    Ale nepamatuju si, že jste zpívala.
  • 00:21:04 -To je pravda.
    -To je lepší varianta.
  • 00:21:07 Ale byla jste komická!
    Komediálních hereček je u nás málo.
  • 00:21:11 Proto se k tomu vracím.
  • 00:21:12 Že spíš jsem měl dojem,
    že občas nějaká princezna.
  • 00:21:17 To bylo předtím!
  • 00:21:18 To už pak princezna,
    to už dlouho ne. Ne, to dlouho ne.
  • 00:21:21 -To dlouho ne.
    -Dobře, tak romantická, zamilovaná.
  • 00:21:27 -Měla jsem období takovejch mrch.
    -Mrch?
  • 00:21:30 Teď myslím, že občas hraju
    nějaký vtipný docela.
  • 00:21:34 Fakt, jo?
    To jsem nestačil shlídnout.
  • 00:21:37 Ale víte co? Asi to poslední,
    co vás teď diváci mohli vidět,
  • 00:21:42 teď myslím v kině, chtěl jsem říct
    v kinofilmu, v kině.
  • 00:21:47 Je taková ta nekonečná sága
    těch Básníků.
  • 00:21:50 -Tam vy jste si teď prvně zahrála.
    -Ano, to jsem si zahrála.
  • 00:21:53 Když byla ta první,
  • 00:21:54 to si tak zkusím tipnout,
    kolik vám tak mohlo bejt.
  • 00:21:58 To jsem byla malá!
  • 00:22:01 To vás asi nenapadlo,
    že si jednou zahrajete s tím...
  • 00:22:04 No napadlo! No jasně!
    Už když jsem byla malá!
  • 00:22:07 No ne, že by mě to napadlo,
    já jsem, tak to je normální, ne?
  • 00:22:10 Že ty holky se koukají na ty filmy
  • 00:22:11 a tam jsou vždycky
    ty hrdinové romantický
  • 00:22:13 a Pavel byl takovej
    romantickej hrdina.
  • 00:22:16 A hrál v tý době v těch pohádkách
    a na to já jsem se koukala
  • 00:22:19 a na vás jsem se taky koukala
    na Hitšarádu a tak...
  • 00:22:21 -Na to jsem se neptal.
    -Já vám to musela říct!
  • 00:22:25 Takže jsem měla svý
    romantický hrdiny!
  • 00:22:28 Taky Pavla Kříže!
  • 00:22:30 Tak jsem chtěla bejt jeho holka!
    To je jasný, ne? To tak bejvá.
  • 00:22:34 -Vy jste chtěla bejt jeho holka?
    -No jasně.
  • 00:22:36 Asi v deseti jsem si říkala,
  • 00:22:38 nebo já nevím,
    tak zhruba mi bylo 10,
  • 00:22:40 že to, to mě nenapadlo,
    hrát jeho holku.
  • 00:22:43 Já jsem nevěděla, že budu herečka.
  • 00:22:45 Ale já jsem chtěla bejt
    jeho holka, ne? To je jasný.
  • 00:22:48 A řekla jste mu to teďka?
    Když jste s ním točila?
  • 00:22:50 Řekla jsem mu to.
  • 00:22:51 Že jste chtěla bejt
    v deseti jeho holka?
  • 00:22:53 -Řekla. On se nesmál.
    -Nesmál se.
  • 00:22:58 Ani nevím,
    já jsem ten poslední díl neviděl.
  • 00:23:00 -Tam hrajete co?
    -Jeho holku.
  • 00:23:05 -Fakt, jo?
    -Jo.
  • 00:23:06 -Tak tomu se říká splněnej sen.
    -Jo, to se splnilo, to je pravda.
  • 00:23:11 To jste se svěřila třeba
    režisérovi Kleinovi, že to je,
  • 00:23:14 tak on na vás myslel?
  • 00:23:16 To bylo úplně náhodou.
  • 00:23:18 Já jsem s Dušanem Kleinem
    točila asi když mi bylo 16,
  • 00:23:21 nějakou jednu z prvních věcí.
  • 00:23:24 A potom strašně dlouho,
    pak asi ve dvaceti,
  • 00:23:26 pak strašně dlouho ne.
  • 00:23:28 A on mě zavolal na kamerovky
    na Básníky,
  • 00:23:30 tak já nemám ráda kamerovky,
    vždycky se vztekám a to...
  • 00:23:34 A to jsem si říkala,
  • 00:23:35 že na tyhlety půjdu,
    protože mám ráda Dušana,
  • 00:23:36 mám ráda Básníky, Pavla a tak,
    tak jsem tam šla.
  • 00:23:40 A normálně on si mě vybral
    z kamerovejch zkoušek.
  • 00:23:43 Takže já jsem se nesvěřovala.
  • 00:23:45 Vy teď děláte nějakej,
  • 00:23:47 já zase nejsem až tak intenzivní
    televizní divák...
  • 00:23:50 -Ani já ne.
    -Na mě jste čuměla. S prominutím.
  • 00:23:54 Já jsem říkala,
    že jsem vás chtěla vidět.
  • 00:23:56 Protože jsem se právě jako dítě
    dívala na tu Hitšarádu,
  • 00:23:59 takže to byl taky
    můj splněnej sen.
  • 00:24:02 Jako dítě jste se na televizi
    ještě dívala.
  • 00:24:03 Ano a potom jsem přestala
    a vás jsem chtěla vidět.
  • 00:24:05 -Proto jste přišla.
    -A proto jsem dneska přišla.
  • 00:24:12 Tak to je hezký.
  • 00:24:14 Ale děláte nějakej,
  • 00:24:16 to jsem zaregistroval
    spíš jen z upoutávek,
  • 00:24:18 protože to nestačím
    všecko sledovat.
  • 00:24:19 -Nějakej s bedýnkama, co to děláte?
    -Herbář.
  • 00:24:23 Herbář. Čili to je zase
    nějaký vaření?
  • 00:24:26 To je takový netradiční vaření.
  • 00:24:28 My tomu říkáme netradiční
    bylinková cooking show.
  • 00:24:31 A vlastně se nedá říct,
    že je to úplně cooking show.
  • 00:24:35 A vy vaříte z čeho? Z bylinek?
  • 00:24:36 My vaříme z bylinek a občas z vody.
  • 00:24:40 To taky znáte, ne?
  • 00:24:45 To jsem se navařil litrů tady,
    to vám řeknu!
  • 00:24:48 Ale tak jsem to nemyslel.
  • 00:24:49 To je právě jako,
    protože my Herbář,
  • 00:24:52 s Kateřinou Winterovou,
  • 00:24:53 což je moje kamarádka, kolegyně,
    uvádíme.
  • 00:24:57 Což je třeba pro nás strašná věc.
    Protože jsem obě herečky.
  • 00:25:01 To je asi jako, já nevím,
    jako vy byste měl hrát!
  • 00:25:04 -To by zas nedopadlo tak špatně.
    -Určitě ne!
  • 00:25:13 Přijde za svým idolem a teď řekne,
    nevím, jestli byste uměl hrát.
  • 00:25:17 Takhle jsem to neřekla.
  • 00:25:18 Já jen, abyste si to dovedl
    představit,
  • 00:25:20 že jdete třeba hrát divadlo.
  • 00:25:23 Že nejdete moderovat,
    ale jdete hrát divadlo.
  • 00:25:26 Že to je jako jiná disciplína.
    Není to jako atletika.
  • 00:25:29 Někdo prostě hází tou koulí,
    nebo co. Dělá se to, že jo?
  • 00:25:35 Někdo třeba skáče o tyči.
    Je to jako atletika...
  • 00:25:37 -Teďka už nevím, kde jste, Lindo!
    -Já vám to vysvětlím!
  • 00:25:41 Já se vám snažím vysvětlit
    rozdíl mezi tím,
  • 00:25:44 když je někdo moderátor a herec.
  • 00:25:46 Že třeba já nejsem moderátor,
    vždycky jsem z toho měla hrůzu
  • 00:25:50 a mám k tomu respekt.
  • 00:25:52 Mně to připadá strašně těžký.
  • 00:25:53 A s Kateřinou ten Herbář
    moderujeme,
  • 00:25:57 tzn. že to je úplně třeba
    pro mě něco jinýho,
  • 00:25:59 než jsem byla zvyklá dělat.
  • 00:26:02 Čili nebylo to tak,
    že někdo zjistil,
  • 00:26:03 že k těm bylinkám máte vztah,
    že to třeba sbíráte
  • 00:26:06 a obsadil Lindu Rybovou?
  • 00:26:07 Anebo prostřednictvím tý role
    jste se k těm bylinkám dostala?
  • 00:26:12 -Že o tom víte víc, než předtím?
    -Ještě úplně jinak.
  • 00:26:15 To byl nápad Kateřiny,
    která přišla s tím,
  • 00:26:19 protože my jsme kamarádky,
    máme děti, normálně vaříme.
  • 00:26:25 Máme ty svoje zahrádky bylinkový
  • 00:26:28 a máme rádi takový ty zdravý věci
    farmářský a biověci
  • 00:26:33 a domácí hlavně věci,
    myslím tím k jídlu.
  • 00:26:36 Já ráda jím a tak,
    abych vám to vysvětlila.
  • 00:26:41 Tak přes tady ty věci
  • 00:26:42 a protože taky máme rádi přírodu
    a ekologii,
  • 00:26:45 to nás všechno zajímá,
    tady ty témata,
  • 00:26:47 takže její nápad byl
    to spojit v takový pořad.
  • 00:26:51 -To byl její nápad?
    -Víceméně byl. Byl její.
  • 00:26:54 A ještě tvůrců Herbáře,
    takže s tím přišla za mnou,
  • 00:26:58 jestli bysme to spolu nemoderovaly,
    což mě absolutně vyděsilo nejdřív.
  • 00:27:04 -To je vaše první moderování?
    -Ano, to je moje první moderování.
  • 00:27:07 Tak jsem se s tím musela
    chvilku smiřovat.
  • 00:27:11 Pak jsem si říkala,
    že když tam budeme spolu,
  • 00:27:13 že budem taková dvojice,
    že to třeba bude vtipný občas.
  • 00:27:18 -Je?
    -Myslím si, že snad i...
  • 00:27:21 Já nevím, jestli se někdo
    na to díváte.
  • 00:27:25 Jsou tady nějaký.
  • 00:27:26 To já těžko můžu posoudit.
    Já doufám, že snad i je.
  • 00:27:29 Jde o ty bylinky,
    jestli tomu dobře rozumím.
  • 00:27:31 Určitě.
  • 00:27:31 Já se hned zejtra na to kouknu.
    Ale to už je pozdě.
  • 00:27:39 Ale tak ty bylinky!
    Jak to dlouho běží?
  • 00:27:42 Jak to dlouho děláte?
  • 00:27:43 Teď, začátkem října
    začíná běžet 4. série.
  • 00:27:48 Tzn. 4 roky, kterou ještě teď
    na podzim dotáčíme.
  • 00:27:53 Takže rozumíte těm bylinkám.
    To přece není možný!
  • 00:27:55 Jasně, že jo! Mě to zajímá!
    Mě to baví!
  • 00:27:58 -Víte na co je která. Víte?
    -Ano, něco vím.
  • 00:28:03 A občas si taky něco nepamatuju,
    přitom vím, že květák je na mozek.
  • 00:28:07 To vím. A občas mi něco vypadne...
  • 00:28:09 -Květák je na mozek?
    -Ano. Květák je na mozek.
  • 00:28:14 Ale vám to pořád strašně pálí,
    vy to nemusíte vůbec!
  • 00:28:17 Kdyby vám to třeba nechutnalo.
  • 00:28:19 Myslíte na ochabující mozek,
    že je dobrý se cpát květákem?
  • 00:28:23 -Je to dobrý.
    -To vám někdo řek?
  • 00:28:26 Měli jsme takovej díl,
  • 00:28:27 kde jsme říkali,
    že květák je na mozek.
  • 00:28:29 To je jediný,
    co jste o těch bylinkách...
  • 00:28:32 Ne, rozhodně ne.
  • 00:28:34 Já se vám jen snažím říct,
    že nejsem jako,
  • 00:28:37 že samozřejmě nějak tomu rozumím,
    ale nejsem bylinkářka.
  • 00:28:40 Protože jsme zažily takový období,
  • 00:28:42 kdy si všichni mysleli,
    že jsme bylinkářky.
  • 00:28:44 Tak jsme vysvětlovaly,
    že nejsme úplně bylinkářky.
  • 00:28:48 Ale už jste chytřejší,
    víte už, že květák je na mozek.
  • 00:28:53 Helejte, já se v bylinkách
    moc nevyznám.
  • 00:28:55 Ale to mně řekněte, já vím,
  • 00:28:57 že existuje bylinka
    a nevím na co je,
  • 00:28:59 jmenuje se vstavač polní.
  • 00:29:02 Na co to je?
  • 00:29:06 -Na to, aby člověk vstával?
    -Asi, asi.
  • 00:29:08 Aby ráno, ráno vstal. Ano.
    Tak nějak si myslím, že to bude.
  • 00:29:14 -Kdo nemůže vstát...
    -Tak si dá vstavač.
  • 00:29:16 Vstavač polní.
  • 00:29:21 -Zlobíte.
    -Co?
  • 00:29:22 -Nic. Že zlobíte.
    -Zlobím?
  • 00:29:29 Já na tom doteďka nevidím nic,
    ještě k tomu polní!
  • 00:29:36 Prostě, když chce někdo
    čile vstávat, tak si dá vstavač.
  • 00:29:40 Anebo URNu, když chce opravdu...
  • 00:29:50 Dobře. Tak máte zkušenost už
    s moderováním. A chytlo vás to?
  • 00:29:55 Že zase byste si něco zamoderovala?
  • 00:29:59 Ne, tohle je taková soukromá,
    uzavřená vlastně věc,
  • 00:30:04 kde jsme víceméně s Káčou
    a máme takovej ucelenej tým
  • 00:30:07 a tam já jsem taková uvolněná.
  • 00:30:09 Normálně tak uvolněná nebejvám.
  • 00:30:12 -Jako jste teďka?
    -Ne, jako jsem při Herbáři.
  • 00:30:15 -Teď nejsem moc uvolněná.
    -Ne, teďka?
  • 00:30:17 -Ne, úplně ne.
    -Jste velmi teda...
  • 00:30:19 -Děkuju.
    -Ne, to vám můžu říct.
  • 00:30:23 Vy jste poměrně početná rodina.
  • 00:30:26 On má 3 děti,
    vy to máte tak pohromadě.
  • 00:30:29 Ano, nás je hodně.
  • 00:30:31 Najdete si čas,
    se staráte o rodinu.
  • 00:30:34 Kolik vás je? Vás je dohromady?
    Nepočítám otce vašich dětí.
  • 00:30:38 -Ale dětí máte kolik?
    -Spolu máme 3.
  • 00:30:41 -Není to tajný?
    -Ne, není to tajný.
  • 00:30:43 -Spolu máte 3.
    -Spolu máme 3. A David jich má 5.
  • 00:30:48 -Jako manžel.
    -Jasně, já jsem pochopil.
  • 00:30:51 -David jich má někde jinde 5?
    -Jako dohromady má 5 dětí.
  • 00:30:56 -Jo takhle!
    -Já myslel 8, že vás je.
  • 00:31:00 Takže vás je? Není to...
  • 00:31:03 Když, tak mně řekněte,
    ať nejsem zvědavej
  • 00:31:05 a já jdu od toho pryč.
  • 00:31:06 Já vám budu odpovídat.
  • 00:31:10 Takže máte 5 dětí dohromady.
    Z toho jste rodila 3.
  • 00:31:15 -Ano.
    -To jsem chtěl slyšet.
  • 00:31:18 A jak se to
    s tou hereckou prací dá?
  • 00:31:20 Dá se to? 3 ? 5 dětí mít doma!
    A teď ještě jezdit zájezdy!
  • 00:31:28 -Máte na to nějakej systém?
    -Nemám. U nás je strašnej bugr.
  • 00:31:33 To je vlastně věčně...
    To se nedá zorganizovat.
  • 00:31:37 Třeba, když je září,
    začne ten školní rok,
  • 00:31:39 to je úplná katastrofa.
  • 00:31:41 Protože se do toho přidávají
    ty kroužky a LŠU a rozvrhy
  • 00:31:46 a kupování věcí
    a všechno to sladit.
  • 00:31:49 A do toho začíná divadlo,
  • 00:31:50 takže já začínám jezdit na zájezdy,
    nebo začínám hrát, nebo jdu sem.
  • 00:31:54 Dneska třeba jsem vařila
    večeři dětem
  • 00:31:57 a oni říkali, mami, kam jdeš večer?
  • 00:31:58 Já říkám, já jdu do Všechnopárty.
    A vůbec nevím, co tam budu říkat.
  • 00:32:03 A Pepina, moje dcera prostřední,
    mi říká,
  • 00:32:06 mami, to je úplně jednoduchý,
    prostě tam přijdeš,
  • 00:32:10 takhle se pokloníš,
    teď se na mě podívala, říká,
  • 00:32:12 vezmeš si něco jinýho na sebe!
  • 00:32:19 -Kolik, že jí je?
    -Je jí 11.
  • 00:32:22 A pak říkala, já jsem úplně,
    mně se udělalo špatně,
  • 00:32:24 pak říkala, pak si musíš sednout
    na tu další židli!
  • 00:32:27 Já říkám, Pepi,
    na jakou další židli?
  • 00:32:28 Ježišmarjá, mami, budete tam 4!
    Já říkám, Pepi, my tam budeme 4?
  • 00:32:33 Ona říká, jo, tam budou hosti
    a ještě ten chlápek, co to uvádí!
  • 00:32:46 Takže to byl dneska můj začátek.
  • 00:32:49 A pak jsem šla k zrcadlu,
    že se namaluju, navoněla jsem se
  • 00:32:52 a přišel Franta,
    můj nejmladší synek a říká mi:
  • 00:32:55 -Tomu je kolik?
    -Tomu je 8.
  • 00:32:57 A ten říká, fuj, mami,
    to je příšernej smrad!
  • 00:33:00 Už zase ses navoněla tou voňavkou!
  • 00:33:02 Já už jsem se z ní několikrát
    málem pozvracel!
  • 00:33:05 -Takže já jsem strašně...
    -S touhle ouverturou!
  • 00:33:11 Já mám strašnou rodinu!
  • 00:33:13 Já jsem strašně ráda,
    že jsem tady u vás.
  • 00:33:15 Jak vás poslouchám, to je zázrak,
    že jste vůbec dorazila.
  • 00:33:19 Ale to jsme rádi! Linda Rybová!
  • 00:33:35 A teď si sedněte na tu židli vedle,
    jak vám říkala vaše...
  • 00:33:40 Linda Rybová si sedá! Linda Rybová!
  • 00:33:48 Přátelé, naším dalším
    dnešním hostem je,
  • 00:33:50 a teď nevím, co má říct,
  • 00:33:52 protože je to opravdu
    muž mnoha profesí,
  • 00:33:55 ale trošičku tady s naším tématem
    s Lumírem souvisí,
  • 00:33:59 protože, jestli se nepletu,
  • 00:34:00 tak svým způsobem tady pokládal
    základy výuce těch bojových uměni,
  • 00:34:05 hlavně juda a jiu jitsu.
  • 00:34:07 František Kollman!
  • 00:34:25 Co? Co to je? Jen vysvětlete,
    co jste teď udělal tady?
  • 00:34:30 Předal jsem skleničky.
  • 00:34:31 Vy jste to nes,
    jak když jdete na urologii!
  • 00:34:36 Z dálky to možná...
    Podaroval jste hosty.
  • 00:34:40 Podaroval jsem. Brousím,
    tak teď dělám...
  • 00:34:43 -Jak, brousím?
    -Do skla.
  • 00:34:45 Vy jste tam něco vybrousil
    do těch sklenic.
  • 00:34:49 Tak jsem tam udělal nějaký
    samuraje, nebo co jsem tam dělal.
  • 00:34:52 Co? Samuraje. Já jsem říkal,
    že jste těch profesí dělal hodně.
  • 00:34:57 To se ani nedá všecko vyjmenovat.
  • 00:34:59 Ale teď jsem nedávno držel v ruce
    vaši knížku a to mě zaujalo.
  • 00:35:03 Ta knížka je o vás a jmenuje se
  • 00:35:05 Laskavý samuraj,
    učitel tichého zabíjení.
  • 00:35:11 -No, to tam bylo.
    -To mi teda vysvětlete.
  • 00:35:15 -Já jsem malíř.
    -Učitel tichého zabíjení.
  • 00:35:20 Co to znamená? Lumír poslouchá.
  • 00:35:24 Tak tohle jsou zabijáci,
    já jen...
  • 00:35:26 -Kdo, tohle je zabiják?
    -Já jenom učím. Já učím učitele.
  • 00:35:30 -On taky učí.
    -No a já učím učitele.
  • 00:35:33 -A ty potom učej ty žáky.
    -Vy učíte učitele?
  • 00:35:36 Jako co, samuraj?
    Tu pásku máte proto?
  • 00:35:40 Já myslel, že jdete z tenisu
    a to je samurajská?
  • 00:35:45 Ty bylo dobrý, tohlecto!
  • 00:35:51 Já ji nosím asi 40 možná,
    no 40 let určitě.
  • 00:35:55 -Tuhletu.
    -Ne tuhle. Já jich mám 20.
  • 00:35:58 -Já je střídám.
    -Chápu.
  • 00:36:01 Vodejdete, hodíte to do pračky
    a vemete jinou.
  • 00:36:04 Ne, já ji vyždímu v ruce.
  • 00:36:07 Čili vy jste někým jmenovanej
    samuraj?
  • 00:36:11 Jako, že se tím prezentujete,
    jako samuraj?
  • 00:36:14 -To je ještě z Japonska, ale to...
    -Jak, z Japonska?
  • 00:36:17 No když jsem byl v Japonsku,
    ale to už je dávno.
  • 00:36:19 Jak se stane člověk samurajem?
  • 00:36:21 Musíte potkat
    toho správnýho knížete
  • 00:36:23 na správným místě.
  • 00:36:24 -Knížete? Japonce?
    -Japonce.
  • 00:36:27 Vy jste někde chodil
    a potkal jste...
  • 00:36:29 Já jsem byl na Odawaře,
    to už je ale hodně dávno.
  • 00:36:31 -Cože jste byl?
    -Na Odawaře. To je ...
  • 00:36:34 -Odawara.
    -Stejně nevím.
  • 00:36:36 To je Honšú.
  • 00:36:39 Ale to už je hrozně dávno,
    to ještě bylo s Francouzema.
  • 00:36:42 To je takovejch 45 let asi.
  • 00:36:47 -A to vy si všecko pamatujete.
    -Zhruba.
  • 00:36:52 Jedinej problém tam byl ten,
  • 00:36:54 já jsem tam dokonce uvažoval,
    že bych tam moh zůstat.
  • 00:37:00 -V Japonsku.
    -Ano.
  • 00:37:01 Ale zažil jsem tam takovou příhodu,
    takový zemětřesení...
  • 00:37:07 -Příhodu? Nebo zemětřesení?
    -Zemětřesení.
  • 00:37:10 -Rozevřela se země.
    -Před váma.
  • 00:37:13 Ne přede mnou, ale kousek ode mě.
    To stačí. Oni se všichni usmívaj.
  • 00:37:18 Oni tam pobíhaj, usmívaj.
  • 00:37:20 Zajímavý je, že jak se tam
    rozevře země,
  • 00:37:23 tak za tejden tam ty silnice
    jsou zase napojený,
  • 00:37:25 všechno je v pořádku.
  • 00:37:27 To u nás by se asi možná nestalo
    tak rychle. Nevím.
  • 00:37:33 Jel jste někdy po D1? Jel jste.
    Permanentní zemětřesení.
  • 00:37:39 -Já jsem tam kreslil, maloval.
    -V Japonsku.
  • 00:37:42 To jste tam byl na pozvání?
    Říkáte, že to je hodně let.
  • 00:37:45 Já jsem si to vyřídil
    přes Francouze.
  • 00:37:47 Tenkrát tam jeli ještě se mnou
    Francouzi, bylo to hezký.
  • 00:37:49 Jak, přes Francouze?
  • 00:37:50 Taková organizace,
    přes svaz francouzskej.
  • 00:37:55 Jsem zas nějakou oklikou.
  • 00:37:57 V tý době jsem měl ještě
    společnej pas,
  • 00:37:59 jsme měli ještě pasy
    do určitýho roku.
  • 00:38:03 Potom, když jsem přestal bejt
    reprezentant,
  • 00:38:05 já jsem závodil v judu
    jako reprezetant.
  • 00:38:07 Já jsem dělal víc sportů,
  • 00:38:08 já jsem dělal judo, karate,
    jiu jitsu.
  • 00:38:10 Tyhle moderní věci, moderní
    i tu starou sebeobranu.
  • 00:38:16 Čili, abychom se v tom vyznali.
  • 00:38:17 S tím aktivním judem,
    nebo jiu jitsu...
  • 00:38:21 V tom je nějakej rozdíl,
    mimochodem.
  • 00:38:23 -No tak, závodní judo...
    -Vy jste dělal oboje, Františku?
  • 00:38:25 -Já dělal všechno, z těhle všech.
    -Jak, všechno?
  • 00:38:28 -Jen judo a jiu jitsu.
    -No karate, tae...
  • 00:38:31 To jste všechno dělal.
    To jako najednou? Nebo jste...
  • 00:38:35 To se najednou může. Můžete.
  • 00:38:37 Chvilku dělat tohleto
    a děláte současně.
  • 00:38:40 -To se ale plete, ne?
    -Mně se to zatím nespletlo.
  • 00:38:45 Co se dělá v jiu jitsu,
    se nesmí dělat v judu a v karate.
  • 00:38:49 Tak mi neříkejte, že jste dělal
    všecko najednou.
  • 00:38:51 To jste vlítnul na žíněnku a...
  • 00:38:53 Teďka dělám víc jiu jitsu
  • 00:38:56 a ty mí žáci, nebo ty trenéři
    zase učej jen judo, nebo karate.
  • 00:39:02 Já myslel, že dže džu...
  • 00:39:06 Jiu jitsu, to není už
    olympijskej sport. Jen judo.
  • 00:39:10 -Jen judo.
    -To nějak zaniklo, jiu jitsu?
  • 00:39:13 To jsem nezaregistroval.
  • 00:39:14 Z toho jiu jitsu
    vzniklo judo a karate.
  • 00:39:17 -Takhle to bylo?
    -Samozřejmě.
  • 00:39:19 To jste asi pyšnej,
    když teď máme Krpálka, co?
  • 00:39:22 Samozřejmě, proč bych nebyl?
    To je borec.
  • 00:39:25 -Dělal jste ho taky?
    -Prosím?
  • 00:39:28 Mí žáci možná, má výborný trenéry.
  • 00:39:31 Voba kulový slyšíme.
  • 00:39:37 (nahlas) Krpálek říkám!
    Zlatou medaili!
  • 00:39:39 No, dyť říkám, výborný. Výborný.
  • 00:39:43 -Učil jste ho?
    -Neučil jsem ho.
  • 00:39:47 -A znáte se?
    -Samozřejmě, že znám.
  • 00:39:50 Mimochodem, tady Lumíra jste znal?
    Učil jste ho něco?
  • 00:39:53 -On je moc mladej.
    -Vy učíte jen starý?
  • 00:39:59 To jako, že to je jiná generace.
    Já jsem začínal v r.1960
  • 00:40:04 a on začínal,
    když už jsem dávno skončil
  • 00:40:06 a učil jsem trenéry.
  • 00:40:07 Lumír? To jste si řekli vzadu, jo?
  • 00:40:10 Tak to už vím! Když je mu 51,
    tak to je mi jasný.
  • 00:40:13 On je starej, jak jeden můj syn.
    Tomu je 50.
  • 00:40:16 Jo? Kolik jich máte?
  • 00:40:21 Zase nemůžu,
    tak můžu vám to říct, samozřejmě.
  • 00:40:26 V tomhle malým divadle...
  • 00:40:27 Prosím vás, on měl 3 manželství,
    já toho měl víc.
  • 00:40:30 -Kdo? Lumír má 3.
    -Já toho měl víc.
  • 00:40:33 -Jo? Máte to spočítaný, Františku?
    -Mám to spočítaný.
  • 00:40:38 Dokonce v Itálii,
    to už taky vím...
  • 00:40:48 Já to řeknu takhle.
    Já vám to vysvětlím.
  • 00:40:52 Já budu rád!
  • 00:40:55 Já jsem se tedy vlastně
    narodil tady, ale můj děda,
  • 00:41:00 tedy od mámy, to byl Ital,
    Stradiotti se jmenoval.
  • 00:41:05 -Děda z máminy strany.
    -Ano.
  • 00:41:07 A děda zase od táty,
    to byl malíř německej.
  • 00:41:10 Táta se narodil v Berlíně.
  • 00:41:11 Takže každej se narodil
    někde jinde.
  • 00:41:14 Takže já jsem se blbě naučil
    psát česky,
  • 00:41:15 ale mluvím spisovně, že jo?
  • 00:41:18 Nebo si to myslím.
    Myslím si to! Nebo to vypadá tak!
  • 00:41:22 -Mluvíte výborně!
    -To jsem rád.
  • 00:41:25 Ale když jsme mluvili o dětech,
    tak padla ta Itálie
  • 00:41:27 a to jste nedopověděl.
  • 00:41:29 -Skončil jste u báby, ale...
    -Já jsem tam byl tedy za ním.
  • 00:41:35 Já jsem tam byl, když byly křtiny,
    křtiny, eee, těch mojích...
  • 00:41:42 Malej moment. Jo, pravnuk! Pardon!
  • 00:41:46 To bylo, to se narodila,
    pravnuk a pravnučka, ano.
  • 00:41:48 -Já jsem zapomněl.
    -V Itálii.
  • 00:41:50 -V Itálii.
    -Tak jste tam odjel.
  • 00:41:52 Protože ten můj syn se stal dědkem.
  • 00:41:58 Zase vám to, počkejte!
    Já vám to vysvětlím!
  • 00:42:03 To budeme strašně rádi, Františku.
  • 00:42:05 Já vám to řeknu takhle.
    Já jsem tam dorazil...
  • 00:42:07 -Do tý Itálie?
    -Do tý Itálie! Ve Veroně.
  • 00:42:10 -Co?
    -Do Verony.
  • 00:42:11 Do Verony, jo!
  • 00:42:12 Ale tam jsem měl ten problém,
    jestli jste čet tu knížku...
  • 00:42:16 -Já jsem jen listoval.
    -To je dobře.
  • 00:42:20 Dobrý, stačilo.
    Proto tady sedíte, Františku!
  • 00:42:23 Ahá, to jsem netušil!
  • 00:42:25 Mně stačilo pár stránek
    a říkal jsem si, toho musím vidět!
  • 00:42:27 Takhle!
  • 00:42:30 Já jsem tam přišel malovat,
    to je jasný.
  • 00:42:33 Za a, podívat se na to,
    co se narodí. Narodily se dvojčata.
  • 00:42:38 To to ještě nebylo na světě,
    Františku?
  • 00:42:40 To bylo křtění! Tzn.,
    to jim bylo asi,
  • 00:42:43 oni to tam šoupnou vždycky
    po 2 měsících do kostela,
  • 00:42:46 on to pokape a to...
  • 00:42:49 To ten, jak se tomu říká? Tomu!
  • 00:42:56 Jo! Výborný! Teď, když to pokape,
    ono se to okřtí.
  • 00:43:00 Ale tam to dopadlo tak, že prostě,
    ta kolize byla v tom, že já jsem,
  • 00:43:05 zaprvé, já piju pivo Plzeň, že jo.
  • 00:43:09 A oni tam nikde, sehnat tam Plzeň
    je velmi obtížný! Opravdu!
  • 00:43:14 Prosím vás,
    vy se tady tomu smějete,
  • 00:43:15 ale to jsou fakta!
  • 00:43:17 -To jsou vážný věci.
    -Protože já jsem tam...
  • 00:43:20 Když bylo po křtu,
    tak se to potom oslavovalo
  • 00:43:23 a já jsem dostal plechovkový pivo
    z nějaký pizzerie tam,
  • 00:43:27 špatně chlazený,
    popíjím v tom vedru
  • 00:43:30 a asi tak po 4. pivu
    mně vysvětloval ten syn,
  • 00:43:36 ten Francesco mi říkal...
  • 00:43:38 -Váš syn se jmenuje Francesco!
    -Ano. Protože je v Itálii.
  • 00:43:43 Takhle! On se tam, on se narodil
    ve Veroně! Já v Praze.
  • 00:43:48 To je rozdíl.
    A dopadlo to tak,
  • 00:43:52 on pořád mně říkal, vy, Češi,
    jaký my jsme, jaká rodina...
  • 00:43:59 Tam někdo něco ukrad asi z Čechů,
    já tam ale přišel blbě.
  • 00:44:03 Já měl sako, takový bílý,
    dederonový, dederon z r. 1970,
  • 00:44:10 co jsem šel asi potřetí na ples,
    to je jedno.
  • 00:44:14 Františku, pardon!
  • 00:44:15 K čemu jsme se chtěli dostat
    s touhle debatou?
  • 00:44:19 Někde jsme začali určitě!
  • 00:44:21 Já jsem tam měl motýlka
  • 00:44:22 a oni si mysleli,
    že jsem nějakej mafián!
  • 00:44:25 Všichni věděli, že jsem malíř!
    Ale koukali na mě jinak!
  • 00:44:28 A on mně tam tohle vysvětloval,
    já jsem říkal,
  • 00:44:30 tohle si nesmíš
    o Čechách dovolovat!
  • 00:44:32 Protože já jsem tě zplodil!
    To je logický!
  • 00:44:35 -Francescovi jste řek!
    -Ano!
  • 00:44:37 A on pořád měl nějaký řeči,
    tak jsem nechtěně ho praštil:
  • 00:44:42 Ale opravdu! Prosím vás!
    Tak je to, byl to syn!
  • 00:44:46 -Samozřejmě! Proč ne?
    -Jasně.
  • 00:44:49 A teď se na mě vrhnul
    druhej dědek, ten brejlatej
  • 00:44:53 a já jsem ho taky složil.
  • 00:44:56 Jenže! Mávnul jsem.
    Mávnul jsem rukou!
  • 00:45:02 Dopadlo to tak, že mě sebrali
    ti carabiniéři a tohle
  • 00:45:05 a prostě mi úplně nechtěně
    mě tam a já jsem samozřejmě...
  • 00:45:11 -Klepeta?
    -Ani ne. Já jsem šel dobrovolně.
  • 00:45:15 -Oni měli ty...
    -Co?
  • 00:45:17 Ty čepice! Jsem hned pochopil,
    že to je jinej stát!
  • 00:45:22 Prosím vás, po čtvrtým pivu!
    Ten závěr byl zajímavej!
  • 00:45:27 Že jsem pochopil jinej stát
    až pozdějc!
  • 00:45:30 Totiž, když mně tam potom přivolali
    nějakou babu, která říkala,
  • 00:45:33 já jsem tady vedoucí
    z toho autobusu Čechů,
  • 00:45:36 já to budu překládat, řekněte co.
  • 00:45:37 Já jsem říkal, já nechci nic,
    já jsem říkal,
  • 00:45:41 já jsem tady zanechal potomstvo,
  • 00:45:43 přitom moje matka se jmenovala
    Marica de Stradiotti.
  • 00:45:46 Původně to bylo, rodiče, ona byla
    vlastně z rodu italský šlechty.
  • 00:45:50 -Kdo?
    -Moje matka.
  • 00:45:52 Mám rodinu, polovička je šlechta
    a polovička jsou malíři.
  • 00:45:56 A já jsem tady vcelku sám.
    Kůl v plotě jakoby.
  • 00:46:04 Nějak se mi z toho vytratil
    ten Berlín.
  • 00:46:06 Ano! A teďka v tý Veroně...
  • 00:46:12 Františku, povídejte, času je dost.
  • 00:46:16 A teď se stalo právě to,
    já to zrychlím teď.
  • 00:46:19 Netřeba! To už bych to nebral zase!
    Rozumíte!
  • 00:46:23 Dobrý! Prostě,
    já jsem jim vysvětlil, helejte.
  • 00:46:26 Tenhlecten mě tady,
  • 00:46:27 já jsem ho praštil,
    protože to je můj syn.
  • 00:46:30 Tohohle, ale ona říkala dobře,
  • 00:46:32 ale oni říkají, že tenhleten
    brejlatej, vyschlej,
  • 00:46:35 ten jako je tam váženej!
  • 00:46:37 Já jsem říkal, prosím vás,
    já jsem třeba váženej v Čechách!
  • 00:46:41 Každej v nějakým státě!
  • 00:46:43 Ale potom jsem říkal, prosím vás,
    tady je zákon, v Itálii,
  • 00:46:47 že když tam, hlava rodiny
    je hlava rodiny.
  • 00:46:50 Když tam ten syn má,
  • 00:46:52 tak mu to taky třeba
    ten táta vysvětlí.
  • 00:46:55 A já jsem říkal, ano!
    A oni říkali, proč tamten?
  • 00:46:57 Já jsem říkal, protože,
    vysvětlím to!
  • 00:47:00 Ta vnučka si vzala toho vyschlýho,
    toho druhýho vyschlýho,
  • 00:47:04 tím pádem se dostal do rodiny!
  • 00:47:08 Tzn., že se stal dědem, dědou
    mých pravnuků a pravnuček!
  • 00:47:13 Je to tak, ne?
    Tím došlo ke konfliktu.
  • 00:47:18 Rozumíte? Je to úplně logický!
  • 00:47:27 Takže to dopadlo vlastně tak,
  • 00:47:30 že jsem říkal, dobře,
    oba jsou mí dědové!
  • 00:47:38 To už je 11 let! Když jsem praděd,
    tak oni jsou dědové!
  • 00:47:42 A taky na závěr jsem jí tam říkal,
    to už jsem měl po 5. pivu,
  • 00:47:46 řekněte jim, že sem můžu přijít
    za 15 let a budu prapraděd
  • 00:47:51 a tihle pradědové, mě budou
    poslouchat!
  • 00:47:53 A odešel jsem.
    Ale dopadlo to potom hůř.
  • 00:47:56 Protože já jsem na tý,
    potom jsem tam seděl,
  • 00:47:58 už jsme se udobřili,
    oni mně něco dali do kafe.
  • 00:48:02 Problém je, že jsem usnul
    v tom vedru,
  • 00:48:05 probudím se ve vedru zase,
  • 00:48:07 říkám si, hergot, dobrý,
    kde to jsem?
  • 00:48:10 Zase někde jinde?
  • 00:48:11 Já jsem se probudil
    v Port Grimaud ve Francii!
  • 00:48:14 Oni mě nechali odvézt asi tisíc km,
    měl jsem sice plný kapsy peněz,
  • 00:48:17 ale říkám si, co tady?
  • 00:48:19 -Nakonec jsem se dostal do Čech.
    -Dobře to dopadlo!
  • 00:48:24 Zaplaťpánbůh!
  • 00:48:24 Františku! Otázka zněla:
    Kolik máte dětí?
  • 00:48:33 Jenom ne celou Itálii znova!
    Jenom ne!
  • 00:48:37 Rozmnožil jsem víc Itálii,
    než Čechy, to je pravda.
  • 00:48:41 Čili, nejen Francesco!
    Víc tam toho máte. Stačí!
  • 00:48:48 Já tady mám 2 dcery
    a ještě jednoho syna, ale ten...
  • 00:48:52 Kde? V tuzemsku!
  • 00:48:54 V tuzemsku jsou se mnou
    ještě 2 dcery.
  • 00:48:55 -Máte 2 dcery.
    -Asi 4 děti celkově.
  • 00:49:02 -Říkáte asi 4 děti?
    -A vy víte, kolik máme dětí někde?
  • 00:49:08 To já nemůžu přece vědět!
    Já to beru oficielně!
  • 00:49:17 Já jsem chtěl říct,
    ještě jsem se k tomu nedostal.
  • 00:49:20 Víte, co mě, Františku, překvapilo?
    Já mám pocit...
  • 00:49:22 Mě taky, mě taky.
    No ne! S vámi se výborně povídá!
  • 00:49:29 Já jsem nečekal,
    já jsem nečekal...
  • 00:49:35 Vy jste výbornej hereckej typ!
    Ale výbornej!
  • 00:49:40 Opravdu, dialog nádhernej!
    Nádhernej dialog!
  • 00:49:48 To je dialog, jak bejk!
  • 00:49:52 Já jsem rád, že se bavím taky!
  • 00:49:57 Těch profesí, co jste,
    to jste hodně,
  • 00:49:59 ale teď to vaše aktuální,
    co jste tady rozdal dárečky!
  • 00:50:02 -To umění.
    -Takže vy jste malíř!
  • 00:50:06 Poslední, co děláte, jste malíř.
  • 00:50:08 Jsem žák Zdeňka Buriana ještě,
    už teda poslední žák.
  • 00:50:11 Cože jste? Musíte trošku zpomalit.
  • 00:50:13 -Aha, já rychle zpomaluju.
    -Cože to poslední?
  • 00:50:18 Jsem poslední žijící žák
    Zdeňka Buriana.
  • 00:50:21 Zdeňka Buriana.
    Takže vystavujete někde?
  • 00:50:24 Nebo jen pro sebe malujete?
  • 00:50:26 Vystavuju, teď mám 70. výstavu
    v Úvalech. Už 70. výstava.
  • 00:50:32 První jsem měl v Redutě.
  • 00:50:34 Jsem si říkal možná,
    v 71. roce tam byla.
  • 00:50:38 Si nevybavuju.
  • 00:50:42 A to bejvaj prodejní výstavy,
    Františku?
  • 00:50:45 -Jsou prodejní.
    -Čili vy tam ty obrázky...
  • 00:50:48 -Samozřejmě. Teď jsou v Úvalech...
    -Za kolik...
  • 00:50:50 Prosím?
  • 00:50:52 -Za kolik tak jdou?!
    -To nemůžu říct.
  • 00:50:57 Takhle, když budete mít
    ode mě obraz, tak za 10 let
  • 00:51:03 třeba za to koupíte ostrov.
  • 00:51:07 Nebo souostroví.
  • 00:51:08 Věnujete to Český republice
    a jsme velmoc!
  • 00:51:12 Bylo by toho hodně na vyprávění,
    Františku,
  • 00:51:15 ty další věci si necháme na příště!
  • 00:51:17 -Jo?
    -Já si myslím, že jo!
  • 00:51:18 Já budu rád. František Kollman!
  • 00:51:37 Přátelé, dnes už tady
    nic jinýho nebude,
  • 00:51:41 takže já vám děkuju tímto
    za vaši milou pozornost
  • 00:51:44 a samozřejmě především děkuji
    dnešním hostům,
  • 00:51:47 kterými byli: Lumír Němec,
    František Kollman, Linda Rybová!
  • 00:51:57 Na shledanou!
  • 00:51:58 Skryté titulky
    Eva Svobodová

Související