28. 7. 2022
Jednou z filmařských met je dostat se na festival do Cannes, Benátek či Berlína. V Benátkách letos mají světovou premiéru dva hrané filmy, které vznikly v koprodukci ČT: Oběť a Běžné selhání.
Napínavé slovensko-česko-německé drama Oběť zachycuje život ukrajinské menšiny v Česku. Celovečerní debut režiséra Michala Blaška už první záběrem z autobusu čekajícího na hranicích pohltí publikum dramatickou situací, v níž se mísí ukrajinština s češtinou. Hlavní hrdinka Irina se potřebuje dostat k synovi Igorovi, kterého zrovna kdesi v Česku operují. Ukrajinského mladíka a nadějného gymnastu prý někdo napadl. Jenže situace je zřejmě mnohem komplikovanější, než se zprvu zdálo.
79. ročník MFF v Benátkách uvede film Oběť v prestižní soutěžní sekci Orizzonti. Vedle benátské hlavní soutěže, kde snímky soupeří o sošku Zlatého lva, jsou Orizzonti druhou nejsledovanější sekcí nejstaršího filmového festivalu na světě. Podobně jako druhá soutěž festivalu v Cannes nazvaná Un Certain Regard se Orizzonti od roku 2004 zaměřují na nadějné nové filmaře a na nejnovější trendy světové kinematografie.
Film natočila slovenská a česká nutprodukce, koproducentem je Česká televize. Premiéra v českých kinech se předpokládá 10. listopadu 2022.
Druhá filmová koprodukce - snímek Běžná selhání – bude mít v Benátkách světovou premiéru v nezávislé sekci Giornate degli Autori. Český film se v této sekci představí poprvé od roku 2008, kdy sem byl vybrán Venkovský učitel Bohdana Slámy.
Film Běžná selhání sleduje příběh tří žen různých generací v průběhu jednoho dne. Každá z nich čelí osobní krizi právě ve chvíli, kdy je město, v němž žijí, zasaženo podivným přírodním úkazem způsobujícím náhodné výbuchy. Rumunsko-maďarská režisérka Cristina Groșan natočila film podle scénáře spisovatelky a scenáristky Kláry Vlasákové. Hlavní role ztvárňují Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, teenagerka Nora Klimešová, dále hrají Vica Kerekes, Jana Stryková či Rostislav Novák ml.
Producentem Běžných selhání je Xova Film, koproducentem je Česká televize. Premiéra v českých kinech bude 13. října 2022.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
