2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
Film Amerikánka je osobité, současně snové i hrůzu nahánějící přemítání nad dospíváním v dětském domově. Vynesl nominaci režisérovi a producentovi Viktoru Taušovi, scenáristovi Davidu Jařabovi, autorovi scénografie a kostýmů Janu Kadlecovi a herecké představitelce nejmladší verze titulní postavy Amerikánky Kláře Kitto.
Portrét fotografky Libuše Jarcovjákové Ještě nejsem, kým chci být úspěšně přerostl kategorii dokumentárních filmů, kde mu konkurují snímky Dajori a Hranice Evropy. Nominace za dynamické propojení bohatého fotoarchivu a deníkových záznamů připadla producentovi Lukáši Kokešovi, režisérce a producentce Kláře Tasovské a střihači Alexanderu Kashcheevovi. Ten zároveň spolu s výtvarnicí Kristinou Dufkovou, rovněž dvojnásobně nominovanou režisérkou animovaného snímku Život k sežrání, zabojuje o Cenu innogy pro objev roku.
Bodovaly také na Oscary vyslané Vlny. Drama zachycující práci novinářů Československého rozhlasu během politicky i společensky napjatých let 1967-8 přineslo dvojí nominaci i režisérovi a scenáristovi v jedné osobě Jiřímu Mádlovi.
V hereckých kategoriích dále členové a členky Sdružení české filmové kritiky vyzdvihli výkony titulních představitelů Manželů Stodolových Lucie Žáčkové a Jana Hájka, nemluvného Oldřicha Kaisera ve snímku Zahradníkův rok a herectví jinak neherce Karla Martince v Mordu.
V kategorii Mimo kino, která oceňuje televizní, online a jiné počiny mimo kinodistribuci, byly z českotelevizních projektů nominovány série Smysl pro tumor a Vlastně se nic nestalo.
Slavnostní ceremoniál proběhne v sobotu 1. února 2025 a živě ho bude přenášet program ČTart. Večerem udílení cen provede youtuber, komik a politický komentátor Jan Špaček.
Kompletní přehled nominací na Ceny české filmové kritiky 2024
Nejlepší film
Amerikánka – Viktor Tauš
Ještě nejsem, kým chci být – Lukáš Kokeš, Klára Tasovská
Vlny – Monika Kristl
Nejlepší dokument
Dajori – Martin Páv, Nicolas Kourek
Hranice Evropy – Apolena Rychlíková
Ještě nejsem, kým chci být – Klára Tasovská
Nejlepší režie
Amerikánka – Viktor Tauš
Ještě nejsem, kým chci být – Klára Tasovská
Vlny – Jiří Mádl
Nejlepší scénář
Amerikánka – David Jařab
Rok vdovy – Eugen Liška
Vlny – Jiří Mádl
Nejlepší herec
Manželé Stodolovi – Jan Hájek
Mord – Karel Martinec
Zahradníkův rok – Oldřich Kaiser
Nejlepší herečka
Amerikánka – Klára Kitto
Manželé Stodolovi – Lucie Žáčková
Rok vdovy – Pavla Beretová
Audiovizuální počin
Amerikánka, scénografie a návrhy kostýmů – Jan Kadlec
Ještě nejsem, kým chci být, střih – Alexander Kashcheev
Život k sežrání, výtvarné řešení – Kristina Dufková
Cena innogy pro objev roku
Kristina Dufková – Život k sežrání
Alexander Kashcheev – Ještě nejsem, kým chci být
Martin Pavol Repka – Od marca do mája
Mimo kino
Metoda Markovič: Hojer – Pavel Soukup, Jaroslav Hruška
Smysl pro tumor – Tereza Kopáčová, Matěj Podzimek
Vlastně se nic nestalo – Jan Vejnar, Darja Miková
Nejlepší krátký film
Hurikán – Jan Saska
Lawrence z Morávie – Jan Cechl
Plevel – Pola Kazak
Filmy podle celkového počtu nominací:
5 – Amerikánka, Ještě nejsem, kým chci být
3 – Vlny
2 – Manželé Stodolovi, Rok vdovy, Život k sežrání
1 – Dajori, Hranice Evropy, Mord, Od marca do mája, Zahradníkův rok
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
8. 7. 2024
Zvláštní uznání poroty Hlavní soutěže 58. ročníku na MFF Karlovy Vary patří filmu režiséra Adama Martinec MORD. Diváckou cenu deníku Právo si odnesl dobový snímek Jiřího Mádla VLNY.
V hodnocení diváků se v první desítce umístilo 6 filmů, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. 1. místo VLNY, r. Jiří Mádl, 2. místo TATA_BOJS.DOC, r. Marek Najbrt, 4. místo ŽIVOT K SEZŘÁNÍ, r. Kristina Dufková, 5. místo JANŽURKA, r. Theodora Remundová, 7. místo JEŠTĚ NEJSEM, KÝM CHCI BÝT, r. Klára Tasovská a 10. místo MORD, r. Adam Martinec.
11. 3. 2024
Česká filmová a televizní akademie předala ceny 31. ročníku Českých lvů. 19 udělených ocenění získaly projekty vznikající za podpory České televize.
Sošku za nejlepší celovečerní hraný film si odnesli Bratři, na jehož vzniku se podílela Česká televize. Z dalších distribučních koprodukcí akademici v nejvíce kategoriích ocenili sci-fi Bod obnovy (nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší zvuk a nejlepší scénografie), 2 České lvy si odnesla hororová černá komedie Přišla v noci (nejlepší režie, nejlepší herečka v hlavní roli) a vztahové drama Němá tajemství (nejlepší herečka ve vedlejší roli, nejlepší scénář). jednu sošku lva si získaly filmy Tancuj Matyldo (nejlepší hudba), Všechno dobře dopadne (nejlepší dokumentární film), Tonda, Slávka a kouzelné světlo (nejlepší animovaný film) a Atestace (nejlepší krátký film). Seriál Volha má 5 Český lvů (nejlepší televizní seriál, nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší kostýmy, nejlepší masky).
3. 2. 2024
Z celkově sedmi oceněných snímků se stala hlavním vítězem hororově laděná komedie PŘIŠLA V NOCI, která si odnáší tři ceny - za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší herečku v hlavní roli, kterou se stala Simona Peková. Rodinný animovaný snímek TONDA, SLÁVKA a KOUZELNÉ SVĚTLO získal dvě sošky. Jeho režisér Filip Pošivač je díky výtvarnému řešení letošním držitelem ceny za audiovizuální počin a stal se i objevem roku. Nejlepší scénář měla podle filmových kritiků NĚMÁ TAJEMSTVÍ. Karel Roden získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu TANCUJ MATYLDO. SVĚTLOPLACHOST režisérů Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka je nejlepším dokumentem.
22. 1. 2024
Osmičlenná porota ocenila Agnieszku Holland za režii filmu Hranice. Podle poroty "s hlubokou empatií nahlíží jedno z nejvážnějších témat dnešní Evropy, téma zákeřně řízené, politicky zneužívané migrace". Za námět, scénář a režii dokumentu Případ Modrý si odnesl cenu Roman Vávra, který v něm na propracovaném pozadí obrazu doby, vytříbeným filmovým jazykem, se silnou vnitřní přesvědčivostí zpracoval osud hokejového brankáře 40. let Bohumila Modrého. Za ztvárnění role Valérie ve filmu Přišla v noci má cenu Trilobit Barrandien 2024 herečka Simona Peková. Porota se shodla, že "její Valérie promyšleným střídáním teatrální exprese s okamžiky ztišení a citu pro tragikomický detail, dokáže v divácích vzbudit nejen odpor a smích, ale i pochopení a soucit se stárnoucí ženou neschopnou reflexe vlastního života a vztahů".
