Místo, kde jsou filmy doma

Události ze světa filmu, úspěchy a ocenění

Nominace na České lvy ovládly koprodukční snímky České televize

13. 1. 2025

V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).

Z filmů, jejichž vznik podpořila Česká televize, dosáhlo nejvyššího počtu 14 nominací dobové drama Vlny Jiřího Mádla, které připomíná události roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Za Vlnami se s 13 nominacemi umístil stylizovaný snímek Viktora Tauše Amerikánka inspirovaný skutečným příběhem dívky, která v době normalizace prošla ústavní péčí, a její touze po svobodě. 10 nominací si odnesl celovečerní hraný debut režiséra Adama Martince Mord – tragikomedie o vesnické zabijačce. Se čtyřmi nominacemi se o sošky Českého lva se bude ucházet dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské a hraný film Jiřího Havelky Zahradníkův rok. Tři nominace pak získal animovaný film Kristiny Dufkové Život k sežrání, dvě nominace Manželé Stodolovi režiséra Petra Hátleho a po jedné nominaci mají snímky After Party, Architektura ČSSR 58-89, Ema a smrtihlav, Hranice Evropy, Prezidentka, Sucho, Válečný zpravodaj a loutkový film Velký pán.

Na dnešní tiskové konferenci byly uděleny i nestatutární ceny. I ty patřily filmům České televize. Jan Kadlec a Jan Poukar si odnesli ocenění za nejlepší filmový plakát k Amerikánce a cenu filmových fanoušků získaly Vlny režiséra Jiřího Mádla.

Ceny Český lev budou slavnostně předány 8. března v pražském Rudolfinu v přímém přenosu České televize na ČT1.

32. ČESKÝ LEV – všechny nominace

NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM

Amerikánka – producent Viktor Tauš

Mord – producent Matěj Paclík

Od marca do mája – producent Tomáš Pertold

Vlny – producentka Monika Kristl

Zahradníkův rok – producent Jiří Tuček

NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM

Architektura ČSSR 58-89 – režie Jan Zajíček – producenti Karla Stojáková, Pavel Berčík, Vladimír Brož, Maroš Hečko, Peter Veverka

Hranice Evropy – režie Apolena Rychlíková – producenti Tereza Horská, Vít Klusák, Filip Remunda

Ještě nejsem, kým chci být – režie Klára Tasovská – producenti Lukáš Kokeš, Klára Tasovská

Prezidentka – režie Marek Šulík – producentka Barbara Janišová Feglová

Válečný zpravodaj – režie David Čálek, Benjamin Tuček – producent Václav Flegl

NEJLEPŠÍ REŽIE

Amerikánka – Viktor Tauš

Mord – Adam Martinec

Od marca do mája – Martin Pavol Repka

Vlny – Jiří Mádl

Zahradníkův rok – Jiří Havelka

NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI

Amerikánka – Klára Kitto

Manželé Stodolovi – Lucie Žáčková

Rok vdovy – Pavla Beretová

Sucho – Magdaléna Borová

Zápisník alkoholičky – Tereza Ramba

NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE

Dcera národa – Antonie Formanová

Dobré ráno, Brno! II – Zuzana Zlatohlávková

Smysl pro tumor – Alžběta Malá

NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI

Manželé Stodolovi – Jan Hájek

Mord – Karel Martinec

Smetana – Václav Neužil

Vlny – Vojtěch Vodochodský

Zahradníkův rok – Oldřich Kaiser

NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE

Dobré ráno, Brno! II – Jan Kolařík

Metoda Markovič: Hojer – Petr Lněnička

Smysl pro tumor – Filip Březina

NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI

Amerikánka – Klára Melíšková

Amerikánka – Lucie Žáčková

Mord – Karin Bílíková

Smetana – Denisa Barešová

Vlny – Tatiana Pauhofová

NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE

Dobré ráno, Brno! II – Simona Lewandowska

Metoda Markovič: Hojer – Sarah Haváčová

Náhradníci – Iva Janžurová

NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI

After Party – Jan Zadražil

Ema a smrtihlav – Milan Ondrík

Mord – Antonín Budínský

Vlny – Martin Hofmann

Vlny – Stanislav Majer

NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE

Metoda Markovič: Hojer – Petr Uhlík

Smysl pro tumor – Jiří Bartoška

Smysl pro tumor – Pavel Řezníček

NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ

Amerikánka – David Jařab

Metoda Markovič: Hojer – Jaroslav Hruška

Mord – Adam Martinec

Vlny – Jiří Mádl

Zahradníkův rok – Jiří Havelka

NEJLEPŠÍ KAMERA

Amerikánka – Martin Douba

Metoda Markovič: Hojer – Ondřej Belica

Mord – David Hofmann

Rok vdovy – Dušan Husár

Vlny – Martin Žiaran

NEJLEPŠÍ STŘIH

Amerikánka – Alois Fišárek, Krzysztof Komander

Ještě nejsem, kým chci být – Alexander Kashcheev

Metoda Markovič: Hojer – Tomáš Holocsy

Mord – Matěj Sláma

Vlny – Filip Malásek

NEJLEPŠÍ ZVUK

Amerikánka – Michał Fojcik, Michał Bagiński

Ještě nejsem, kým chci být – Alexander Kashcheev, Michaela Patríková

Mord – Miki Kocáb, Peter Hilčanský

Vlny – Viktor Ekrt

Život k sežrání – David Titěra, Viktor Ekrt

NEJLEPŠÍ HUDBA

Amerikánka – Jan Michael Prokeš

Ještě nejsem, kým chci být – Oliver Torr, Prokop Korb, Adam Matej

Mord – Jonatan Pjoni Pastirčák

Vlny – Simon Goff

Život k sežrání – Michal Novinski

NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE

Amerikánka – Jan Kadlec

Dcera národa – Henrich Boráros

Metoda Markovič: Hojer – Milan Býček

Smetana – Jan Vlasák

Vlny – Petr Kunc

NEJLEPŠÍ KOSTÝMY

Amerikánka – Jan Kadlec

Dcera národa – Jarmila Dunděrová

Metoda Markovič: Hojer – Vladimíra Pachl Fomínová

Smetana – Andrea Králová

Vlny – Katarína Štrbová Bieliková

NEJLEPŠÍ MASKY

Amerikánka – Jana Dopitová, René Stejskal

Dcera národa – Lenka Nosková

Metoda Markovič: Hojer – Lukáš Král

Smetana – Martin Valeš, Jana Bílková, Martin Větrovec

Vlny – Adéla Anděla Bursová

NEJLEPŠÍ MINISÉRIE NEBO SERIÁL

Dcera národa – hlavní tvůrci Matěj Chlupáček, Cristina Groșan – hlavní producenti Maja Hamplová,

Matěj Chlupáček, Lada Dobrkovská, Barbora Mudrová

Dobré ráno, Brno! II – hlavní tvůrce Jan Prušinovský – hlavní producent Jan Maxa

Metoda Markovič: Hojer – hlavní tvůrce Jaroslav Hruška – hlavní producenti Lukáš Mráček, Tomáš Hruška

Smysl pro tumor – hlavní tvůrce Tereza Kopáčová – hlavní producent Matěj Stehlík

Vlastně se nic nestalo – hlavní tvůrce Jan Vejnar – hlavní producent Jakub Mahler

NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM

Hurikán – režie Jan Saska – producenti Kamila Dohnalová, Martin Vandas, Alena Vandasová –

výtvarníci Jan Saska, Marek Pokorný

Velký Pán – režie Radek Beran – producent Jakub Červenka – výtvarník František Antonín Skála

Život k sežrání – režie, výtvarník Kristina Dufková – producent Matěj Chlupáček

NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM

Ani se nenaděješ a už se jmenuješ – režie, producent Ema Hůlková

Bzukot Země – režie Greta Stocklassa – producenti Jakub Vacík, Marek Dusil

Mezi námi moře – režie Lun Sevnik – producent Rok Biček

CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena

3MWh – režie Marie-Magdalena Kochová

Ani se nenaděješ a už se jmenuješ – režie Ema Hůlková

Bzukot Země – režie Greta Stocklassa

Humanity – režie Tereza Kovandová

Plevel – režie Pola Kazak

PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ

Vlny – 14 nominací
Amerikánka – 13 nominací
Metoda Markovič: Hojer – 10 nominací
Mord – 10 nominací
Dcera národa – 5 nominací
Smetana – 5 nominací
Smysl pro tumor – 5 nominací
Dobré ráno, Brno! II – 4 nominace
Ještě nejsem, kým chci být – 4 nominace
Zahradníkův rok – 4 nominace
Život k sežrání – 3 nominace
Manželé Stodolovi – 2 nominace
Od marca do mája – 2 nominace
Rok vdovy – 2 nominace
After Party – 1 nominace
Ani se nenaděješ a už se jmenuješ – 1 nominace
Architektura ČSSR 58-89 – 1 nominace
Bzukot Země – 1 nominace
Ema a smrtihlav – 1 nominace
Hranice Evropy – 1 nominace
Hurikán – 1 nominace
Mezi námi moře – 1 nominace
Náhradníci – 1 nominace
Prezidentka – 1 nominace
Sucho – 1 nominace
Válečný zpravodaj – 1 nominace
Velký Pán – 1 nominace
Vlastně se nic nestalo – 1 nominace
Zápisník alkoholičky – 1 nominace

Další zprávy:

  • Pět cen od filmových kritiků si odnesly koprodukční snímky České televize

    4. 2. 2025

    Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.

  • Česká televize si odnesla pět Cen Trilobit

    23. 1. 2025

    Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.

  • Nominace na České lvy ovládly koprodukční snímky České televize

    13. 1. 2025

    V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).

  • Nominace na Ceny české filmové kritiky vedou koprodukční filmy ČT Amerikánka a Ještě nejsem, kým chci být

    2. 1. 2025

    O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.

  • Distribuční dokumenty ČT zvítězily v několika sekcích na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě

    8. 11. 2024

    Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.

  • Mezinárodní úspěch pro koprodukční snímek České televize Tancuj, Matyldo

    25. 10. 2024

    Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.

  • Vary ocenily koprodukční filmy České televize

    8. 7. 2024

    Zvláštní uznání poroty Hlavní soutěže 58. ročníku na MFF Karlovy Vary patří filmu režiséra Adama Martinec MORD. Diváckou cenu deníku Právo si odnesl dobový snímek Jiřího Mádla VLNY.
    V hodnocení diváků se v první desítce umístilo 6 filmů, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. 1. místo VLNY, r. Jiří Mádl, 2. místo TATA_BOJS.DOC, r. Marek Najbrt, 4. místo ŽIVOT K SEZŘÁNÍ, r. Kristina Dufková, 5. místo JANŽURKA, r. Theodora Remundová, 7. místo JEŠTĚ NEJSEM, KÝM CHCI BÝT, r. Klára Tasovská a 10. místo MORD, r. Adam Martinec.

  • 19 Českých lvů pro Českou televizi

    11. 3. 2024

    Česká filmová a televizní akademie předala ceny 31. ročníku Českých lvů. 19 udělených ocenění získaly projekty vznikající za podpory České televize.
    Sošku za nejlepší celovečerní hraný film si odnesli Bratři, na jehož vzniku se podílela Česká televize. Z dalších distribučních koprodukcí akademici v nejvíce kategoriích ocenili sci-fi Bod obnovy (nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší zvuk a nejlepší scénografie), 2 České lvy si odnesla hororová černá komedie Přišla v noci (nejlepší režie, nejlepší herečka v hlavní roli) a vztahové drama Němá tajemství (nejlepší herečka ve vedlejší roli, nejlepší scénář). jednu sošku lva si získaly filmy Tancuj Matyldo (nejlepší hudba), Všechno dobře dopadne (nejlepší dokumentární film), Tonda, Slávka a kouzelné světlo (nejlepší animovaný film) a Atestace (nejlepší krátký film). Seriál Volha má 5 Český lvů (nejlepší televizní seriál, nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší kostýmy, nejlepší masky).

  • Koprodukční filmy České televize získaly na Cenách české filmové kritiky nejvíce sošek

    3. 2. 2024

    Z celkově sedmi oceněných snímků se stala hlavním vítězem hororově laděná komedie PŘIŠLA V NOCI, která si odnáší tři ceny - za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší herečku v hlavní roli, kterou se stala Simona Peková. Rodinný animovaný snímek TONDA, SLÁVKA a KOUZELNÉ SVĚTLO získal dvě sošky. Jeho režisér Filip Pošivač je díky výtvarnému řešení letošním držitelem ceny za audiovizuální počin a stal se i objevem roku. Nejlepší scénář měla podle filmových kritiků NĚMÁ TAJEMSTVÍ. Karel Roden získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu TANCUJ MATYLDO. SVĚTLOPLACHOST režisérů Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka je nejlepším dokumentem.

  • Tvůrci snímků Hranice, Případ Modrý a Přišla v noci, na kterých se podílela Česká televize, si odnesli Ceny Trilobit Barrandien 2024

    22. 1. 2024

    Osmičlenná porota ocenila Agnieszku Holland za režii filmu Hranice. Podle poroty "s hlubokou empatií nahlíží jedno z nejvážnějších témat dnešní Evropy, téma zákeřně řízené, politicky zneužívané migrace". Za námět, scénář a režii dokumentu Případ Modrý si odnesl cenu Roman Vávra, který v něm na propracovaném pozadí obrazu doby, vytříbeným filmovým jazykem, se silnou vnitřní přesvědčivostí zpracoval osud hokejového brankáře 40. let Bohumila Modrého. Za ztvárnění role Valérie ve filmu Přišla v noci má cenu Trilobit Barrandien 2024 herečka Simona Peková. Porota se shodla, že "její Valérie promyšleným střídáním teatrální exprese s okamžiky ztišení a citu pro tragikomický detail, dokáže v divácích vzbudit nejen odpor a smích, ale i pochopení a soucit se stárnoucí ženou neschopnou reflexe vlastního života a vztahů".

 [ 1 - 10 ]  [ 11 - 20 ]  [ 21 - 30 ]  [ 31 - 40 ]  [ 41 - 50 ]