8. 12. 2010
Česká televize je největším koproducentem českých filmů. Od roku 1992 se podílela na přípravě více než 200 snímků. Nový projekt s názvem 20 filmových sezón v České televizi, připravovaný do programu ČT1 od ledna 2011, nabídne televizním divákům i filmovým fandům historicky první ucelené ohlédnutí za dějinami českého hraného celovečerního filmu po sametové revoluci.
Jádrem celého projektu bude cyklus dvaceti padesátiminutových dokumentů s názvem Rozmarná léta českého filmu, které pro Českou televizi připravuje v produkci Vachler Art Company režisér Petr Vachler. Jednotlivé díly se snaží formou jakési filmové kroniky zmapovat rok od roku nejzásadnější události, okamžiky, historické milníky a tvůrčí počiny v našem domácím filmovém světě posledního dvacetiletí. Jednotlivé dokumenty si kladou za cíl zrekapitulovat období posledních dvaceti let, kdy docházelo v naší společnosti a ve filmovém světě k řadě proměn a zvratů. Dnešní generaci filmových diváků je toto období známé většinou pouze prostřednictvím filmů. Součástí dokumentů bude nejen historický exkurz do doby zdánlivě nedávno minulé, ale také ukázky z filmů a především originální výpovědi, názory, lidské postoje a vzpomínky více než dvou stovek osobností s tímto oborem úzce spjatých. Ke slovu se tak dostanou nejen herecké hvězdy, režiséři, kameramani, ale také producenti a filmoví recenzenti. O svých osobních a uměleckých zápasech budou vyprávět například režiséři Jan Svěrák, Jan Hřebejk, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Vít Olmer, Zdeněk Troška, Hynek Bočan, Karel Smyczek, Vladimír Michálek, Irena Pavlásková, Juraj Jakubisko, Milan Šteindler, Jaroslav Brabec, Alice Nellis a řada dalších. Dokumenty nebudou ošizeny ani o výpovědi a vzpomínky klíčových hereckých osobností porevoluční kinematografie. Diváci spatří mimo jiné Annu Geislerovou, Tatianu Vilhelmovou, Pavla Lišku, Kláru Issovou, Jiřího Bartošku, Martina Dejdara, Jiřího Macháčka, Jana Budaře, Vlastu Chramostovou, Danielu Kolářovou, Ivu Janžurovou, Lenku Vlasákovou, Zuzanu Stivínovou, Tomáše Hanáka a další. V rámci dokumentů diváci shlédnou také unikátní rozhovory s hercem Vladimírem Dlouhým a producentem Pavlem Melounkem, kteří zemřeli v průběhu natáčení. Cyklus dvaceti dokumentů Rozmarná léta českého filmu bude v komponovaném večeru doplněn každý týden vysíláním filmu z daného roku, ke kterému se dokument váže. Jednotlivé dokumenty budou ruku v ruce s vybranými celovečerními filmy vysílány chronologicky od roku 1989 až do žhavé současnosti, tedy roku 2009. Nový projekt České televize 20 filmových sezón v České televizi se bude vysílat od 4. ledna 2011 každé úterý od 20.00 na ČT1. Tiskový útvar ČT
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
