21. 8. 2008
V sobotu 23. srpna na ČT1 od 14.35 hodin uvede ČT Film o filmu Anglické jahody, o novém koprodukčním snímku České televize a společností First Film a Stream.cz. V kinech budou mít Anglické jahody podle scénáře Martina Šafránka a v režii Vladimíra Drhy premiéru 13. listopadu 2008. Film o filmu Anglické jahody nezařadila ČT do své programové nabídky náhodně. Filmové drama se totiž odehrává během jedné noci a jednoho dne 21. srpna 1968. Je milostným příběhem mladých lidí, kteří se ocitli v nesprávnou dobu na nesprávném místě, A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván. „Příběh o vztahu dvou mladých lidí by se mohl odehrát v každé době, ale události srpna roku 68 ho zásadně ovlivnily. Osudy těch hrdinů by se vyvíjely úplně jinak, kdyby nebylo toho dne,“ popisuje příběh režisér Vladimír Drha. Pohled Anglických jahod však není politickým plakátem, je příběhem lidí na obou stranách barikády – okupovaných i okupantů. „Možná budu obviňován, že nadržuji okupantům a já to přijímám,“ říká režisér na závěr Filmu o filmu Anglické jahody a dodává: „Je to film o lidech, ne o politice!“ V hlavních rolích snímku Anglické jahody uvidíme Viktora Preisse (otec), Pavlu Tomicovou (matka), Ninu Divíškovou (babička), Ivana Luptáka (Tomáš), Marii Štípkovou (Táňa) a ruskou filmovou a televizní hvězdu Alexeje Bardukova (Lebeděv). „Mně bylo v tom osmašedesátém jednadvacet. Pamatuji si, že nás ty události zastihly v Itálii a chtěli jsme se se ženou vrátit domů, což nebylo úplně jednoduché. A ten mladý hrdina ve filmu je úplně stejně starý. Tak se na něj dívám s určitou nostalgií,“ říká Viktor Preiss. „Točila jsem v Bratislavě Slávnosť v botanickej záhradě. V noci na 21. srpna mě probudilo bouchání na dveře s křikem: „Obsadili nás!“ Já rozespalá, všichni vyděšení. Zrovna v té době točili v Bratislavě Kádár s Klosem Obchod na korze, takže nám všem, oběma filmovým štábům a všem hercům, řekli: Dělejte, co chcete a můžete. Já se potřebovala dostat co nejdřív do Jeseníků, kde jsem měla dvě malé děti,“ vzpomíná na dramatickou dobu Nina Divíšková. „O 21. srpnu 1968 jsem do této doby věděl jen z hodin dějepisu na střední škole, a to jen velmi zhruba, ze základní školy si nepamatuji vůbec, že bychom se o tom něco učili. A považuji to za hrubou chybu, že je tento mezník v novodobé české historii tak ignorován, podobně jako listopad 1989, o kterém dnešní mladá generace ví maximálně to, že se chodilo zvonit klíči na Václavské náměstí,“ shrnuje své pocity Ivan Lupták. „Samozřejmě jsem se ještě před natáčením snažila získat o této době co nejvíc informací a při tomto zjišťování mě překvapilo, jak jsou mé všeobecné školní informace nedostačující,“ prozrazuje o své herecké přípravě Marie Štípková. Film o filmu Anglické jahody natočil režisér Karel Spěváček, který je zároveň i tvůrcem dvou videoklipů k filmu. Hudební doprovod totiž tvoří originální skladby neodmyslitelně spjaté s 60. lety a muzika mladého skladatele a písničkáře Tomáše Kluse. Soundtrack k filmu Anglické jahody vydává společnost Sony BMG. Více informací na www.anglickejahody.cz. Česká televize se za šestnáct let své existence stala trvalým partnerem české filmové tvorby, od roku 1992 se podílela na vzniku více než 180 snímků. Na speciálních webových stránkách www.ceskatelevize.cz/filmy/ naleznete jejich podrobný výčet. Dozvíte se podrobnosti o titulech, které měly premiéru v kinech. Seznámíte se i s filmy, jež chystáme v nejbližší době do kin, nebo jsou teprve ve fázi výroby. Připomenout si můžete koprodukční snímky ČT, které jste již měli možnost vidět i v televizi. Přečtete si informace o významných událostech ve světě filmu, prolistujete seznam úspěchů a ocenění koprodukčních filmů ČT a zapojit se můžete do pravidelné soutěže o DVD. Ladislav Šticha Tiskový mluvčí ČT
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
