18. 9. 2006
Síla lidskosti - Nicholas Winton, koprodukční dokument České televize a společnosti W.I.P.s.r.o., režiséra Mateje Mináče je nominován na americkou televizní cenu EMMY, za stanici HBO/Cinemax, která jej loni s velkým úspěchem vysílala v upravené americké verzi. Příběh muže, který během 2. světové války zachránil 669 českých dětí, mohou diváci České televize znovu (premiéru v ČT měl 17. 9. 2001) vidět ve čtvrtek 21. září na ČT2 od 20.00 hod., v repríze pak v sobotu 23. 9. na ČT2 od 9.00 hod. Režisér Matej Mináč se těší na finále udělování dokumentárních EMMY 25. září 2006 v New Yorku: "Beru to především jako poděkování panu Wintonovi za jeho čin, o němž léta skromně mlčel. Bude to hodně těžké, protože konkurence je obrovská. Fakt, že se jedná skutečně o prestižní věc, jsem si uvědomil, když mi blahopřál k nominaci viceprezident HBO." Výjimečný česko-americký snímek scenáristů Mateje Mináče a Patrika Pašše byl na 30. International Emmy Awards v New Yorku 2002 oceněn v kategorii dokumentárních filmů jako nejlepší neamerický dokument, byla to vůbec první cena EMMY v hlavní kategorii pro Českou republiku. Letos je N. Wintonovi devadesát sedm let, královna ho povýšila do šlechtického stavu, Bílý dům pro něj chystá prezidentskou medaili. Nejvíce však autory snímku těší, že díky filmu neznámý Sir Nicholas Winton, který před nástupem nacistů v roce 1939 dokázal z Prahy odvézt k náhradním britským rodinám 669 ohrožených českých dětí, se stal ve světě pojmem, jakými jsou Oskar Schindler nebo Raoul Wallenberg. M. Mináč už zčásti podle Wintonova osudu natočil i hraný film Všichni moji blízcí v koprodukci s ČT a v současnosti připravuje také hraný film Anglická rapsodie podle scénáře Jiřího Hubače v koprodukci s Českou televizí o touze jednoho z Wintonových dětí po dráze klavíristy. Martin Krafl Tiskový mluvčí ČT
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
8. 7. 2024
Zvláštní uznání poroty Hlavní soutěže 58. ročníku na MFF Karlovy Vary patří filmu režiséra Adama Martinec MORD. Diváckou cenu deníku Právo si odnesl dobový snímek Jiřího Mádla VLNY.
V hodnocení diváků se v první desítce umístilo 6 filmů, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. 1. místo VLNY, r. Jiří Mádl, 2. místo TATA_BOJS.DOC, r. Marek Najbrt, 4. místo ŽIVOT K SEZŘÁNÍ, r. Kristina Dufková, 5. místo JANŽURKA, r. Theodora Remundová, 7. místo JEŠTĚ NEJSEM, KÝM CHCI BÝT, r. Klára Tasovská a 10. místo MORD, r. Adam Martinec.
