18. 5. 2006
V televizní premiéře uvede dne 31. května 2006 Česká televize film O dvě slabiky pozadu. Začíná na ČT2 ve 20 hodin. Koproducenti celovečerního filmu jsou Česká televize - Televizní studio Brno, Slovenská televize, Ateliéry Bonton Zlín a Trigon Production. Slavnostní premiéra se uskutečnila letos v lednu v pražském kině Lucerna a o den později ve Velkém kině ve Zlíně. Film získal řadu ocenění. Například Cenu diváka na Mezinárodním filmovém festivalu v Bratislavě, Cenu ministra kultury na Mezinárodním filmovém festivalu pro děti a mládež ve Zlíně nebo Cenu za nejlepší film v kategorii od 13 do 18 let na Dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana v Ostrově u Karlových Varů. Film O dvě slabiky pozadu je režijním debutem Kataríny Šulajové. Vypráví příběh studentky Zuzany, která ve snaze stihnout v životě co nejvíc se zaplétá do různých situací. Chce všechno a hned. Vztahy, v nichž žije, se dramaticky vyhrocují a život se jí rozpadá na kousky. Film je mozaikou reálných a snových situací. Divák totiž není jen svědkem Zuzanina reálného života a problémů s ním spojených, ale je vtažen i do dívčiných představ, které jí v dané chvíli běží hlavou. Nejbližší vztah má Zuza ke své babičce Eržébet (herečka Anna Ferenczy), jejíž způsob řeči a maďarská slověnština jsou zdrojem mnoha zábavných scén a nedorozumění. Babička je postavou, která o Zuzaně všechno ví (i to, co o sobě sama Zuzana zatím netuší). Komplikovanější je její vztah k otci (Ivan Romančík), se kterým se setkává v nečekaných, až bizardních situacích, a k matce, se kterou se nesetkává vůbec. Scénář filmu v sobě nese autobiografické prvky. Jednoho ze Zuzaniných milenců, za kterým jezdí do Paříže, ztvárnil pravý Francouz mladý charismatický herec PierrePhilippe Deleau. V roli Kornela, jejího českého přítele z Bratislavy, se představil Miki Křen, známý z kultovního filmu Samotáři. Ve filmu si zahrál i jeden z nejvýznamnějších slovenských filmových režisérů, Martin Hollý. Představil se v roli dabingového režiséra. Premiéry se ale nedožil. Hudbu k filmu napsal J. P. Muchow. V Brně dne 18. května 2006 Hana Orošová tisková mluvčí ČT TS Brno
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
8. 7. 2024
Zvláštní uznání poroty Hlavní soutěže 58. ročníku na MFF Karlovy Vary patří filmu režiséra Adama Martinec MORD. Diváckou cenu deníku Právo si odnesl dobový snímek Jiřího Mádla VLNY.
V hodnocení diváků se v první desítce umístilo 6 filmů, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. 1. místo VLNY, r. Jiří Mádl, 2. místo TATA_BOJS.DOC, r. Marek Najbrt, 4. místo ŽIVOT K SEZŘÁNÍ, r. Kristina Dufková, 5. místo JANŽURKA, r. Theodora Remundová, 7. místo JEŠTĚ NEJSEM, KÝM CHCI BÝT, r. Klára Tasovská a 10. místo MORD, r. Adam Martinec.
