10. 5. 2006
Na 5. ročníku Mezinárodního festivalu animovaných filmů AniFest, který proběhl ve dnech 4. - 10. 5. 2006 v Třeboni, získal cenu za nejlepší celovečerní film a Cenu města Třeboně snímek Fimfárum 2 režisérů Jana Baleje, Aurela Klimta, Vlasty Pospíšilové a Břetislava Pojara. Pokračování úspěšného projektu Fimfárum Jana Wericha vyrobilo Centrum tvorby pro děti a mládež České televize spolu se společnostmi Maur film, Universal Production Partners, Krátký film Praha a Samuelson Lighting Praha. "Z tohoto ocenění máme velkou radost, neboť jde o unikátní snímek v rámci loutkové a kreslené animované tvorby, kterou Česká televize jako jedna z mála televizních společností u nás tradičně aktivně podporuje. Jsem rád, že tyto chytré pohádky na motivy knihy Jana Wericha s tak velkým úspěchem oslovují jak dětské, tak dospělé diváky," říká generální ředitel České televize Jiří Janeček. Břetislav Pojar ve filmu Fimfárum 2 divákům předestírá pitoreskní příběh maličkého Palečka, plný zvratů a dobrodružství. Pod vedením Aurela Klimta ožívají tři navzájem si podobní bratři, Hrbáči z Damašku, přinášející atmosféru Blízkého Východu a pestrost orientálního vypravěčství. Vlasta Pospíšilová ve Třech sestrách a jednom prstenu rozvinula vesnický dekameronský návod, jak pro prstýnek zblbnout své chotě, a Jan Balej dovolí bratrům Markovi a Koubovi prožít prastarý pohádkový příběh o závisti, čertech a vysvětlení jednoho přírodního úkazu v pohádce Moře, strýčku, proč je slané? Více o filmu: href="http://www.ceskatelevize.cz/speciality/fimfarum/" Martin Krafl Tiskový mluvčí ČT
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
8. 7. 2024
Zvláštní uznání poroty Hlavní soutěže 58. ročníku na MFF Karlovy Vary patří filmu režiséra Adama Martinec MORD. Diváckou cenu deníku Právo si odnesl dobový snímek Jiřího Mádla VLNY.
V hodnocení diváků se v první desítce umístilo 6 filmů, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. 1. místo VLNY, r. Jiří Mádl, 2. místo TATA_BOJS.DOC, r. Marek Najbrt, 4. místo ŽIVOT K SEZŘÁNÍ, r. Kristina Dufková, 5. místo JANŽURKA, r. Theodora Remundová, 7. místo JEŠTĚ NEJSEM, KÝM CHCI BÝT, r. Klára Tasovská a 10. místo MORD, r. Adam Martinec.
