Šéfovi servismanů českých biatlonistů spadl kámen ze srdce

autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK

Danilo Müller působí u českého týmu čtvrtým rokem

Nejprve se lehce zatáhlo a ochladilo. Přihlásila se ke slovu mlha, která způsobila první odklad z neděle na pondělí dopoledne. Pak začalo pršet. Pořadatelé ve snaze zachránit podmínky prosolili sníh na trati speciálním přípravkem, jenž má podklad ochránit před vysokými teplotami. Jenže vysoká vlhkost zkondenzovala a voda podklad zničila. Přišel další odklad na pondělní odpoledne. Pak zase nebylo vidět vůbec nic, navíc večer byl na programu tentýž závod žen. Došlo na poslední odklad mužského závodu na dnešek.
 
"Byl jsem tady včera patnáct hodin. Byl to drsný den," řekl Müller. A dnešek? "Strašný," hlesl Němec. Starosti mu způsobil padající mokrý sníh, z něhož na trati vznikala břečka. "Nikdo nevěděl, kolik toho sněhu bude. Měli jsme šestadvacet variant vosků..." prozradil. Prožil tak nejtěžší den sezony. "Podmínky jsou specifické, vyčerpávající, nikdy nevíte, jaký sníh bude, což je hororový scénář," konstatoval.
 
Je otcem dvou malých dětí, takže mu prý nedělá problém málo spát. "Pět hodin denně, to je pro mě normální čas," usmál se. Horší prý pro něj bylo nervové vypětí. "Dva týdny bylo počasí stabilní, jasná obloha, pohoda. A pak přijde tohle podělaný počasí," láteřil. Ale medaile Ondřeje Moravce pro něj byla zadostiučiněním. "A musím přiznat, že tak trochu překvapením," připustil, že v úspěch příliš nevěřil.

Smíšená štafeta? Budou to zase nervy...
 
Když projel Moravec cílem, ulevilo se mu. "Kdybyste slyšeli tu ránu, jak mi spadl kámen ze srdce," naznačil rukou. "Snažíme se udělat všechno perfektně, ale za takových podmínek to je vždycky riziko," uvedl. Byl rád už za jednu medaili. "To by pro mě bylo fajn. A máme čtyři a ještě smíšenou štafetu před námi, kde máme znovu velkou šanci," řekl.

Už se ale těší, až olympiáda skončí. Přijdou totiž oslavy. "Nejradši mám plzeňskou dvanáctku, občas si tady nějakou dám, Němci jsou v pití piva dobří," prohlásil s úsměvem. Ideální by bylo oslavit tu medaili, která ještě v české sbírce chybí. "Já vám rozumím, zlatá," pokyvoval hlavou. "To se ale nesmí říkat. Budou to zase nervy," dodal.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku