Hnízdil: Člověk ve sportu narazil na limit svých možností
Praha - Olympijské heslo zakladatele novodobých olympijských her barona Pierre de Coubertin zní: "Rychleji, výše, silněji". Podle internisty a rehabilitačního lékaře Jana Hnízdila ale už byly veškeré možnosti lidského organismu vyčerpány na 99 procent, a člověk tak naráží na limit svých možností. "Tady je evidentní, že už to dál nejde," tvrdí Hnízdil a dodává, že stále častější dopingové skandály jsou toho jasným důkazem.
Podle studie francouzského institutu pro biomedicínu a epidemiologii už bylo ve většině sportovních disciplín dosaženo limitů lidských možností. To samé si myslí i lékař Jan Hnízdil. "Možnosti lidského organismu už byly skutečně dosaženy. Uvádí se, že na první novodobé olympiádě sportovec čerpal 75 procent svých sil. V současné době je to 99 procent. K tomu absolutnímu zlomu by podle statistiků a odborníků na biomedicínu mělo dojít v roce 2060. Tady je evidentní, že už to dál nejde," tvrdí.
- "Ty další dopingové skandály a senzace jen potvrzují, že už to dál nejde. Že jsme skutečně narazili na limity našich možností, jak limity jednotlivců, tak limity celé společnosti, protože tytéž údaje uvádějí, že zhruba během 50 až 60 let dojdou energetické zdroje – zdroje ropy."
Používání zakázaných látek ve sportu je podle Hnízdila otázka svědomí každého jednotlivého sportovce. Značné pochopení má ale zejména pro životní příběh amerického profesionálního cyklisty Lance Armstronga, který po dopingové aféře v roce 2012 o mnohá ocenění přišel. "On je dokonalým produktem systému vrcholového sportu. On ho dovedl k dokonalosti – svým příběhem, vítězstvím nad rakovinou, vítězstvím nad svými protivníky. Všichni věděli, že to není čisté, ale všem to vyhovovalo. A ve chvíli, kdy to prasklo, tak všichni ukazují na Lance Armstronga. Všichni ti, které on živil, odvracejí pozornost od sebe," míní.
Doping odbourává přirozené hranice možného
Kromě nesčetných zdravotních rizik je doping pro organismus vrcholového sportovce nebezpečný zejména v tom, že umožňuje nekontrolovaně zajít za hranici fyzického vypětí, kterou by nestimulovaný organismus v žádném případě nepřekročil. "Zdravý škodlivý a nebezpečný je sám o sobě ten vrcholový sport – snaha jít dál a dál. A doping dovoluje jít ještě o kus dál, kam už by se člověk vlastními silami nedostal a dostat ani nesměl," dodává specialista komplexního lékařství a psychosomatiky.
Řešení? Trestat nejen sportovce, ale i výrobce
Řešení, jak se s dopingem jednou pro vždy vypořádat, vidí Hnízdil zejména v preventivní legislativě. Antidopingový zákon fungující již v řadě zemí by se na rozdíl od pouhých antidopingových kontrol měl zaměřit mimo jiné i na výrobu a distribuci těchto látek. "Někdo ty látky musí vyrobit, někdo je musí zaplatit, někdo je musí podávat, někdo je musí kontrolovat. Antidopingový zákon nezkoumá moč sportovce, ale pátrá po dopingových preparátech a zjišťuje podíl viny jednotlivých aktérů," říká Hnízdil.
