"Žena" s penisem, zázračný kord či pivo. Nejenom doping slouží na OH k podvodům

V atletice dlouhodobě platí, že ženy soupeří s ženami a muži proti mužům. Historie olympijských her už však poznala pár jedinců, kteří se této tradici postavili. Velmi známým případem je postava výškařky Dory Ratjenová, jež se představila pod pěti kruhy v Berlíně 1936.

Už jenom její nominace na Hry se dá považovat na podvod. Dostala se na ně totiž na úkor mnohem talentovanější Gretel Bergmannové, která byla židovského původu, což se nacistickému Německu tehdy nelíbilo.

Její proslavení však spočívalo v něčem jiném. Dora totiž nebyla žena, ale muž, který se jmenoval Horst. To ale v roce 1936 nikdo nevěděl, jelikož Ratjen se vyhýbal společnému sprchování. V Berlíně nakonec obsadil čtvrtou příčku.

Tajemství vyšlo najevo až o dva roky později, kdy překonal ženský rekord ve výšce. Rozhodčí ovšem zjistili, že má připevněné a schované genitálie, což znamenalo velké odhalení a vymazání z historických tabulek.

Ještě možná slavnější kauzou je příběh Stanisławy Walasiewiczové, resp. Stelly Walschové, která ale dopadla poněkud odlišně. Polsko-americká sprinterka na olympiádě v Los Angeles 1932 na stovce získala zlato a čtyři roky na to do sbírky přídala ve stejné disciplíně stříbro.

Dařilo se jí i na mistrovství Evropy, kde vybojovala několik cenných kovů, a posléze ukončila úspěšnou kairéru. V roce 1980, když jí bylo 69 let, však došlo k vážnému incidentu. Walschová byla při loupežném přepadení zavražděna. Při následné pitvě pak doktoři zjistili, že má mimo jiné mužské genitálie. Okamžitě se proto ozvaly hlasy, aby o medaile přišla, to se ale nikdy nestalo a v historii Her i nadále zůstává zapsána.

Když dojdou síly, beru auto...

Do historie Her se zapsaly i další kousky. O jeden z nich se postaral vytrvalostní běžec Fred Lorz, jenž v roce 1905 ovládl Bostonský maraton. Na olympiádě 1904 v St. Louis se však "blýskl" něčím jiným. Během maratonu mu došly už po patnácti kilometrech síly, což by normálně znamenalo konec.

Mladý Američan se nevzdal a využil pomoci manažera, jenž ho vzal autem. To se ale po dalších dvaceti kilometrech polámalo a Lorz tak musel do cíle po svých, což se mu podařilo. Fanoušci ovšem prozradili rozhodčím, co se stalo, a Lorz poté prohlásil, že jeho čin byl pouze vtípkem.

Zlato tak převzal druhý v pořadí Thomas Hicks. Ten zase část trati šel a pomáhal si strychninem. První místo mu ovšem nikdo nevzal. Sám závodník během maratonu málem zemřel a den nato ukončil kariéru.

Kvůli kordu z hvězdy ostudou

Vůbec nejdůmyslnější a také nejméně pochopitelný podvod historie olympiád má na svědomí moderní pětibojař Boris Oniščenkov. Sovětská hvězda svého sportu během kariéry získala pod pěti kruhy jedno zlato a stříbro v týmech a stříbro v jednotlivcích k tomu přidala spousta úspěchů na mistrovství světa.

Na Hrách 1976 v Montrealu ale předvedl neuvěřitelný zkrat, jenž mu zničil kariéru i život. Tehdy už osmatřicetiletý závodník v druhé disciplíně týmového závodu do svého kordu namontoval velice šikovné zařízení. Díky spínači ani nemusel trefit soupeře a elektronika mu hlásila zásah.

Soutěží tak proplouval velice úspěšně až do souboje s britským přítelem Jimem Foxem. Ten nesouhlasil se signalizací a nechal soupeřův kord přezkoumat. Ne snad, že by ho považoval za podvodníka, jen si myslel, že má něco se zbraní.

To se také potvrdilo. Oniščenkov byl odhalen a ze soutěže po kordu diskvalifikován. O jak nepochopitelný krok šlo, dokumentuje fakt, že po odhalení šermoval s normální zbraní se sedmi soupeři a pět duelů vyhrál.

Hvězda Oniščenkova tímto okamžikem zhasla. Přišel o zasloužilý titul mistra sportu, Sovětský svaz ho potrestal velkou pokutou, byl vyhozen z armády a jeho úspěšný život v podstatě skončil. Poslední zmínky o něm jsou z Kyjeva, kde dělal taxikáře. Jak ovšem skončil, není známo.

První olympijský dopingový nález? Pivo

Mnohem humornější, i když asi úplně ne pro samotného aktéra, je další případ z moderního pětiboje. Hans-Gunnar Liljenwall býval před závody nervózní, a tak si před střelbou na olympiádě v Mexico City 1968 dal na kuráž podle svých slov dvě piva, aby byl klidnější a jeho ruka pevnější.

Na Hrách následně získal se švédským týmem bronz, jenže o ten následně přišel. Hry v Mexiku byly totiž prvními, kde byli závodníci testováni na podpůrné prostředky. A právě Liljenwall se stal prvním sportovcem, jenž byl kvůli "dopingu" z olympiády vyloučen a také prvním, jenž kvůli němu přišel o medaili.

Ironií osudu je, že velká část Liljenwallových soupeřů používala také různé uklidňovací prostředky, ty však v té době mezi zakázanými látkami nebyly.

"Skategate" s příchutí mafie

Velký podvod poznamenal i zimní olympiádu 2002, kterému se začalo říkat "Skategate". V soutěži sportovních dvojic zvítězil tehdy ruský pár Jelena Berežná, Anton Sicharulidze, a to přes fakt, že ve své jízdě udělal celou řadu chyb. Rozhodčí ho však posunul před bezchybné Kanaďany Jamie Saleovou a Davida Pelletiera.

Rozhodnutí vzbudilo vlnu negativních reakcí v ochozech i po závodě a ISU celou kauzu prošetřil. Francouzská sudí Marie-Reine Le Gougneová nakonec přiznala, že ruský mafián Alimžan Tochtachunov na ni vyvinul nátlak, aby rozhodla ve prospěch Rusů. Na oplátku měl údajně ruský rozhodčí podpořit francouzský pár v tancích na ledě.

Kanaďané tak nakonec dostali dodatečně zlato a ISU kvůli skandálu udělal revoluční změnu v rozhodování. Rozhodčí od té doby již nemohou udělovat magickou známku 6,0.