ČTsport

ČTsport
čtvrtek 29. června 2017 Petr a Pavel
LOH 1972

Na Londýn padl stín Mnichova. Nemlčte o masakru, volají vdovy

Velikost textu:
aktualizováno 26. 7. 2012 12:25

Londýn – Nechtěné a smutné dědictví mnichovské olympiády v roce 1972 čeří emoce před zítřejším zahájením londýnských her. Právě před čtyřiceti lety totiž palestinské komando Černé září zavraždilo v olympijské vesnici 11 izraelských sportovců a jednoho německého strážníka; drastickým způsobem tak připomnělo, že ačkoli jsou olympijské hry primární sportovní záležitostí, nelze jim upřít politický rozměr. O tom jako by ale nechtěl slyšet Mezinárodní olympijský výbor. Stejně jako v minulosti i tentokrát odmítl izraelské výzvy vzpomenout na zahájení her mnichovskou tragédii, a dvě vdovy po zavražděných sportovcích proto vyzvaly veřejnost k tichému protestu.

Vdova po zavražděném olympionikovi Ankie Spitzerová
Vdova po zavražděném olympionikovi Ankie Spitzerová

Dvě vdovy, Ankie Spitzerová a Ilana Romanová, bojují už léta za to, aby Mezinárodní olympijský výbor (MOV) památku jejich mrtvých manželů důstojně připomněl. V Montrealu 1976 jim bylo řečeno, že by mohly na protest odjet výpravy arabských zemí. V Barceloně 1992 nechtěli zatahovat politiku do OH. V Atlantě 1996 byl důvodem protokol, v Aténách 2004 organizátoři řekli, že není ten správný čas.

Vzpomínce se nakonec vyhnul i Londýn, ačkoli právě na letošek připadá kulaté výročí tragické události z roku 1972 a přestože k pietnímu zahájení vyzval i americký prezident Barack Obama. Jako argument MOV posloužila proklamace, že sport a politika, která v roce 1972 v Mnichově agresivně promluvila, nejdou dohromady.

Pieta? Odpovědí je čtyřicetileté "ne"

Obě ženy, unavené letitým lavírováním olympijského vedení, proto nyní žádají diváky, aby mlčky povstali v momentu, kdy se bude prezident MOV Jacques Rogge při zítřejším zahajovacím ceremoniálu chystat k projevu.

"Do zahajovacího ceremoniálu pro mě není boj u konce," uvedla vdova po trenérovi izraelských šermířů Ankie Spitzerová pro britský list Guardian. "Mezinárodní olympijský výbor říká 'ne' posledních čtyřicet let, ale já stále věřím v to, že změní názor." Masovou demonstraci loajality, kterou tichý protest představuje, by spolu s Ilanou Romanovou považovaly za své vítězství.

Izraelský vzpěrač Josef Romano
Izraelský vzpěrač Josef Romano
Více fotek
  • Izraelský vzpěrač Josef Romano zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3629/362810.jpg
  • Hotel, kde byli ubytovaní izraelští sportovci zdroj: Wikipedia http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1408/140726.jpg
  • Člen palestinského komanda Černé září v Mnichově 1972 zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3629/362813.jpg
  • Izraelští olympionici zavraždění v roce 1972 palestinským komandem zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3629/362809.jpg

Mnichov 1972:

tragédii došlo v druhý týden olympijských her 5. září 1972, kdy komando militantní palestinské skupiny Černé září proniklo do slabě hlídané olympijské vesnice a vzalo členy izraelského týmu jako rukojmí. Výměnou za rukojmí požadovali propuštění 234 palestinských vězňů. Na konci dlouhého dne bylo po neúspěšné snaze o osvobození celkem 11 Izraelců mrtvých. Olympiáda byla tehdy přerušena jen na pár hodin při vrcholení krize a pokračovala hned druhý den ráno.

O pietu na úvod slavnostního ceremoniálu zažádal Mezinárodní olympijský výbor náměstek izraelského ministra zahraničí Danny Ajalon letos v dubnu. MOV tuto výzvu zdvořile, ale jasně odmítl. Argumentoval a dosud argumentuje tím, že "památku sportovců oficiálně uctil při mnoha příležitostech" a že "v olympijské rodině vzpomínka na oběti strašného masakru nikdy nezeslábne". Za dostatečný považoval tradiční pietní akt pořádaný na každých hrách olympijským výborem Izraele.

Izrael má podezření, že se s ním MOV "nechce umazat"

Židovský stát označil postoj olympijského vedení za zklamání a vyjádřil pochybnosti, zda se MOV nebojí, že by část světového společenství mohla případnou pietu chápat jako přihlášení se k Izraeli v letitém izraelsko-arabském sporu. "Snad si výbor nemyslí, že je kontroverzní mít co dočinění s Izraelem. Není to zrovna projev odvahy," konstatoval mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Yigal Palmor.

Obě vdovy navíc argumentují tím, že minuta ticha v úvodu londýnských her neznamená gesto vůči Izraeli, ale zprávu o tom, že sport jasně odmítá nenávist a násilí. Obdobně ostatně hovoří i Palmor: "Mezinárodní olympijský výbor líčí celou tragédii jako interní záležitost, ale přitom se dotýká celé olympijské rodiny, byl to útok na celý olympijský ideál."

Ankie Spitzerová:

Přijeli na hry se svými sny a vrátili se domů v rakvích.

Izraelští olympionici zavraždění v roce 1972 palestinským komandem
Izraelští olympionici zavraždění v roce 1972 palestinským komandem

Minuta ticha v olympijské vesnici. Úlitba?

Po tlaku části světové veřejnosti nakonec šéf MOV Rogge přistoupil k dílčímu ústupku, byť ho prezentoval jako spontánní záležitost. Památku Mnichova překvapivě připomenul při své pondělní návštěvě olympijské vesnice. Na památku jedenácti mrtvých izraelských olympioniků zahájil svůj projev minutou ticha. "Přišli do Mnichova v duchu míru a solidarity. Je potřeba, aby jejich duch žil dál a abychom měli celou událost stále na paměti," konstatoval.

Bylo to vůbec poprvé, co vzpomínka na mnichovskou tragédii proběhla v olympijské vesnici. Rogge ovšem odmítá, že by k tomuto gestu přistoupil v reakci na tlak pozůstalých. "Nemohl jsem mluvit o míru a sportu nepřipomenout, co se stalo před čtyřiceti lety. Záměrem nebylo nikoho uklidnit," vysvětlil. Jeho gesto ostatně obě vdovy neuchlácholilo. Jakýkoli jiný projev piety než minutu ticha na zahájení her totiž nadále považují za neuspokojivý.

Zdroj: ČT sport, ČT24, ČTK, Guardian

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.