Kovář: Srovnávat tři "londýnské" olympiády prostě nelze
Praha – Hlavní město Velké Británie bude jako první hostit elitu světového sportu potřetí ve své historii. V Londýně se letní olympijské hry konaly už v roce 1908 a metropole nad Temží hostila i první poválečné hry v roce 1948. Ty se zde přitom měly konat už o čtyři roky dříve, ale konání v pořadí 13. letní olympiády zabránila probíhající 2. světová válka.
"V roce 1908 byl Londýn náhradníkem poté, co italská vláda odřekla pořádání her, které měly být původně v Římě. Po výbuchu Vesuvu však všechny finanční prostředky šly na obnovu okolí Neapole poničeného sopkou. První londýnská olympiáda tak byla spíše dílem náhody," vysvětluje historik Martin Kovář z Ústavu světových dějin FF UK.
"Tato první opravdu moderní olympiáda v dnešním slova smyslu však byla tehdy natolik úspěšná, že když se v průběhu 2. světové války uvažovalo o tom, které město bude hostit jakýsi restart olympijského hnutí, pošpiněného v Berlíně nacistickou ideologií, padla volba logicky opět na Londýn. A tyto 'hry v časech nouze' byly opět vnímány jako velmi úspěšné," doplňuje Kovář.
Před 104 lety byla olympiáda pouze součástí britsko-francouzské imperiální výstavy a zájem diváků nebyl nijak ohromující. O čtyři desetiletí později však byla situace diametrálně odlišná. "Ačkoliv od konce války uplynuly už tři roky, tak to byla další příležitost oslavit vítězství nad Německem a v neradostných časech přídělového systému si mohli Londýňané alespoň na dva týdny připomenout, že svět může být pestřejší a zábavnější," soudí Kovář.
Problémy související s olympiádou v roce 1948 působí ve srovnání s blížícím se bezpečnostními opatřeními svázaným monstrpodnikem až úsměvně. "Tehdy se řešily úplně jiné věci, třeba doprava sportovců, jídlo a ubytování. Žádné nebezpečí nehrozilo, k podobným opatřením nebyl důvod. Srovnávat tyto dvě akce prostě nelze," je přesvědčen Kovář.
