Praha vs. IF Leksand. Vítěz prvního přímého přenosu? Televizní sport
Praha - Vůbec první přímý televizní sportovní přenos v Československu si diváci mohli naladit 11. února 1955. Dějištěm duelu Prahy se švédským klubem IF Leksand byl legendární zimní stadion na Štvanici. Původně se měly vysílat jen dvě třetiny. Přestože šlo jen o pokus, po nadšených diváckých telefonátech během přenosu se nakonec odvysílal celý zápas. Za prvé se hokej líbil, za druhé obraz i zvuk chytili diváci až u Českých Budějovic.
"To bylo překvapení, protože panoval názor, že vysílač na Petříně má dosah jen do okruhu 60 kilometrů," vzpomínal Vít Holubec, fotbalový expert a tehdy rozhlasový redaktor, jenž přenos komentoval spolu s Josefem Valchářem.
"Vyhrála Praha, ale to tehdy nebylo tak důležité. Vyhrál především televizní sport, protože to byla revoluce," uvedl nynější šéfkomentátor ČT Robert Záruba.
Malý černobílý zázrak
"Musíme si uvědomit, jak přenos vypadal. Bylo to z dnešního pohledu hodně nekomfortní, televize vypadaly jako malé pohlednice, na kterých diváci měli možnost sledovat velmi zrnitý nekvalitní černobílý obraz s nějakým ruchem a komentářem," přiblížil Záruba.
Kameraman prvního přenosu Eduard Landisch:
"V hledáčku kamery jsem měl černou tmavou skvrnu, která odpovídala velikosti puku. V jednom okamžiku jsem ji zaměnil za skutečný puk. Honil jsem tu skvrnu po ploše v domnění, že mám vše v obraze, jak má být. Skvrnu jsem dopravil do branky, i když gól padl na druhé straně."
Vedla se diskuse, jestli přenos doprovodit hudbou. Profese televizních komentátorů byla v plenkách. "Komentátoři se dívali především na hru a snažili se málo mluvit. Bylo to úplně jiné než rozhlasová reportáž. Potom vznikl velký diskurs, jestli se má mluvit víc, nebo míň, a to trvá dodnes," řekl Záruba.
Snímání prvního přenosu se výrazně lišilo od současné praxe. "Tehdy byly tři kamery. Česká televize se podílela na vybudování tří balkonků na staré Štvanici. Každý balkonek byl nad jednou třetinou hokejového kluziště. Tehdy měla kamera za úkol snímat svoji třetinu, což se ukázalo ne jako ideální. Hned po prvním přenosu došlo k výrazným úpravám v postavení kamer, kdy se detailová a hlavní kamera rozdělily a postavily vedle sebe, daly se jim trochu jiné úkoly," popsal Záruba.
První sportovní přenos měl nečekaně velký ohlas, a tak když se o deset dní později vysílal zápas Československo - Kanada, byly v celé Praze a okolí rázem vyprodány veškeré televizory. Tehdy bylo možné vidět v Praze i jiných městech scénky, kdy za výlohami obchodů hrály televizory a z ulice na jejich obrazovkách sledovaly zápas hloučky fanoušků.
