ČTsport

ČTsport
úterý 19. září 2017 Zita

Penaltové rozstřely jsou na ME doménou československých hráčů

Velikost textu:

Praha – Čtvrtfinálový duel Německa s Itálií rozhodoval osmnáctý rozstřel ze značky pokutového kopu v historii evropských šampionátů. Poražený tým z Apeninského poloostrova absolvoval závěrečnou loterii popáté. Žádný jiný tým od roku 1960, kdy proběhlo první měření sil nejlepších mužstev starého kontinentu, nekončil utkání ve vyřazovací části vícekrát.

Antonín Panenka slaví proměněnou penaltu na ME 1976, která ČSR zajistila titul
Antonín Panenka slaví proměněnou penaltu na ME 1976, která ČSR zajistila titul

Titulem nejúspěšnějších penaltových exekutorů se mohou pyšnit hráči Česka, respektive Československa. Jako jediní totiž dotáhli do vítězného konce všechny rozstřely. Slavný vršovický dloubák Antonína Panenky z bělehradského finále 1976 úspěšnou tradici započal, Barmošova trefa o čtyři roky později rozhodla o držiteli bronzových medailí na mistrovství Evropy v Itálii a nekompromisní rána Miroslava Kadlece posunula národní tým do finále stříbrného Eura 1996.

Výbornou bilanci mají také fotbalisté Španělska, kteří ze čtyř pokusů hned třikrát psychologickou hru nervů zvládli. Naopak mezi reprezentace s nejnižším procentem úspěšnosti ve střelbě ze značky pokutového kopu řadíme Anglii a Nizozemsko. Obě mužstva dokázala zvítězit v šestapadesátileté historii evropských šampionátů jen jednou, přestože jejich duely rozhodovaly penalty ve čtyřech případech.

přehrát video
Vzpomínky na finále ME 1976: Penalta Antonína Panenky

Penaltové rozstřely na ME:

5x Itálie (2x výhra, 3x prohra)

4x Španělsko (3x výhra, 1x prohra), Anglie (1x výhra, 3x prohra), Nizozemsko (1x výhra, 3x prohra)

3x Česko, Československo (3x výhra), Německo (2x výhra, 1x prohra), Portugalsko (2x výhra, 1x prohra)

2x Francie (1x výhra, 1x prohra), Polsko (1x výhra, 1x prohra), Dánsko (1x výhra, 1x prohra)

1x Turecko (výhra), Švýcarsko (prohra), Chorvatsko (prohra), Švédsko (prohra)

Psychologická hra nervů

Psychologický faktor je nedílnou součástí penaltových rozstřelů ve vyřazovacích fázích velkých turnajů. Brilantní technika, dovednosti s míčem či rychlostní dispozice nerozhodují. Na úspěch či neúspěch při exekuci pokutového kopu má nejvýraznější vliv hlava.

Časopis Human Movement Science uvádí, že hráči, kteří ještě před střelou přesně věděli, co udělají, dosahují vyšší procentuální úspěšnosti kopů. "Nikdy neměňte rozhodnutí uprostřed kopu, protože to vede ke ztrátě soustředění a utrpí přesnost střelby. Vůbec si nedělejte starosti s brankářem, soustřeďte se pouze na svůj kop," radí psychologové.

Vědecké studie navíc prokazují, že fotbalisté, jejichž rozběh je pomalejší, rozvlní síť za zády brankáře častěji. Rychlejším rozběhem sice hráči unikají stresu, do svého pokusu však dávají méně soustředění a přesnosti.

Rozstřel může zásadně ovlivnit také rozhodčí. Pokud před písknutím dlouho váhá, může fotbalista ztratit koncentraci. Zmíněnou situaci popsal ve své autobiografii anglický reprezentant Steven Gerrard, který popisoval pokutový kop během čtvrtfinále proti Portugalsku na mistrovství světa v roce 2006.

"Byl jsem připravený, ale rozhodčí Elonzo nebyl. Říkal jsem si – foukni do té píšťalky, foukni do ní, ať se pohneme z místa. Myslím, že kvůli těm pár vteřinám, to pak dopadlo, jak to dopadlo," uvedl Gerrard.

Připomeňte si dosavadní penaltové rozstřely letošního Eura:

přehrát video
Penaltový rozstřel v utkání Německo - Itálie
Zdroj: ČT sport, ČTK, sportrevue.cz

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.