Zemřela fotbalová legenda František Veselý
Praha - Ve věku pětašedesáti let dnes zemřel bývalý fotbalový internacionál František Veselý, jenž celý sportovní život zasvětil pražské Slavii. Legendárnímu útočníkovi, který mimo jiné získal zlato na mistrovství Evropy v roce 1976, selhalo srdce. Informoval o tom tiskový mluvčí Slavie Ondřej Zlámal. Veselý odehrál nejvíce zápasů v historii pražské Slavie. Nastoupil do 920 utkání, z nichž 404 bylo ligových. Do sítě soupeřů se trefil v letech 1965 až 1980 celkem v 61 případech. Svoji bohatou kariéru zakončil v dresu Rapidu Vídeň.
Veselý jako klubový patriot ještě předloni otevíral nový stadion v Edenu. V historické replice slávistického dresu provedl 7. května 2007 slavnostní výkop prvního utkání proti Oxfordu. Během posledních dvou sezon se jako věrný divák mohl radovat z mistrovských titulů, kterých se během aktivní kariéry v červenobílém dresu nedočkal.
Za Slavii hrával v padesátých letech již jeho otec, poté i jeho syn. Do vršovického klubu jej přivedl trenér Emil Seifert, se kterým později v Dukle Praha získal mistrovský titul. Po vojně se vrátil zpět do Slavie, které pomohl k návratu do nejvyšší soutěže.
Veselý byl synonymem pro moderní křídlo
"Nepostižitelný jako vlna v moři, nepolapitelný jako srna" - tak se vryl fotbalovým fanouškům do paměti křídelní útočník František Veselý. Ještě v 37 letech, po ukončení kariéry Veselý pravidelně nastupoval za tým internacionálů. Neúnavný forvard se zařadil ve slávistické historii po bok Bicana a dalších "sešívaných" legend. V knize Věčná Slavia se o něm píše: "Neustále mátl svým strážcům hlavu. Neběhával po jedné trati, fluktuoval z křídla na křídlo, centroval levou i pravou, pádil středem, kličkoval, rozehrával, přihrával, unikal, vnikal, pronikal, střílel."
V reprezentačním dresu nastoupil poprvé v roce 1965 a nosil jej dvanáct let. Za národní celek odehrál 34 utkání, startoval na mistrovství světa 1970 a o šest let později byl v Bělehradě u toho, když Československo vybojovalo svůj jediný titul mistrů Evropy. V semifinále ME proti Nizozemsku byl jedním ze strůjců postupu do finále, v prodloužení nahrál na gól Nehodovi a další vstřelil sám.
Reakce bývalých spoluhráčů
Antonín Panenka: "Frantu jsem měl hrozně rád. Byl to výborný kámoš, výjimečný fotbalista. Podle něj by se dalo učit, jak hrát pravé křídlo. Hráli jsme spolu za reprezentační celek, potom za staré pány a na hřišti si maximálně rozuměli. On si dovedl navést záložníka tak, aby mu dostal míč, přesně kam potřeboval."
František Cipro: "Strašně mě to zasáhlo a nemohu tomu ani uvěřit. Franta nikdy nezastonal, byl neustále zdráv. Zdravějšího člověka neznám. Snad jen jedenkrát, když jsme byli v Africe, tak asi něco špatného snědl a bylo mu zle, jinak neměl žádný zdravotní neduh. Ještě v pondělí jsme si spolu povídali na zápasu Slavie s Olomoucí a byl zcela v pořádku."
Zdeněk Nehoda: "Je to velké překvapení a šok, zvlášť při způsobu Frantova života. Dodržoval stále životosprávu, pořád hrál a zdál se být naprosto zdráv… Byl to takový reprezentační žolík - nehrál pravidelně v základu, ale jak přišel, tak ho bylo plné hřiště."
