ČTsport

ČTsport
středa 24. května 2017 Jana

Nečekaný rekord na "náhradní" trati přežil už tři desetiletí

Velikost textu:
aktualizováno 26. 7. 2013 15:53

Praha – Velké medaile sbírala Jarmila Kratochvílová téměř výhradně v běhu na 400 metrů, nejzářivější okamžik kariéry však zažila na úplně jiné trati. Když se 26. srpna 1983 na mítinku v Mnichově postavila na start životní osmistovky, šlo teprve o její třetí oficiální start na půlce. Navíc se jednalo o náhradní řešení, kvůli potížím se zadním stehenním svalem nechtěla před blížícím se světovým šampionátem nohu zbytečně namáhat. Uvolněná běžkyně šokujícím časem 1:53,28 překonala světový rekord, který se stal nejdéle platným zápisem v historii atletiky. 

Jarmila Kratochvílová na mítinku v Mnichově
Jarmila Kratochvílová na mítinku v Mnichově

Předchozí maximum Jesseho Owense padlo už v říjnu 2008, dálkařský rekord hrdiny berlínské olympiády z května 1935 dlouhý 813 centimetrů platil 25 let a 79 dní. "Je to pěkný pocit, když se díváte na televizi a při osmistovce se u světového rekordu objeví vaše jméno," těší dnes Kratochvílovou, dvojnásobnou mistryni světa a stříbrnou medailistku z OH 1980 v Moskvě.

Z dosud platných světových rekordů je druhým nejstarším výkon Marity Kochové na čtyřstovce, velká soupeřka Kratochvílové jej drží od října 1985. Mezi muži je současným nejstarším rekordmanem krajan Kochové, východoněmecký diskař Jürgen Schult, jehož maximum úspěšně odolává od června 1986. Nad těmito výkony však dodnes leží stín pochybností kvůli organizovanému dopingu, který byl v 80. letech zejména právě v NDR velmi rozšířený.

"Je to strašné, jsem úplně na kolenou. Ne snad z vyčerpání, závod jsem vydržela dobře, ale z toho pocitu být konečně světovou rekordmankou. A přitom to vlastně bylo rozhodnutí na poslední chvíli," řekla bezprostředně po svém rekordním běhu Kratochvílová. Pro útok na kvalitní čas přitom nebyly příhodné podmínky, na olympijském stadionu v Mnichově panovalo velké vedro a dusno. V rychlém závodě se Kratochvílová po 350 metrech ujala vedení a pak už jen navyšovala svůj náskok před ostatními.

Neměla přitom žádný přehled o mezičasech, teprve krátce před finišem zahlédla výsledkovou tabuli s průběžným výkonem a domnívala se, že jeho hodnota nemůže být správná. Podobně nevěřícně hleděl na stopky i trenér Miroslav Kváč, zatímco jeho svěřenkyně protnula cílovou pásku s rukama nad hlavou ve fantastickém čase. Rekordní běh Kratochvílové dlouho unikal i pozornosti televizních kamer, které historické okamžiky zaznamenaly až na posledních 200 metrech.

Jarmila Kratochvílová
Jarmila Kratochvílová

Zatímco všechny světové rekordy od té doby padly, výkon 1:53,28 zůstává pro půlkařky nedostižnou metou. Nejvíce se mu v srpnu 2008 na mítinku v Curychu přiblížila Keňanka Pamela Jelimová, k překonání rekordu jí však scházelo "propastných" 74 setin. Závodní kariéru ukončila stále ještě úřadující česká rekordmanka na tratích od 100 do 800 metrů v roce 1987. Později se vrhla na trénování mládeže, Ludmilu Formanovou dovedla v roce 1999 až k titulu mistryně světa na osmistovce.

Zdroj: ČT sport, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.