(1989 – dodnes ) Plzeň
Někdy v zimě 1989 se v plzeňské restauraci „Slovanka“ sešlo několik mužů odhodlaných ke všemu a nejvíce k založení nového souboru, jenž by ovšem sloužil jen k jednomu použití. Mužové tito patřili k ústředním postavám místního punkově-undergroundového společenství; svoje hudební choutky si odbývali v zatím personálně detašovaných souborech Chronická nevinnost a Smíšený pocity a důvodem, proč se spojili ke společnému projektu, byla jedna jediná akce, jež se měla konat v květnu ´89 v Plzni-Hradišti. A tak vznikla skupina Požár mlýna, coby těleso zrozené právě pro tento jediný koncert.
Ze zmíněných souborů dodala Chronická nevinnost čtyři exempláře - byli jimi Jaromír Mergl (bg, voc), Petr „Bejdžán“ Bejlek (ds), Martin „Malej Máj“ Bejlek (g) a Emil Hrubý (voc), Smíšený pocity pak pět – druhou polovinu PM tedy tvořili Petr Hrabák (g), Michal Vaniš (voc), Kamil Pešťák (voc), Miroslav „Prasopes“ Cisler (voc, sax), Roman Charvát – ds). Název pak mužové použili z jednoho článečku novinové „černé kroniky“, který informoval o požáru mlýna kdesi v Chotíkově.
Koncert (na kterém kromě domovských kapel PM vystoupilo ještě Svobodný Slovo) se nebývale vydařil, což komentuje E. Hrubý ve spisku o historii kapely (2002) takto: „Písně jako ´Hodina umírajících slonů´, ´Tjá Chaldihá´ či ´Oi oi oi decibely lásky´ byly přijaty publikem s nadšením, a proto a také hlavně z lítosti nad vynaloženou energií, potřebnou k nazkoušení, se rozhodlo, že se bude pokračovat.“
Veselý underground-punk pak skupině zajistil i umístění a postup do dalšího kola plzeňského Rockfestu. Následovala další vystoupení, většinou na obligátních androšských „birthday party“ a také na pražském festiválku Bohemia Rocquell. Na tento koncert se soubor vybavil tzv. „deptaphony“, což nebylo nic jiného než papírové roury od koberce s dírou ve fólii – zvukově připomínaly jakési obří kazoo.
V té době začal Požár mlýna zkoušet něco jako rockovou operu, skvoucí se názvem „Požár mlýna aneb pomsta makového muže“ a dle autora libreta J. Mergla inspirovanou projekty alternativního souboru Extempore.
Libreto pojednávalo o tom, jak makový muž (nejspíše člen PM Prasopes) požil pizzu ze shnilé mouky, což ho tak rozvášnilo, že nadával a udával tak ukrutně, až v křečích zemřel po boji s větrnými mlýny. Hrabák svoji hudbou však celý projekt hodně „od-extemporizoval“, neboť namísto zvukových experimentů a těžkých ponurých motivů nasadil prostě jiskřivý a jednoduchý rock´n´roll.
Svůj prvotní repertoár skupina zahrála ještě naposledy na krajském kole Rockfestu v říjnu 1989, nicméně s odhodláním nadále pokračovat ve své bohulibé činnosti vstoupila i do devadesátých let a vystupovala prakticky celou dekádu. Dnes je možné některé členy PM vidět v ska-punkové skupině Tleskač.
Co se zachovalo do r. 1989:
- Fotografie + snad existuje video záznam z koncertu Požáru mlýna na festu Bohemia Rocquell, ale neví se, kdo je jeho majitelem.
- Audio:
Požár mlýna: „Live Plzeň“ (1989)
„Co bylo za zdí – What Was Behind The Wall“ (1989-90, sampler, PM píseň: „Decibely lásky“)
