Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Dnes na téma „Nezávislé Katalánsko?“ s Alešem Gerlochem, vedoucím katedry ústavního práva, prorektorem UK.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

vedoucí katedry ústavního práva a prorektor UK

Aleš Gerloch

Katalánský parlament by měl v dnes jednat o možném vyhlášení nezávislosti. Před zákonodárci vystoupí v 18:00 s projevem regionální premiér Carles Puigdemont. Ten už dříve naznačil, že s odtržením počítá. Madrid Kataláncům hrozí ztrátou autonomie. Starostka Barcelony v pondělí vyzvala ke klidu – výsledek referenda podle ní k vyhlášení nezávislosti nestačí. Referendum o nezávislosti uspořádala katalánská vláda i přes soudní zákaz 1. října. Přes 90 procent hlasujících se podle ní vyslovilo pro odtržení a účast dosáhla 43 procent. Policejní zásah vůči voličům a stoupencům nezávislosti si vyžádal stovky zraněných, za což se Madrid následně omluvil. Jednání katalánského parlamentu budeme na ČT24 sledovat. Ve večerní Devadesátce se můžete ptát vedoucího katedry ústavního práva a prorektor UK Aleše Gerlocha.

Záznam chatu z úterý 10. října

Eva: „Dobrý večer. I kdyby se většina Katalánců (což nyní není) chtěla odtrhnout, tak dle španěl. ústavy to nejde. Co by jim tedy zbývalo, když ústavní cesta je zablokovaná? Kosovo EU uznala.“

Aleš Gerloch: „Je možné postupovat neústavně s riziky, které jsou s tím spojené. Důležité je zejména také uznání ze strany mezinárodního společenství, tj. ze stran jiných států, a to zatím nelze předpokládat.“

Václav K.: „Dobrý večer. Jaký je rozdíl, ne jen právní, v referendu skotském a katalánském?“

Aleš Gerloch: „Skotské referendum bylo odsouhlaseno Velkou Británií, nebyl to jednostranný akt ze strany Skotska. Naopak to katalánské bylo označeno za neústavní postup.“

Václav: „Pane profesore, není zákaz hlasování o samostatnosti v rozporu se zásadou svobody projevu a také s petičním právem? Jsou to základní lidská práva, nebo je lze vnitrostátními zákony platně zakázat? Právní neúčinnost zakázaného referenda tímto nezpochybňji.“

Aleš Gerloch: „Myslím si, že svoboda projevu nebyla potlačena, na různých shromážděních byla prezentována podpora nezávislosti, tak i negativní postoj k ní.“

Ondřej: „Proč je v souvislosti s Katalánskem neustále poukazováno na prospěšné rozdělení Československa? Na základě čeho někteří lidé tvrdí, že bylo rozdělení Československa propěšné? Neměli bychom se dnes lépe v nerozděleném Československu?“

Aleš Gerloch: „Domnívám se, že nejde o to, že by rozdělení Československa bylo prospěšné, ale o to, že když už se o něm rozhodlo, proběhlo ústavní cestou a pokojně. Španělsko však není federací, tím méně dvoustrannou, zde by se jednalo o jednostranné oddělení autonomní oblasti, které (jak je zjevné) by neproběhlo pokojně.“

Emil Grünwald: „Na základě kterého článku rakousko-uherské ústavy vyhlásilo nezávislost Československo?“

Aleš Gerloch: „Samozřejmě dobře víte, že Československo vzniklo revoluční cestou, tj. v rozporu s platnou ústavou. Úsilí o jeho vytvoření bylo z hlediska habsburské monarchie považováno za velezrádné jednání. Bylo však výsledkem první světové války, zániku habsburské monarchie a uznání ze strany vítězných velmocí.“

SKINF: „Madrid Kataláncům hrozí ztrátou autonomie. Je to právnicky v pořádku?“

Aleš Gerloch: „Podle článku 155 španělské ústavy může dojít k dočasnému omezení autonomie bezprostředním podřízením centrální vládě. Zrušení autonomie je však v rozporu s ústavou.“

Jan: „Dobrý večer, jaký jiný způsob uspořádání vztahu mezi Katalanskem je možné vyjednat, jestliže autonomie Katalánska je již nyní poměrně široká? Z hlediska ústavního i mezinárodního práva, co je rozhodujícím momentem pro vznik státu?“

Aleš Gerloch: „Pro vznik státu je rozhodující schopnost vytvořit samostatné státní území s obyvatelstvem a suverénní státní mocí. Důležité je uznání ze strany mezinárodního společenství států a optimální je i uznání ze strany dosavadního státu v případě secese. Pokud jde o Katalánsko, je zřejmě reálné dosáhnout větší míry ekonomické autonomie po vzoru Baskicka. Pravděpodobně by se nemohlo jednat o úplnou ekonomickou samostatnost, ale možnost ponechat si větší část vytvořeného HDP.“

Ondřej: „Kdy by Katalánsko přestalo být členem EU a Schengenského prostoru? Kterým dnem by se Katalánsku uzavřely trhy EU? Probíhalo by podobné vyjednávání, jako u Brexitu, nebo by se trhy uzavřely okamžitě? Jak by ztrátu Katalánska pocítila EU?“

Aleš Gerloch: „Zde by se dal předvídat okamžitý efekt nebo např. by se mohlo začít vyjednávat se španělskou vládou. Rozhodně by se ale nekonalo vyjednávání jako u Brexitu.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2017
 P ST HD