Reportáže v regionech
Krajina břidlice
Víte, které oblasti se říká krajina břidlice a proč? Najdete ji v Nízkém Jeseníku a Oderských vrších. Její název připomíná zdejší tradici dobývání břidlice, která svého času pokrývala střechy významných staveb. Vydáme se na jednu ze sítě naučných stezek, které nás provedou mezi opuštěnými důlními díly, kde dřív horníci podzemní bohatství těžili.
Krajina břidlice
Muzeum břidlice
Víte, co dnes kryje střechu Národního divadla nebo katedrály svatého Víta? Když se vydáte do Budišova nad Budišovkou, dozvíte se toho mnohem víc. Koncem 13. století tam vznikla hornická osada, která se už v roce 1301 dočkala povýšení na město. A to se zapsalo do historie právě díky těžbě břidlice. Při prohlídce expozice, která je jí věnovaná, nás bude zajímat, k čemu všemu se používala. Víte, že se uplatnila třeba při výrobě elektrických spínačů, gramofonových desek nebo luxusních hodin? Ve světe byla známá především Wondruškova továrna, která začala vyrábět břidlicové tabulky pro školáky, jakési předchůdce školních tabulí. A prozradíme vám i to, jak se těžilo. Určitě nepřehlédnete třeba vozík, který usnadňoval práci havířům před sto lety. A na zahradě muzea pak zjistíte, že s kamenem se dá opravdu kouzlit.
Muzeum břidlice
Bělá
Bělá ve Slezsku sice patří k hodně starým obcím, ale rozhodně ne k těm nejznámějším, byť leží jen kousek od Ostravy i Opavy. Co ji asi nejvíc proslavilo, je pramen Židlo. Místní věřili v mocnou léčivou sílu jeho vody, chodili si k němu kurýrovat svoje neduhy, ať už to byly záněty očí, problémy s kůží nebo s klouby. Někteří s její pomocí prý kurýrovali i svá zvířata. Před několika lety vodu začali využívat v takzvaných Priessnitzových koupelích. Jejich systém přispívá především k prokrvení celého těla, což může pomáhat v mnoha případech. Pokud už do Bělé vyrazíte, stojí za to zajít i do labyrintu, jehož tvůrci se inspirovali vzorem ve francouzském Chartres. Procházka labyrintem vás donutí procvičit mozkové buňky, ale pomáhá prý taky od stresu.
Bělá
Arboretum Nový Dvůr
V arboretu Nový Dvůr na Opavsku najdeme na sedm tisíc druhů exotických dřevin. Mezi nejvzácnější tu patří velmi staré exempláře Zmarličníku japonského, který se na podzim pyšní pestrými barvami, ale také tím, že jeho opadané listí voní po jahodách. Najdeme tu i Sekvojovec obrovský, který dorůstá výšky bezmála sto metrů nebo nejstarší dřevinu světa, která se jmenuje Wollemia nobilis. Vzácné druhy bychom mohli vyjmenovávat ještě dlouho, my si ale připomeneme i historii arboreta. Založeno bylo v roce 1958, své základy našlo v rozlehlém krajinářském parku s pětistovkou různých dřevin, který tu od počátku minulého století budoval tehdejší majitel panství Quido Riedl.
Arboretum Nový Dvůr
Ozdoby ze Slezské tvorby
Skleněné ozdoby se začaly vyrábět v průběhu 19. století, u nás se zabydlely někdy ve třicátých letech století dvacátého. Už šest desítek let je tvoří také ve Slezské tvorbě v Opavě. Celkem bychom se tu mohli dopočítat deseti tisíc různých dekorů. Vybere si každý, ten kdo má rád koule malé i velké, ale také ti, kteří mají raději méně obvyklé tvary, takže třeba zvonky nebo rakety. I v barvách je velký výběr, často velí paní Móda. Letos prý kromě klasiky vede fialová, bordó, ale trochu překvapivě také šedá. Pokud vás zajímá, jak tahle zdobená skleněná krása vzniká, taky si přijdete na své. Nahlédneme samozřejmě i do výroby, která je především královstvím zručných a trpělivých žen.