Reportáže v regionech
Lomnice
Lomnici nedaleko Tišnova historické prameny poprvé zmiňují už v roce 1265. Patřila tehdy jednomu z nejvýznamnějších moravských rodů, který si její název dali i do svého jména. Páni z Lomnice ve městě vybudovali raně gotický hrad, který byl později přestavěn na zámek, a dodnes je jednou z místních dominant. Vzpomínky na dávné časy ale najdete i v okolí někdejšího šlechtického sídla. Některé si prohlédneme.
Lomnice
Slámové kraslice
Snad nejznámějším symbolem Velikonoc jsou kraslice. Jsou znamením jara a nového života, navíc jejich zdobením dávala děvčata najevo, na kterého chlapce si myslí. K nejstarším technikám dekorování patří používání slámy. Dnes u nás ovšem moc lidí, kteří se jí věnují, nenajdete. Jednou z mála je Marcela Hrabovská z Želešic u Brna, které složité ornamenty ze stébel učarovaly už v dětství. V minulém roce za ně pak získala titul nositelka tradice lidových řemesel. Předvede nám, co všechno dokáže ze zdánlivě obyčejného materiálu vykouzlit.
Slámové kraslice
Jaro v Podyjí
Náš nejmenší národní park najdete na Znojemsku na samé hranici s Rakouskem. Podyjí zabírá plochu 63 km2 a chrání pás území mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí. Je mixem kulturní krajiny a divoké přírody. Dodnes tu najdete místa, kam kvůli zaříznutým skalnatým údolím neměli lidé šanci nikdy vstoupit. Naším cílem budou ale ta, kde v předjaří najdete sněženky, koniklece a další druhy rostlin. A také si ukážeme stopy lidské činnosti v údolí staré několik století, které lze pozorovat právě v době, kdy jsou stromy ještě bez listí.
Jaro v Podyjí
Stezka Járy Cimrmana
Městys Lomnice u Tišnova na rozhraní Boskovické brázdy a Hornosvratecké vrchoviny zaujme každého návštěvníka především nebývalým počtem historických památek. My se však vydáme objevovat krásy zdejší přírody, a to po unikátní naučné stezce Járy Cimrmana. Vznikla v roce 1998 a iniciátorem jejího vybudování byl místní výtvarník, fotograf, patafyzik a velký propagátor cimrmanovských myšlenek Jaroslav Pavliš. Čtyři a půl kilometrů dlouhá trasa vede z lomnického náměstí na vrchol Sýkoř, který nabízí krásné výhledy do krajiny.
Stezka Járy Cimrmana
Kryt Denis
V éře studené války se celý svět snažil připravit na hrozbu útoků chemickými nebo jadernými zbraněmi. Československo nebylo výjimkou. Jen v Brně v 60. letech existovalo na tři stovky bunkrů, v nichž by našlo v případě potřeby azyl až šedesát tisíc lidí. Největší kapacitu měl protiatomový kryt Denis. Před třemi lety, po vpádu Ruska na Ukrajinu, se uvažovalo o jeho modernizaci, nakonec se ale na konci roku 2022 stal muzeem, které je naším dalším cílem.
