Reportáže v regionech
Hradby v Poličce
Král Přemysl Otakar II. založil v roce 1265 město – jeho název nenechává dodnes spát ani ty, kteří se zaobírají etymologií: jsou totiž přinejmenším dvě verze toho, proč se východočeská Polička, kde nedělní výlety startujeme, jmenuje právě tak.
Buď proto, že jde o zdrobnělinu slova pole – tedy políčko, nebo spíš proto, že označuje rovnou plošinu. Ať tak či tak, my jsme začali výšlapem po dvou stech schodech na věž svatého Jakuba a pak jsme už jen poslouchali a taky chodili s Davidem Junkem, ředitelem Městského muzea a galerie v Poličce.
Městu se dařilo hlavně v dobách vlády Karla IV. Měšťané tehdy ctili stavovskou povinnost chránit své město, i proto se stavěla kolem středověkých sídel různě mohutná a funkční hradební opevnění. I Poličce postavili: hlavní hradby s ochozem, parkán, vodní příkop. Hlavní hradební zeď byla až desetimetrová – město bylo v případě potřeby téměř nedostupné a nedobytné.
A právě pevnostním hradebním poličským ochozem projdeme i my, abychom se podívali, jak to tam vypadá dnes. A mimo to se třeba dozvíme, proč měla Polička svého času dva starosty.
Hradby v Poličce
Alchymista
Moravská Třebová se rozhodla turistickou sezónu na tamním zámku otevřít ve velkém stylu. Přišla s nápadem Alchymistické laboratoře Mistra Bonaciny.
Jde o skutečnou postavu, reálně žijící a magii se věnující na dvoře Rudolfa II. Mistr Bonacina působil jako dvorní lékař a astrolog aristokrata a majitele panství Ladislava Velena ze Žerotína.
Jde o jedinečnou, ojedinělou výstavu tohoto druhu u nás. Projekce nás totiž zavede do prostředí alchymistických laboratoří a velkých mistrů v dějinách této okultní vědy. Je například připravena hra v kostky – pokud vhodí svůj symbol slunečních znamení, dostane k ochutnání elixír mládí. Laboratoř bude v jedné místnosti. K základnímu vybavení alchymistické laboratoře patřily různé typy pecí. Bonacina nejvíce užíval pec destilační a cucubrity, neboli baňky prapodivně tvarované se zobáčky, dlouhými krky nebo různě propletené.
Na zámeckých arkádách budou probíhat různé chemické pokusy. Ve spodní části zámecké věže můžete obdivovat historický komiks, což je naše nejvzácnější tapiserie. Zobrazuje příběh Ifigénie v Tauridě.
Alchymista
Zámek v Litomyšli
Litomyšlský zámek – reprezentativní stavba Pernštejnů, která byla vybudována v 16. století. Zámecký areál je dnes na seznamu UNESCO jako renezanční skvost. Určitě právem, protože třeba osm tisíc tzv. psaníček neboli sgrafit na zdech jentak někde neuvidíte. A dokonce jako zázrak pak prý působilo to, když krásná výzdoba vykoukla i ze zdi, ze které se seškrábala omítka. Nikdo s tím nepočítal. Z každého období mají na zámku svou památku, třeba barokní divadélko.
Zámek v Litomyšli
Moravské Atény
Moravské Třebové se kdysi přezdívalo Moravské Atény. Důvody pro tento honosný titul by se zcela určitě našly a vlastně dosud nepominuly. Z památek, které se v městě dochovaly, tvoří nepřehlédnutelnou dominantu renesanční radnice s věží. Mimoto stojí za návštěvu i moravskotřebovské muzeum. Kde jinde byste u nás mohli jinak vidět opravdovou mumii? Ta zdejší pochází ze vzácné Holzmeisterovy sbírky. A město projdeme s kamerou téměř celé: zavítáme i k tamnímu sousoší kalvárie.
Moravské Atény
Výrobce bičů
Zavedeme vás do Metelkovic na Ostravsku. Žije tady sedlář Robert Kudláček a právě o sedlařině bude další reportáž. O honáckých bičích. Bič – tahle nezbytná pomůcka je prý jako člověk. Jeho výroba je poměrně složitá a je potřeba nejen vědět, jak na to, ale chce to mít i šikovné ruce. Páně Kudláčkův unikátní kousek se pyšní šesti metry – a zájem o jeho biče je i za hranicemi.